Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka / The Chronicles of Narnia: Voyage of the Dawn Treader (2010/108/USA/Dobrodružný, Rodinný, Fantasy) 56%

29.07.2018 13:11
JEDNOU VĚTOU
„Kouzelný svět Narnie se vrací!"

OBSAH
Edmund a Lucinka, dvě nejmladší z dětí Pevensieových, tráví prázdniny u svých příbuzných společně se svým nesnesitelným bratrancem Eustacem. Často tu vzpomínají na Narnii a na dobrodužství, které tam zažili, když jednoho dne z ničeho nic ožije obraz lodi, který visí v Lucinčině pokoji a oni se skrz něj dostávají zpátky do Narnie. Bohužel i s bratrancem Eustacem. Z moře, kam se pomocí obrazu přenesli, je zachraňuje král Kaspian desátý, kterému děti v předchozím díle, společně se sourozenci Petrem a Zuzanou, pomohly ke královskému trůnu. Nyní se mladý král na své lodi s podivným názvem Jitřní Poutník vydává splnit svou přísahu a najít sedm ztracených lordů z Narnie, kteří se kdysi dávno ztratili během nebezpečné výpravy. Pevensieovi si samozřejmě takové dobrodružství nemohou nechat ujít, jsou štastni, že jsou zpět v kouzelném království, a tak opět stanou po Kaspianově boku a plují s ním podél nebezpečných ostrovů, ale také přátelskými vodami a všude zažívají veliká dobrodužství. Na konci své cesty stanou až na samém konci světa…(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Z nové Narnie jsem si odnesl především zjištění, že Hollywood už musí roubovat populární souboj vědy (Eustác) a víry (Aslan) i na dětské pohádky. Tahle pohádka je sice sterilní až běda (navíc s okázale digitálními kulisami kopírujícími Disneyho Alenku v říši divů, Disneyho Prince z Persie a Disneyho Piráty z Karibiku - pak už jsem jen čekal, kdy Jitřní poutník začne brázdit Tronův disneyovský kyberprostor), v rámci narnijských nudných báchorek ale stojí asi nejvýše. Což ale není výhra. Vůbec. Kaspian byl infantilní a vyprázdněný, Poutník je pak možná vyspělejší, jakékoliv další pozitivum by ale člověk nenašel ani lupou. Hlavní konflikt je vycucaný z prstu, dějové peripetie jsou nepříjemně nesmyslné a repetitivní (ostrov-ostrov-ostrov se zlotřilou zelenou mlhou?), děcka navzájem soutěží v otravnosti a jako velkorozpočtový trikový velkofilm to nestrhne snad ani na minutu… Narnie už asi jiná nebude. Nudí na souši, nudí i na vodě. Uložit k ledu, prosím. (johnn333) 2*

Třetí Narnie a konečně atraktivně. Plavba Jitřního poutníka přináší nekonečná moře fantaskního světa včetně všech monster a ostrovů v nekonečných dálkách. První půlka funguje jako "třetí" průvodce Narnií, ale mě ji dost kazil protivný nováček v posádce z našeho světa. Ten jeho obličej dává vzpomenout na obrázky dětí po srážce s betonovou zdí, ale proč ne. Druhá půlka již nabízí zajímavější příběh i svět, který konečně připomíná svůj žánr fantasy. Tajemné ostrovy, čarodějové, neviditelná stvoření a domy... a finále, které někomu připomene Krotitele duchů:). Bezproblémová zábava především pro mladší, které ale závěrečný souboj může trochu vyděsit (ta "hadí zrůda" se povedla). (Djkoma) 3*

