X-Men: První třída / X-Men: First Class (2011/125/USA/Akční, Dobrodružný, Sci-Fi, Thriller) 85%

JEDNOU VĚTOU
„Prožijte okamžik, který změní náš svět."

OBSAH
X-Men: První třída se dějově se vrací ještě před film X-Men Origins: Wolverine a odehrává se v polovině minulého století. V době, kdy mladý Charles Xavier (James McAvoy) a Erik Lensherr (Michael Fassbender) byli velmi blízcí přátelé a teprve odkrývali své jedinečné schopnosti. V době studené války, kdy společně s dalšími mutanty museli čelit největší hrozbě, jakou kdy zatím lidstvo poznalo. Proč se ale z nejlepších přátel stali nepřátelé na život a na smrt? Co předcházelo okamžiku, kdy se z Charlese stal Profesor X a z Erika Magneto? Válka mezi X-Meny a Bratrstvem začíná!(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Sebekriticky přiznávám, že jsem od Vaughna čekal víc, než reálně mohl dokázat. Když se na plátně pohybuje magnetický Fassbender a dumavý McAvoy, je to na chlup takové, jaké jsem doufal, temné, pohlcující, dospěle vtipné. První třída má hodně vážnou duši - točí se kolem kolektivní viny, msty, práva vládnout světu. Nejlepší scény nejsou ty akční, ale ty nejvíc konverzační, kde vynikne, jak hluboko dokáží tvůrci sestoupit a jak sugestivně dokáže tahle komiksová sága působit. Čím realističtěji a vyspěleji X-meni vyhlížejí, tím víc mají problém poradit si s oním "teenagerovským" elementem. Vaughn si naštěstí udržel jistý odstup a nadhled, přesto mě první třída vyjma mentorů vůbec nezaujala a přišla mi jaksi do počtu. To v Singerových časech nebylo. Jakoby všechna energie a přitažlivost padla na ústřední duo. To se ovšem odvděčuje naprosto zničující energií a i když se film občas zadýchává, v závěru nabízí emoce a hloubku příbuznou legendární dvojce. Je to právě jen a jen srovnání se singerovskou koherencí a vyrovnaností, které mi zabraňuje být úplně nadšený. Každopádně bych se velmi divil, kdyby letos přišel do kin spektákl stylovější a oduševnělejší. (Marigold) 4*

Tak nějak nedokážu dát pět hvězd, a to především pro to, že jsem k X-Menům neměl nikdy větší vztah. Filmy byly fajn, ale nikdy jsem si neřekl, jako třeba u Watchmenů, že jsou boží a já budu žrát každý film, který bude mít v textu X-Men. Každopádně mi nevadili a to byl taky důvod, proč jsem se pustil do tohodle filmu. Nicméně musím říct, že tenhle film je asi to nejlepší, co X-Meny potkalo, protože kromě skvělých herců je tu i naprosto perfektní příběh, který, pokud neznáte předlohu, nevíte, jak se v dalších okamžicích bude vyvíjet. A že se nakonec vyvine jinak, než je u amerických filmů zvykem? To už je taková třešnička na samotném dortu. Jestli jsem před chvílí tvrdil, že herci jsou skvělý, tak jsem to řekl málokrát, protože oni jsou opravdu boží. Snad každý, kdo se ve filmu objeví. A že se jich tam objeví hodně. Ta minutová scéna Hugh Jackmana je třeba naprosto boží. Stejně tak i samotné efekty, trošku mě mrzelo, že jsem k X-Menům neměl větší city. Pokud ale vznikne další film, což by se klidně mohlo stát, budu přemýšlet i nad samotnou návštěvou kina. Nějak se ty city ve mně probudily. (Malarkey) 4*

Doufal jsem, že Vaughnův příspěvek do série bude pro nefanoušky X-Men tím, čím byl pro nefanoušky Star Treku poslední film J. J. Abramse. Není. Chuť založit mutantský fanklub se nedostavila. Přesto bych uvítal, kdyby takhle vypadalo více letních blockbusterů. Nemusely by přitom nutně obšlehávat příjemný bondovský feeling (počínající u Fassbendera, připomínajícího mladého Conneryho, pokračující až příliš nasebeupozorňujícím šedesátkovým designem a končící závěrečnými titulky), víceméně úspěšné skloubení dospělého (vytváření staronového mýtu) s dětským (akční blbnutí), fiktivního s reálným… stačilo by napsat vyvážený scénář, obsadit herce schopné uhrát „velké“ proslovy, nespoléhat se výhradně na střih, ale sem tam i na mizanscénu a sice přehánět, ale v mezích žánrové stylizace. (Ano, s patřičnou nadsázkou, zde trochu v duchu Command & Conquer: Red Alert, vám projde i létající ponorka.) Poslední první X-Men nejsou přelomovým dílem, žánr nepovznášejí do nových dimenzí, jeho hranice překračují tam, kde to provedl již Singer (sociologický rozměr a otevřenost queer čtení), ale od začátku do konce výborně baví. Nikdy svou hloupostí. 80%  (Matty) 4*

