Letopisy Narnie: Princ Kaspian / The Chronicles of Narnia: Prince Caspian (2008/150/USA, Polsko, Slovinsko, Česko/Dobrodružný, Rodinný, Fantasy) 55%

JEDNOU VĚTOU
„Všechno, co jste dosud znali, se navždy změnilo."

OBSAH
Hrdiny Prince Kaspiana jsou opět sourozenci Pevensieovi – Peter, Zuzana, Edmund a Lucie. Jsou povolaní z válkou sužované Anglie, aby pomohli vrátit svobodu mírumilovným obyvatelům bájné Narnie a nastolit na trůn legitimního dědice trůnu, mladého prince Kaspiana. Země se totiž od doby, kdy ji děti opustily, radikálně změnila. Vládne tam zlý král Miraz, před jehož zlobou se ukrývají bájná narnijská stvoření i mluvící zvířata. Mladé hrdiny čeká dlouhá a nelítostná bitva, ve které musí osvědčit nejen odvahu, ale i soudržnost.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nedokážu pochopit, proč se točí filmy směřované na mladší publikum o délce 147 minut. Ono přežít první díl o délce lehce přes dvě hodiny se i přes tu hromadu plastových zbraní, naivního příběhu a nezajímavých postav dalo přežít, ale co skoro 150? Bohužel druhý díl nepřináší žádné velké zlepšení po dějové ani psychologické rovině, která podle mě vypadla ještě před psaním scénáře a divákovi nezbude nic jiného, než sledovat další pohádku, kde bojuje dobro proti zlu v nekonečné metafoře a obyčejnosti. Je strašná škoda, že druhá Narnie vypadá tak obyčejně a odfušovaně, protože má několik příjemných a dobrých momentů, kam určitě nepatří rádoby drsní kluci, kterým nebylo ani patnáct a bojují na život a na smrt s mnohem staršími, zkušenějšími a vycvičenějšími protivníky. Naivita a pohádkovost jde ruku v ruce s ohraným příběhem bez jakékoliv snahy zlepšovat se. Po herecké stránce všichni trochu zestárli, ale není to moc poznat, snad kromě nejmladší postavy, která už nevypadá jako z reklamy na mléčné výrobky, ale jako skutečná dívenka (to neznamená, že není protivná a až příliš náhodně ji všechno vychází:)). Chudý náboženský bratříček velkolepého Pána prstenů může jen v několika málo okamžicích tajně doufat, že se dotkl kotníku svého velkého a neporazitelného bratra, s kterým vyrůstal. (Djkoma) 2*

Z rozhovoru časopisu Cinema s režisérem A.Adamsonem. Pane Adamsone, co vás vedlo k natočení druhého dílu Narnie ? AA: Výdělek Petera Jacksona z Pána prstenů. Pane Adamsone a co by jste řekl k samotnýmu filmu ? AA: Troufnu si říci, že v některých momentech jsme dokonce lepší než Pán prstenů, máme tam třeba menšího trpaslíka než byl Gimli a nebo ta scéna s vodou, jak se po kouzlu z ničeho nic přivalí, tak tu jsem do Narnie prsknul taky s tím že na konci jsem udělal z vlny obličej, kdyžto v Pánu prstenů to byla jen vlna i na konci. Pane Adamosne to je velmi zajímavý, jistě už jste teď nalákal spousty lidí na svůj šlágr, ale mohl by jste nám přiblížit třeba i hlavní postavy ? AA: Ano, tak třeba postavu bilého čaroděje jsme nahradil patnáctiletou Lucinkou, zní to přece jen reálněji, když se obrovské armádě chlapů postaví patnáctiletá Lucinka. Problém byl třeba se sehnáním lva, vždycky , když jsem přišel do nějaké ZOO se žádostí o zapůjčení lva na natáčení, tak mě po přečtené scénáře, řekli že nehodlají podporovat psychické týrání zvířat. Naštěstí jsem měl doma jezčvíka a tak jsem do něj ládoval jídlo horem dolem, a když už byl velkej a tlustej jak prase, ostříhal jsem manželce vlasy, který jsem mu nalepil kolem krku a narnievský lev z velkou hřivou byl na světě. No, ale nejtěžší bylo sehnat hlavního hrdinu, udatného to válečníka. Prolezli jsme mnoho gay clubů než jsme konečně našli Ben Barnese. Jednání s ním sice nebylo nejlehčí, ale nakonec jsme se dohodli, že mu bude v každé bitvě držet účes, že ze žádné bitky nesmí mít jizvu nebo šrám na svým krásným obličeji a že uděláme několik dlouhých záběrů na jeho krásné hnědé oči. Pane Adamosne to užasný, jaké očekáváte divácké ohlasy? AA: Já seru na divácké ohlasy, já chci divácké prachy ! (Enšpígl) 1*

