Superman se vrací / Superman Returns (2006/154/USA, Austrálie/Dobrodružný, Sci-Fi, Fantasy, Akční) 61%

JEDNOU VĚTOU
„Muž z oceli se vrací zpět na Zem, aby se opět stal zachráncem lidstva."

OBSAH
Když pozemští astronomové objevili zbytky planety Krypton a vyslovili hypotézu, že nemusela být úplně zničena, Superman (Brandon Routh) se tam vydal, aby našel některé z možných přeživších Kryptoňanů. A teď se po šesti letech neúspěšného pátrání v troskách planety vrací do Metropolisu a zjišťuje, že svět jej už nepotřebuje, že se dokáže sám vypořádat se svými zloduchy a neřády. A co je horší, Lois Laneová si zařídila svůj vlastní život se synem a přítelem. Aby toho na milého ubohého Supermana Clarka nebylo málo, jeho starý protivník sotva z vězení propuštěný megaloman a sociopat holohlavý Lex Luthor (Kevin Spacey) chce Supermuže konečně zničit. A nezastaví se ani před zničením světa...

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
K vracejícímu se Supermanovi jsem přistupovala naprosto neutrálně. Z jedné strany komiksové filmy moc nemusím, z druhé strany jméno Bryana Singera je zárukou jistých kvalit a navíc původní "Supi" mě moc nenadchl, takže bylo co remakovat a co vylepšovat. No a výsledek? Stejně neutrální, jako moje očekávání... Brandou Routh byl naprosto skvělou volbou, ten se jako Superman snad narodil, je přímo k sežrání a navíc i umí hrát ;-) Stejně tak zbytek ansámblu - Lois, Lex atd. nemá chybu. Tak jednoho superhrdinu máme, ale proč je superhrdinkou i Lois? Po několika nárazech do trupu a přeletění letadla napříč v rychlosti nutné k překonání zemské přitažlivosti a ona se za chvíli bez jediného šrámu postaví... Přímý zásah do hlavy několik desítek centimetrů tlustými kovovými dveřmi a po pár minutách jako rybička skáče do vody a potápí se metry hluboko... Podobných nesmyslů (a že jich tu je) bych si asi nevšimla, kdybych se nenudila, jenže to se bohužel dělo. Prvních 40 minut bylo OK, ale poslední půlhodinku už jsem docela trpěla. Sice jsem z jedné strany žasla nad krásnou kamerou, skvělými triky a výpravou a z druhé strany kroutila hlavou nad tunou klišé a logických blbostí. Takže souboj 1978 vs. 2006 je z mého pohledu nerozhodný, znova se asi nepodívám ani na jeden z nich. (Galadriel) 3*

Velmi dlouho očekávaný film, kvůli kterému půlka filmového světa nenávidí Bryana Singera. Singer se poprvé zachoval tak jak bych neočekával a ani nechtěl. Mohl dokázat vytvořit svou trilogii, která by odrážela realitu a překonala všechny fantazie diváka. Místo toho sáhl po naivním filmu, který prostě musí být horší... Proč? Hlavní postava je jednoznačně daná a nemůže svými činy nikoho překvapit. Je tu pouze jeden záporák, který ať se bude snažit jakkoliv nedokáže působit jinak než ten druhý pán v tom velkém filmu. Dále je tu obrovský rozpočet, který nejen, že není vidět, ale ani není proměněn v hmatatelnou kvalitu (Kevin Spacey něco stál, ale nějakého dalšího pořádného herce mohl Singer sehnat...). Např. Kate Bowsorth není nic extra, stále nechápavě kouká a aspoň malý náznak snahy v angažování Jamese Marsdena skončil na délce jeho výstupu ve filmu. Singer si nedokázal položit jednoduchou otázku a to "Co chci vlastně natočit?". Každý čekal akční nářez (rozpočet podle toho vypadal). Možná tam vzadu bylo pár fanynek Titanicu co čekali druhý velkorozpočtový romantický film. Ani jedna skupina nemá pravdu, ale Superman se vrací je podle mě mnohem více romantický (a lehce psychologický) film, který akci používá jen na zkrášlení děje. V celém filmu jsou tři akční scény z čehož jedna je... taková snaha tvůrců ukázat kam došla technologie bullet time od prvního Matrixu. Zbytečné, poprvé hezké, ale později otravné. Druhá scéna s velkým letadlem mi ihned připomenula srážku nákladních automobilů z Matrixu Reloaded a třetí? Posledních asi 30 minut, kde Superman popírá naprosto všechny pravidla jeho comicsové světa a Singer totálně propadá v umění natočit snímek plný silných momentů. O délce snímku se není třeba vyjadřovat. Snaha o stylový svět je příjemná, ale něco takového tu už bylo a není to působivé jako v Matrixu, Dark city nebo jiných stylovkách. Kvalita efektů, na to kolik stály, mě překvapila a rozesmutnila naráz. Jednou se to stát muselo a Bryan Singer jednoduše dojel na svůj rozpočet, na své myšlenky a touhy. Chtěl moc a nedokázal si říct tohle vynecháme. Stejně jako Peter Jacksson dostal možnost splnit si sen a stejně jako on ho to zavalilo. PS: slaboučké 3*, i když stále nechápu, jak Superman zvedne ostrov z kryptonitu, ale budiž... dvě jsou příliš málo, i tak hodnocení dostatečně reflektuje zklamání. (Djkoma) 3*

Návrat ztraceného syna. Již povědomé grafické řešení úvodních titulků napovídá, jak Singer ke komiksové legendě přistoupil. S úctou. Jeho staronový Superman představuje bludiště odkazů, v němž se diváci neznalí dřívějších filmů a komiksů budou ztrácet, ale které fanoušky ocelového muže zas a znovu potěší objevením dosud nepoznaného zákoutí. Singer navazuje na to, co řekli jiní a doplňuje to, co říct opomenuli (jak se Clark naučil létat). Cituje hlášky, situace i celé scény (zřejmě i z nesupermanovských filmů, vzpomněl jsem si na Vesmírnou odyseu, Batmana nebo Osvícení). Jde o kompilát dříve použitých motivů a zároveň o reflexi proměn, které subžánr komiksových adaptací od svého zrodu prodělal. Časový rozptyl obsažených aluzí je neobyčejně ambiciózní. Art deco design interiérů a šaty padouchů odkazují k době dávno před prvním Donnerovým filmem, k době, kdy vznikl Superman v komiksové podobě. Jako autonomní, narativně celistvé dílo funguje nový Superman pouze s velkými výhradami. Zřeknutí se tradiční expozice a představování postav a jejich cílů za pochodu nás na druhou stranu nutí k aktivnějšímu zapojení, k častějšímu kladení otázek (nachází se Luthor v Supermanově jeskyni poprvé, nebo jde o reprízu scény z režisérského sestřihu dvojky?) a vytváření hypotéz. Postupné ujasňování si, kde v supermanovském universu se nacházíme, poskytuje jisté intelektuální uspokojení, ale na celý film nevystačí. Obdivovat můžeme styl, který je i při nepůvodnosti zápletky obdivuhodně čistý. Singer upustil od campy nadsázky (i když k ní má tendence: Luthor je stále přestárlý infantil, Lois stále omdlévá ve vypjatých okamžicích). Záběry jsou sice jako malované (a jejich záměrný nerealisms podtrhují obsedantně symetrické kompozice), ale malované tmavšími barvami než dříve. Vážnější stylizace svědčí zejména Luthorovi, který v požitkářském podání Kevina Spaceyho není jen politováníhodným nýmandem, ale vážnou teroristickou hrozbou (a ukázkou toho, jak to může dopadnout, pokud si na Boha bude hrát nesprávný muž). Jak jinak taky v post-9/11 Supermanovi, který využívá (spíše než aby kriticky reflektoval) oživený zájem o pravé americké hrdiny, jejichž esenci Kal-El zosobňuje. Singerův pokus o resuscitaci superhrdinského mýtu výběrem toho nejlepšího ze Supermana chce být, temnějšímu tónu navzdory, nikoli revizionistickou, ale vysvobozující a uklidňující zábavou. Mohu-li soudit podle sebe, bavit se budete tím více, čím vřelejší je váš vztah k muži, který ani za osmdesát let své existence nepochopil, že pelerína je dobrá leda k tomu, aby ho vcucnul a semlel motor nějakého letadla. Mě jeho boží bezelstnost stále baví. 80% (Matty) 4*

