Superman / Superman(1978/143/USA, Velká Británie/Dobrodružný, Fantasy, Sci-Fi, Akční) 75%
29.07.2018 13:29
1978/143/USA, Velká Británie/Dobrodružný, Fantasy, Sci-Fi, Akční
Zajímavost k filmu
- O roli Lois Lane se ucházela Anne Archer, nakonec postavu ztvárnila Margot Kidder.
- Christopher Reeve (Superman) sa nenechal zastupovať kaskadérom a na všetky akrobatické kúsky vo filme veľmi tvrdo a poctivo trénoval.
- Kameraman Geoffrey Unsworth zomrel po konci natáčania. Margot Kidder, ktorá hrala Lois Lane, trpela v roku 1996 záchvatmi duševnej choroby, našli ju dezorientovanú a špinavú putovať ulicami Los Angeles, zatiaľ čo Richard Pryor, ktorý sa objavil v snímke Superman III (1983), zomrel na roztrúsenú sklerózu. Zdá sa, akoby tento film rozosieval po hercoch samé nešťastia.
- Při natáčení prvního dílu byl Richard Lester najat od studia Warner Bros., aby urovnal veškeré konflikty mezi režisérem Richardem Donnerem a producenty Salkindovými. Podle scenáristy Toma Mankiewicze se ale jednalo o strategický tah od bratrů Salkindových. Lester byl původně najat pro případ, kdyby Donner vypadl z režisérské funkce.
- Producenti si byli tak jisti úspěchem, že spolu se Supermanem natáčeli také Supermana 2 (1980) a připravovali i třetí pokračování Superman 3 (1983).
- Skladatel John Williams nahrával hudbu se stejným orchestrem, se kterým již spolupracoval při komponování hudby k Star Wars.
- Film měl premiéru 40 let po vzniku komiksu.
- V malé roli otce Lois se objeví Kirk Alyn - představitel hlavní role ve filmech Superman (1948) a Superman (1973). Loisinu matku hraje Noel Neill, která v těchto filmech ztvárnila Lois.
- Režie byla svěřena Richardu Donnerovi, který byl do té doby znám jen horrorem Přichází Satan! (1976). Před dokončením zčásti současně natáčeného Supermana 2 (1980) byl ale nahrazen Richardem Lesterem, který většinu jeho materiálu přetočil. To je také důvodem, proč je u pokračování Lester uveden jako hlavní režisér.
- Pro roli Supermana/Clarka bylo zvažováno mnoho herců: Kromě Jona Voighta a Roberta Redforda i Warren Beatty, Clint Eastwood, James Caan, Kris Kristofferson, Nick Nolte nebo Arnold Schwarzenegger.
- Christopher Reeve se během natáčení tak vypracoval, že na jeho konci nebyl oproti fotkám z jeho začátku vůbec k poznání.
- V závěrečných titulcích je uvedeno pět různých vedlejších režisérů. Donner sám řekl, že někdy se točilo na sedmi místech zároveň.
- Titulková sekvence byla dražší než většina do té doby natočených filmů.
- Mladého Clarka Kenta hraje Jeff East. Ve finální verzi ho ale musel Christopher Reeve předabovat, protože oba mají naprosto odlišný hlasový projev. Samotný East není nikde ve filmu slyšet.
- Závěrečné titulky trvají více než sedm minut, což byl v roce 1978 rekord.
- Christopher Reeve se při ztvárnění Clarka inspiroval výkonem Caryho Granta ve filmu Leopardí žena.
- Donner se žádostí o složení filmové hudby nejprve oslovil Jerryho Goldsmithe, který souhlasil. Poté, co mu ale práce kolidovala s jinou zakázkou, nahradil ho John Williams. Goldsmith se k tématu alespoň částečně vrátil o šest let později, když složil hudbu k filmu Superdívka.
- Kostýmy, které nosí Jor-El a další Kryptoňané, jsou pokryty materiálem, který vytváří nezvyklý fotografický efekt. Tvůrci s tímto nápadem přišli při testech zvláštních efektů.
- Marlon Brando přišel s nápadem, aby Jor-El nosil na oblečení stejné "S", které bude později nosit Superman.
- Richard Donner prozradil, že původní volbou pro roli Eve Tessmacher byla Goldie Hawn, která si ale řekla o příliš velký honorář.
JEDNOU VĚTOU
„Narodil se na planetě Krypton a byl vyslán na Zemi, aby pod maskou nesmělého reportéra bojoval proti zlu."
OBSAH
Jmenuje se Kal-el a pochází z planety Krypton. Jako jediný přežil její explozi v obrovské kosmické katastrofě, když ho otec, předvídavý kryptonský vědec Jor-El, vyslal v malé vesmírné kapsli do vesmíru. Dítě přistane na Zemi, poblíž městečka Smallville, kde se ho ujmou bezdětní manželé Kentovi, žijící na osamělé farmě. Od malička má malý Kryptoňan mimořádné schopnosti, které každým rokem sílí. Po smrti adoptivního otce se mladý Clark Kent setká s duchem Jor-Ela, jenž byl zakódován v jednom z kryptonských krystalů. Výsledkem několikaleté otcovy instruktáže je Superman se všemi atributy: umí létat, má superzrak i supersluch, supersílu s níž dokáže zvedat domy i letadla a navíc je téměř nezranitelný. V přestrojení za neohrabaného novináře Clarka Kenta začíná pracovat v deníku Daily Planet. Nejenže se přitom seznámí s pohlednou kolegyní Lois Laneovou, která se stane jeho věrnou družkou a průvodkyní, ale ještě navíc se mu podaří zhatit plán geniálního zločince Lexe Luthora, který chce s pomocí ukradených nukleárních raket odstřelit Kalifornii od amerického kontinentu.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. (Matty) 4*
Stačí výkřik "Děkujeme, Supermane!" a malému klukovi ve mě běhá mráz po zádech a tetelí se blahem. O scénách jako je pád Lois Lane z havarované helikoptéry nebo zoufalstvím šílený Superman letící obrátit směr otáčení Země a tím i tok času ani nemluvím.... Film, který si ze sebe umí vystřelit, ale zároveň udělal tlustou čáru za lacinými a infantilními komiksovkami a la šedesátkový BATMAN a od kterého se odpíchly všechny další velkorozpočtové komiksárny beroucí své hrdiny aspoň trochu vážně. Superepický příběh, superepická hudba, superakční scény, proměnlivá úroveň triků, nadhled a definitivně super obsazení a herecké výkony, hlavně Reeves a Kidder. A ultimátní romantika. (choze) 5*
Nejlepší superman, ale moc velkou konkurenci teda nemá, takže to ani moc těžky nebylo, udělat z toho nrej supermana. Chyb a nedomyšleností je tam opravdu hodně, hlavně příběh je jedna velká nedomyšlenost, ale když si toho nebudete všímat, tak se u toho dá strávit ty dvě a čtvrt hodiny velmi dobře. Chritopher Reeve se na supermana výborně hodí a Gene Hackman jako padouch nemá chybu, takže herecký zastoupení a výkony aspoň trochu nechaj zapomenout na nesrovnalosti ve scénáři. Co se týče hudby tak je na tom vidět ruka Johna Williamse, který dělal hudbu i ke Star Wars, tady jí jenom trchu pozměnil a toé mi trochu vadilo, že si nedokázal vymyslet něco úplne novýho, ale jako ve Star Wars je dobrá. Přesto všechno nemůžu jít pod 4* (Shit) 4*
V.I.M. FILMU
První Superman ve vašich očích zestárne jen ve chvíli, kdy ho dáte pod mikroskop a začnete pitvat unylé zadní projekce a ateliérové létání. V roce 1978 šlo o přelom, dneska už hraje v hodnocení velkou roli spíš shovívavost a sentiment. Christopher Reeve a ostatní herci však zubu času odolávají statečně, stejně jako geniální úvodní titulky, podpořené hudbou Johna Williamse. Fanoušci sice před premiérou reptali, že Lex Luthor bude mít vlasy a Margot Kidder je na Lois Laine příliš... stará, ale když se film dostal do kin, spadly čelisti všem. Dialogy nebyly hloupé, akční scény nevypadaly směšně a Reeve byl ideálním Kentem, jako by se pro tu roli narodil (tehdy jistě nevěděl, že mu ta škatulka zůstane).