VELKÁ RECENZE
Matthew Vaughn natočil Kick-Ass, film, který jsme vyhlásili největší peckou loňského roku. Bryan Singer zase pomohl comicsům dobýt stříbrná plátna. A série X-Men je považovaná za to nejlepší, co superhrdinský subžánr může nabídnout. Může se to vůbec pokazit, když se tyhle tři věci smíchají dohromady? Může... ale v tomhle případě se to nepokazilo ani trochu. X-Men: První třída je bomba!
Pokud jste na MovieZone zavítali omylem při hledání supermaketu, jenž má v nabídce nejlevnější ředkvičky, tak jen v rychlosti něco o příběhu. Děj se odehrává v šedesátých letech minulého století, kdy svět netuší, že existují lidé, jimž příroda nadělila zvláštní schopnosti - mutanti. USA místo toho řeší krizi s Ruskem a svět má plné ruce práce zabránit třetí světové válce. Mutanti o sobě ale dají brzy vědět a nejvíc trochu naivní telepat Charles Xavier, po pomstě toužící Erik Lehnsherr a Sebastian Shaw, jenž nechce nic menšího než rozpoutat atomový holocaust a stát se bohem. V cestě mu stojí jen nepřipravená CIA, Xavier, Lehnsherr a parta děcek, které najednou musí spasit svět, aniž by věděly, jestli o ně ten svět stojí.
X-Men je slavná sága a nejen jako comics, ale i ve filmovém světě. Zasadit děj do šedesátých let se však může zdát jako velký risk. Naštěstí se to nepotvrdilo. Vaughn totiž tuhle éru pojal nikoliv realisticky, ale spíš jak ze starých filmů o agentovi 007. Všichni jezdí v nádherných starých autech, dámy nosí smrtelně krátké šaty a pánové jsou dostatečně elegantní a zároveň drsní. Člověk jen čeká, kdy se objeví Sean Connery a objedná si protřepané a nemíchané martini. Tohle jsou jednoduše ta cool šedesátá léta, která dnešní teenagery uspokojí. Ačkoliv Vaughn mohl mnohokrát sklouznout z tenké hranice mezi tím, co je zábavné a co už je trošku trapné, nikdy se tak nestalo. X-Meni od začátku do konce šlapou jako dobře promazaný stroj a pokud by někdy někoho v Hollywoodu napadlo zremakovat třeba Dr. No nebo Goldfingera, s Vaughnem za kamerou by to nemuselo být vůbec špatné.
Parta děcek najednou musí spasit svět, aniž by věděly, jestli o ně ten svět stojí.
Fanoušky staré (resp. budoucí) trilogie určitě potěší, že tvůrci respektovali i její vizuální look. Nečekejte žádné zpomalovačky nebo „cool až na půdu“ akční scény jak z Transformerů, Vaughn respektuje styl, který nasadil Bryan Singer u prvních dvou filmů. Akční scény jsou samozřejmě boží, ale mají daleko k dravosti a drzosti Kick-Ass, jsou spíš klasicky epické a velkofilmové. V trailerech se možná prodávají o něco hůř než u konkurence, avšak v okamžiku, kdy mezi dvěma obřími flotilami poletuje letadlo, na němž visí Michael Fassbender a tahá z vody ponorku, člověk jednoduše musí uznale pokývat hlavou. Vaughn navíc v menších akčních scénách, především v první třetině, kdy Erik Lehnsherr nahání svou Nemesis, hodně koketuje s eRkovým ratingem. Noví X-Meni jsou zkrátka překvapivě docela drsní.
Přesto však zůstává i tenhle díl věrný tomu, co nastartoval Singer před jedenácti lety. O akci tu tedy jde až ve druhém plánu, hlavní jsou hrdinové, dialogy a herci. A ani v tomhle směru První třída nezklamává. McAvoy i Fassbender jsou vynikající, ale neztratí se vedle nich ani omladina, která dostane mnohem méně prostoru. Ačkoliv je ve filmu víc než deset opravdu důležitých postav, těžko byste hledali někoho, kdo by zbytku herecky nestačil. Na závěr se však ukáže, že celý film je stejně hlavně o Xavierovi a Lehnsherrovi a finále funguje nejen jako akční jízda, ale především jako emocionální vyvrcholení vztahu obou hlavních postav.
Přesto se tu jeden problém nakonec zjeví. X-Men: První třída je v podstatě první díl nové série. Je proto nutné představit postavy publiku a protože jich tu vystoupí opravdu hodně, nezbývá moc času na to, co povýšilo původní filmy na víc než jen na "sakra zábavné comicsové pecky". Není tu čas ani prostor pro sociální kritiku a podtexty, kterými se proslavily Singerovy filmy. Váhání hrdinů, jestli věřit optimistickému Xavierovi nebo sympatizovat s trochu agresivnějším Lehnsherrem, tu není zdaleka tak věrohodné, jak by být mohlo. Pokus o nějaký ten komplikovanější vztah tu sice je, ale tvůrci mu nevěnovali a ani nemohli věnovat tolik pozornosti, kolik by bylo třeba. Na druhou stranu postavy jsme si představili, rozdělili jsme si je na hodné a zlé, a teď se můžeme už začít těšit na dvojku, ve které budou mít tvůrci i dostatek prostoru na nějaké ty myšlenky a filozofování.
Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli dát novým X-Menům hodně silnou osmičku nebo malinko slabší devítku. Film má všechno, co by kvalitní letní podívaná měla mít. Jsou tu skvělí herci, výtečně napsané postavy, dobře natočené akční scény i překvapivě silné emoce. Tahle série ale v minulosti ukázala, že může nabídnout ještě trochu víc. Protože však Vaughn musel absolvovat všechno to nutné zlo, které patří k prvním dílům, a seznámit diváky s novými hrdiny, jejich schopnostmi a motivacemi, nezbyl čas na "něco víc". A právě to "něco víc" odlišovalo X-Meny od zbytku konkurence. Každopádně to, co bylo nutné říct pro věci neznalé diváky, Vaughn řekl. A v působivém závěru naznačil, že v případném pokračování, které nebude muset brát tolik ohledů na nováčky, může nabídnout ještě mnohem víc. Takže nakonec devět. Dobrých a zároveň chytrých blockbusterů není nikdy dost.