VELKÁ RECENZE
Podruhé během krátké doby dochází k tomu, že se redakční rada rozdělila vedví. Jméno prvního filmu je u nás zakázáno vyslovovat pod pohrůžkou vyhození z redakce, leč ti, kteří nás pravidelně navštěvují a mají dobrou paměť, ví, o čem se tu vede řeč. Druhý „sporný“ film byl přinejmenším na straně Civala (a jeho ikonky) očekáván s velkým napětím, ale o to hlubší je nyní nezájem poloviny redakce (viz i imfova polorecenze) o vše, co má modrou kombinézu a vypadá jako Brandon Routh. Mí kolegové už se zřejmě na nového Supermana podruhé nevypraví a nadále ho budou ignorovat. A do jisté míry mají recht. Navzdory mému relativně vysokému hodnocení jsem si vědom toho, čím vším návrat Supermana mohl být. A není.
Vždyť už samotným rozhodnutím Bryana Singera nedotáhnout rozjetou sérii X-Men do konce, byli všichni překvapeni. A ne neprávem to považovali za únik z boje těsně před tím, než zazní signál k poslední steči. Kdo jiný totiž světu X-Menů rozumí tak dobře, jako on, neslo se davem fanoušků. Singerovo místo zaujal ten nejméně pravděpodobný hollywoodský tvůrce Bratt Ratner, který vsadil na akci, potlačil psychologii a vytvořil nečekaně dobré a zároveň divácky atraktivní vyvrcholení boje mutantů za uznání jejich jinakosti. Jak se Singer porval s návratem superhrdiny par excellence, kterého, jak všude vytruboval, vnímal jako svůj dream-project?
Už samotné rozhodnutí vzkřísit Supermana bez jeho předchozí inovace, je ve 21. století anachronismus. Vím, že si tím naštvu fanoušky, případně ty, kteří se těšili, jak se opřu do imfa a Civala, ale Superman je navzdory svému výsadnímu postavení tím nejméně zajímavým ze všech superhrdinů. Samozřejmě přeháním. Po zhlédnutí Superman se vrací nejednoho napadne, že by si se Singerem rád dal dostaveníčko, kde by ho vystavil křížové palbě otázek. Jedna ze zásadních by byla, co způsobilo, že opustil své mnohovrstevné mutanty a vydal se zpracovat příběh legendárního, avšak přece jen trochu příliš dokonalého Supermana (počítaje v to i archaický účes se zřejmě nezničitelným „ocáskem“ na patce, který se zázračně objeví i po maximálním rozcuchání), u nějž pět dílů, odsloužené roky ve prospěch lidstva nemohou zakrýt to, že je po psychologické stránce naprosto nezajímavý a příběh je průhledný na míle daleko. Singer by se asi řádně zapotil. Takové setkání se většině milovníků filmu nepoštěstí a tak si každý musí najít nějaké opodstatnění sám. Jediné, které usmiřuje nejvíce hrbolů a otázek, je toto: jde o záměrné zjednodušení až na samou hranu černobílosti (s vyloučením všech odstínů šedi) a důsledná pocta režiséru Richardu Donnerovi, který uvedl Supermana na plátna kin v roce 1978 a Singerovi sloužil jako poradce. Dnes bychom to nazvali „oldschoolový“ přístup. Zatímco u většiny tvůrců by byl zpestřením jejich tvorby, u druhdy progresivního Singera se zdá, jakoby ustupoval ze svých vysokých standardů, na jejichž příkladě se ukazovalo, že současné hollywoodské filmy mají jak tepající srdce, tak dobře zvrásněný mozek. U snímku Superman se vrací jsou bohužel mozkové buňky ve stopovém množství a pokud to nepřijmete jako autorský záměr, příběh supermuže vás vzhledem k Singerově tvorbě dost překvapí.
Na Supermana už zapomněli nejen obyvatelé filmového světa, ale i my diváci, kteří jsme se stoickým klidem přijali fakt, že Christopher Reeves tentokrát chybí. Což je vzhledem ke kobercovému náletu různých Spider-Manů, Daredevilů, Batmanů a X-Menů celkem pochopitelné. Ve stále silnějším komiksovém segmentu filmové produkce převládá tendence vybavovat superhrdiny čím dál lidsky věrohodnějšími a dvojznačnějšími rysy. Což v konečném důsledku ovlivňuje využití jejich nadání ve prospěch lidstva i jejich vlastní postoj k darům. Což by si by si zasloužilo samostatnou srovnávací studii (zuřící zelený Hulk a rudý Hellboy jsou na tom dost odlišně). Ze Supermana však i po bezmála 60. letech čiší pesticidní čistota, až na lehce nahozené milostné trable nekomplikovaná takřka žádnou psychologií.
V postavě Supermana stále nejviditelněji dohořívá obraz křesťanského mesiáše, který je ochoten nedokonalé lidstvo zachraňovat a motivovat je k tomu, aby v sobě objevili skryté síly dobra. Superman je tedy díky svému polobožskému/mimozemskému původu spíše ne-lidský, ale rozhodně je i ve 21. století pro-lidský. A sám se svou přirozeností nikterak nebojuje a nikdo mu ani nesugeruje, že by vlastně měl. Jeho působnost je dokonce globální a oproti mnohým superhrdinům není svázán jen s konkrétním městem. Zážitek z filmu tedy velmi úzce souvisí s tím, co divák očekává a co bude ochoten přijmout.
Toto myšlenkového pozadí ovlivňuje celé další rozvržení filmu. Lex Luthor se Supermanem nepočítá a tak si pracuje na svém megalomanském písečku, a jejich osudy se protnou až za polovinou (zhruba v 80. minutě), přičemž Singera mnohem více zajímá Supermanův hrdinský rozměr ve vztahu ke světu, než jeho záměrně ušlápnuté alter-ego Clark Kent, který se vlastně ani nepokouší jevit zdání, že se v něm sváří síly silnější než on. Scenáristé to Kentovi zkomplikovali i tím, že vůči Lois, která žije s Richardem, své city neprojevuje a nepokouší se jí sbalit „na svou lidskost, pod níž je schované superhrdinství.“ Až do konce, kdy se scenáristé vytasí s určitým překvapením, je tedy zcela přirozené, že se vůči své bývalé (a přece stále jaksi současné) lásce chová spíše nesměle, a svému „sokovi“ Richardovi zase se starosvětskou rytířskostí. Takže Richard si vlastně ani neuvědomuje, že by byl ten třetí ;) Zároveň to také nevypadá, že by se pokoušel Lois sbalit na své hrdinské kousky. Jejich aktuální citové pouto je spíše reminiscencí minulosti, než v současnosti prožívaným milostným vztahem a po pravdě řečeno, není zrovna nejsilnějším prvkem filmu. Není totiž příliš jasné, kdo co chce a zda vůbec něco chce. V tomto smyslu potěší, že zatímco je Kent zakřiknutý troubínek se schopností napočítat do čtyřech, Superman si to kompenzuje viditelnou slastí z televizních kamer, zájmu publika a potlesku. Což většině diváků do obrazu altruistického hrdiny zcela nesedí, ale právě tento „kaz“ jej v současných skeptických časech dělá mnohem přijatelnějším a paradoxně i lidštějším.
Ze základní herecké čtyřky jsou přirozeně největšími magnety Brandon Routh a Kevin Spacey. Na Kate Bosworth se bohužel chval nedostává. Nováček Routh má nesporné charizma, ale jaksi se nejde zbavit dojmu, že by z jeho hereckého projevu šlo na ploše 155 minut vytěžit ještě víc. Lex Luthor je totiž mnohem mnohem zajímavější, košatější a vtipnější postavou, jejíž teatrálnost dokázal Kevin Spacey skvěle odstínit. Jakkoli je zřejmé, že si pro inspiraci zašel ke svému předchůdci Gene Hackmanovi. To je také jedna ze dvou zásadnějších výtek na Singerovu adresu: svým rozhodnutím pro oldschoolové "kopírování" originálu docílil toho, že Superman ve své ničím neodůvodněné dobrotě a nezranitelnosti (proti níž se ber kde ber musí sehnat kryptonit) působí trochu odtažitě až tupě... a někdy to vypadá, že se vrací spíše arcivévoda rafinovaného zla Lex Luthor. Osudy Supermana a Luthora se bohužel také značně míjejí a na mnoha místech se zdá, že Singer se v intru rozjel příliš pomalu a pak osekával zbytek na únosnou délku (viz foto: nepřipadá vám, že pán, který objímá Kentovu "pozemskou matku," se ve filmu vůbec nevyskytuje?). Napětí mezi dvěma bývalými rivaly tedy vyznívá poněkud naprázdno a nebýt jedné dost vypečené scény s „kopanci a kaluží“, jednalo by se o dost nepovedené rozvržení protikladných sil.
Druhá spadá na vrub poněkud prohýřeného rozpočtu. Superman se vrací stál jako několik průměrně drahých hollywoodských snímků. A přitom se od nich po vizuální stránce moc neliší. Ve filmu jsou pouze dvě středně velké akční scény, které svým zpracováním rozhodně nijak extrémně neuchvátí, trocha toho létání na modrém pozadí, ale jinak samé papundeklové interiéry a CGI moře kam se podíváš. Jacksonův vychvalovaný i zatracovaný King Kong, jehož rozpočet byl podobný, vychází po vizuální stránce z klání mnohem lépe. Když si Supermana porovnáme s třetími X-Meny, je Ratner minimálně o jedno kolo vepředu.
Čekání na návrat Supermana v podobě akční pecky roku a la X-Men 2 a nebo Spider-Man 2 se tedy nenaplnilo. Modrého hrdinu si užijí spíše ti, kterým nevadí pomalejší tempo, odkazy na originál Richarda Donnera a prakticky ničím nekomplikovaný model superhrdinství. Suma sumárum by se mohlo zdát, že přímo vyřčených i skrytých výtek je více, než by se na 8/10 recenzi slušelo. Ano, pokud na návrat Supermana uplatníme dnešní standardy kladené na superhrdiny a dvojznačný způsob vyprávění jejich příběhů, nemůže obstát. Jako pocta, která je na mnoha místech spíše neurážlivou pohádkou pro odrostlejší děti, kde se aktéři pohybují po více méně předem daných trajektoriích, však stále dokáže upoutat svou bezelstností a samozřejmostí, s jakou nechá Supermana dělat svou práci. Ne nepodstatný podíl na tom má Singerova režie, která zvládne zahladit mnohé nedokonalosti a udělat ze Supermana trochu lepší film, než ve skutečnosti je. Ne že bych si do budoucna přál, aby to odstartovalo nějakou módu...

