Kong: Ostrov lebek / Kong: Skull Island (2017/118/USA, Vietnam/Akční, Dobrodružný, Fantasy, Sci-Fi) 69%

23.09.2018 13:30
JEDNOU VĚTOU
„Všichni vítají krále."

OBSAH
Strhující původní dobrodružný film režiséra Jordana Vogt-Robertse vypráví příběh nesourodého týmu badatelů, vojáků a dobrodruhů, kteří se spojili, aby prozkoumali tajemný, stejně nebezpečný jako krásný, ostrov v kdesi v Pacifiku, který není zanesen do žádné mapy. Odříznuti od všeho, co znají, vstupují na území mohutného Konga a zažehávají tak nejstrašnější boj člověka s přírodou. Jejich cesta za poznáním se mění v boj o přežití a útěk z prapůvodního Ráje, ve kterém není pro člověka místo.(Freeman Ent.)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nejzábavnější Kong. Zábavně akční, často s dostatečnou nadsázkou a rozhodně megalomanské. Skoro bych až řekl, že za každý dolar do triků je vidět minimálně stovka chlupů na Kongovi. Efekty se nesnaží být přehnaně realistické, ale perfektně dotváří skoro až fantasy prostředí, které má svojí mytologii a odvážný koncept (vojáci po konci Vietnamu, bezohlední vědci, civilisté) se vydařil. Kong opravdu baví, bojuje, následně je vykreslen v dostatečném nadhledů a jeho svět je atraktivní svými zvláštnostmi. Akční scény jsou skvělé, velice rychle vtáhnou diváka a především v závěru přijdou titulky až překvapivě brzy. Už dlouho jsem v kině neměl u titulků pocit, že nechci nic říkat a jen si to užít. Navíc se potvrdilo, že Jordan Vogt-Roberts nemá tu naivní lásku ke Kongovi, kterou měl Peter Jackson a tak je film mnohem soudržnější, i když i v něm je cítit stříhání "navíc" (např. scéna Chapman/zeď domorodců má tak špatný střih i zvuku, že tam něco chybí:)). Za mě potěšení, které "navazuje" na Godzillu, není tak temné, ale odvážné a zábavné. PS: určitě si počkejte po závěrečných titulcích- (Djkoma) 4*

Těšil jsem se na suprovou odreagovávačku, která lákala nápadem, digitálními efekty a směskou herců, kteří za normálních okolností nemůžou zklamat. V tomto případě je ale největší problém právě to, že ten, co psal scénář, úplně nevychytal jednotlivé postavy a tak tu jediný zajímavý je Samuel L. Jackson, který dokonce i hraje a pak ještě John C. Reilly, který sem tam má i nějaký hlášky. Jinak je to military vyvražďovačka na způsob legendárního Predátora, jen s tím rozdílem, že v tomto filmu není nikdo, kdo by alespoň trošku dokázal zastoupit Arnolda. A tak tu chybí i hlášky a vlastně i duše celého filmu a stává se z toho další digitální průměrno ze světa Hollywoodu. (Malarkey) 3*

Pokud bych měl svoje oči vyhnat na pastvu, vyženu je na Konga, protože po vizuální stránce je to jeden výmlask vedle druhýho. Kongovi zkrátka velký plátno platne jak ušitý. S nadšením kvituju i zpracování, které mě ušetřuje od "městské části", co akorát tak znudila korn, když tato časová úspora byla využita ve prospěch různých ostrovních překvápek a soubojů. Herecky převyšuje Samuel L. všechny tak o půlku Konga. někdy jsem byl až překvapen co všechno tvůrci na ostrov prskli, ale v rámci hesla "bavíme diváka" je povoleno vše. Zejména úvodní military pasáž odlehčená hláškama všeho druhu (psaní dopisu) se zalíbila. Zábavička asi hlavně pro ty, který neřeší kongy před tím, zkrátka kong sem, kong tam hlavně že úsměv a úžas mám. (Enšpígl) 4*