Vzhůru za novým dobrodružstvím v kouzelné Narnii, a i když se jedná o "nejdospělejší" příběh, nad jeho zpracováním převládají mírně rozporuplné pocity. Stačí se totiž podívat na filmografii režiséra Michaela Apteda a divák má hned jasnou představu o tom, jaké je třetí pokračování. Edmund s Lucií nám trochu zestárli a jejich pobyt u strýčka a jeho frackovitého syna (Will Poulter podává nejlepší herecký výkon z celého filmu) v Anglii sužované válkou se rázem změní. Tentokrát se se do Narnie nevstoupí skříní, ale kouzelným "oživlým" obrazem s motivem korábu Jitřní poutník brázdícího moře, jehož posádce velí udatný princ Kaspian, který se mezitím stal králem a naše tři hrdiny uvítá s otevřenou náručí. Jeho lodní posádka čítá třeba přerostlou mluvící krysu a do jejich řad přibude hysterický uřvaný bratranec-zbabělec z anglického venkova, kupodivu píšící si deník, jenž dojde k závěrečnému prozření a s jeho nápravou je spojená i milá pointa v příběhu, kterému ovšem zoufale chybí dobrý vypravěčský rytmus a cit pro gradaci, což u Apteda není žádné překvapení. Na téměř nenapínavé dobrodružné plavbě střetneme řadu hustě digi-pohádkových postav, ale vzhledem k tomu, že nějak zásadně nepromluví do příběhu (poté, co odehrají svou scénu, zmizí tím způsobem, že už o nich ve vyprávění nepadne ani slovo) budí dojem, že ve filmu jsou jen proto, aby se splnil rozpočet a nedošlo k nějakým přebytkům v nákladech. Film má nápadů nepřeberné množství, ale ve zkratkovité Aptedově režii nejméně polovina z nich zanikne, příběh tak ztrácí na poutavosti a síle. Na druhé straně, Apted neselhává ve vykreslení postav a nenásilným stylem umí vtisknout postavě rozmazleného kluka vtipnost a stejně neomylný je v líčení vztahů mezi jednotlivými postavami. V závěrečné bitvě na moři za zvolání pověstné věty "za Narnii" z úst hrdinů " už mně neběžel mráz po zádech, jako kdysi a bylo to dáno tím, že v předchozím ději bylo pokušitelské Zlo (jeho vlivem naši hrdinové zatoužili třeba po moci a fyzické kráse) v podobě zelené mlhy spojené s únosy lidí v Narnii, líčeno dost chabým způsobem a závěrečná "monster" bitva s mořskou nestvůrou sice byla po trikové stránce vyvedená, ale nijak nezvýšila matný divácký prožitek. Spíše vyzdvihla dilema nad závěrečným hvězdičkovým ortelem filmu. Trikaři odvedli dobrou práci a ve filmu je na co se dívat, povinné Aptedovi time-outy, kterých si dával až podezřele mnoho, postupně zabíjely scenáristické originální nápady a nezbylo, než si povzdechnout a dotvořit si je ve vlastní mysli podle vlastní představivosti. Ostatně není vyloučeno, že právě tohle bylo záměrem tvůrců, a sice probudit divákovu fantazii a příběh rozvinout tak, jak se to Aptedovi nepodařilo. Jeho angažování pro akční fantasy byl obrovský přehmat. (kingik) 3*

