X-Men: Budoucí minulost / X-Men: Days of Future Past (2014/131/USA, Velká Británie/Sci-Fi, Akční, Dobrodružný, Thriller) 82%
12.09.2018 07:45
JEDNOU VĚTOU
„Podaří se mu zastavit řádění Mystique a Sentinelů a zachránit tak mutanty a lidstvo před vyhynutím? "
OBSAH
Zmutovaným hrdinům X-Men hrozí definitivní zánik. Jejich rasa byla vždy na pokraji vyhynutí, ale teď je ta hrozba ještě reálnější než kdy jindy. Jediná cesta ke spasení vede přes minulost, na samý začátek řetězce událostí, které stávající nebezpečí vyvolaly. K bytostem s výjimečnými schopnostmi se vrací režisér Bryan Singer, strůjce jejich mimořádného úspěchu. Spolu s ním ve filmu X-Men: Budoucí minulost přichází i nejvíc mutantů v historii této ságy. Díky tomu, že se film odehrává ve dvou časových rovinách, objeví se v něm hned dvě podoby vůdce „hodných" X-Men, profesora Xaviera (Patrick Stewart, James MacAvoy) a jeho protivníka Magneta (Ian McKellen, Michael Fassbender). Pouze Wolverine (Hugh Jackman) zůstává stále stejný díky schopnosti nestárnout a bleskurychle se uzdravovat. Právě on proto dostane zdánlivě šílený úkol, vrátit se v čase a zabránit tomu, aby se z bývalých přátel stali soupeři na život a na smrt. Jedině spolu totiž mohou v budoucnosti čelit síle, která předčí i jejich unikátní schopnosti.(CinemArt CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Noví X-Meni zklamou především ty, kteří doufají, že Singer naváže přesně tam, kde skončil, tzn. že po letech znovu natočí film, který někam posune žánr filmových komiksáků. Změnila se doba a změnili se i Xavierovi boys. Série má jasně daná pravidla, poetiku, kterou už spíš lehce doplňuje než překotně rozvíjí (jak tomu bylo u přelomových X2). Dá se říct, že Singer fúzuje starý a nový svět. Jasně, oproti Vaughnovi není jeho retro tak lehkonohé, přesto má místy skvělý náboj. Selhává vlastně jen ve finále, které místo gradace spíš usíná. Námitky si vyslouží i fakt, že Budoucí minulost jen opakuje již několikrát viděné, postavy nikam zásadně neposouvá (s výjimkou Mystique, která je až nečekaně aktivní a důležitá, prostě to už není jen "objekt vůle profesorů"... pořád se musím ptát, co za zvrhlý nápad to je dělat z Jennifer Lawrence symbol hollywoodské emancipace... no nic), nové spíše načrtává a používá jako nositele zajímavých akčních dovedností. Faktem ale je, že se Singer zcela cíleně soustředí na především na ústřední figury (Charles, Erik a Logan). Sledovat novou posádku je kulervoucí, protože McAvoy i Fassbender srší energií, cynismem i vnitřními dramaty. Hlavně mladý Magneto ohýbá časoprostor směrem k sobě nekompromisně. Staříci jsou tu spíše jako trochu lítostivé a melancholické figury. Navíc se mi úplně nepodařilo rozklíčovat, v jakém vztahu jsou k původní trilogii (hlavně Charles). Jiné kontinuum? Možná. Nakonec tak Budoucí minulost není žádný strhujícím činem "budovatele světů", ale z větší části skvělou údržbou poetiky série, jejím svorníkem a zároveň restartem. A za První třídou zaostává jen o snesitelný kus. Po jejím skončení jsem se duchaplně zamýšlel nad tím, zda časy, kdy podobné komiksové filmy redefinovaly komplexní vztah blockbusteru a reality nejsou už přeci jen za námi. Propast mezi X-Meny, Batmanem a dříve lehkovážnými eskapisty se začíná uzavírat na snesitelném kompromisu, který má jisté ostří, zároveň už ale ani v nejmenším nedráždí a nezkoumá nová teritoria tak intenzivně jako před několika lety. Time will tell. (Marigold) 4*
Wolverinův Life on Mars. V kontextu série obdivuhodný vypravěčský počin, kterému se částečným přepsáním historie několika fikčních světů daří sesíťovat předchozí Singerovy filmy s První třídou i s Wolverinovými spin-offy (tvůrci dokázali vytvořit film, který paralelně otevírá i zavírá původní trilogii). Jako samostatný film pro nově přistoupivší hodně problematický počin, který se nezdržuje uváděním postav, natož vysvětlováním jejich vztahů a motivací. Přesnější časové lokalizování příběhu a z toho plynoucí intelektuální slast umožňují nápovědy ve formě narážek, které jsou stejně jako ve Star Treku: Do temnoty určeny předně zasvěceným. Ani vyprávění není dynamizováno předně akčními scénami, nýbrž vztahy mezi postavami a jejich (ne)ochotou připojit se k určité skupině (z outsiderů se stávají týmoví hráči a opačně). Vztahy přitom neexistují pouze na horizontální rovině, ale ve dvou různých časových rovinách. V každé z nich přitom platí jiná spojenectví, což nás nutí neustále vyhodnocovat, k čemu všemu mezi minulostí a budoucností došlo a co by se mohlo změnit na základě právě probíhajícího dění. Přehlednosti komunikace mezi minulostí a budoucností napomáhá distribuce informací omezeným počtem významnějších postav, z nichž každá na sebe váže mírně odlišný styl a tón vyprávění (zatímco vedlejší postavy jako Kitty slouží pouze coby jednorozměrné narativní nástroje). Nejvýraznější je tohle mutování u kapitoly patřící Quicksilverovy, ale dobře zřetelná je také různá míra tragičnosti, s jakou situaci nahlíží na jedné straně Wolverine a Beast, na druhé Magneto a Xavier. Sázka na postavy při obdobném množství charakterů vyjevuje svá úskalí, když má dojít na lámání chleba. Neboť na psychologizování nezbývá čas, rozhodující okamžiky jsou zhuštěny do emocionálně vyhrocených proslovů, které bych čekal spíše od Kapitána Ameriky (s kterým Budoucí minulost spojuje sedmdesátkové podezření, že svět ve skutečnosti neřídí ti správní lidé). Akční scény, které ne vždy přispívají k rozvíjení zápletky, pak zase působí nuceně, jako obrazový balast a snaha splnit kvótu spektakulárních scén nezbytných pro to, aby mohl být film označen za blockbuster. K Budoucí minulosti se nebudu vracet se stejnou chutí jako k První třídě, která mne baví bondovskou stylizací a promyšleným představováním nových postav, ale minimálně kvůli pochopení a docenění jejího významu pro ostatní X-Men filmy považuji další zhlédnutí za nezbytné, což je vlastně to nejlepší, co si nějaký komerční film může přát. 80% (Matty) 4*
Někdy je pro zachování (mutantí) budoucnosti nutné vyřešit minulost. Nejlépe za přispění všech X-Menů, kteří dosud vkročili na filmové plátno a zasáhli tak do bohaté comicsové ságy (ach, ty ságy!). Bez ohledu na to, jestli je minulé filmy pohřbily či nikoliv. X-menské dějiny píší svůj vrchol. A znovu pod vedením Bryana Singera, který je totálně z formy a dělá z filmu nudnou, filosofickou přednášku s hrstkou akce. Pokusím se nastínit děj. Mutantům s genem X zvoní hrana. Vzrůstem nevelký, ale o to však chladnokrevně zákeřný vědec Trask vyvinul, v rámci programu Sentinel, mocnou zbran sestrojenou k jejich vyhlazení a započatí budoucí války X-menů s polymerovými roboty Sentinely. Osobně nechápu, kdo na takovou blbost může přijít, ale dejme tomu, že tým scénáristů byl jen zhulený špatným matrošem. Sérum k tomu nesmyslu získal vědec z DNA Mystique, která má schopnost dokonalé buněčné transformace (příznivci série vědí o co jde) díky níž na sebe může vzít jakoukoliv lidskou podobu, a že jich během filmu vystřídá opravdu X. Mystique, dříve říkající si Raven, má s profesorem své osobní plány. Chce ho, zkrátka a dobře, zabít. X-men parta však vymyslí plán, který umožní, aby se výše popsané nikdy nestalo. Rozhodne se cestovat časem. Do 50 let vzdálené minulosti vyšle v mladším těle Logana jeho mysl (bude vypadat pořád stejně, protože nestárne), aby za vydatné pomoci staronových přátel v minulosti zvrátil negativní minulost v pozitivní budoucnost, ve které nedojde na válku s vražednými Sentinely. Byl vybrán právě on, protože jako jediný disponuje optimální fyzickou kondici, tak důležitou pro přežití náročného přesunu v čase Jeho mise bude náročná, ale ne nesplnitelná. Když plnil Cruise mise na 150%, proč by je Wolverine nemohl plnit na 200%. Pochopitelně bude muset v minulosti navázat přátelství se svými přáteli, které tak v budoucnosti důvěrně zná, ale oni neznají jeho. A vlivem navázování kontaktů s nimi dojde na počáteční nedorozumění, ale až podezřele snadno si Logan získá jejich důvěru. Po celkem působivém rozjezdu, se film jen zhoršoval, a byl k ničemu. Retardovaný děj opravdu nedal zabrat školákovi se čtyřkami na vysvědčení ve čtvrté třídě. Cestování v čase není nijak objevný námět, ale dost často se stává, že má něco do sebe. Tady byl zajímavý, a trochu i chytře vtipný, sotva čtvrthodinu, než Logan narazil na vozíčkáře profesora Charlese Xaviera v mladší podobě, který se navíc v té době s Magnetem nesnášel. Pak už, prosím pěkně, nic zajímavého nepřišlo, ale těch blábolů, co si film dovolil vršit, byla slušná porce. Asi nejvíc smíchu vzbudí "odvážná" teorie atentátu JFK. Záměrně neprozradím o co přesně jde, ale poserete se smíchy. Sedmdesátá léta, konkrétně rok 1973, minulého století nejsou nijak pro mladší diváky atraktivní, řekl bych až nudná, zvláště když politická historie s tehdejším prezidentem Nixonem (ve filmu ho tak nikdo neosloví ani nepojmenuje), je tady brána tak seriozně, a přitom je z tvůrčího hlediska pojata tak nejapně blbě, až to bolí. Jauvajs!. Měl jsem přísného režiséra Bryana Singera za tvůrce, který je při smyslech, a ví, co dělá, a navíc x-menské dynastii coby její duchovní otec rozumí nejlíp, ale pokud na mě na dvě hodiny vybalí blábolivou píčovinu založenou nebo lépe propojenou na skutečné tehdejší politické pozadí, které fakt asi věří, tak opravdu není co řešit. To bylo fakt příšerné, co vyprávěl. A vyprávěl to navíc nudně jako filosofickou přednášku. Na filmu není znát štědrý rozpočet. Ano, detailní výprava do sedmdesátých let stála jistě nemalé výdaje, ale kde byla nějaká famozní akční scéna, ze které bych byl paf?! Jsou tam dvě, a sice "zmražení" času a finální scéna na stadionu, ale o velké rozmáchlosti se tedy nedá moc hovořit, a většinu času se víc kecá než koná. I přes návrat všech známých postav, jde o takový symbolický comeback, neboť většina oblíbených postav (viz Storm) jsou upozaděné anebo dostanou jen minimální prostor, a to včetně těch dříve zesnulých. Ne všichni herci podali maximum. Hugh Jackman a James McAvoy tradičně charismatičtí a zajímaví, Jennifer Lawrence v roli modré Mystique neměla takový dráždivý sex appeal, jako její předchůdkyně Rebecca Romijn a tragéd Michael Fassbender skončil svojí necharismatickou etudou na jedno brdo na pomyslném hereckém chvostu. Nuda, nuda a zívačka s minimem něčeho poutavého a jen cca úvodních třicet minut baví. Pak jen slátanina, blbost a nuda bez dobrých akčních momentů a s převařeným scénářem, který ani v závěru nepřijde s žádným velkým zvratem. Bryane Singere, co jsi to natočil?! Pohřeb X-Menů?! Ano, je to comicsový funus. Comicsů mám plné kecky. Zvláště takových imbecilních, jako je tento. Mé hodnocení: 40% (kingik) 2*
VELKÁ RECENZE
X-Meny mám rád. Hodně. Nejen kvůli tomu, že dokázali comicsovým filmům získat respekt kritiků i fanoušků a ukázali, že tenhle žánr lze pojmout seriózně, ale hlavně proto, že jsou všechny čtyři díly parádní podívaná. U trojky sice sousta lidí kafrá, ale upřímně – jeden takovýhle blockbuster do roka a většina z nás bude své prachy za lístek rvát tvůrcům do krku lopatou. Teď se k mutantům každopádně vrací jejich duchovní filmový otec Bryan Singer. Přichází s hromadou peněz, ambiciózním příběhem a pošramocenou pověstí po nepříliš vydařeném a ještě méně úspěšném Jackovi a obrech. Na to poslední ovšem zapomenete asi tak po třech minutách.
Už dlouho se mi nestalo, že bych z kina odcházel s pocitem, že jsem dostal po všech stránkách vydařený film, který se navíc nebojí být něčím víc než jen klasickým letním blockbusterem. Bryan Singer má své postavy přečtené. Zná je, ví, jak s nimi zacházet a jaké jsou jejich silné stránky. To samé se dá říct i o hercích. Ačkoliv se asi spousta lidí naprosto oprávněně bála, že tenhle návrat do mutantského vesmíru může být pro lidi za kamerou trošku velké sousto (je tu minimálně dvacet skutečně důležitých postav), režisér má od začátku do konce všechno dokonale pod kontrolou a nikdy se nestane, že by se na plátně dělo něco chaotického nebo člověk nevěděl, kdo je kdo a proč zrovna tenhle hrdina mlátí tohohle padoucha. Každý tu má své místo. Na první pohled možná u někoho značně omezené, ale vždy absolutně využité.
Nejvíc prostoru však logicky mají Charles Xavier alias Profesor X a Erik Lehnsherr neboli Magneto. Zatímco jako staříci sází na charisma a stačí jim, že na plátně jsou, jejich mladší verze dostávají výrazně víc prostoru a dokáží ho využít. Pořád nejde o klasické protivníky. Vzájemně se respektují a spojuje je staré přátelství. Jen mají na pár věcí jiný názor a jejich vzájemné dialogové konfrontace jsou vyloženě brilantní. Fassbender a McAvoy hrají na sto procent a druhý zmíněný pán tu navíc má mnohem zajímavější postavu než v První třídě. Na místo tak trochu naivního mladíka tu totiž pobíhá psychicky a vlastně i fyzicky zlomený muž, feťák, zoufalec a svým způsobem tak trochu svině, což mu Magneto rád a hodně bolestivě připomene. V některých momentech jsou proto X-Meni až překvapivě temní.
Singer si vždycky uměl vybírat herce a dokázal z nich vymáčknout maximum a tady to potvrzuje. Člověku skoro ani nedojde, že tu miláček davů Wolverine hraje nějaké třetí housle. Párkrát sice zahláškuje a dvakrát se s někým porve, ale je evidentní, že tvůrcům posloužil spíš jako lákadlo na plakátu než hrdina, okolo něhož by chtěli vystavět příběh. Je to poměrně osvěžující a Jackmanovi navíc viditelně nevadí, že se tentokrát všechno netočí okolo něho.