VELKÁ RECENZE
Japonsko má Godzillu, Amerika King Konga. A Warneři obojí. Už před nějakou dobou tohle studio oznámilo, že chce oživit vesmír plný gigantických monster, která po sobě hází kusy mostů a při pádu na zem boří mrakodrapy. S první Godzillou celkem slavili úspěch. Chytrá kampaň ještěrku tajila, bezutěšná atmosféra byla celkem fajn, ale podle většiny diváků to přeci jen mohla být trochu větší jízda. A tentokrát je. Jestli ovšem jde i o lepší film, to úplně nevím.
Hned na začátek by bylo dobré říct, že Kong: Ostrov lebek se od toho, co nám slibovaly upoutávky, malinko liší. Kdo čeká dospělejší, vážnější a osudovější příběh, může se připravit na zklamání. Tenhle hon na obřího opičáka je totiž víceméně klasický dobrodružný příběh, jehož tvůrci mají podle všeho dost rádi první Jurský park. Parta hrdinů se vydává do neznámého světa plného přírodních zázraků, kde se to všechno zatraceně rychle podělá a půjde o život. A tak se fofrem utíká na místo, odkud se dá zdrhnout do bezpečí a do civilizace. Občas je to velkolepé, občas napínavé, občas vtipné a celkově docela fajn. Jen je malinko problém v tom, že Kong vlastně moc neví, čím chce diváky zaujmout.
Začněme však pozitivně, plusové body bude film stoprocentně sbírat za to, jak vypadá. 190 milionů je dost peněz na to, abychom za ně v kině dostali pár velkolepých momentů a Jordan Vogt-Roberts, jenž s takhle velkým projektem neměl zatím žádné zkušenosti, v tomhle směru odvádí výtečnou práci. Jakmile se na scéně objeví Kong, nuda nehrozí. Úvodní bitka s vrtulníky jasně ukáže, že lidi tady budou tahat za ten kratší kousek provazu a destrukce vojenské techniky je stejně efektní jako nekompromisní. Režisér tu navíc chytře pracuje s Kongovou velikostí a obvykle vidíme spíš jen ruce, tlamu nebo malé kousky těla, které drtí helikoptéry a lidi. Při bitkách s dalšími potvorami ale Vogt-Roberts hezky poodstoupí a nechá diváky, aby si ty obry, kteří si dávají po držce, patřičně vychutnali. Akční pasáže jsou velkolepé, mají nápady a monstra dovedou být i překvapivě brutální. Kong je navíc o poznání rychlejší a aktivnější než Godzilla, takže v tomhle směru si s ním fakt užijete a když řádí na plátně, film bez problémů blockbusterově baví. Jakmile však vyklidí pole, ukážou se problémy.
Ačkoliv je to tu bez přehánění narvané dobrými herci, příběh jim nedává moc prostoru předvést něco zajímavého. Většina hrdinů je zoufale černobílá a obvykle u nich dovedete odhadnout, jestli se dočkají závěrečných titulků, v půlce skončí pod Kongovou tlapou nebo se promění ve žrádlo pro něco ošklivého a slizkého. Nejhůř bohužel dopadl Tom Hiddleston, jehož stopař/dobrodruh působí přinejlepším obyčejně a dokonale zaměnitelně. To se naštěstí nedá říct o Jacksonovi s Reillym, kteří si kradou film pro sebe, bohužel však nejspíš dostali instrukce od dvou odlišných šéfů na place. Zatímco Jackson se tu pomalu mění ze zkušeného vojáka na psychopata, jenž je ochotný udělat všechno proto, aby po porážce ve Vietnamu svou další válku vyhrál a Konga zničil, Reilly tu chodí, hláškuje a baví se. Nic proti tomu, oba jsou fajn a většinu stopáže navíc stráví každý zvlášť, ovšem právě na jejich postavách je krásně vidět, jak se celý Kong v tomhle směru rozpadá za pochodu. Chvilku se tváří jako komedie pro všechny generace, jindy má ambice jít snad i ve stopách Čety nebo Apokalypsy. A celkově to pochopitelně nedrží zrovna moc pohromadě.
Zamrzí to, ten casting je fakt výtečný a pár postav tu mělo potenciál zaujmout a být něčím víc než jen potravou pro potvory z džungle, ale to by Kong musel mít o půl hodiny víc a tvůrci by se jim museli pořádně věnovat, nebo by se půlka hrdinů musela vyházet. U většiny z nich totiž vážně budete čekat jen na to, až zmizí ze scény. A doufat, že se tak alespoň stane nějakým zábavným způsobem, aby svou účast před kamerou nějak obhájili (většinou se tak naštěstí opravdu stane).
Je velká škoda, že Kong: Ostrov lebek zůstal rozkročený mezi dvěma zcela odlišnými styly a že charismatický titulní hrdina dostal nudné lidské spoluhráče. Jeho souboje, ale i scény, ve kterých se jen majestátní prochází po džungli, jsou přesně to, kvůli čemu chodíme do kina. Potenciál na sequel nebo další filmy by tu určitě byl, aby ovšem tahle série s monstry fungovala a obstála vedle marvelovek nebo Rychle a zběsile, ještě to bude chtít osekat hrany a pár věcí vyladit.