PODROBNÝ POPIS FILMU
Vědec z planety Krypton, které hrozila záhuba, poslal svého malého syna na Zemi, kde chlapec vyrůstal na farmě jako Clark Kent a stal se z něj Superman. Když astronomové objevili pozůstatky jeho mateřského světa, Superman zmizel... Bohatá vdova umírá a těsně před svou smrtí odkáže vše Lexi Luthorovi, kterému před časem pomohla z vězení a on se o ni staral, jak jí slíbil. Luthor pluje do Antarktidy, kde objevil velkou jeskyni plnou krystalů. Místo je pozůstatkem mimozemské civilizace, kam často chodil Superman. Lex přemístí krystaly a promítne se mu holografický obraz Supermanova otce, který vysvětluje, že v krystalech je ukryto vědění několika galaxií... Superman se po pěti letech vrací na farmu, otec Kent je již mrtvý. Matce řekne, že z jeho planety nic nezbylo a on je posledním svého druhu. Clark/Superman se vrací zpět do redakce ke své práci. Dozvídá se, že Lois Laneová má syna, ale vdaná není. Luthor zatím zjistí, že technologie na Kryptonu, Supermanově domovské planetě, byla založena na kontrolovaném růstu krystalů, a je si jistý, že z jednoho kusu krystalu by bylo možné vytvořit nový svět. Vhodí úlomek krystalu do vody - a dojde ke krátkému výpadku proudu v celé oblasti. K poklesu energie dojde i v letadle, které vynáší na svém trupu raketoplán Genesis k slavnostnímu startu. V tomto letadle je i Lois Laneová spolu s dalšími novináři. Výpadkem energie dojde k samovolnému odpočtu zážehu motorů raketoplánu, který se však kvůli poruše svorek nedá odpojit od nosného letadla, které s sebou po odstartování táhne. Superman k němu doletí, uvolní svorky a poškozené letadlo dostane na zem... V Luthorově sídle zatím krystal ve vodě vyrostl do obrovských rozměrů. V redakci se Clark později seznamuje s Loisiným synem Jasonem a jejím partnerem Richardem. Lex Luthor ukradne z muzea vystavený kousek meteoritu s kryptonitem. Superman zaletí do své jeskyně v Antarktidě a zjistí, že několik základních krystalů chybí. Lois stále zajímá masivní výpadek proudu, který zasáhl celé pobřeží, a zjistí, kde výpadek začal. Poté, co ze školy vyzvedne syna, se na místě zastaví. Na adrese kotví Luthorova jachta, na kterou spolu s Jasonem vlezou, jachta ale náhle vypluje. Luthor seznámí Lois se svým plánem vytvořit pomocí krystalů kontinent na místě USA, které zcela zaniknou. Postupně chce ovládnout celý svět a zbytku prodávat svou umělou pevninu. Luthor vloží růstový krystal do válce vyrobeného z kryptonitu, který ukradl v muzeu a který jediný může Supermana oslabit.