Protěžování pečlivě budovaných vztahů mezi postavami a napětí pramenícího z dialogů a vzájemných názorových konfliktů ale rozhodně neznamená, že by X-Men: Budoucí minulost bylo nějaké ukecané drama s jednou akční scénou. Toho se bát nemusíte, akce je dost a Singer v ní dokáže překvapit. Velkolepé bitvy se Sentinely budoucnosti se míchají s komorněji pojatými souboji jeden na jednoho, trikově opulentní řež se tak střídá se scénami, v nichž se sází na nápady. Každou akci Singer postaví na něčem jiném. Jednou hrdinové originálně kombinují své schopnosti a vzájemně se doplňují a podporují, pak Magneto ukáže, v čem je jeho síla (ať už hrubou silou zvedá stovky tun oceli nebo elegantně likviduje protivníky dvojicí malých kuliček). A když se ke slovu dostane Quicksilver, nejspíš nebudete vědět, jestli se máte dřív smát, uznale chválit Singera za nápad, nebo jednoduše zkoušet neslintat nadšením. Tenhle hláškující borec je tu sice jen pár minut, ale kdyby teď někdo u Foxů oznámil, že se dočká vlastní sólovky, klidně jim svoje prachy pošlu předem. Takhle zábavná a zároveň cool postava už tu nebyla sakra dlouho. A jeho bitka v kuchyni je vyloženým highlightem filmu.
Po závěrečných titulcích (počkejte si až do konce!) jsem měl z X-Men: Budoucí minulost pocit naprosté spokojenosti. Až časem jsem si uvědomil, že by to v jistých místech chtělo malinko vypilovat triky a že finále je spíš kecací než akční. Jestli to je dobrý nebo špatný nápad si osobně ujasním asi až na další projekci. I tak to ale jsou jen kaňky na jinak skvělém filmovém zážitku a mám velkou radost z toho, že i když studio do X-Menů narvalo čtvrt miliardy, pořád se jede v x-menovských kolejích, kde má vedle akce své místo i prvotřídní herectví, dospělejší témata a barvitost postav. Tohle jsou X-Meni, jak je mám rád.
P. S.: Je dost možné, že po další projekci půjdu s hodnocením ještě o bod výš. Vstřebat všechny motivy hrdinů a nápady v akčních scénách je na jedno podívání skoro nemožné.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Film má dvě časové roviny. Začíná v dystopické budoucnosti, kde jsou mutanti i lidstvo loveni a pomalu hlazeni vojsky zabijáckých robotů zvaných Sentinelové. Malá skupinka přeživších mutantů bojuje proti vyhlazování. Ve skupince je i mutantka Kitty Pryde, která má schopnost projektovat vědomí jedince do jeho dřívějšího Já. V Číně se setká se Storm, Wolverinem, profesorem Xavierem a Magnetem. Ti jí představí plán, ve kterém se má vrátit Wolverine do roku 1973, kdy mutantka Mystique spáchala atentát na tvůrce programu Sentinel a odpůrce mutantů Bolivara Traska. Tento atentát uvedl program do chodu a zapříčinil apokalyptickou budoucnost.
Wolverine se v roce 1973 probudí s vědomím svého staršího Já. Poté navštíví Xavierovu školu pro nadané děti, která je však řadu let zavřená. Ve škole je jen Hank McCoy, který se stará o zlomeného a na léku proti bolesti závislého Charlese Xaviera (viz děj X-Men: První třída). Wolverine ho přesvědčí, že má poselství z budoucnosti s tím, že Xavier musí přesvědčit Mystique, aby atentát nespáchala. Všichni tuší, že k tomu potřebují ještě Magneta. Ten je však v roce 1973 v přísně střeženém vězení hluboko pod Pentagonem, ve Washingtonu, D.C.. K jeho osvobození využijí schopnosti Pietra Maximoffa alias Quicksilvera.
V Paříži se ve stejné době koná mírová konference o skončení války ve Vietnamu. Mystique zde chce spáchat onen atentát na Bolivara Traska, který ve svém antimutantském programu prováděl nelidské pokusy na zajatých mutantech. Je sice odhalena, ale ve stejné době dorazí Wolverine, Beast, Xavier a Magneto a atentát překazí. Nicméně Magneto se rozhodne pokusit zabít Mystique, aby ochránil mutanty od apokalyptické budoucnosti. Při tom své schopnosti ukáží na veřejnosti a před médii. Jako reakci na obrovskou vlnu strachu mezi Američany, vyvolanou Magnetovým soubojem, se prezident Richard Nixon rozhodne podpořit Traskův program Sentinel a vyžádá si demonstraci prototypů.
Na přehlídce programu Sentinel se Mystique znovu pokusí spáchat atentát na Traska, avšak přeruší ji Magneto, který se rozhodne demonstrovat sílu mutantů. Ovládne Sentinely, přepadne Bílý dům a pokusí se zastřelit prezidenta Nixona, to vše před kamerami. Zabrání mu v tom až Xavier, který konečně přesvědčí Mystique, že existuje i jiná cesta. Společně poté porazí Magneta. Magneto uprchne a prezident je díky mutantům zachráněn. Tím končí linie vedoucí k apokalyptické budoucnosti a ta se přemění do mnohem světlejší, kde mutantni žijí v Xavierově škole pro nadané a snaží se koexistovat s lidstvem.
Film má jednu potitulkovou scénu odkazující na film X-Men: Apokalypsa (2016).
O FILMU
V novince X-Men: Budoucí minulost bojuje kompletní sestava X-Menů o přežití svého druhu napříč dvěma časovými obdobími. Oblíbené postavy z původní trilogie o X-Menech spojí své síly se svými mladšími inkarnacemi z minulosti, z dob X-Men: První třída, aby společně změnili průběh klíčové historické události a vybojovali velkolepou bitvu, která by mohla zachránit naši budoucnost.
Režisér Bryan Singer svým novým přístupem vnesl revoluci do adaptování knižních komiksů. Svým nesmírně úspěšným debutem z léta 2000, filmem X-Men, v němž přenesl na plátno svůj oblíbený komiksový příběh a jeho postavy, Singer položil základy úplně nové tvůrčí estetiky. V roce 2003 následoval Singerův ještě úspěšnější snímek X-Men 2.
Ve filmu X-Men: Budoucí minulost se Singer opět vrací do režisérského křesla, aby svou vizi světa X-Menů rozvinul ještě dále. Je to velkolepý a provokativní příběh, poháněný mnohovrstevnatými postavami. Producent Hutch Parker je přesvědčen, že Singerovy filmy o X-Menech jsou tak přesvědčivé proto, že jsou výsledkem „kombinace Bryanovy lásky, vnímavosti a úcty k těmto postavám“.
Singer byl do projektu X-Menů zapojen už od samého počátku, a proto si vybudoval pevné vztahy s produkčním i hereckým týmem, které se opět vracejí na scénu. V novém filmu se sejdou producentka Lauren Shuler Donnerová, která se podílela na všech filmech X-Men; scénárista a producent Simon Kinberg, který byl jedním z producentů filmu X-Men: První třída; Newton Thomas Sigel, kameraman a člen ASC, ověnčený mnoha cenami, který se Singerem spolupracoval na sedmi projektech; vedoucí výpravy, držitel Oscara John Myhre, který vytvořil původní svět X-Menů; skladatel a střihač John Ottman.
Singer se také opět sejde s hereckým obsazením z původních filmů o X-Menech, ale i s mladšími herci z První třídy, k níž napsal námět a kde působil jako producent. Mezi hvězdami, které v X-Men: Budoucí minulost zůstaly z původní trilogie, jsou Hugh Jackman, Patrick Stewart, Ian McKellen a Halle Berryová; z První třídy jsou to Jennifer Lawrencová, James McAvoy, Michael Fassbender a Nicholas Hoult. „Byl to vzrušující zážitek, když jsme je obsazovali - jak do původní série X-Menů, tak i do První třídy,“ vzpomíná Singer, „někteří z nich tehdy měli jen malé nebo žádné zkušenosti s filmy takového rozsahu: Hugh přišel z muzikálového prostředí, Jennifer zase měla za sebou jen malé nezávislé filmy jako Do morku kosti. V průběhu let se jejich kariéry vyvíjely, nabraly na síle a dočkaly se obrovského uznání. Spojení původní a nové rodiny bylo pro nás všechny velkým zážitkem.“
Lauren Shuler Donnerová si myslí, že Singera svět X-Menů přitahuje svými rozmanitými a provokativními tématy. „Bryan bere X-Meny velmi vážně. Odjakživa to vnímal tak, že zásadní témata jejich příběhu vyžadují realistické zpracování. Jednotlivé postavy mají nedostatky, s nimiž se diváci mohou ztotožnit. Například Mystique chce být hrdá na to, kým je, a Beast je ze svých mutantských schopností nesvůj, a proto je skrývá. Pokud jsou postavy pevně zasazené do reality, pak jim uvěříme, že umí létat, léčit nebo mají nadpřirozené schopnosti. Přítomné jsou i všechny ostatní prvky velkofilmu - akce, humor, vizuální efekty -, ale drží je pohromadě lidský konflikt a boj. Bryan umí v těchto komiksových příbězích najít hloubku a smysl, protože vždy čerpá ze sebe, aby vystihl patos postav a étos světa, v němž žijí.“
„Hlavním důvodem, proč jsem se chtěl k X-Menům vrátit,“ potvrzuje Singer, „nebylo jen ohromné obsazení a rozsah příběhu, ale to, že se příběh dotýká témat, která se dosud ve filmech o X-Menech neobjevila, jako cestování v čase, i když v komiksech vzkvétají už mnoho let. Myslím, že v každém filmu potřebujete něco nového, a já vám zaručuji, že v Budoucí minulosti je nového požehnaně.“
Při produkování filmu X-Men: První třída v roce 2011 začal Simon Kinberg s režisérem Matthewem Vaughnem uvažovat o dějové linii pro další film o X-Menech. Stále více se přikláněli k příběhu, který by obě generace X-Menů propojil.
Nechali se inspirovat původním komiksem „Budoucí minulost“ od Chrise Claremonta, který se ve filmu objeví v cameu. „Myslím si, že bylo naprosto logické zasadit minulost na počátek 70. let, kdy svět procházel obrovskými změnami a zmatky,“ říká komiksová legenda. „Rozhodně to dávalo smysl z chronologického hlediska po První třídě, která se odehrávala v 60. letech.“
Pro Claremonta je ve vyprávění nejdůležitější překvapit čtenáře. Má pocit, že „Budoucí minulost“ se skvěle hodí ke zfilmování. „Je to jeden z nejikoničtějších příběhů celého kánonu,“ říká Claremont. „V kombinaci s vizí Bryana Singera a úžasně rozmanitými herci, kteří mají hloubku, je to opravdu bomba.“
Klíčovým prvkem jak komiksu, tak i nového filmu, je cestování v čase, ačkoli Singer říká, že X-Men: Budoucí minulost téma pojímá nekonvenčně. „Rozdíl je v tom, že neposíláme někoho fyzicky do minulosti,“ vysvětluje. „Místo toho posíláme vědomí postavy do jeho mladšího já. Během doby, kdy je Logan v minulosti, můžou minulost a budoucnost existovat zároveň. Takže můžou v obou obdobích probíhat paralelní děje.“
„V kvantové fyzice dokonce existuje teorie, která tento jev popisuje,“ pokračuje Singer. „Říká se tomu superpozice a spočívá to v tom, že pokud jsme ještě nebyli svědky výsledku nějaké události, pak se ta událost doopravdy nestala. Když se pozorovatel našeho příběhu, Wolverine, vrátí z minulosti, ukončí to superpozici, což znamená, že vše, co v minulosti změnil, pak bude mít dopad na budoucnost.“
Zatímco byl Singer ve fázi psaní scénáře ponořen do zkoumání logiky a fyziky cestování v čase, Kinberg studoval literaturu a filmy o cestování v čase. „Na Budoucí minulosti byly mimořádné prostřihy a vzájemné působení mezi minulostí a budoucností,“ souhlasí Kinberg. „Jednou z výzev projektu bylo nejen nenarušit logiku, ale také zajistit plynulou návaznost emocí. Kontinuita mladé postavy a její starší verze vytvořila nová kritéria. Zachovat logiku v emocích a nejen racionální logiku bylo stejně náročné jako fyzika a psychologie cestování v čase.“
Kinberg přivítal příležitost pracovat se Singerem na filmu, který dal dohromady herce z původní filmové trilogie a tým z X-Men: První třída. „Ty filmy jsou o tom, jaké to je, být outsiderem, a o hledání náhradní rodiny, když vás ta vaše nepřijímá, a to všechno Bryanovi sedlo,“ říká Kinberg.
Kinberg říká, že jedním z největších úspěchů prvního filmu série, X-Men, bylo, že Singer obsadil opravdové herce dramatických rolí. „Bryan nevzal jednoduše žánrové nebo akční hvězdy, místo toho obsadil výrazné dramatické herce se zkušenostmi z divadla, jako jsou Ian McKellen, Patrick Stewart nebo Hugh Jackman. Totéž platí i pro novou generaci: Jennifer Lawrencovou, Jamese McAvoye, Michaela Fassbendera a Nicholase Houlta. „Nejsem si jist, jestli někdy někdo dal dohromady tak impozantní obsazení co do rozsahu, zkušeností a počtu ocenění.“
Budoucnost a minulost propojuje Hugh Jackman. Jackman hrál v posledních čtrnácti letech Wolverina sedmkrát, což popisuje jako „neuvěřitelný a vzácný dar“. Je to postava, která definovala jeho kariéru, ale jako herce ho nikdy neomezovala. Jackman zná Wolverina lépe než kdokoli jiný a návrat Logana do světa X-Menů popisuje jako „znovuzrození“.
„Logan se po velmi dlouhé době opět cítí jako součást týmu X-Menů,“ pokračuje Jackman. „Vyrovnal se se skutečností, že jeho zloba je také jeho největší zbraní. Je to bojovník, který se smířil se sebou samým. Vzhledem k tomu, že je to jediný mutant, který má schopnost vlastní regenerace, nabídne se Logan jako dobrovolník pro cestu časem zpět, aby zabránil apokalypse mutantů, jíž čelí X-Meni budoucnosti.“
Wolverine je díky svým mutantím schopnostem mezi X-Meny jediný, který je schopen cestu podniknout. Singer vysvětluje: „Cesta do tak hluboké minulosti by komukoli jinému rozvrátila vědomí. Je tu jen jedna jediná osoba, která má takové regenerační schopnosti, aby cestu přežila, a sice Wolverine. Jelikož nestárne, mohl Hugh při cestování Wolverinova vědomí do svého mladšího já hrát obě verze postavy. Takže to pro mě i pro Hugha byla velká příležitost.“
V průběhu jejich vztahu se Charles Xavier stále snažil Logana získat pro filosofii X-Menů, dostat se k němu blíž a zkrotit jeho hněv. V Budoucí minulosti si však vymění role. Nyní se Logan snaží přesvědčit mladšího Charlese, aby v sobě našel víru.
„Odehrává se mezi nimi zvláštní poezie,“ poznamenává Singer. „V prvním filmu, X-Men, pomáhá Xavier Loganovi najít si své místo ve světě mezi X-Meny. V Budoucí minulosti musí Wolverine cestovat zpět v čase a pomoci Xavierovi slepit dohromady jeho život rozbitý na kousky a zachránit budoucnost.“
Možná, že je to Wolverinova nejnáročnější mise, protože, jak ve filmu říká, „trpělivost není moje nejsilnější stránka“. Jackman byl rád, že se vrací, i když dokončil Wolverina pouhých pár měsíců před tím, než se vydal do Montrealu točit X-Men: Budoucí minulost. To pro něj znamenalo, že místo aby se dostával do formy, musel si jednoduše formu udržet. Ne že by však jeho režim byl nenáročný. Herec musel každé ráno před líčením a úpravou vlasů 45-90 minut cvičit. I jeho jídelníček byl velmi přísný, sestával převážně z grilovaných kuřat a dušené zeleniny. Jedl každé dvě hodiny, často v průběhu scén nebo zkoušek. Před natáčením konkrétní scény si dal 15 minut extrémního posilování a den končil dalšími 45 minutami v posilovně.