O FILMU
Impozantní. Poslední svého druhu. Král Ostrova lebek. Poprvé zpřetrhal řetězy před více než osmdesáti lety a nyní s řevem vtrhnul na plátna kin a do našeho světa s vervou a silou, která i po tak dlouhé době zůstává nesmazatelně zapsaná v našem kolektivním povědomí. Nastal čas opět vrátit korunu mýtu o největším filmovém monstru všech dob. „Kong je symbolem neprozkoumaných tajemství a divů, které existují i v současném světě.“, říká režisér filmu „Kong: Ostrov lebek“ Jordan Vogt-Roberts. „Právě proto nikdy nepřestane být aktuální.“
Při natáčení nejmohutnějšího filmového lidoopa se opět sešel produkční tým z kasovně úspěšného filmu z roku 2014 „Godzilla“. Pro Thomase Tulla, který film produkoval společně s Mary Parent, Jonem Jashnim a Alexem Garciou, to byl velmi zajímavý, ale zároveň neuvěřitelně obtížný projekt. „Chtěli jsme divákům zprostředkovat neotřelý, zcela nový zážitek.“, říká Tull. „Jako pro fanoušky Godzilly bylo pro nás nesmírně důležité respektovat základní charakteristické prvky této postavy, jejíž impozantní, strhující a výpravné filmové dobrodružství nadchlo svou velkolepostí a akcí mnoho fanoušků filmů o monstrech po celém světě.“
Kongova legenda a ztvárnění i nadále rezonuje napříč generacemi fanoušků, byť průběžně měnícími se akordy. „Konga charakterizuje spousta rysů - jeho velikost, síla a zvířecí podstata, ale také jeho srdce a hluboký cit.“, poznamenává producentka Mary Parent. „Připomíná nám naši příbuznost a sympatie s ostatními primáty a jeho gesta a výrazy jsou mnohem lidštější než u reálných primátů - a tím se Kong vždy lišil od jiných monster. Přestože je to hrůzu budící predátor, není možné mu nefandit. V některých ohledech připomíná spíše než zápornou postavu klasického romantického hrdinu.“
Kong je prapůvodním představitelem agresivního filmového drsňáka a ztělesňuje vše od živoucího přírodního běsu až po zhmotnění našich vlastních primitivních já. Herec Tom Hiddleston naznačuje: „Kong ztělesňuje vnitřní střet našich civilizovaných osobností a místem v našem vědomí, ve kterém se stále udržuje velmi reálný pocit čehosi většího, než jsme my sami. Jak jinak lze skloubit tohoto obrovského tvora, který představuje zároveň děsivou přírodní sílu, a vnímavou bytost, jejíž inteligence se sice liší od té naší, ale není o nic méně sofistikovaná?“
Původního King Konga vykouzlili mistr převratných speciálních efektů Willis H. O'Brien a sochař Marcel Delgado jako hlavní postavu pro průlomový filmovou klasiku režisérské dvojice Meriana C. Coopera a Ernesta B. Schoedsacka z roku 1933 „King Kong“ - působivé parafráze Krásky a zvířete, nabité dobrodružstvím a obřími monstry, která šokovala a děsila milióny filmových diváků po celém světě. V době vrcholící krize se film promítal ve vyprodaných kinech a po desetiletí lámal rekordy v obnovených premiérách a televizních vysíláních. Byl to filmový trhák založený na speciálních efektech a významný milník filmů o monstrech, který se dočkal mnoha nových verzí, parodií a pokračování na filmovém plátně a televizních obrazovkách. Kong se také stal součástí pop-kultury a inspiroval všechno od videoher přes hiphopové texty až po dizertační práce na vysokých školách, včetně nespočetného množství akčních postav, modelů, hraček a her.
Kongův poslední vzdor a pád z vrcholku Empire State Building patří mezi nejlegendárnější scény všech dob. Ale pro skalní fanoušky, mezi které Tull počítá i sám sebe, zůstává Svatým grálem počátku příběhů o Kongovi jeho nejasný původ. Ve skutečnosti by bez toho jeho dlouhodobá myšlenka na Monstrsvět nebyla úplná. Producent přizval ke spolupráci scénáristy Dana Gilroye, Maxe Borensteina a Dereka Connollyho, aby napsali scénář na motivy příběhu Johna Gatinse. Tull říká: „Jednou z nejvíce fascinujících věcí na legendě o Kongovi je Ostrov lebek - velmi exotické místo se smrtícím potravinovým řetězcem na samé hranici naší představivosti, kde je Kong vrcholovým predátorem a absolutním vládcem ostrova. V tomto filmu jsme chtěli odhalit pozadí těchto legend. Protagonisté našeho příběhu neodvezou Konga z ostrova. Oni musí přežít v jeho království.“
Samuel L. Jackson, představitel podplukovníka Prestona Packarda, alfa vůdce ve skupině filmových postav, si tu představu vychutnává. „Chceme vidět Konga v prostředí, které je stejně velké a působivé jako on sám.“, říká herecká legenda. „Víme, že žije v džungli, ale je v té džungli ještě něco dalšího? Co v té neprobádané džungli umožňuje jeho existenci? Jsou tam další obrovští primáti nebo je Kong ojedinělá anomálie? A zjišťujeme, že kdysi býval součástí společenství, kterou vyhladilo něco, co je dosud na ostrově. Nyní je strážcem, který má tyto věci pod kontrolou.“
