Viktor Frankenstein / Viktor Frankenstein (2015/109/USA/Drama, Horor, Sci-Fi) 56%

JEDNOU VĚTOU
„Odhalte původ monstra a jeho stvoření."

OBSAH
Oživit mrtvou hmotu a stvořit z ní živou bytost dokázali zatím jen Bůh a Viktor Frankenstein. A právě o tom druhém vypráví náš příběh odehrávající se ve století, kdy se čerstvě probuzená věda, nové technologie a tradiční víra a náboženství sbližují, aby změnily zákony, jimiž se řídí život a smrt. V časech, kdy se zdá, že nic není nemožné. Radikální vědec Dr. Viktor Frankenstein (James McAvoy) a jeho pomocník Igor (Daniel Radcliffe) mají společnou vizi o uměle stvořeném životě, který může změnit svět. Victorovi se však výsledky jejich společné práce vymknou kontrole a dokonce hrozí, že se dostanou do rukou lidem, kteří s nimi budou chtít uspokojit své mocenské choutky. Zatímco Frankenstein chce ve vynalézání pokračovat bez ohledu na možné následky, Igor si uvědomuje, k jakým hrůzným koncům mohou vést. Jedině on může nakonec Viktora zachránit před sebou samým a svět před smrtelně nebezpečným monstrózním stvořením.(CinemArt CZ)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
To, že je film natočen místy trošičku béčkově, nic nemění na tom, že jsem se docela příjemně bavil. Škoda jen tak cirka prostředka, za kterým se táhla nuda dlouhá jak smrad z vopičárny. Závěr to ale naštěstí zachránil a celý dojem z tohoto novodobého příběhu o Frankensteinovi o dost pozvedl. U Jamese McAvoye je hrozně vidět, jak dobrý herec je. Ze začátku Vás to nenapadne, ale ke konci to jeho šílenství bylo vysloveně živelné. Škoda jen, že to šílenství bylo tak znatelné, že postrádalo jakoukoliv logiku. Akorát ukazovalo hereckou preciznost, ale psycholog by s rozebíráním takové postavy měl trošku problém. No, ale tohle rozebírání radši přenechám nějakým rádoby odborníkům. Ve výsledku jsem opravdu byl více spokojený, než nespokojený. Sláva to není, ale solidní tři hvězdy si tento film určitě zaslouží. (Malarkey) 3*

Sherlock Frankenstein. Rejža televizního SHERLOCKA roubuje frankensteinovskou legendu na holmesovské schéma a arogantního génia Victora nahlíží pohledem jeho přítele a spolupracovníka Igora, přičemž se od hororu přesouvá k temnému viktoriánskému dobrodružství a la Ritchieho SHERLOCK HOLMES (obzvlášť ho připomene úvodní zpomalený útěk z cirkusu) a vtipně obsazuje televizního Moriartyho do role "nejlepšího detektiva Scotland Yardu" (a mihne se tu i Molly). Příběh má svižný rozjezd se seznámením Igora a Victora, ale poněkud unavený dojezd se stvořením monstra. Manický McAvoy mě sice k filmu přitáhl, ale během sledování si mě získal spíš Radcliffe, suvererénně dolující sympatie jako dickensovský sirotek s dobrým srdcem hledající štěstí v krutém světě. Příjemné, byť nedotažené překvapení. (choze) 3*

Já tušil správně, proč s projekcí nespěchat. Díky tomu, že většina dolarový munice šla na výpravu a dva známý ksichty, co můžou holky nalákat do Cinestaru, se tak trochu zapomnělo na detail, kterej z hororu dělá horor. A jsme doma. O atmošku tu člověk nezakopne, masky nahradily CGI (zhouba moderního hororu!) a samotný monstrum, co vypadá jako směs Terminátora s Hulkem, se zrodí až deset minut před koncem. Jediný napětí je tak smrsknutý na palčivou otázku, jestli si ti dva gentlemani přece jen nevjedou do kalhot. Jaksi taksi povedenou scénkou je ta s probuzenou opicí, ale to je skoro na dvou hodinovou nudu dost málo. Nechte Frankensteina spát a zfilmujte radši pořádnýho Lovecrafta, kurva drát. (Bloody13) 2*