O FILMU
X-Men: První třída spojuje epické vyprávění s akcí letního trháku a příběhem, který odhaluje úplné začátky ságy a nenásilně nastiňuje tajnou historii studené války a stav světa na pokraji nukleárního armagedonu. Jak členové “první třídy” objevují, aktivují a využívají své mimořádné schopnosti, vznikají spojenectví, která vyburcují nekončící válku mezi hrdiny a padouchy světa X-Menů.
Film se odehrává v šedesátých letech minulého století - době začátku vesmírné éry a času naplněném vírou v lepší budoucnost, jak ji hlásal prezident JFK. Také to byl ale vrchol studené války, kdy eskalující napětí mezi USA a Sovětským svazem ohrožovalo celou planetu - to byla doba, kdy svět objevil existenci mutantů.
Právě tehdy se seznámil Charles Xavier s Erikem Lehnsherrem. Než Charles a Erik přijali jména Profesor X a Magneto, byli to dva obyčejní mladí muži, kteří teprve začali objevovat své schopnosti. Předtím než se stali úhlavními nepřáteli, byli to nejlepší přátelé, kteří spolu s dalšími mutanty usilovali o zastavení největšího nebezpečí, jaké kdy svět postihlo.
Někteří mladí mutanti jsou oblíbenci fanoušků už z předešlých dílů, zatímco jiní jsou známí z komiksů, ale ve filmu se objeví poprvé. X-Men: První třída přináší odpovědi na otázky, které dlouho trápily fanoušky filmové ságy i čtenáře komiksů: Jak se X-Men dali dohromady? Proč je Charles na vozíčku? Jak vznikly X-Mansion a Cerebro? Tato témata i historické souvislosti ale budou srozumitelná i divákům, kteří neviděli předchozí díly série.
X-Men: První třída znamená pro X-Men nový začátek. Příběh napsali Sheldon Turner, který byl nominovaný na Oscara za scénář k filmu Lítám v tom, a Bryan Singer - jehož práce na prvních dvou filmech série - X-Men a X-Men 2 - coby režiséra byla uznáváná po celém světě kritiky i diváky, a to díky zdařilému a nenásilnému prolnutí dramatu, akce, společenského dosahu a politických témat. Singerovi X-Men se stali měřítkem pro komiksové adaptace a mezníkem ve filmech o super hrdinech.
Většina filmu se odehrává v šedesátých letech minulého století, což je doba vhodná pro příběh o začátcích, neboť právě to bylo období, kdy šéfredaktor nakladatelství Marvel Comics Stan Lee spolu s Jackem Kirbym komiks o X-Men vytvořili. X-Men jsou stejně jako další předchůdci Marvelů, neobvyklým typem hrdinů - často nespolečenští, sarkastičtí a nedokonalí, přesto sympatičtí, když bojují s démony jejich milostných životů, potýkají se s tramauty vlastního (ne)sebevědomí nebo potírají mocné padouchy ve světě mimořádných schopností. Jsou dětmi atomu, druh homo superior a dalším článkem v evolučním řetězu. Každý mutant se narodí s jedinečnou genetickou mutací, která se v pubertě začne projevovat jako mimořádné schopnosti. V světě vzrůstající nenávisti, předsudků a strachu jsou vědeckými podivíny… hříckami přírody… vyvrženci, kteří jsou zastrašováni a proklínáni těmi, kteří nedokážou přijmout jejich odlišnost.
“Prvním krokem ve vymýšlení nového příběhu,” říká Singer, “bylo vymezit dobu, ve které se Charles s Erikem potkají. Rozhodli jsme se, že to bude začátek šedesátých let, kdy jim bylo kolem pětadvaceti, a kdy vrcholily éra hnutí za lidská práva a studená válka. Jedním ze stěžejních bodů studené války byla kubánská krize, během které výrazně narostlo riziko třetí světové války, a která poskytla mutantům potřebnou odvahu, aby se ukázali světu a zabránili zkáze, která by zničila celou planetu.
Stejně důležitým aspektem filmu je problém lidských práv - budou mutanti přijati lidmi nebo budou vnímání jak hrozba, budou vězněni nebo dokonce elimininováni? Měli by přijmout své odlišnosti a vládnout planetě jako nadlidi nebo by se měli stát součástí “lidské továrny”?
Vztah mezi Charlesem a Erikem je spojený s rozdílným ideologickým a filozofickým přístupem k dané době. Oba jsou ze stejného “těsta” a oba vidí mutanty jako potencionální objekty perzekucí. Nicméně zatímco Charles se snaží ty, ze kterých má strach, chránit, Erik věnuje veškeré úsilí tomu, aby je zničil. Oba věří, že jejich přístup je správný. A ani jeden není ochoten udělat kompromis. Režisér Matthew Vaughn vysvětluje: “Erik je k lidem velmi podezřívaný a Charles věří, že všechno bude v pořádku, a že musí lidem věřit, že mutanty přijmou. Erik mu na to odpoví, ‘Zaútočí na nás a zabijou nás.’ A má pravdu.”
Tvůrci lpěli na tom, aby i tento film měl lidský rozměr. Režisér Matthew Vaughn říká: “Každá postava a každá akce musí mít lidský úhel. Točíme filmy, kde je kladen důraz na postavy, jinak by to nemělo smysl.”
Singer začal přemýšlet o kořenech X-Menů při režírování prvních dílů. Jedním z prvních herců, kteří se zeptali na minulost své postavy, byl Patrick Stewart, který ztvárnil Charlese Xaviera v prvních třech filmech. “Moje představa o Charlesovi byla velmi odlišná od komiksové verze. Popsal jsem mu obě a Patrich řekl, že se mu víc líbí ta moje verze.”