Donner udělal pro výsledek maximum a Warneři tehdy do filmu nasypali neskutečných 55 milionů. Celosvětové tržby nakonec tuhle částku znásobily pětkrát, což zapříčinilo příchod sequelů, které byly slabší (dvojka), slabé (trojka) a otřesné (čtyřka). Jedničce už to ale na lesku neubralo a pokud byste snad kdykoliv chtěli zapochybovat, stačí se podívat na geniální hereckou etudu Genea Hackmana (nikdo už dnes neprotestuje proti tomu, že Hackman pojal Luthora spíš jako komickou figurku), rozkošně nešikovného Kenta nebo výrečnost Perryho Whitea, šéfredaktora Daily Planet.
Tohle je comicsový film, který naznačil cestu, vytýčil standardy a pomohl spojit oba světy. A dneska nedostává V.I.M za zásluhy, dostává ho proto, že je to pořád velkolepý a zábavný film. Bryan Singer má před sebou mimořádně vysokou laťku, zvlášť pokud se chce pokusit o co nejvěrnější remake (všimněte si, že Spacey taky hraje do komediální plohy, Routh je stejně jako tehdy Reeve neznámou komoditou a Kate Bosworth stejně jako Margot Kidder není žádná sexbomba), ale byl bych necita, kdybych mu nedržel palce.
OLDIES FILMU
MovieZone ovládla comicsová horečka. Nečekejte ale žádné ledové zábaly na sražení teploty. Tenhle dýchavičný stav, kdy se kapky potu šikují do tvaru písmen S nebo X, se nám náramně zamlouvá. Clark Kent, strůjce nynější trailerové smršti, si na konci 70. let provětral pláštěnku tak elegantně, že se mu hned zkraje dostalo cti v podobě certifikátu kvality V. I. M. Ani stařičký trailer mu nedělá ostudu. Spoustu záběrů už znáte z našeho fake-traileru k Singerově nové verzi, s Jor-Elem Marlona Branda z nich však mnohem silněji sálá atmosféra superhrdinské podívané s fatálním rozjezdem. Smyčce řádící v první polovině ukázky bez problémů deklasují naivitu triků i nevěrohodnost rozsáhlých kulis, a tak se Kal-El, stylově za zvuků famfár, může přiřítit ne Zemi vstříc svému modročervenému kostýmu. Nahý sice vypadá podobně směšně jako Tomáš Holý v Jak dostat tatínka do polepšovny, ale jen co si navlíkne svůj hábit a povyroste do tělesné schránky Christophera Reeva, hned vás nutí podléhat kouzlu Donnerovy staromódní show. Navíc sledovat nadšení s jakým uvaděč avizuje Kentovo revoluční poletování, toť vskutku extraordinární zážitek.
GOLDIE FILMU
Donnerův Superman byl ve své době jistě ojedinělou raritou. Dvou a půl hodinový film o létajícím chlapíkovi v gumovkách a pláštěnce, který je tady proto, aby bojoval za pravdu, spravedlnost a svobodu. S jakou vizí museli přistupovat filmaři k této látce, aby z ní nebyla totální fraška a publikum se nezačalo lámat smíchy ve chvíli, kdy se na scéně poprvé objeví chlápek v přiléhavém rudomodrém obleku, odlepujíc se od povrchu zemského a přelétnuvší před kamerou za zvuku majestátní melodie? Filmaři jistě věděli, že zfilmování Supermana není záležitost, kterou je vhodné odbýt. Byl to krok do neznáma, s komiksovým hrdinou, kterého si sice oblíbilo mnoho lidí, ale ty si ve filmovém světě mohli snadno znepřátelit, podobně jako diváky neznalé komiksu nechat chladné.
K převedení komiksového světa do filmu se povolala řada nejzvučnějších jmen, která obsadila svá místa od speciálních efektů, přes scénář až po obsazení. Do filmu se sypaly velké peníze, nešetřilo se ani na titulcích a společně s prvním dílem se natáčel i materiál pro díl druhý, z něhož ovšem byla většina přetočena spolu s výměnou režiséra ve druhém dílu. Jak moc byl Superman zásadní pro film jako takový, měl co nabídnout kdysi a jak ho lze vnímat dnes? Proč stojí za uveřejnění v sekci Goldies? Nejen proto, že je Superman mým oblíbeným filmem, ale hlavně proto, že má kvality, které si nezaslouží přehlížet a ignorovat.
Trvalo více než desetiletí, než se mohl diváckou a tedy i finanční úspěšností se Supermanem srovnávat jiný film z podobného žánru. Pro filmová studia Superman předznamenal jasný signál - postavičky z komiksového světa mají své místo na stříbrných plátnech jisté. Lidi, které už šustění papíru při otáčení stránek omrzelo a chtěli vidět své hrdiny v pohybu, nadživotní velikosti, se skvělým hereckým obsazením, dostali v roce 1978 dárek, který můžeme bez nadsázky označit za průkopnický. Tvůrci převedli Supermana na plátno se silným příběhem, který doplňovaly velice působivé momenty a film se tak v době svého uvedení stal šestým nejvýdělečnějším všech dob.