VELKÁ RECENZE
Zpátky do Narnie! Do země velkých dobrodružství, bájných tvorů a vlezlých morálních ponaučení, kterým je třeba naslouchat, protože je říká lev. A lev je v Narnii nejen král tvorstva, ale i vůdčí postava místní inteligence, potažmo duchovenstva obecně. Za dva roky se toho v daleké zemi mnoho nezměnilo. Vlastně ani samy postavy neví, proč si jdou pro další dávku zvířecí moudrosti. My pozemšťané naštěstí příčiny známe: Za vším hledej peníze.
Před dvěma lety se Disney těžce spálil s druhým dílem Narnie. Rozjeté fantasy série se zřekl a nechal společnost Walden Media, specializovanou výhradně na sterilní báchorky pro celou rodinu, vyjednávat s jinými studii. Na vábení mluvících minotaurů, bobrů a krysomyší  zareagovali u Foxů, kterým nějaká vlastní sága pro děti a dospělé evidentně scházela. A tak se Narnia mohla po přijetí určitých nápravných opatření (výměna režiséra, seškrtání rozpočtu, přesun premiéry na výhodnější předvánoční termín) znovu rozprostřít po plátnech multiplexů. Tentokrát v ní ale nejde ani tak o záchranu magické země, jako spíš o spasení série samotné – další kasovní neúspěch by tuhle pohádku definitivně zatípl.
Že se šetřilo, je patrné na první pohled. Přestože inflace a náklady na 3D šponují ceny nahoru, Plavba Jitřního poutníka je i tak o víc jak třetinu levnější než Princ Caspian. Nedočkáte se kvůli tomu tentokrát závěrečné monumentální bitvy, v níž by se na pláni srážely dvě zvířecí armády, a do toho hláškoval bobr nebo zuřily stromy. Finále obstará „jen“ souboj jedné potvory s posádkou malé kocábky. A v tom je ten fór – i mnohem komornější scéna může ve výsledku působit daleko intenzivněji a strhnout výrazně víc než supernákladné manévry digitální zvířeny.
Ne, nechci a nebudu nabíjet čtenáře přílišným optimismem, protože ty nejdůležitější věci se nezměnily. Walden Media bohužel hledí na kontinuitu ságy ve všech ohledech, což i nadále obnáší instantní emoce, kýčovité vizuály, nákladnou, přesto televizí zavánějící výpravu, nevyvážené triky a samozřejmě i bolestivé herecké obsazení. Z něj sice kvůli věku vypadli představitelé Zuzany s Petrem (oba mají jen camea), ale pořád zůstala průměrná Lucinka a naprosto nesnesitelný Edmund, jenž už posté a postoprvé krčí svůj obličej na znamení toho, že jej zlo svádí na špatnou stranu. Uff. Není to pěkný pohled. Ani představitel Caspiana Ben Barnes to na oscarové pódium jen tak nedotáhne, a pak zbývá už jen nová posila Will Poulter alias rozmazlený Eustác: Herecky silnější než kdokoliv z původní sourozenecké party, ale dlouhé minuty hnaný do tak otravné frackoidní polohy, že si nejspíš budete většinu filmu přát, aby s tím uřvaným fakanem někdo rychle natočil remake Čelistí.
Nově ustavená čtveřice každopádně brázdí moře tam a zpátky, jelikož musí najít sedm mečů a položit je na jeden stůl. Důvody se příliš nerozebírají - prostě se pluje vpřed, tak aby si šlo sindibádovsky odškrtávat jednotlivé zastávky na dobrodružné plavbě.
Pouť to není příběhově dvakrát propracovaná a zpočátku ani strhující. Od jedné loďky a vybydleného přístavního města se ale postupně dostáváme do čím dál tím zajímavějších končin, v nichž se množí potvůrky a nepatrně se zahušťuje atmosféra. U režiséra Michaela Apteda sice nikdy nešlo moc vypozorovat osobitý rukopis, ale po řemeslné stránce vše šlape, jednotlivé scény se daří slušně řetězit bez výrazných lapsů a film díky tomu alespoň nějak srozumitelně vede svého diváka vstříc konci. Na třetí Narnii je přitom fajn, že graduje, že postupně zesiluje a že se ke konci už rozehrává do veskrze důstojné fantasy pro malé diváky. Dojde i na napětí. A na neurážející emoce. Ó, díky! Je to ukázněné a úsporné zabavení nepříliš náročné cílové skupiny, které se propracovalo na úroveň velmi nákladné a relativně povedené televizní pohádky.
V kontextu Pána prstenů je to hrozně málo. Při vzpomínce na Eragona a Prince Caspiana ale možná tak akorát.
Aslan si prostě naverboval novou „mládež“ do hodin náboženství… a ani nás přitom nena*ral.
P.S.: Po čtvrthodině jsem přestal vnímat jak dabing (dobré znamení), tak i 3D formát (trochu horší).  