Jackman byl vděčný za příležitost se opět sejít s Berryovou, McKellenem a Stewartem, s nimiž se přátelí už od prvního filmu X-Men, a také se Singerem, jemuž Jackman připisuje zásluhu za svůj průlom v Hollywoodu. I práce s mladými herci byla lákavá. Výmluvný byl okamžik, kdy Jackman kráčel kulisami Modré chodby s Nicholasem Houltem, který poznamenal: „Vzpomínám si, že jsem X-Men viděl poprvé, když mi bylo asi osm.“ Tehdy si Jackman uvědomil, jak kultovním se svět X-Menů stal.
Dalším veteránem série je Ian McKellen, jehož profesní vztah se Singerem začal filmem Nadaný žák, který Singer režíroval a produkoval. Už od první spolupráce se McKellen obdivoval Singerovu nadšení pro projekty, na nichž pracoval, a jeho oddanosti publiku. I McKellen má velkou úctu k divákům. Jakožto divadelní herec s klasickým vzděláním při svém výkonu čerpá z jejich energie a nadšení.
Herec považuje svou postavu Magneta za čestného muže s tragickou minulostí, jehož smutek přivedl k objevení své nadlidské schopnosti přitahovat a ovládat kovy. V očích McKellena je Magneto nejmocnějším mutantem, minimálně pokud jde o jeho fyzické možnosti. Jeho zármutek a zlost ho sice staví do nepřátelské pozice vůči společnosti, ale v Budoucí minulosti se spojí se svými protivníky, aby zajistil přežití mutantů. Díky novému kostýmu jeho postava „vypadá jako někdo, kdo to myslí vážně“, jak říká McKellen. Ne že by o tom někdo kdy pochyboval.
Patrick Stewart, který už Charlese Xaviera/Professora X hraje přes čtrnáct let, nebyl nijak překvapen, že se jeho postava v Budoucí minulosti vrací. Úspěch série byl ohromující a Stewart tušil, jakým směrem se příběh ubírá. Kromě toho to „Jamesi McAvoyovi bude rok dva trvat, než bude opravdu vypadat jako já,“ žertuje.
Stewart byl rád, že může opět pracovat se Singerem, jehož vize byla pro ambicióznost i úspěšnost filmů určující. Jednou ze změn, které Stewart během let zaznamenal, byl přístup k přípravě projektu takového rozsahu. Nikdy předtím na 3D filmu nepracoval, ani neviděl předběžné animované vizualizace svých scén. Celý proces se stal složitějším, ale také přesnějším, a Stewarta nadchl skoro stejně jako to, že konečně letěl X-Jetem. Kromě toho má Xavier tentokrát vozík, který se „doopravdy vznáší!“, básní Stewart.
Skotský herec James McAvoy se vrací v roli mladého Charlese, který v tomto příběhu ztrácí naději, podléhá chmurným myšlenkám a je zranitelnější než kdy jindy. Jak popisuje Shuler Donnerová, „Budoucí minulost připravuje půdu pro jeho další vývoj“. Podle McAvoye měla jeho postavy vždy „obrovské zásoby empatie. Dokáže se k lidem přiblížit, cítí jejich bolest a umí jim pomoci s ní pracovat a stát se silnějšími a lepšími.“
Nicméně v této životní fázi se Charles uzavřel do sebe. Citově ho zranila ztráta kdysi velmi blízké přítelkyně Raven (Mystique) a po fyzickém zranění skončil na vozíku. McAvoy se rozhodl, že jeho verze Charlese bude úplně jiná než předchozí ztvárnění této postavy. „James tu roli bere velmi vážně a přistupuje k ní z čistě lidského úhlu pohledu, nikoli z pohledu superhrdiny,“ poznamenává Kinberg. „Ale mladý Charles je člověk a zmatek, který zažívá v tomto filmu, je opravdový a lze se s ním ztotožnit.“
Jedna z McAvoyových nejdojemnějších scén, setkání se svým starším já, ztvárněným Patrickem Stewartem, se natáčela v McAvoyův první den na place a ve Stewartův poslední. Mladý herec byl poněkud nervózní. „Ta scéna představuje vrchol příběhu [mladého] Charlese,“ říká, „ale když hrajete naproti někomu, kdo tu postavu hrál čtrnáct let, cítíte se trochu nesvůj.“ Herci se viděli poprvé a neměli prakticky žádný čas na zkoušení. McAvoy navrhl, že by scénu měli sehrát v bezprostřední blízkosti, a Stewart souhlasil, že fyzická blízkost do scény vnese významný prvek důvěrnosti.
„James prostě přišel na plac a dal to,“ vzpomíná Singer, „a vidět dva neuvěřitelně dobré herce různých generací v tak harmonickém souladu byl pro všechny nezapomenutelný zážitek.“
Michael Fassbender se vrací ke své roli mladého Erika Lehnsherra/Magneta z filmu X-Men: První třída. Jeho postava, vysvětluje Kinberg „v tomto filmu svým způsobem formuje své politické přesvědčení, stává se strategičtějším, více se začíná podobat McKellenově verzi Magneta, který má politický cíl a představu, jak může změnit svět.“
Jako většina herců i Fassbender preferuje práci v reálných kulisách než na zeleném pozadí. Překvapila ho detailnost scén a dokonalost řemeslné práce, kterou oddělení pro výpravu odvedlo při jejich budování. Nejvíce si oblíbil vězeňskou celu v Pentagonu, která byla jeho domovem v počátečních scénách filmu a která herci pomohla postavu Erika definovat. „Díky té cele jsem získal představu o jeho předchozím životě,“ říká Fassbender, „a o tom, jak Erik dokázal těch deset let ve vězení zvládnout, což mě přivedlo na myšlenku lotosového květu. ‚Lotos‘ je Erikův zenový stav, kdy celé hodiny v cele levituje v sedu se zkříženýma nohama v meditativním stavu a nabírá síly.“
Hlavním zdrojem konfliktu mezi Fassbenderovým Magnetem a McAvoyovým Xavierem je Raven/Mystique. Držitelka Oscara Jennifer Lawrencová opět ztvárnila mutantku, která byla v X-Men: První třída Xavierovou slibnou studentkou, než přijala Magnetovu temnější vizi světa. Nyní Raven převzala identitu Mystique a obrátila se proti lidem.
„Deset let od událostí popsaných v První třídě se Raven životem protloukala na vlastní pěst,“ říká Singer. „Už to není ta dívka, která vyrůstala s Charlesem, ani Erikova stoupenkyně. Našla si svou vlastní cestu, cestu pomsty: pronásleduje všechny ty, kdo jsou zodpovědní za únosy, zabíjení a experimenty na mutantech. Zároveň se chce pomstít Traskovi, což Charlese velmi trápí, protože ví, že to spustí velice neblahou budoucnost, která povede k vyhubení mutantů. Je to tedy bitva o záchranu budoucnosti, ale také bitva o Raveninu duši.“
Postavou, která je pevně ukotvena na straně zla, je Dr. Bolivar Trask, jehož hraje Peter Dinklage. Trask vynalezl obrovské robotické zbraně, kterým se říká Sentinelové. Jeho cílem je spojit lidskou rasu tím, že zlikviduje její evoluční rivaly, mutanty. Při vytváření postavy našli Singer s Kinbergem, jak říká režisér, „z citového hlediska logické důvody“, proč by Trask chtěl lovit a hubit mutanty. Trask musel být něco víc než jen klasický zloduch, který se snaží likvidovat ty, kteří se nějak odlišují.
„Trask, ač zvráceným způsobem, touží po míru,“ pokračuje Singer. „Věří, že mutanti jsou tak silní, že by mohli být pro lidstvo hrozbou - a že mutanti jsou vůči modernímu člověku totéž, co moderní člověk vůči neandrtálcům,“ což vedlo k jejich vymření. „Jak lépe sjednotit lidi, uvažuje, než proti společnému nepříteli, který by mohl způsobit zánik lidstva?“
Nápad s netypickým padouchem vedl k obsazení Petera Dinklage. „Peter do své práce vnáší nejen svou fyzickou jinakost, ale i opravdovou hloubku emocí a lidskosti,“ říká Kinberg. „Díky Peterovi je Trask divákům bližší. Záleží jim na něm, i když mu přejí prohru.“
Herec zase chválí Singera a Kinberga za to, že dokázali vyprávět příběh, který se odehrává ve dvou časových rovinách, aniž by narušili jeho celistvost a logiku. Dinklageovi učarovaly postavy filmu - jejich vnitřní boje, citové i psychické jistoty i bloky a vzájemné vztahy. „Vztah Charlese a Erika je fascinující,“ říká Dinklage. „Je to tak nádherně propojené. V takových starých přátelstvích bývá neochvějná loajalita a tady je to opravdu, ale opravdu dobře vystižené.“
Držitelka Oscara, herečka Halle Berryová, už postavu Storm hrála čtyřikrát. S mutantkou cítí spřízněnost a návrat k roli přirovnává k setkání se starým známým. Berryová vnímá svou roli jako roli učitelky, což je pojetí, které se Singerem rozvinuli v původních X-Men.
Přesto Berryová přiznává, že by byla chyba za Storm vidět jen učebnice a školní tabuli. Storm je jedním z nejmocnějších mutantů a sehraje zásadní roli v ochraně X-Menů před Sentinely. „Storm umí ovládat počasí, a když jde tým do boje, bývá vysílána jako jedna z prvních,“ vysvětluje.
Herečka s oscarovou nominací Ellen Pageová se do světa X-Menů vrací jako Kitty Prydeová, kterou poprvé hrála ve filmu X-Men: Poslední vzdor. V Budoucí minulosti Kittyiny schopnosti umožní poslat Wolverinovo vědomí zpět do minulosti, aby se pokusil zachránit mutanty před zničením Sentinely.
Pageová říká, že Kitty je silná ženská postava, „drsňačka“, a je přesvědčená, že fanoušky X-Menů příběh, který podle ní nabývá „epických rozměrů“, nezklame. Pageová byla z každého dne na place, kdy byla obklopená „neuvěřitelnými herci a nádhernými kostýmy v úžasných scénách,“ nadšená. Obdivuje Singera, že dokázal zvládnout film gigantických proporcí, a Kinberga za propracovaný a důmyslný scénář. Pokud jde o herce, Pageová je považuje za „legendy“ a je ráda, že „měla možnost je sledovat při práci. Bylo to úžasné.“
Nicholas Hoult se vrací ke své roli z První třídy jako Hank McCoy/Beast a v tomto filmu je hlouběji rozvinuto citové rozpolcení postavy. Hankovi jeho modrá kůže nepřirostla příliš k srdci a za svou mutaci se stydí. Během deseti let, která následovala po událostech popsaných ve filmu První třída, žil spolu s Charlesem v jeho sídle a vynalezl sérum potlačující jeho i Charlesovu mutaci. Charles séra využívá k tomu, aby opět mohl chodit, ale jedním z vedlejších účinků je ztráta jeho enormní mentální kapacity. Kromě toho se v Budoucí minulosti dále rozvíjí téma Hankova vztahu k Raven a ačkoli Hank dokáže přijmout její modrou podobu, nedokáže se smířit se svou vlastní.
Hoult byl vděčný za příležitost tak úzce spolupracovat s Jamesem McAvoyem, kterého považuje za špičkového herce. Společně analyzovali své scény a McAvoyovy nápady Houlta inspirovaly k rozšíření svého pohledu na vztah mezi postavami. „Práce na Budoucí minulosti ve mně zanechala hluboký dojem,“ říká. „Je to opravdu kolosální projekt, který obsáhl dvě časová období, desítky postav, přičemž každá z nich má svůj vlastní příběh a emocionální vývoj.“
Dalším významnou postavou scén ze 70. let je mutant Quicksilver. Mladý Charles, Logan a Hank ho vyšlou do akce, během níž má osvobodit Magneta z věznice v Pentagonu. Quicksilverova schopnost, jak už jeho jméno („Rtuť“) naznačuje, je jeho nadlidská rychlost, kterou před setkáním s X-Meny využíval pro drobné krádeže a pubertální žerty. „Wolverine zná budoucího Quicksilvera,“ říká Singer. „Ale v minulosti to byl mladý rebelující kleptoman. Jediný způsob, jak získat Quicksilverovu pomoc, je využít jeho slabosti pro buřičství a požádat ho, aby někoho dostal z Pentagonu.“
Singer spolu s kameramanem Newtonem Thomasem Sigelem použili k natočení sekvence vloupání do Pentagonu a následného útěku vysokorychlostní kamery Phantom a fotosonickou technologii. Jedny z technicky nejsložitějších a vizuálně nejpůsobivějších scén filmu, v nichž Quicksilver běhá paralelně se zemí po stěnách kuchyně Pentagonu, byly natočeny frekvencí 3000 snímků za vteřinu. „To jsme ve filmu ještě nikdy neviděli,“ říká Singer.
Tato technologie vyžadovala použití obrovských reflektorů, umístěných nad natáčenou scénou, každý o výkonu cca 40 000 wattů. „Scéna byla tak jasně nasvícená, že jsme při práci museli nosit sluneční brýle,“ dodává Singer. „Herci museli mít do posledního okamžiku, než se začalo točit, zavřené oči.“
Do světa X-Menů se vrací i Shawn Ashmore v roli Bobbyho/Icemana. V Budoucí minulosti se připojí ke Kitty, Bishopovi a Colossusovi, kteří jsou v temné a zoufalé budoucnosti na útěku. Ashmore říká, že okolnosti postavy zocelily. „Jsou každou chvíli ve vážném nebezpečí,“ říká Ashmore, „a Kittyina schopnost cestovat do bezprostřední minulosti je jen taktak zachrání.“
Ashmora nadchlo, že Iceman dostal příležitost předvést své schopnosti ve vysoce akční sekvenci, jejíž součástí byla i ledová klouzačka, na což vzpomíná jako na „vrcholně superhrdinský okamžik“.
Kanadský herec Daniel Cudmore měl z návratu mezi X-Meny také radost. Jeho postava má schopnost měnit svou kůži v organickou ocel, čímž získává ohromnou sílu a stává se téměř nezničitelnou.
Francouzský herec Omar Sy (Nedotknutelní) hraje Bishopa, jednoho z nováčků ve světě mutantů. Bishop, který se objeví v budoucnosti, je obávaný a nelítostný. Má schopnost pohlcovat radiační a vodivou energii, kterou pak nabíjí svou plazmovou zbraň. Bishop také s pomocí Kitty dokáže cestovat v čase a je klíčovou postavou ilustrující osud mutantů v temné budoucnosti. Bishopova minulost je pohnutá a bolestná: nad okem má jizvu ve tvaru „M“, která je památkou na věznění v mutantském táboře.
Postava Adana Canta, Sunspot, vystřeluje silné solární erupce. Aby se lépe ponořil do role, Canto detailně nastudoval Sunspotův příběh. Sunspot, říká, je „loajální a horlivý, ale tragická smrt jeho lásky z něj udělá zuřivého rebela.“
Dalším novým mutantem ve filmu je Warpath, kterého ztvárnil Booboo Stewart. Warpath, známý též jako James Proudstar, má extrémně vytříbené smysly: dokonalý zrak, čich a sluch. Warpath je jedním z mutantů budoucnosti, kteří pomáhají X-Meny bránit před útočícími Sentinely. V budoucnosti se X-Meni a zbylí mutanti, bojující o přežití, stáhnou do kláštera, který jim slouží jako útočiště. Warpath je mistr zbraní a dokáže se ohánět téměř půlmetrovými noži. Stewartovi, který se bojovým uměním zabývá už od tří let, role dokonale sedla.
