World Trade Center / World Trade Center (2006/129/USA/Drama, Životopisný, Historický) 54%
27.02.2018 08:53
JEDNOU VĚTOU
„Celý svět si tehdy prožil peklo. Dva muži prožili něco navíc (11.září 2011)“
OBSAH
Jako první 11. září 2001 zareagovali na volání o pomoc z věží Světového obchodního centra a když se obě zřítily, zůstali uvězněni v jejich troskách. Policisté Will Jimeno (Michael Pena) a John McLoughlin (Nicolas Cage) na rozdíl od svých kolegů jako zázrakem přežili, ovšem zaživa pohřbeni pod šesti metry sutě. Přestože se navzájem nemohli vidět, slyšeli se a vzájemně si dodávali odvahu. To jim zachránilo život. Od svobody je totiž dělilo nekonečných dvanáct hodin, po které se k nim dostávali záchranáři. Skutečný příběh dvou mužů, kteří jako poslední vyvázli živí z inferna Světového obchodního centra, vypráví drama Olivera Stonea World Trade Center.„Jsme úplně obyčejní lidé, ale spousta úplně obyčejných Američanů ten den dělala to nejlepší, co bylo v jejich silách. Jsem strašně rád, že je můžeme reprezentovat právě my dva,“ říká Will Jimeno, který společně se svým parťákem působil během natáčení jako odborný konzultant. Režie snímku se ujal držitel tří Oscarů Oliver Stone. Pro jednoho z nejkontroverznějších tvůrců současnosti ale tentokrát nebyla klíčová „výbušnost“ tématu, ale kvalita scénáře Andrey Berloff. „Je to jeden z nejlepších scénářů, jaký se mi dostal do rukou. Objevil se jako blesk z čistého nebe, podobně jako onen den,“ říká Oliver Stone. „Dostal mě – a spoustu dalších lidí – svou emotivností a jednoduchostí. Popisuje ty děsivé události naprosto originálním způsobem a stal se pro mě srdeční záležitostí,“ dodává režisér.World Trade Center ale není jen příběhem dvou mužů v nejtěžší životní zkoušce, ale také jejich rodin a lidí, kteří riskovali své životy, aby je zachránili. „To oni jsou pravými hrdiny tohoto filmu. My jsme s Willem sice také čelili smrti, ale neměli jsme na výběr. Oni si vybrat mohli, přesto po nás pátrali bez ohledu na fakt, že je to také mohlo zavalit,“ říká John McLoughlin. Aby film co nejvěrněji odpovídal skutečnosti, točil se v reálných lokacích (pouze záběry ze zřícených budov pochopitelně vznikly ve studiu) a chronologicky. I proto ho ostřílený veterán Nicolas Cage považuje za jedno z nejnáročnějších ve svém životě. „V každé vteřině, kdy mě kamera snímala, jsem se ze sebe snažil dostat to nejlepší, protože jsem měl pocit, že tentokrát to má opravdu smysl,“ vysvětluje Cage.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dobře si na to vzpomínám. Kolegyně v práci zahlásila "Něco se děje v Americe." Doma jsme pak celí šokovaní koukali na tu spoušť a večer to šli zapít do hospody, kde chlapi mudrovali a vzduchem lítaly hysterické výroky typu "Bude válka!". Zkrátka, zasáhlo to tehdy každého člověka vybaveného aspoň troškou empatie, byť byl tisíce kilometrů daleko. A co teprve Američany, pro které to byl zásah přímo na trojklaný nerv. A věřím, že i pro provokatéra ze své podstaty Olivera Stonea, který protentokrát buřičství hodil za hlavu, protože - upřímně - zde by bylo jak pěst na oko. Tématu se chopil s pietou, já mu rozumím a nepřidám se ke stádu a jeho proklamovaným výtkám. Mám se snad smát - i navzdory mého pohledu těžkého ateisty - těm dvěma několikasekundovým zjevením Ježíše, když vím, jak je pro Američany víra v Boha důležitou součástí jejich života? Stejně tak může být pro Američany nepochopitelný náš středoevropanský ateismus, takže já se vzdávám na tohle téma všech posměšků, typických pro čecháčkovskou švejkovskou povahu s tendencí všechno zesměšňovat. Vím, že strhnutí davem je snadné a "kdo chce bít psa, vždy si hůl najde", ale upřímně řečeno, marně jsem po celý film hledal tu "nebetyčnou hloupost", či "nevkus". Slzopudné scény byly v mezích normy, ačkoliv mě scény s Gyllenhall a Bello nechávaly chladným a byly myslím jedinou slabinou celého vyprávění. V tušení smrti několikrát vyřčené věty typu "Vyřiď mé ženě, že jí miluju." jsem strávil s pochopením a citový kalkul jsem z nich necítil (měl snad proboha říct - "Vyřiď tý krávě, že mě dneska ráno nasrala, jak spálila ty tousty!"...???). Navíc po několika letech jsem zase uvěřil Nicolasu Cageovi jeho roli a vůbec první půlka filmu - nárazy, všeobecný chaos, zřícení - byly ukázkou perfektní ´stoneovské´ filmařiny. Tenhle film je prostou oslavou lidské statečnosti a nezištné pomoci, bez bušení se do prsou a záběrů, kde byste mohli detailně spočítat pruhy na vlajce Spojených států. Myslím, že Stone se nemá vůbec za co stydět. (Lima) 4*
Čekal jsem víc. Tragická událost o WTC je zde zobrazena z pohledu několika policistů, kteří přišli na pomoc a stali se sami obětí dopadu útoku. Bohužel samotná cesta a příprava na záchranářské akce je tak krátký úsek filmu, že po 15nácti minutách už vidíte jen policisty ležet pod sutinami a sledujete jejich manželky a rodiny jak se o ně bojí. Tyto policisty ve výsledku mohl hrát prakticky kdokoliv, klidně i bezruký herec, protože jejich herecký výkon začíná a končí jedním pohledem a hlasem. Vzhledem k hereckým jménům a i k režiséru Oliveru Stoneovi tohle měl být opravdu o hodně lepší film, který by vystihoval více než záchranu dvou mužů. Tohle měl být pomník obětem a hrdinství snaživých záchranářů. Litovat většinu filmu dva policisty a jejich rodiny, když kromě nich umřelo obrovské množství jiných lidí, kteří neměli vůbec na výběr? Těžké vytvořit tyto emoce a chápat policisty tak, jak si přál režisér... (Djkoma) 2*
Stone selhal. WTC zklamává ve všech směrech o to překvapivěji, že Paul Greengrass letos rozsekal veřejnost úžasným United 93, který měl atmosféru a uměl strhnout i diváky nesazažené tématem. Ale jak si někdo mohl myslet, že bude fungovat drama o uvěznění a vyhrabání, kde ty nejvážnější momenty vzbuzují nechtěný posměch diváka a kde otravuje už jen teprve druhý návrat k hrdinům? Premisa navnadila dokonale, ale film v sobě nemá skoro nic. Dvě hvězdy za Maggie Gyllenhaal a parádní scénu zasypání, kde mi chvíli bylo opravdu úzko za všechny zúčastněné. Zbytek je obrovské zklamání. (novoten) 2*
VELKÁ RECENZE
Oliver Stone naplnil filmem World Trade Center svou kontroverzní pověst. Kdo ovšem čeká jeho další sžíravý vzkaz americkému lidu, bude zklamán. Na snímku World Trade Center překvapí dvě věci. Obě se týkají režiséra, slavného Olivera Stonea, nazývaného filmovým svědomím Ameriky, který se s gustem pouští do reinterpretací klíčových zlomů amerických dějin.
Pro Američany to není vždy jednoduché pokoukání, což dokazuje kontroverze, která se okamžitě snáší skoro na všechny jeho snímky. Po svém se vypořádal s bolavým tématem Vietnamu (Četa, Narozen 4. července), aféry Watergate (Nixon), pokleslé americké tovární zábavy (Takoví normální zabíjáci), nebo s vraždou prezidenta Kennedyho (JFK).
V případě World Trade Center kritický prst namířený na americkou společnost chybí. Žádné paranoidní teorie o spiknutí, žádný čtyřhodinový konverzační film o politickém zákulisí newyorské tragédie. Režisér si vybral osud dvou ze dvaceti vyproštěných policistů a hasičů, kteří po teroristickém útoku hrdinně zachraňovali životy ve Světovém obchodním centru. Stone je nezvykle apolitický, zříká se jakýchkoliv vedlejších výkladů, vzdal se také ironie na adresu George W. Bushe, ať už přiznané nebo podprahové.