Ve filmu „Kong: Ostrov lebek“ - a ještě před tím ve filmu „Godzilla“ - položil produkční tým základy rozsáhlého společného světa monster, z nichž jedno uvízlo na naší planetě, kde vyrostlo do obrovských rozměrů a umožnilo existenci MUTOů, v jazyce „Monstrsvěta“ neidentifikovaných obřích pozemských organizmů. Ale aby bylo možné vše vykreslit, musel se připravit nejen střet dvou dlouhodobě zažitých filmových legend, ale také splynutí dvou různých časových os.
Řešení přinesl až přelomový nápad Jordana Vogt-Robertse, začínajícího filmového tvůrce, který měl do té doby na svém režisérském kontě pouze jeden celovečerní titul - uznávaný a úspěšný nezávislý film „Králové léta“. Producent Alex Garcia prozrazuje: „Základním pilířem našeho příběhu o Godzille je předpoklad, že při údajných nukleárních testech v roce 1954 se vůbec nejednalo o testy; vláda se ve skutečnosti snažila cosi zabít. Když nám Jordan mezi dveřmi sdělil svůj nápad na zasazení děje filmu do sedmdesátých let dvacátého století, začala pracovat naše představivost. Nejenže sedmdesátá léta odpovídala Monstrsvětu, ale je to také období poskytující bohatou škálu témat k prozkoumání, a umožnilo nám použít v jednom filmu velmi reálnou válku a obří monstrum.“
Pro Vogt-Robertse znamenal „King Kong“ začátek jeho celoživotní posedlosti filmem. „‚King Kong‘ je nezpochybnitelně součástí filmové historie, a když jsem poprvé viděl film z roku 1933, naprosto na mě zapůsobil svými neomezenými filmovými možnostmi.”, říká. „Byl to první film, který diváky přenesl do neprobádaného nezkrotného světa. Přestože se děj odehrával na naší planetě, byli jsme konfrontováni s věcmi, které zde údajně nemohly vůbec existovat.“
Filmový tvůrce, rodák z Detroitu a podle vlastních slov „exot“, vyrůstal na pravidelné dietě složené z filmů o monstrech, letních trháků a videoher. Objev kinematografie sedmdesátých let byl jako blikající neonová reklama, která ho dovedla k vlastní filmové tvorbě. Přestože byly smělé, suverénní a sociálně uvědomělé filmy tehdejší generace natočeny dlouho před Vogt-Robertsovým narozením, promlouvaly přímo k jeho vlastním současným zkušenostem a pocitům. „Sedmdesátá léta jsou jako zvláštní černé zrcadlo našeho moderního světa.“, poznamenává. „Všechno, co se tehdy odehrávalo - politické skandály, občanské nepokoje, kontroverzní války, nedůvěra k vládě - je přesným odrazem současného dění. Sedmdesátá léta lze svým způsobem také považovat za poslední období, kdy vedle sebe mohla existovat věda a legendy. Od té doby jsme se vydali na pomalé tažení za zničením všeho neznámého.“
Zasazením Cooperova a Schoedsackova ztraceného světa monster do chaotické éry chopperů, napalmu a rokenrolu a výsadkem diváků přímo na bojišti chtěl Vogt-Roberts dnešním návštěvníkům kin zprostředkovat Kongovu sílu a aktuálnost. „Chci, aby tento film vytrhnul lidi z vyjetých kolejí a naplno je vrhnul do šíleného, nervy drásajícího a intenzivního dobrodružství, jaké ještě nikdy nespatřili. Jsem si naprosto jistý, že v žádném jiném filmu neuvidíte gigantického, opici podobného tvora bušit do bojového vrtulníku Huey,“ usmívá se, „ale právě takový film jsem chtěl vidět.“
Přesunutím děje z třicátých let minulého století do modernější doby, ale ne do současnosti, umožnilo filmovým tvůrcům bez problémů zpracovat témata, na která se chtěli zaměřit. Hiddleston, který podepsal smlouvu na roli iluzí zbaveného válečného veterána kapitána jednotek SAS Jamese Conrada ještě před příchodem režiséra, říká: „Je to svět ještě před nástupem tyranie globálních satelitů, téměř naprostého kamerového dozoru a záplavy informací. Ještě jsme nežili v iluzi - tak jako dnes se vším internetem a mobilními telefony a GPS, že o světě, ve kterém žijeme, víme úplně všechno. Zasazením příběhu do sedmdesátých let jsme mohli optikou té doby zkoumat Kongův význam v dialogu o válce a tendenci lidstva zničit to, čemu nerozumí.“
Pro Brie Larsonovou v roli válečné fotoreportérky Mason Weaverové bylo dobové a geografické zasazení filmu bohatým zdrojem témat při hledání monster. „Já ten příběh vidím jako alegorii na zvířecí povahu, kterou v sobě máme všichni.“, poznamenává. „Nyní jsme se této části naší osobnosti na hony vzdálili; zdá se, že máme potřebu ji v mnoha ohledech potlačovat. Projevuje se také v tom, jak se chováme k okolnímu světu - jak se chováme k přírodě, jak si jí ceníme a také jak si ceníme jiných lidských bytostí.“