Velkou výzvou muselo pro filmaře být to, jakým způsobem představí divákům hrdinu, který je takřka nesmrtelný, a jakým způsobem tu auru superhrdiny vyváží aurou zcela opačnou. Obrýlený redaktor Clark Kent byl trefou do černého. A právě toto Supermanovo lidské alter-ego je to nejzábavnější, nejchytřejší a nejlepší na celé postavě tohoto superhrdiny. Pro doplnění lze jen odkázat na monolog Billa z Kill Bill 2. Z mého pohledu je pro film se superhrdinou nejdůležitější právě samotný zrod hrdiny, objasnění jeho motivace, uspokojivé vysvětlení jeho schopností a stanovení pravidel, která musí ve svém novém světě dodržovat. Od toho se odvíjí vztah s celou postavou. Jinde se diváci musí spokojit jen s tím, že jejich hrdinu kousl pavouk, někoho něco ozáří, něco někde zmutuje, pak tomu nejlépe někdo zastřelí rodiče a hrdina má hned motivaci pro konání dobra. Jinde zas někdo vystoupí ze stínu svého temného velkoměsta a začne likvidovat kriminální živly proto, že to je ve scénáři a dělalo se to tak i v komiksu. Zde se ustanovení hrdiny věnuje 45 minut a Superman tudíž naštěstí není ten, který přiletí na Zemi, zastřelí mu rodiče, oblékne pláštěnku a jde bojovat za dobro s neustálými hlasy svého otce v hlavě.
Ačkoliv se tento film nezřídka kdy setká s výsměchem, je to kapitola, kterou si kinematografie musela projít a prošla si jí v případě tohoto filmu se ctí. Je jasné, že dnes je trend jiný, je snaha o realističnost, větší zapojení sci-fi prvků, ale za to se nemůžeme na tento film zlobit. I dnes totiž působí Superman suverénním dojmem, za triky nebo výpravnou stránku se v žádném případě stydět nemusí, ba naopak. Můžeme říct, že vypadá daleko lépe než některé novější filmy a to i přes to, že se nenatáčel v digitálním věku. Tady platí, že kvalitní speciální efekty ze staré školy dělané pomocí miniatur, speciálních čoček, předních projekcí ve spojení s pokrokově používanými polopropustnými zrcadly, jsou daleko věrohodnější než mizerné počítačové triky o třicet let mladších filmů. A povedených trikových záběrů je v Supermanovi nespočet. Vzpomeňte na bortící se most Golden Gate, protržení Hooverovy přehrady nebo zachycení padajícího vrtulníku.
Dopad filmu na tehdejší kinematografii byl jasný. Spolu se Star Wars se jednalo o znovuoživení žánru sci-fi a ustanovení úzkého žánru superhrdinských filmů. Stejné, nebo i více důležité je to, jaký má film dopad na diváka, jak si ho dokáže podmanit a co přesně si divák má možnost vychutnat. Technická stránka s tím jde samozřejmě ruku v ruce, ale vraťme se k věcem, které dělají tento film silným po té emotivní stránce a nenechají vás zcela chladnými. Je až s podivem, jak působivá je rozmluva Jor-ela se svým synem před tím, než ho pošle na naší planetu, aby ho jako jediného Kryptoňana zachránil. S jakou naléhavostí a nevypočítavostí lze natočit smrt pozemského otce a loučení s matkou. A co na to práce Johna Williamse? Ne nadarmo ji lze považovat za jeden z nejlepších hudebních soundtracků, ve kterém najdeme barvitou plejádu skladeb, z nichž každá se nesmazatelně zapsala k dané scéně. Filmový Superman je zkrátka ikonou pro svůj žánr, stejně jako je postava samotná ikonou pro superhrdinské komiksy.
VELKÁ RECENZE
Jmenuje se Kal-el a pochází z planety Krypton. Jako jediný přežil její explozi v obrovské kosmické katastrofě, když ho otec, předvídavý kryptonský vědec Jor-El, vyslal v malé vesmírné kapsli do vesmíru. Dítě přistane na Zemi, poblíž městečka Smallville, kde se ho ujmou bezdětní manželé Kentovi, žijící na osamělé farmě. Od malička má malý Kryptoňan mimořádné schopnosti, které každým rokem sílí. Po smrti adoptivního otce se mladý Clark Kent setká s duchem Jor-Ela, jenž byl zakódován v jednom z kryptonských krystalů. Výsledkem několikaleté otcovy instruktáže je Superman se všemi atributy: umí létat, má superzrak i supersluch, supersílu s níž dokáže zvedat domy i letadla a navíc je téměř nezranitelný.
V přestrojení za neohrabaného novináře Clarka Kenta začíná pracovat v deníku Daily Planet. Nejenže se přitom seznámí s pohlednou kolegyní Lois Laneovou, která se stane jeho věrnou družkou a průvodkyní, ale ještě navíc se mu podaří zhatit plán geniálního zločince Lexe Luthora, který chce s pomocí ukradených nukleárních raket odstřelit Kalifornii od amerického kontinentu.
Superman je jedním ze symbolů Ameriky, fenoménem světové pop kultury, naplněním odvěkého snu člověka o létání a současně moderním mýtem Spasitele, který bdí a zachraňuje Zemi před nebezpečím. Zrodil se počátkem třicátých let v představách Jerome Siegela, studenta střední školy v Clevelandu, když přemýšlel o tom, že co by musel udělat, aby si ho všimly všechny atraktivní dívky, které si ho nevšímaly. Společně s přítelem Joe Shusterem nakreslili prvních dvanáct stran a začali hledat vydavatele. Možná by Superman brzy skončil v popelnici, kdyby nepotkali Harry Donenfelda, který od nich seriál koupil a o čtyři roky později začal vydávat v sešitové řadě Action Comics. Ve čtyřicátých letech začal Dave Fleischer natáčet kreslené příběhy Supermana, v roce 1949 se objevil první hraný seriál. Když Hvězdné války v sedmdesátých letech opět probudily zájem o SF a producenti začali hledat přitažlivá témata, narazili i na Supermana. Premiéra se konala v roce 1979 a v titulní roli velkolepé podívané plné triků se představil do té doby neznámý Chrtistopher Reeve (Bostoňanky, Bez řečí, Vesnice prokletých).
Kultovní snímek, kterým se proslavil představitel hlavní role Christopher Reeve, bez jehož tváře si Supermana už málokdo dokázal představit. Komiksový příběh ve filmovém zpracování nestaví vyloženě jen na dobrodružství, ale přísně lpí i na charakterech všech postav, což získalo své kouzlo a sympatie. Romance už jen dokonala své. Snímek se dostal na takovou výši, že je do dnes naprosto nepřekonatelný. Superman vs. Clark Kent. Christopherem mistrovsky zahrané do sebemenší dokonalosti. Luthera Lexe si střihl Gene Hackman a dá se říci, že je to nejbrilantnější padouch, co kdy vznikl. Na paty mu šlape už jen Joker ve snímku ´Batman´. A Lois Lane? Margot Kidder do ní dala vše, co taková správná ztřeštěná, roztržitá, snad i v jistém smyslu praštěná a hlavně zamilovaná mladá ženská má mít. Triky jsou na nejvyšší úrovni ve své době dosažitelné a tak jsou dnes pro mnohé až s podivem, jak to bez pomoci počítačů dokázali. Největší superhrdina všech dob tímto udělal ohromnou díru do filmového světa a dodnes je svými fanoušky vyhledáván. Proto snad i vznikla prodloužená verze, kde přidané scény mnohé doplňují.