Nic jinýho než co se z toho vyklubalo, sem ani nečekal. Sice se jedná o celkem slušný fantasy příběhově i zpracováním, ale to co tam předvádí ty děti, to je příšerný,. ono nestačí, že se jim tam musí řikat králové a z toho největšího trapáčka se udělá král králů pro jistotu, ale ony i jejich postavy jsou příšerně napsaný, kdy pronášej nesmyslný hrdinský kecy, kterým by uvěřilo tak maximálně pětiletý dítě, dělaj ze sebe nehorázný mlátiče, kdy si hravě poradí s celou armádou nějakejch šmejdů, popřípadě si William Moseley dá duel na meče se šéfíkem záporáků a ještě k tomu všemu jsou výrazně nesympatický. Nicméně bitvy i ty souboje jsou fakt moc dobře zpracováný, působí fakt skvěle, triky takřka perfektní a hudba nadrůměrná a kupodivu ty 2 a půl hodiny uběhlo fakt neskutečně rychle, ale ty "dětský" herce fakt nedokážu přenést přes srdce, krom toho on i samotnej scénář je dosti naivně a prokouknutelně udělanej, takže 3* jsou ještě úspěch, když si vzpomenu na ty dialogy připomínající spíš parodii. (Shit) 3*

VELKÁ RECENZE
Jsou zpátky. Na tomtéž místě, ve stejné sestavě a se stejnými ideály. Jen Zuzaně narostla prsa, jejího bobra nahradila šermující krysa a do absurdního divadélka přibyl ztepilý princ Caspian. Kdo čekal, že tahle sebranka podstoupí dospělejší, temnější, napínavější a hlavně lepší dobrodružství, šeredně se spletl.
Žádné zhušťování. Příběh druhé Narnie je naopak ještě primitivnější a ještě prázdnější. Takřka dokonale. Po intru s Princem Caspianem se vracíme do „Londýna“, k původní čtveřici, která je zničehonic teleportována do jakési krásné země. Na základě několika architektonických útvarů vydedukuje, že tady před mnoha stovkami let vzkvétala Narnie a připomene si, že právě oni byli jejími vládci. Po deseti minutách poetického bloumání a pokusech o humor vytáhnou z truhel své zbraně (pouťový luk, hliníkový meč, plastové brnění...), a začnou se dít věci. Tedy... nejdřív se spojí s neuvěřitelně protivným trpaslíkem, potom s Princem Caspianem a všemi přeživšími kreaturami Narnie, a pak si to nadvakrát rozdají s vojáky ze zlotřilé Talmirie. Tenhle „košatý“ děj díky kreativnosti tvůrců vydá na dvě hodiny dvacet, z toho odhadem devadesát minut tvoří dialogy, z prstu vycucaná psychologie a peripetie, které by šlo bez problému odstřihnout a spálit (třeba náhlé zjevení Bílé čarodějnice a její stejně náhlé zmizení).
Druhá Narnia tak sestává hlavně ze situací typu „Petr a Caspian se hádají o to, kdo šéfuje Narnii“, „Lucinka chodí po lese a hledá Aslana“ nebo „Zuzana civí na Caspianovy kadeře a podléhá jim“. Neměl jsem v ruce stopky, ale tipuju, že dobrých třicet minut čistého času jsou nám tyhle scény zprostředkovány skrze detailní záběry na obličeje hlavní pětky, což bych se při vzhledu, hereckém talentu a sympatičnosti téhle skvadry nebál nazvat řízeným psychickým terorem. Neustále pozorovat Lucinku, dojímající se krásou Narnie a hledající Aslana (trvá jí dvě hodiny než ho konečně najde!), je přitom ničím v porovnání s konflikty Caspiana s Petrem, kteří kříží meče, handrkují se, nebo si vzájemně vyznávají úctu! To všechno s nulovým dramatickým nábojem, bez výraznější vnitřní motivace a v naprosto sterilní režii. Edmund a Zuzana sice jsou odklizeni do pozadí (ještě že tak!), ale ani tak přes sebe nepustí jedinou digitální potvůrku, která by mohla film prosvětlit a zachránit. Ne, k slovu se dostane jen zavilý vousatý trpaslík, protivnější než všichni herci dohromady...