O FILMU
Od svého záhadného zmizení ze Země před pěti let Superman cestoval do vzdálených končin vesmíru a hledal svou minulost a stopy své rodiny nebo jiných bytostí jako on. Na místě Kryptonu však našel pouze radioaktivní ruinu, proto se muž, který se narodil jako Kal-El, vrací domů a při přistání havaruje na Kentově farmě v Kansasu.
Podle Singera je Kal-El, kterému Kentovi dali jméno Clark, do velké míry produktem své výchovy. „Lidé se vždy ptají, co je kostým a co převlek,“ říká režisér. „Ve skutečnosti jsou mu vlastní obě identity. V Supermanovi, v tom jak vystupuje, je trochu šoumenství. Určitě je to vidět i v Clarkovi, v tom, jak předstírá nemotornost a nenápadnost. Skutečného Clarka Kenta vychovali na své farmě Martha a Jonathan Kentovi. To jsem nikdy nechtěl opominout. I ve chvílích, kdy vidíme nemotorného Clarka, je Superman v jádru postavou, jež vyrostla na farmě.“
Singer potřeboval herce, který by ztělesňoval všechny vlastnosti Kal-Ela, Clarka Kenta i Supermana, který by zvládl náročné fyzické a emocionální požadavky, jež na něj role klade, a který by byl důstojným nástupcem zesnulého Christophera Reevea. Přesto měl už od začátku v úmyslu obsadit neznámého herce. „Třebaže byl úkol nahradit Christophera Reevea skličují, herec, který měl hrát Supermana, nemohl mít za sebou kariéru filmové hvězdy,“ říká Singer. „Potřeboval jsem někoho, kdo reprezentuje a vypadá jako naše kolektivní vzpomínka na Supermana.“
Richard Donner, který původně Reevea obsadil, se s podobnou výzvou potýkal před třiceti lety. „Každý, kdo bude hrát Supermana,“ říká Donner, musí „vdechnout život synu Jor-Ela. Musí té postavě dodat na skutečnosti a čistotě. Pak ji musí proměnit v superhrdinu. Bylo by zásadní chybou, kdyby za sebou měl nějakou minulost. Myslím, že Bryan stál před stejným hlavolamem. Jakmile si herce spojíte s jinou rolí, přijdete o postavu. Aby muž mohl létat a vy jste tomu mohli věřit, musí to být někdo neznámý, a myslím, že dnes to platí ještě víc.“
Výsledkem měsíců hledání byla páska s neobjeveným hercem, který se zúčastnil konkursu na předchozí film Superman z dílny společnosti Warner Bros. Pictures. Šestadvacetiletý Brandon Routh byl jedním z těch dětí v pyžamu se Supermanem, co „létalo“ v domě svého dětství v Norwalku ve státě Iowa. Už na jeho konkursním pásku si Singer všiml hledaných vlastností, k nimž nepatří jen zvláštní fyzická podoba se Supermanem. „Už když jsem s ním mluvil, pochopil jsem, že vyrostl na Středozápadě a jeho dětství bylo spojeno se všemi klasickými ideály, které Superman ztělesňuje,“ říká Singer. „Pak je tu samozřejmě jeho fyzická podoba. Vypadá, jako by vyšel ze stránky komiksového sešitu. Okamžitě se stal mou první a jedinou volbou, protože jsem věřil, že zvládne všechny tři role - Kal-Ela, Clarka Kenta i Supermana.“
Routhovi ještě oficiálně neřekli, že roli dostal, a už ho telefonicky zvali na kostýmní zkoušky a na tréninky. Zkušenost se stala skutečností, jakmile se ocitl v Austrálii v exteriérech Kentovy farmy. „Když jsem vešel do Clarkova pokoje, do pokoje Kal-Ela, byl přesně takový, jak jsem si ho představoval,“ říká Routh. „V prvním záběru jsem jako Clark přecházel hospodářský dvůr a jako on jsem se také tehdy cítil. Hrát tuto roli pro mě byla všeobsahující zkušenost. Je to velká zodpovědnost dostát Bryanově představě a ztělesnit někoho, koho si tolik lidí po celém světě v duchu představovalo.“
Režisérova důvěra dala Routhovi jistotu, že se se svou postavou hluboce ztotožní a zahraje ji po svém. „Bryanovo zaujetí a nadšení pro příběh byly nakažlivé,“ říká Routh. Kostým si před obecenstvem Routh poprvé oblékl při natáčení scény v redakci Daily Planet. „Když jste pouhý člověk, jaký je podle vás nadčlověk?” ptá se. „Jak zahrajete tu vznešenost a dobrotu? Chtěl jsem dostát všemu, co tu bylo přede mnou, ale postavu jsem musel hrát tak, aby jí štáb mohl věřit a mohl být nadšený tím, že se podílí na natáčení.“
Routhova první scéna v roli Supermana všechny přítomné ohromila. „Tenhle herec a člověk má velké srdce,“ říká producent Gilbert Adler. „Proto Brandon všechny oslovil. Má velké srdce. Má velké pochopení pro lidskou povahu a myslím, že právě proto je jeho ztvárnění Supermana tak přesvědčivé. Vždy byl zároveň Clarkem a během okamžiku se z něj stal Superman.“ <>Obrázek nenalezen<> „Clarka hrál přirozeně, protože on je Clark,“ říká scenárista Dougherty. „Je to chlapík z Iowy, měří 190 cm, je pohledný, ale plachý a někdy nemotorný.“
Na rozdíl od obsazení Supermana netrvalo hledání muže, jenž by hrál ďábelsky nadaného ducha pomsty, nijak dlouho. Singer režíroval Kevina Spaceyho v roli Verbala Kinta ve filmu Obvyklí podezřelí, za niž dostal cenu Akademie (za nejlepší herecký výkon). „Když jsme tu postavu psali, mysleli jsme na Kevina,“ říká Singer. „Už od filmu Obvyklí podezřelí jsme hledali něco, na čem bychom mohli spolupracovat, a na tuto roli se dokonale hodí. Má v sobě přesně tu směsici humoru a cynismu a samozřejmě je to vynikající herec.“
Při obsazování Spaceyho bylo nejnáročnějším úkolem najít volno v jeho nabitém programu na londýnském jevišti. „Hraje v londýnském divadle Old Vic, proto jsme byli v Austrálii jen omezenou dobu,“ říká Singer. „Měli jsme asi šest týdnů a během nich jsme natočili vše potřebné, aby včas stihl svůj další projekt v Londýně.“
„Natáčení bylo fantastické a velmi zábavné,“ říká Spacey. „Pro Bryana i pro mě bylo natáčení tohoto filmu báječnou zkušeností a natáčení Obvyklých podezřelých zkušeností mimořádnou. V mnoha ohledech jako by od té doby neuplynul ani den a bylo poučné vidět, jaké pokroky Bryan za posledních deset let udělal jako filmař.“
Dvojnásobný držitel Oscara (své druhé ocenění za nejlepší herecký výkon dostal za roli Lestera Burnhama v oscarovém filmu Americká krása) svého Lexe popisuje jako „mnohem temnějšího, víc zahořklého a pomstychtivého, ale přesto se smyslem pro komičnost. Je to v podstatě kapitalista. Má veliké, ohromně náročné zákeřné plány. Ale nakonec je to vlastně prosté. Chce si prostě urvat svoje.“ Lex strávil posledních pět let ve vězení, je však propuštěn, když se Superman nedostaví k řízení o jeho podmínečném propuštění. Po odchodu z vězení si zařídil život s dědičkou Gertrudou Vanderworthovou (hraje ji Noel Neillová, žena, jež původně ztvárnila Lois Laneovou v prvních dvou filmových seriálech ze 40. let a v 50. letech si roli zopakovala v televizním seriálu s Georgem Reevesem, v němž nahradila Phillis Coatesovou). Gertrude, po níž pojmenuje svou moderní jachtu, z Lexe brzy učiní bohatého vdovce. „Lex prošel mnoha změnami a má pocit, že byl podveden, proto se chce pomstít,“ popisuje Spacey. „Nějakou dobu byl pryč stejně jako Superman a pro případ, že se zase setkají, má pozoruhodný plán, který samozřejmě souvisí s realitami. Postava Lexe Luthora se vždy zajímala o majetek.“
Když Kal-El havaruje při přistání v Kansasu, zjistí, že v jeho světě se mnoho věcí změnilo. Hodně se toho událo, o čemž svědčí titulek novin Daily Planet, „Proč svět nepotřebuje Supermana,“ který nenapsal nikdo jiný než Lois Laneová. „Nic na Supermana nezapůsobí silněji a ničivěji než to, že mu žena, kterou miluje, říká, že už pro tento svět nic neznamená, a že to, co považoval za svůj osud, už působí nepatřičně,“ říká Harris. „Lois napsala, že lidé musí jít dál, učit se sami a nespoléhat na zachránce. Svým způsobem se tak snažila překonat svůj vztah s ním.“
„Svět na svého zachránce zapomněl,“ říká Chris Lee. „Když se vrátí z cesty, čeká ho dilema, jak najít své místo na světě - teď, když byl tak dlouho pryč a Lois veřejně prohlásila, že už ho svět nepotřebuje. Jako obvykle poskytnou nejlepší radu matky.“