PODROBNÝ POPIS FILMU
Sourozenci Edmund a Lucka Pevensiovi jsou kvůli válce odloučeni od zbytku rodiny a žijí u svého zlomyslného bratrance Eustáce, který jim znepříjemňuje život. Stýská se jim po tajemné zemi Narnii plné kouzel, kam se již dříve dvakrát dostali a zažili tam se svými staršími sourozenci mnoho dobrodružství s laskavým mluvícím lvem Aslanem, který často zkouší víru svých věrných tím, že jim v bitvách přijde na pomoc až na poslední chvíli.
Jednoho dne jsou oba i s Eustácem přeneseni do Narnie skrze kouzelný obraz. Setkávají se s králem Kaspianem X. a na jeho lodi jménem Jitřní poutník se vydávají najít sedm ztracených lordů. V posádce, které velí kapitán Drinian, je kromě lidí i faun, minotaur Tavros a mluvící myšák Rípčíp. Ten Eustáce ostře kárá za jeho zbabělost a kradení lodního jídla a když to nepomůže, ztrestá jej v přátelském šermířském souboji.
První zastávka Jitřního poutníka je na Osamělých ostrovech, kde Eustácovou neschopností padnou do zajetí otrokářů. Drinianovi muži je však zachrání a vrátí ostrovu svobodu. Tam potkají Berna, prvního z hledaných lordů, a dozvídají se, že okolní ostrovy sužuje děsivá zelená mlha, která požírá lidi. K posádce se připojí Rhince, jehož manželku Helenu mlha pohltila, se svou dcerou Gael.
Na dalším ostrově Lucku unesou neviditelní trpaslíci Ťulpodi. S výhrůžkami jí nařídí, aby vstoupila do domu tyrana Koriakina a přečetla kouzlo, které je zase zviditelní. Lucka v hrůze poslechne; přitom strčí do kapsy kouzlo, které ji může učinit krásnou. (Když ho později použije, objeví se u ní Aslan a napomene ji za to, že závidí krásu své starší sestře Zuzaně, místo aby byla sama sebou.) Když po Lucce ostatní pátrají, Ťulpodi je drží v šachu tvrzením, že jsou to krvelační obři; v tom Lucka přečte kouzlo a jejich lež je prozrazena.
Ukáže se, že Koriakin je hodný kouzelník, který Ťulpodům pomáhá, a ti jej obviňují bezdůvodně. Koriakin posádce vysvětlí, že mlha je bude pokoušet ke zlým myšlenkám, kterým nesmějí podlehnout. Mohou ji porazit, jen když položí na Aslanův stůl sedm kouzelných mečů, z nichž první jim dal lord Bern.
Při další plavbě je jejich odhodlání vyzkoušeno dlouhou bouří a hrozícím nedostatkem zásob. Poté přistanou na sopečném ostrově, kde najdou dva mrtvé lordy, kteří zemřeli pro svoji hrabivost. Eustác se pokusí vzít dračí poklad a je za to zaklet v draka. To ovšem změní jeho sobeckou povahu a naučí ho to myslet více na druhé. S Rípčípem ho začne pojit hluboké přátelství.
Když posádka dorazí na Rámandúův ostrov s Aslanovým stolem, najde tam tři spící lordy. Položí na stůl meče všech šesti lordů a v tom spadne z nebe hvězda a promění se v krásnou ženu Lilliandil. Ta jim poradí, že pro sedmý meč se musí vydat na Temný ostrov vyzařující zlo a hrůzu.
Kaspian v plamenném proslovu vyzve posádku ke statečnému boji, zatímco Rípčíp přesvědčuje Eustáce, aby z bitvy neprchal. Na ostrově vezmou na loď sedmého lorda, ovšem plavidlo je napadeno obřím mořským hadem. Eustác s ním statečně bojuje bez ohledu na svá zranění; poté mu Aslan vrátí jeho lidskou podobu. Posádka lodi se snaží hada zabít lukostřelbou, meči, rozdrcením o skálu a harpunami; nic z toho však nepomůže. Mezitím je Eustác přenesen k Aslanovu stolu, kde položí sedmý meč. V ten okamžik jiný kouzelný meč (který Edmundův bratr Petr dostal v prvním díle) získá magickou sílu a Edmund jím s nasazením života hada usmrtí.
Tím je zlo poraženo a mlha vydá lidi, které předtím pohltila. Rhince se setkává se svojí ženou. Posádka zjistí, že je blízko Aslanovy země, a vydá se do ní. Tam je Aslan pochválí za udatnost a přenese tři hrdiny zpátky do Anglie. Sdělí jim, že Lucka s Edmundem se již do Narnie nevrátí, ale ve svém světě se mohou s Aslanem též setkat, ovšem musí jej hledat pod jiným jménem.

