Wolverine / Wolverine, The (2013/126/USA, Austrálie/Sci-Fi, Akční, Dobrodružný, Fantasy) 64% -Blu-ray-

JEDNOU VĚTOU
„Když je nejzranitelnější, je nejnebezpečnější."

OBSAH
Wolverine (Hugh Jackman), nejslavnější hrdina ze ságy X-Men, se v novém, výpravném akčním dobrodružství podívá do současného Japonska. V pro něj zcela neznámém a nesrozumitelném světě se střetne se svou největší nemesis. Z nelítostné bitvy na život a na smrt odejde navždy poznamenaný. Prvně v životě se cítí zranitelný, ocitá se na samé hraně svých fyzických a psychických možností. Zdaleka nebojuje jen se smrtícími samurajskými meči, ale i s vlastní smrtelností. Z těchto vnitřních a vnějších bojů pak vyjde mnohem silnější, než kdy býval.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ne, bolí to, ale nejde to ani tudy. Hood z Wolverina udělal generický věšák na klišé, Mangold ho zkouší převést do not moderního inteligentního blockbusteru, který pracuje s komorností, emocemi, realismem a mytologií postavy. Výsledek je strašně nevyvážený - prolog temný a vtahující, následuje prostřední část filmu, kde dominuje romance a Loganovo vnitřní usebírání. Tahle část je pomalá, klade důrazy na neexistující významy a v důsledku jenom opakuje to, co třeba Singer dokázal na nesrovnatelně menším prostoru více rozvinout. Kolik slov, kolik motivů, kolik okouzlených citací... a co z toho? Dutý bambus, Logan jako romantický hrdina potřetí. O finále už bych snad raději pomlčel, pokud jsem se do té doby utěšoval, že Mangold schovává trumf na závěr, mýlil jsem se. Jako by si někdo vzpomněl, že tohle je přeci komiksový blockbuster a mizerně semlel veškerou nelogičnost a nadsazenost do apatického vyvrcholení, které z rádoby-dospělého preludování dělá rozklíženou sonátu. Skřípe to. Skřípe akce. Skřípe humor. Skřípou drápy. Neskřípe Jackman, ale oni on tenhle dietní sushi ambient neokoření dost na to, aby na něj člověk rychle a bez provinilosti nezapomněl jako na zbytečnost. Na rozdíl od ostatních Marvelkovek tady naprosto postrádám koncepci, oba spin-offy jsou tonálně mimo hlavní sérii a nevytvářejí nic koherentního. V důsledku strávíte dvě hodiny v kině kvůli tomu, abyste při potitulkové scéně frkli "Byl tenhle ošizený předkrm nutný? Noste hlavní chod!" (Marigold) 3*

Naprostá rutina a totální průměr. Tak nějak by se dal popsat tenhle Wolverine. Tvůrci sice zatlačili na pilu a v první scéně předvedli solidní atomový výbuch, od něj už to ale jde víceméně z kopce a nezastaví ho ani solidně rozjetá mašina, která se tomto filu jmenuje Světlana Chodčenkova. Nicméně těžko říct, v čem je problém. Podle mě hlavně v příběhu. Už několik let postrádám v X-Menech jakýkoliv koncept. Tvůrci si vydávají jeden díl za druhým a spojitost v nich hledat je pro mě obrovský problém. Třeba v rámci čtyř let natočit dva filmy pojmenované Wolverine je podle mě fakt až na hlavu. Tlačit se na značku dá, ale vydírat ji umělými filmy, s tím už mám trošku problém. Marvel naopak ale s recyklací nikdy problém neměl a tak mám pocit, že nás v budoucnu čeká ještě celá řada zbytečných fantasy hrdinů, kterým se propůjčí řada talentovaných režisérů. Tady třeba zrovna škoda Mangolda, kterýho bych radši uvítal v jinejch filmech. Škoda ho. A když vidím jeho příští film, začíná mi z toho být až na blití - Untitled Wolverine Sequel - To už by byl třetí Wolverinův film v deseti letech. X-Men tak i nadále zůstává poctivou ždímačkou desetiletí, ne-li staletí. Div, že to pořád vydělává. (Malarkey) 3*

Sympatický zmutovaný pomstychtivec je zpátky. Moc dobrých zpráv sebou ale nenese. Další lákadlo Marvelu totiž zřejmě udělalo chybu hned na samém začátku – do režisérského křesla nechalo usednout Jamese Mangolda, chlapíka, který dokázal tu a tam i překvapit, povětšinou ale platícího za obyčejného rutinéra. Moc se ostatně nečinili ani scénáristé. Ještě, že chlapíka s vysunovacími drápy stále hraje charismatický Hugh Jackman, který po oscarovém závanu v přezpívaných Bídnících znovu nasadil drsnou image, zašel párkrát do posilovny a dál magnetizuje dějem lehce otrávené diváky. Velká škoda, že scénárista ignoruje jeho potenciál a do cesty mu staví prapodivné překážky. Už jen tu, která ho každou noc budí. Hlášky taky zřejmě nechal pod polštářem, ty z jeho úst vycházející se hodí spíš do slovníku nějakého puberťáka. Ostatně jako videohra, kterou válí o přestávkách ve škole, působí i skrz naskrz digitální rvačka na střeše tokijského rychlovlaku. Další akční sekvence navíc za řeč ani moc nestojí. Přitom nezačínáme vůbec zle – při bombardování Nagasaki. I další nádech a možnosti Tokia a jakuzy nevypadaly vůbec špatně. Jenže do všeho jakoby mluvily veškeré ty producentské mantinely okolo – „krev raději téměř vynecháme, tohle tam raději vůbec nenecháme a tohle musíme osekat, to už je příliš.“ Z asijských tváří překvapí nová krev ve dvojím podání – filmem netknuté Tao Okamoto a Rila Fukushima. První jmenovaná coby nadmíru sličná dědička průmyslového impéria Mariko, se trápí skrze snoubence, kterého nemiluje a milého z dětství, kterého asi miluje, aby mohla hupsnout do postele vyhřáté Loganem. Výsledek prostě neví, čím chce být – a koho a jak chce vlastně pobavit!! (castor) 3*