Matku Marthu Kentovou, Clarkovu adoptivní matku, hraje filmová legenda Eva Marie Saint (Na sever severozápadní linkou, V přístavu). Martha je přešťastná z návratu syna, ale jasně vidí, že jeho osud leží jinde. „Celé dětství mu rodiče říkali, že se silou, kterou má, musí konat dobro,“ říká Eva Marie Saint. „On však po návratu ztrácí odvahu a potřebuje, aby ho znovu motivovala a dodala mu sebedůvěry, aby znovu mohl být Supermanem.“
Eva Marie Saint, držitelka Oscara za výkon ve filmu V přístavu, kde sekundovala Marlonu Brandovi - filmovému Supermanovu otci, Jor-Elovi - svou rolí uchvátila vnuky. „Byla jsem moc šťastná, že ten film můžu točit, protože je báječné pořád pracovat,“ říká. „Ale když to zjistili moji tři vnuci, jejich první reakce byla stejná: ,Paráda.’ Řekli to i všem svým kamarádům. A to je dobré pro byznys, že?“
Saint je Singerovi vděčná za to, že ji emocionálně a fyzicky provedl náročnou scénou, ve které matka Kentová objeví hořící vrak vesmírné lodi svého adoptovaného syna. „Ta natáčecí noc byla dlouhá,“ vzpomíná Eva Marie Saint, „ale Bryan měl trpělivost a dobré instinkty a hercům dovolil, aby zkoumali a zkoušeli různé věci. Myslím, že láska mezi matkou a jejím jediným dítětem je skutečně vidět. Připadalo mi přirozené být milující matkou Brandona Routhe, což je milý mladík a nadaný herec.“ Pak Eva Marie Saint dodává: „Mým oblíbeným snem je sen o létání a tajně jsem doufala, že bych mohla létat jako Superman. Je to však pořád jen sen.“
Jako obrýlený Kent si Clark cestou do města Metropolis brzy nerad uvědomí, že jediný, kdo si skutečně všiml, že odešel, je jeho starý přítel, nezkušený fotograf Jimmy Olsen. „Jimmy si celou tu dobu myslí, že Clark vyrazil stopem na cestu kolem světa,“ říká Sam Huntington, který nezkušeného fotografa hraje. „Proto s Clarkem mluví o místech, kde podle něj byl, a Clark ani jedno z nich nezná.“ Jimmy je také první, kdo starému kamarádovi sdělí zničující novinu. Lois, jeho životní láska a jediné spojení s lidmi, které nanejvýš potřebuje, je zasnoubená a má syna Jasona, kterého hraje nováček Tristan Leabu. „To je větší překážka než Kryptonit,“ říká Singer, „a člověk se s ní hůř vyrovnává, a právě v tom je emocionální jádro filmu.“ Routh dodává: „Znovu je naprostý outsider poté, co se vrátil na jediné místo, kde si myslel, že outsider nebude.“
Aby Singer ztvárnil postavu, jež je obecně známá stejně jako samotný Superman, potřeboval mladou herečku, která by měla Loisinu inteligenci a zároveň by vyjádřila vývoj a zatvrzelost, jimiž postava prošla během let čekání na Supermana.
Odpověď Singerovi poskytl starý přítel a spolupracovník Kevin Spacey. Roku 2004 Spacey režíroval film o zpěvákovi z 50. let, Bobbym Darinovi, ve kterém spolu s ním hrála Kate Bosworth v roli Sandry Dee. „Měl jsem štěstí, že jsem viděl první záběry Kevinova filmu Beyond the Sea a že mě dostalo to, jak Kate ztvárnila Sandru Dee,“ vzpomíná Singer. „Kevin mi řekl, že se s ní úžasně spolupracovalo, proto jsem ji nechal přijít na čtenou zkoušku s Brandonem. Hned bylo jasné, že se mezi nimi vytvořilo emocionální pouto, a všichni jsme si mysleli, že jako Lois Laneová bude báječná.“
„Byla jsem poctěna, že tento film můžu točit,“ říká Kate Bosworth, která mezinárodní diváky poprvé zaujala jako odvážná surfařka ve filmu Osudové léto. „Cítila jsem ohromnou odpovědnost a veliký tlak, protože všichni na světě tyto postavy znají a mají moc rádi. V tomto filmu se posunuly dál a musíte vidět jejich vnitřní život, proto mě v něm bavilo hrát. Myslím, že fanoušci budou rádi, že se Lois a Superman na filmovém plátně znovu setkají.“ Jakmile se Superman vrátí, zjišťuje, že Lois je v ohrožení - ze zadní části proudového letadla, na jehož palubě je Lois, odpalují raketoplán. „Spatří se, když svět poprvé vidí, že se Superman vrátil,“ říká Routh.
Po úchvatné záchranné akci, při níž prostorem létají stovky tun hořícího kovu a letadlo málem havaruje na baseballovém stadionu, se Lois a Superman spatří poprvé po pěti letech. „Superman přistane s letadlem,“ popisuje scénu Routh, „vstoupí do dveří, aby se ujistil, že jsou všichni v pořádku, a očima vyhledá Lois. Je to velmi působivý okamžik. Velmi krátký. Moc si toho neřeknou. Beze slov navážou vztah. Lois se od něj neodvrátí, takže i když napsala ten článek, on ví, že má naději.“
Naváže i vztah s Loisiným malým synem, který svět se Supermanem nikdy nezažil. Člověkem, který se netají radostí z návratu Supermana, je vydavatel Daily Planet Perry White, kterého hraje zasloužilý herec Frank Langella (Drákula). „Je jedno, jestli je vám 70, když do vašeho života vstoupí hrdina, běhá vám mráz po zádech,“ říká Langella. „Pro každého je vzrušující, když mu do života vstoupí tato epická, ikonická postava. Je úžasné, že máme takové hrdiny.“ Z praktičtějšího hlediska jde „Perrymu Whiteovi o jeho noviny a jejich náklad, proto je moc rád, že se Superman vrátil, znamená to totiž, že jeho noviny budou zase přinášet exkluzivní články, a proto se budou prodávat,“ dodává Langella. „Opravdu je moc rád.“
Sam Huntington, který ve filmu hraje Jimmyho Olsena, je celoživotní Supermanův fanoušek a další vzrušení mu přinesla možnost hrát scénu spolu s Jackem Larsonem, který hrál Jimmyho Olsena v televizním seriálu z 50. let. „Jack je pro mě vzor a bylo mi ctí nejen to, že jsem hrál s ním, ale i to, že šlo o postavu, kterou vytvořil,“ říká Huntington. „Vypráví také ty nejlepší historky o tom, jak jeho život ovlivnilo ztvárnění tak slavné role. Celá tato zkušenost pro mě jako herce a fanouška Supermana znamenala splněný sen.“
Kromě známějších postav film Superman se vrací představuje dvě nové osoby ze světa superhrdinů: milenku Lexe Luthora Kitty Kowalskou, kterou hraje Parker Posey, a Richarda Whitea, synovce Perryho Whitea a Loisina snoubence, kterého hraje James Marsden. Kitty Kowalská, která sama není „zloduch,“ se s několika takovými zapletla a když se stane klíčovou hráčkou ve spiknutí, jež má zničit Supermana, dostane víc, než kolik si domluvila. „Kitty miluje životní styl, který jí Lex může nabídnout,“ říká Posey, uznávaná hvězda z filmů jako Personal Velocity, Nejlepší show a The House of Yes. „Má také moc ráda humor a dokonce i Lexovu nevypočitatelnost," pokračuje Posey. „Ale všechno je nakonec vážnější a opravdovější, než si kdy Kitty uměla představit, a nakonec její život závisí na zděděném psíkovi.“
„Parker dává Kitty, která je duchovně spřízněná se slečnou Tessmacherovou z prvního i druhého filmu, neuvěřitelnou dimenzi,“ říká Singer. „Stejně jako Tessmacherová je Kitty v podání Parker legrační i troufalá a pro Lexe znamená velkou výhru, má však i nějaké svědomí, které je Lexovi cizí.“
Richard White, pomocný redaktor z Daily Planet, je zasnoubený s Lois a její synek Jason mu říká „tati“. „Richard White je v Supermanově vesmíru nová postava,“ říká Marsden, který hrál superhrdinu Cyclopse v Singerově filmu X-Men a roli si zopakoval v letošním filmu X-Men: Poslední vzdor. „Bylo zajímavé pracovat s Bryanem na zcela jiném typu postavy. Bylo parádní ztvárnit chlapíka, který mohl, ale nemusel stát mezi Lois a Supermanem.“
„Richard není špatný chlap - je skvělý - ale je pro Lois ten pravý?“ ptá se Routh, a pak s úsměvem odpoví: „Ne, protože tím pravým je Superman.“
Zatímco se Superman snaží najít cestu zpátky k Lois, „druhou částí jeho cesty,“ dodává Routh, „je to, že se učí přijmout svou odpovědnost, svůj osud být největším ochráncem Země.“ Na svých vzrušujících a osvěžujících cestách kolem zeměkoule překazí zlo, kdekoli je to zapotřebí. Svět se raduje z návratu superhrdiny, na něhož mnozí zapomněli. Jeho největší zkouška má však podobu posledního a nanejvýš ďábelského spiknutí Lexe Luthora nejen proti Supermanovi, ale i proti celému lidstvu, při níž Superman prověří svou víru v lidskost i svou schopnost překonat každou překážku, kterou mu do cesty postaví jeho nepřátelé.