Problémem druhé Narnie je to, že se nedokázala odrazit od prvního dílu. Pohádkovou zemi jsme poznali, přesto se do ní s hrdiny prokousáváme znovu. Znovu ji pouze poznáváme, tentokrát skrze palčivé otázky typu „proč tenhle medvěd nemluví“ nebo „proč stromy netančí“. Toulky po krajině, v níž má tahle sebranka působit majestátným, královským dojmem (ehm, COŽE?!), by možná byly zábavné v podání oscarových herců... jenže s touhle zoufalou partou, v jejímž světle je i Daniel Radcliffe novým Russellem Crowem a Emma Watson updatem Audrey Hepburn, se intermezza mezi akčními scénami nedají snést. Je až tragikomické sledovat pokusy o psychologicky propracované konverzační drama, když hercům nelze věřit jedinou emoci a režisér všechno inscenuje s aseptickým odstupem, bez schopnosti vtáhnout byť jen na pár minut do děje.
V takové chvíli je fuk, že Narnia potemněla...  pořád je zbavená života, schází ji magie, neokouzlí. Dělníci od Disneyho ji sterilizovali na přehlídku kostýmů, otravných teenagerů a krás středoevropské přírody, přičemž do ní občas vloží surreálně trapný pokus o válečný proslov nebo filozofii. Zatemnění se vztahuje jen na obraz, atmosféry se nedotkne. Je proto jen mikroskopickou změnou: asi jako když Queen Latifah shodí dvě kila - na sex-appealu jí to stejně nepřidá. Mnohem podstatnější je, že všechny ty sympatické digitální potvůrky byly přemístěny do malých vedlejších roliček, takže charismatického jezevce, hláškující myši a noblesního Aslana se dočkáte jen v pár štěcích. Bobr zmizel úplně! Trpaslíci se omezují jen na chápavé pohledy v pozadí, kentauři mentorují a pateticky vzdávají hold svým vůdcům, a pak je tu medvěd, který mluví hlasem Maxipsa Fíka. K smíchu? Absolutně! To že nad zajímavými figurkami vyhrála pětice nudných lidí už ale pro legraci není...
Andrew Adamson to všechno režíruje s nasazením mongolského pastevce a šetří síly na tři souboje muže proti muži a dvě velké bitvy. Bohužel i ty jsou naprosto sterilní a bez šťávy, a to i když jim předchází výkřiky „Za Narnii“ nebo „Za Aslana“ a kolem poletují miliony dolarů. I pár slušných akčních záblesků stihnou zničit herci nebo nějaký nesmyslný prostřih na kvílejícího minotaura / naštvaného trpaslíka / roztouženou Zuzanu. K pozitivním dojmům film nevytlačí ani velkolepé trikové orgie z poslední bitvy. Koho totiž po dvou hodinách tortury zajímají samostříly, velké armádní manévry a útočící :::::::::? Snad jen vytrvalce. Ať si ty prachy užijí. Vidět jsou, ale požitek z nich se blíží nule.
A to se na scénu teprve blíží Aslan a finální lekce z věrouky: Budete-li věřit, zhmotní se Bůh a zdemoluje všechny padouchy. Amen. Vím, koho by si měl vzít pro začátek do parády... únavnější letní blockbuster se totiž už dlouho neurodil.
P.S.: Co se hvězdiček týče, děti do pěti let nechť si přičtou k hodnocení pět hvězd, členové konkláve šest a Ravenhorn sedm.
P.P.S.: Konec jsem nepochopil stejně jako František Fuka. A z toho stromu by měl Freud radost. :-)

PODROBNÝ POPIS FILMU
1300 let po událostech filmu Lev, čarodějnice a skříň vládnou v Narnii lidé zvaní Telmaríni; kouzelné bytosti i mluvící zvířata jsou vybita nebo zatlačena hluboko do lesů. Po smrti krále Kaspiana IX. vládne jeho bratr Miraz. Mirazův synovec Kaspian X. se jednou od svého učitele dozví, že se ho Miraz pravděpodobně pokusí zabít, aby jednou mohl vládnout jeho (Mirazův) syn, který se právě narodil. Kaspian prchne do lesů, pronásledován Mirazovými vojáky. Když je téměř dostižen, zatroubí na kouzelný roh královny Zuzany.
To přenese z Anglie do Narnie Lucinku, Zuzanu, Edmunda a Petra; od jejich předchozí návštěvy v Narnii uplynul v jejich světě pouze rok. Ocitnou se u zříceniny hradu Cair Paravel.