O FILMU
Kniha “Plavba Jitřního poutníka”, která vyšla v roce 1952, je třetí z sedmi knih epického dobrodružství C.S. Lewise nesoucí název “Letopisy Narnie”. Události třetí knihy se odehrávají přibližně 3 narnijské roky po předchozím příběhu “Princ Kaspian”. Dva starší sourozenci z rodiny Pevensieových jsou pryč - Petr se připravuje na přijímačky na vysokou a Zuzana je na prázdninách v Americe. Mladší Lucinka a Edmund jsou ne úplně dobrovolně na návštěvě u příbuzných v Anglii. Je válka, přibližně rok 1943. Nejhorší úkol, se kterým se musí sourozenci porvat, je jak vycházet s otravným bratrancem Eustacem Clarence Scrubbem. Dokud se neocitnou před obrazem majestátní lodi inspirované draky nesoucí jméno Jitřní poutník.
Plátno s obrazem náhle a nevysvětlitelně ožije, voda zaplaví celý pokoj a všichni tři se ocitnou ve Východním moři Narnie, kde je zachrání král Kaspian a jeho posádka na lodi Jitřní poutník, který je na vlas stejný jako loď na obraze. Edmund a Lucy jsou nadšení, že jsou zpět v zemi, kde kdysi vládli jako Jeho veličenstva Král a Královna, zatímco nováček, věčně kňourající Eustace je mnohem méně nadšený. Trio se brzy dozví pravý cíl Kaspianovy cesty na východ: Rozhodl se splnit slib nalézt sedm ztracených lordů z Telmaru, kteří byli nejlepšími přáteli jeho zavražděného otce. Cesta je postupně zavede na 5 ostrovů, kde na ně čeká nebezpečí i dobrodružství a kde každé z míst má vlastní utajené tajemství. Kaspian a jeho muži objeví nepřátelskou, zelenou mlhu, která dokáže unést nejen lidi, ale i jejich mysl. Moudrý kouzelník Coriakin prozradí Kaspianovi a dětem, že ke zničení tohoto prokletí musí nalézt sedm lordů a získat zpět všech sedm mečů, které jim dal lev Aslan, aby ochraňovali Narnii. Až budou všechny meče schovány pod Aslanovým stolem, podaří se jim porazit mlhu i Čarodějnici. Bez spojení mečů bude celá Narnie zničena.
Mořeplavci musí na své cestě rozbouřeným mořem překonávat mnohá nebezpečí, z nichž nejhorší je mořský had. Na osudové cestě, která jim navždy změní život, je prověřována jejich odvaha a přesvědčení. Obecně se má za to, že první ze sedmi knih je nejoblíbenější a nejznámější, ale mnozí fandové jsou přesvědčeni, že právě třetí je nejlepší.
Scénárista Stephen McFeely říká, že na nejnovější adaptaci bylo nejtěžší zachovat specifický nádech každého ostrova a s ním souvisejícího dobrodružství, aniž by se film stal příliš epizodní. Nováček v sérii, režisér Michael Apted vysvětluje, proč ho projekt zaujal. “Film je o dvou paralelních cestách. Jedna je dobrodružství po nebezpečných a neprobádaných mořích a ta druhá je dovnitř vlastního já, během které postupují k dospělosti. Sotva se vypořádají s temnými silami, už se musí postavit pokušením, díky čemuž objeví svoji pravé já. To je to, co se naučí v Narnii, takže na konci příběhu můžou odejít a začít žít vlastní život. To je univerzální téma, které se prolíná celou sérií Lewisových knih.”
Tvůrci museli udělat ve filmové adaptaci několik úprav. Apted vysvětluje: “V knize se hlavní nebezpečí odehrává kolem sedmi Lordů, ve filmu jde především o sedm mečů. Nebezpečná Zelená mlha se ve třetí knize vůbec neobjeví, čtenáři se s ní setkají až v následujícím díle.”
Filmaři se pečlivě drželi knižní tématické integrity. Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka je příběh o pokušení,” říká Douglas Gresham, nevlastní syn autora knih, který si filmové ztvárnění knižní ságy stanovil jaké svůj celoživotní úkol. “Celá posádka je na cestě zkoušena nejrůznějšími pokušeními, každý musí odolávat těm svým, které byly naznačeny i v předchozích dílech. Film nám připomíná, že se musíme znát, abychom si poradili s vlastním strachem a pokušením. To je také součástí dospívání.” Producent Mark Johnson dodává: “Každá z knih má své téma. První byla o víře. Druhá byla o ztrátě a znovunabytí této víry. Třetí je o překonávání pokušení.”
Georgie Henley byla první, kdo byl v roce 2003 tvůrci vybrán do role sourozenců Pevensieových. Když ji londýnský castingový režisér poprvé viděl, bylo jí sedm a neměla žádné herecké zkušenosti. Nyní, po osmi letech, kdy strávila téměř polovinu svého života v náruči Narnie, vyrostla v krásnou mladou dívku. Navíc její skutečná cesta skrz tyto tři filmy zrcadlí zážitky Lucinky, která prožívá dobrodružství v kouzelném světě Narnie. Georgie něco podobného zažívá v jiném světě fantasy - v Hollywoodu.
“Kvůli třetímu návratu k Narnii jsem byla trochu nervózní,” přiznává Georgie. Její obavy částečně pramenily z faktu, že Lucinka je jedinou ženskou postavou v příběhu. Její starší sestra Zuzana se s Narnií rozloučila v předchozím díle. Kromě toho se Lucinka hodně změnila, prochází věkem, kdy se každý cítí nejistý. Stále chce být jako Zuzana a stejně krásná, protože každý přeci ví, že Zuzana je okouzlující. Lucinka ale na své cestě ve třetím dílu dojde k porozumění, že i ona je jedinečná, že dospívá a že její pocity jsou naprosto normální.