VELKÁ RECENZE
Hezky nám mazali nindžovský med kolem huby! James Mangold se na Twitteru i jinde mohl přetrhnout, aby nás zásobil fotkami, myšlenkami a přiznanými inspiracemi od komiksu přes Kurosawu až po japonskou hromadnou dopravu. Byla to snaha nalákat do kina víc Asiatů, nebo prostě jen upřímný pokus dát Rosomákovi odpovídající prostor? Ať už nejoblíbenějšího X-Mena zařízl Mangold nebo studio, jedno je jisté. Skoro všechno, co jsme se o filmu dozvěděli předem, patří do kategorie sliby-chyby.
Foxové se ovšem poučili z předchozích nezdarů. Zatímco první sólovka Wolverinea jim utekla měsíc před premiérou a i bez dodělaných triků bylo celkem jasné, že díru do světa filmových komiksů neudělá, tady se balamutilo do posledního možného okamžiku, přičemž upoutávky byly čím dál tím lepší. Skoro by se zdálo, že tolik akce se snad ani do jednoho filmu nevejde. Nad hořkou pointou téhle hlášky se ještě pozastavíme, ale nemá smysl přeskakovat. Pojďme vzít tohle Loganovo trápení od začátku, od chvíle, kdy ho zastihneme na Aljašce, jak si povídá s medvědy, buzeruje štamgasty a chlastá výběrovou whisky. Všechno to vypadá na staré dobré časy, skoro jako kdyby někdo poctivě nakoukal úvod prvních X-Menů a rozhodl se Wolverinea vrátit zpátky na začátek. Je to ale spíš drobné pohlazení před první fackou, protože jakmile se zjeví bizarní samurajská panenka Yukio (všechny ženské postavy v tomhle filmu jsou buď krásné nebo divné), přesouváme se lusknutím prstu do Tokia a snímek začne připomínat pokroucenou verzi Tarantinova Kill Bill - ovšem bez Nevěsty, krve a hlášek.
Mangold následuje děj komiksu tak bezhlavě, že úplně zapomněl kolikátá odbyla. Ano, máme rok 2013 a pár filmů o sympatické mimóznosti japonského prostředí už jsme tu měli. Už opravdu nestačí "šokovat" diváka tím, že Tokio je plné neonů a že v přísně střeženém paláci chodí lidé v samurajských úborech a mají víc mečů než kapes. Wolverine, chlápek starý víc než století, je tím vším fascinován v ryze osmdesátkovém duchu a jeho setkání s jinou kulturou je ještě béčkovější než ve Štvanici z roku 1995, kde se s mečem učil zacházet Christopher Lambert. Půlka filmu vyplněná yakuzou, povídáním o roninech a rychlovlacích zkrátka připomíná dobový dokument BBC o východním démantu zvaném Japonsko. Generické kulisy se sice stihnou zalidnit řadou figurek - tajemná samurajka, tajemná dcera, tajemný starý pán, tajemný japonský klon Hawkeye a samozřejmě tajemná blonďatá Ruska s ostrým a jedovatým jazykem, ale nenechte se mýlit. Všechno jsou to jen pindíci a nikde žádný rytíř, věž nebo královna. I když se děj začne postupně rozjíždět, o vedlejších postavách, ať už kladných nebo záporných se nedozvíte zhola nic. Jsou ověšeny jen kusými informacemi (kdysi mě našli na smetišti, kdysi jsme spolu chodili, potkali se u Kolína...) a ani velmi dobře obsazení herci s nimi mnoho nesvedou, což je smutné zejména v případě Famke Janssen, Světlany Chodčenko nebo Hiroyukiho Sanady. Tam byl totiž potenciál mnohem větší.
Zápletka ze širšího pohledu bohužel spoléhá jen na východní setting a západní klišé. Jako by studiová ruka přišla ke komiksové předloze a začala řádit ve stylu: tohle se tam nehodí, protože máme PG-13, tohle natáhneme, protože romantika je potřeba, sem dáme většího záporáka odjinud a tenhle medvěd tudy jenom projde, protože jinak bychom měli na krku ochránce přírody. A nakonec je z toho třešnička, co se tváří sympaticky, ale z druhé strany je ohlodaná až na pecku. Kdykoliv se objeví zajímavá postava nebo podzápletka, je bleskurychle opuštěna, aby mohl Wolverine s vnučkou svého dávného přítele odjet na venkov (resp. do Nagasaki, které vypadá jako průměrný americký zapadákov s japonským komparsem), vyslechnout její bolesti