O PRODUKCI
Hlavní natáčení začalo nedaleko australského Breeza, na venkovské zemědělské půdě přetvořené do pracovního natáčecího prostoru. Přes devět a půl kilometru dlouhá silnice postavená produkční společností umožnila přístup k „základnímu táboru“, který tvořily přívěsy herců a filmových tvůrců, zásobovací a restaurační stany a přívěsy pro každé oddělení, které se na filmu podílelo, včetně kadeřníků a maskérů, kostymérů, zvláštních a vizuálních efektů. Základní tábor byl dokonce vybaven přívěsem s počítačovou technikou, který uprostřed australské buše poskytoval bezdrátové připojení k síti Internet.
Všechny cesty na pozemcích vedly ke Kentově farmě, kde vedoucí výpravy Guy Hendrix Dyas znovu vytvořil ikonický kansaský domov Clarka Kenta a jeho rodičů. Počínaje poštovní schránkou a konče houpacím křeslem na přední verandě skromné usedlosti, Dyas a jeho týmy návrhářů, výtvarníků, řemeslníků a stavebních čet postavili do posledního detailu propracovaný domov ze Supermanova dětství. Vrcholem designu a funkčnosti farmy byla devítimetrová stodola natřená klasickou sytě červenou barvou a pět akrů dvoumetrového obilí.
Štáb filmu Superman se vrací se tři týdny stěhoval do Nového jižního Walesu, aby natočil úchvatnou Kentovu farmu postavenou nedaleko městečka Tamworth. Obnovení Supermanova domova bylo zkrátka úžasné (byly postaveny nové silnice a kilometry telegrafních sloupů a obilí vyrostlo ze semen). Tři týdny produkce dojížděla na staveniště u města Tamworth, kde si rezervovala většinu hotelových pokojů, restaurací a hospod. Filmoví tvůrci i herci Brandon Routh, Eva Marie Saint, James Karen (který hrál Bena Hubbarda, jenž se dvoří Marthě Kentové) a Stephan Bender (který hraje malého Clarka v sérii záběrů do minulosti) se tak mohli ponořit do středoamerické scenérie, jako stvořené malířem Normanem Rockwellem, a prožít v ní vše, neúprosné letní horko i jedny z nejkrásnějších západů slunce, jaké kdy viděli.
„Pěstování obilí u Tamworth bylo ohromně obtížné,“ říká Dyas. „Tato oblast Austrálie trpí už řadu let suchem. Museli jsme vlastně vytvořit zavlažovací systém, abychom obilí na Kentově farmě udrželi při životě do konce natáčení. Byl to neuvěřitelný úspěch a když jsme se sbalili a odjeli, naše obilí nakrmilo spoustu místních hospodářských zvířat. Bylo velmi náročné postavit tolik věcí uprostřed ničeho, ale myslím, že se nám s Bryanem podařilo dosáhnout toho, co jsme si pro farmu Marthy Kentové představovali, a že jsme díky tomu mohli zachytit nádherné okamžiky.“ Dále dodává: „Když jsme s Bryanem mluvili o výpravě filmu, od prvního dne do konce natáčení jsme vždy odkazovali na Supermanův existující svět, ať už v komiksech, televizních seriálech nebo starších filmech. Bryan si to bral velmi k srdci, takže při navrhování prostředí jsem bral velký ohled na minulé podoby Supermana. Naším cílem bylo Supermanův svět aktualizovat, ne ho vymýšlet znovu. Kentova farma byla jednou z kulis, které jsem pro tento film musel navrhnout, a bylo to báječné východisko, protože jsem mohl zachovat vysokou míru klasicismu a romantismu hned od začátku.“
“Není pochyb o tom, že výprava filmu v sobě má něco romantického, stejně jako samotný příběh,“ říká Singer. „Myslím, že jsme úspěšně spojili některé z ikonických návrhů Johna Barryho z Donnerova filmu z roku 1978 a výpravu romance ze 40. let, ať už pomocí barevné palety či vizuálních kompozic nebo secesních fasád a zářících mrakodrapů města Metropolis. Rozhodně to není historický film. Je to směsice starého a nového, která vyvolává pocit bezčasí. Takto jsme přistupovali ke všem prvkům filmové výpravy.“
Po dokončení sekvencí na Kentově farmě se produkce vrátila do studií Fox v Austrálii, jež se stala základnou pro operace v Sydney. Produkce obsadila všech sedm zvukových studií a dodržovala celodenní konstrukční plán. „Jakmile skončilo natáčení v jedněch kulisách, hned jsme přešli do jiné místnosti k další stavbě.“ V jednu chvíli byla situace tak vypjatá, že byl Dyas nucen proměnit jedno ze svých konstrukčních skladišť ve studio, v němž byly uloženy interiéry šedesátimetrové jachty The Gertrude. „Když k tomu přidáte všechna výkyvná uložení letadla a jachty, nádrže s vodou a prvky pro natáčení před zeleným plátnem, nakonec jsme vytvořili skoro 80 kulis,“ říká producent Gilbert Adler. „Přestože to bylo náročné, jiné filmy se ve studiích netočily, proto jsme studia mohli obsadit a vytvořit si z nich vlastní prostor. Mohli jsme proto pružně a tvůrčím způsobem plánovat a stavět, což bylo důležité pro to, aby všechny kulisy skvěle vypadaly a fungovaly.“
Singer věděl, že kromě Kentovy farmy na světě existují i jiná místa, která chce a potřebuje zahrnout do svého příběhu o návratu, zejména interiér, exteriér a střecha budovy Daily Planet i fanoušky oblíbená Pevnost samoty. „Pevnost samoty je dobrým příkladem toho, jak jsme využili základní návrh Johna Barryho vytvořený v Donnerově filmu Superman,“ říká Singer, „a díky pokrokům v technologii vizuálních efektů jsme ho dokázali rozvinout.“
Dyas se inspiroval kulisami z roku 1978 vytvořenými Johnem Barrym a pro Supermana postavil „krystalovou loď“, která byla široká 45 metrů, hluboká 41 metrů a asi tři patra vysoká. „Kulisa záměrně připomínala krystal, který nesl Supermana na Zemi v prvním filmu Richarda Donnera,“ říká Dyas. „Byl však neuvěřitelně zmodernizovaný a připomíná vědecké pokusy, které mnozí z nás dělali jako děti, když jsme nechávali rozzářit krystaly. Superman pro stavbu lodi využívá vlastní ,krystalovou technologii’ a myslím, že výsledný vzhled je jedinečný a elegantní - loď zevnitř září a je nadpozemsky krásná. Podobné principy jsme využili při návrhu Supermanovy Pevnosti samoty a pomocí nových technologií jsme dokázali myšlenku krystalu posunout ještě dál. Místo pohledu na Pevnost samoty z jedné strany jako u kulisy z roku 1978 jsme dokázali vytvořit pohled ze všech 360 stupňů, který Bryanovi umožnil kroužit kamerou kolem této úžasné stavby připomínající ohromnou katedrálu. Bylo to zkrátka velkolepé.“
Dyas vytvořil jedinečný návrh pro budovu Daily Planet na základě teorie, že podobně jako mnohé klasické secesní budovy v New Yorku, se i budova Daily Planet během let renovovala, aby udržela krok s nejnovějšími technologiemi získávání informací a vydávání novin. „Myslím, že Guy odvedl vynikající práci tím, jak smísil secesní fasádu exteriéru a halu v interiéru s nejnovějšími plazmovými televizory a plochými počítačovými monitory v jednom prostoru,“ komentuje to Singer. „Staré a nové se znovu kombinuje, aby vytvořilo atmosféru bezčasí… jako Superman.“