Rok 1973 znamenal nejen konec války ve Vietnamu, ale také začátek programu Landsat, v rámci kterého začala NASA mapovat Zemi z vesmíru, což umožnilo filmovým tvůrcům věrohodně objevit Kongův exotický domov. Producent Jon Jashni poznamenává: „Ale Ostrov lebek je místo, kde lidská arogance může vést k vaší zhoubě, pokud se před skokem pořádně nerozhlédnete a nedomyslíte možné následky.“
Přestože Kong je na ostrově vrcholový predátor, nepředstavuje v jeho prostředí největší zlo a hrůzu… ani zdaleka ne. „Ostrov lebek byl naprosto izolován od zbytku světa a probíhala na něm vlastní neopakovatelná a bizarní evoluce.“, říká Garcia. „Je to nesmírně krásné, ale také nejnebezpečnější místo na Zemi, na kterém žijí tvorové, jaké nikde jinde nepotkáme. Pro lidi na něm není místo a už jen jejich přítomnost bude mít na tento křehký ekosystém nedozírné následky.“
Vogt-Roberts se ponořil do mapování dramatických změn pocitů a chování a účinků překvapivých objevů a hrůz na postavy a jejich rozhodování. „Jednou z nejúžasnějších věcí, která se nám lidem podařila, je to, že jsme se vyčlenili z potravinového řetězce.“, poznamenává. „Tyto postavy přicházejí na Ostrov lebek s předpoklady ze svého civilizovaného světa a ty zde najednou přestávají platit… protože se vrátili do potravinového řetězce. Chtěl jsem prozkoumat, co by taková situace s lidmi udělala: Koho to zlomí? Koho to naopak posílí? Kdo se s kým spojí?“
Tyto otázky, dodává režisér, jsou ústředním motivem filmu „Kong: Ostrov lebek”. „Líbí se mi nápad vzít hrstku postav z vietnamské války, které v nic nevěří a ani přesně neví, kam patří, a uvrhnout je na toto mystické místo. V našem filmu není Kong pouhým velkým zvířetem. Není to příběh člověk versus příroda. Proto bude náš Kong největší v historii Hollywoodu - chci, aby diváci cítili, jaké to je vzhlédnout a vidět myslícího a divokého tvora tyčícího se nad vámi do výšky 30 metrů.“
Ve filmu „Kong: Ostrov lebek” se diváci setkají tváři v tvář s živoucí horou majestátnosti a čiré síly. Ale Kongova mamutí postava není to jediné, co filmoví tvůrci změnili. Mary Parent vysvětluje: „Když se s Kongem ve filmu setkáváme, je to adolescent; do role vrcholového predátora musí ještě dorůst. A na tomto ostrově se hemží mnohem krutější bytosti, včetně Skullcrawlerů, které vyhubily jeho předky a učinily z něj posledního zástupce svého druhu. Přesně tohle je tak strhující na poznávání této části mytologie. Přestože je Kong velmi působivou postavou, čeká ho v tomto filmu životně důležitá bitva - musí si zpátky vybojovat své právoplatné místo krále Ostrova lebek.“
Snaha přivést diváky na Ostrov lebek zavedla herce a filmový štáb na druhou stranu zeměkoule do těch nejkrásnějších a nejexotičtějších exteriérů, jaké kdy byly ve filmu zachyceny. Vogt-Roberts říká: „Když přinášíte na plátno mýtus ne jako symbol, ale z masa a kostí, je důležité zasadit ho do hmatatelného, skutečného a živoucího prostředí. Takže bylo nesmírně důležité natočit film v reálném prostředí, na které mohou herci reagovat, a nepostavit je jenom před klíčovací pozadí na scéně. Chci, aby lidé vzhlédli na plátno a řekli si: ‚Tak tohle by opravdu mohlo existovat.‘“
Film „Kong: Ostrov lebek” se natáčel na třech kontinentech - v exteriérech v Austrálii, na Havaji a ve Vietnamu, kde se natáčely záběry, které byly později sloučeny a vytvořily naprosto originální svět. První velký celovečerní film, který se natáčel ve Vietnamu, obnášel složitou logistickou operaci pro získání přístupu do nedotčených oblastí v severním Vietnamu a zajištění ekologické ochrany před, během a po natáčení.
Aby mohl přivést zpět na plátno řvoucí titulní postavu, vytvořil režisér Vogt-Roberts filmový štáb složený ze špičkových spolupracovníků, kteří posunuli hranice výpravy a efektů a zvedli laťku v tvorbě digitálních postav.
„Kong: Ostrov lebek” je teprve druhým - a zdaleka největším - Vogt-Robertsovým filmem, ale on se toho úkolu nezalekl. Režisér vzpomíná: „Předsevzal jsem si zprostředkovat divákům zážitek, který bude působit natolik reálně, že v jejich myslích vytvoří prostor pro mýty a záhady. Přestože natáčíme zcela nový film s velmi odlišným příběhem… tak je to pořád King Kong.“