SKUTEČNOST
Postava byla vymyšlena v roce 1932 kanadským kreslířem Joe Shusterem a americkým spisovatelem Jerry Siegelem během jejich mládí v Clevelandu v americkém státě Ohio. Svůj nápad prodali do Detective Comics, Inc. v roce 1938 a Superman debutoval v komiksu „Action Comics #1“ v červnu 1938. Později se postava Supermana objevila v rozhlasovém seriálu, televizních seriálech, filmech, novinových stripech a videohrách. Od roku 1938 byly příběhy Supermana vydány v mnoha komiksech.
Jde o syna vědce Jor-Ela a Lary Lor-Van z planety Krypton. Jeho rodné jméno je Kal-El. Jako malé dítě byl odeslán na Zemi svým otcem, jenž věděl o blížící se zkáze jejich domovské planety. Na Zemi se ho ujali postarší bezdětní manželé Jonathan a Martha Kentovi a dali mu jméno Clark.
Díky fyzikálním rozdílům mezi planetami a evolučnímu předstihu Kryptoňanů oproti lidem má Clark neobyčejné (nadpřirozené) schopnosti. Zdrojem jeho síly je naše žluté Slunce. Dokáže běžet rychleji než kulka, má nadlidskou sílu, je nezničitelný, má citlivější smysly, reflexy, výdrž a dokonalou regenerační schopnost. Svýma rentgenovýma očima dokáže prohlédnout jakýkoli materiál kromě olova.Oči mu slouží i jako dalekohled, teleskop nebo mikroskop. Také je schopen očima metat oheň, laserový paprsek nebo různé variace tepelného záření. Jeho sluch mu umožňuje slyšet volání o pomoc i z hodně vzdáleného místa. Létání je jeho další schopností. Rychlost, které může dosáhnout za letu, je takřka neomezená a blíží se rychlosti světla. Svým dechem dokáže cokoliv zmrazit nebo odfouknout. Vzhledem k tomu, že jeho hlavním zdrojem energie je Slunce, nemusí jíst ani pít a prakticky vůbec nestárne. Délka jeho života je omezená délkou života Slunce. Jedinou jeho slabostí je kryptonit, meteorit, který je vlastně radioaktivním úlomkem z jeho zničené rodné planety. Jeho zelená forma může Supermana i zabít. Další druhy kryptonitu, které ho mohou nějak ovlivnit, jsou červený, černý, modrý, zlatý a stříbrný.
Po smrti svého adoptivního otce se vydává do města Metropolis. Zde pracuje inkognito jako nesmělý a bojácný reportér deníku Daily Planet, vzbuzující dojem, jako by neuměl ani napočítat do pěti. Ale kdykoliv je připraven proměnit se v muže v modrém kostýmu s červenou pláštěnkou - Supermana, který vždy bojuje na straně spravedlnosti a dobra. V zaměstnání se setkává s atraktivní žurnalistkou Lois Laneovou, do které se zamiluje.
Ocenění:
Academy Awards
1979 - Střih (nominace)
1979 - John Williams (Hudba) (nominace)
1979 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1979 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
BAFTA
1979 - Christopher Reeve (Nejslibnější nováček)
1979 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1979 - Geoffrey Unsworth (Nejlepší kamera) (nominace)
1979 - Výprava (nominace)
1979 - Soundtrack (nominace)
DABING
českém znění: Vladimír Dlouhý - Christopher Reeve (Clark Kent/ Superman), Josef Somr - Gene Hackman (Lex Luthor), Jana Boušková - Margot Kidder (Lois Laneová), Radoslav Brzobohatý - Marlon Brando (Jor-El), Jiří Knot - Ned Beatty (Otis), Naďa Konvalinková - Valerie Perrine (Slečna Tesmacherová), Jaroslav Kaňkovský - Terence Stamp (Generál Zod), Michal Suchánek - Marc McClure (Jimmy Olsen), Marek Pavlovský - Jeff East (Mladý Clark Kent), Petr Haničinec - Jackie Cooper (Perry White), Eva Klepáčová - Phyllis Thaxter (paní Kentová), Bohumil Švarc - Glenn Ford (pan Kent), Jiří Hromada, Libor Terš, Tomáš Sedláček, Jaroslav Vlach, Šárka Joklová, Stanislava Šťastná, Jana Švandová, Zuzana Schulzová, David Vejražka, Oldřich Janovský - Roy Stevens (Guvernér/ředitel věznice), Jaroslav Vágner - Larry Hagman (major) + Phil Brown (senátor), Jana Hermachová, Josef Patočka - Chief Tug Smith (indiánský náčelník), Jaromír Meduna (titulky), Zdeněk Jelínek a další
Překlad: Miroslav Doubrava
Dramaturgie: Věra Pokojová, Boris Adamec
Zvuk: Jiří Zelenka
Asistentka režie: Drahoslava Pešulová
Vedoucí výroby: Jiřina Finková
Dialogy a režie českého znění: Zdeněk Štěpán
Vyrobila: Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1991
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 15.12.1978 Warner Bros. US
Preemiéra Velká Británie: 14.12.1978
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 18.10.2010 Magic Box
Poprvé na DVD: 10.9.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 7.11.2018 Magic Box
Tržby celkem - $ 300 500 000
Náklady (Rozpočet) - $ 55 000 000
FILMY V SÉRII
Superman gastonrolinc.webnode.cz/news/a0117/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1978
Režie: Richard Donner, Hrají: Christopher Reeve, Marlon Brando
Superman 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0118/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1980
Režie: Richard Lester, Richard Donner, Hrají: Christopher Reeve, Margot Kidder
Superman 3 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0116/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1983
Režie: Richard Lester, Hrají: Christopher Reeve, Richard Pryor
Superman 4 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0119/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1987
Režie: Sidney J. Furie, Hrají: Christopher Reeve, Gene Hackman
Superman se vrací gastonrolinc.webnode.cz/news/a73/
Dobrodružný / Sci-Fi, USA / Austrálie, 2006
Režie: Bryan Singer, Hrají: Brandon Routh, Kate Bosworth
„Narodil se na planetě Krypton a byl vyslán na Zemi, aby pod maskou nesmělého reportéra bojoval proti zlu."