VELKÁ RECENZE
Já jsem se na ten film vážně těšil. Paul McGuigan natočil Lucky Number Slevin a pár skvělých dílů televizního Sherlocka a Daniel Radcliffe a James McAvoy patří mezi herce, kteří se soustavně snaží jet na maximum. Přihoďte si k tomu Maxe Landise, který napsal výbornou Kroniku, a dostanete papírově celkem solidní produkt, který by mohl dát starému příběhu patřičně svěží říz. Jenže předpoklady a realita jsou něco jiného. A Viktor Frankenstein bohužel dopadl dost útrapně.
Začátek přitom vůbec není zlý. McGuigan hned zkraje přizná, že hodlá vyprávět dávno známý příběh, a Radcliffe s McAvoyem je rozjedou fajnovou naháněčku v cirkuse, ze kterého Viktor Frankenstein vytáhne lékařsky nadaného hrbáče. Jenže pak šílený vědec přinese pumpu, vyčerpá novému příteli ohyzdný hrb a zhruba za půl dne udělá z kulhavé polostvůry pohledného mladíka. No a v tu chvíli se začne uhánět z kopce...
Vím, nad touhle přeměnou by měl člověk mávnout rukou a začít se nořit do příběhu, který dává na odiv slušnou výpravu a brousí hranu tělesných nechutností málem k eRku. Jenže místo poctivého dramatu se začíná budovat jen zkratkovitá dialogovka, v níž se McAvoy soustavně chová jako neurvalý magor na koksu a Radcliffe s noří do podivně jednoduché romance. Do toho všeho se zjeví bohatý padoušský lord, kterému je asi 15 let (?!), a když už se objeví Charles Dance, aby tu mateřskou trochu rozbil, zmizí ze scény dřív než stihnete říct "co v tom filmu sakra dělá digitální zombie opice"?
Co se děje dál? McGuigan s Landisem přihazují Frankensteinovi nové motivace, které jsou sice odvážné, ale úplně hloupé a zbytečné, a vedou celý příběh k očekávanému finále, které vypadá jako něco z Wolfensteina. Bohužel ale není ani moc napínavé ani moc cool, ačkoliv se o to urputně snaží. Dějové linky holt netáhnou a osud postav je vám tak nějak volný. Takže se vítaně svěží interpretace pomalu zvrtává v béčkovou koninu, která sice skvěle využívá titěrný čtyřicetimilionový rozpočet, ale bohužel nezvládá zabrat v žádném z mnoha žánrů, které do ní byly vpašovány.
Zčásti je to scénářem, který měl daleko důkladněji prodat postavy. Zčásti režisérem, který filmu nedodává potřebný balanc a McAvoye vážně nechává zbytečně moc běsnit. A ve finále je tu drobný problém s castingem, protože se ve filmu objeví hned tři výrazné tváře z televizního Sherlocka (Mycroft a Molly se jen mihnou, Moriarty ale hraje důležitou postavu, který mu moc nesedí), což je vzhledem k popularitě seriálu krapet rušivé.
Jistě, ta poslední věc nebude trápit zdaleka všechny. Ty dvě předchozí jsou ale dost zásadní a dělají z Viktora Frankensteina smutně nepovedený experiment. Na plátno prostě dorazila špetka televizního Sherlocka, špetka Downeyho Sherlocka a kupa dalších inspirací. Na vlastních nohách ale tahle Viktor nikdy nestojí, ačkoliv se snaží o zajímavý úhel pohledu a může si díky rozpočtu dovolit živelnost, která by většímu projektu asi neprošla. Velká škoda. Jak jsem psal na začátku, všem zúčastněným jsem přál našlápnutou trefu.