Kulisy Daily Planet se navrhovaly půl roku, čtyři měsíce se stavěly a měsíc pořádně osvětlovaly. „Měli jsme tam asi 3 000 světel a 30 kilometrů kabelů,“ vzpomíná Adler.
„Bryanovi se líbí vrstvení detailů, proto jsem u Daily Planet mohl popustit uzdu své fantazii,“ říká Dyas. „Na začátku předprodukce jsme udělali menší průzkum a navštívili původní budovu Daily News v New Yorku, kterou roku 1929 navrhl Raymond Hood. Toto podivuhodné období americké secesní architektury ve stylu Art Deco ohromně ovlivnilo moje návrhy, zejména interiér kanceláře šéfredaktora Daily Planet. I když jsme chtěli film v současném stylu, inspirovaly mě geometrické tvary, sklo a výrazné barvy 30. let.“ Tyto vlivy jsou patrné i na klasicky zdobném exteriéru budovy Daily Planet a jejím hemžícím se nádvoří. Dyas dodává: „Chtěli jsme zachovat ikonickou otáčející se zeměkouli na vrcholku budovy i střechy vysoko nad městem Metropolis. Vznikly tak báječné kulisy pro jednu z romantických scén.“
Nádvoří, které Dyas pro film vytvořil, bylo tak rozlehlé, že se nevešlo do žádných studií Fox, proto se filmaři nezvykle rozhodli postavit kulisy venku a využili přitom silnici mezi dvěma existujícími zvukovými studii. „Věřte nebo ne, stavba venku šla opravdu dobře,“ říká Dyas. „Počasí bylo fantastické a okolní silnice jsme dokázali zaplnit žlutými taxíky, autobusy a jinými dopravními prostředky. Okolní oblast jsme také přetvořili v Central Park a přidali stanici metra. Byly to jedny z nejnáročnějších kulis, jaké jsme postavili, ale nakonec byly nádherné.“
Kromě jachty Vanderworth Dyas pro film Superman se vrací vytvořil ještě dvoje zcela jedinečné kulisy. Navrhl složitý model vlaku, který měl vzniknout ve sklepě sídla Vanderworthové, a ohromné kulisy ostrova, kterým se jednoduše říkalo Krypton. „Myslím, že Nový Krypton se dá popsat jedině jako něco mezi pouští v Arizoně a šelfem na Antarktidě,“ říká Dyas. „Na jeho design jsme použili tvary a formace krystalků, které jsou součástí mytologie Supermanova světa. Připomíná Supermanovu Pevnost samoty, ale je méně průzračný a barevný.“
„Vlakové kulisy byly naproti tomu postaveny jako miniaturní hřiště a můj štáb se báječně bavil při sestavování stovek modelů pro hyper-realistická města a krajiny,“ říká Dyas. „Pokud jde o detaily, byli jsme mimořádní puntičkáři, protože když Lex vlak zničí svým experimentem s krystaly, je to metafora destrukce, kterou chce dosáhnout v lidském měřítku. Naše vlakové kulisy byly ve srovnání s běžnými normami již tak obrovské, ale protože měly vypadat ještě větší, postavili jsme kolem nich pomocí umělé perspektivy a jiných konstrukčních triků sklepní kulisy. Betonové sklepní sloupy jsme například u přední části kulis postavili dále od sebe a směrem dozadu si byly čím dál blíž. Použili jsme také tři různá měřítka miniaturních vlaků, přičemž ty největší byly v popředí kamery a ty nejmenší v pozadí,“ vysvětluje Dyas. „Potřebovali jsme celé stovky modelářských sad, aby velké vlakové kulisy vypadaly realisticky a neobešli bychom se bez velkorysé pomoci německé společnosti Märklin. Jejich vlaky a modelářské sady jsou prostě úžasné a během těch několika měsíců nám posílali bezpočet krabic plných pokladů.“ Řada miniatur vlakových kulis obsahovala tak různorodé prostředí jako arizonskou poušť plnou kaktusů, zářivé obrysy města Metropolis a zasněžené vrcholky švýcarských Alp
Stejná směsice klasických a moderních prvků se objevila i v návrzích filmových kostýmů. Od počátku všichni mysleli především na kostým samotného Supermana. Singer chtěl, aby byl jeho oděv odrazem ikonické image, která v kultuře žije už celá léta, ale zároveň měl postavě dát něco ze současnosti.
„Pamatuju si první den, kdy přišel Brandon,“ říká návrhářka kostýmů Louise Mingenbachová, která šatník superhrdinů zná, protože navrhovala kostýmy pro oba Singerovy filmy X-Men. „Pamatuju si, že říkal, že je pro něj pravdu důležité, aby mu byl kostým pohodlný a nijak ho nerušil. Nechtěla jsem být necitlivá, ale jen jsem se zasmála a řekla: ,Zlato, nikdy se nebudeš cítit tak nepohodlně jako v tomhle kostýmu. Není snadné být superhrdinou, ten si pohodlí rozhodně neužije.’
„Vlastně to bylo docela roztomilé,“ říká Mingenbachová, „protože Brandon v tu chvíli vážně nevěděl, do čeho jde.“
Následujících pár měsíců měl prožít v obarvené modré, přiléhavé tkanině nazývané Milliskin, pod kterou nosil vyrýsovaný „svalový oblek“. „Látka Milliskin byla tak přiléhavá, že stlačila přirozené Brandonovo svalstvo, které se tolik snažil vypracovat, takže jsme museli vytvořit svalový oblek, který by jeho tělu vrátil přirozený tvar a obrysy,“ říká Mingenbachová. Slavný štít s písmenem „S“ je vyrobený z tvarovaného latexového reliéfu, který poté popsal laser tisícem maličkých „S“. Lemování pláštěnky bylo vyrobeno z vlny a zvlášť vytvarováno ve Francii. Střídavě se na něm opakuje barevné stínovaní, což středu pláštěnky dává onu zářivou červenou barvu. Vnější stranu pláštěnky „pogumovali, aby získala na textuře a na váze,“ říká Mingenbachová. „Takže už chápete, proč nemohlo být nic pohodlného na dvou přiléhavých kostýmech, kterou přikrývala pláštěnka vážící čtyři a půl kila.“
Aby se Routh do kostýmu Supermana vešel, musel projít intenzivním fyzickým tréninkem, který začal prakticky dřív, než se dozvěděl, že roli dostal. V Los Angeles Routh trénoval s Gudnim Gunnarssonem. „Těch pár měsíců tréninku v L. A. mě vlastně dostalo do formy,“ říká Routh. „Trénoval jsem svoje tělo, aby později sneslo větší zátěž v Austrálii.“
V Sydney začal Routh pracovat s australským trenérem Michaelem Ryanem, který herce vystavil až nadlidské zátěži. „Cvičení byla od začátku těžká a už taková zůstala,“ vzpomíná si Routh. „Často jsem se cítil spíš jako atlet než herec,“ říká. „Visel jsem patnáct metrů ve vzduchu nebo zadržoval dech čtyři a půl metru pod vodou ve velmi těsném kostýmu, což ohromně zatěžovalo každičkou část mého těla, zvlášť když jsme ty scény točili celé dlouhé dny v řadě za sebou. Zní to sice bláznivě, ale přizpůsobil jsem se a moje tělo si na to zvyklo.“
Průměrný den zahrnoval hodinu posilování, ne-li více, běh a potom zkoušky kostýmu, účesu, make-upu a kamerové zkoušky. „Hodně jsem se naučil, hodně věcí jsem dosáhl a díky odbornému přístupu všech kolem mě jsem získal neuvěřitelně velkou sebedůvěru.“