Singer tentokrát nemohl vzhledem k závazkům k jinému projektu usednout na režisérskou židli. Setkání s Matthew Vaughnem v Londýně ale ukázalo, kudy půjde cesta. X-Men: První třída není prvním setkáním tohoto režiséra s filmovou franšízou. Po natočení debutového, nezávislého filmu Po krk v extázi, byl Vaughn velmi blízko režírování třetího dílu, X-Men: Poslední vzdor, pak se ale místo toho chopil režie epické fantasy Hvězdný prach. Vaughn přijal nabídku režírovat nový díl proto, že se mu líbila myšlenka zasazení děje do doby studené války.
Vaughn - scénárista tím neulehčil práci Vaughnovi - režisérovi. “Museli jsme znovu obsadit každou roli, vybudovat prostředí 60. let a znovu navrhnout kulisy a kostýmy,” vysvětluje. Nejtěžším úkolem bylo vybrat dva mladé představitele hlavních rolí, Charlese a Erika, z kterých se za mnoho let coby Profesor X a Magneto stanou nepřátelé s nesmiřitelnými názory a zásadami.
Při obsazovaní postav Charlese, mladého nadaného absolventa genetiky na Oxfordu, který nejlépe na celém světě ovládá telepatii a Erika, mladíka, jenž za děsivých okolností objeví své mimořádné schopnosti, díky kterým dokáže ovládat magnet, mysleli filmaři na to, že musí najít herce, které diváci v jejich rolích přijmou. Představitelé “starších” X-Menů, Patrick Stewart a Ian McKellen totiž přijali role za své.
Pro roli Charlese byl osloven James McAvoy, který se elegantně pohybuje mezi rolemi v nezávislých filmech, jako jsou Pokání a Poslední skotský král a rolemi v kasovních trhácích (Wanted, Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň). Jeho Xavier je v zásadních věcech nepodobný sebevědomému, patriarchálnímu Xavierovi, tak jak ho diváci znají z první trilogie. “V těch filmech je Profesor X nesebestředný a nezaměřený na své ego. Zabívá se humanitou, světem a pomocí ostatním. Když ho potkáme v novém, prvním dílu jako mladého muže, je to sebestředný, trochu ztracený egoista. X-Men: První třída je o Charlesovi, který hledá sám sebe a své poslání.”
V předchozích filmech je Charles zodpovědný učitel. S naším mladším Charlesem je víc legrace, pořád někde pobíhá a je víc aktivní. Setkáváme se s ním v době, kdy se mutanti ještě neobjevili, respektive Charles si není jistý, jestli mutanti náhodou nejsou stejní jako on a mladá dívka jménem Raven, se kterou se už dřív seznámil.
Charles objeví účel svých obdivuhodných schopností, když se telepaticky spojuje s mutanty různě po světě. Činí tak pomocí zařízení znamého fanouškům pod jménem Cerebro, což je kovová, high-tech helma. Cerebro připraví Charlesovi šok. “Poprvé si uvědomí, že na světě jsou tisíce, ne-li miliony mutantů. To jím pořádně zatřese, “ říká herec McAvoy. “Ukáže se tím jeho mise a životní poslání: nacházet další mutanty a pomáhat jim.”
Charles se hned na začátku zapletl do hrozící války mezi USA a Sovětským svazem a to tím, že zachránil život mutantovi obdarovanému mimořádnou silou, Erikovi Lehnsherrovi. Stanou se z nich přátelé. Je to poprvné v životě, co potkají někoho, kdo jim je roven, kdo rozumí tomu druhému.
Charles je první osoba, se kterou se Erik kdy setkal. Michael Fassbender, který Erika hraje, říká: “Mezi oběma existuje silné pouto a hluboký obdiv. Ale od začátku jsou jejich ideologie na kordech. Erik je velmi opatrný, když se v jeho životě objevuje něco či někdo nový. Erik váhá, jestli se má připojit k Charlesovi na jeho misi zachránit svět před sebou samým. Ptá se, proč by za to měla humanita stát. “Erik je machiavellian, věří, že účel svědčí prostředky,” vysvětluje Fassbender. “Nemá k lidem žádnou úctu, myslí si, že jsou podřadní.”
Erikův velkopanský přístup pramení z jeho dětství, které nemohlo být víc odlišné od toho Charlesovo. Erik musel přežít bez rodičů a jako nejmladší musel vydržet nepředstavitelné těžkosti od svých starších sourozenců. X-Men: První třída ho představuje v souvislosti se scénou, která uvádí první díl X-Men, a která tolik ovlivnila Erikovu povahu v budoucnosti. Malý Erik je ve 40. letech odveden do koncentračního tábora, kde je odtrhnut od rodičů a obdrží své mutantské schopnosti, umožňující mu ohýbat železné brány koncetráku. X-Men: První třída pokračuje scénou, kde se mladý Erik stane předmětem zkoumání Dr. Schmidta, který chce plně odhalit a porozumět Erikovým schopnostem.”
O dvacet let později je Erik dospělý muž, který má ve svém životě jediný cíl: vypátrat a zabít Dr. Schmidta. Erik je plný zuřivosti a nenávisti. Hledá Schmidta a další nacistické doktory, protože je přesvědčen, že právě oni z něj udelali něco jako strašidelného Frankensteina. Ani ve chvíli, kdy se spřátelí s Charlesem a dalšími mutanty, se kterými vytvoří tým X-Men, nepovolí ve své misi.
