Slunce, seno, jahody / Slunce, seno, jahody (1983/83/Československo/Komedie) 69% -Originál DVD-
21.01.2024 09:30
JEDNOU VĚTOU
„Víte, že dojivost závisí na kultuře prostředí? Student Šimon o tom musí přesvědčit svérázné obyvatele jihočeských Hoštic - i místní krávy.“
OBSAH
Všechno začíná v okamžiku, kdy do jihočeské vísky Hoštice přichází student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička, aby nastoupil v místním JZD na brigádu a současně se pokusil prověřit v praxi svůj experiment na téma "dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí." Vedení JZD však nechce o pochybném experimentu ani slyšet. Všechno se však změní v okamžiku, kdy se po vesnici rozkřikne, že je Šimon synem předsedy krajské zemědělské správy, také se totiž jmenuje Plánička. Blažena, dcera paní Škopkové u níž je Šimon ubytován dostane za úkol vypátrat, jak se věci mají. Všechno však komplikuje žárlivost Blaženina kluka Vency. Film musel být před uvedením do distribuce pro kina zkrácen o deset minut.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
No jo, marná sláva, točil to Troška, tak to holt podle toho vypadá. Řemeslně je to jezeďárna nejtěžšího kalibru, scénář je plný úděsně zhovadilých vtipů a pokusů být co nejtrhlejší – některé "kulturní vložky" (třeba ta s měsícem a arií z Rusalky) nesou typicky troškovský rukopis, po kterém se soudnému divákovi udělá nevolno jako po flaše zelené. Na druhou stranu – Troškovi se uprostřed přihlouplého běsnění podařilo dokonale trefit atmosféru klasické české vesnice a v některých místech je Slunce, seno... až překvapivě věrné a poetické (možná jaksi mimoděk). Nepochybně je to zásluhou výborných výkonů herců i neherců (zejména Růžičková dodává své Škopkové famózní grády) a také některých vtipně pointovaných situací. Nevědět, co z této filmařské větve vzešlo za nesmírné prasečiny v budoucnu, snad bych dal i o hvězdu více. Bohužel už to víme všichni... (Marigold) 3*
Do malé vesnice Hoštice přijíždí na brigádu student Šimon Plánička. Chce tu v místním kravíně experimentovat. Počáteční nedůvěra se změní, když se rozkřikne, že je to syn krajského funkcionáře. Netřeba dvakrát představovat Troškovo stěžejní dílo a jeden z nejvýraznějších počinů 80 let, který je odpovědí na bláznivé italské komedie s košilatým humorem. Výborně se mu podařilo vystihnout letní atmosféru a komedie se dá směle zařadit k těm nastárnoucím, ale mě nijak neohromila a dávám střízlivé hodnocení. 60% (kingik) 3*
Troška to myslel opravdu upřímně. On na vesnici skutečně žil a zachytil ji tak, jak si život zde představoval. Vesnice je podle něj prostě místem spokojeného života, kde se banda buranských balíků mlátí, špehuje a pomlouvá bez jakéhokoli záchvěvu intelektu nebo čehokoli hlubšího a trvalejšího. Ten, kdo tento názor sdílí, se musí skutečně dobře bavit, a proto má tento film smysl. Ten, kdo má však o vesnickém životě naprosto jinou představu, bude spíše zhnusen a znechucen. Většina mladších postav, představovaných nejspíš místními jezeďáky, působí neuvěřitelně neherecky a trapně, a tak dostali příležitost k vyniknutí spíše průměrní herci jako Luděk Kopřiva. Vzhledem k tomu, co Troška produkoval dále, produkuje teď a hodlá produkovat v budoucnu, se však ještě jedná o snesitelnou blbost. (Pohrobek) 2*
VELKÁ RECENZE