OBSAH
Jmenuje se Kal-el a pochází z planety Krypton. Jako jediný přežil její explozi v obrovské kosmické katastrofě, když ho otec, předvídavý kryptonský vědec Jor-El, vyslal v malé vesmírné kapsli do vesmíru. Dítě přistane na Zemi, poblíž městečka Smallville, kde se ho ujmou bezdětní manželé Kentovi, žijící na osamělé farmě. Od malička má malý Kryptoňan mimořádné schopnosti, které každým rokem sílí. Po smrti adoptivního otce se mladý Clark Kent setká s duchem Jor-Ela, jenž byl zakódován v jednom z kryptonských krystalů. Výsledkem několikaleté otcovy instruktáže je Superman se všemi atributy: umí létat, má superzrak i supersluch, supersílu s níž dokáže zvedat domy i letadla a navíc je téměř nezranitelný. V přestrojení za neohrabaného novináře Clarka Kenta začíná pracovat v deníku Daily Planet. Nejenže se přitom seznámí s pohlednou kolegyní Lois Laneovou, která se stane jeho věrnou družkou a průvodkyní, ale ještě navíc se mu podaří zhatit plán geniálního zločince Lexe Luthora, který chce s pomocí ukradených nukleárních raket odstřelit Kalifornii od amerického kontinentu.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. (Matty) 4*
Stačí výkřik "Děkujeme, Supermane!" a malému klukovi ve mě běhá mráz po zádech a tetelí se blahem. O scénách jako je pád Lois Lane z havarované helikoptéry nebo zoufalstvím šílený Superman letící obrátit směr otáčení Země a tím i tok času ani nemluvím.... Film, který si ze sebe umí vystřelit, ale zároveň udělal tlustou čáru za lacinými a infantilními komiksovkami a la šedesátkový BATMAN a od kterého se odpíchly všechny další velkorozpočtové komiksárny beroucí své hrdiny aspoň trochu vážně. Superepický příběh, superepická hudba, superakční scény, proměnlivá úroveň triků, nadhled a definitivně super obsazení a herecké výkony, hlavně Reeves a Kidder. A ultimátní romantika. (choze) 5*
Nejlepší superman, ale moc velkou konkurenci teda nemá, takže to ani moc těžky nebylo, udělat z toho nrej supermana. Chyb a nedomyšleností je tam opravdu hodně, hlavně příběh je jedna velká nedomyšlenost, ale když si toho nebudete všímat, tak se u toho dá strávit ty dvě a čtvrt hodiny velmi dobře. Chritopher Reeve se na supermana výborně hodí a Gene Hackman jako padouch nemá chybu, takže herecký zastoupení a výkony aspoň trochu nechaj zapomenout na nesrovnalosti ve scénáři. Co se týče hudby tak je na tom vidět ruka Johna Williamse, který dělal hudbu i ke Star Wars, tady jí jenom trchu pozměnil a toé mi trochu vadilo, že si nedokázal vymyslet něco úplne novýho, ale jako ve Star Wars je dobrá. Přesto všechno nemůžu jít pod 4* (Shit) 4*
V.I.M. FILMU
První Superman ve vašich očích zestárne jen ve chvíli, kdy ho dáte pod mikroskop a začnete pitvat unylé zadní projekce a ateliérové létání. V roce 1978 šlo o přelom, dneska už hraje v hodnocení velkou roli spíš shovívavost a sentiment. Christopher Reeve a ostatní herci však zubu času odolávají statečně, stejně jako geniální úvodní titulky, podpořené hudbou Johna Williamse. Fanoušci sice před premiérou reptali, že Lex Luthor bude mít vlasy a Margot Kidder je na Lois Laine příliš... stará, ale když se film dostal do kin, spadly čelisti všem. Dialogy nebyly hloupé, akční scény nevypadaly směšně a Reeve byl ideálním Kentem, jako by se pro tu roli narodil (tehdy jistě nevěděl, že mu ta škatulka zůstane).
Donner udělal pro výsledek maximum a Warneři tehdy do filmu nasypali neskutečných 55 milionů. Celosvětové tržby nakonec tuhle částku znásobily pětkrát, což zapříčinilo příchod sequelů, které byly slabší (dvojka), slabé (trojka) a otřesné (čtyřka). Jedničce už to ale na lesku neubralo a pokud byste snad kdykoliv chtěli zapochybovat, stačí se podívat na geniální hereckou etudu Genea Hackmana (nikdo už dnes neprotestuje proti tomu, že Hackman pojal Luthora spíš jako komickou figurku), rozkošně nešikovného Kenta nebo výrečnost Perryho Whitea, šéfredaktora Daily Planet.
Tohle je comicsový film, který naznačil cestu, vytýčil standardy a pomohl spojit oba světy. A dneska nedostává V.I.M za zásluhy, dostává ho proto, že je to pořád velkolepý a zábavný film. Bryan Singer má před sebou mimořádně vysokou laťku, zvlášť pokud se chce pokusit o co nejvěrnější remake (všimněte si, že Spacey taky hraje do komediální plohy, Routh je stejně jako tehdy Reeve neznámou komoditou a Kate Bosworth stejně jako Margot Kidder není žádná sexbomba), ale byl bych necita, kdybych mu nedržel palce.
OLDIES FILMU
MovieZone ovládla comicsová horečka. Nečekejte ale žádné ledové zábaly na sražení teploty. Tenhle dýchavičný stav, kdy se kapky potu šikují do tvaru písmen S nebo X, se nám náramně zamlouvá. Clark Kent, strůjce nynější trailerové smršti, si na konci 70. let provětral pláštěnku tak elegantně, že se mu hned zkraje dostalo cti v podobě certifikátu kvality V. I. M. Ani stařičký trailer mu nedělá ostudu. Spoustu záběrů už znáte z našeho fake-traileru k Singerově nové verzi, s Jor-Elem Marlona Branda z nich však mnohem silněji sálá atmosféra superhrdinské podívané s fatálním rozjezdem. Smyčce řádící v první polovině ukázky bez problémů deklasují naivitu triků i nevěrohodnost rozsáhlých kulis, a tak se Kal-El, stylově za zvuků famfár, může přiřítit ne Zemi vstříc svému modročervenému kostýmu. Nahý sice vypadá podobně směšně jako Tomáš Holý v Jak dostat tatínka do polepšovny, ale jen co si navlíkne svůj hábit a povyroste do tělesné schránky Christophera Reeva, hned vás nutí podléhat kouzlu Donnerovy staromódní show. Navíc sledovat nadšení s jakým uvaděč avizuje Kentovo revoluční poletování, toť vskutku extraordinární zážitek.
GOLDIE FILMU
Donnerův Superman byl ve své době jistě ojedinělou raritou. Dvou a půl hodinový film o létajícím chlapíkovi v gumovkách a pláštěnce, který je tady proto, aby bojoval za pravdu, spravedlnost a svobodu. S jakou vizí museli přistupovat filmaři k této látce, aby z ní nebyla totální fraška a publikum se nezačalo lámat smíchy ve chvíli, kdy se na scéně poprvé objeví chlápek v přiléhavém rudomodrém obleku, odlepujíc se od povrchu zemského a přelétnuvší před kamerou za zvuku majestátní melodie? Filmaři jistě věděli, že zfilmování Supermana není záležitost, kterou je vhodné odbýt. Byl to krok do neznáma, s komiksovým hrdinou, kterého si sice oblíbilo mnoho lidí, ale ty si ve filmovém světě mohli snadno znepřátelit, podobně jako diváky neznalé komiksu nechat chladné.
K převedení komiksového světa do filmu se povolala řada nejzvučnějších jmen, která obsadila svá místa od speciálních efektů, přes scénář až po obsazení. Do filmu se sypaly velké peníze, nešetřilo se ani na titulcích a společně s prvním dílem se natáčel i materiál pro díl druhý, z něhož ovšem byla většina přetočena spolu s výměnou režiséra ve druhém dílu. Jak moc byl Superman zásadní pro film jako takový, měl co nabídnout kdysi a jak ho lze vnímat dnes? Proč stojí za uveřejnění v sekci Goldies? Nejen proto, že je Superman mým oblíbeným filmem, ale hlavně proto, že má kvality, které si nezaslouží přehlížet a ignorovat.