O FILMU
Viktor Frankenstein je naprosto jedinečným “frankensteinovským” filmem. Inspirovaný klasickým románem Mary Shelleyové a nesčetným množstvím jeho adaptací, v tomto novém pojetí se scénárista Max Landis zaměřuje na vztah mezi Viktorem a jeho nejlepším přítelem, asistentem Igorem. Vlastně se jedná o první zpracování, kdy je příběh z velké části odvyprávěn z pohledu Igora. “Je to příběh o blízkém vztahu mezi těmito dvěma muži,” poznamenává režisér Paul McGuigan. “Viktor a Igor se navzájem potřebují. Přesněji řečeno, Viktor potřebuje Igora mnohem víc než naopak.”
I když se film odehrává v roce 1860, na samém počátku průmyslové revoluce, je v něčem současný. “Nevnímám ho jako dobový film,” říká Daniel Radcliffe, “ale jako zcela moderní. Viktor a Igor mají skvělé nápady; jsou průkopníky. Nepřistupují k vědě pouze jako pozorovatelé. Věří, že mohou být kreativní a změnit svět.”
“Líbí se mi drzý tón filmu, a jak se vyhýbá tomu, být viktoriánsky upjatý,” pokračuje Radcliffe. “Viktor a Igor myslí na budoucnost.”
McGuigan se přidává: “Tito dva mladí muži mění svět.” James McAvoy poznamenává, že Viktor Frankenstein zároveň vzdává hold nesčetnému množství filmů, ve kterých byly tyto postavy a témata zpracovány. “Tento film představí mnoho známých prvků, které byste ve filmu o Frankensteinovi očekávali, navíc ale nabízí nečekaný rozměr postav, vztahů a zábavy.”
“Maxu Landisovi se podařilo vystihnout ducha všech frankensteinovských filmů, které viděl,” říká McGuigan. “Posbíral ty nejlepší myšlenky a vytvořil své vlastní ‘monstrum,’ abych tak řekl.”
McGuiganovi se obzvláště líbilo Landisovo rozhodnutí odvyprávět příběh z pohledu Igora. Tento přístup poukazuje na klíčové nepochopení této postavy a jeho úlohy ve frankensteinovské tradici. Igor nebyl postavou v románu Mary Shelleyové, ani se neobjevuje ve většině z následujících filmových adaptací. Hlavním zdrojem toho, jak si veřejnost Igora představuje, je hrbatý laboratorní asistent v podání Dwighta Fryee ve filmu Frankenstein z roku 1931 Jamese Whale, i když se v tomto případě postava vlastně jmenovala Fritz. Avšak většina diváků zná tuto postavu z hereckého podání Martyho Feldmana v oblíbené komedii Mladý Frankenstein Mela Brookse.
Další nedorozumění se týká samotného jména. Mnoho lidí připisuje jméno Frankenstein netvorovi, namísto jeho tvůrci - dobrosrdečnému doktorovi. “Takže jsme dali jméno ‘Frankenstein’ zpět vědci - Viktoru Frankensteinovi,” říká McGuigan.
McAvoy souhlasí, že: “Kdykoliv se mě někdo zeptal, co jsem dělal [během natáčení Viktora Frankensteina], řekl jsem, hraju Frankensteina a oni na to: ‘Nejsi trochu malý na to, abys hrál netvora?’ Takže jsem je musel opravit ‘Ne, ne, hraju doktora.’”
Stěžejním momentem pro Viktora a Igora je jedna z počátečních scén filmu, kdy Viktor narovná Igorův hrb, což je podle McGuigana “metaforou celého filmu.” Poté, co Viktor Igora vysvobodí z cirkusu, odveze ho do svého bytu a během několika minut jím mrští o zeď. Masivní stříkačkou pak na svém novém “pacientovi” vykoná bleskurychlý lékařský zákrok. O chvíli později je Igorův hrb napraven. “Pokud si myslíte, že víte, kdo je Viktor, prvních pár minut filmu vás vyvede z omylu,” říká McGuigan. “Je nebezpečný a je zábavné ho sledovat.”