a trápení, mj. se snoubencem, kterého nechce a přítelem z dětství, kterého asi stále miluje, načež... načež se s ní vyspí! Jasně, Wolverine nikdy nebyl vzorem morálky, ale tahle postelová romantika je natolik zbytečná, že byste nejradši vrazili... no radši nic. Nejhorší ze všeho je, že všechna tahle klišé, všechny povinné oslí můstky a žánrové zákruty, vyžadují značný kus stopáže na rozehrávku. A pod tíhou všech těch obezliček najednou mizí vysvětlování motivací, technologického zákulisí Wolverineovy dočasné ztráty superschopností, dokonce mizí i celé překážky, které by náš hrdina měl na své cestě překonávat.
A to je průšvih nejzásadnější, protože jakkoliv by se divák dokázal smířit s tím, že Wolverine dostává od záporáků hrozně přes držku (dá se to pochopit, když přijdete o rychlost, sílu i hojení a je z vás průměrný Kanaďan) a možná i přimhouřit oko nad tím, že Loganův suchý humor nenachází u Japonců pochopení, činil by všechny tyhle ústupky v bláhové víře, že během finále někdo zmáčkne čudlík, dá volume doprava a začnou jatka. Resp. PG-13 jatka, jak je známe z X-Menů, kde většinu krve a vyhřezlých orgánů alespoň nahradil zvuk rotujících adamantiových čepelí. Museli jsme zneužít představivost, ale bylo nám dobře. Mangold ovšem naší představivosti hází klacky pod nohy. Většina bitek je totiž nasnímána nervózním handheldem a příliš zblízka, případně zbaběle střihne na detail přesně ve chvíli, kdy Wolverine zaboří do protivníka ruce až po loket. Pak už záleží jen na mimických svalech komparsu, jestli dokáže smrtelnou křeč prodat. Pokud mám být diplomat, musím říct, že u Foxů moc dobrý kompars nenajali.
Paradoxně nejzajímavější akční scénou je ta na jedoucím vlaku, které jsme v ukázkách častovali brbláním o mizerném CGI. Triky se povedlo vylepšit a díky atraktivnímu prostředí a intenzitě rvačka skoro evokuje legendární metro z druhého Spider-Mana, ačkoliv je mnohem, mnohem komornější. Zbytek minoritní akce buď někdo zvoral nebo rovnou vystřihnul. Řeč je o lákavě vypadající bitce s armádou nindžů, která je klíčovou předehrou finiše a v komiksu zabírá celé moře panelů. Tady je zkrácena do podoby, ze které vyplývá, že Wolverine ani po obnově svých schopností není schopen nařezat bandě OBYČEJNÝCH chlápků v kuklách. To už se pak člověk ani nediví, že hlavní záporáky vlastně nevyřídí on sám, ale někdo úplně jiný. Od kdy, sakra, Wolverine potřebuje pomoc? Od kdy schytá ránu do obličeje pokaždé, když se bezmocně rozhlíží? Nejen že do něj Jean Grey celý film ryje duševně, kdykoliv zamhouří oka, on skutečně připomíná tupé, chlupaté zvíře, které přechytračí pupkatý myslivec s flintou, v našem případě tedy prsatá vědkyně s baňkou plnou toxinů.
A nemá smysl ukazovat prstem na ty, kdo to zvorali. Kravaťáci, Mangold, choreograf, dramaturg, šéf scénických tanců nebo vrchní Japanolog? Je mi to jedno, prostě to nejde ani nastartovat a oni to přitom valí do kin jako atraktivní letní bourák. A jestli je to lepší než první Wolverineova sólovka? Včera bych řekl možná, dneska říkám sotva. Je to jako když vám buď ruku ukousne krokodýl nebo si ji uříznete na cirkulárce. Různě to bolí, různě to stříká, ale výsledkem je pořád to, že jedna ruka netleská. A tady opravdu není čemu tleskat. Až na Wolverinea půjdete, dočkáte se nemilého paradoxu. Ty zábavné věci se odehrají před úvodními a po závěrečných titulcích. Mluvím samozřejmě o trailerech na jiné film a o potitulkové scéně, jejíž detaily si nechám pro sebe. Je zajímavá z mnoha důvodů. Tím jedním je ale naděje, že se v nových X-Menech od Singera konečně zas dočkáme Wolverinea, jak ho máme rádi. V týmovce plné pošuků, kde je jako ryba ve vodě. Už aby to tu bylo a my mohli zapomenout na tohle introvertní japonské období.