Zdeněk Troška v roce 1983 natočil dva filmy školní komedii Bota jménem Melichar a vesnickou veselohru Slunce seno jahody. Tou talentovaný debutant předznamenal nejúspěšnější tituly své filmografie: pokračování Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991) i trilogie Kameňák (2003–2005) a Babovřesky (2013–2015). V prvním dílu série, odehrávajícím se v jihočeské vísce Hoštice, Troška se scenáristou Petrem Markovem vytvořili idylický fikční svět české vesnice. Do místního JZD přijíždí na brigádu Šimon Plánička, student zemědělské školy, který se rozhodne ozkoušet v praxi svou tezi o závislosti dojivosti krav na kultuře prostředí. Zatímco úspěšně experimentuje s dojnicí místního faráře Otíka, družstevní krávy k lepšímu výkonu nepohne ani poslech hudby. Navíc vznikne podezření, že Šimon je synem předsedy krajské zemědělské správy. Dcera mladíkovy bytné, Blažena Škopková, dostane za úkol zjistit pravdu, čímž ovšem vybudí žárlivost u svého přítele Vency... Troškovy Hoštice jsou místem plným rázovitých postaviček v duchu tradice lidových komedií, jimž vyprávění přibližuje i volba „bezstarostného“ prázdninového období. Energická matka Škopková, Otík povyšující slídičství na boží poslání, upjatá, leč muzikální paní řídící Hubičková, infantilní stařenka v obytné posteli, neúnavná informátorka Keliška to jsou figurky, jejichž bodré „hlášky“ rychle zlidověly. Zdeněk Troška se ve svém prvním hoštickém opusu projevil jako živelně komediální vypravěč, který ovšem vedle žertovných scének neváhá inscenovat i nefalšovaně poetickou atmosféru, již mu pomohl evokovat zkušený kameraman Josef Hanuš. Tyto kvality se v následujících Troškových opusech začaly vytrácet, na rozdíl od schopnosti sladit výkony herců i neherců, kteří se svým režisérem často pokračovali do některých jeho dalších filmů. To je případ zkušené Heleny Růžičkové či debutujícího Pavla Kikinčuka (Šimon), který se stal nedílnou součástí série Babovřesky.
Do jihočeské vesnice jede student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička na brigádu. Z motoráčku musí vyskočit za jízdy. Vlak má zpoždění a kdyby zastavil, ještě by narostlo. Šimon má pro JZD připraven experiment, jak zvýšit dojivost krav: zkrášlit chlévy a kravám při dojení dopřát hudbu. Předseda JZD o experimentu nechce ani slyšet. Zatím ubytuje mladíka v rodině Škopkových, které velí energická Škopková. Šimon se nechce svého pokusu vzdát, až nakonec získá krávu, která patří farářovi. Kráva skutečně dojí podstatně víc, než před experimentem. Vedení družstva váhá a navíc se rozkřikne, že Šimon je synem ředitele krajské zemědělské správy. Dcera Škopkových Blažena má na taneční zábavě zjistit pravdu. To se nelíbí Blaženinu chlapci Vencovi, který začne žárlit.Uprostřed zábavy zpozorují vesničané obrovský měsíc a paní řídíci ihned zazpívá operní árii o měsíčku. Vedení družstva dovolí Šimonovi, aby svůj pokus zopakoval v kravíně. U Škopků mají starosti s nechodící babičkou, která svým blízkým občas ztrpčuje život zlomyslnými skutky. Družstevní krávy ani při poslechu hudby nechtějí víc dojit. Blažena je těhotná, Venca ji podezírá, že budoucí dítě je Šimonovo, ale Blažena dokáže, že mu byla věrná. Do vesnice dorazí delegace z kraje včetně otce Pláničky, který nic netušil o činnosti svého syna. Chce s ním mluvit, ale usmíření milenci Blažena a Venca pomohou Šimonovi utéct. A tentokrát musí do motoráčku naskočit.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.9.1984
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 8.10.2003 (DVD)