Nově se ve filmové sérii objeví i mutantka Blink, kterou hraje Fan Bingbingová. Blink dokáže teleportovat sebe, jiné a velké předměty. Svou schopnost využívá k tomu, aby přesouvala zejména své nepřátele nebo velké projektily. Tým pro speciální efekty její schopnosti znázornil interakcemi kolem ní, jako jsou výbuchy, pády nebo pohyby sloupů a pilířů na scéně kláštera, kde se odehrály některé z nejspektakulárnějších zvláštních efektů filmu.
Australský herec Josh Helman ztvárnil čtvrtou inkarnaci postavy Billa Strykera, která se objevila ve filmech X-Men 2, X-Men Origins: Wolverine a X-Men: První třída, pokaždé v podání jiného herce. Helman vnímal, že bude náročné jim být důstojným nástupcem, jakkoli okrajová se jeho role může zdát. „Bill Stryker je hodně složitá postava, protože dokáže vzbuzovat strach, ačkoli nemá žádné mimořádné schopnosti,“ říká.
Lucas Till, který se objevil v X-Men: První třída, se vrací v roli Alexe Summerse, známého jako Havok, jehož mutantí schopností je vystřelování kosmické energie z vlastního těla. V Budoucí minulosti Havok narukuje do speciální mutantské čety sloužící ve Vietnamu, kde ho zachrání Mystique, parťačka pro kamarádské škádlení.
V roce 2000, kdy přišel do kin první film X-Men, technologie pro realizaci některých představ filmařů jednoduše nebyly ještě k dispozici. O čtrnáct let později už dosažení realistických, uvěřitelných efektů není problém. Například Sentinelové, pět a půl metru vysocí roboti ničící mutanty a oblíbenci fanoušků X-Menů, by s použitím starších technologií vizuálních efektů neobstály. V poslední dekádě byla natočena celá řada filmů s roboty, ale to, čeho chtěl Singer dosáhnout, bylo možné až teď. V Budoucí minulosti Singer představí dvě verze Sentinelů, tu z minulosti a vyspělejší verzi z budoucnosti.
„Sentinelové jsou roboti zabíjející mutanty a program jejich vývoje byl zahájen počátkem 70. let,“ vysvětluje režisér. „Mají schopnost zaměřit mutantní geny a poté mutanty izolovat a zacílit přímo na ně. Sentinelové budoucnosti jsou oproti těm ze 70. let dokonalejší. Budoucí Sentinelové jsou obzvláště nebezpeční, protože disponují biomechanickou technologií, která je schopná adaptace vůči schopnostem mutantů, umožňuje robotům nabýt jejich vzhledu a zničit je. Na lov se jich vypravily tisícovky.“
Zatímco Myhre navrhl Sentinely budoucnosti, vedoucí speciálních efektů Cameron Waldbauer se svým týmem pečovali o Sentinel vytvořený Legacy Effects v Los Angeles, který vidíme ve scénách z roku 1973. Výroba Sentinela ze 70. let trvala osm týdnů, všechny jeho součásti jsou pohyblivé a každou jde nastavit. Ačkoli se v minulosti i v budoucnosti vyskytují Sentinelové v hojném počtu, z praktických důvodů, kterými nebyly jen náklady, vznikl pouze jeden model ze 70. let. Robot v reálné velikosti pěti a půl metru pomáhal kameramanovi Sigelovi ohraničit záběr a sloužil jako měřítko relativních proporcí pro tým vizuálních efektů, který pak roboty v postprodukci namnožil.
X-Men: Budoucí minulost je dosud nejvelkolepějším filmem o X-Menech, potvrzením úspěchu série, ale především vyvrcholením neuvěřitelné tvůrčí energie herců i filmařů. Je to příběh, který překračuje všechny hranice a najde si cestu ke všem kategoriím diváků.
Když se na loňském srazu komiksových příznivců Comic-Con na scéně před fanoušky představila téměř kompletní sestava herců filmu, následoval ohlušující aplaus. Emoce tekly proudem. Singer tenhle typ emocí poznává. „Kdybych byl na Comic-Conu před 25 lety a po pódiu se prošli Han Solo, Luke Skywalker a princezna Leia, tak bych taky šílel!“ říká. Pro Singera jsou příběhy X-Menů „moderní mytologií. V tomhle světě se cítím úplně jako doma. Rád se do něho ponořím, prozkoumávám ho a hodně se tím bavím.“ Jeho schopnost přenést tyto příběhy na plátno je nepřekonatelná. Což pro X-Meny znamená naději na světlou budoucnost.
Ocenění:
Academy Awards
2015 - Vizuální efekty (nominace)
BAFTA
2015 - Vizuální efekty (nominace)
DABING
V českém znění: Pavel Soukup - Patrick Stewart (Profesor Charles Xavier - starší), Zdeněk Mahdal - Hugh Jackman (Logan / Wolverine), Lumír Olšovský - James McAvoy (Charles Xavier - mladší), Martin Stránský - Michael Fassbender (Erik Lehnsherr / Magneto - mladší), Petr Neskusil - Nicholas Hoult (Hank McCoy / Beast), Terezie Taberyová - Jennifer Lawrence (Raven / Mystique), Daniel Margolius - Shawn Ashmore (Bobby Drake / Iceman), Dana Černá - Halle Berry (Ororo Munroeová / Storm), Petr Pelzer - Ian McKellen (Eric Lensherr / Magneto - starší), Kristýna Valová - Ellen Page (Kitty Prydeová / Shadowcat), Bohdan Tůma - Peter Dinklage (Bolivar Trask), Zdeněk Podhůrský - Omar Sy (Bishop), Marek Holý - Evan Peters (Peter / Quicksilver), Vojtěch Hájek - Josh Helman (William Stryker), Petr Gelnar - Lucas Till (Alex Summers / Havok), Adéla Kubačáková - Famke Janssen (Jean Grey), Martin Kubačák - James Marsden (Scott Summers / Cyclops), Petr Pospíchal - Kelsey Grammer (Hank McCoy / Beast - starší), Pavel Šrom - Mark Camacho (Richard Nixon), Petra Hobzová - Anna Paquin (Rogue), Petr Burian, Zuzana Slavíková, Ladislav Cigánek, Ivo Hrbáč, Bohuslav Kalva, Vanda Konečná, Zbyšek Horák a další
Překlad: František Fuka
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Pavla Draxlerová
Úprava dialogů a režie: Petr Pospíchal
Vyrobilo: Barrandov Studio Dabing v roce 2014
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 22.5.2014 CinemArt
Premiéra USA: 23.5.2014 20th Century Fox
Premiéra Velká Británie: 22.5.2014 20th Century Fox UK
Premiéra Kanada: 23.5.2014 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Premiéra v TV: 24.5.2015 HBO
Poprvé na DVD: 29.10.2014 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 8.10.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 17 310 704
Tržby celkem - $ 747 862 775
Návštěvnost v ČR 121 369
Náklady (Rozpočet) - $ 250 000 000
FILMY V SÉRII
X-Men gastonrolinc.webnode.cz/news/a58/
Akční / Dobrodružný, USA, 2000
Režie: Bryan Singer, Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart
X-Men 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a59/
Akční / Dobrodružný, USA / Kanada, 2003
Režie: Bryan Singer, Hrají: Patrick Stewart, Hugh Jackman
X-Men: Poslední vzdor gastonrolinc.webnode.cz/news/a60/
Akční / Dobrodružný, USA / Velká Británie, 2006
Režie: Brett Ratner, Hrají: Hugh Jackman, Halle Berry
X-Men Origins: Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a61/
Akční / Dobrodružný, USA / Velká Británie, 2009
Režie: Gavin Hood, Hrají: Hugh Jackman, Liev Schreiber
X-Men: První třída gastonrolinc.webnode.cz/news/a62/
Akční / Dobrodružný, USA, 2011
Režie: Matthew Vaughn, Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender
Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a63/
Sci-Fi / Akční, USA / Austrálie, 2013
Režie: James Mangold, Hrají: Hugh Jackman, Tao Okamoto
X-Men: Budoucí minulost gastonrolinc.webnode.cz/news/a64/
Sci-Fi / Akční, USA / Velká Británie, 2014
Režie: Bryan Singer, Hrají: Hugh Jackman, James McAvoy
Deadpool (X-Men Origins: Deadpool) gastonrolinc.webnode.cz/news/a66/
Akční / Komedie, USA, 2016
Režie: Tim Miller, Hrají: Ryan Reynolds, Morena Baccarin
X-Men: Apokalypsa gastonrolinc.webnode.cz/news/a65/
Sci-Fi / Dobrodružný, USA, 2016
Režie: Bryan Singer, Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender
Logan: Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a227/
Sci-Fi / Akční, USA / Kanada, 2017
Režie: James Mangold, Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart
Deadpool 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a267/
Akční / Komedie, USA, 2018
Režie: David Leitch, Hrají: Ryan Reynolds, Josh Brolin
X-Men: Dark Phoenix gastonrolinc.webnode.cz/news/x-men-dark-phoenix-x-men-dark-phoenix-2019-114-usa-akcni-dobrodruzny-sci-fi-65/
Akční / Dobrodružný, USA, 2019
Režie: Simon Kinberg, Hrají: Sophie Turner, James McAvoy
Noví mutanti gastonrolinc.webnode.cz/news/novi-mutanti-the-new-mutants-2020-95-usa-horor-sci-fi-akcni-52/
Horor / Sci-Fi, USA, 2020
Režie: Josh Boone, Hrají: Maisie Williams, Anya Taylor-Joy
Zajímavost k filmu
- Během jedné scény se Michael Fassbender (mladý Magneto), tak vžil do své role, že při chůzi spadl do fontány.
- Během natáčení scény, kdy Quicksilver (Evan Peters), Charles Xavier (James McAvoy) a Wolverine (Hugh Jackman) osvobozují Magneta (Michael Fassbender) a Quicksilver se snaží zpacifikovat ostrahu svými superschopnostmi, se stalo, že on i James McAvoy uklouzli na vlhké podlaze.
- Existuje verze filmu s podtitulem Rogue Cut, kde najdeme především mnoho vystřižených scén s postavou Rogue (Anna Paquin), kterou známe z původní trilogie.
- V tomto filmu od Marvelu neměl, oproti předešlým snímkům natočeným podle známých komiksů, žádné cameo Stan Lee.
- Zatímco představitel Charlese Xaviera v současnosti Patrick Stewart měří 175 centimetrů, tak jeho představitel z minulosti James McAvoy měří pouze 170 centimetrů. Představitel Erica Lenshera ze současnosti sir Ian Mckellen měří 180 centimetrů, jeho mladší verzi hraje Michael Fassbender, která má 183 centimetrů.
- Prvá snímka zo série filmov o X-Menoch, ktorá bola nominovaná na Oscara, konkrétne za vizuálne efekty.
- Štadión, ktorý Magneto (Michael Fassbender) ničí vo filme, je Štadión Roberta F. Kennedyho vo Washingtone.
- Výroba a autorizovaná distribúcia filmu podporila viac ako 15 000 pracovných miest.
- Alternatívnymi názvami snímky boli aj X-Men: First Class 2 či X-Men: Future & Past.
- Michael Fassbender je ve skutečnosti pouze o 10 let starší než jeho filmový syn Evan Peters.
- Režisér Bryan Singer vytvořil postavu Bolivara Traska (Peter Dinklage) na základě Adolfa Hitlera: "Tak jako Hitler využil židy jako obětní beránky k upevnění temných koutů Evropy, tak Trask využil mutanty."
- Režisér Bryan Singer byl ochoten film natočit pouze s plnou podporou Hugha Jackmana, Patricka Stewarta a Iana McKellena a za předpokladu, že všichni hlavní herci potvrdí ztvárnění svých rolích.
- Podle herce Petera Dinklage si ho režisér Bryan Singer vybral pro roli Bolivara Traska díky jeho výšce: "S mým nanismem trošku působím jako mutant."
- Ve scéně, kdy promlouvá Magneto (Ian McKellen) do kamer, se na přenos dívá i Quicksilver (Evan Peters) s malou holčičkou v růžových šatech. Fanoušky jistě napadne, že se jedná o jeho sestru Wandu aka Scarlet Witch. Ta to ale být nemůže, protože je Quicksilverovým dojčetem.
- Ve filmu je odkazováno na to, že Magneto (Ian McKellen) má syna Quicksilvera. I Wolverine (Hugh Jackman) má syna, jmenuje se Daken a jeho matkou je Itsu Akihiro. Tu zabije další postava ze světa Marvelu - Winter Soldier.
- V zasedací místnosti, kde chce Mystique (Jennifer Lawrence) zabít Traska (Peter Dinklage), je nad dveřmi malba „La Liberté Guidant le peuple“, v překladu „svoboda vede lid“, což poukazuje na srovnání mezi Mystique a Lady Liberty, kdy obě bojují za svobodu lidí, v případě Mystique za svobodu mutantů.
- Ve scéně, kdy začne Wolverine (Hugh Jackman) mluvit s ochrankou, která vtrhne do jeho bytu, osloví jej dcera bosse jménem "Jimmy", čímž odkazuje na skutečné jméno postavy Wolwerina "James Howlett".
- Postava Wiliama Strykera sa doposiaľ v X-menovskom univerze objavila celkovo 3-krát a vždy ju stvárnil iný herec. V X-Men 2 (2003) Brian Cox, v X-Men Origins: Wolverine (2009) Danny Huston a tentoraz sa jej zhostil Josh Helman.
- Ve filmu X-Men Origins: Wolverine (2009) je uvedeno, že se Wolverine (Hugh Jackman) účastnil války ve Vietnamu. V tomto filmu tomu tak však není, avšak děj se odehrává v roce 1973 a válka skončila až 1975, což dává Wolverinovi čas. Válka ve Vietnamu trvala skoro 20 let.
- Sérum, které Hank (Nicholas Hoult) vynalezl pro léčbu Profesora X (Patrick Stewart), může vysvětlovat scény z X-Men: Poslední vzdor (2006) a X-Men Origins: Wolverine (2009), ve kterých profesor chodí, i když ochrnul již ve filmu X-Men: První třída (2011).