Skandar Keynes coby zákeřný Edmund začal ve filmech o Narnii hrát, když mu bylo 12. Na rozdíl o Georgie, která se chce herectví věnovat i nadále, má její filmový bratr jiné plány. Během natáčení se připravoval na přijímací zkoušky na univerzitu v Cambridge (C.S.Lewis zde v letech 1954-63 přednášel), kde se bude věnovat arabským studiím. (Jeho matka pochází z Libanonu.) Po skončení práce na třetím filmu se na nějaký čas s herectvím rozloučil a plně se ponořil do studií.
Jak se krátily hodiny natáčení, Skandar netrpělivě očekával, zda se na univerzitu dostal nebo ne. A podobně jako jeho postava na konci příběhu, i on přecházel z dětství k dospělosti. “Po šesti letech spojených s Narnií jsem šťastný, že jsem měl takovou možnost. V mnoha směrech mi to velmi pomohlo. Jsem sebejistější než jsem si kdy myslel. Získal jsem odvahu postavit se těžkým úkolům. A teď jsem připravený se posunout dál. Nevím, kam mě to zavede, ale jsem šťastný a spokojený.”
Edmund na své plavbě Jitřním poutníkem čelí okouzlujícímu pokušení ve formě zlé Bílé čarodějnice, kterou opět hraje Tilda Swinton. Edmund doteď žil ve stínu svého bratra a nyní se chce za každou cenu prosadit. Mocná Bílá čarodějnice se mu zjeví ve snu a nabídne mu moc a slávu převyšující bratrovy úspěchy.
Nový film znamená změnu i pro Bena Barnese a jeho alter ego, krále Kaspiana. “Kaspian stojí v čele Narnie tři roky,” vysvětluje Barnes. “Má pocit, že nikdy neměl rodinu ani silný vzor otce. Svým způsobem ztělesňuje staršího bratra Edmunda a Lucinky, zároveň stojí v čele svých mužů. Když dojdou na konec světa a setkají se se lvem Aslanem, Kaspiana zajímá, jestli je jeho otec na druhé straně. Jeho touha setkat se s ním je jeho největším pokušení. Nakonec si ale uvědomí, že jeho zodpovědnosti směřují k Narnii, jeho lidem a otcově odkazu.”
Když Barnes natáčel “Letopisy Narnie: Princ Kaspian,” byl novým členem rodiny Narnie a zcela neznámý v Hollywoodu. Ve stejné pozici se nyní nachází představitel Eustace, Will Poulter. Poulter, který svoji postavu popisuje jako totálního spratka, si získal srdce celého štábu. “Will patří mezi nejhodnější, nejvychovanější a nejslušnější děti, jaké vůbec můžete potkat,” říká režisér Gresham. “Myslím, že díky jeho výkonu se v publiku nenajde nikdo, kdo by Eustace nejdřív nesnášel a nakonec začal mít rád.”
Stejně jako ostatní hlavní postavy, i Eustace čelí svému pokušení, které v jeho případě představuje údolí plné drahokamů na jednom z ostrovů. Eustace se kvůli tomu promění v draka, což mu nakonec pomůže, aby se z něj stal lepší člověk.
Eustacovým přítelem a ochráncem se stane chrabrý myšák Reepicheep. Právě díky myšákovi, který také během let zestárl a zmoudřel, se z nevychovaného Eustace stane slušný, mladý muž. Hlas Reepicheepovi propůjčil britský komik Simon Pegg. “Je to neuvěřitelně noblesní malá myš, která je, co se týče cti a statečnosti, tisíckrát větší uvnitř.” Přátelství myšáka a Eustace vzniká postupně, Reepicheep je svým způsobem konsternován, proč je ten kluk pořád tak otravný. Pak v něm ale uvidí něco, co sám míval jako mládě a pomalu pro něj získává slabost. I on má své cíle. I když se nikdy nevzdá dobrodružství, chce se dostat na konec světa, aby mohl jít do Aslanovy země a užít si tam důchodu.
Sekvence, kdy cestovatelé dorazí do Aslanovy země, je jedinou, ve které se setkají obě ústřední animované postavy - Reepicheep a Aslan. Je to moment plný emocí, kdy každý z pěti hrdinů pochopí svůj osud.
“Jitřní poutník je více než scéna, je to postava,” říká producent Mark Johnson. Producent Andrew Adamson dodává: “Je to symbol. Určitým způsobem je to téměř jako Aslan. Když jsem se poprvé procházel po jeho palubě, bylo to přesně takové , jako jsem si jako malý kluk představoval.” “Pro mně je Jitřní poutník Narnie,” poznamenává Apted. “V našem příběhu se do Narnie nikdy nedostaneme, takže tato loď symbolizuje vše, co ta země je.”
Architekt Barry Robison začal práci na třetím díle ságy na jaře 2008, hned po uzavření předchozího dílu a projekt zabral více jak dva roky jeho života. Inspiraci čerpal v přístavu v Sydney, konkrétně v replice lodi kapitána Cook nesoucí název Endeavor (na které jako první Evropan přistál v roce 1770 na východním australském pobřeží). “Ve skutečnosti je náš Jitřní poutník mnohem větší než Cookova veslice. První návrh se zdál režisérovi příliš krátký, tak jsme ho prodloužili,” vzpomíná Robison. Na pomoc si vzal zručné projektanty z Mexico City a Bajy. Trvalo 18 měsíců než se dopracovali k finální podobě lodi. Poté bylo potřeba dalších 21 týdnů, během kterých byla loď postavena. Stavba stále 2,7 milionu dolarů a v nejintenzivnější fázi na ní pracovalo 400 lidí. Než byla vyrobena, diskutovali tvůrci, zda by měla být skutečně spuštěna na moře nebo ne. Nakonec se rozhodli, že ne, čemuž mohla být uzpůsobena i volba materiálu.