Poprvé na DVD: 1.10.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Slunce, seno, jahody (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/bbb44/
Československo, Komedie, 1983
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Helena Růžičková, Stanislav Tříska
Slunce, seno a pár facek (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/bbb42/
Československo, Komedie, 1989
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Helena Růžičková, Stanislav Tříska
Slunce, seno, erotika (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/bbb43/
Československo, Komedie, 1991
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Helena Růžičková, Stanislav Tříska
„Víte, že dojivost závisí na kultuře prostředí? Student Šimon o tom musí přesvědčit svérázné obyvatele jihočeských Hoštic - i místní krávy.“
OBSAH
Všechno začíná v okamžiku, kdy do jihočeské vísky Hoštice přichází student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička, aby nastoupil v místním JZD na brigádu a současně se pokusil prověřit v praxi svůj experiment na téma "dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí." Vedení JZD však nechce o pochybném experimentu ani slyšet. Všechno se však změní v okamžiku, kdy se po vesnici rozkřikne, že je Šimon synem předsedy krajské zemědělské správy, také se totiž jmenuje Plánička. Blažena, dcera paní Škopkové u níž je Šimon ubytován dostane za úkol vypátrat, jak se věci mají. Všechno však komplikuje žárlivost Blaženina kluka Vency. Film musel být před uvedením do distribuce pro kina zkrácen o deset minut.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
No jo, marná sláva, točil to Troška, tak to holt podle toho vypadá. Řemeslně je to jezeďárna nejtěžšího kalibru, scénář je plný úděsně zhovadilých vtipů a pokusů být co nejtrhlejší – některé "kulturní vložky" (třeba ta s měsícem a arií z Rusalky) nesou typicky troškovský rukopis, po kterém se soudnému divákovi udělá nevolno jako po flaše zelené. Na druhou stranu – Troškovi se uprostřed přihlouplého běsnění podařilo dokonale trefit atmosféru klasické české vesnice a v některých místech je Slunce, seno... až překvapivě věrné a poetické (možná jaksi mimoděk). Nepochybně je to zásluhou výborných výkonů herců i neherců (zejména Růžičková dodává své Škopkové famózní grády) a také některých vtipně pointovaných situací. Nevědět, co z této filmařské větve vzešlo za nesmírné prasečiny v budoucnu, snad bych dal i o hvězdu více. Bohužel už to víme všichni... (Marigold) 3*
Do malé vesnice Hoštice přijíždí na brigádu student Šimon Plánička. Chce tu v místním kravíně experimentovat. Počáteční nedůvěra se změní, když se rozkřikne, že je to syn krajského funkcionáře. Netřeba dvakrát představovat Troškovo stěžejní dílo a jeden z nejvýraznějších počinů 80 let, který je odpovědí na bláznivé italské komedie s košilatým humorem. Výborně se mu podařilo vystihnout letní atmosféru a komedie se dá směle zařadit k těm nastárnoucím, ale mě nijak neohromila a dávám střízlivé hodnocení. 60% (kingik) 3*
Troška to myslel opravdu upřímně. On na vesnici skutečně žil a zachytil ji tak, jak si život zde představoval. Vesnice je podle něj prostě místem spokojeného života, kde se banda buranských balíků mlátí, špehuje a pomlouvá bez jakéhokoli záchvěvu intelektu nebo čehokoli hlubšího a trvalejšího. Ten, kdo tento názor sdílí, se musí skutečně dobře bavit, a proto má tento film smysl. Ten, kdo má však o vesnickém životě naprosto jinou představu, bude spíše zhnusen a znechucen. Většina mladších postav, představovaných nejspíš místními jezeďáky, působí neuvěřitelně neherecky a trapně, a tak dostali příležitost k vyniknutí spíše průměrní herci jako Luděk Kopřiva. Vzhledem k tomu, co Troška produkoval dále, produkuje teď a hodlá produkovat v budoucnu, se však ještě jedná o snesitelnou blbost. (Pohrobek) 2*