„Podaří se mu zastavit řádění Mystique a Sentinelů a zachránit tak mutanty a lidstvo před vyhynutím? "
OBSAH
Zmutovaným hrdinům X-Men hrozí definitivní zánik. Jejich rasa byla vždy na pokraji vyhynutí, ale teď je ta hrozba ještě reálnější než kdy jindy. Jediná cesta ke spasení vede přes minulost, na samý začátek řetězce událostí, které stávající nebezpečí vyvolaly. K bytostem s výjimečnými schopnostmi se vrací režisér Bryan Singer, strůjce jejich mimořádného úspěchu. Spolu s ním ve filmu X-Men: Budoucí minulost přichází i nejvíc mutantů v historii této ságy. Díky tomu, že se film odehrává ve dvou časových rovinách, objeví se v něm hned dvě podoby vůdce „hodných" X-Men, profesora Xaviera (Patrick Stewart, James MacAvoy) a jeho protivníka Magneta (Ian McKellen, Michael Fassbender). Pouze Wolverine (Hugh Jackman) zůstává stále stejný díky schopnosti nestárnout a bleskurychle se uzdravovat. Právě on proto dostane zdánlivě šílený úkol, vrátit se v čase a zabránit tomu, aby se z bývalých přátel stali soupeři na život a na smrt. Jedině spolu totiž mohou v budoucnosti čelit síle, která předčí i jejich unikátní schopnosti.(CinemArt CZ)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Noví X-Meni zklamou především ty, kteří doufají, že Singer naváže přesně tam, kde skončil, tzn. že po letech znovu natočí film, který někam posune žánr filmových komiksáků. Změnila se doba a změnili se i Xavierovi boys. Série má jasně daná pravidla, poetiku, kterou už spíš lehce doplňuje než překotně rozvíjí (jak tomu bylo u přelomových X2). Dá se říct, že Singer fúzuje starý a nový svět. Jasně, oproti Vaughnovi není jeho retro tak lehkonohé, přesto má místy skvělý náboj. Selhává vlastně jen ve finále, které místo gradace spíš usíná. Námitky si vyslouží i fakt, že Budoucí minulost jen opakuje již několikrát viděné, postavy nikam zásadně neposouvá (s výjimkou Mystique, která je až nečekaně aktivní a důležitá, prostě to už není jen "objekt vůle profesorů"... pořád se musím ptát, co za zvrhlý nápad to je dělat z Jennifer Lawrence symbol hollywoodské emancipace... no nic), nové spíše načrtává a používá jako nositele zajímavých akčních dovedností. Faktem ale je, že se Singer zcela cíleně soustředí na především na ústřední figury (Charles, Erik a Logan). Sledovat novou posádku je kulervoucí, protože McAvoy i Fassbender srší energií, cynismem i vnitřními dramaty. Hlavně mladý Magneto ohýbá časoprostor směrem k sobě nekompromisně. Staříci jsou tu spíše jako trochu lítostivé a melancholické figury. Navíc se mi úplně nepodařilo rozklíčovat, v jakém vztahu jsou k původní trilogii (hlavně Charles). Jiné kontinuum? Možná. Nakonec tak Budoucí minulost není žádný strhujícím činem "budovatele světů", ale z větší části skvělou údržbou poetiky série, jejím svorníkem a zároveň restartem. A za První třídou zaostává jen o snesitelný kus. Po jejím skončení jsem se duchaplně zamýšlel nad tím, zda časy, kdy podobné komiksové filmy redefinovaly komplexní vztah blockbusteru a reality nejsou už přeci jen za námi. Propast mezi X-Meny, Batmanem a dříve lehkovážnými eskapisty se začíná uzavírat na snesitelném kompromisu, který má jisté ostří, zároveň už ale ani v nejmenším nedráždí a nezkoumá nová teritoria tak intenzivně jako před několika lety. Time will tell. (Marigold) 4*
Wolverinův Life on Mars. V kontextu série obdivuhodný vypravěčský počin, kterému se částečným přepsáním historie několika fikčních světů daří sesíťovat předchozí Singerovy filmy s První třídou i s Wolverinovými spin-offy (tvůrci dokázali vytvořit film, který paralelně otevírá i zavírá původní trilogii). Jako samostatný film pro nově přistoupivší hodně problematický počin, který se nezdržuje uváděním postav, natož vysvětlováním jejich vztahů a motivací. Přesnější časové lokalizování příběhu a z toho plynoucí intelektuální slast umožňují nápovědy ve formě narážek, které jsou stejně jako ve Star Treku: Do temnoty určeny předně zasvěceným. Ani vyprávění není dynamizováno předně akčními scénami, nýbrž vztahy mezi postavami a jejich (ne)ochotou připojit se k určité skupině (z outsiderů se stávají týmoví hráči a opačně). Vztahy přitom neexistují pouze na horizontální rovině, ale ve dvou různých časových rovinách. V každé z nich přitom platí jiná spojenectví, což nás nutí neustále vyhodnocovat, k čemu všemu mezi minulostí a budoucností došlo a co by se mohlo změnit na základě právě probíhajícího dění. Přehlednosti komunikace mezi minulostí a budoucností napomáhá distribuce informací omezeným počtem významnějších postav, z nichž každá na sebe váže mírně odlišný styl a tón vyprávění (zatímco vedlejší postavy jako Kitty slouží pouze coby jednorozměrné narativní nástroje). Nejvýraznější je tohle mutování u kapitoly patřící Quicksilverovy, ale dobře zřetelná je také různá míra tragičnosti, s jakou situaci nahlíží na jedné straně Wolverine a Beast, na druhé Magneto a Xavier. Sázka na postavy při obdobném množství charakterů vyjevuje svá úskalí, když má dojít na lámání chleba. Neboť na psychologizování nezbývá čas, rozhodující okamžiky jsou zhuštěny do emocionálně vyhrocených proslovů, které bych čekal spíše od Kapitána Ameriky (s kterým Budoucí minulost spojuje sedmdesátkové podezření, že svět ve skutečnosti neřídí ti správní lidé). Akční scény, které ne vždy přispívají k rozvíjení zápletky, pak zase působí nuceně, jako obrazový balast a snaha splnit kvótu spektakulárních scén nezbytných pro to, aby mohl být film označen za blockbuster. K Budoucí minulosti se nebudu vracet se stejnou chutí jako k První třídě, která mne baví bondovskou stylizací a promyšleným představováním nových postav, ale minimálně kvůli pochopení a docenění jejího významu pro ostatní X-Men filmy považuji další zhlédnutí za nezbytné, což je vlastně to nejlepší, co si nějaký komerční film může přát. 80% (Matty) 4*
Někdy je pro zachování (mutantí) budoucnosti nutné vyřešit minulost. Nejlépe za přispění všech X-Menů, kteří dosud vkročili na filmové plátno a zasáhli tak do bohaté comicsové ságy (ach, ty ságy!). Bez ohledu na to, jestli je minulé filmy pohřbily či nikoliv. X-menské dějiny píší svůj vrchol. A znovu pod vedením Bryana Singera, který je totálně z formy a dělá z filmu nudnou, filosofickou přednášku s hrstkou akce. Pokusím se nastínit děj. Mutantům s genem X zvoní hrana. Vzrůstem nevelký, ale o to však chladnokrevně zákeřný vědec Trask vyvinul, v rámci programu Sentinel, mocnou zbran sestrojenou k jejich vyhlazení a započatí budoucí války X-menů s polymerovými roboty Sentinely. Osobně nechápu, kdo na takovou blbost může přijít, ale dejme tomu, že tým scénáristů byl jen zhulený špatným matrošem. Sérum k tomu nesmyslu získal vědec z DNA Mystique, která má schopnost dokonalé buněčné transformace (příznivci série vědí o co jde) díky níž na sebe může vzít jakoukoliv lidskou podobu, a že jich během filmu vystřídá opravdu X. Mystique, dříve říkající si Raven, má s profesorem své osobní plány. Chce ho, zkrátka a dobře, zabít. X-men parta však vymyslí plán, který umožní, aby se výše popsané nikdy nestalo. Rozhodne se cestovat časem. Do 50 let vzdálené minulosti vyšle v mladším těle Logana jeho mysl (bude vypadat pořád stejně, protože nestárne), aby za vydatné pomoci staronových přátel v minulosti zvrátil negativní minulost v pozitivní budoucnost, ve které nedojde na válku s vražednými Sentinely. Byl vybrán právě on, protože jako jediný disponuje optimální fyzickou kondici, tak důležitou pro přežití náročného přesunu v čase Jeho mise bude náročná, ale ne nesplnitelná. Když plnil Cruise mise na 150%, proč by je Wolverine nemohl plnit na 200%. Pochopitelně bude muset v minulosti navázat přátelství se svými přáteli, které tak v budoucnosti důvěrně zná, ale oni neznají jeho. A vlivem navázování kontaktů s nimi dojde na počáteční nedorozumění, ale až podezřele snadno si Logan získá jejich důvěru. Po celkem působivém rozjezdu, se film jen zhoršoval, a byl k ničemu. Retardovaný děj opravdu nedal zabrat školákovi se čtyřkami na vysvědčení ve čtvrté třídě. Cestování v čase není nijak objevný námět, ale dost často se stává, že má něco do sebe. Tady byl zajímavý, a trochu i chytře vtipný, sotva čtvrthodinu, než Logan narazil na vozíčkáře profesora Charlese Xaviera v mladší podobě, který se navíc v té době s Magnetem nesnášel. Pak už, prosím pěkně, nic zajímavého nepřišlo, ale těch blábolů, co si film dovolil vršit, byla slušná porce. Asi nejvíc smíchu vzbudí "odvážná" teorie atentátu JFK. Záměrně neprozradím o co přesně jde, ale poserete se smíchy. Sedmdesátá léta, konkrétně rok 1973, minulého století nejsou nijak pro mladší diváky atraktivní, řekl bych až nudná, zvláště když politická historie s tehdejším prezidentem Nixonem (ve filmu ho tak nikdo neosloví ani nepojmenuje), je tady brána tak seriozně, a přitom je z tvůrčího hlediska pojata tak nejapně blbě, až to bolí. Jauvajs!. Měl jsem přísného režiséra Bryana Singera za tvůrce, který je při smyslech, a ví, co dělá, a navíc x-menské dynastii coby její duchovní otec rozumí nejlíp, ale pokud na mě na dvě hodiny vybalí blábolivou píčovinu založenou nebo lépe propojenou na skutečné tehdejší politické pozadí, které fakt asi věří, tak opravdu není co řešit. To bylo fakt příšerné, co vyprávěl. A vyprávěl to navíc nudně jako filosofickou přednášku. Na filmu není znát štědrý rozpočet. Ano, detailní výprava do sedmdesátých let stála jistě nemalé výdaje, ale kde byla nějaká famozní akční scéna, ze které bych byl paf?! Jsou tam dvě, a sice "zmražení" času a finální scéna na stadionu, ale o velké rozmáchlosti se tedy nedá moc hovořit, a většinu času se víc kecá než koná. I přes návrat všech známých postav, jde o takový symbolický comeback, neboť většina oblíbených postav (viz Storm) jsou upozaděné anebo dostanou jen minimální prostor, a to včetně těch dříve zesnulých. Ne všichni herci podali maximum. Hugh Jackman a James McAvoy tradičně charismatičtí a zajímaví, Jennifer Lawrence v roli modré Mystique neměla takový dráždivý sex appeal, jako její předchůdkyně Rebecca Romijn a tragéd Michael Fassbender skončil svojí necharismatickou etudou na jedno brdo na pomyslném hereckém chvostu. Nuda, nuda a zívačka s minimem něčeho poutavého a jen cca úvodních třicet minut baví. Pak jen slátanina, blbost a nuda bez dobrých akčních momentů a s převařeným scénářem, který ani v závěru nepřijde s žádným velkým zvratem. Bryane Singere, co jsi to natočil?! Pohřeb X-Menů?! Ano, je to comicsový funus. Comicsů mám plné kecky. Zvláště takových imbecilních, jako je tento. Mé hodnocení: 40% (kingik) 2*
VELKÁ RECENZE
X-Meny mám rád. Hodně. Nejen kvůli tomu, že dokázali comicsovým filmům získat respekt kritiků i fanoušků a ukázali, že tenhle žánr lze pojmout seriózně, ale hlavně proto, že jsou všechny čtyři díly parádní podívaná. U trojky sice sousta lidí kafrá, ale upřímně – jeden takovýhle blockbuster do roka a většina z nás bude své prachy za lístek rvát tvůrcům do krku lopatou. Teď se k mutantům každopádně vrací jejich duchovní filmový otec Bryan Singer. Přichází s hromadou peněz, ambiciózním příběhem a pošramocenou pověstí po nepříliš vydařeném a ještě méně úspěšném Jackovi a obrech. Na to poslední ovšem zapomenete asi tak po třech minutách.
Už dlouho se mi nestalo, že bych z kina odcházel s pocitem, že jsem dostal po všech stránkách vydařený film, který se navíc nebojí být něčím víc než jen klasickým letním blockbusterem. Bryan Singer má své postavy přečtené. Zná je, ví, jak s nimi zacházet a jaké jsou jejich silné stránky. To samé se dá říct i o hercích. Ačkoliv se asi spousta lidí naprosto oprávněně bála, že tenhle návrat do mutantského vesmíru může být pro lidi za kamerou trošku velké sousto (je tu minimálně dvacet skutečně důležitých postav), režisér má od začátku do konce všechno dokonale pod kontrolou a nikdy se nestane, že by se na plátně dělo něco chaotického nebo člověk nevěděl, kdo je kdo a proč zrovna tenhle hrdina mlátí tohohle padoucha. Každý tu má své místo. Na první pohled možná u někoho značně omezené, ale vždy absolutně využité.
Nejvíc prostoru však logicky mají Charles Xavier alias Profesor X a Erik Lehnsherr neboli Magneto. Zatímco jako staříci sází na charisma a stačí jim, že na plátně jsou, jejich mladší verze dostávají výrazně víc prostoru a dokáží ho využít. Pořád nejde o klasické protivníky. Vzájemně se respektují a spojuje je staré přátelství. Jen mají na pár věcí jiný názor a jejich vzájemné dialogové konfrontace jsou vyloženě brilantní. Fassbender a McAvoy hrají na sto procent a druhý zmíněný pán tu navíc má mnohem zajímavější postavu než v První třídě. Na místo tak trochu naivního mladíka tu totiž pobíhá psychicky a vlastně i fyzicky zlomený muž, feťák, zoufalec a svým způsobem tak trochu svině, což mu Magneto rád a hodně bolestivě připomene. V některých momentech jsou proto X-Meni až překvapivě temní.
Singer si vždycky uměl vybírat herce a dokázal z nich vymáčknout maximum a tady to potvrzuje. Člověku skoro ani nedojde, že tu miláček davů Wolverine hraje nějaké třetí housle. Párkrát sice zahláškuje a dvakrát se s někým porve, ale je evidentní, že tvůrcům posloužil spíš jako lákadlo na plakátu než hrdina, okolo něhož by chtěli vystavět příběh. Je to poměrně osvěžující a Jackmanovi navíc viditelně nevadí, že se tentokrát všechno netočí okolo něho.
Protěžování pečlivě budovaných vztahů mezi postavami a napětí pramenícího z dialogů a vzájemných názorových konfliktů ale rozhodně neznamená, že by X-Men: Budoucí minulost bylo nějaké ukecané drama s jednou akční scénou. Toho se bát nemusíte, akce je dost a Singer v ní dokáže překvapit. Velkolepé bitvy se Sentinely budoucnosti se míchají s komorněji pojatými souboji jeden na jednoho, trikově opulentní řež se tak střídá se scénami, v nichž se sází na nápady. Každou akci Singer postaví na něčem jiném. Jednou hrdinové originálně kombinují své schopnosti a vzájemně se doplňují a podporují, pak Magneto ukáže, v čem je jeho síla (ať už hrubou silou zvedá stovky tun oceli nebo elegantně likviduje protivníky dvojicí malých kuliček). A když se ke slovu dostane Quicksilver, nejspíš nebudete vědět, jestli se máte dřív smát, uznale chválit Singera za nápad, nebo jednoduše zkoušet neslintat nadšením. Tenhle hláškující borec je tu sice jen pár minut, ale kdyby teď někdo u Foxů oznámil, že se dočká vlastní sólovky, klidně jim svoje prachy pošlu předem. Takhle zábavná a zároveň cool postava už tu nebyla sakra dlouho. A jeho bitka v kuchyni je vyloženým highlightem filmu.
Po závěrečných titulcích (počkejte si až do konce!) jsem měl z X-Men: Budoucí minulost pocit naprosté spokojenosti. Až časem jsem si uvědomil, že by to v jistých místech chtělo malinko vypilovat triky a že finále je spíš kecací než akční. Jestli to je dobrý nebo špatný nápad si osobně ujasním asi až na další projekci. I tak to ale jsou jen kaňky na jinak skvělém filmovém zážitku a mám velkou radost z toho, že i když studio do X-Menů narvalo čtvrt miliardy, pořád se jede v x-menovských kolejích, kde má vedle akce své místo i prvotřídní herectví, dospělejší témata a barvitost postav. Tohle jsou X-Meni, jak je mám rád.