Trvalo více než desetiletí, než se mohl diváckou a tedy i finanční úspěšností se Supermanem srovnávat jiný film z podobného žánru. Pro filmová studia Superman předznamenal jasný signál - postavičky z komiksového světa mají své místo na stříbrných plátnech jisté. Lidi, které už šustění papíru při otáčení stránek omrzelo a chtěli vidět své hrdiny v pohybu, nadživotní velikosti, se skvělým hereckým obsazením, dostali v roce 1978 dárek, který můžeme bez nadsázky označit za průkopnický. Tvůrci převedli Supermana na plátno se silným příběhem, který doplňovaly velice působivé momenty a film se tak v době svého uvedení stal šestým nejvýdělečnějším všech dob.
Velkou výzvou muselo pro filmaře být to, jakým způsobem představí divákům hrdinu, který je takřka nesmrtelný, a jakým způsobem tu auru superhrdiny vyváží aurou zcela opačnou. Obrýlený redaktor Clark Kent byl trefou do černého. A právě toto Supermanovo lidské alter-ego je to nejzábavnější, nejchytřejší a nejlepší na celé postavě tohoto superhrdiny. Pro doplnění lze jen odkázat na monolog Billa z Kill Bill 2. Z mého pohledu je pro film se superhrdinou nejdůležitější právě samotný zrod hrdiny, objasnění jeho motivace, uspokojivé vysvětlení jeho schopností a stanovení pravidel, která musí ve svém novém světě dodržovat. Od toho se odvíjí vztah s celou postavou. Jinde se diváci musí spokojit jen s tím, že jejich hrdinu kousl pavouk, někoho něco ozáří, něco někde zmutuje, pak tomu nejlépe někdo zastřelí rodiče a hrdina má hned motivaci pro konání dobra. Jinde zas někdo vystoupí ze stínu svého temného velkoměsta a začne likvidovat kriminální živly proto, že to je ve scénáři a dělalo se to tak i v komiksu. Zde se ustanovení hrdiny věnuje 45 minut a Superman tudíž naštěstí není ten, který přiletí na Zemi, zastřelí mu rodiče, oblékne pláštěnku a jde bojovat za dobro s neustálými hlasy svého otce v hlavě.
Ačkoliv se tento film nezřídka kdy setká s výsměchem, je to kapitola, kterou si kinematografie musela projít a prošla si jí v případě tohoto filmu se ctí. Je jasné, že dnes je trend jiný, je snaha o realističnost, větší zapojení sci-fi prvků, ale za to se nemůžeme na tento film zlobit. I dnes totiž působí Superman suverénním dojmem, za triky nebo výpravnou stránku se v žádném případě stydět nemusí, ba naopak. Můžeme říct, že vypadá daleko lépe než některé novější filmy a to i přes to, že se nenatáčel v digitálním věku. Tady platí, že kvalitní speciální efekty ze staré školy dělané pomocí miniatur, speciálních čoček, předních projekcí ve spojení s pokrokově používanými polopropustnými zrcadly, jsou daleko věrohodnější než mizerné počítačové triky o třicet let mladších filmů. A povedených trikových záběrů je v Supermanovi nespočet. Vzpomeňte na bortící se most Golden Gate, protržení Hooverovy přehrady nebo zachycení padajícího vrtulníku.
Dopad filmu na tehdejší kinematografii byl jasný. Spolu se Star Wars se jednalo o znovuoživení žánru sci-fi a ustanovení úzkého žánru superhrdinských filmů. Stejné, nebo i více důležité je to, jaký má film dopad na diváka, jak si ho dokáže podmanit a co přesně si divák má možnost vychutnat. Technická stránka s tím jde samozřejmě ruku v ruce, ale vraťme se k věcem, které dělají tento film silným po té emotivní stránce a nenechají vás zcela chladnými. Je až s podivem, jak působivá je rozmluva Jor-ela se svým synem před tím, než ho pošle na naší planetu, aby ho jako jediného Kryptoňana zachránil. S jakou naléhavostí a nevypočítavostí lze natočit smrt pozemského otce a loučení s matkou. A co na to práce Johna Williamse? Ne nadarmo ji lze považovat za jeden z nejlepších hudebních soundtracků, ve kterém najdeme barvitou plejádu skladeb, z nichž každá se nesmazatelně zapsala k dané scéně. Filmový Superman je zkrátka ikonou pro svůj žánr, stejně jako je postava samotná ikonou pro superhrdinské komiksy.
VELKÁ RECENZE
Jmenuje se Kal-el a pochází z planety Krypton. Jako jediný přežil její explozi v obrovské kosmické katastrofě, když ho otec, předvídavý kryptonský vědec Jor-El, vyslal v malé vesmírné kapsli do vesmíru. Dítě přistane na Zemi, poblíž městečka Smallville, kde se ho ujmou bezdětní manželé Kentovi, žijící na osamělé farmě. Od malička má malý Kryptoňan mimořádné schopnosti, které každým rokem sílí. Po smrti adoptivního otce se mladý Clark Kent setká s duchem Jor-Ela, jenž byl zakódován v jednom z kryptonských krystalů. Výsledkem několikaleté otcovy instruktáže je Superman se všemi atributy: umí létat, má superzrak i supersluch, supersílu s níž dokáže zvedat domy i letadla a navíc je téměř nezranitelný.
V přestrojení za neohrabaného novináře Clarka Kenta začíná pracovat v deníku Daily Planet. Nejenže se přitom seznámí s pohlednou kolegyní Lois Laneovou, která se stane jeho věrnou družkou a průvodkyní, ale ještě navíc se mu podaří zhatit plán geniálního zločince Lexe Luthora, který chce s pomocí ukradených nukleárních raket odstřelit Kalifornii od amerického kontinentu.
Superman je jedním ze symbolů Ameriky, fenoménem světové pop kultury, naplněním odvěkého snu člověka o létání a současně moderním mýtem Spasitele, který bdí a zachraňuje Zemi před nebezpečím. Zrodil se počátkem třicátých let v představách Jerome Siegela, studenta střední školy v Clevelandu, když přemýšlel o tom, že co by musel udělat, aby si ho všimly všechny atraktivní dívky, které si ho nevšímaly. Společně s přítelem Joe Shusterem nakreslili prvních dvanáct stran a začali hledat vydavatele. Možná by Superman brzy skončil v popelnici, kdyby nepotkali Harry Donenfelda, který od nich seriál koupil a o čtyři roky později začal vydávat v sešitové řadě Action Comics. Ve čtyřicátých letech začal Dave Fleischer natáčet kreslené příběhy Supermana, v roce 1949 se objevil první hraný seriál. Když Hvězdné války v sedmdesátých letech opět probudily zájem o SF a producenti začali hledat přitažlivá témata, narazili i na Supermana. Premiéra se konala v roce 1979 a v titulní roli velkolepé podívané plné triků se představil do té doby neznámý Chrtistopher Reeve (Bostoňanky, Bez řečí, Vesnice prokletých).