O FILMU
Ve filmu Wolverine se nejikoničtější postava světa X-Menů vydá na hrdinskou výpravu do Japonska moderní doby. Logana, stoletého mutanta známého pod jménem Wolverine a inspirovaného slavnou komiksovou ságou z dílny vydavatelství Marvel, vtáhne do svých osidel Japonsko, kde byl naposledy během druhé světové války, s jeho temným světem jakuzy a samurajů.
Logan, ocitnuvší se na útěku s tajemnou a krásnou dědičkou a poprvé konfrontovaný s vyhlídkou smrtelnosti, je zatlačen na nejzazší fyzickou i emocionální hranici - do extrémů, kde dosud nikdy nebyl. Na nebezpečné cestě za znovuobjevením hrdiny, který se v něm skrývá, se Logan bude muset poprat nejen s mocnými protivníky, ať už lidmi nebo mutanty, ale i s přízraky své vlastní minulosti, která ho stále pronásleduje. Když Wolverine zkříží své adamantiové drápy se samurajskými meči, aby se prosekal labyrintem lásky, cti a zrady, doopravdy pozná cenu věčného života.
„Tento příběh zavede Wolverina do světa, který se diametrálně liší od prostředí kteréhokoli z předchozích filmů série o X-Menech,“ říká Hugh Jackman, který je také jedním z producentů filmu. „Liší se vizuálně i svým tónem. Ve filmu je hodně soubojů, ale ta hlavní bitva probíhá uvnitř Logana samotného: musí se rozhodnout, zda být monstrem nebo se stát člověkem.“
Poprvé se postava Wolverina objevila v roce 1974, a to v úplně posledním komiksovém panelu jednoho z vydání Neuvěřitelného Hulka - v příběhu, který byl předzvěstí jeho připojení ke skupině mutantů známých jako X-Meni. Wolverine se krátce nato proslaví po celém světě svými adamantiovými drápy, schopností regenerace a archetypálními záchvaty zuřivosti - to všechno z něj udělá superstar mezi superhrdiny.
V osmdesátých letech se Wolverine stal úspěšnou samostatnou jednotkou - byla mu věnována čtyřdílná minisérie vytvořená autorem „X-Menů“ Chrisem Claremontem a legendárním výtvarníkem Frankem Millerem. V rámci série titulní hrdina podnikne sólovou výpravu do Japonska, kde ho pohltí vír zločinu, zrady a cti a zároveň se musí vypořádat se svou hrozivou sílou i dosud nepoznanou zranitelností. Když se proplétá pro něj nesrozumitelným světem, objeví Wolverine poprvé svůj vnitřní smysl pro spravedlnost.
Tato dějová linka, která mezi fanoušky Wolverina dlouho platila za nejoblíbenější, se stala inspirací pro herce Hugha Jackmana, držitele oscarové nominace, který postavu ztělesnil v šesti kasovních trhácích série X-Men. Jackman viděl v tomto dosud neznámém úseku hrdinovy minulosti vzácnou příležitost ponořit se ještě hlouběji pod Wolverinovu auru nezničitelnosti a vrhnout na jeho nejtemnější stránky nové světlo.
Ten správný impuls dodalo Jackmanovi setkání s Jamesem Mangoldem - režisérem, který dokázal proměnit příběh Johnnyho Cashe ve strhující drama lásky a vzpoury ve filmu Walk the Line a předělat klasický western 3:10 Vlak do Yumy na moderní hru na kočku a myš opředenou mýtickými tématy přátelství, povinnosti a osudu. Mangold byl dobrou volbou pro uvedení Wolverina v novém světle a v kontextu překračujícím obvyklé konvence příběhů o X-Menech.
„Jim Mangold umí natočit film, který je zábavný, má v sobě neuvěřitelné akční prvky a zároveň obsáhne i všechny subtilnější aspekty postav a vyprávění,“ říká Jackman. „Přiměl mě k tomu, abych ve všech směrech a v každém záběru šel hlouběji, byl zuřivější, prudší, divočejší.“
Mangold se už od samého počátku chtěl vymanit ze šablony filmu vycházejícího z komiksové předlohy. Režisér vysvětluje: „Na Wolverinovi mě lákala možnost natočit něco úplně jiného než klasický film o superhrdinovi, kde jde o to, zarazit zloduchovi jeho ďábelský plán. V tomto příběhu vycházejí akce a napětí spíše z postavy samotné a jsou zasazeny do úplně jiného světa, jaký jste dosud neviděli.“
Ačkoli se ve filmu objeví postavy z Wolverinovy minulosti a odkazuje se tu na události z předchozích dobrodružství, pozornost se zaměřuje na paralelní linii filmů o X-Menech.
„Když točíte film o několikačlenné skupině jako jsou X-Meni, jste omezeni v tom, jak hluboko můžete proniknout do jejich pohnutek,“ poznamenává Mangold. „Ale tenhle film se dokáže opravdu dostat Loganovi do hlavy, prozkoumat, kdo je a kde pramení jeho zuřivost. Využívalo ho ministerstvo obrany, vláda, nepřátelé, zloduši, dokonce i jeho nejbližší. A s časem jeho vztek roste, jen aby ho znásobila jeho přirozená, předurčená divokost. V tomto příběhu si však začne uvědomovat, jak by mu tento vztek mohl dodat sílu a energii.“
Postupně začal Mangold vnímat příběh spíše jako thriller o muži s temnou minulostí, který hledá svou budoucí identitu, než další fantasy z komiksového světa. „Myslím, že to, co lidi na tomto filmu překvapí nejvíc, je, jak moc je skutečný, jak vás jeho svět, akce a drama naprosto pohltí,“ poznamenává.
Mangolda zejména přitahoval moment nejistoty na počátku příběhu, křižovatka, na níž se Logan ocitá: vydal se mnoha temnými cestami, má pocit, že ztratil nebo zničil téměř vše, co miloval, a není si jistý, zda ještě zbývá nějaká cesta k vykoupení. Jednou z věcí, které hrály pro něj, je jeho nesmrtelnost. Možná že i ta je však spíše prokletím než darem.
„Jedna věc, která mi na Wolverinovi připadá obzvlášť zajímavá, je jeho nesmrtelnost; fakt, že s jeho schopností regenerace může žít navždy jako bůh, a proto také zakouší samotu jako bůh. I když Logan přijde o ty, které miluje, ví, že on sám tu bude dál,“ podotýká Mangold. „Už je na světě celé století, přežil války a bitvy i smrt svých blízkých, a teď se dostal do fáze velkého vyčerpání. To je klasické téma - muž, který může žít věčně, ale trpí tím. Logan je narušený hrdina a jedním z hlavních témat tohoto příběhu je jeho hledání něčeho, co v sobě ztratil.“