Poté co dal Charles, s Erikem po boku, dohromady “první třídu” mladých mutantů, naučili se tito studenti kontrolovat a ovládat své síly ve prospěch lidstva. Ale umět tyto schopnosti správně využívat a fungovat jako tým není jednoduché.
V prvních dílech trilogie mutanti skvěle ovládají své schopnosti a jsou (většinu času) dobře fungující skupina. Když se s nimi ale seznámíme v mládí, jejich síly jsou nezacílené a nezaostřené. Navíc jako většina teenagerů těžce nesou, že jsou jiní než jejich vrstevníci. Charlesův první spojenec z řad mutantů je Raven, která umí měnit tvar, má modrou kůži a je nadlidsky hbitá. (Charles z ní udělá člena rodiny a vyrostou téměř jako bratr a sestra. Jak ale víme z prvních filmů, jejich vztah se dramaticky změní. Bryan Singer to vysvětluje: “Jelikož je Charles mladý a občas naivní, nevěnuje Raven tolik pozornosti, kolik by měl a ona kvůli tomu bývá naštvaná. A to ji svede na cestu, kde ji potkáme v původní trilogii (hraje ji Rebecca Romijn) jako součást společenství Magneta.”
Raven, jejíž mutantské jméno je Mystique, hraje Jennifer Lawrence, herečka nominovaná na Oscara za nejlepší výkon za roli v dramatu Winter’s Bone. “Raven se naučila žít se svým tajemstvím, ale jako většina nejistých teenagerů, ani ona se nedokáže své výjimečnosti postavit,” říká. “Má ze svých schopností strach, ale pomalu si začíná uvědomovat, že je to dar a že na něj má být hrdá. My všichni mladí mutanti jsme nejprve osamělí, postupně projdeme ohromným vývojem, až se z nás stane legendární tým X-Men, který se pak rozdělí. Je užasné sledovat vývoj každé postavy, a to na kterou stranu se nakonec postaví.”
Charles a Erik se ocitnou uprostřed vrholícího napětí mezi USA a Sovětským svazem, což je přinutí vytvořit nelehkou alianci s tajnou americkou vládní agenturou. Zde potkají mimořádně nadaného vědce Hanka, který má jen pár mutantských rysů - do chvíle, kdy v něm sérum nečekaně neprobudí nadlidskou bestii.
Hank ve vládní agentuře vyvíjí převratné technologie jako jsou Cerebro a X-Jet. Celý život byl spíš samotář, což se zásadně změní, když se seznámí s Charlesem a Erikem. K tomu dodává představitel Hanka, vycházející hvězda Nicholas Hoult: “Charles říká, že Hank musí pustit ven všechny své zlé síly. Ten se je dlouhá léta snažil potlačit a přesvědčit sám sebe, že neexistují. Až Charles ho naučí ty síly ovládat a umět s nimi pomáhat ostatním.”
Tým “první třídy” X-Menů uzavírá Lucas Till jako Alex Summers neboli Havok, který dokáže produkovat kruhové vlny žhnoucí energie, Caleb Landry Jones jako Sean Cassidy, neboli Banshee, jenž díky svým mimořádným akustickým schopnostem může lítat a Edi Gathegi jako Armondo Munoz neboli Darwin, jehož "reaktivní evoluce” mu umožňuje adaptovat se v jakékoliv situaci nebo prostředí.
Charles a Erik vedou své mutanty do bitvy proti Sebastianu Shawovi, mutantovi, který dokáže absorbovat energii a přeměnit ji na nadlidskou sílu. Shaw je rozhodnutý, že ho nic nezastaví, aby rozpoutal válku. A pokud uspěje, lidstvo je ztraceno.
X-Men: První třída představuje Shawa jako bosse, který tahá za provázky maňáskům účinkujícím v kubánské krizi. Představitel Shawa, Kevin Bacon vysvětluje: “Jeho plánem je vyhrotit kubánskou krizi, dostat ruské lodě a ponorky do Zátoky sviní, kde se dají do boje s Američany, což spustí nukleární válku, která oslabí lidstvo a dá prostor mutantům, aby ovládli svět.” “Shaw je mimořádně mocný muž a bezesporu sociopat. Ale upřímně věří, že se mu podaří vytvořit lepší svět, bez lidí. Běžné mravní zásady pro něj neplatí. Je přesvědčen, že lidé a mutantni nejsou schopni spolu žít, tudíž můžou přežít jen ti schopnější - mutanti. Je odhodlán bránit svoji rasu a zároveň je přesvědčen, že je tím pravým, novým vůdcem.”
Jeho pravá ruka... mutantka... a láska je Emma Frost, dlouho oslavovaná jako nejvíc sexy žena v komiksech, daleko před dalšími femmes fatales jako Kočičí žena a Elektra. Tuto telepatku s nezničitelnou kůží hraje January Jones, známá z televizního seriálu Mad Men.
V Shawově pokelném klubu dále jsou Azazel, který se dokáže teleportovat do jiné dimenze; Angel, která má na zádech ohromující tetování hmyzích křídel, jež se mohou měnit v opravdová křídla a ta jí umožní létat a Riptide, která dokáže rozpoutat tak silné vichřice, že rozmetají i ty nejodvážnější protivníky.
Charles, Erik a “první třída” pracují s utajenou skupinou CIA, známou jako Divize X, která se zaměřuje na uplatnění telepatie a paranormálních jevů ve vojenské obraně. Hlavním kontaktem mutantů je člověk známý jako MIB, hraje ho Oliver Platt. CIA je nejprve bere jako nepřátele, ale Charles a Erik se brzy dostanou pod ochranná křídla MIBa.
Mutanti a MIB pracují s Moirou MacTaggert, agentkou CIA v době, kdy ženy byly v těchto pozicích jen velmi výjimečně. Poté, co Moira jako jedna z prvních lidí viděla schopnosti mutantů, přesvědčí své šéfy, že by měli s mutanty spolupracovat.