První půlhodina filmu vypadá velmi nadějně. Ačkoliv jeho poslední snímky Alexandr nebo Comandante nebyly přijaty s nadšením, Stone v prvních minutách dokazuje, že je mistrem svého oboru. Pohrává si s očekáváním diváka „kdy se to stane“, a když „se tak stane“, příběh vypráví sugestivně a přitom s citem, bez nabubřelých gest. Stoneovi se také podařilo zachytit chaos, který bezprostředně po útocích v New Yorku panoval. A to nejen mezi „civilisty“, ale také mezi policisty. „Na Pentagon spadla raketa a Izrael prý vymazali atomovkou z mapy. Bude konec světa,“ špitají si mezi sebou postavy v uniformách. Od chvíle, kdy se obě věže poroučejí k zemi, se ale i ze Stoneova sympaticky rozjetého filmu stávají filmové ruiny.
Od chvíle, kdy se mrakodrapy zřítí, režisér nabízí příběh policistů Johna McLoughlina a Williama Jimena, kteří zůstali vážně poraněni v troskách a snaží se přežít nekonečné hodiny, které je dělí od záchrany - přijde-li kdy jaká. Film se rozjíždí ve dvou paralelních rovinách, kdy se utrpení zavalených mužů střídá s nervozitou a zoufalstvím jejich blízkých. V těchto momentech World Trade Center ztrácí tempo a divák musí sledovat scény chvílemi tak kýčovité, že více než rozumný film připomínají kašírované reklamy na prací prášky. Policisté utíkají od bolesti ke vzpomínkám tu na polibky svých manželek, jindy na to, jak John učil svého syna v dílně řezat pilkou... Co se hereckých výkonů týče, Nicholas Cage i Michael Pena stráví drtivou většinu času zavaleni betonovými kvádry, takže o výkonu takřka nelze mluvit. Pozornost tak na sebe strhává Maggie Gyllenhaalová v roli těhotné ženy Williama Jimena.
Některé situace jsou nepřenosné. Film vychází z příběhu skutečných policistů, kteří se na natáčení intenzivně podíleli, takže lze předpokládat, že děj je do posledních detailů věrohodný. Nikdo nemůže zpochybňovat jejich utrpení a odvahu, ale přeneseno do filmového (nejen hollywoodského) jazyka, jejich dialogy působí prázdně, opotřebovaně, chladně a vykalkulovaně. O to smutnějším paradoxem je, že jde o přepis skutečného dění. Americká filmová kultura se dostala do chvíle, kdy požírá a paralyzuje sama sebe. Kdo s čím zachází, s tím také schází.
Ani sebeautentičtější patos už nefunguje bez obtěžujícího nánosu formální strnulosti, nadbytečnosti, pro cyniky snad i směšnosti. Je smutné, že se do této kulturní pasti nechal chytit zrovna režisér Stoneova formátu, protože právě od něj by se dalo čekat, že najde způsob, jak se ji vyhnout.
Je ironií osudu, že enfant terrible amerického filmu, který vždy vztekle tepal do ztuhlých klišé, patos mistrně dávkoval a dokázal se vyhýbat ustálených formám vyprávění, se do nové výzvy takto zamotá. Stone si vzal větší porci, než jakou je schopen strávit. Nejhorší snímek jeho filmografie jasně dokazuje, že Amerika stále ještě není připravena na filmové převyprávění svého teroristického traumatu, pokud si na tomto tématu spálí prsty režisér, který býval zárukou do hloubky vrstvených příběhů a dokonale vykreslených postav. Rána se nezahojila, naopak, je stále ještě řezavě rudá a doširoka otevřená. Pouhé konstatování, že film je oslavou vítězství lidské vůle a holdem padlým i přeživším hrdinům, možná obstojí v nejobecnější morální rovině, ale od filmaře, který si zakládá na tom, že Američanům sděluje nepříjemné pravdy, to vyznívá spíše jako alibismus a citové vydírání. Mezi nejostřejšími odsudky americké kritiky, která je k filmu spíše negativně naladěná, vyčnívá i názor, že jde o prachsprostou pornografii (LA Weekly).
Je možné, že právě tento film, společně s dalším snímkem Let číslo 93 (United 93), který přijde do českých kin už příští týden (World Trade Center má tuzemskou premiéru až na konci září), definitivně prolomí tabu a s filmy o 11. září se roztrhne pytel. Každopádně Oliver Stone tak opět dostál své pozici „lamače mýtů“, bohužel tentokrát v přesně opačném smyslu. Ať už se do tohoto tématu pustí kdokoliv, jen stěží už natočí horší film. Leda že by si Mel Gibson vykasal rukávy...
SKUTEČNOST
Útoky z 11. září 2001 (v USA označované také jako 9/11) byly sérií koordinovaných teroristických útoků, které se uskutečnily 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Provedlo je 19 příslušníků militantní islamistické organizace al-Káida. Ti unesli čtyři letadla na komerčních linkách společností American Airlines a United Airlines. Dvě z nich, let American Airlines 11 a let United Airlines 175, narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, zabila všechny lidi na palubě a další uvnitř budov. Obě zasažené budovy se následkem nastalé požární situace ztížené mimořádným devastačním atakem do dvou hodin zhroutily, zničily blízké stavby a další poškodily. Třetí letadlo narazilo do Pentagonu, sídla Ministerstva obrany USA poblíž hlavního města USA, Washingtonu, D.C. Čtvrtý letoun se zřítil po souboji mezi teroristy a pasažéry letadla u města Shanksville v Pensylvánii. Letadlo letělo na Washington, D.C. a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům anebo americký Kapitol.
Při útocích celkem zemřelo přibližně 3000 lidí včetně 19 únosců. Až na 55 vojáků ze 125 obětí, které zemřely v Pentagonu, byli oběťmi civilisté pocházející celkem z 90 zemí.
V reakci na útoky vyhlásily Spojené státy „válku proti terorismu“, provedly invazi do Afghánistánu a svrhly hnutí Tálibán, které poskytovalo zázemí teroristům z al-Kájdy. Na domácí půdě pak zákonodárci schválili zákon rozšiřující pravomoci zpravodajských služeb. Mnoho dalších zemí také posílilo antiteroristickou legislativu a pravomoci svých bezpečnostních složek. Některé americké burzy zůstaly po útoku uzavřeny celý týden a po svém znovuotevření vykázaly ohromné ztráty zejména v pojišťovnictví a letecké dopravě. Zničení kancelářských prostor způsobilo škodu v řádech miliard dolarů.
Poškozený Pentagon byl opraven během jednoho roku. První opravenou budovou Světového obchodního centra se stala v roce 2006 budova číslo 7. Hlavní budova zvaná One World Trade Center byla dokončena 10. května 2013.
O FILMU
11. září 2001 byl v New Yorku nezvykle teplý den. Policista Will Jimeno byl v pokušení vzít si dovolenou a jít si zastřílet z luku, ale nakonec se přece jen rozhodl jít do práce. Seržant John McLoughlin, vážený policejní veterán, byl v té době vzhůru už několik hodin - tak jak vyžadovala jeho každodenní jedenapůlhodinová cesta do práce. Oba se stejně jako kterýkoliv jiný den spolu se svými kolegy vydali do centra Manhattanu, aby strávili další obyčejný den ve službě. Jenže tenhle den obyčejný nebyl.
K budově World Trade Centra vyrazil první zásahový tým. Pět mužů včetně McLoughlina a Jimena vstoupilo do hořících budov, které se zanedlouho poté zřítily a uvěznily je v troskách. McLouglin s Jimenem jako zázrakem přežili, avšak zůstali pohřbeni pod nánosem betonových sutin a zkrouceného železa. Přestože se navzájem neviděli, mohli se dorozumívat hlasem a během následujících 12 hodin se udržovali naživu rozhovory o svých rodinách, službě u policie a svých životních nadějích i zklamáních. Jejich strhující příběh vypráví nový film Olivera Stonea World Trade Center.
Film se věnuje také jejich manželkám (Donna McLoughlin byla v té době v newyorském Goshenu a Allison Jimeno v Cliftonu v New Jersey), dětem a rodičům, kteří v osudných chvílích, kdy neměli žádné zprávy o svých nejbližších, prožívali peklo. Dalšími hrdiny filmu jsou odhodlaný účetní a bývalý mariňák z Connecticutu Dave Karnes, jehož neúnavná snaha pomoci obětem této katastrofy vyústila až v nalezení obou uvězněných mužů, a tucty požárníků, policistů a paramediků, kteří je během následujících 12 hodin zachránili.
Film na motivy příběhu dvou newyorských policistů je nejnovějším režijním počinem oscarového režiséra Olivera Stonea. Ten podotýká, že ihned po přečtení scénáře Andrey Berloff věděl, o čem bude jeho další film.
„Scénář Andrey Berloff je jedním z nejlepších, jaké se kdy zčistajasna objevily - asi tak zčistajasna, jako ten zářijový den. Pro mě i spoustu dalších lidí, kteří jej četli, to byl pořádný direkt. Svou emotivností a zároveň jednoduchostí vám dá pořádnou pecku. Nahlíží na tu děsivou událost z takové perspektivy, která z toho pro mě udělala hluboce osobní záležitost,“ říká Stone.