Mangold využil příležitosti zavést Logana přímo do srdce současného Japonska plného elegantních nejmodernějších technologií a zároveň protkaného silně zakořeněnými tradicemi a skrytými kodexy cti. „Příběh přivádí Logana do jakéhosi horečnatého snu o dnešním Japonsku plném jakuzy, nindžů, samurajů, průmyslových zločinů, mystiky a tajemna,“ vysvětluje režisér.
Zasazení filmu do Japonska umožnilo Mangoldovi a Jackmanovi obléci Logana do jiného hávu: jako rónina. „Ve feudálním Japonsku patřil samuraj svému pánovi, zatímco rónin byl samurajem, který o pána přišel. Je tedy jakýmsi bojovníkem bez příčiny, bez cíle,“ vysvětluje Mangold. „Mnozí z těch, kteří dávali Loganovi pocit nějakého smyslu a cíle, už tu nejsou. A tak je to v zásadě zbloudilý muž, připravený udělat cokoli, bez jakéhokoli mandátu. Tato ikonografie je společná americkým westernům i samurajským filmům, a tentokrát do ní vnášíme i komiksovou postavu.“
Na pozadí krás Japonska se střídají intenzivní akční scény od zrychlujících šinkansenů po hrozivě se tyčícího Stříbrného samuraje. I tady se však Mangold vydal za obvyklé hranice. „Už od začátku jsme chtěli akční scény a vizuální stránku posunout až na hranu,“ říká, „ale tak, abyste neztratili přehled, co se děje, a aby to působilo velmi realisticky.“
Celý produkční tým se těšil na neobvyklou práci s postavou, která se stala tak oblíbenou. K Jackmanovi se jako producenti přidali Lauren Shuler Donner, která byla klíčovou hráčkou filmové historie X-Menů už od samého počátku, a Hutch Parker, který s Donnerovou na podpoření Mangoldovy vize spolupracoval.
„Tohle je opravdu zásadní Wolverinův příběh,“ shrnuje Parker. „Zavádí ho na cestu do hlubin sebe sama. Vynáší na povrch jeho hlavní vnitřní konflikty. Přináší fyzické i emocionální výzvy, jaké dosud nezažil. Přivádí nás do Japonska, které je velmi skutečné, ale zároveň pro nás velmi vzdálené.“
Mangoldův přístup si podle Parkera dokonale sedne s materiálem, s nímž pracuje. „Jim navázal na to, co bylo předtím, svým vlastním způsobem,“ uzavírá. „Trval na tom, aby jeho svět působil reálně až na dřeň, a nechtěl jen ukazovat Wolverinův vztek, ale také odhalit jeho příčinu.“
Ačkoli se Hugh Jackman do postavy Logana vtělil už pošesté - což je rekordní počet ztvárnění stejné komiksové postavy jedním hercem - Wolverina nelze s předchozími filmy srovnávat. Už jen proto, že na začátku filmu, než se ocitne v Japonsku, Logan netuší, kterým směrem se vydat.
„Je to někdo, kdo vždy rád jednal na vlastní pěst, ale na začátku tohoto filmu je možná ještě izolovanější, než jsme byli u Wolverina zvyklí,“ vysvětluje Jackman. „Vzbouřil se proti světu, protože ho vytvořili jako zbraň, a on se tomu chce vzepřít - a také má pocit, že je pro společnost nebezpečný.“
Jackman pokračuje: „Logana uvidíte zranitelnějšího, ohroženějšího a víc než kdy jindy bude připomínat monstrum. Bojuje se svou identitou, bojuje se smyslem svého bytí a teď stojí před rozhodnutím, zda přijmout svou pravou přirozenost či ne.“
Jackmanovi se obzvláště líbilo přenést Logana do Japonska, které, jak poznamenává, „se nepodobá žádnému jinému místu na téhle planetě.“ Je to také místo, které Wolverina děsí, a čím více je do něj vtažený, tím více se pod jeho vlivem mění.
„Film je atmosférou Japonska prodchnutý,“ poznamenává Jackman. „Pro Logana to znamená od základu změnit své běžné chování a způsob čtení situace. Musí začít od nuly. Japonská společnost je poměrně izolovaná, s velmi silným akcentem na vlastní kulturu a historii, a tak je Logan v tomto podivném novém světě cizincem. Dozví se o kodexu samurajů, jejich výcviku a zásadách cti. Nicméně k nim okamžitě pojme nedůvěru, podobně jako při prvním setkání vůči X-Menům. Přesto je sleduje a přizpůsobí se. Začne uznávat ideu být bojovníkem i jejich smysl pro službu. Také začíná objevovat své lepší já.“
Jackman byl už od počátku odhodlaný Wolverina posunout i fyzicky. To znamenalo pustit se do nejintenzivnější a nejdisciplinovanější přípravy, jakou dosud prošel: zahrnovala přísnou dietu, tvrdý fyzický trénink a intenzivní výuku bojových umění.
„Tu postavu jsem vždycky hrál rád, ale také jsem si pokaždé říkal, kéž bych s ní býval zašel trochu dál z fyzického hlediska,“ přiznává Jackman. „Scénář mi dal příležitost ho posunout dál emocionálně a totéž jsem chtěl udělat i fyzicky. Začal jsem trénovat a zahájil velmi přísnou dietu dlouho před natáčením, protože čas na přípravu jsme měli. A myslím, že se to vyplatilo, protože když se podívám na plátno, vidím tam Wolverina. Myslím, že je pro něj důležité, aby byl štíhlý, aby mu byly vidět žíly, ale zároveň musí být samozřejmě silný. Vždycky jsem chtěl, aby se lidi podívali na plátno a řekli si, fíha!“
Klíčovou součástí výkonu bylo naučit se nové bojové styly. „Wolverina jsem vždycky hrál jako pouličního výtržníka a hospodského rváče. Jeho styl není elegantní, nechce kolem vás kroužit a pak zasadit úder, chce vám během tří vteřin urvat hlavu a jít o dům dál. Jeho bojový styl není nijak učesaný. A právě jednou ze skvělých věcí na tomhle příběhu je, že když přijede do Japonska, vezme si trénink a disciplínu k srdci.“
Totéž udělal i Jackman a v úzké spolupráci s předním kaskadérským týmem 87Eleven začal pilovat techniky nindžucu a dalších japonských bojových umění. „Tým 87Eleven byl fantastický,“ vzpomíná. „Trénoval jsem každý den - a to vám povím, myslel jsem si, že posilovna dá člověku zabrat, ale trénink bojových umění je desetkrát drsnější.“
Na japonské cestě Logana obklopují postavy, jejichž motivace je zprvu nejasná, avšak jejich kodexy cti jsou pro něj nové a přitažlivé. Při obsazování rolí i ve všech dalších aspektech výroby filmu se James Mangold snažil podtrhnout ukotvení filmu v realitě.