Zábavný a nebezpečný, to ano, ale také geniální, posedlý - a psychopat. Viktor se pohybuje na tenké linii mezi temnotou a světlem, mezi životem a smrtí. Jen Igor ho může zachránit před propadem do šílenství, ze kterého není návratu. Není to lehký úkol vzhledem k tomu, že se Viktor a Igor zabývají základními otázkami jako například: Odkud pocházíme? Kam směřujeme a kdy zemřeme?
Můžeme předejít - nebo zvrátit - smrt? “Viktor a Igor stojí v čele vědeckého, lékařského výzkumu,” říká McAvoy. “Dokáží přelstít smrt. Otázkou zůstává, zda by to měli realizovat v praxi.”
“Myslím, že Viktorovy záměry jsou dobré,” pokračuje. “Snaží se zlepšit životní podmínky lidí, které jsou dost tristní. Viktor se snaží o to, aby byl člověk odolnější a v ideálním případě by rád eliminoval smrt. Což je odvěká lidská posedlost.”
Podle McAvoye by člověk s takovými ambicemi nebyl “laboratorní krysou”, která stojí před tabulí a přednáší studentům, byl by fenoménem. Viktor se prostě nezastaví. Je to vynálezce strojů, stejně jako lidských bytostí, navíc zkušený inženýr a uznávaný chirurg.”
Viktorův vztah s Igorem je rovnocenný. Igorovy znalosti anatomie Viktora okamžitě zaujmou a rozhodne se vzít Igora pod svá ochranná křídla. I když je Igor v mnoha ohledech Viktorovým prvním “dílem”, Viktor se od svého přítele a asistenta hodně naučí.
Radcliffe poznamenává: “Igor má velmi bohatý intelektuální život. I když se na akademické rovině Viktorovi nevyrovná, je jeho rovnocenným partnerem, pokud jde o to, co společně vytváří.”
Igor strávil celý svůj život v cirkuse jako klaun. Přestože byl pomlouván a zneužíván principálem i ostatními účinkujícími, Igor se stal nadaným chirurgem. Ošetřoval zraněné umělce a zvířata. Knihy a medicína se mu staly útočištěm v tak obtížných, ne-li děsivých podmínkách.
Během návštěvy cirkusu, kam přišel hledat pozůstatky mrtvých zvířat, se Viktor stane svědkem toho, jak Igor ošetří zraněnou kolegyni a rozhodne se Igora z cirkusu odvézt.
“Viktor vysvobodí Igora z těchto hrozných podmínek, což nastartuje zajímavou dynamiku v jejich vztahu,” říká Radcliffe. “Viktor nabídne Igorovi nový život a společně se vydají na dobrodružnou cestu. Když Viktor začne přicházet o rozum, je to Igor, kdo se ho snaží zachránit před propadem do šílenství. Jak se ale máte postavit někomu, kdo vám dal všechno? Právě tato nerovnováha a napětí v jejich vztahu mě fascinující nejvíce.”
Stejně jako Viktor i Igor je muž činu. “Igor se k Viktorovi docela dobře hodí, pokud jde o fyzičnost,” říká Radcliffe. “Pokaždé, když jsme se s Danielem objevili ve společné scéně, ptali jsme se jeden druhého ‘Můžeme to pro sebe udělat fyzicky náročnější a nebezpečnější? No tak, pojď na to!” říká McAvoy. “Jsme si dost podobní, co se týče energičnosti a fyzických schopností a tak jsme po sobě šli 12 hodin denně. Radcliffe se přidá: “James je odvážný herec a jde do toho po hlavě. To nám umožnilo, abychom společně udělali zajímavá rozhodnutí.”
Igorovou další a jedinou přítelkyní je Lorelei, krásná akrobatka, se kterou se Igor sblížil v cirkuse. Je to právě Lorelei, která spadne z visuté hrazdy a Igorův lékařský zásah, Viktora natolik zaujme.
Hvězda seriálu Panství Downton, Jessica Brown Findlayová, ztvárnila Lorelei, která se i přes svoji krásu do světa cirkusu nehodí. Findlayová poznamenává: “Lorelei našla v Igorovi skutečného přítele.”