P. S.: Je dost možné, že po další projekci půjdu s hodnocením ještě o bod výš. Vstřebat všechny motivy hrdinů a nápady v akčních scénách je na jedno podívání skoro nemožné.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Film má dvě časové roviny. Začíná v dystopické budoucnosti, kde jsou mutanti i lidstvo loveni a pomalu hlazeni vojsky zabijáckých robotů zvaných Sentinelové. Malá skupinka přeživších mutantů bojuje proti vyhlazování. Ve skupince je i mutantka Kitty Pryde, která má schopnost projektovat vědomí jedince do jeho dřívějšího Já. V Číně se setká se Storm, Wolverinem, profesorem Xavierem a Magnetem. Ti jí představí plán, ve kterém se má vrátit Wolverine do roku 1973, kdy mutantka Mystique spáchala atentát na tvůrce programu Sentinel a odpůrce mutantů Bolivara Traska. Tento atentát uvedl program do chodu a zapříčinil apokalyptickou budoucnost.
Wolverine se v roce 1973 probudí s vědomím svého staršího Já. Poté navštíví Xavierovu školu pro nadané děti, která je však řadu let zavřená. Ve škole je jen Hank McCoy, který se stará o zlomeného a na léku proti bolesti závislého Charlese Xaviera (viz děj X-Men: První třída). Wolverine ho přesvědčí, že má poselství z budoucnosti s tím, že Xavier musí přesvědčit Mystique, aby atentát nespáchala. Všichni tuší, že k tomu potřebují ještě Magneta. Ten je však v roce 1973 v přísně střeženém vězení hluboko pod Pentagonem, ve Washingtonu, D.C.. K jeho osvobození využijí schopnosti Pietra Maximoffa alias Quicksilvera.
V Paříži se ve stejné době koná mírová konference o skončení války ve Vietnamu. Mystique zde chce spáchat onen atentát na Bolivara Traska, který ve svém antimutantském programu prováděl nelidské pokusy na zajatých mutantech. Je sice odhalena, ale ve stejné době dorazí Wolverine, Beast, Xavier a Magneto a atentát překazí. Nicméně Magneto se rozhodne pokusit zabít Mystique, aby ochránil mutanty od apokalyptické budoucnosti. Při tom své schopnosti ukáží na veřejnosti a před médii. Jako reakci na obrovskou vlnu strachu mezi Američany, vyvolanou Magnetovým soubojem, se prezident Richard Nixon rozhodne podpořit Traskův program Sentinel a vyžádá si demonstraci prototypů.
Na přehlídce programu Sentinel se Mystique znovu pokusí spáchat atentát na Traska, avšak přeruší ji Magneto, který se rozhodne demonstrovat sílu mutantů. Ovládne Sentinely, přepadne Bílý dům a pokusí se zastřelit prezidenta Nixona, to vše před kamerami. Zabrání mu v tom až Xavier, který konečně přesvědčí Mystique, že existuje i jiná cesta. Společně poté porazí Magneta. Magneto uprchne a prezident je díky mutantům zachráněn. Tím končí linie vedoucí k apokalyptické budoucnosti a ta se přemění do mnohem světlejší, kde mutantni žijí v Xavierově škole pro nadané a snaží se koexistovat s lidstvem.
Film má jednu potitulkovou scénu odkazující na film X-Men: Apokalypsa (2016).
O FILMU
V novince X-Men: Budoucí minulost bojuje kompletní sestava X-Menů o přežití svého druhu napříč dvěma časovými obdobími. Oblíbené postavy z původní trilogie o X-Menech spojí své síly se svými mladšími inkarnacemi z minulosti, z dob X-Men: První třída, aby společně změnili průběh klíčové historické události a vybojovali velkolepou bitvu, která by mohla zachránit naši budoucnost.
Režisér Bryan Singer svým novým přístupem vnesl revoluci do adaptování knižních komiksů. Svým nesmírně úspěšným debutem z léta 2000, filmem X-Men, v němž přenesl na plátno svůj oblíbený komiksový příběh a jeho postavy, Singer položil základy úplně nové tvůrčí estetiky. V roce 2003 následoval Singerův ještě úspěšnější snímek X-Men 2.
Ve filmu X-Men: Budoucí minulost se Singer opět vrací do režisérského křesla, aby svou vizi světa X-Menů rozvinul ještě dále. Je to velkolepý a provokativní příběh, poháněný mnohovrstevnatými postavami. Producent Hutch Parker je přesvědčen, že Singerovy filmy o X-Menech jsou tak přesvědčivé proto, že jsou výsledkem „kombinace Bryanovy lásky, vnímavosti a úcty k těmto postavám“.
Singer byl do projektu X-Menů zapojen už od samého počátku, a proto si vybudoval pevné vztahy s produkčním i hereckým týmem, které se opět vracejí na scénu. V novém filmu se sejdou producentka Lauren Shuler Donnerová, která se podílela na všech filmech X-Men; scénárista a producent Simon Kinberg, který byl jedním z producentů filmu X-Men: První třída; Newton Thomas Sigel, kameraman a člen ASC, ověnčený mnoha cenami, který se Singerem spolupracoval na sedmi projektech; vedoucí výpravy, držitel Oscara John Myhre, který vytvořil původní svět X-Menů; skladatel a střihač John Ottman.
Singer se také opět sejde s hereckým obsazením z původních filmů o X-Menech, ale i s mladšími herci z První třídy, k níž napsal námět a kde působil jako producent. Mezi hvězdami, které v X-Men: Budoucí minulost zůstaly z původní trilogie, jsou Hugh Jackman, Patrick Stewart, Ian McKellen a Halle Berryová; z První třídy jsou to Jennifer Lawrencová, James McAvoy, Michael Fassbender a Nicholas Hoult. „Byl to vzrušující zážitek, když jsme je obsazovali - jak do původní série X-Menů, tak i do První třídy,“ vzpomíná Singer, „někteří z nich tehdy měli jen malé nebo žádné zkušenosti s filmy takového rozsahu: Hugh přišel z muzikálového prostředí, Jennifer zase měla za sebou jen malé nezávislé filmy jako Do morku kosti. V průběhu let se jejich kariéry vyvíjely, nabraly na síle a dočkaly se obrovského uznání. Spojení původní a nové rodiny bylo pro nás všechny velkým zážitkem.“
Lauren Shuler Donnerová si myslí, že Singera svět X-Menů přitahuje svými rozmanitými a provokativními tématy. „Bryan bere X-Meny velmi vážně. Odjakživa to vnímal tak, že zásadní témata jejich příběhu vyžadují realistické zpracování. Jednotlivé postavy mají nedostatky, s nimiž se diváci mohou ztotožnit. Například Mystique chce být hrdá na to, kým je, a Beast je ze svých mutantských schopností nesvůj, a proto je skrývá. Pokud jsou postavy pevně zasazené do reality, pak jim uvěříme, že umí létat, léčit nebo mají nadpřirozené schopnosti. Přítomné jsou i všechny ostatní prvky velkofilmu - akce, humor, vizuální efekty -, ale drží je pohromadě lidský konflikt a boj. Bryan umí v těchto komiksových příbězích najít hloubku a smysl, protože vždy čerpá ze sebe, aby vystihl patos postav a étos světa, v němž žijí.“
„Hlavním důvodem, proč jsem se chtěl k X-Menům vrátit,“ potvrzuje Singer, „nebylo jen ohromné obsazení a rozsah příběhu, ale to, že se příběh dotýká témat, která se dosud ve filmech o X-Menech neobjevila, jako cestování v čase, i když v komiksech vzkvétají už mnoho let. Myslím, že v každém filmu potřebujete něco nového, a já vám zaručuji, že v Budoucí minulosti je nového požehnaně.“
Při produkování filmu X-Men: První třída v roce 2011 začal Simon Kinberg s režisérem Matthewem Vaughnem uvažovat o dějové linii pro další film o X-Menech. Stále více se přikláněli k příběhu, který by obě generace X-Menů propojil.
Nechali se inspirovat původním komiksem „Budoucí minulost“ od Chrise Claremonta, který se ve filmu objeví v cameu. „Myslím si, že bylo naprosto logické zasadit minulost na počátek 70. let, kdy svět procházel obrovskými změnami a zmatky,“ říká komiksová legenda. „Rozhodně to dávalo smysl z chronologického hlediska po První třídě, která se odehrávala v 60. letech.“
Pro Claremonta je ve vyprávění nejdůležitější překvapit čtenáře. Má pocit, že „Budoucí minulost“ se skvěle hodí ke zfilmování. „Je to jeden z nejikoničtějších příběhů celého kánonu,“ říká Claremont. „V kombinaci s vizí Bryana Singera a úžasně rozmanitými herci, kteří mají hloubku, je to opravdu bomba.“
Klíčovým prvkem jak komiksu, tak i nového filmu, je cestování v čase, ačkoli Singer říká, že X-Men: Budoucí minulost téma pojímá nekonvenčně. „Rozdíl je v tom, že neposíláme někoho fyzicky do minulosti,“ vysvětluje. „Místo toho posíláme vědomí postavy do jeho mladšího já. Během doby, kdy je Logan v minulosti, můžou minulost a budoucnost existovat zároveň. Takže můžou v obou obdobích probíhat paralelní děje.“
„V kvantové fyzice dokonce existuje teorie, která tento jev popisuje,“ pokračuje Singer. „Říká se tomu superpozice a spočívá to v tom, že pokud jsme ještě nebyli svědky výsledku nějaké události, pak se ta událost doopravdy nestala. Když se pozorovatel našeho příběhu, Wolverine, vrátí z minulosti, ukončí to superpozici, což znamená, že vše, co v minulosti změnil, pak bude mít dopad na budoucnost.“
Zatímco byl Singer ve fázi psaní scénáře ponořen do zkoumání logiky a fyziky cestování v čase, Kinberg studoval literaturu a filmy o cestování v čase. „Na Budoucí minulosti byly mimořádné prostřihy a vzájemné působení mezi minulostí a budoucností,“ souhlasí Kinberg. „Jednou z výzev projektu bylo nejen nenarušit logiku, ale také zajistit plynulou návaznost emocí. Kontinuita mladé postavy a její starší verze vytvořila nová kritéria. Zachovat logiku v emocích a nejen racionální logiku bylo stejně náročné jako fyzika a psychologie cestování v čase.“
Kinberg přivítal příležitost pracovat se Singerem na filmu, který dal dohromady herce z původní filmové trilogie a tým z X-Men: První třída. „Ty filmy jsou o tom, jaké to je, být outsiderem, a o hledání náhradní rodiny, když vás ta vaše nepřijímá, a to všechno Bryanovi sedlo,“ říká Kinberg.
Kinberg říká, že jedním z největších úspěchů prvního filmu série, X-Men, bylo, že Singer obsadil opravdové herce dramatických rolí. „Bryan nevzal jednoduše žánrové nebo akční hvězdy, místo toho obsadil výrazné dramatické herce se zkušenostmi z divadla, jako jsou Ian McKellen, Patrick Stewart nebo Hugh Jackman. Totéž platí i pro novou generaci: Jennifer Lawrencovou, Jamese McAvoye, Michaela Fassbendera a Nicholase Houlta. „Nejsem si jist, jestli někdy někdo dal dohromady tak impozantní obsazení co do rozsahu, zkušeností a počtu ocenění.“
Budoucnost a minulost propojuje Hugh Jackman. Jackman hrál v posledních čtrnácti letech Wolverina sedmkrát, což popisuje jako „neuvěřitelný a vzácný dar“. Je to postava, která definovala jeho kariéru, ale jako herce ho nikdy neomezovala. Jackman zná Wolverina lépe než kdokoli jiný a návrat Logana do světa X-Menů popisuje jako „znovuzrození“.
„Logan se po velmi dlouhé době opět cítí jako součást týmu X-Menů,“ pokračuje Jackman. „Vyrovnal se se skutečností, že jeho zloba je také jeho největší zbraní. Je to bojovník, který se smířil se sebou samým. Vzhledem k tomu, že je to jediný mutant, který má schopnost vlastní regenerace, nabídne se Logan jako dobrovolník pro cestu časem zpět, aby zabránil apokalypse mutantů, jíž čelí X-Meni budoucnosti.“
Wolverine je díky svým mutantím schopnostem mezi X-Meny jediný, který je schopen cestu podniknout. Singer vysvětluje: „Cesta do tak hluboké minulosti by komukoli jinému rozvrátila vědomí. Je tu jen jedna jediná osoba, která má takové regenerační schopnosti, aby cestu přežila, a sice Wolverine. Jelikož nestárne, mohl Hugh při cestování Wolverinova vědomí do svého mladšího já hrát obě verze postavy. Takže to pro mě i pro Hugha byla velká příležitost.“
V průběhu jejich vztahu se Charles Xavier stále snažil Logana získat pro filosofii X-Menů, dostat se k němu blíž a zkrotit jeho hněv. V Budoucí minulosti si však vymění role. Nyní se Logan snaží přesvědčit mladšího Charlese, aby v sobě našel víru.
„Odehrává se mezi nimi zvláštní poezie,“ poznamenává Singer. „V prvním filmu, X-Men, pomáhá Xavier Loganovi najít si své místo ve světě mezi X-Meny. V Budoucí minulosti musí Wolverine cestovat zpět v čase a pomoci Xavierovi slepit dohromady jeho život rozbitý na kousky a zachránit budoucnost.“
Možná, že je to Wolverinova nejnáročnější mise, protože, jak ve filmu říká, „trpělivost není moje nejsilnější stránka“. Jackman byl rád, že se vrací, i když dokončil Wolverina pouhých pár měsíců před tím, než se vydal do Montrealu točit X-Men: Budoucí minulost. To pro něj znamenalo, že místo aby se dostával do formy, musel si jednoduše formu udržet. Ne že by však jeho režim byl nenáročný. Herec musel každé ráno před líčením a úpravou vlasů 45-90 minut cvičit. I jeho jídelníček byl velmi přísný, sestával převážně z grilovaných kuřat a dušené zeleniny. Jedl každé dvě hodiny, často v průběhu scén nebo zkoušek. Před natáčením konkrétní scény si dal 15 minut extrémního posilování a den končil dalšími 45 minutami v posilovně.
Jackman byl vděčný za příležitost se opět sejít s Berryovou, McKellenem a Stewartem, s nimiž se přátelí už od prvního filmu X-Men, a také se Singerem, jemuž Jackman připisuje zásluhu za svůj průlom v Hollywoodu. I práce s mladými herci byla lákavá. Výmluvný byl okamžik, kdy Jackman kráčel kulisami Modré chodby s Nicholasem Houltem, který poznamenal: „Vzpomínám si, že jsem X-Men viděl poprvé, když mi bylo asi osm.“ Tehdy si Jackman uvědomil, jak kultovním se svět X-Menů stal.
Dalším veteránem série je Ian McKellen, jehož profesní vztah se Singerem začal filmem Nadaný žák, který Singer režíroval a produkoval. Už od první spolupráce se McKellen obdivoval Singerovu nadšení pro projekty, na nichž pracoval, a jeho oddanosti publiku. I McKellen má velkou úctu k divákům. Jakožto divadelní herec s klasickým vzděláním při svém výkonu čerpá z jejich energie a nadšení.
Herec považuje svou postavu Magneta za čestného muže s tragickou minulostí, jehož smutek přivedl k objevení své nadlidské schopnosti přitahovat a ovládat kovy. V očích McKellena je Magneto nejmocnějším mutantem, minimálně pokud jde o jeho fyzické možnosti. Jeho zármutek a zlost ho sice staví do nepřátelské pozice vůči společnosti, ale v Budoucí minulosti se spojí se svými protivníky, aby zajistil přežití mutantů. Díky novému kostýmu jeho postava „vypadá jako někdo, kdo to myslí vážně“, jak říká McKellen. Ne že by o tom někdo kdy pochyboval.