Kultovní snímek, kterým se proslavil představitel hlavní role Christopher Reeve, bez jehož tváře si Supermana už málokdo dokázal představit. Komiksový příběh ve filmovém zpracování nestaví vyloženě jen na dobrodružství, ale přísně lpí i na charakterech všech postav, což získalo své kouzlo a sympatie. Romance už jen dokonala své. Snímek se dostal na takovou výši, že je do dnes naprosto nepřekonatelný. Superman vs. Clark Kent. Christopherem mistrovsky zahrané do sebemenší dokonalosti. Luthera Lexe si střihl Gene Hackman a dá se říci, že je to nejbrilantnější padouch, co kdy vznikl. Na paty mu šlape už jen Joker ve snímku ´Batman´. A Lois Lane? Margot Kidder do ní dala vše, co taková správná ztřeštěná, roztržitá, snad i v jistém smyslu praštěná a hlavně zamilovaná mladá ženská má mít. Triky jsou na nejvyšší úrovni ve své době dosažitelné a tak jsou dnes pro mnohé až s podivem, jak to bez pomoci počítačů dokázali. Největší superhrdina všech dob tímto udělal ohromnou díru do filmového světa a dodnes je svými fanoušky vyhledáván. Proto snad i vznikla prodloužená verze, kde přidané scény mnohé doplňují.
SKUTEČNOST
Postava byla vymyšlena v roce 1932 kanadským kreslířem Joe Shusterem a americkým spisovatelem Jerry Siegelem během jejich mládí v Clevelandu v americkém státě Ohio. Svůj nápad prodali do Detective Comics, Inc. v roce 1938 a Superman debutoval v komiksu „Action Comics #1“ v červnu 1938. Později se postava Supermana objevila v rozhlasovém seriálu, televizních seriálech, filmech, novinových stripech a videohrách. Od roku 1938 byly příběhy Supermana vydány v mnoha komiksech.
Jde o syna vědce Jor-Ela a Lary Lor-Van z planety Krypton. Jeho rodné jméno je Kal-El. Jako malé dítě byl odeslán na Zemi svým otcem, jenž věděl o blížící se zkáze jejich domovské planety. Na Zemi se ho ujali postarší bezdětní manželé Jonathan a Martha Kentovi a dali mu jméno Clark.
Díky fyzikálním rozdílům mezi planetami a evolučnímu předstihu Kryptoňanů oproti lidem má Clark neobyčejné (nadpřirozené) schopnosti. Zdrojem jeho síly je naše žluté Slunce. Dokáže běžet rychleji než kulka, má nadlidskou sílu, je nezničitelný, má citlivější smysly, reflexy, výdrž a dokonalou regenerační schopnost. Svýma rentgenovýma očima dokáže prohlédnout jakýkoli materiál kromě olova.Oči mu slouží i jako dalekohled, teleskop nebo mikroskop. Také je schopen očima metat oheň, laserový paprsek nebo různé variace tepelného záření. Jeho sluch mu umožňuje slyšet volání o pomoc i z hodně vzdáleného místa. Létání je jeho další schopností. Rychlost, které může dosáhnout za letu, je takřka neomezená a blíží se rychlosti světla. Svým dechem dokáže cokoliv zmrazit nebo odfouknout. Vzhledem k tomu, že jeho hlavním zdrojem energie je Slunce, nemusí jíst ani pít a prakticky vůbec nestárne. Délka jeho života je omezená délkou života Slunce. Jedinou jeho slabostí je kryptonit, meteorit, který je vlastně radioaktivním úlomkem z jeho zničené rodné planety. Jeho zelená forma může Supermana i zabít. Další druhy kryptonitu, které ho mohou nějak ovlivnit, jsou červený, černý, modrý, zlatý a stříbrný.
Po smrti svého adoptivního otce se vydává do města Metropolis. Zde pracuje inkognito jako nesmělý a bojácný reportér deníku Daily Planet, vzbuzující dojem, jako by neuměl ani napočítat do pěti. Ale kdykoliv je připraven proměnit se v muže v modrém kostýmu s červenou pláštěnkou - Supermana, který vždy bojuje na straně spravedlnosti a dobra. V zaměstnání se setkává s atraktivní žurnalistkou Lois Laneovou, do které se zamiluje.
Ocenění:
Academy Awards
1979 - Střih (nominace)
1979 - John Williams (Hudba) (nominace)
1979 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1979 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
BAFTA
1979 - Christopher Reeve (Nejslibnější nováček)
1979 - Gene Hackman (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1979 - Geoffrey Unsworth (Nejlepší kamera) (nominace)
1979 - Výprava (nominace)
1979 - Soundtrack (nominace)
DABING
českém znění: Vladimír Dlouhý - Christopher Reeve (Clark Kent/ Superman), Josef Somr - Gene Hackman (Lex Luthor), Jana Boušková - Margot Kidder (Lois Laneová), Radoslav Brzobohatý - Marlon Brando (Jor-El), Jiří Knot - Ned Beatty (Otis), Naďa Konvalinková - Valerie Perrine (Slečna Tesmacherová), Jaroslav Kaňkovský - Terence Stamp (Generál Zod), Michal Suchánek - Marc McClure (Jimmy Olsen), Marek Pavlovský - Jeff East (Mladý Clark Kent), Petr Haničinec - Jackie Cooper (Perry White), Eva Klepáčová - Phyllis Thaxter (paní Kentová), Bohumil Švarc - Glenn Ford (pan Kent), Jiří Hromada, Libor Terš, Tomáš Sedláček, Jaroslav Vlach, Šárka Joklová, Stanislava Šťastná, Jana Švandová, Zuzana Schulzová, David Vejražka, Oldřich Janovský - Roy Stevens (Guvernér/ředitel věznice), Jaroslav Vágner - Larry Hagman (major) + Phil Brown (senátor), Jana Hermachová, Josef Patočka - Chief Tug Smith (indiánský náčelník), Jaromír Meduna (titulky), Zdeněk Jelínek a další
Překlad: Miroslav Doubrava
Dramaturgie: Věra Pokojová, Boris Adamec
Zvuk: Jiří Zelenka
Asistentka režie: Drahoslava Pešulová
Vedoucí výroby: Jiřina Finková
Dialogy a režie českého znění: Zdeněk Štěpán
Vyrobila: Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1991
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 15.12.1978 Warner Bros. US
Preemiéra Velká Británie: 14.12.1978
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 18.10.2010 Magic Box
Poprvé na DVD: 10.9.2001 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 7.11.2018 Magic Box
Tržby celkem - $ 300 500 000
Náklady (Rozpočet) - $ 55 000 000
FILMY V SÉRII
Superman gastonrolinc.webnode.cz/news/a0117/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1978
Režie: Richard Donner, Hrají: Christopher Reeve, Marlon Brando
Superman 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0118/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1980
Režie: Richard Lester, Richard Donner, Hrají: Christopher Reeve, Margot Kidder
Superman 3 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0116/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1983
Režie: Richard Lester, Hrají: Christopher Reeve, Richard Pryor
Superman 4 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0119/
Akční / Dobrodružný, Velká Británie / USA, 1987
Režie: Sidney J. Furie, Hrají: Christopher Reeve, Gene Hackman
Superman se vrací gastonrolinc.webnode.cz/news/a73/
Dobrodružný / Sci-Fi, USA / Austrálie, 2006
Režie: Bryan Singer, Hrají: Brandon Routh, Kate Bosworth
Tvůrci a herci
Richard Donner (Režie), Pierre Spengler (Produkce), John Williams (Hudba), Geoffrey Unsworth (Kamera), Stuart Baird (Střih), Michael Ellis (Střih), Lynn Stalmaster (Casting), John Barry (Scénografie), Yvonne Blake (Kostýmy), Phil Rhodes (Masky), Basil Newall (Masky), Chris Greenham (Zvuk), Mario Puzo (Scénář), David Newman (Scénář), Robert Benton (Scénář), Mario Puzo (kniha) (Předloha), Jerry Siegel (komiks) (Předloha), Joe Shuster (komiks) (Předloha), Marlon Brando (Herec), Gene Hackman (Herec), Christopher Reeve (Herec), Ned Beatty (Herec), Jackie Cooper (Herec), Glenn Ford (Herec), Trevor Howard (Herec), Margot Kidder (Herec), Jack O'Halloran (Herec), Valerie Perrine (Herec), Maria Schell (Herec), Terence Stamp (Herec), Phyllis Thaxter (Herec), Susannah York (Herec), Marc McClure (Herec), Jeff East (Herec), Sarah Douglas (Herec), Harry Andrews (Herec), John Stuart (Herec), Lise Hilboldt (Herec), Richard Donner (Herec), Brian Protheroe (Herec), Larry Hagman (Herec), Rex Everhart (Herec), Noel Neill (Herec), John Ratzenberger (Herec), Lee Quigley (Herec), John Cording (Herec), Steve Kahan (Herec), Michael Ensign (Herec), Shane Rimmer (Herec), Alan Tilvern (Herec), Larry Lamb (Herec)
- O roli Lois Lane se ucházela Anne Archer, nakonec postavu ztvárnila Margot Kidder.