Igorův vztah s Lorelei je silný a hluboký. I když se vyhne očekávanému a nikdy se nestane tradičním poměrem milostným. Dynamičnost jeho vztahu s Viktorem mu přátelství s Lorelei komplikuje. “Lorelei je nadšená, že Igor dostává nové příležitosti, ale jakmile pochopí, co Viktorovy experimenty nabírají obludných rozměrů, její emoční inteligence se probudí a ona se začne o Igora bát,” říká Findlayová.
Viktor z Lorelei není nijak nadšený. Domnívá se, že Igora zbytečně rozptyluje. McAvoy poznamenává: “Viktor vnímá všechny, vyjma Igora, jako překážku a Lorelei představuje ve Viktorových očích obzvláště velkou hrozbu a snaží se zmařit každý její krok.”
Viktorovi je dalším trnem v oku inspektor Turpin ze Scotland Yardu, který vyšetřuje Viktorovu morálně spornou, ne-li nezákonnou činnost. Andrew Scott, dobře známý díky svému hereckému výkonu v roli zlovolného Moriartyho v seriálu Sherlock stanice BBC-PBS, přijal roli, která je kontrapunktem postavy Viktora v tom, že Turpin je mužem víry a Viktor je mužem vědy.
“Turpin nedokáže akceptovat, že Viktor oživuje mrtvé,” poznamenává Scott. Jsou si ale více podobní, než by připustili. Oba jsou posedlí… a poškození. Viktor se fixoval na myšlenku stvořit život ze smrti a Turpin se soustředí na náboženství a víru. Viktor je ochotný podstoupit veškerá rizika a extrémy, aby si splnil své sny, a Turpin je stejně rezolutní ve snaze ho zastavit bez ohledu na to, co to stojí. Fanaticky se drží svého přesvědčení. Viktorovým náboženstvím je věda, zatímco Turpin se domnívá, že vzít stvoření do vlastních rukou je prohřeškem proti Bohu.
Turpin poznamenává, že McGuigan je: “Staromódní postava, která si klade základní otázky víry, což je vlastně moderní, protože i dnes se těmito otázkami zabýváme. Turpin je “moralním kompasem” příběhu a jeho svědomím, protože si vlastně klade správné otázky.”
Pokud se ve snímku Viktor Frankenstein najde opravdová zloba, zosobňuje ji Finnegan, bohatý student medicíny a Viktorův spolužák z Královské lékařské koleje. Finnegan v podání Freddieho Foxe sice financuje Viktorovy experimenty, avšak pro své vlastní nekalé zájmy. Je to psychopat a stejně jako mnozí z jeho branže, Finnegan dokáže identifikovat slabost v druhých. “Je stejně ambiciózní jako Viktor, ale ne tak nadaný lékař, takže investuje svůj veškerý talent a ambice, aby s Viktorem manipuloval,” říká Fox.
Přesto Fox trvá na tom, že Finnegan není o nic víc darebnější, než kdokoliv jiný z ostatních postav. “Každý v tomto příběhu je ohrožen. Jsou to lidské bytosti s vlastními touhami,” vysvětluje.
Viktor Frankenstein se natočil ve Spojeném království během cca 60 dnů. Ve stejnou dobu Velká Británie zažila jedny z nejhorších bouří v historii. Některé exteriérové scény se tak staly velmi náročné pro herce i filmový štáb.
Filmová produkce bouřek kreativně využila pro jednu z ikonických scén filmu - stvoření netvora a podpořila tak i nejúchvatnější filmovou dekoraci: interiér hradu a laboratoře, kde Viktor přivede jeho “experiment” k životu.
18 metrů vysoká dekorace válcového půdorysu neměla střechu a byla postavena během 4 měsíců ve studiích Longcross v hrabství Surrey. Exteriéry byly natočeny v Dunnottaru, velkolepé, rozpadající se pevnosti na vrcholu útesu s výhledem na moře v Aberdeenshiru ve Skotsku.