VELKÁ RECENZE
Zdeněk Troška v roce 1983 natočil dva filmy školní komedii Bota jménem Melichar a vesnickou veselohru Slunce seno jahody. Tou talentovaný debutant předznamenal nejúspěšnější tituly své filmografie: pokračování Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991) i trilogie Kameňák (2003–2005) a Babovřesky (2013–2015). V prvním dílu série, odehrávajícím se v jihočeské vísce Hoštice, Troška se scenáristou Petrem Markovem vytvořili idylický fikční svět české vesnice. Do místního JZD přijíždí na brigádu Šimon Plánička, student zemědělské školy, který se rozhodne ozkoušet v praxi svou tezi o závislosti dojivosti krav na kultuře prostředí. Zatímco úspěšně experimentuje s dojnicí místního faráře Otíka, družstevní krávy k lepšímu výkonu nepohne ani poslech hudby. Navíc vznikne podezření, že Šimon je synem předsedy krajské zemědělské správy. Dcera mladíkovy bytné, Blažena Škopková, dostane za úkol zjistit pravdu, čímž ovšem vybudí žárlivost u svého přítele Vency... Troškovy Hoštice jsou místem plným rázovitých postaviček v duchu tradice lidových komedií, jimž vyprávění přibližuje i volba „bezstarostného“ prázdninového období. Energická matka Škopková, Otík povyšující slídičství na boží poslání, upjatá, leč muzikální paní řídící Hubičková, infantilní stařenka v obytné posteli, neúnavná informátorka Keliška to jsou figurky, jejichž bodré „hlášky“ rychle zlidověly. Zdeněk Troška se ve svém prvním hoštickém opusu projevil jako živelně komediální vypravěč, který ovšem vedle žertovných scének neváhá inscenovat i nefalšovaně poetickou atmosféru, již mu pomohl evokovat zkušený kameraman Josef Hanuš. Tyto kvality se v následujících Troškových opusech začaly vytrácet, na rozdíl od schopnosti sladit výkony herců i neherců, kteří se svým režisérem často pokračovali do některých jeho dalších filmů. To je případ zkušené Heleny Růžičkové či debutujícího Pavla Kikinčuka (Šimon), který se stal nedílnou součástí série Babovřesky.
Do jihočeské vesnice jede student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička na brigádu. Z motoráčku musí vyskočit za jízdy. Vlak má zpoždění a kdyby zastavil, ještě by narostlo. Šimon má pro JZD připraven experiment, jak zvýšit dojivost krav: zkrášlit chlévy a kravám při dojení dopřát hudbu. Předseda JZD o experimentu nechce ani slyšet. Zatím ubytuje mladíka v rodině Škopkových, které velí energická Škopková. Šimon se nechce svého pokusu vzdát, až nakonec získá krávu, která patří farářovi. Kráva skutečně dojí podstatně víc, než před experimentem. Vedení družstva váhá a navíc se rozkřikne, že Šimon je synem ředitele krajské zemědělské správy. Dcera Škopkových Blažena má na taneční zábavě zjistit pravdu. To se nelíbí Blaženinu chlapci Vencovi, který začne žárlit.Uprostřed zábavy zpozorují vesničané obrovský měsíc a paní řídíci ihned zazpívá operní árii o měsíčku. Vedení družstva dovolí Šimonovi, aby svůj pokus zopakoval v kravíně. U Škopků mají starosti s nechodící babičkou, která svým blízkým občas ztrpčuje život zlomyslnými skutky. Družstevní krávy ani při poslechu hudby nechtějí víc dojit. Blažena je těhotná, Venca ji podezírá, že budoucí dítě je Šimonovo, ale Blažena dokáže, že mu byla věrná. Do vesnice dorazí delegace z kraje včetně otce Pláničky, který nic netušil o činnosti svého syna. Chce s ním mluvit, ale usmíření milenci Blažena a Venca pomohou Šimonovi utéct. A tentokrát musí do motoráčku naskočit.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.9.1984