O NATÁČENÍ
První natáčení začalo v srpnu 2010 ve studiích Pinewood ve Velké Británii. Scénograf Chris Seagers vymyslel více než 80 setů - včetně 20 složitých - v Británii a USA. Seagersova práce je inspirovaná optimismem 60. let. Byla to doba pro design průlomová. Vše bylo nové. Barvy, tvary, odlehčené materiály, jako například plasty. I když designéři šli do nových nápadů, u typických prvků, jako Cerebro, X-Jet nebo helma Magneta zachovali kontinuita s předešlými díly. Mezi typické až ikonické sety patří paluba letounu X-Jet a Charlesův dům ve Westchesteru, který se stal základnou pro mladé, nezkušené mutanty. Na efektech pracovali John Dykstra, který má na svém kontě skvělou práci na Star Wars Epizoda IV- Nová naděje a Spider-Man a držitel Oscara Chris Corbould (Temný rytíř, Pokání, Casino Royale).
K vizuálně našlapanému filmu přispěla i kostýmní designérka Sammy Sheldon, která měla za úkol zůstat věrná “cool” stylu šedesátých let. Nejnáročnější práci měla s X-obleky, které na sobě X-Meni mají během nejdůležitější bitvy s Shawem a jeho Pekelným klubem. Režisér Vaughn chtěl, aby vypadaly podobně jako ty, které mají X-Meni na titulní straně prvního komiksu. Tam jsou mutanti v modrých a žlutých oblecích.
Hudbu složil Henry Jackman. A na závěr jaký má režisér Vaughn z nového filmu pocit? “Náš film se od ostatních komiksových snímků odlišuje tím, že máme více hlavních postav a každá z nich má jedinečné schopnosti, povahu, ideály, morální zásady, dramata a vztahy - a to vše je pro svět X-Menů klíčové.”