Patrick Stewart, který už Charlese Xaviera/Professora X hraje přes čtrnáct let, nebyl nijak překvapen, že se jeho postava v Budoucí minulosti vrací. Úspěch série byl ohromující a Stewart tušil, jakým směrem se příběh ubírá. Kromě toho to „Jamesi McAvoyovi bude rok dva trvat, než bude opravdu vypadat jako já,“ žertuje.
Stewart byl rád, že může opět pracovat se Singerem, jehož vize byla pro ambicióznost i úspěšnost filmů určující. Jednou ze změn, které Stewart během let zaznamenal, byl přístup k přípravě projektu takového rozsahu. Nikdy předtím na 3D filmu nepracoval, ani neviděl předběžné animované vizualizace svých scén. Celý proces se stal složitějším, ale také přesnějším, a Stewarta nadchl skoro stejně jako to, že konečně letěl X-Jetem. Kromě toho má Xavier tentokrát vozík, který se „doopravdy vznáší!“, básní Stewart.
Skotský herec James McAvoy se vrací v roli mladého Charlese, který v tomto příběhu ztrácí naději, podléhá chmurným myšlenkám a je zranitelnější než kdy jindy. Jak popisuje Shuler Donnerová, „Budoucí minulost připravuje půdu pro jeho další vývoj“. Podle McAvoye měla jeho postavy vždy „obrovské zásoby empatie. Dokáže se k lidem přiblížit, cítí jejich bolest a umí jim pomoci s ní pracovat a stát se silnějšími a lepšími.“
Nicméně v této životní fázi se Charles uzavřel do sebe. Citově ho zranila ztráta kdysi velmi blízké přítelkyně Raven (Mystique) a po fyzickém zranění skončil na vozíku. McAvoy se rozhodl, že jeho verze Charlese bude úplně jiná než předchozí ztvárnění této postavy. „James tu roli bere velmi vážně a přistupuje k ní z čistě lidského úhlu pohledu, nikoli z pohledu superhrdiny,“ poznamenává Kinberg. „Ale mladý Charles je člověk a zmatek, který zažívá v tomto filmu, je opravdový a lze se s ním ztotožnit.“
Jedna z McAvoyových nejdojemnějších scén, setkání se svým starším já, ztvárněným Patrickem Stewartem, se natáčela v McAvoyův první den na place a ve Stewartův poslední. Mladý herec byl poněkud nervózní. „Ta scéna představuje vrchol příběhu [mladého] Charlese,“ říká, „ale když hrajete naproti někomu, kdo tu postavu hrál čtrnáct let, cítíte se trochu nesvůj.“ Herci se viděli poprvé a neměli prakticky žádný čas na zkoušení. McAvoy navrhl, že by scénu měli sehrát v bezprostřední blízkosti, a Stewart souhlasil, že fyzická blízkost do scény vnese významný prvek důvěrnosti.
„James prostě přišel na plac a dal to,“ vzpomíná Singer, „a vidět dva neuvěřitelně dobré herce různých generací v tak harmonickém souladu byl pro všechny nezapomenutelný zážitek.“
Michael Fassbender se vrací ke své roli mladého Erika Lehnsherra/Magneta z filmu X-Men: První třída. Jeho postava, vysvětluje Kinberg „v tomto filmu svým způsobem formuje své politické přesvědčení, stává se strategičtějším, více se začíná podobat McKellenově verzi Magneta, který má politický cíl a představu, jak může změnit svět.“
Jako většina herců i Fassbender preferuje práci v reálných kulisách než na zeleném pozadí. Překvapila ho detailnost scén a dokonalost řemeslné práce, kterou oddělení pro výpravu odvedlo při jejich budování. Nejvíce si oblíbil vězeňskou celu v Pentagonu, která byla jeho domovem v počátečních scénách filmu a která herci pomohla postavu Erika definovat. „Díky té cele jsem získal představu o jeho předchozím životě,“ říká Fassbender, „a o tom, jak Erik dokázal těch deset let ve vězení zvládnout, což mě přivedlo na myšlenku lotosového květu. ‚Lotos‘ je Erikův zenový stav, kdy celé hodiny v cele levituje v sedu se zkříženýma nohama v meditativním stavu a nabírá síly.“
Hlavním zdrojem konfliktu mezi Fassbenderovým Magnetem a McAvoyovým Xavierem je Raven/Mystique. Držitelka Oscara Jennifer Lawrencová opět ztvárnila mutantku, která byla v X-Men: První třída Xavierovou slibnou studentkou, než přijala Magnetovu temnější vizi světa. Nyní Raven převzala identitu Mystique a obrátila se proti lidem.
„Deset let od událostí popsaných v První třídě se Raven životem protloukala na vlastní pěst,“ říká Singer. „Už to není ta dívka, která vyrůstala s Charlesem, ani Erikova stoupenkyně. Našla si svou vlastní cestu, cestu pomsty: pronásleduje všechny ty, kdo jsou zodpovědní za únosy, zabíjení a experimenty na mutantech. Zároveň se chce pomstít Traskovi, což Charlese velmi trápí, protože ví, že to spustí velice neblahou budoucnost, která povede k vyhubení mutantů. Je to tedy bitva o záchranu budoucnosti, ale také bitva o Raveninu duši.“
Postavou, která je pevně ukotvena na straně zla, je Dr. Bolivar Trask, jehož hraje Peter Dinklage. Trask vynalezl obrovské robotické zbraně, kterým se říká Sentinelové. Jeho cílem je spojit lidskou rasu tím, že zlikviduje její evoluční rivaly, mutanty. Při vytváření postavy našli Singer s Kinbergem, jak říká režisér, „z citového hlediska logické důvody“, proč by Trask chtěl lovit a hubit mutanty. Trask musel být něco víc než jen klasický zloduch, který se snaží likvidovat ty, kteří se nějak odlišují.
„Trask, ač zvráceným způsobem, touží po míru,“ pokračuje Singer. „Věří, že mutanti jsou tak silní, že by mohli být pro lidstvo hrozbou - a že mutanti jsou vůči modernímu člověku totéž, co moderní člověk vůči neandrtálcům,“ což vedlo k jejich vymření. „Jak lépe sjednotit lidi, uvažuje, než proti společnému nepříteli, který by mohl způsobit zánik lidstva?“
Nápad s netypickým padouchem vedl k obsazení Petera Dinklage. „Peter do své práce vnáší nejen svou fyzickou jinakost, ale i opravdovou hloubku emocí a lidskosti,“ říká Kinberg. „Díky Peterovi je Trask divákům bližší. Záleží jim na něm, i když mu přejí prohru.“
Herec zase chválí Singera a Kinberga za to, že dokázali vyprávět příběh, který se odehrává ve dvou časových rovinách, aniž by narušili jeho celistvost a logiku. Dinklageovi učarovaly postavy filmu - jejich vnitřní boje, citové i psychické jistoty i bloky a vzájemné vztahy. „Vztah Charlese a Erika je fascinující,“ říká Dinklage. „Je to tak nádherně propojené. V takových starých přátelstvích bývá neochvějná loajalita a tady je to opravdu, ale opravdu dobře vystižené.“
Držitelka Oscara, herečka Halle Berryová, už postavu Storm hrála čtyřikrát. S mutantkou cítí spřízněnost a návrat k roli přirovnává k setkání se starým známým. Berryová vnímá svou roli jako roli učitelky, což je pojetí, které se Singerem rozvinuli v původních X-Men.
Přesto Berryová přiznává, že by byla chyba za Storm vidět jen učebnice a školní tabuli. Storm je jedním z nejmocnějších mutantů a sehraje zásadní roli v ochraně X-Menů před Sentinely. „Storm umí ovládat počasí, a když jde tým do boje, bývá vysílána jako jedna z prvních,“ vysvětluje.
Herečka s oscarovou nominací Ellen Pageová se do světa X-Menů vrací jako Kitty Prydeová, kterou poprvé hrála ve filmu X-Men: Poslední vzdor. V Budoucí minulosti Kittyiny schopnosti umožní poslat Wolverinovo vědomí zpět do minulosti, aby se pokusil zachránit mutanty před zničením Sentinely.
Pageová říká, že Kitty je silná ženská postava, „drsňačka“, a je přesvědčená, že fanoušky X-Menů příběh, který podle ní nabývá „epických rozměrů“, nezklame. Pageová byla z každého dne na place, kdy byla obklopená „neuvěřitelnými herci a nádhernými kostýmy v úžasných scénách,“ nadšená. Obdivuje Singera, že dokázal zvládnout film gigantických proporcí, a Kinberga za propracovaný a důmyslný scénář. Pokud jde o herce, Pageová je považuje za „legendy“ a je ráda, že „měla možnost je sledovat při práci. Bylo to úžasné.“
Nicholas Hoult se vrací ke své roli z První třídy jako Hank McCoy/Beast a v tomto filmu je hlouběji rozvinuto citové rozpolcení postavy. Hankovi jeho modrá kůže nepřirostla příliš k srdci a za svou mutaci se stydí. Během deseti let, která následovala po událostech popsaných ve filmu První třída, žil spolu s Charlesem v jeho sídle a vynalezl sérum potlačující jeho i Charlesovu mutaci. Charles séra využívá k tomu, aby opět mohl chodit, ale jedním z vedlejších účinků je ztráta jeho enormní mentální kapacity. Kromě toho se v Budoucí minulosti dále rozvíjí téma Hankova vztahu k Raven a ačkoli Hank dokáže přijmout její modrou podobu, nedokáže se smířit se svou vlastní.
Hoult byl vděčný za příležitost tak úzce spolupracovat s Jamesem McAvoyem, kterého považuje za špičkového herce. Společně analyzovali své scény a McAvoyovy nápady Houlta inspirovaly k rozšíření svého pohledu na vztah mezi postavami. „Práce na Budoucí minulosti ve mně zanechala hluboký dojem,“ říká. „Je to opravdu kolosální projekt, který obsáhl dvě časová období, desítky postav, přičemž každá z nich má svůj vlastní příběh a emocionální vývoj.“
Dalším významnou postavou scén ze 70. let je mutant Quicksilver. Mladý Charles, Logan a Hank ho vyšlou do akce, během níž má osvobodit Magneta z věznice v Pentagonu. Quicksilverova schopnost, jak už jeho jméno („Rtuť“) naznačuje, je jeho nadlidská rychlost, kterou před setkáním s X-Meny využíval pro drobné krádeže a pubertální žerty. „Wolverine zná budoucího Quicksilvera,“ říká Singer. „Ale v minulosti to byl mladý rebelující kleptoman. Jediný způsob, jak získat Quicksilverovu pomoc, je využít jeho slabosti pro buřičství a požádat ho, aby někoho dostal z Pentagonu.“
Singer spolu s kameramanem Newtonem Thomasem Sigelem použili k natočení sekvence vloupání do Pentagonu a následného útěku vysokorychlostní kamery Phantom a fotosonickou technologii. Jedny z technicky nejsložitějších a vizuálně nejpůsobivějších scén filmu, v nichž Quicksilver běhá paralelně se zemí po stěnách kuchyně Pentagonu, byly natočeny frekvencí 3000 snímků za vteřinu. „To jsme ve filmu ještě nikdy neviděli,“ říká Singer.
Tato technologie vyžadovala použití obrovských reflektorů, umístěných nad natáčenou scénou, každý o výkonu cca 40 000 wattů. „Scéna byla tak jasně nasvícená, že jsme při práci museli nosit sluneční brýle,“ dodává Singer. „Herci museli mít do posledního okamžiku, než se začalo točit, zavřené oči.“
Do světa X-Menů se vrací i Shawn Ashmore v roli Bobbyho/Icemana. V Budoucí minulosti se připojí ke Kitty, Bishopovi a Colossusovi, kteří jsou v temné a zoufalé budoucnosti na útěku. Ashmore říká, že okolnosti postavy zocelily. „Jsou každou chvíli ve vážném nebezpečí,“ říká Ashmore, „a Kittyina schopnost cestovat do bezprostřední minulosti je jen taktak zachrání.“
Ashmora nadchlo, že Iceman dostal příležitost předvést své schopnosti ve vysoce akční sekvenci, jejíž součástí byla i ledová klouzačka, na což vzpomíná jako na „vrcholně superhrdinský okamžik“.
Kanadský herec Daniel Cudmore měl z návratu mezi X-Meny také radost. Jeho postava má schopnost měnit svou kůži v organickou ocel, čímž získává ohromnou sílu a stává se téměř nezničitelnou.
Francouzský herec Omar Sy (Nedotknutelní) hraje Bishopa, jednoho z nováčků ve světě mutantů. Bishop, který se objeví v budoucnosti, je obávaný a nelítostný. Má schopnost pohlcovat radiační a vodivou energii, kterou pak nabíjí svou plazmovou zbraň. Bishop také s pomocí Kitty dokáže cestovat v čase a je klíčovou postavou ilustrující osud mutantů v temné budoucnosti. Bishopova minulost je pohnutá a bolestná: nad okem má jizvu ve tvaru „M“, která je památkou na věznění v mutantském táboře.
Postava Adana Canta, Sunspot, vystřeluje silné solární erupce. Aby se lépe ponořil do role, Canto detailně nastudoval Sunspotův příběh. Sunspot, říká, je „loajální a horlivý, ale tragická smrt jeho lásky z něj udělá zuřivého rebela.“
Dalším novým mutantem ve filmu je Warpath, kterého ztvárnil Booboo Stewart. Warpath, známý též jako James Proudstar, má extrémně vytříbené smysly: dokonalý zrak, čich a sluch. Warpath je jedním z mutantů budoucnosti, kteří pomáhají X-Meny bránit před útočícími Sentinely. V budoucnosti se X-Meni a zbylí mutanti, bojující o přežití, stáhnou do kláštera, který jim slouží jako útočiště. Warpath je mistr zbraní a dokáže se ohánět téměř půlmetrovými noži. Stewartovi, který se bojovým uměním zabývá už od tří let, role dokonale sedla.
Nově se ve filmové sérii objeví i mutantka Blink, kterou hraje Fan Bingbingová. Blink dokáže teleportovat sebe, jiné a velké předměty. Svou schopnost využívá k tomu, aby přesouvala zejména své nepřátele nebo velké projektily. Tým pro speciální efekty její schopnosti znázornil interakcemi kolem ní, jako jsou výbuchy, pády nebo pohyby sloupů a pilířů na scéně kláštera, kde se odehrály některé z nejspektakulárnějších zvláštních efektů filmu.
Australský herec Josh Helman ztvárnil čtvrtou inkarnaci postavy Billa Strykera, která se objevila ve filmech X-Men 2, X-Men Origins: Wolverine a X-Men: První třída, pokaždé v podání jiného herce. Helman vnímal, že bude náročné jim být důstojným nástupcem, jakkoli okrajová se jeho role může zdát. „Bill Stryker je hodně složitá postava, protože dokáže vzbuzovat strach, ačkoli nemá žádné mimořádné schopnosti,“ říká.
Lucas Till, který se objevil v X-Men: První třída, se vrací v roli Alexe Summerse, známého jako Havok, jehož mutantí schopností je vystřelování kosmické energie z vlastního těla. V Budoucí minulosti Havok narukuje do speciální mutantské čety sloužící ve Vietnamu, kde ho zachrání Mystique, parťačka pro kamarádské škádlení.
V roce 2000, kdy přišel do kin první film X-Men, technologie pro realizaci některých představ filmařů jednoduše nebyly ještě k dispozici. O čtrnáct let později už dosažení realistických, uvěřitelných efektů není problém. Například Sentinelové, pět a půl metru vysocí roboti ničící mutanty a oblíbenci fanoušků X-Menů, by s použitím starších technologií vizuálních efektů neobstály. V poslední dekádě byla natočena celá řada filmů s roboty, ale to, čeho chtěl Singer dosáhnout, bylo možné až teď. V Budoucí minulosti Singer představí dvě verze Sentinelů, tu z minulosti a vyspělejší verzi z budoucnosti.