Už od začátku bylo jedním z hlavních záměrů filmařů natočit snímek, který by nejen vzdával hold všem lidem, o nichž pojednával, ale také vyprávěl celý příběh co nejpřesněji. To znamenalo, že nesměli zapomenout ani na manželky jeho dvou hlavních hrdinů, jejich rodiny a tu spoustu dalších lidí, kteří měli s jejich záchranou něco společného.
„Vždycky jsem cítil, že tenhle příběh nám svěřili skuteční lidé - John s Willem a Donna s Allison. Proto bylo naší povinností, aby bylo jeho zpracování co nejautentičtější a nejpřesnější. Museli jsme to trefit,“ říká producent Michael Shamberg.
I z tohoto důvodu bylo důležité, aby co největší část filmu vznikla přímo v New Yorku, kam se rodilý newyorčan Stone se štábem vydal na delší dobu naposledy v letech 1987 s filmem Wall Street a 1991 s filmem Doors. I v tomto filmu měl možnost vrátit se k tématům, která v minulosti definovala jeho kariéru. „Pokusit se na 11. září nahlédnout tímto způsobem - velmi osobně, přesně, střízlivě - pro mě byla kreativní výzva,“ říká Stone. „Snažili jsme se natočit tak realistický film, jak to jen bylo možné: dva muži pohřbení na 24 hodin uprostřed sutin World Trade Centra. Co člověku pomáhá přežít? Díky čemu může překonat tak děsivé podmínky? Kdyby nemohli navzájem komunikovat a vzpomínat tak na to, co zažili se svými rodinami, pravděpodobně by zemřeli. Myslím, že nakonec přežili jen díky tomu hluboce osobnímu a spirituálnímu propojení.“
Stone nevnímal World Trade Center jako politický film, nýbrž jako velmi lidský příběh. „Mé politické názory se možná neslučují s názory Johna a Willa, ale u tohoto filmu na tom vůbec nezáleželo; vycházeli jsme spolu skvěle. Chtěl jsem o nich a jejich zážitcích natočit film, protože prošli něčím, co dokážu pochopit. Politika do toho nijak nezasahuje - je to příběh o odvaze a přežití.“
Rolí McLouglina a Jimena se zhostili oscarový Nicolas Cage a vycházející hvězda Michael Pena. „Byl jsem v takové životní fázi, kdy jsem chtěl svůj herecký um uplatnit u nějakého filmu, který má opravdový smysl a mohl by lidem nějak pomoci,“ vysvětluje Cage. „Dojalo mne, jak byla ve scénáři vyzdvižena síla lidského ducha. Přestože bylo 11. září zcela zdrcující, tento příběh našel v té obrovské studnici žalu i záblesk něčeho pozitivního.“
„Pamatuji si, že jsem četl ten scénář a říkal jsem si: ‚Ne, člověk jako Will Jimeno prostě nemůže existovat‘,“ říká Pena. „Will ve filmu říká, že chtěl být vždycky policajtem, což jsem při čtení scénáře považoval za klišé. Pak jsem ho ale potkal a první, co mi řekl, bylo: ‚Musím ti říct, že jsem chtěl být celý život polda - to je jediné, co jsem doopravdy chtěl.‘ Opravdu takový byl. Hovořil jsem s jeho rodinou, s jeho přáteli i s lidmi, kteří jej zachránili, a všichni mluvili o jeho schopnosti neztrácet humor ani v těch nejhorších situacích. I v těch nejtěžších momentech dokázal zůstat v dobré náladě. Bylo pro mě opravdovou poctou se s ním setkat, ani nemluvě o možnosti jej ve filmu hrát.“
Film nezapomíná ani na ženy, které úzkostlivě čekaly na jakoukoliv zprávu o jejich milovaných manželech. Maria Bello se zhostila role Donny McLoughlin a Maggie Gyllenhaal si zahrála Allison Jimeno.
Bello podotýká, že rozhovory se skutečnou Donnou McLoughlin pro ni byly velmi inspirativní. „Řekla mi, že jako manželka policisty se naučila nepřemýšlet negativně - brala to tak, že dokud k ní nedorazila zpráva, že se něco stalo, automaticky si nedělala hlavu,“ říká Bello. „Je to manželka policisty a matka čtyřech dětí, takže není nijak střelená a má dokonalou kontrolu nad situací. Film ji sleduje v těch příšerných okamžicích, kdy čekala na jakékoliv zprávy o svém manželovi - dařilo se jí udržet všechno pohromadě, ale i tak jí probleskovaly hlavou vzpomínky na to všechno, co se svým milovaným mužem prožila. Vidíme obě stránky její osobnosti - její vytrvalost i něhu.“
Gyllenhaal vzpomíná, že při prvním čtení scénáře pocítila silné emocionální propojení s jeho postavami. „Četla jsem jej v letadle a cítila jsem, že z něj vyzařují silné emoce a zranitelnost. Byla jsem jím velmi dojata, což je u mě neobvyklé. Moje maminka je scénáristka a já si scénářů hodně vážím. Jen zřídka ovšem nacházím takové, které by mě dojaly tak silně jako tenhle.“
O PRODUKCI
S přenesením McLoughlinova a Jimenova příběhu na stříbrné plátno Stoneovi pomáhal štáb, složený ze špičkových profesionálů. Kamery se zhostil Seamus McGarvey, do jehož portfolia patří na Oscara nominovaný film Hodiny, a hlavní výtvarník Jan Roelfs byl sám dvakrát nominován na Oscara a se Stonem dříve spolupracoval na velkofilmu Alexander Veliký. Střihač David Brenner, který má Oscara za práci na Stoneově filmu Narozen 4. července a pracoval s ním na dalších šesti projektech, se spojil se svou dlouholetou asistentkou Julií Monroe, která je nyní sama plnohodnotnou střihačkou. Kostýmy navrhl Michael Dennison. Hudební doprovod dostal na starosti skladatel Craig Armstrong, který v minulosti složil hudbu k takovým filmům jako Moulin Rouge! nebo Ray.
Přestože většina Stoneových filmů využívá komplikované práce s kamerou, World Trade Center je v porovnání s nimi vizuálně střídmý.
„Se Seamusem jsme se už na začátku shodli, že budeme v případě tohoto filmu trochu konzervativní a budeme používat převážně jednoduché nájezdy, zejména pak v těch ruinách, kde jsou muži pohřbeni. A že se zaměříme na osvětlení scény. Chtěli jsme realistické stíny, ale zároveň jsme potřebovali, aby byly hlavním protagonistům vidět oči. Ve scénách, které se neodehrávají na místě katastrofy, jsme naopak chtěli najít co nejvíce světla, abychom ty temné stránky trochu vyvážili. Skončilo to tím, že jsme si se světlem a temnotou různě pohrávali a snažili se, aby vyvolávaly opačný efekt než obvykle,“ říká Stone.
McGarvey se Stonem pracovali s kamerou tak, aby pomocí ní tlumočili, čím jednotlivé postavy procházejí. „Oliverova práce s kamerou je úžasná. Dokáže pomocí ní velmi precizně vyjádřit to, co chce a dát jejím pohybům jasný význam,“ říká McGarvey. „Nájezdy a pohyby nikdy nejsou křiklavé a vždycky zachytí úžasné výkony.“
Oddělení výstavby rekvizit začalo s budováním repliky World Trade Centra v době, kdy Stone se štábem natáčel v New Yorku, aby bylo po jeho návratu do Kalifornie vše připraveno. Návrh scény byl pro Roelfse velkou výzvou, protože zřícené věže byly velmi dobře zdokumentovány na tisícovkách fotografií a televizních záběrů. Vzhledem k tomu, jak důkladně s nimi byla veřejnost seznámena, si nemohl dovolit udělat chybu. Kromě toho musel scénu navrhnout tak, aby se mezi ruinami mohla pohybovat kamera a osvětlovači.
„Věděl jsem, jak to tam vypadalo, ale jak z toho udělat scénu, v níž by se dalo natáčet a nestála by hromadu peněz? To bylo nejtěžší,“ říká Roelfs. „Měli jsme k dispozici kopu dokumentace, což nám velice pomohlo, nicméně sutiny se rozkládaly na ploše přesahující 16 akrů, což bylo na kompletní rekonstrukci příliš mnoho. Začali jsme vytvářením modelů. Jak scéna postupně získávala reálné obrysy, začínalo být jasné, na které významné body - většinou osamělé kusy budov, které zůstaly stát - bychom neměli zapomenout, protože byly na většině fotografií. Pak jsme to museli postavit a připravit pro kameru. A samozřejmě dbát na to, aby to bylo bezpečné.“
Roelfs se svým týmem vystavěl scénu na místě v Playa Vistě, kde byla v minulosti letadla Howarda Hughese. Produkce začala polystyrenem, který vyztužila potahem z polyuretanu, aby byl zároveň pevný i pružný. Poté tento základ propletla zkroucenými kusy železa, které zakoupila od místních obchodníků s kovošrotem. Když byla výstavba u konce, obsahovala scéna přes 200 tun železného šrotu a 900 jednotlivě vymodelovaných sutin. Ty se rozkládaly na ploše jednoho akru, což byla přibližně šestnáctina původního dějiště katastrofy.