Postavy a obsazení
• Tom Hiddleston - James Conrad
• Samuel L. Jackson - Preston Packard
• Brie Larson - Mason Weaver
• John C. Reilly - Hank Marlow
• John Goodman - Bill Randa
• Thomas Mann - Slivko
• Corey Hawkins - Houston Brooks

Ocenění
Academy Awards
2018 - Vizuální efekty (nominace)

The Saturn Awards
2018 - Nejlepší fantasy (nominace)
2018 - Jeff White, Michael Meinardus, Scott Benza, Stephen Rosenbaum (Nejlepší speciální / vizuální efekty) (nominace)

DABING
V českém znění: Jakub Saic - Tom Hiddleston (James Conrad), Tomáš Juřička - John C. Reilly (Hank Marlow), Terezie Taberyová - Brie Larson (Mason Weaverová), Pavel Šrom - Samuel L. Jackson (Preston Packard), Petr Oliva - John Goodman (Bill Randa), Petr Gelnar - Corey Hawkins (Houston Brooks), Oldřich Hajlich - Jason Mitchell (Mills), Vojtěch Hájek - Thomas Mann (Slivko), Bohdan Tůma - Shea Whigham (Cole), Svatopluk Schuller - John Ortiz (Victor Nieves), Jaroslav Horák - Richard Jenkins (Willis), Tomáš Borůvka - Marc Evan Jackson (Steve), Zdeněk Mahdal - James Michael Connor (Generál Ward), Ivo Novák - Toby Kebbell (Jack Chapman), Zbyšek Horák, Milan Slepička, Barbora Mudrová, Martin Kubačák, Dana Pešková
Překlad: Robert Hájek
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy a režie: Luděk Koutný
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2017

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.3.2017 Freeman Ent.
Premiéra USA: 10.3.2017 Warner Bros. US
Premiéra Čína: 24.3.2017 China Film
Premiéra Austrálie: 9.3.2017 Warner Bros. AU
Premiéra Kanada: 10.3.2017 Warner Bros. CA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 12.7.2017 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 12.7.2017 Magic Box
Poprvé na 4K Blu-ray: -

Tržby v ČR - Kč 12 900 816
Tržby celkem - $ 566 652 812
Návštěvnost v ČR 83 516
Náklady (Rozpočet) - $ 185 000 000

FILMY V SÉRII
Godzilla gastonrolinc.webnode.cz/news/a236/
Akční / Sci-Fi, USA / Japonsko, 1998
Režie: Roland Emmerich, Hrají: Matthew Broderick, Jean Reno

Godzilla gastonrolinc.webnode.cz/news/a237/
Akční / Dobrodružný, USA / Japonsko, 2014
Režie: Gareth Edwards, Hrají: Aaron Taylor-Johnson, Bryan Cranston

Kong: Ostrov lebek gastonrolinc.webnode.cz/news/a223/
Akční / Dobrodružný, USA / Čína, 2017
Režie: Jordan Vogt-Roberts, Hrají: Tom Hiddleston, Brie Larson