„Sentinelové jsou roboti zabíjející mutanty a program jejich vývoje byl zahájen počátkem 70. let,“ vysvětluje režisér. „Mají schopnost zaměřit mutantní geny a poté mutanty izolovat a zacílit přímo na ně. Sentinelové budoucnosti jsou oproti těm ze 70. let dokonalejší. Budoucí Sentinelové jsou obzvláště nebezpeční, protože disponují biomechanickou technologií, která je schopná adaptace vůči schopnostem mutantů, umožňuje robotům nabýt jejich vzhledu a zničit je. Na lov se jich vypravily tisícovky.“
Zatímco Myhre navrhl Sentinely budoucnosti, vedoucí speciálních efektů Cameron Waldbauer se svým týmem pečovali o Sentinel vytvořený Legacy Effects v Los Angeles, který vidíme ve scénách z roku 1973. Výroba Sentinela ze 70. let trvala osm týdnů, všechny jeho součásti jsou pohyblivé a každou jde nastavit. Ačkoli se v minulosti i v budoucnosti vyskytují Sentinelové v hojném počtu, z praktických důvodů, kterými nebyly jen náklady, vznikl pouze jeden model ze 70. let. Robot v reálné velikosti pěti a půl metru pomáhal kameramanovi Sigelovi ohraničit záběr a sloužil jako měřítko relativních proporcí pro tým vizuálních efektů, který pak roboty v postprodukci namnožil.
X-Men: Budoucí minulost je dosud nejvelkolepějším filmem o X-Menech, potvrzením úspěchu série, ale především vyvrcholením neuvěřitelné tvůrčí energie herců i filmařů. Je to příběh, který překračuje všechny hranice a najde si cestu ke všem kategoriím diváků.
Když se na loňském srazu komiksových příznivců Comic-Con na scéně před fanoušky představila téměř kompletní sestava herců filmu, následoval ohlušující aplaus. Emoce tekly proudem. Singer tenhle typ emocí poznává. „Kdybych byl na Comic-Conu před 25 lety a po pódiu se prošli Han Solo, Luke Skywalker a princezna Leia, tak bych taky šílel!“ říká. Pro Singera jsou příběhy X-Menů „moderní mytologií. V tomhle světě se cítím úplně jako doma. Rád se do něho ponořím, prozkoumávám ho a hodně se tím bavím.“ Jeho schopnost přenést tyto příběhy na plátno je nepřekonatelná. Což pro X-Meny znamená naději na světlou budoucnost.
Ocenění:
Academy Awards
2015 - Vizuální efekty (nominace)
BAFTA
2015 - Vizuální efekty (nominace)
DABING
V českém znění: Pavel Soukup - Patrick Stewart (Profesor Charles Xavier - starší), Zdeněk Mahdal - Hugh Jackman (Logan / Wolverine), Lumír Olšovský - James McAvoy (Charles Xavier - mladší), Martin Stránský - Michael Fassbender (Erik Lehnsherr / Magneto - mladší), Petr Neskusil - Nicholas Hoult (Hank McCoy / Beast), Terezie Taberyová - Jennifer Lawrence (Raven / Mystique), Daniel Margolius - Shawn Ashmore (Bobby Drake / Iceman), Dana Černá - Halle Berry (Ororo Munroeová / Storm), Petr Pelzer - Ian McKellen (Eric Lensherr / Magneto - starší), Kristýna Valová - Ellen Page (Kitty Prydeová / Shadowcat), Bohdan Tůma - Peter Dinklage (Bolivar Trask), Zdeněk Podhůrský - Omar Sy (Bishop), Marek Holý - Evan Peters (Peter / Quicksilver), Vojtěch Hájek - Josh Helman (William Stryker), Petr Gelnar - Lucas Till (Alex Summers / Havok), Adéla Kubačáková - Famke Janssen (Jean Grey), Martin Kubačák - James Marsden (Scott Summers / Cyclops), Petr Pospíchal - Kelsey Grammer (Hank McCoy / Beast - starší), Pavel Šrom - Mark Camacho (Richard Nixon), Petra Hobzová - Anna Paquin (Rogue), Petr Burian, Zuzana Slavíková, Ladislav Cigánek, Ivo Hrbáč, Bohuslav Kalva, Vanda Konečná, Zbyšek Horák a další
Překlad: František Fuka
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Pavla Draxlerová
Úprava dialogů a režie: Petr Pospíchal
Vyrobilo: Barrandov Studio Dabing v roce 2014
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 22.5.2014 CinemArt
Premiéra USA: 23.5.2014 20th Century Fox
Premiéra Velká Británie: 22.5.2014 20th Century Fox UK
Premiéra Kanada: 23.5.2014 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Premiéra v TV: 24.5.2015 HBO
Poprvé na DVD: 29.10.2014 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 8.10.2014 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 17 310 704
Tržby celkem - $ 747 862 775
Návštěvnost v ČR 121 369
Náklady (Rozpočet) - $ 250 000 000
FILMY V SÉRII
X-Men gastonrolinc.webnode.cz/news/a58/
Akční / Dobrodružný, USA, 2000
Režie: Bryan Singer, Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart
X-Men 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a59/
Akční / Dobrodružný, USA / Kanada, 2003
Režie: Bryan Singer, Hrají: Patrick Stewart, Hugh Jackman
X-Men: Poslední vzdor gastonrolinc.webnode.cz/news/a60/
Akční / Dobrodružný, USA / Velká Británie, 2006
Režie: Brett Ratner, Hrají: Hugh Jackman, Halle Berry
X-Men Origins: Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a61/
Akční / Dobrodružný, USA / Velká Británie, 2009
Režie: Gavin Hood, Hrají: Hugh Jackman, Liev Schreiber
X-Men: První třída gastonrolinc.webnode.cz/news/a62/
Akční / Dobrodružný, USA, 2011
Režie: Matthew Vaughn, Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender
Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a63/
Sci-Fi / Akční, USA / Austrálie, 2013
Režie: James Mangold, Hrají: Hugh Jackman, Tao Okamoto
X-Men: Budoucí minulost gastonrolinc.webnode.cz/news/a64/
Sci-Fi / Akční, USA / Velká Británie, 2014
Režie: Bryan Singer, Hrají: Hugh Jackman, James McAvoy
Deadpool (X-Men Origins: Deadpool) gastonrolinc.webnode.cz/news/a66/
Akční / Komedie, USA, 2016
Režie: Tim Miller, Hrají: Ryan Reynolds, Morena Baccarin
X-Men: Apokalypsa gastonrolinc.webnode.cz/news/a65/
Sci-Fi / Dobrodružný, USA, 2016
Režie: Bryan Singer, Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender
Logan: Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a227/
Sci-Fi / Akční, USA / Kanada, 2017
Režie: James Mangold, Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart
Deadpool 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a267/
Akční / Komedie, USA, 2018
Režie: David Leitch, Hrají: Ryan Reynolds, Josh Brolin
X-Men: Dark Phoenix gastonrolinc.webnode.cz/news/x-men-dark-phoenix-x-men-dark-phoenix-2019-114-usa-akcni-dobrodruzny-sci-fi-65/
Akční / Dobrodružný, USA, 2019
Režie: Simon Kinberg, Hrají: Sophie Turner, James McAvoy
Noví mutanti gastonrolinc.webnode.cz/news/novi-mutanti-the-new-mutants-2020-95-usa-horor-sci-fi-akcni-52/
Horor / Sci-Fi, USA, 2020
Režie: Josh Boone, Hrají: Maisie Williams, Anya Taylor-Joy
Tvůrci a herci
Bryan Singer (Režie), Simon Kinberg (Produkce), Lauren Shuler Donner (Produkce), Hutch Parker (Produkce), Bryan Singer (Produkce), John Ottman (Hudba), Newton Thomas Sigel (Kamera), Michael Louis Hill (Střih), John Ottman (Střih), Andrea Kenyon (Casting), Roger Mussenden (Casting), Randi Wells (Casting), John Myhre (Scénografie), Louise Mingenbach (Kostýmy), Craig Berkey (Zvuk), John A. Larsen (Zvuk), Ve Neill (Masky), Norma Hill-Patton (Masky), Rita Ciccozzi (Masky), Brian Sipe (Masky), Adrien Morot (Masky), Simon Kinberg (Scénář), Hugh Jackman (Herec), Michael Fassbender (Herec), James McAvoy (Herec), Ian McKellen (Herec), Jennifer Lawrence (Herec), Patrick Stewart (Herec), Nicholas Hoult (Herec), Ellen Page (Herec), Peter Dinklage (Herec), Halle Berry (Herec), Shawn Ashmore (Herec), Lucas Till (Herec), Daniel Cudmore (Herec), Bingbing Fan (Herec), Booboo Stewart (Herec), Omar Sy (Herec), Evan Peters (Herec), Adan Canto (Herec), Larry Day (Herec), Evan Jonigkeit (Herec), Jaa Smith-Johnson (Herec), Amelia Giovanni (Herec), Gregg Lowe (Herec), Josh Helman (Herec), Thai-Hoa Le (Herec), Jason Deline (Herec), Robert Crooks (Herec), Anna Paquin (Herec), Famke Janssen (Herec), James Marsden (Herec), Morgan Lily (Herec), Susanna Fournier (Herec), Karine Vanasse (Herec), Stephan Parent (Herec), Zabryna Guevara (Herec), Mike Dopud (Herec), Neil Napier (Herec), Kelsey Grammer (Herec), Brian Cox (a.z.) (Herec), Nathaly Thibault (Herec), Kyle Gatehouse (Herec)
2014/131/USA, Velká Británie/Sci-Fi, Akční, Dobrodružný, Thriller
- Během jedné scény se Michael Fassbender (mladý Magneto), tak vžil do své role, že při chůzi spadl do fontány.
- Během natáčení scény, kdy Quicksilver (Evan Peters), Charles Xavier (James McAvoy) a Wolverine (Hugh Jackman) osvobozují Magneta (Michael Fassbender) a Quicksilver se snaží zpacifikovat ostrahu svými superschopnostmi, se stalo, že on i James McAvoy uklouzli na vlhké podlaze.
- Existuje verze filmu s podtitulem Rogue Cut, kde najdeme především mnoho vystřižených scén s postavou Rogue (Anna Paquin), kterou známe z původní trilogie.
- V tomto filmu od Marvelu neměl, oproti předešlým snímkům natočeným podle známých komiksů, žádné cameo Stan Lee.
- Zatímco představitel Charlese Xaviera v současnosti Patrick Stewart měří 175 centimetrů, tak jeho představitel z minulosti James McAvoy měří pouze 170 centimetrů. Představitel Erica Lenshera ze současnosti sir Ian Mckellen měří 180 centimetrů, jeho mladší verzi hraje Michael Fassbender, která má 183 centimetrů.
- Prvá snímka zo série filmov o X-Menoch, ktorá bola nominovaná na Oscara, konkrétne za vizuálne efekty.
- Štadión, ktorý Magneto (Michael Fassbender) ničí vo filme, je Štadión Roberta F. Kennedyho vo Washingtone.
- Výroba a autorizovaná distribúcia filmu podporila viac ako 15 000 pracovných miest.
- Alternatívnymi názvami snímky boli aj X-Men: First Class 2 či X-Men: Future & Past.
- Michael Fassbender je ve skutečnosti pouze o 10 let starší než jeho filmový syn Evan Peters.
- Režisér Bryan Singer vytvořil postavu Bolivara Traska (Peter Dinklage) na základě Adolfa Hitlera: "Tak jako Hitler využil židy jako obětní beránky k upevnění temných koutů Evropy, tak Trask využil mutanty."
- Režisér Bryan Singer byl ochoten film natočit pouze s plnou podporou Hugha Jackmana, Patricka Stewarta a Iana McKellena a za předpokladu, že všichni hlavní herci potvrdí ztvárnění svých rolích.
- Podle herce Petera Dinklage si ho režisér Bryan Singer vybral pro roli Bolivara Traska díky jeho výšce: "S mým nanismem trošku působím jako mutant."
- Ve scéně, kdy promlouvá Magneto (Ian McKellen) do kamer, se na přenos dívá i Quicksilver (Evan Peters) s malou holčičkou v růžových šatech. Fanoušky jistě napadne, že se jedná o jeho sestru Wandu aka Scarlet Witch. Ta to ale být nemůže, protože je Quicksilverovým dojčetem.
- Ve filmu je odkazováno na to, že Magneto (Ian McKellen) má syna Quicksilvera. I Wolverine (Hugh Jackman) má syna, jmenuje se Daken a jeho matkou je Itsu Akihiro. Tu zabije další postava ze světa Marvelu - Winter Soldier.
- V zasedací místnosti, kde chce Mystique (Jennifer Lawrence) zabít Traska (Peter Dinklage), je nad dveřmi malba „La Liberté Guidant le peuple“, v překladu „svoboda vede lid“, což poukazuje na srovnání mezi Mystique a Lady Liberty, kdy obě bojují za svobodu lidí, v případě Mystique za svobodu mutantů.
- Ve scéně, kdy začne Wolverine (Hugh Jackman) mluvit s ochrankou, která vtrhne do jeho bytu, osloví jej dcera bosse jménem "Jimmy", čímž odkazuje na skutečné jméno postavy Wolwerina "James Howlett".
- Postava Wiliama Strykera sa doposiaľ v X-menovskom univerze objavila celkovo 3-krát a vždy ju stvárnil iný herec. V X-Men 2 (2003) Brian Cox, v X-Men Origins: Wolverine (2009) Danny Huston a tentoraz sa jej zhostil Josh Helman.
- Ve filmu X-Men Origins: Wolverine (2009) je uvedeno, že se Wolverine (Hugh Jackman) účastnil války ve Vietnamu. V tomto filmu tomu tak však není, avšak děj se odehrává v roce 1973 a válka skončila až 1975, což dává Wolverinovi čas. Válka ve Vietnamu trvala skoro 20 let.
- Sérum, které Hank (Nicholas Hoult) vynalezl pro léčbu Profesora X (Patrick Stewart), může vysvětlovat scény z X-Men: Poslední vzdor (2006) a X-Men Origins: Wolverine (2009), ve kterých profesor chodí, i když ochrnul již ve filmu X-Men: První třída (2011).
Odkazy
Hrají:
Hugh Jackman, James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrence, Nicholas Hoult, Ian McKellen, Patrick Stewart, Elliot Page, Peter Dinklage, Halle Berry, Shawn Ashmore, Lucas Till, Daniel Cudmore, Bingbing Fan, Booboo Stewart, Omar Sy, Evan Peters, Adan Canto, Larry Day, Evan Jonigkeit, Jaa Smith-Johnson, Amelia Giovanni, Gregg Lowe, Josh Helman, Thai-Hoa Le, Jason Deline, Robert Crooks, Anna Paquin, Famke Janssen, James Marsden, Morgan Lily, Susanna Fournier, Karine Vanasse, Stephan Parent, Zabryna Guevara, Mike Dopud, Neil Napier, Kelsey Grammer, Brian Cox (a.z.), Nathaly Thibault, Kyle Gatehouse, Mark Camacho, Matt Cooke, Andreas Apergis, Alex Ivanovici, Arthur Holden, Harry Standjofski, Tim Post, Lance Kinsey, Miya Shelton-Contreras, Robert Montcalm, Francesco Giannini, Marc Gourdeau, Serge Martineau, Steve Barry, Christian Jadah, Jimmy Star, Freddy Bessa, Pierre Leblanc, Len Wein