Vzhledem k tomu, že Stone vyžadoval, aby mohla být scéna natáčena a nasvěcována shora i zespoda, nemohla být postavena přímo na zemi. Místo toho, aby výtvarníci budovali pevné základy, pronajali si velké množství přepravních kontejnerů a postavili scénu na nich. „Vzhledem k tomu, že jsme byli v Playa Vista, měli jsme snadný přístup k přístavu v Long Beach, kde je nejvíce kontejnerů v celé Americe,“ vzpomíná Roelfs.
Kombinace kontejnerů, dřevěných a ocelových vzpěr a ramp byla dostatečně bytelná na to, aby unesla obrovský jeřáb i koleje pro kamery. Pod scénou vznikl spletitý systém chodeb a tunelů, které filmařům posloužily jako velmi vítané zkratky pro odnášení jejich výbavy do skladů a zejména umožnily vedoucímu osvětlovači Randymu J. Woodsideovi scénu osvítit.
„Většinu záběrů z ruin jsme natáčeli v noci, protože v noci se záchranářům podařilo Willa dostat ven. První noc po zřícení věží na tom místě moc světla nebylo - bylo osvětleno převážně ze země různým záchranářským pohotovostním vybavením. My jsme sice osvětlovali filmovou scénu, ale princip byl velmi podobný: použili jsme nízké úhly a měli jsme jedno velké světlo, které svítilo zezadu a prostupovalo skulinami mezi ruinami,“ říká Woodside.
Roelfsovy scény prošly finální zkouškou v lednu, kdy Stone pozval do Los Angeles Johna McLoughlina, Willa Jimena, Scotta Strausse, Paddyho McGee, Johna Buschinga, Scotta Foxe, Tommyho Ashera a mnohé z policistů a hasičů, kteří McLouglina a Jimena pomáhali zachránit. U filmu zastali role technických poradců a v některých případech i zahráli sami sebe - skutečných policistů a hasičů se ve filmu nakonec objeví přes 50.
Stejně jako všechna ostatní oddělení museli dodržet absolutní realističnost také návrháři kostýmů. Michael Dennison, který měl oděvy herců na starosti, vedl rozsáhlé rozhovory se skutečnými lidmi, o nichž děj pojednává, aby zjistil, co měli v osudný den na sobě. Úzce spolupracoval také s různými policejními a hasičskými útvary, aby mohl ve filmu použít přesné repliky uniforem, jejichž výrobu pak objednal u dodavatelů skutečných policejních obleků.
DABING
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Nicolas Cage (John McLoughlin), Ivana Milbachová - Maria Bello (Donna McLoughlinová), Martin Stránský - Michael Pena (Will Jimeno), Jiří Plachý - Jude Ciccolella, Peter McRobbie (Inspektor Fields, Allisonin otec), Hana Ševčíková - Maggie Gyllenhaal (Allison Jimenoová), Jan Šťastný - Michael Shannon (Dave Karnes), Libor Hruška - Armando Riesco (Antonio Rodrigues), Helena Brabcová - Donna Murphy (Judy Jonasová), Tomáš Borůvka - Brad William Henke (Jerry, Allisonin bratr), Jakub Wehrenberg - Jon Bernthal (Christopher Amoroso), Ladislav Cigánek - Tom Wright (Reynolds), Zuzana Schulzová - Lucia Brawley (Karen, Willova sestra), Libor Terš - Nicholas Turturro, Frank Whaley (Colovito, Chuck Sereika), Martin Zahálka - Nick Damici, Stoney Westmoreland (Kassimatis, Paddy McGee), Jakub Saic - Jay Hernandez, Stephen Dorff (Dominick Pezzulo, Scott Strauss), Jaroslava Obermaierová - Dorothy Lyman (Allisonina matka), Martin Velda - William Mapother (Thomas), Zbyšek Horák, Renata Wollfová, Vladimír Kudla, Tomáš Racek, Adam Lanči, Viktorie Taberyová, Kateřina Březinová
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie českého znění: Martin Velda
Vyrobila: Tvůrčí Skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time pro Magic Box 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.10.2006
Premiéra USA: 9.8.2006 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 12.03.2007 Paramount Pictures (DVD)
Poprvé na DVD: 12.3.2007 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 544 443
Tržby celkem - $ 162 970 240
Návštěvnost v ČR - 34 389
Náklady (Rozpočet) - $ 65 000 000
„Celý svět si tehdy prožil peklo. Dva muži prožili něco navíc (11.září 2011)“
OBSAH
Jako první 11. září 2001 zareagovali na volání o pomoc z věží Světového obchodního centra a když se obě zřítily, zůstali uvězněni v jejich troskách. Policisté Will Jimeno (Michael Pena) a John McLoughlin (Nicolas Cage) na rozdíl od svých kolegů jako zázrakem přežili, ovšem zaživa pohřbeni pod šesti metry sutě. Přestože se navzájem nemohli vidět, slyšeli se a vzájemně si dodávali odvahu. To jim zachránilo život. Od svobody je totiž dělilo nekonečných dvanáct hodin, po které se k nim dostávali záchranáři. Skutečný příběh dvou mužů, kteří jako poslední vyvázli živí z inferna Světového obchodního centra, vypráví drama Olivera Stonea World Trade Center.„Jsme úplně obyčejní lidé, ale spousta úplně obyčejných Američanů ten den dělala to nejlepší, co bylo v jejich silách. Jsem strašně rád, že je můžeme reprezentovat právě my dva,“ říká Will Jimeno, který společně se svým parťákem působil během natáčení jako odborný konzultant. Režie snímku se ujal držitel tří Oscarů Oliver Stone. Pro jednoho z nejkontroverznějších tvůrců současnosti ale tentokrát nebyla klíčová „výbušnost“ tématu, ale kvalita scénáře Andrey Berloff. „Je to jeden z nejlepších scénářů, jaký se mi dostal do rukou. Objevil se jako blesk z čistého nebe, podobně jako onen den,“ říká Oliver Stone. „Dostal mě – a spoustu dalších lidí – svou emotivností a jednoduchostí. Popisuje ty děsivé události naprosto originálním způsobem a stal se pro mě srdeční záležitostí,“ dodává režisér.World Trade Center ale není jen příběhem dvou mužů v nejtěžší životní zkoušce, ale také jejich rodin a lidí, kteří riskovali své životy, aby je zachránili. „To oni jsou pravými hrdiny tohoto filmu. My jsme s Willem sice také čelili smrti, ale neměli jsme na výběr. Oni si vybrat mohli, přesto po nás pátrali bez ohledu na fakt, že je to také mohlo zavalit,“ říká John McLoughlin. Aby film co nejvěrněji odpovídal skutečnosti, točil se v reálných lokacích (pouze záběry ze zřícených budov pochopitelně vznikly ve studiu) a chronologicky. I proto ho ostřílený veterán Nicolas Cage považuje za jedno z nejnáročnějších ve svém životě. „V každé vteřině, kdy mě kamera snímala, jsem se ze sebe snažil dostat to nejlepší, protože jsem měl pocit, že tentokrát to má opravdu smysl,“ vysvětluje Cage.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dobře si na to vzpomínám. Kolegyně v práci zahlásila "Něco se děje v Americe." Doma jsme pak celí šokovaní koukali na tu spoušť a večer to šli zapít do hospody, kde chlapi mudrovali a vzduchem lítaly hysterické výroky typu "Bude válka!". Zkrátka, zasáhlo to tehdy každého člověka vybaveného aspoň troškou empatie, byť byl tisíce kilometrů daleko. A co teprve Američany, pro které to byl zásah přímo na trojklaný nerv. A věřím, že i pro provokatéra ze své podstaty Olivera Stonea, který protentokrát buřičství hodil za hlavu, protože - upřímně - zde by bylo jak pěst na oko. Tématu se chopil s pietou, já mu rozumím a nepřidám se ke stádu a jeho proklamovaným výtkám. Mám se snad smát - i navzdory mého pohledu těžkého ateisty - těm dvěma několikasekundovým zjevením Ježíše, když vím, jak je pro Američany víra v Boha důležitou součástí jejich života? Stejně tak může být pro Američany nepochopitelný náš středoevropanský ateismus, takže já se vzdávám na tohle téma všech posměšků, typických pro čecháčkovskou švejkovskou povahu s tendencí všechno zesměšňovat. Vím, že strhnutí davem je snadné a "kdo chce bít psa, vždy si hůl najde", ale upřímně řečeno, marně jsem po celý film hledal tu "nebetyčnou hloupost", či "nevkus". Slzopudné scény byly v mezích normy, ačkoliv mě scény s Gyllenhall a Bello nechávaly chladným a byly myslím jedinou slabinou celého vyprávění. V tušení smrti několikrát vyřčené věty typu "Vyřiď mé ženě, že jí miluju." jsem strávil s pochopením a citový kalkul jsem z nich necítil (měl snad proboha říct - "Vyřiď tý krávě, že mě dneska ráno nasrala, jak spálila ty tousty!"...???). Navíc po několika letech jsem zase uvěřil Nicolasu Cageovi jeho roli a vůbec první půlka filmu - nárazy, všeobecný chaos, zřícení - byly ukázkou perfektní ´stoneovské´ filmařiny. Tenhle film je prostou oslavou lidské statečnosti a nezištné pomoci, bez bušení se do prsou a záběrů, kde byste mohli detailně spočítat pruhy na vlajce Spojených států. Myslím, že Stone se nemá vůbec za co stydět. (Lima) 4*