Ocenění:
Golden Globes
2011 - Carrie Underwood (Nejlepší originální píseň) (nominace)

DABING
V českém znění: Jan Maxián - Ben Barnes (Kaspian), Radek Škvor - Skandar Keynes (Edmund), Rozita Erbanová - Georgie Henley (Lucie), Jiří Köhler - Will Poulter (Eustace Clarence Scrubb), Lucie Vondráčková - Laura Brent (Lilliandil), Miloslav Mejzlík - Liam Neeson (Aslan), Radek Hoppe - Simon Pegg (Ripčíp), Jaromír Meduna - Gary Sweet (Drinian), Filip Jančík - Arthur Angel (Rhince), Dana Černá - Tilda Swinton (Bílá čarodějnice), Jiří Štěpnička - Bille Brown (Coriakin), Bohdan Tůma - Shane Rangi (minotaur Tavros), Jiří Plachý - Terry Norris (Lord Bern), Oldřich Vlach - Bruce Spence (Lord Rhoop), Jiří Hromada - Roy Billing (velitel Ťulpodů), Vladimír Kudla - Tony Nixon (první důstojník), Pavel Soukup - Nathaniel Parker (otec Kaspiana), Anna Marie Jurková - Arabella Morton (Gael), Jana Páleníčková - Anna Popplewell (Zuzana), Michal Michálek - William Moseley (Petr), Miriam Chytilová - Rachel Blakely (matka Gael), Petra Hobzová - Catarina Hebbard (teta Gael), Tomáš Juřička, Pavel Šrom, Libor Terš, Radovan Vaculík, Petr Burian
Překlad: Dita Šafaříková
Zvuk: Miloš Zajdl
Dialogy a režie: Jitka Tošilová
České znění připravilo AVF Studio Zero v roce 2010