Do klíčové role Shingena Yashidy, lídra průmyslu, který stojí v čele rozsáhlé zločinecké sítě a zároveň je otcem Wolverinovy nové lásky Mariko, příhodně obsadil muže, který je v japonské kinematografii legendou. Role se ujal Hiroyuki Sanada, který s herectvím začal už v šedesátých letech ještě jako dítě a postupně se stal akčním hrdinou, uznávaným dramatickým hercem, prvním Japoncem, který hrál s Královskou shakespearovskou společností, a hvězdou desítek japonských i hollywoodských filmů, z nichž můžeme jmenovat tituly jako Soumrak, Ring, Poslední samuraj, Sunshine režiséra Dannyho Boyla, Křižovatka smrti 3 - Tentokráte v Paříži nebo Speed Racer.
Sanadův vybroušený samurajský bojový styl byl přínosem i pro zbytek štábu, protože se o své rozsáhlé znalosti o bojových uměních podělil i s ostatními herci včetně Rily Fukushimy, která hraje Yukio a pro niž je Wolverine filmovým debutem. „Na začátku natáčení jsem měla scénu, kde se bojuje s meči, a Hiro mi moc pomohl. Vlastně vůbec nevím, co bych dělala, kdyby tam nebyl,“ říká Fukushima. „Je úžasné ho sledovat a pro nás pro všechny byla velká čest s ním pracovat.“
Ačkoli se Wolverine odehrává daleko od týmu X-Menů, ve filmu se objevují klíčové záběry postav z Loganovy minulosti, včetně Jean Greyové, mutantky s telekinetickými schopnostmi a Loganovy ztracené lásky, kterou opět ztvárnila Famke Janssen.
Janssen s radostí uvítala příležitost vrátit se do světa X-Menů a zejména se opět sejít na place s Jackmanem. „Hugh a já jsme si ty postavy opravdu užívali,“ říká herečka. „Máme za sebou tři filmy, kde to mezi Loganem a Jean jiskřilo, a myslím, že hodně fanoušků X-Menů doufalo, že je zase uvidí pohromadě.“
Bonusem je podoba jejich společných scén ve Wolverinovi. „Naše scény jsou snové, nádherné, intimní a možná i trochu znepokojivé,“ naznačuje Janssen. „Jean Grey hraje v Loganově boji proti démonům minulosti zásadní roli,“ dodává Hutch Parker. „Jean a Wolverine měli složitý vztah a Jean je teď pro něj jakousi průvodkyní, která ho motivuje. Pomáhá to propojit tento jedinečný příběh se zbytkem mytologie X-Menů.“
Loganovu cestu Japonskem poznamenají další dvě silné ženy, přičemž každou z nich k němu váže jistá fascinace, ať už temná nebo světlejší. Tao Okamoto hraje Mariko, aktérku komplikovaného milostného příběhu s Loganem, zatímco Rila Fukushima ztvárnila roli Yukio, výbušné bodyguardky s mečem v ruce. Obě si na castinzích získaly producenty a režiséra svou přirozeností.
„Tao i Rila jsou rozené herečky a obě ve svých rolích vypadají skvěle,“ říká Mangold. „Obě jsou neuvěřitelně krásné a sálá z nich úžasná energie, a přitom by těžko mohly být odlišnější.“
Tao Okamoto přitahovala výchozí situace její hrdinky - dcery mocného průmyslníka, který jí nikdy nebyl nablízku a sjednal jí sňatek s mužem, kterého nemilovala. „Mariko nikdy nemohla být normální ženou,“ poznamenává Okamoto. „Ale celou dobu měla své tajné sny. Na začátku příběhu je to zoufalá bytost. Ale když pak potká Logana, začne si uvědomovat, co od života chce, a začne se měnit. Právě ta její proměna mě hodně přitahovala.“
Jackmana nadchlo, jak se Okamoto se svou postavou sžila. „Má schopnost nechat kameru proniknout až dovnitř. Když Wolverine přijede do Japonska, nechce si s nikým a ničím nic začínat - ale z výkonu Tao je zřejmé, že si nemohl pomoct a musel se nechat vtáhnout do jejího víru.“
Tokijská rodačka Rila Fukushima říká, že ji lákala barvitost a intenzita Yukio. „Zajímala mě její živočišnost a krutost,“ přemítá. „Nadchla mě příležitost točit tak silné akční scény a také jsem v té roli viděla velký potenciál pro humor.“
Fukushima se do přípravy na roli vrhla s velkým nadšením. „Byla to pro mě neuvěřitelná cesta plná výzev,“ říká. „Trénovala jsem s naším úžasným kaskadérským týmem, naučila se všechny fyzické záležitosti, včetně práce s mečem, kick-boxu a soubojů a taky hodně posilovala. Nikdy jsem nic takového nedělala, ale hrozně mě to bavilo.“
Další silné a složité ženské postavě vdechla život Světlana Chodčenkova, která hraje zelenookou Viper, prohnanou a zrádnou mutantku. Chodčenkova, která pochází z Ruska, se mimo vlast proslavila zejména průlomovou rolí v úspěšném špionážním filmu Jeden musí z kola ven, kde hrála sovětskou agentku Irinu.
V roli otce Shingena Yashidy, Lorda Yashidy, který se snaží s Loganem uzavřít šokující obchod, se objeví japonský herec Haruhiko Yamanouchi - který této impozantní postavě nemohl odolat. „Lord Yashida je tak působivá postava, že mi to připomnělo Shakespeara,“ říká.
Aby pronikl k jádru Yashidových ambicí, čerpal Yamanouchi z historie a z osobností skutečných japonských průmyslníků. „Je jedním z motorů japonské ekonomiky a takoví lidé mají, myslím, jednak silný pocit zodpovědnosti a také se silně ztotožňují s osudem Japonska,“ vysvětluje.
Obsazení hlavních postav završuje herec Will Yun Lee, působící v USA, jako Harada, černý nindža. Leemu, který je známý ze seriálu TNT „Witchblade“ a jako zloduch z bondovky Dnes neumírej, se líbil Mangoldův přístup. „Vždycky jsem byl fanouškem tohohle žánru, ale protože znám filmy Jamese Mangolda, hned jsem věděl, že tomu dodá něco extra,“ říká Lee. „A když jsem si přečetl scénář, nadchlo mě, že Harada je popsaný jako tak tajemná postava.“
Spletitý původ jeho postavy - nemanželského syna Shingena Yashidy - dovedl Leeho k jádru ústředního dilematu jeho postavy. „Haradu v podstatě vychoval Yashida a později vedl takzvaný Černý klan, staletí starou buňku nindžů, jejímž jediným posláním je chránit rodinu Yashidů,“ vysvětluje Lee. „V průběhu filmu si však Harada uvědomí, že to, co se kolem něj děje, není v souladu s jeho kodexem bojovníka. A tak ke konci filmu musí dospět k zásadnímu rozhodnutí, zda bude žít podle kodexu či nikoli.“
Aby dokázal přesvědčivě sehrát bojové scény, věnoval se Lee usilovnému tréninku. „Největší výzvou pro mě bylo naučit se techniky, které přesahují rámec bojových umění,“ říká, „byl jsem potom úplně vyždímaný. Trénoval jsem tři hodiny denně, každý den, ale vyplatilo se to.“