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 8.10.2003 (DVD)
Poprvé na DVD: 1.10.2003 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Slunce, seno, jahody (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/bbb44/
Československo, Komedie, 1983
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Helena Růžičková, Stanislav Tříska
Slunce, seno a pár facek (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/bbb42/
Československo, Komedie, 1989
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Helena Růžičková, Stanislav Tříska
Slunce, seno, erotika (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/bbb43/
Československo, Komedie, 1991
Režie: Zdeněk Troška, Hrají: Helena Růžičková, Stanislav Tříska
Tvůrci a herci
Zdeněk Troška (Režie), Blažej Vráb (Produkce/Vedoucí výroby), Karel Vágner (Hudba), Josef Hanuš (Kamera), Eva Bobková (Střih), Oldřich Bosák (Scénografie), Marie Franková (Kostýmy), Karel Jaroš (Zvuk), František Čížek (Masky), Zdeněk Troška (Scénář), Petr Markov (Scénář), Helena Růžičková (Herec), Stanislav Tříska (Herec), Erna Červená (Herec), Veronika Kánská (Herec), Broněk Černý (Herec), Pavel Kikinčuk (Herec), Martin Šotola (Herec), Miroslav Zounar (Herec), Jaroslava Kretschmerová (Herec), Jiří Lábus (Herec), Pavel Vondruška (Herec), Václav Troška (Herec), Marie Pilátová (Herec), Marie Švecová (Herec), Vlastimila Vlková (Herec), Luděk Kopřiva (Herec), Jiřina Jirásková (Herec), Petra Pyšová (Herec), Hana Čížková (Herec), Jiří Kostka (Herec), Jiří Růžička ml. (Herec), Vlasta Meszarošová (Herec), Oleg Reif (Herec), Alena Karešová (Herec), Karel Engel (Herec), Jiřina Jelenská (Herec), Jiří Janda (Herec), Růžena Trošková (Herec)
1983/83/Československo/Komedie
Zajímavost k filmu
- Pavel Kikinčuk (Šimon Plánička) povedal, že v žiadnom ďalšom pokračovaní nechce byť. Doslovne sa vyjadril, že „v takých sračkách hrať nebude“ – prezradil scenárista trilógie, Petr Markov.
- Počas natáčania filmu vznikol románik medzi roztomilou sprievodkyňou Helenkou (Vlasta Meszarošová) a inžinierom Šimonom Pláničkom (Pavel Kikinčuk).
- Na začátku filmu, asi v desáté minutě, kdy jde Šimon Plánička (Pavel Kikinčuk) po pěšině k budově JZD, a také ke konci filmu, lze zaslechnout melodii, která je známá z filmu Tenkrát na Západě (1968). Píseň od Ennia Morriconeho s názvem "Adio Cheyenne" hraje ve scéně, kdy na konci filmu postava Cheyenna (Jason Robards) umírá.
- Představitelka Kelišky Marie Švecová a Konopnice Marie Pilátová byly ve skutečnosti sestřenice.
- Libuše Švormová musela na požadavek režiséra Zdeňka Trošky znovu nadabovat scénu z filmu Angelika, markýza andělů (1964), protože dabing z filmu prý nebyl použitelný.
- Slavný pes Piňda, který se v tomto díle objevil, byl ve skutečnosti pes Heleny Růžičkové. Jmenoval se Fredy.
- Ve vyprávění spoluautora scénáře Petra Markova zaznělo, že si zástupci Českých drah stěžovali generálnímu řediteli Barrandova, že nikde v ČR nejezdí vlak, kde by pasažéři byli nuceni si přesedat, aby se nepřevrátil.