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.12.2010 Bontonfilm
Premiéra USA: 10.12.2010 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 4.4.2011 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 11.4.2011 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 18 767 741
Tržby celkem - $ 415 686 217
Návštěvnost v ČR 153 621
Náklady (Rozpočet) - $ 155 000 000
 
FILMY V SÉRII
Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň gastonrolinc.webnode.cz/news/a080/
Dobrodružný / Rodinný, USA / Velká Británie, 2005
Režie: Andrew Adamson, Hrají: Georgie Henley, Skandar Keynes

Letopisy Narnie: Princ Kaspian gastonrolinc.webnode.cz/news/a082/
Dobrodružný / Rodinný, USA / Polsko, 2008
Režie: Andrew Adamson, Hrají: Ben Barnes, Skandar Keynes

Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a083/
Dobrodružný / Rodinný, USA, 2010
Režie: Michael Apted, Hrají: Ben Barnes, Skandar Keynes
 
Tvůrci a herci
Michael Apted (Režie), Andrew Adamson (Produkce), Mark Johnson (Produkce), Philip Steuer (Produkce), David Arnold (Hudba), Dante Spinotti (Kamera), Rick Shaine (Střih), Nina Gold (Casting), Christine King (Casting), Barry Robison (Scénografie), Isis Mussenden (Kostýmy), Paul Massey (Zvuk), Jimmy Boyle (Zvuk), Nigel Stone (Zvuk), Tami Lane (Masky), Christopher Markus (Scénář), Stephen McFeely (Scénář), Michael Petroni (Scénář), C.S. Lewis (kniha) (Předloha), Ben Barnes (Herec), Skandar Keynes (Herec), Georgie Henley (Herec), Will Poulter (Herec), Liam Neeson (Herec), Gary Sweet (Herec), Bruce Spence (Herec), William Moseley (Herec), Anna Popplewell (Herec), Tilda Swinton (Herec), Laura Brent (Herec), Nathaniel Parker (Herec), Rachel Blakely (Herec), Shane Rangi (Herec), Bille Brown (Herec), Roy Billing (Herec), Lucas Ross (Herec)
 
2010/108/USA/Dobrodružný, Rodinný, Fantasy
 
Zajímavost k filmu
- Mezi filmem a knihou lze najít několik rozdílů. Ve filmu například dostane posádka za úkol položit sedm mečů na Aslanův stůl, aby porazili zelenou mlhu. V knize se však tyto meče vůbec nevyskytují.
- Když kouzelník rozprostře kouzelnou mapu, na jejím okraji se promítá záběr shora na bitvu z prvního dílu Lev, čarodějnice a skříň.
- Třetí díl ze ságy Letopisů Narnie při rozpočtu $150 milionů první víkend moc nezazářil, když vydělal „jen“ $24 milionů. Zbytek světa byl štědřejší a tak si snímek vydělal celosvětově $400,6 milionů.
- Na závěr producent Adamson shrnuje za všechny: „První film je o vzniku Narnie. Děti znovu přinesou do tohoto světa těžce zkoušeného zlou Bílou čarodějnicí naději. Jsou tam barvy a světlo a před diváky se otvírá nový svět. Druhý díl představuje temnější svět, který ožije díky dětem Pevensieových. A náš nejnovější se vrací zpět k prvnímu dílu. Také objevujeme nový svět. Kouzlo je zpět.”
- Architekt Robison chtěl vzdát hold a díky všem, co na vzniku lodi pracovali, a tak po dohodě s producenty a režisérem nechal pod nápis na vrcholu stěžně vepsat jména všech, kteří se na pracích podíleli.
- Tretie pokračovanie Narnie s názvom The Voyage of the Dawn Trader sa predsa len bude realizovať. Hoci tvorcovia prvých dvoch dielov (Disney) od ďalšieho projektu odstúpili, 20th Century Fox prejavilo záujem a už aj podniklo prvé kroky v predprodukcii. Scenár už prepisuje Michael Petroni, ktorý v minulosti zaujal iba snímkou Kráľovna Prekliatych a samotná produkcia má odštartovať už toto leto. Premiéra je zatiaľ stanovená na rok 2010.
 
Odkazy