Ocenění:
The Saturn Awards
2012 - Conor O'Sullivan, Dave Elsey, Fran Needham (Nejlepší masky)
2012 - Nejlepší sci-fi (nominace)

DABING
V českém znění: Lumír Olšovský - James McAvoy (Charles Xavier), Martin Stránský - Michael Fassbender (Erik Lehnsherr / Magneto), Terezie Taberyová - Jennifer Lawrence (Raven / Mystique), Petr Neskusil - Nicholas Hoult (Hank McCoy / Beast), Andrea Elsnerová - Rose Byrne (Moira MacTaggertová), Martin Kubačák - Lucas Till (Alex Summers / Havok), Bohdan Tůma - Kevin Bacon (Sebastian Shaw), Radek Škvor - Caleb Landry Jones (Sean Cassidy / Banshee), Zdeněk Hruška - Edi Gathegi (Armando Munoz / Darwin), Ivana Korolová - Zoë Kravitz (Angel Salvadoreová), Hana Ševčíková - January Jones (Emma Frostová), Stanislav Lehký - Oliver Platt (muž v černém obleku), Pavel Šrom - Matt Craven (ředitel CIA McCone), Ladislav Cigánek - Jason Flemyng (Azazel), Jiří Čapka - James Remar (generál spojených států) a Michael Ironside (kapitán), Zbyšek Horák - Glenn Morshower (plukovník Hendry), Petr Gelnar - Demetri Goritsas (Levene), Rozita Erbanová - Annabelle Wallis (Co-Ed), Jaroslav Kaňkovský - Don Creech (William Stryker St.), Jindřich Žampa - Laurence Belcher (malý Charles Xavier), Anna Jurková - Morgan Lily (malá Raven), Kateřina Halešová - Beth Goddard (paní Xavierová), Milan Slepička - Ray Wise (ministr zahraničí), Jiří Hromada a další
Překlad: Petr Finkous
Zvuk: Martin Václavík
Produkce: Petr Skarke
Úprava dialogů a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobila: Společnost SDI Media 2011