O NATÁČENÍ
Opojná atmosféra současného Japonska - hypermoderního, avšak plného rituálů a přízraků minulosti - je pro příběh Wolverina klíčová a Mangold byl od počátku rozhodnutý natáčet právě tam. Nakonec se náročný 80denní natáčecí plán rozdělil mezi Japonsko a Fox Studios v australském Sydney.
„Japonsko se nepodobá žádné jiné zemi na světě. Její kultura, etiketa i charakter jsou jedinečné. Tím, že jsme natáčeli přímo tam, se nám opravdu podařilo získat představu o tamější krajině, architektuře,“ říká režisér. „A také jsme dokázali zachytit něco, co ve filmech až tak často nevidíme: japonský venkov. Japonsko si většinou představujeme jako Tokio nebo Ósaku, ale mimo velkoměsta je tu také nádherná divočina a tropické ostrovy. Jak ruch metropolí, tak i neuvěřitelně zenová atmosféra nádherných bujných lesů na nás udělala velký dojem. Příležitost dostat se na ta místa byla pro natáčení velmi inspirativní.“
To vše režiséru Mangoldovi pomáhali zachytit kameraman Ross Emery, vedoucí výpravy François Audouy a kostýmní návrhářka Isis Mussenden - každý z nich přispěl k výtvarné stránce filmu, která kombinuje prvky filmu noir, japonského folkloru, ikonografie grafických románů a intenzivní osobní drama.
Emery s Mangoldem úzce spolupracoval na tom, aby Wolverine působil realisticky a ukotveně, přitom však realitu žene až do krajních mezí. „Styl filmu určuje především síla postav,“ říká Emery. „A ty se pohybují tolika reálnými, a přesto dramatickými prostředími: máme tu noční Tokio, které hodně připomíná atmosféru Blade Runnera, a pak venkov, který má zase úplně jiný charakter.“
Emery pomocí digitálních kamer Arri Alexa a anamorfických objektivů dosáhl maximální flexibility a ostrosti záběrů - a diváky vtáhl přímo do potu a krve akce. „Kombinací kamery a objektivů jsme dosáhli právě té podoby klasického filmu, kterou Jim tak miluje,“ říká Emery.
Vedoucí výpravy Audouy dokreslil Loganův pohled na Japonsko propracovanou scénografií, která odráží jak Loganův vnitřní zmatek, tak i jeho vizi japonské kultury z hlediska cizince. „Jim měl několik zajímavých raných nápadů k výpravě filmu,“ vzpomíná Audouy. „Vždy ho popisoval jako ‚horečný sen o Japonsku‘ - a chtěl, abychom pro Logana vytvořili snový, stylizovaný výlet. Idea spočívala v tom, zasadit ho do lehce magické, intenzivnější reality, která však zůstává reálně ukotvená a uvěřitelná.“
Audouy se hned ponořil do studia japonské historie - jeho přetrvávajících tradic, puntičkářsky precizních uměleckých forem a jedinečné architektury. „Všechny tyto rešerše jsme posílali dál Jimovi. On pak všechny vizuální nápady rovnou zanesl do scénáře,“ vysvětluje. „Byl to kreativní proces založený na spolupráci.“
Později se Audouy několikrát vypravil do Japonska hledat vhodné lokace. „Věděli jsme, že budeme mít na natáčení v Japonsku omezený čas, a proto jsme chtěli maximálně využít taková místa, která bychom nikdy nedokázali napodobit na exteriérovém pozemku za studii,“ poznamenává. „Když Logana tento cizí svět plně pohltí, chtěli jsme, aby tam publikum bylo s ním.“
Ve všech Audouyových scénách byly klíčové barvy. „Barvy jsme měli naplánované v průběhu celého filmu,“ říká. „Když příběh začíná, v Kanadě, jsou tlumené a přírodní. Pak dojde k velkému vizuálnímu třesku, když se přesuneme do Japonska s explozí různých textur a grafiky nočního Tokia. Následuje Yashidův komplex, kde je všechno krásné a poklidné a vytříbené - a připravené proti Stříbrnému samurajovi.“
Některé z největších scén filmu byly vystavěny později v ateliérech nebo na lokacích v Austrálii, včetně částí velkolepého Yashidova sídla s jeho bonsajemi, jezírky s kapry koi a Yashidovou high-tech laboratoří. Jednou z nejnáročnějších scén byla Ledová vesnice, kterou Audouy pracně vytvořil v australském Homebushi podle tří horských vesnic, které našel v japonském Naganu. „Budovali jsme velmi pečlivě architekturu horských vesnic a bylo to velmi zábavné,“ říká vedoucí výpravy.
Audouy se také podílel na vytvoření Wolverinovy Nemesis, Stříbrného samuraje, jehož ohebné mechanické brnění bylo třeba vyrobit od základu. „Bylo detailně promyšlené do posledního šroubku a matičky - a vystavěl ho neskutečně talentovaný tým v průběhu téměř pěti měsíců tady v Sydney,“ vysvětluje.
Audouy pokračuje: „Ten kostým tvoří přes 600 dílů, každý byl navržen a počítačově vymodelován zvlášť. Byl to velmi ambiciózní návrh - ale když jsme výsledek odhalili uprostřed laboratoře, všem spadla čelist. Když to čtete na papíře, automaticky si pomyslíte, jasně, to bude počítačově generované. Ale bylo to vážně parádní, dostat příležitost postavit opravdového čtyřmetrového robota, který má pořádné grády.“
Mangold si přál, aby ve Wolverinovi byly ty nejrealističtější akční scény, v jakých jsme ho dosud viděli. Proto také zapojil režiséra druhého štábu a koordinátora kaskadérů Davida M. Leitche a jeho tým z 87Eleven, aby vytvořili choreografii akčních scén a postarali se o trénink herců. „Jedna z věcí, které tento film odlišují, je, že 90 % akčních scén hráli sami herci,“ poznamenává Mangold. „Chtěli jsme, aby ty akce působily realisticky, myslím si totiž, že na přímých soubojích tváří v tvář je něco fascinujícího a fyzického.“
Dlouho před začátkem natáčení začal Leitch s jednotlivými herci trénovat a pilovat každý švih mečem, vysoký výkop a seknutí adamantiem pro ambiciózní bojové scény filmu. „V tomhle filmu jsme se opravdu snažili o to, aby vynikla japonská estetika nindžucu a bojových umění, ale navíc jsme ji okořenili špetkou fantazie,“ říká Leitch. „Jsou tam gymnastické a akrobatické výkony, které byste nečekali, a zároveň z choreografie vystupují čisté linie a minimalismus samurajských filmů. Snažili jsme se přijít s něčím zábavným, ohromujícím a odlišným.“
Leitche zejména nadchla příležitost opět spolupracovat s Jackmanem, s nímž už pracoval na Van Helsingovi a na X-Men Origins: Wolverine. „Hugh je jedním z fyzicky nejnadanějších herců v showbusinessu,“ poznamenává. „Choreografii se učí velmi snadno. Můžete s ním točit dlouhé úseky bez nutnosti střihu, protože on to prostě zvládne. A také můžete přímo v den natáčení něco změnit, protože se to okamžitě naučí, což je u herců dost vzácné. Pokud jde o to, zapamatovat si choreografii, je stejně dobrý jako kaskadéři od nás. Ale navíc umí do akce vložit emocionální náboj - a právě proto je tak přesvědčivý.“