Čekal jsem víc. Tragická událost o WTC je zde zobrazena z pohledu několika policistů, kteří přišli na pomoc a stali se sami obětí dopadu útoku. Bohužel samotná cesta a příprava na záchranářské akce je tak krátký úsek filmu, že po 15nácti minutách už vidíte jen policisty ležet pod sutinami a sledujete jejich manželky a rodiny jak se o ně bojí. Tyto policisty ve výsledku mohl hrát prakticky kdokoliv, klidně i bezruký herec, protože jejich herecký výkon začíná a končí jedním pohledem a hlasem. Vzhledem k hereckým jménům a i k režiséru Oliveru Stoneovi tohle měl být opravdu o hodně lepší film, který by vystihoval více než záchranu dvou mužů. Tohle měl být pomník obětem a hrdinství snaživých záchranářů. Litovat většinu filmu dva policisty a jejich rodiny, když kromě nich umřelo obrovské množství jiných lidí, kteří neměli vůbec na výběr? Těžké vytvořit tyto emoce a chápat policisty tak, jak si přál režisér... (Djkoma) 2*
Stone selhal. WTC zklamává ve všech směrech o to překvapivěji, že Paul Greengrass letos rozsekal veřejnost úžasným United 93, který měl atmosféru a uměl strhnout i diváky nesazažené tématem. Ale jak si někdo mohl myslet, že bude fungovat drama o uvěznění a vyhrabání, kde ty nejvážnější momenty vzbuzují nechtěný posměch diváka a kde otravuje už jen teprve druhý návrat k hrdinům? Premisa navnadila dokonale, ale film v sobě nemá skoro nic. Dvě hvězdy za Maggie Gyllenhaal a parádní scénu zasypání, kde mi chvíli bylo opravdu úzko za všechny zúčastněné. Zbytek je obrovské zklamání. (novoten) 2*
VELKÁ RECENZE
Oliver Stone naplnil filmem World Trade Center svou kontroverzní pověst. Kdo ovšem čeká jeho další sžíravý vzkaz americkému lidu, bude zklamán. Na snímku World Trade Center překvapí dvě věci. Obě se týkají režiséra, slavného Olivera Stonea, nazývaného filmovým svědomím Ameriky, který se s gustem pouští do reinterpretací klíčových zlomů amerických dějin.
Pro Američany to není vždy jednoduché pokoukání, což dokazuje kontroverze, která se okamžitě snáší skoro na všechny jeho snímky. Po svém se vypořádal s bolavým tématem Vietnamu (Četa, Narozen 4. července), aféry Watergate (Nixon), pokleslé americké tovární zábavy (Takoví normální zabíjáci), nebo s vraždou prezidenta Kennedyho (JFK).
V případě World Trade Center kritický prst namířený na americkou společnost chybí. Žádné paranoidní teorie o spiknutí, žádný čtyřhodinový konverzační film o politickém zákulisí newyorské tragédie. Režisér si vybral osud dvou ze dvaceti vyproštěných policistů a hasičů, kteří po teroristickém útoku hrdinně zachraňovali životy ve Světovém obchodním centru. Stone je nezvykle apolitický, zříká se jakýchkoliv vedlejších výkladů, vzdal se také ironie na adresu George W. Bushe, ať už přiznané nebo podprahové.
První půlhodina filmu vypadá velmi nadějně. Ačkoliv jeho poslední snímky Alexandr nebo Comandante nebyly přijaty s nadšením, Stone v prvních minutách dokazuje, že je mistrem svého oboru. Pohrává si s očekáváním diváka „kdy se to stane“, a když „se tak stane“, příběh vypráví sugestivně a přitom s citem, bez nabubřelých gest. Stoneovi se také podařilo zachytit chaos, který bezprostředně po útocích v New Yorku panoval. A to nejen mezi „civilisty“, ale také mezi policisty. „Na Pentagon spadla raketa a Izrael prý vymazali atomovkou z mapy. Bude konec světa,“ špitají si mezi sebou postavy v uniformách. Od chvíle, kdy se obě věže poroučejí k zemi, se ale i ze Stoneova sympaticky rozjetého filmu stávají filmové ruiny.
Od chvíle, kdy se mrakodrapy zřítí, režisér nabízí příběh policistů Johna McLoughlina a Williama Jimena, kteří zůstali vážně poraněni v troskách a snaží se přežít nekonečné hodiny, které je dělí od záchrany - přijde-li kdy jaká. Film se rozjíždí ve dvou paralelních rovinách, kdy se utrpení zavalených mužů střídá s nervozitou a zoufalstvím jejich blízkých. V těchto momentech World Trade Center ztrácí tempo a divák musí sledovat scény chvílemi tak kýčovité, že více než rozumný film připomínají kašírované reklamy na prací prášky. Policisté utíkají od bolesti ke vzpomínkám tu na polibky svých manželek, jindy na to, jak John učil svého syna v dílně řezat pilkou... Co se hereckých výkonů týče, Nicholas Cage i Michael Pena stráví drtivou většinu času zavaleni betonovými kvádry, takže o výkonu takřka nelze mluvit. Pozornost tak na sebe strhává Maggie Gyllenhaalová v roli těhotné ženy Williama Jimena.
Některé situace jsou nepřenosné. Film vychází z příběhu skutečných policistů, kteří se na natáčení intenzivně podíleli, takže lze předpokládat, že děj je do posledních detailů věrohodný. Nikdo nemůže zpochybňovat jejich utrpení a odvahu, ale přeneseno do filmového (nejen hollywoodského) jazyka, jejich dialogy působí prázdně, opotřebovaně, chladně a vykalkulovaně. O to smutnějším paradoxem je, že jde o přepis skutečného dění. Americká filmová kultura se dostala do chvíle, kdy požírá a paralyzuje sama sebe. Kdo s čím zachází, s tím také schází.
Ani sebeautentičtější patos už nefunguje bez obtěžujícího nánosu formální strnulosti, nadbytečnosti, pro cyniky snad i směšnosti. Je smutné, že se do této kulturní pasti nechal chytit zrovna režisér Stoneova formátu, protože právě od něj by se dalo čekat, že najde způsob, jak se ji vyhnout.
Je ironií osudu, že enfant terrible amerického filmu, který vždy vztekle tepal do ztuhlých klišé, patos mistrně dávkoval a dokázal se vyhýbat ustálených formám vyprávění, se do nové výzvy takto zamotá. Stone si vzal větší porci, než jakou je schopen strávit. Nejhorší snímek jeho filmografie jasně dokazuje, že Amerika stále ještě není připravena na filmové převyprávění svého teroristického traumatu, pokud si na tomto tématu spálí prsty režisér, který býval zárukou do hloubky vrstvených příběhů a dokonale vykreslených postav. Rána se nezahojila, naopak, je stále ještě řezavě rudá a doširoka otevřená. Pouhé konstatování, že film je oslavou vítězství lidské vůle a holdem padlým i přeživším hrdinům, možná obstojí v nejobecnější morální rovině, ale od filmaře, který si zakládá na tom, že Američanům sděluje nepříjemné pravdy, to vyznívá spíše jako alibismus a citové vydírání. Mezi nejostřejšími odsudky americké kritiky, která je k filmu spíše negativně naladěná, vyčnívá i názor, že jde o prachsprostou pornografii (LA Weekly).
Je možné, že právě tento film, společně s dalším snímkem Let číslo 93 (United 93), který přijde do českých kin už příští týden (World Trade Center má tuzemskou premiéru až na konci září), definitivně prolomí tabu a s filmy o 11. září se roztrhne pytel. Každopádně Oliver Stone tak opět dostál své pozici „lamače mýtů“, bohužel tentokrát v přesně opačném smyslu. Ať už se do tohoto tématu pustí kdokoliv, jen stěží už natočí horší film. Leda že by si Mel Gibson vykasal rukávy...