Jakmile se herci a štáb ocitli uvnitř, stěny dekorace jim poskytly určitý úkryt před neúnavnými srážkami, ale absence střechy, pro usnadnění úderu blesku, který přivede netvora k životu, měla za následek, že byla dekorace konstantně promáčená.
Filmování pokračovalo a dekorace byla postupně likvidována výbuchy, plameny a vodou, která se do ní valila večer co večer. Její autorkou je filmová architektka Eve Stewartová. Daniel Radcliffe o ní říká, že je: “Fenoménem a geniální v tom, co dělá. Její práce je vždy ohromující! Ale její smysl pro detail je rovněž neuvěřitelný. Všimněte si listin, které Eve rozházela po Viktorově laboratoři.”
Stewartová představila Viktorův byt/pracovnu/laboratoř jako masivní prostor, odrážející průmyslovou revoluci, kdy stroje nabíraly velikosti budov. Tyto scény byly natočeny v londýnské čerpadlové stanici Crossness, která byla postavena v roce 1865 jako součást hlavního kanalizačního systému viktoriánského Londýna.
Obvykle si představujeme průmyslovou revoluci jako období pokryté špínou a sazemi, ale Stewartová trvá na tom, že “že se pod špínou z komínů továren skrývalo obrovské množství barev.”
Stewartová také navrhla dekoraci cirkusu, kde se poprvé setkáme s Igorem - nechala se inspirovat cirkusy z viktoriánské doby. Říká: “Na první pohled cirkus vypadá jako veselé, úžasné a barevné místo, ale ve skutečnosti tu chudák Igor zažívá strašlivý, otrocký život, ze kterého ho vysvobodí Viktor.”
V tomto příběhu je nestvůra příhodně pojmenovaná Prométheus, podle postavy, která se pokusila ukrást oheň bohům. Stejně tak jako se Viktor snaží svým způsobem ukrást životodárnou sílu Bohu.
Ve finále netvora ztvárnil 1,90 m vysoký herec Guillaume Delaunay, který si nasadil protézu navrženou Robem Mayorem ze společnosti Millennium FX, jedné z předních evropských firem, které se soustředí na make-up pro speciální efekty. Aby zachytil ztracený a znovu nalezený život, Delaunay se na roli pečlivě připravoval ve spolupráci s pohybovým koučem. “Prométheus je novorozenec; pamatuje si, jak se má hýbat na ryze instinktivní úrovni,” říká McGuigan.
Prométheus je vlastně druhou verzí Viktorovy usilovné práce. První pokus o oživení mrtvého těla se jmenoval “Gordon” a byl ještě strašlivější než Prométheus. Gordon je mišmaš sestávájící z částí těl zvířat, včetně nohy hyeny, hlavy opice a nohy psa. “Není to nic příjemného,” říká McGuigan, “ale o tom to celé je. I když publikum netuší, že za každým rozhodnutím ohledně končetin a tkání se skrývá důvod. Je to všechno založené na vědě.”
Během práce na Gordonově designu si McGuigan připadal jako jedna z postav filmu: “Pracovat na tomto návrhu bylo neuvěřitelně vzrušující. Stal se z vás tak trochu Viktor Frankenstein, protože jste museli přemýšlet - použiju něco z tohoto zvířete a skřížím ho s tímto zvířetem... “
Přesto to není pouze o vědě a vyvolání hrůzy. “V Gordonových očích se zračí trápení a smutek,” říká Rob Mayor. Gordon byl před kamerou po většinu času řízen kabely ovládanými profesionálními loutkáři. “Působí to až příliš reálně,” říká výkonný producent Derek Dauchy. “Diváci neuvěří, že jsme tuto věc postavili; budou si myslet, že to je CGI.”
Prométheus a Gordon poukazují na klíčový prvek Viktora Frankensteina: myšlenku a její stvoření. Avšak největším “výtvorem” filmu je jeho unikátní pojetí vztahu mezi Viktorem a Igorem, který nabízí zcela jedinečnou interpretaci klasického příběhu.