Godzilla II Král monster gastonrolinc.webnode.cz/news/godzilla-ii-kral-monster-godzilla-king-of-the-monsters-2019-132-usa-akcni-dobrodruzny-thriller-sci-fi-54/
Akční / Dobrodružný, USA, 2019
Režie: Michael Dougherty, Hrají: Millie Bobby Brown, Vera Farmiga

Godzilla vs. Kong (2021) gastonrolinc.webnode.cz/news/godzilla-vs-kong-godzilla-vs-kong-2021-113-usa-akcni-drama-sci-fi-thriller-56/
USA, Akční / Drama
Režie: Adam Wingard, Hrají: Alexander Skarsgard, Millie Bobby Brown KKL,
 
Tvůrci a herci
Jordan Vogt-Roberts (Režie), Alex Garcia (Produkce), Jon Jashni (Produkce), Mary Parent (Produkce), Thomas Tull (Produkce), Henry Jackman (Hudba), Larry Fong (Kamera), Richard Pearson (Střih), Sarah Finn (Casting), Stefan Dechant (Scénografie), Mary E. Vogt (Kostýmy), Pete Horner (Zvuk), Al Nelson (Zvuk), Bill Corso (Masky), Kenny Niederbaumer (Masky), Dennis Liddiard (Masky), Ralph Malani (Masky), Max Borenstein (Scénář), Dan Gilroy (Scénář), Derek Connolly (Scénář), Tom Hiddleston (Herec), Brie Larson (Herec), Corey Hawkins (Herec), Samuel L. Jackson (Herec), John C. Reilly (Herec), Jason Mitchell (Herec), Toby Kebbell (Herec), John Goodman (Herec), Thomas Mann (Herec), John Ortiz (Herec), Shea Whigham (Herec), Tian Jing (Herec), Richard Jenkins (Herec), Miyavi (Herec), Cynthy Wu (Herec), Eugene Cordero (Herec)
 