- Christopher Reeve (Superman) sa nenechal zastupovať kaskadérom a na všetky akrobatické kúsky vo filme veľmi tvrdo a poctivo trénoval.
- Kameraman Geoffrey Unsworth zomrel po konci natáčania. Margot Kidder, ktorá hrala Lois Lane, trpela v roku 1996 záchvatmi duševnej choroby, našli ju dezorientovanú a špinavú putovať ulicami Los Angeles, zatiaľ čo Richard Pryor, ktorý sa objavil v snímke Superman III (1983), zomrel na roztrúsenú sklerózu. Zdá sa, akoby tento film rozosieval po hercoch samé nešťastia.
- Při natáčení prvního dílu byl Richard Lester najat od studia Warner Bros., aby urovnal veškeré konflikty mezi režisérem Richardem Donnerem a producenty Salkindovými. Podle scenáristy Toma Mankiewicze se ale jednalo o strategický tah od bratrů Salkindových. Lester byl původně najat pro případ, kdyby Donner vypadl z režisérské funkce.
- Producenti si byli tak jisti úspěchem, že spolu se Supermanem natáčeli také Supermana 2 (1980) a připravovali i třetí pokračování Superman 3 (1983).
- Skladatel John Williams nahrával hudbu se stejným orchestrem, se kterým již spolupracoval při komponování hudby k Star Wars.
- Film měl premiéru 40 let po vzniku komiksu.
- V malé roli otce Lois se objeví Kirk Alyn - představitel hlavní role ve filmech Superman (1948) a Superman (1973). Loisinu matku hraje Noel Neill, která v těchto filmech ztvárnila Lois.
- Režie byla svěřena Richardu Donnerovi, který byl do té doby znám jen horrorem Přichází Satan! (1976). Před dokončením zčásti současně natáčeného Supermana 2 (1980) byl ale nahrazen Richardem Lesterem, který většinu jeho materiálu přetočil. To je také důvodem, proč je u pokračování Lester uveden jako hlavní režisér.
- Pro roli Supermana/Clarka bylo zvažováno mnoho herců: Kromě Jona Voighta a Roberta Redforda i Warren Beatty, Clint Eastwood, James Caan, Kris Kristofferson, Nick Nolte nebo Arnold Schwarzenegger.
- Christopher Reeve se během natáčení tak vypracoval, že na jeho konci nebyl oproti fotkám z jeho začátku vůbec k poznání.
- V závěrečných titulcích je uvedeno pět různých vedlejších režisérů. Donner sám řekl, že někdy se točilo na sedmi místech zároveň.
- Titulková sekvence byla dražší než většina do té doby natočených filmů.
- Mladého Clarka Kenta hraje Jeff East. Ve finální verzi ho ale musel Christopher Reeve předabovat, protože oba mají naprosto odlišný hlasový projev. Samotný East není nikde ve filmu slyšet.
- Závěrečné titulky trvají více než sedm minut, což byl v roce 1978 rekord.
- Christopher Reeve se při ztvárnění Clarka inspiroval výkonem Caryho Granta ve filmu Leopardí žena.
- Donner se žádostí o složení filmové hudby nejprve oslovil Jerryho Goldsmithe, který souhlasil. Poté, co mu ale práce kolidovala s jinou zakázkou, nahradil ho John Williams. Goldsmith se k tématu alespoň částečně vrátil o šest let později, když složil hudbu k filmu Superdívka.
- Kostýmy, které nosí Jor-El a další Kryptoňané, jsou pokryty materiálem, který vytváří nezvyklý fotografický efekt. Tvůrci s tímto nápadem přišli při testech zvláštních efektů.
- Marlon Brando přišel s nápadem, aby Jor-El nosil na oblečení stejné "S", které bude později nosit Superman.
- Richard Donner prozradil, že původní volbou pro roli Eve Tessmacher byla Goldie Hawn, která si ale řekla o příliš velký honorář.
Odkazy
Hrají:
Christopher Reeve, Marlon Brando, Gene Hackman, Ned Beatty, Jackie Cooper, Glenn Ford, Trevor Howard, Margot Kidder, Jack O'Halloran, Valerie Perrine, Maria Schell, Terence Stamp, Phyllis Thaxter, Susannah York, Marc McClure, Jeff East, Sarah Douglas, Harry Andrews, John Stuart, Lise Hilboldt, Richard Donner, Brian Protheroe, Larry Hagman, Rex Everhart, Noel Neill, John Ratzenberger, Lee Quigley, John Cording, Steve Kahan, Michael Ensign, Shane Rimmer, Alan Tilvern, Larry Lamb, John Hollis, Keith Alexander, Paul Tuerpe, Phil Brown, Bill Bailey, Benjamin Feitelson, Randy Jurgensen, David Baxt, Tony Selby, David Calder, Vass Anderson, Miquel Brown, Harry Fielder, Chuck Julian, Bruce Boa, William Russell, Alan Cullen, Robert Henderson, Weston Gavin, Rex Reed, Michael Gover, Penelope Lee, David Neal