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 2.6.2011 Bontonfilm
Premiéra USA: 3.6.2011 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 5.10.2011 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 5.10.2011 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 6 128 076
Tržby celkem - $ 353 624 124
Návštěvnost v ČR 52 425
Náklady (Rozpočet) - $ 160 000 000

FILMY V SÉRII
X-Men gastonrolinc.webnode.cz/news/a58/
Akční / Dobrodružný, USA, 2000
Režie: Bryan Singer, Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart

X-Men 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a59/
Akční / Dobrodružný, USA / Kanada, 2003
Režie: Bryan Singer, Hrají: Patrick Stewart, Hugh Jackman

X-Men: Poslední vzdor gastonrolinc.webnode.cz/news/a60/
Akční / Dobrodružný, USA / Velká Británie, 2006
Režie: Brett Ratner, Hrají: Hugh Jackman, Halle Berry

X-Men Origins: Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a61/
Akční / Dobrodružný, USA / Velká Británie, 2009
Režie: Gavin Hood, Hrají: Hugh Jackman, Liev Schreiber

X-Men: První třída gastonrolinc.webnode.cz/news/a62/
Akční / Dobrodružný, USA, 2011
Režie: Matthew Vaughn, Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender

Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a63/
Sci-Fi / Akční, USA / Austrálie, 2013
Režie: James Mangold, Hrají: Hugh Jackman, Tao Okamoto

X-Men: Budoucí minulost gastonrolinc.webnode.cz/news/a64/
Sci-Fi / Akční, USA / Velká Británie, 2014
Režie: Bryan Singer, Hrají: Hugh Jackman, James McAvoy

Deadpool (X-Men Origins: Deadpool) gastonrolinc.webnode.cz/news/a66/
Akční / Komedie, USA, 2016
Režie: Tim Miller, Hrají: Ryan Reynolds, Morena Baccarin

X-Men: Apokalypsa gastonrolinc.webnode.cz/news/a65/
Sci-Fi / Dobrodružný, USA, 2016
Režie: Bryan Singer, Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender

Logan: Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a227/
Sci-Fi / Akční, USA / Kanada, 2017
Režie: James Mangold, Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart

Deadpool 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a267/
Akční / Komedie, USA, 2018
Režie: David Leitch, Hrají: Ryan Reynolds, Josh Brolin

X-Men: Dark Phoenix gastonrolinc.webnode.cz/news/x-men-dark-phoenix-x-men-dark-phoenix-2019-114-usa-akcni-dobrodruzny-sci-fi-65/
Akční / Dobrodružný, USA, 2019
Režie: Simon Kinberg, Hrají: Sophie Turner, James McAvoy

Noví mutanti gastonrolinc.webnode.cz/news/novi-mutanti-the-new-mutants-2020-95-usa-horor-sci-fi-akcni-52/
Horor / Sci-Fi, USA, 2020
Režie: Josh Boone, Hrají: Maisie Williams, Anya Taylor-Joy

 

Deadpool & Wolverine gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/eee16/
USA, Akční / Komedie / Sci-Fi, 2024
Režie: Shawn Levy, Hrají: Ryan Reynolds, Hugh Jackman

 

Tvůrci a herci

Matthew Vaughn (Režie), Gregory Goodmanr (Produkce), Lauren Shuler Donner (Produkce), Simon Kinberg (Produkce), Bryan Singer (Produkce), Henry Jackmanl (Hudba), John Mathieson (Kamera), Lee Smith (Střih), Eddie Hamilton (Střih), Roger Mussenden (Casting), Jeremy Rich (Casting), Lucinda Syson (Casting), Chris Seagers (Scénografie), Sammy Sheldon (Kostýmy), Rob Prynne (Zvuk),  Dave Elsey (Masky), Steve La Porte (Masky), Amber Sibley (Masky), Mike Elizalde (Masky), Conor O'Sullivan (Masky), Fran Needham (Masky), Nicky Knowles (Masky), Mark Coulier (Masky), Shauna Giesbrecht (Masky), Frances Hannon (Masky), Ashley Miller (Scénář), Zack Stentz (Scénář), Jane Goldman (Scénář), Matthew Vaughn (Scénář), James McAvoy (Herec), Michael Fassbender (Herec), Jennifer Lawrence (Herec), Kevin Bacon (Herec), January Jones (Herec), Nicholas Hoult (Herec), Rose Byrne (Herec), Lucas Till (Herec), Edi Gathegi (Herec), Jason Flemyng (Herec), Morgan Lily (Herec), Zoë Kravitz (Herec), Caleb Landry Jones (Herec), Oliver Platt (Herec), Bill Milner (Herec), Laurence Belcher (Herec), Matt Craven (Herec), Álex González (Herec), Hugh Jackman (Herec), Rebecca Romijn (Herec), Corey Johnson (Herec), Glenn Morshower (Herec), James Remar (Herec), Ludger Pistor (Herec), Michael Ironside (Herec), Rade Šerbedžija (Herec), Ray Wise (Herec), Olek Krupa (Herec), David Agranov (Herec), Annabelle Wallis (Herec), Brendan Fehr (Herec), Sasha Pieterse (Herec), Jason Beghe (Herec), Tony Curran (Herec), Randall Batinkoff (Herec), Carlos Besse Peres (Herec), Arthur Darbinyan (Herec), David Joseph Martinez (Herec), Demetri Goritsas (Herec), Neil Fingleton (Herec), Gene Farber (Herec), Andy Callaghan (Herec), Andrei Zayats (Herec), Michael Medeiros (Herec), Wilfried Hochholdinger (Herec), Georg Nikoloff (Herec), Éva Magyar (Herec), Lasco Atkins (Herec), Katrine De Candole (Herec)

 

2011/125/USA/Akční, Dobrodružný, Sci-Fi, Thriller