SKUTEČNOST
Útoky z 11. září 2001 (v USA označované také jako 9/11) byly sérií koordinovaných teroristických útoků, které se uskutečnily 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Provedlo je 19 příslušníků militantní islamistické organizace al-Káida. Ti unesli čtyři letadla na komerčních linkách společností American Airlines a United Airlines. Dvě z nich, let American Airlines 11 a let United Airlines 175, narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, zabila všechny lidi na palubě a další uvnitř budov. Obě zasažené budovy se následkem nastalé požární situace ztížené mimořádným devastačním atakem do dvou hodin zhroutily, zničily blízké stavby a další poškodily. Třetí letadlo narazilo do Pentagonu, sídla Ministerstva obrany USA poblíž hlavního města USA, Washingtonu, D.C. Čtvrtý letoun se zřítil po souboji mezi teroristy a pasažéry letadla u města Shanksville v Pensylvánii. Letadlo letělo na Washington, D.C. a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům anebo americký Kapitol.
Při útocích celkem zemřelo přibližně 3000 lidí včetně 19 únosců. Až na 55 vojáků ze 125 obětí, které zemřely v Pentagonu, byli oběťmi civilisté pocházející celkem z 90 zemí.
V reakci na útoky vyhlásily Spojené státy „válku proti terorismu“, provedly invazi do Afghánistánu a svrhly hnutí Tálibán, které poskytovalo zázemí teroristům z al-Kájdy. Na domácí půdě pak zákonodárci schválili zákon rozšiřující pravomoci zpravodajských služeb. Mnoho dalších zemí také posílilo antiteroristickou legislativu a pravomoci svých bezpečnostních složek. Některé americké burzy zůstaly po útoku uzavřeny celý týden a po svém znovuotevření vykázaly ohromné ztráty zejména v pojišťovnictví a letecké dopravě. Zničení kancelářských prostor způsobilo škodu v řádech miliard dolarů.
Poškozený Pentagon byl opraven během jednoho roku. První opravenou budovou Světového obchodního centra se stala v roce 2006 budova číslo 7. Hlavní budova zvaná One World Trade Center byla dokončena 10. května 2013.
O FILMU
11. září 2001 byl v New Yorku nezvykle teplý den. Policista Will Jimeno byl v pokušení vzít si dovolenou a jít si zastřílet z luku, ale nakonec se přece jen rozhodl jít do práce. Seržant John McLoughlin, vážený policejní veterán, byl v té době vzhůru už několik hodin - tak jak vyžadovala jeho každodenní jedenapůlhodinová cesta do práce. Oba se stejně jako kterýkoliv jiný den spolu se svými kolegy vydali do centra Manhattanu, aby strávili další obyčejný den ve službě. Jenže tenhle den obyčejný nebyl.
K budově World Trade Centra vyrazil první zásahový tým. Pět mužů včetně McLoughlina a Jimena vstoupilo do hořících budov, které se zanedlouho poté zřítily a uvěznily je v troskách. McLouglin s Jimenem jako zázrakem přežili, avšak zůstali pohřbeni pod nánosem betonových sutin a zkrouceného železa. Přestože se navzájem neviděli, mohli se dorozumívat hlasem a během následujících 12 hodin se udržovali naživu rozhovory o svých rodinách, službě u policie a svých životních nadějích i zklamáních. Jejich strhující příběh vypráví nový film Olivera Stonea World Trade Center.
Film se věnuje také jejich manželkám (Donna McLoughlin byla v té době v newyorském Goshenu a Allison Jimeno v Cliftonu v New Jersey), dětem a rodičům, kteří v osudných chvílích, kdy neměli žádné zprávy o svých nejbližších, prožívali peklo. Dalšími hrdiny filmu jsou odhodlaný účetní a bývalý mariňák z Connecticutu Dave Karnes, jehož neúnavná snaha pomoci obětem této katastrofy vyústila až v nalezení obou uvězněných mužů, a tucty požárníků, policistů a paramediků, kteří je během následujících 12 hodin zachránili.
Film na motivy příběhu dvou newyorských policistů je nejnovějším režijním počinem oscarového režiséra Olivera Stonea. Ten podotýká, že ihned po přečtení scénáře Andrey Berloff věděl, o čem bude jeho další film.
„Scénář Andrey Berloff je jedním z nejlepších, jaké se kdy zčistajasna objevily - asi tak zčistajasna, jako ten zářijový den. Pro mě i spoustu dalších lidí, kteří jej četli, to byl pořádný direkt. Svou emotivností a zároveň jednoduchostí vám dá pořádnou pecku. Nahlíží na tu děsivou událost z takové perspektivy, která z toho pro mě udělala hluboce osobní záležitost,“ říká Stone.
Už od začátku bylo jedním z hlavních záměrů filmařů natočit snímek, který by nejen vzdával hold všem lidem, o nichž pojednával, ale také vyprávěl celý příběh co nejpřesněji. To znamenalo, že nesměli zapomenout ani na manželky jeho dvou hlavních hrdinů, jejich rodiny a tu spoustu dalších lidí, kteří měli s jejich záchranou něco společného.
„Vždycky jsem cítil, že tenhle příběh nám svěřili skuteční lidé - John s Willem a Donna s Allison. Proto bylo naší povinností, aby bylo jeho zpracování co nejautentičtější a nejpřesnější. Museli jsme to trefit,“ říká producent Michael Shamberg.
I z tohoto důvodu bylo důležité, aby co největší část filmu vznikla přímo v New Yorku, kam se rodilý newyorčan Stone se štábem vydal na delší dobu naposledy v letech 1987 s filmem Wall Street a 1991 s filmem Doors. I v tomto filmu měl možnost vrátit se k tématům, která v minulosti definovala jeho kariéru. „Pokusit se na 11. září nahlédnout tímto způsobem - velmi osobně, přesně, střízlivě - pro mě byla kreativní výzva,“ říká Stone. „Snažili jsme se natočit tak realistický film, jak to jen bylo možné: dva muži pohřbení na 24 hodin uprostřed sutin World Trade Centra. Co člověku pomáhá přežít? Díky čemu může překonat tak děsivé podmínky? Kdyby nemohli navzájem komunikovat a vzpomínat tak na to, co zažili se svými rodinami, pravděpodobně by zemřeli. Myslím, že nakonec přežili jen díky tomu hluboce osobnímu a spirituálnímu propojení.“
Stone nevnímal World Trade Center jako politický film, nýbrž jako velmi lidský příběh. „Mé politické názory se možná neslučují s názory Johna a Willa, ale u tohoto filmu na tom vůbec nezáleželo; vycházeli jsme spolu skvěle. Chtěl jsem o nich a jejich zážitcích natočit film, protože prošli něčím, co dokážu pochopit. Politika do toho nijak nezasahuje - je to příběh o odvaze a přežití.“
Rolí McLouglina a Jimena se zhostili oscarový Nicolas Cage a vycházející hvězda Michael Pena. „Byl jsem v takové životní fázi, kdy jsem chtěl svůj herecký um uplatnit u nějakého filmu, který má opravdový smysl a mohl by lidem nějak pomoci,“ vysvětluje Cage. „Dojalo mne, jak byla ve scénáři vyzdvižena síla lidského ducha. Přestože bylo 11. září zcela zdrcující, tento příběh našel v té obrovské studnici žalu i záblesk něčeho pozitivního.“
„Pamatuji si, že jsem četl ten scénář a říkal jsem si: ‚Ne, člověk jako Will Jimeno prostě nemůže existovat‘,“ říká Pena. „Will ve filmu říká, že chtěl být vždycky policajtem, což jsem při čtení scénáře považoval za klišé. Pak jsem ho ale potkal a první, co mi řekl, bylo: ‚Musím ti říct, že jsem chtěl být celý život polda - to je jediné, co jsem doopravdy chtěl.‘ Opravdu takový byl. Hovořil jsem s jeho rodinou, s jeho přáteli i s lidmi, kteří jej zachránili, a všichni mluvili o jeho schopnosti neztrácet humor ani v těch nejhorších situacích. I v těch nejtěžších momentech dokázal zůstat v dobré náladě. Bylo pro mě opravdovou poctou se s ním setkat, ani nemluvě o možnosti jej ve filmu hrát.“
Film nezapomíná ani na ženy, které úzkostlivě čekaly na jakoukoliv zprávu o jejich milovaných manželech. Maria Bello se zhostila role Donny McLoughlin a Maggie Gyllenhaal si zahrála Allison Jimeno.