2017/118/USA, Vietnam/Akční, Dobrodružný, Fantasy, Sci-Fi
 
Zajímavost k filmu
- Postava Conrada (Tom Hiddleston) se jmenuje podle britsko-polského spisovatele Josepha Conrada, známého především díky románu „Srdce temnoty“. Kniha byla mnohokrát adaptována (například v Coppolově Apokalypse z roku 1979) a pojednává o temných silách uvnitř každého z nás, které se derou na povrch, jakmile se člověk ocitne mimo zábrany civilizace. Hlavní postava jménem Charles Marlow se s takovým zlem setkává v africké džungli - a Marlow je jméno další postavy z filmu, jenž ztvárnil Johnem C. Reillym.
- Vo filme sa stretli Oscarová víťazka Brie Larson (Mason Weaver) a na Oscara nominovaní Samuel L. Jackson (Preston Packard) a John C. Reilly (Hank Marlow).
- Kongov vzhľad vznikol kombináciou svojho náprotivku z roku 1933 a japonskej adaptácie zo šesťdesiatych rokov. Toto skĺbenie umožnilo kreatívnemu tímu spojiť základné vlastnosti klasického Konga s prehnanými "kaiju" (skratka pre japonské gigantické monštrá)  aspektami, a teda výraznejšou dĺžkou, stavbou a silou, ktorá umožní vyrovnanejšiu konfrontáciu s nadchádzajúcim filmom Godzilla vs. Kong (2020).
- Oblečení Johna Goodmana (Bill Randa) je replikou oblečení, které měl na sobě herec Robert Armstrong (Carl Denham) ve filmu King Kong (1933).
- Ve filmu jsou používané vrtulníky Bell UH1 Huey, Sea Stallion a vrtulnik CH 47 Chinok. Zbraně, které používá Preston Packard (Samuel L. Jackson), jsou pistole Colt 1911 a puška M14. Další zbraně použité ve filmu jsou útočná puška M16, útočná puška AK-47, kulomet M2 Browning MG .50 Cal, kulomet M60 a japonsky meč Katana.
- Ve filmu si měl původně zahrát také Russell Crowe.
- Jordan Vogt-Roberts se rozhodl nepoužít ve filmu dinosaury, kteří jsou v jiných zpracováních Kongova příběhu obvyklými obyvateli Ostrova lebek. Dle jeho slov jsou dinosauři ve filmu už ohranou záležitostí, a místo nich raději zařadil zcela nově vytvořenou faunu. Dinosauři však na jeho Ostrově lebek kdysi žili také, dokladem toho je přítomnost lebky triceratopse (či jiného podobného zvířete) v místě hrobu Kongových rodičů.
- Noční scéna setkání Toma Hiddlestona a Brie Larson s Kongem na útesu nápadně připomíná stromovou scénu s brachiosaurem z Jurského Parku (1993). Tentýž film pak také cituje i Samuel L. Jackson (Preston Packard), který si v něm shodou okolností i zahrál, když při průletu bouří prohlásí „Hold on to your butts!” (stejná věta zazněla v Jurském Parku při příjezdu džípu před výběh Tyrannosaura).
- Inspirací pro vzhled obrovského pavouka, který usmrtí několik vojáků z jednotky poručíka Packarda, byli pravděpodobně buď sekáči, nebo případně též třesavkovití, což je čeleď dlouhonohých pavouků, kteří sekáče svým vzhledem dosti připomínají (v běžné mluvě jsou známí spíš jako „hajzlpavouci”). Obecné anglické pojmenování pro obě tyto skupiny členovců zní „Daddy Long Legs”, zatímco oficiální pojmenování pavoučího monstra z filmu je „Mother Long Legs”.
- Anglické pojmenování hmyzovitého tvora, připomínajícího kmen stromu, který se objeví v jedné ze scén, zní „Spore Mantis”. Mantis znamená kudlanka, monstrum ale s kudlankou má jen pramálo společného, a ze všeho nejvíce připomíná jiný hmyz, pakobylku.
- V závěrečném souboji se na začátku Kong pokouší velkému Skullcrawlerovi vykloubit a zlomit čelisti. Tento konkrétní „chvat” byl použit v každé filmové adaptaci King Konga, ve které došlo na souboj Konga s jiným monstrem (výjimku tvoří King Kong vs. Godzilla (1962), tam Kong Godzillovi pouze vrazí do tlamy strom). Poprvé se však stane, že tento útok nevede k usmrcení Kongova protivníka.
- Souboj Konga s obřím hlavonožcem není prvním takovým ve filmové historii. Poprvé Kong bojoval s obří chobotnicí ve filmu King Kong vs. Godzilla (1962). Tato chobotnice však byla „obyčejná”, pouze zvětšená; zatímco jezerní hlavonožec z Ostrova lebek je pravděpodobně hybridem mezi chobotnicí a olihní. (Israha)
- Úvodní scéna měla v původním scénáři odlišnou podobu. Místo střetu amerického a japonského letce mělo na půdě Ostrova lebek dojít ke konfliktu hned celých vojenských jednotek, který měl být po krátké chvíli přerušen útokem obří opice, připomínající King Konga z filmu King Kong (2005) od Petera Jacksona. Vojáci v této scéně společnými silami opici usmrtili, čímž měl Vogt-Roberts v úmyslu šokovat diváky a vyvolat v nich otázky, jak je možné, že hlavní protagonista filmu hned na začátku zemřel. Poté se ale měl na scéně objevit pravý Kong a obě jednotky (s výjimkou dvou vojáků) zdecimovat.
- Hlavní inspirací pro vzhled Skullcrawlerů byl dvounohý plaz, který se krátce mihl v původním King Kongovi z roku 1933 (ve scéně, kdy se Jack Driscoll (Bruce Cabot) ukrývá před rozzuřeným Kongem v převisu rokle). Dalšími dílčími inspiracemi pak byli pokémon Cubone, anděl Sachiel z anime seriálu Neon Genesis Evangelion (od r. 1995), a No Face z anime filmu Cesta do fantazie (2001).
- Výška Konga v tomto filmu je cca 100 stop (přes 30 metrů), což z něj činí největšího amerického filmového Konga. Celkové prvenství však drží japonský Kong, který se objevil ve filmech King Kong vs. Godzilla (1962) a King Kong Escapes (1967). Jeho výška činila rovných 50 metrů.
- Dej filmu sa odohráva v roku 1971.
- Podobne, ako verzia z roku 1976, bola aj táto natáčaná na Havaji.
- Nabídku režírovat film odmítl Joe Cornish.
- Pôvodne mali vo filme hrať aj Michael Keaton a J.K. Simmons, ale kvôli posunutiu nakrúcania nakoniec z projektu vycúvali.
- Spoiler: Jordan Vogt-Roberts měl připravenou alternativní verzi potitulkové scény, ve které se měl objevit Godzilla, a to fyzicky, nikoliv jen jako jeskynní malba. Tato scéna však u studia nakonec neprošla, protože popírala tvrzení z filmu Godzilla (2014), kde bylo prohlášeno, že inkriminované monstrum nebylo spatřeno od jaderných testů v roce 1954.
 
Odkazy