- Ve scéně, kdy je Škopková (Helena Růžičková) na hřbitově a chystá se na mši do kostela, lze zaslechnout píseň z kostela na varhany. Tuto píseň zahrál sám Zdeněk Troška, který je svou hrou na varhany znám.
- Herci byli instruováni, aby neartikulovali jako na divadle, ale mluvili "lidově". Zato měli dodržovat daný text, protože postavy byly inspirovány postavami skutečnými a Troška věděl, co a jak by v dané situaci asi řekly.
- Jaroslava Kretschmerová ve filmu ztvárnila postavu Evy Pilátové, která svým jménem odkazuje na herečku Marii Pilátovou, která hrála Konopnici.
- Zdeněk Troška natočil i ukázky z porno? A umučení sv. Šebestiána. Materiál pro oba krátké Flmy byl pořízen během jediného natáčecího dne. Chlapec, kterého zasáhne šíp, byl přítel dcery Michala Tučného, který měl v Hošticích chatu. Kvůli pornonahrávce byl Troška vyslýchán veřejnou bezpečností.
- Ve scéně, kde se táta Škopek (Stanislav Tříska) dívá na televizi, sleduje seriál z tehdejšího Sovětského svazu Jen počkej, zajíci! (1969).
- Film vznikl náhodou. Podnětem se stala situace na každoroční schůzi na Barrandově, kde Zdeněk Troška vyřkl námitku „proč dovážíme italské komedie, když si je můžem natočit sami“. Tehdejší ředitel mu odpověděl, at tedy nějakou natočí.
- Film, který Škopková (Helena Růžičková) sleduje v televizi, je Angelika, markýza andělů (1964). V záběru je Angelika (Michele Mercier) s bratrancem Nicolasem (Giuliano Gemma), který ji pokládá na lůžko, ale líbá ji Joffrey de Peyrac (Robert Hossein).
- Jedná se o jediný film série, ve kterém zaznělo jméno Škopka (Stanislav Tříska). Křestní jméno Vladimír vykřikne Škopková (Helena Růžičková) ve chvíli, kdy se s babičkou (Erna Červená) hádala o „hovně“ v ruce.
- Úvodní scéna, kdy jde Keliška (Marie Švecová) polem, byla posledním natočeným záběrem.
- Jiřina Jirásková měla od vedení Barrandovských studií zákaz natáčení. Zděnku Troškovy se ji ale malou lstí podařilo obsadit.
- Jiřina Jirásková má chalupu 7 kilometrů od Hoštic, a to v Malenicích, které jsou ve filmu také zmíněny.
- Stanislava Třísku (Škopek) si vybrala do filmu sama Helena Růžičková.
- Původní verze filmu byla o 10 minut delší, na příkaz UVKSČ se ale musely vystřihnout některé scény. Vystřižené a přetočené scény režisér následně použil v dalším pokračování.
- Počas natáčania filmu vznikol románik medzi roztomilou sprievodkyňou Helenkou (Vlasta Meszarošová) a inžinierom Šimonom Pláničkom (Pavel Kikinčuk).
- Na začátku filmu, asi v desáté minutě, kdy jde Šimon Plánička (Pavel Kikinčuk) po pěšině k budově JZD, a také ke konci filmu, lze zaslechnout melodii, která je známá z filmu Tenkrát na Západě (1968). Píseň od Ennia Morriconeho s názvem "Adio Cheyenne" hraje ve scéně, kdy na konci filmu postava Cheyenna (Jason Robards) umírá.
- Představitelka Kelišky Marie Švecová a Konopnice Marie Pilátová byly ve skutečnosti sestřenice.
- Libuše Švormová musela na požadavek režiséra Zdeňka Trošky znovu nadabovat scénu z filmu Angelika, markýza andělů (1964), protože dabing z filmu prý nebyl použitelný.
- Slavný pes Piňda, který se v tomto díle objevil, byl ve skutečnosti pes Heleny Růžičkové. Jmenoval se Fredy.