Bello podotýká, že rozhovory se skutečnou Donnou McLoughlin pro ni byly velmi inspirativní. „Řekla mi, že jako manželka policisty se naučila nepřemýšlet negativně - brala to tak, že dokud k ní nedorazila zpráva, že se něco stalo, automaticky si nedělala hlavu,“ říká Bello. „Je to manželka policisty a matka čtyřech dětí, takže není nijak střelená a má dokonalou kontrolu nad situací. Film ji sleduje v těch příšerných okamžicích, kdy čekala na jakékoliv zprávy o svém manželovi - dařilo se jí udržet všechno pohromadě, ale i tak jí probleskovaly hlavou vzpomínky na to všechno, co se svým milovaným mužem prožila. Vidíme obě stránky její osobnosti - její vytrvalost i něhu.“
Gyllenhaal vzpomíná, že při prvním čtení scénáře pocítila silné emocionální propojení s jeho postavami. „Četla jsem jej v letadle a cítila jsem, že z něj vyzařují silné emoce a zranitelnost. Byla jsem jím velmi dojata, což je u mě neobvyklé. Moje maminka je scénáristka a já si scénářů hodně vážím. Jen zřídka ovšem nacházím takové, které by mě dojaly tak silně jako tenhle.“
O PRODUKCI
S přenesením McLoughlinova a Jimenova příběhu na stříbrné plátno Stoneovi pomáhal štáb, složený ze špičkových profesionálů. Kamery se zhostil Seamus McGarvey, do jehož portfolia patří na Oscara nominovaný film Hodiny, a hlavní výtvarník Jan Roelfs byl sám dvakrát nominován na Oscara a se Stonem dříve spolupracoval na velkofilmu Alexander Veliký. Střihač David Brenner, který má Oscara za práci na Stoneově filmu Narozen 4. července a pracoval s ním na dalších šesti projektech, se spojil se svou dlouholetou asistentkou Julií Monroe, která je nyní sama plnohodnotnou střihačkou. Kostýmy navrhl Michael Dennison. Hudební doprovod dostal na starosti skladatel Craig Armstrong, který v minulosti složil hudbu k takovým filmům jako Moulin Rouge! nebo Ray.
Přestože většina Stoneových filmů využívá komplikované práce s kamerou, World Trade Center je v porovnání s nimi vizuálně střídmý.
„Se Seamusem jsme se už na začátku shodli, že budeme v případě tohoto filmu trochu konzervativní a budeme používat převážně jednoduché nájezdy, zejména pak v těch ruinách, kde jsou muži pohřbeni. A že se zaměříme na osvětlení scény. Chtěli jsme realistické stíny, ale zároveň jsme potřebovali, aby byly hlavním protagonistům vidět oči. Ve scénách, které se neodehrávají na místě katastrofy, jsme naopak chtěli najít co nejvíce světla, abychom ty temné stránky trochu vyvážili. Skončilo to tím, že jsme si se světlem a temnotou různě pohrávali a snažili se, aby vyvolávaly opačný efekt než obvykle,“ říká Stone.
McGarvey se Stonem pracovali s kamerou tak, aby pomocí ní tlumočili, čím jednotlivé postavy procházejí. „Oliverova práce s kamerou je úžasná. Dokáže pomocí ní velmi precizně vyjádřit to, co chce a dát jejím pohybům jasný význam,“ říká McGarvey. „Nájezdy a pohyby nikdy nejsou křiklavé a vždycky zachytí úžasné výkony.“
Oddělení výstavby rekvizit začalo s budováním repliky World Trade Centra v době, kdy Stone se štábem natáčel v New Yorku, aby bylo po jeho návratu do Kalifornie vše připraveno. Návrh scény byl pro Roelfse velkou výzvou, protože zřícené věže byly velmi dobře zdokumentovány na tisícovkách fotografií a televizních záběrů. Vzhledem k tomu, jak důkladně s nimi byla veřejnost seznámena, si nemohl dovolit udělat chybu. Kromě toho musel scénu navrhnout tak, aby se mezi ruinami mohla pohybovat kamera a osvětlovači.
„Věděl jsem, jak to tam vypadalo, ale jak z toho udělat scénu, v níž by se dalo natáčet a nestála by hromadu peněz? To bylo nejtěžší,“ říká Roelfs. „Měli jsme k dispozici kopu dokumentace, což nám velice pomohlo, nicméně sutiny se rozkládaly na ploše přesahující 16 akrů, což bylo na kompletní rekonstrukci příliš mnoho. Začali jsme vytvářením modelů. Jak scéna postupně získávala reálné obrysy, začínalo být jasné, na které významné body - většinou osamělé kusy budov, které zůstaly stát - bychom neměli zapomenout, protože byly na většině fotografií. Pak jsme to museli postavit a připravit pro kameru. A samozřejmě dbát na to, aby to bylo bezpečné.“
Roelfs se svým týmem vystavěl scénu na místě v Playa Vistě, kde byla v minulosti letadla Howarda Hughese. Produkce začala polystyrenem, který vyztužila potahem z polyuretanu, aby byl zároveň pevný i pružný. Poté tento základ propletla zkroucenými kusy železa, které zakoupila od místních obchodníků s kovošrotem. Když byla výstavba u konce, obsahovala scéna přes 200 tun železného šrotu a 900 jednotlivě vymodelovaných sutin. Ty se rozkládaly na ploše jednoho akru, což byla přibližně šestnáctina původního dějiště katastrofy.
Vzhledem k tomu, že Stone vyžadoval, aby mohla být scéna natáčena a nasvěcována shora i zespoda, nemohla být postavena přímo na zemi. Místo toho, aby výtvarníci budovali pevné základy, pronajali si velké množství přepravních kontejnerů a postavili scénu na nich. „Vzhledem k tomu, že jsme byli v Playa Vista, měli jsme snadný přístup k přístavu v Long Beach, kde je nejvíce kontejnerů v celé Americe,“ vzpomíná Roelfs.
Kombinace kontejnerů, dřevěných a ocelových vzpěr a ramp byla dostatečně bytelná na to, aby unesla obrovský jeřáb i koleje pro kamery. Pod scénou vznikl spletitý systém chodeb a tunelů, které filmařům posloužily jako velmi vítané zkratky pro odnášení jejich výbavy do skladů a zejména umožnily vedoucímu osvětlovači Randymu J. Woodsideovi scénu osvítit.
„Většinu záběrů z ruin jsme natáčeli v noci, protože v noci se záchranářům podařilo Willa dostat ven. První noc po zřícení věží na tom místě moc světla nebylo - bylo osvětleno převážně ze země různým záchranářským pohotovostním vybavením. My jsme sice osvětlovali filmovou scénu, ale princip byl velmi podobný: použili jsme nízké úhly a měli jsme jedno velké světlo, které svítilo zezadu a prostupovalo skulinami mezi ruinami,“ říká Woodside.
Roelfsovy scény prošly finální zkouškou v lednu, kdy Stone pozval do Los Angeles Johna McLoughlina, Willa Jimena, Scotta Strausse, Paddyho McGee, Johna Buschinga, Scotta Foxe, Tommyho Ashera a mnohé z policistů a hasičů, kteří McLouglina a Jimena pomáhali zachránit. U filmu zastali role technických poradců a v některých případech i zahráli sami sebe - skutečných policistů a hasičů se ve filmu nakonec objeví přes 50.
Stejně jako všechna ostatní oddělení museli dodržet absolutní realističnost také návrháři kostýmů. Michael Dennison, který měl oděvy herců na starosti, vedl rozsáhlé rozhovory se skutečnými lidmi, o nichž děj pojednává, aby zjistil, co měli v osudný den na sobě. Úzce spolupracoval také s různými policejními a hasičskými útvary, aby mohl ve filmu použít přesné repliky uniforem, jejichž výrobu pak objednal u dodavatelů skutečných policejních obleků.