Ocenění:
The Saturn Awards
2014 - Nejlepší film podle komiksu

DABING
V českém znění: Libor Bouček - Rikiya Koyama (Logan / Wolverine), René Slováčková - Romi Park (Yukio), Radek Hoppe - Kazuki Yao (Hideki Kurohagi), Klára Sochorová - Fumiko Orikasa (Mariko Yashida), Pavel Rímský - Hidekatsu Shibata (Shingen Yashida), Bohdan Tůma, Svatopluk Schuller, Jan Maxián, Petr Neskusil a Kateřina Peřinová
Překlad: Vojtěch Kostiha
Dialogy: Markéta Kautská
Dramaturgie: Lucie Musílková
Zvuk: Tomáš Říha
Vedoucí výroby: Marie Přívratská
Vedoucí dramaturg: Olga Potužáková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Režie: Daniel Dítě
Vyrobila: FTV Prima s.r.o. Ve společnosti Česká výrobní s.r.o. v roce 2015

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.7.2013 CinemArt
Premiéra USA: 26.7.2013 20th Century Fox
Premiéra Austrálie: 25.7.2013 20th Century Fox AU
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v TV: 29.6.2014 HBO
Poprvé na DVD: 27.11.2013 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 27.11.2013 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 11 748 083
Tržby celkem - $ 414 828 246
Návštěvnost v ČR 79 257
Náklady (Rozpočet) - $ 120 000 000

BONUSY DVD
• Roninova cesta – Podívejte se, jak tvůrci příběh převáděli z komiksu na filmové plátno
• Alternativní závěr
• Pohled do zákulisí natáčení nového filmu X-Men: Days of Future Past
• Verze uvedená v kinech a prodloužená verze

ROZLIŠENÍ Blu-ray

16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.40:1

český 5.1, anglický 2.0, anglický 7.1 DTS-HD, italský 5.1 DTS, japonsky 5.1 DTS, maďarský 5.1

české, slovenské, anglické, arabské, bulharské, hebrejské, chorvatské, islandské, italské, japonské, maďarské, mandarínské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, srbské

FILMY V SÉRII
X-Men gastonrolinc.webnode.cz/news/a58/
Akční / Dobrodružný, USA, 2000
Režie: Bryan Singer, Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart

X-Men 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a59/
Akční / Dobrodružný, USA / Kanada, 2003
Režie: Bryan Singer, Hrají: Patrick Stewart, Hugh Jackman

X-Men: Poslední vzdor gastonrolinc.webnode.cz/news/a60/
Akční / Dobrodružný, USA / Velká Británie, 2006
Režie: Brett Ratner, Hrají: Hugh Jackman, Halle Berry

X-Men Origins: Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a61/
Akční / Dobrodružný, USA / Velká Británie, 2009
Režie: Gavin Hood, Hrají: Hugh Jackman, Liev Schreiber

X-Men: První třída gastonrolinc.webnode.cz/news/a62/
Akční / Dobrodružný, USA, 2011
Režie: Matthew Vaughn, Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender

Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a63/
Sci-Fi / Akční, USA / Austrálie, 2013
Režie: James Mangold, Hrají: Hugh Jackman, Tao Okamoto

X-Men: Budoucí minulost gastonrolinc.webnode.cz/news/a64/
Sci-Fi / Akční, USA / Velká Británie, 2014
Režie: Bryan Singer, Hrají: Hugh Jackman, James McAvoy

Deadpool (X-Men Origins: Deadpool) gastonrolinc.webnode.cz/news/a66/
Akční / Komedie, USA, 2016
Režie: Tim Miller, Hrají: Ryan Reynolds, Morena Baccarin

X-Men: Apokalypsa gastonrolinc.webnode.cz/news/a65/
Sci-Fi / Dobrodružný, USA, 2016
Režie: Bryan Singer, Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender

Logan: Wolverine gastonrolinc.webnode.cz/news/a227/
Sci-Fi / Akční, USA / Kanada, 2017
Režie: James Mangold, Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart

Deadpool 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a267/
Akční / Komedie, USA, 2018
Režie: David Leitch, Hrají: Ryan Reynolds, Josh Brolin

X-Men: Dark Phoenix gastonrolinc.webnode.cz/news/x-men-dark-phoenix-x-men-dark-phoenix-2019-114-usa-akcni-dobrodruzny-sci-fi-65/
Akční / Dobrodružný, USA, 2019
Režie: Simon Kinberg, Hrají: Sophie Turner, James McAvoy

Noví mutanti gastonrolinc.webnode.cz/news/novi-mutanti-the-new-mutants-2020-95-usa-horor-sci-fi-akcni-52/
Horor / Sci-Fi, USA, 2020
Režie: Josh Boone, Hrají: Maisie Williams, Anya Taylor-Joy

 

Tvůrci a herci

James Mangold (Režie), Hutch Parker (Produkce), Lauren Shuler Donner (Produkce), Hugh Jackman (Produkce), Marco Beltramil (Hudba), Ross Emery (Kamera), Michael McCusker (Střih), Lisa Beach (Casting), Priscilla John (Casting), Sarah Katzman (Casting), Jessica Kelly (Casting), Yôko Narahashi (Casting), Suzanne Smith (Casting), François Audouy (Scénografie), Isis Mussenden (Kostýmy), Donald Sylvester (Zvuk), Wendy De Waal (Masky), Mark Bomback (Scénář), Scott Frank (Scénář), Hugh Jackman (Herec), Tao Okamoto (Herec), Rila Fukušima (Herec), Hirojuki Sanada (Herec), Světlana Chodčenkova (Herec), Brian Tee (Herec), Will Yun Lee (Herec), Famke Janssen (Herec), James Fraser (Herec), Ian McKellen (Herec), Patrick Stewart (Herec), Luke Webb (Herec), Monique Ganderton (Herec), Hal Yamanouchi (Herec), Lewis Fitz-Gerald (Herec)

 

2013/126/USA, Austrálie/Sci-Fi, Akční, Dobrodružný, Fantasy