- Ve vyprávění spoluautora scénáře Petra Markova zaznělo, že si zástupci Českých drah stěžovali generálnímu řediteli Barrandova, že nikde v ČR nejezdí vlak, kde by pasažéři byli nuceni si přesedat, aby se nepřevrátil.
- Ve scéně, kdy je Škopková (Helena Růžičková) na hřbitově a chystá se na mši do kostela, lze zaslechnout píseň z kostela na varhany. Tuto píseň zahrál sám Zdeněk Troška, který je svou hrou na varhany znám.
- Herci byli instruováni, aby neartikulovali jako na divadle, ale mluvili "lidově". Zato měli dodržovat daný text, protože postavy byly inspirovány postavami skutečnými a Troška věděl, co a jak by v dané situaci asi řekly.
- Jaroslava Kretschmerová ve filmu ztvárnila postavu Evy Pilátové, která svým jménem odkazuje na herečku Marii Pilátovou, která hrála Konopnici.
- Zdeněk Troška natočil i ukázky z porno? A umučení sv. Šebestiána. Materiál pro oba krátké Flmy byl pořízen během jediného natáčecího dne. Chlapec, kterého zasáhne šíp, byl přítel dcery Michala Tučného, který měl v Hošticích chatu. Kvůli pornonahrávce byl Troška vyslýchán veřejnou bezpečností.
- Ve scéně, kde se táta Škopek (Stanislav Tříska) dívá na televizi, sleduje seriál z tehdejšího Sovětského svazu Jen počkej, zajíci! (1969).
- Film vznikl náhodou. Podnětem se stala situace na každoroční schůzi na Barrandově, kde Zdeněk Troška vyřkl námitku „proč dovážíme italské komedie, když si je můžem natočit sami“. Tehdejší ředitel mu odpověděl, at tedy nějakou natočí.
- Film, který Škopková (Helena Růžičková) sleduje v televizi, je Angelika, markýza andělů (1964). V záběru je Angelika (Michele Mercier) s bratrancem Nicolasem (Giuliano Gemma), který ji pokládá na lůžko, ale líbá ji Joffrey de Peyrac (Robert Hossein).
- Jedná se o jediný film série, ve kterém zaznělo jméno Škopka (Stanislav Tříska). Křestní jméno Vladimír vykřikne Škopková (Helena Růžičková) ve chvíli, kdy se s babičkou (Erna Červená) hádala o „hovně“ v ruce.
- Úvodní scéna, kdy jde Keliška (Marie Švecová) polem, byla posledním natočeným záběrem.
- Jiřina Jirásková měla od vedení Barrandovských studií zákaz natáčení. Zděnku Troškovy se ji ale malou lstí podařilo obsadit.
- Jiřina Jirásková má chalupu 7 kilometrů od Hoštic, a to v Malenicích, které jsou ve filmu také zmíněny.
- Stanislava Třísku (Škopek) si vybrala do filmu sama Helena Růžičková.
- Původní verze filmu byla o 10 minut delší, na příkaz UVKSČ se ale musely vystřihnout některé scény. Vystřižené a přetočené scény režisér následně použil v dalším pokračování.
Odkazy
Hrají:
Helena Růžičková, Stanislav Tříska, Erna Červená, Veronika Kánská, Broněk Černý, Pavel Kikinčuk, Martin Šotola, Miroslav Zounar, Jaroslava Kretschmerová, Jiří Lábus, Pavel Vondruška, Václav Troška, Marie Pilátová, Marie Švecová, Vlastimila Vlková, Luděk Kopřiva, Jiřina Jirásková, Petra Pyšová, Hana Čížková, Jiří Kostka, Jiří Růžička ml., Vlasta Mészárosová-Šebková, Oleg Reif, Alena Karešová, Karel Engel, Jiřina Jelenská, Jiří Janda, Růžena Trošková