DABING
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Nicolas Cage (John McLoughlin), Ivana Milbachová - Maria Bello (Donna McLoughlinová), Martin Stránský - Michael Pena (Will Jimeno), Jiří Plachý - Jude Ciccolella, Peter McRobbie (Inspektor Fields, Allisonin otec), Hana Ševčíková - Maggie Gyllenhaal (Allison Jimenoová), Jan Šťastný - Michael Shannon (Dave Karnes), Libor Hruška - Armando Riesco (Antonio Rodrigues), Helena Brabcová - Donna Murphy (Judy Jonasová), Tomáš Borůvka - Brad William Henke (Jerry, Allisonin bratr), Jakub Wehrenberg - Jon Bernthal (Christopher Amoroso), Ladislav Cigánek - Tom Wright (Reynolds), Zuzana Schulzová - Lucia Brawley (Karen, Willova sestra), Libor Terš - Nicholas Turturro, Frank Whaley (Colovito, Chuck Sereika), Martin Zahálka - Nick Damici, Stoney Westmoreland (Kassimatis, Paddy McGee), Jakub Saic - Jay Hernandez, Stephen Dorff (Dominick Pezzulo, Scott Strauss), Jaroslava Obermaierová - Dorothy Lyman (Allisonina matka), Martin Velda - William Mapother (Thomas), Zbyšek Horák, Renata Wollfová, Vladimír Kudla, Tomáš Racek, Adam Lanči, Viktorie Taberyová, Kateřina Březinová
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie českého znění: Martin Velda
Vyrobila: Tvůrčí Skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time pro Magic Box 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.10.2006
Premiéra USA: 9.8.2006 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 12.03.2007 Paramount Pictures (DVD)
Poprvé na DVD: 12.3.2007 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 544 443
Tržby celkem - $ 162 970 240
Návštěvnost v ČR - 34 389
Náklady (Rozpočet) - $ 65 000 000
FILMY V SÉRII
World Trade Center gastonrolinc.webnode.cz/news/world-trade-center-world-trade-center/
USA, Drama / Životopisný / Historický, 2006
Režie: Oliver Stone, Hrají: Nicolas Cage, Maria Bello
Let číslo 93 gastonrolinc.webnode.cz/news/aaa193/
Velká Británie / USA / Francie, Historický / Drama / Krimi, 2006
Režie: Paul Greengrass, Hrají: Cheyenne Jackson, Khalid Abdalla
World Trade Center gastonrolinc.webnode.cz/news/world-trade-center-world-trade-center/
USA, Drama / Životopisný / Historický, 2006
Režie: Oliver Stone, Hrají: Nicolas Cage, Maria Bello
Let číslo 93 gastonrolinc.webnode.cz/news/aaa193/
Velká Británie / USA / Francie, Historický / Drama / Krimi, 2006
Režie: Paul Greengrass, Hrají: Cheyenne Jackson, Khalid Abdalla
Tvůrci a herci
Oliver Stone (Režie), Michael Shamberg (Produkce), Stacey Sher (Produkce), Debra Hill (Produkce), Moritz Borman (Produkce), Craig Armstrong (Hudba), Seamus McGarvey (Kamera), David Brenner (Střih), Julie Monroe (Střih), Kerry Barden (Casting), Billy Hopkins (Casting), Paul Schnee (Casting), Suzanne Smith (Casting), Mary Vernieu (Casting), Jan Roelfs (Scénografie), Michael Dennison (Kostýmy), John Pritchett (Zvuk), Wylie Stateman (Zvuk), Michael D. Wilhoit (Zvuk), Kimberly Felix (Masky), Andrea Berloff (Scénář), Nicolas Cage (Herec), Maria Bello (Herec), Connor Paolo (Herec), Michael Pena (Herec), Jay Hernandez (Herec), Jon Bernthal (Herec), Nick Damici (Herec), Jude Ciccolella (Herec), Nicholas Turturro (Herec), Danny Nucci (Herec), Tawny Cypress (Herec), Maggie Gyllenhaal (Herec), Brad William Henke (Herec), Donna Murphy (Herec), Nicky Katt (Herec), Michael Shannon (Herec), Wass Stevens (Herec), Jay Acovone (Herec), Arthur J. Nascarella (Herec), William Mapother (Herec), Stephen Dorff (Herec), Frank Whaley (Herec), Gary Stretch (Herec), Viola Davis (Herec), Alexa Gerasimovich (Herec), Roger R. Cross (Herec), Kurt Caceres (Herec), Mark Elliot Wilson (Herec), Julie Adams (Herec), Tom Wright (Herec), Ryan Caldwell (Herec), Robert Blanche (Herec), Patti D'Arbanville (Herec), Peter McRobbie (Herec)
2006/129/USA/Drama, Životopisný, Historický
Zajímavost k filmu
- Aby film co nejvěrněji odpovídal skutečnosti, točil se v reálných lokacích a chronologicky.
- Většina natáčení probíhala v New Yorku, část pak ve studiích v Kalifornii.
- Scéna s Dvojčaty byla vystavěna podle fotografické dokumentace.
- Kvůli svému "nepopulárnímu“ názoru, že "Amerika si vlastně za útok 11.9. může svým způsobem sama", navrhla Maggie Gyllenhaal manželům Jimenovým, že odstoupí od projektu. Ti ale nesouhlasili a dali ji k její roli požehnání. Maggie Gyllenhaal byla přitom ta, která doporučila Michaela Penu na roli Williama Jimena.
- Jako součást nastudování své role se Michael Pena nastěhoval do domu Williama Jimena v New Jersey.
- Skutečný William Jimeno a John McLoughlin se objeví v děkovačce na konci filmu.
- Rekonstrukce události z 11. 9. 2001 stála studio Paramount 65 mil. dolarů a během úvodního víkendu (11. – 13. 8. 2006) zaplatili američtí diváci v kinech 18,7 milionu. Snímek však promítali už od středy, takže čistě víkendový výdělek byl menší a stačil na třetí příčku. Po dvou měsících promítání se obrat vyšplhal na 70,2 milionu.
- V jednom ze záběrů je viditělný billboard snímku Zoolander (2001), který měl premiéru krátce po událostech 11. září 2001. Digitální kouzelníci z něj museli narychlo vymazat všechny siluety WTC.
- Oliver Stone nabídl vojákovi Dave Karnesovi, aby si ve filmu zahrál sebe samého. Ten jej však odmítl a dokonce se na filmu ani nepodílel jako konzultant. Nelíbil se mu totiž negativní postoj Stonea na prezidenta George Bushe.
- Do role Johna McLoughlina se režisér a stejně tak studio Paramount dlouho snažili získat Mela Gibsona. Jemu se sice scénář zamlouval, ale raději se pustil do natáčení svého snímku Apocalypto (2006). Druhou volbou pro roli byl Kevin Costner, se kterým Oliver Stone natočil již snímek J.F.K. (1991). Studio ale nechtělo jejich další společnou konspirační teorii.
- Aby film co nejvěrněji odpovídal skutečnosti, točil se v reálných lokacích a chronologicky.
- Většina natáčení probíhala v New Yorku, část pak ve studiích v Kalifornii.
- Scéna s Dvojčaty byla vystavěna podle fotografické dokumentace.
- Kvůli svému "nepopulárnímu“ názoru, že "Amerika si vlastně za útok 11.9. může svým způsobem sama", navrhla Maggie Gyllenhaal manželům Jimenovým, že odstoupí od projektu. Ti ale nesouhlasili a dali ji k její roli požehnání. Maggie Gyllenhaal byla přitom ta, která doporučila Michaela Penu na roli Williama Jimena.
- Jako součást nastudování své role se Michael Pena nastěhoval do domu Williama Jimena v New Jersey.
- Skutečný William Jimeno a John McLoughlin se objeví v děkovačce na konci filmu.
- Rekonstrukce události z 11. 9. 2001 stála studio Paramount 65 mil. dolarů a během úvodního víkendu (11. – 13. 8. 2006) zaplatili američtí diváci v kinech 18,7 milionu. Snímek však promítali už od středy, takže čistě víkendový výdělek byl menší a stačil na třetí příčku. Po dvou měsících promítání se obrat vyšplhal na 70,2 milionu.
- V jednom ze záběrů je viditělný billboard snímku Zoolander (2001), který měl premiéru krátce po událostech 11. září 2001. Digitální kouzelníci z něj museli narychlo vymazat všechny siluety WTC.
- Oliver Stone nabídl vojákovi Dave Karnesovi, aby si ve filmu zahrál sebe samého. Ten jej však odmítl a dokonce se na filmu ani nepodílel jako konzultant. Nelíbil se mu totiž negativní postoj Stonea na prezidenta George Bushe.
- Do role Johna McLoughlina se režisér a stejně tak studio Paramount dlouho snažili získat Mela Gibsona. Jemu se sice scénář zamlouval, ale raději se pustil do natáčení svého snímku Apocalypto (2006). Druhou volbou pro roli byl Kevin Costner, se kterým Oliver Stone natočil již snímek J.F.K. (1991). Studio ale nechtělo jejich další společnou konspirační teorii.
Odkazy
Hrají:
Nicolas Cage, Maria Bello, Connor Paolo, Michael Peña, Jay Hernandez, Jon Bernthal, Nick Damici, Jude Ciccolella, Armando Riesco, Nicholas Turturro, Danny Nucci, Tawny Cypress, Maggie Gyllenhaal, Brad William Henke, Donna Murphy, Nicky Katt, Michael Shannon, Wass Stevens, Jay Acovone, Arthur J. Nascarella, William Mapother, Stephen Dorff, Frank Whaley, Gary Stretch, Viola Davis, Alexa Gerasimovich, Roger R. Cross, Kurt Caceres, Mark Elliot Wilson, Julie Adams, Tom Wright, Ryan Caldwell, Robert Blanche, Patti D'Arbanville, Peter McRobbie, Tony Genaro, Dara Coleman, Gregory Jbara, Robert Myers, Ned Eisenberg, Stoney Westmoreland, Greg Collins, Maz Siam, Thomas F. Duffy, Dorothy Lyman, Jordan Lage, Joe Starr, Cliff Bemis, Michael Devine, Chad Knorr, S.A. Griffin