Kaspiana před vojáky zachrání jezevec Lanýžník, trpaslík Nikabrik a myšák Rípčíp. Odvedou jej k ostatním Staronarnianům - mluvícím zvířatům a kouzelným bytostem. Ti jej přijmou s nedůvěrou a nenávistí, protože Telmaríni se je vždy snažili vyhubit. Přesvědčí je ale Kaspianův slib, že se to změní, pokud mu pomohou stát se králem. Před Mirazovou armádou se opevní ve vrchu vybudovaném nad Kamenným stolem.
Při ochraně Kaspiana je Mirazovými vojáky zajat trpaslík Dýnil. Miraz je tím vyveden ze své domněnky, se Staronarniané jsou již dávno vyhubeni. Dýnil má být popraven, ale je zachráněn Petrem a Zuzanou a odvede všechny čtyři děti ke Kaspianovi. Cestou Lucinka spatří, jak jim ukazuje cestu Aslan - laskavý mluvící lev a pravý král Narnie. Ostatní jí ale nevěří a jdou jinudy.
Nakonec Petr se sourozenci dorazí do Kaspianova ležení. Je rozhodnuto, že se pokusí zaútočit na Mirazův hrad; tento útok však ztroskotá. Nikabrik se pokusí přivést k životu vlkodlaka a Bílou čarodějnici, která ostatní svádí, aby se odvrátili od víry v Aslana. Všechny zlé bytosti jsou ale poraženy a Nikabrik je přitom zabit.
Hrdinové se rozhodnou, že Lucinka půjde do lesa hledat Aslana a Petr vyzve Miraze na šermířský souboj, aby pro Lucinku získal čas. Petr sice zvítězí, ale Mirazova armáda poruší slovo a zaútočí; Miraz je přitom zákeřně zabit jedním ze svých šlechticů.
Dojde k velké bitvě, během níž se objeví Aslan s Lucinkou a oživlými stromy, které Mirazovu armádu porazí. Aslan ustanoví Kaspiana králem nad Narnií a přenese děti zpět do Anglie.

O FILMU
Tvůrčí a umělecký ředitel Lewisovy nadace, Douglas Gresham (syn Lewisovy ženy, Joy Davidman Gresham, a jejího prvního muže, spisovatele W. L. Greshama) se již přes dvacet let snažil převést Lewisovy knihy na stříbrné plátno. Po velkém úspěchu Lva, čarodějnice a skříně pokračuje Gresham v práci na projektu, který označuje jako „druhou kapitolu celoživotního snu.“
„Když film Lev, čarodějnice a skříň zaútočil v roce 2005 na filmová plátna, sledoval jsem, jak se moje sny mění v realitu,“ poznamenává Gresham. „Vždycky jsem doufal, že půjde o působivý film, který potěší diváky po celém světě, ale jeho skutečný úspěch mne tak trochu ohromil.“
Producent Mark Johnson věří, že druhý díl v mnoha ohledech ten první překonává. „Jde o velkolepější film než Lev, čarodějnice a skříň,“ míní. „Před kamerou i za ní se pohybuje větší množství lidí, ale především je působivější pro stránce dramatické. Témata, kterými se zaobíráme v tomto díle, jsou mnohem zásadnější a o něco temnější než v prvním filmu.“
Na rozdíl od prvního filmu, který záměrně začínal velice skromně a postupem času gradoval k finální bitevní sekvenci, je Princ Kaspian velkolepý už na samém začátku a postupem času se vše ještě stupňuje. „Teď už víme, jak ohromující ten svět je,“ říká Adamson, „takže jsme museli začít v tom stylu, v jakém jsme minule skončili, a na tom stavět dál. Točili jsme na mnohem více lokacích. Uvidíme hrady a království, vybudovaná novou lidskou rasou, Telmaríny. Takže jsme museli vymyslet docela nový svět. Tenhle díl je také temnější a drsnější než minulý, částečně i proto, že děti zestárly a příběh je tak dospělejší.“
„V minulém filmu byly některé velice temné momenty,“ dodává. „Aslanova smrt je jedním z nejtemnějších míst filmu. Myslím, že tenhle film má rozhodně potenciál být ještě temnější. Miraz je v zásadě někdo, koho bychom mohli poznat i ve skutečnosti, což dodává jeho postavě i příběhu váhu.“
„Lev, čarodějnice a skříň je velice citlivým příběhem o obětování a odpouštění,“ míní Adamson. „V jistém smyslu je druhý film mnohem osobnější, vypráví o tom, jak se sourozenci vracejí na místa, která milovali, ale ta už neexistují. Klíčové je tu spíše téma dospívání, stárnutí a dobrodružství.“
„Princ Kaspian se od prvního filmu po stránce příběhu zcela odlišuje,“ vysvětluje producent Johnson. „Děti si v rámci možností opět zvykly na to, že z nich jsou znovu britští školáci. Najednou se ocitají zpátky v Narnii, protože je potřeba, aby zemi znovu pomohli.“
„Je to nádherně nostalgický příběh,“ dodává Adamson. „V podstatě se sourozenci vrátili tam, kde si celou dobu přáli být, na místo, kterému patnáct let vládli. Všechno se změnilo. Z Cair Paravel jsou ruiny. Lidé, které znali, byli vyhnáni do lesů. Aslana tisíc let nikdo neviděl.