Ocenění:
Academy Awards
2007 - Vizuální efekty (nominace)

BAFTA
2007 - Vizuální efekty (nominace)

Razzies
2006 - Kate Bosworth (Nejhorší herečka ve vedlejší roli) (nominace)

DABING
V českém znění: Martin Písařík - Brandon Routh (Superman / Clark Kent), Kristina Jelínková - Kate Bosworth (Lois Laneová), Aleš Procházka - Kevin Spacey (Lex Luthor), Dana Černá - Parker Posey (Kitty Kowalská), Filip Jančík - James Marsden (Richard White), Martin Sobotka - Sam Huntington (Jimmy Olsen), Václav Mareš - Frank Langella (Perry White), René Přibil - Marlon Brando (Jor-El), Petr Gelnar - Kal Penn (Stanford), Roman Hajlich, Stanislava Jachnická, Svatopluk Schuller, Lucie Kožinová, Vladimír Kudla, Jana Altmannová, Marek Libert, Monika Schullerová, Ludvík Král, Bohumila Dolejšová, Jakub Wehrenberg a další
Překlad: Petr Finkous
Zvuk: Antonín Němec a Richard Tomíček
Vedoucí výroby: Daniel Košťál
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie: Marek Tomažič
Vyrobil: AW Studio Praha 2006

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.7.2006
Premiéra USA: 28.6.2006 Warner Bros. US
Premiéra Austrálie: 29.6.2006
Premiéra Velká Británie: 14.7.2006
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 27.11.2006 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 27.11.2006 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 22.6.2011 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 3 744 168
Tržby celkem - $ 391 081 192
Návštěvnost v ČR 36 525
Náklady (Rozpočet) - $ 270 000 000

 

FILMY V SÉRII
Superman gastonrolinc.webnode.cz/news/a0117/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1978
Režie: Richard Donner, Hrají: Christopher Reeve, Marlon Brando

Superman 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0118/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1980
Režie: Richard Lester, Richard Donner, Hrají: Christopher Reeve, Margot Kidder

Superman 3 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0116/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1983
Režie: Richard Lester, Hrají: Christopher Reeve, Richard Pryor

Superman 4 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0119/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1987
Režie: Sidney J. Furie, Hrají: Christopher Reeve, Gene Hackman

Superman se vrací gastonrolinc.webnode.cz/news/a73/
Dobrodružný / Sci-Fi, USA / Austrálie, 2006
Režie: Bryan Singer, Hrají: Brandon Routh, Kate Bosworth

 

Tvůrci a herci

Bryan Singer (Režie), Gilbert Adler (Produkce), Lorne Orleans (Produkce), Jon Peters (Produkce), Bryan Singer (Produkce), John Ottman (Hudba), Newton Thomas Sigel (Kamera), Elliot Graham (Střih), John Ottman (Střih), Roger Mussenden (Casting), Ann Robinson (Casting), Guy Hendrix Dyas (Scénografie), Louise Mingenbach (Kostýmy), Craig Berkey (Zvuk), Greg Funk (Masky), Nikki Gooley (Masky), Michael Dougherty (Scénář), Dan Harris (Scénář), Jerry Siegel (komiks) (Předloha), Joe Shuster (komiks) (Předloha), Brandon Routh (Herec), Kate Bosworth (Herec), Kevin Spacey (Herec), James Marsden (Herec), Parker Posey (Herec), Frank Langella (Herec), Sam Huntington (Herec), Eva Marie Saint (Herec), Marlon Brando (Herec), Kal Penn (Herec), James Karen (Herec), Stephan Bender (Herec), Peta Wilson (Herec), Raelee Hill (Herec), Noel Neill (Herec), Jordana Beatty (Herec), Michael Dougherty (Herec), Dan Harris (Herec), Ian Roberts (Herec), Todd Williams (Herec), Richard Branson (Herec), Bobby Roe (Herec), Alison Araya (Herec)

 

2006/154/USA, Austrálie/Dobrodružný, Sci-Fi, Fantasy, Akční