DABING
V českém znění: Marek Holý - James McAvoy (Viktor Frankenstein), Vojtěch Kotek - Daniel Radcliffe (Igor), Klára Jandová - Jessica Brown Findlay (Lorelei), Jakub Saic - Andrew Scott (inspektor Turpin), Martin Matejka - Bronson Webb (Rafferty), Bohuslav Kalva, Vojtěch Hájek, Michal Holán, Otto Rošetzký, Jan Škvor, Terezie Taberyová
Překlad: Petr Miklica
Produkce: Pavla Draxlerová
Zvuk: Luděk Polifka
Dialogy a režie: Jindřiška Švecová
Natočilo Barrandov Studio a.s. 2015

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.11.2015 CinemArt
Premiéra USA: 25.11.2015 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 30.3.2016 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 30.3.2016 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 1 037 048
Tržby celkem - $ 34 227 298
Návštěvnost v ČR 8 494
Náklady (Rozpočet) - $ 40 000 000

FILMY V SÉRII
Frankenstein (Originál) gastonrolinc.webnode.cz/news/a211/
Drama / Horor, Velká Británie / Japonsko, 1994
Režie: Kenneth Branagh, Hrají: Robert De Niro, Kenneth Branagh

Frankenstein (TV film) gastonrolinc.webnode.cz/news/a214/
Krimi / Mysteriózní / Horor / Sci-Fi, USA, 2004
Režie: Marcus Nispel, Hrají: Parker Posey, Vincent Perez

Já, Frankenstein gastonrolinc.webnode.cz/news/a212/
Akční / Fantasy, USA / Austrálie, 2014
Režie: Stuart Beattie, Hrají: Aaron Eckhart, Yvonne Strahovski

Viktor Frankenstein gastonrolinc.webnode.cz/news/a213/
Drama / Horor, USA, 2015
Režie: Paul McGuigan, Hrají: James McAvoy, Daniel Radcliffe

 

Tvůrci a herci

Paul McGuigan (Režie), John Davis (Produkce), Craig Armstrong (Hudba), Fabian Wagner (Kamera), Charlie Phillips (Střih), Andrew Hulme (Střih), Jina Jay (Casting), Eve Stewart (Scénografie), Jany Temime (Kostýmy), James Mather (Zvuk), Brendan Nicholson (Zvuk), Richard Pryke (Zvuk), Karen Cohen (Masky), Matthew Smith (Masky), Nicky Knowles (Masky), Frances Hannon (Masky), Max Landis (Scénář), Mary Shelley (kniha) (Předloha), James McAvoy (Herec), Daniel Radcliffe (Herec), Jessica Brown Findlay (Herec), Andrew Scott (Herec), Charles Dance (Herec), Louise Brealey (Herec), Mark Gatiss (Herec), Freddie Fox (Herec), Daniel Mays (Herec), Guillaume Delaunay (Herec), Bronson Webb (Herec), Callum Turner (Herec), Alistair Petrie (Herec), Adrian Schiller (Herec), Freddie-Joe Twine (Herec), Francesca Bennett (Herec), Spencer Wilding (Herec), Barrie Martin (Herec), Di Botcher (Herec), Will Keen (Herec), Eve Ponsonby (Herec)

 

2015/109/USA/Drama, Horor, Sci-Fi