Musejí se s tím vyrovnat, a současně se musejí pokusit obnovit Narnii, kterou si pamatují.“ Tento námět zaujal i scénáristy. „Jde o něco, co sám Lewis příliš nerozebíral,“ upozorňuje scénárista Markus. „Lewis velice důkladně popsal, jaké by pro školáka ze čtyřicátých let bylo, kdyby se stal králem Narnie. Už ale příliš neřešil, jaká by pro krále Narnie byla proměna zpátky ve školáka.“
„Rok, který strávili v Londýně, pro ně musel být přinejmenším podivný,“ dodává spoluscenárista McFeely. „S ohledem na jejich odlišné povahy se každý z Pevensieových se situací vyrovnával po svém. A jejich náhlý návrat do Narnie působí na každého z nich jinak.“ Nejstarší ze čtveřice, jednadvacetiletý William Moseley tvrdí, že očekávání a radost z návratu před kamery odpovídá tomu, co prožíval Petr, kterého hraje, v době od své patnáctileté vlády v Narnii do chvíle, kdy se do ní v tomto novém příběhu vrací. Stejně jako jeho hrdina se pohledný Brit vrátil do školy.
„Natáčení prvního dílu byl úžasný zážitek,“ říká. „Pak jsme o to všechno přišli. I když jsem na situaci nereagoval úplně stejně jako Petr, přesto velice dobře rozumím tomu, jak se cítí. Po návratu je trochu arogantní. Petr odmítá Kaspiana uznat. Neřídí se radami srdce, ale svého ega. Dokonce i když o sobě pochybuje, tak je příliš tvrdohlavý, než aby ustoupil a přiznal, že se pletl. A nakonec za to zaplatí tu nejvyšší cenu.“
V průběhu filmu se podle Moseleyho z Petra stává muž. „Když se vrátí do Narnie, uplynulo tam 1300 let a lidí nevědí, že je král. Vidí prostě jen chlapce. Petr jim musí dokázat, kým je.“ „Když jsme Williama do role Petra obsadili, bylo mu patnáct a nikdy nic takového nedělal,“ vysvětluje Adamson. „Jeho proměna se příliš neliší od té, kterou projde Petr, ze sedmnáctiletého chlapce v mladého muže. Nemyslím, že předtím někdy byl přítomen natáčení filmu. A teď je z něj pohledný a schopný mladík.“
Jeho kolegyně Anna Popplewell k tomu dodává: „Ačkoliv je Williamovi 21, hraje postavu, které je šestnáct nebo sedmnáct. Ale on je teď už dospělý. První zkoušku jsem s ním měla, když mi bylo třináct, a doslova jsme spolu vyrostli. Všichni jsme se trochu změnili.“
Když si přečetla scénář, všimla si okamžitě i změn, kterých doznala její postava, Zuzana. „Zuzana se tentokrát víc zapojuje do akce,“ raduje se herečka. „Hrozně mě bavilo natáčení bojových scén. Bylo báječné zúčastnit se útoku a bitvy a pracovat na kaskadérských kouscích. V prvním filmu jsem k tomu moc příležitostí neměla.“
Pro nejstarší z Pevensieových, Petra a Zuzanu, je tenhle film posledním, ve kterém se objevují. „Jsem šťastná, že jsem to mohla zažít, bylo to skvělé. A ani náhodou ničeho nelituji. Ale současně mě hodně mrzí, že už se k Narnii nevrátím,“ připouští Popplewell.
Z představitelky Lucinky, Georgie Henley, vyrostla pilná a chytrá dvanáctiletá dívka, která dokonce už napsala i dvě povídky. Henley si také všimla změn, kterými její postava prošla. „V minulém filmu jsem byla sladká a roztomilá Lucinka, a tentokrát se chovám trochu iniciativněji, což byla velká zábava,“ říká a dodává, že spoustu času strávila tím, že se učila jezdit na koni a bojovat s dýkou. „Lucinka si také více stojí za tím, v co věří - za Aslanem. Je odvážnější a má vlastní názor na to, co je podle ní správné. Spatří Aslana dříve než její sourozenci, což myslím ukazuje, jaká její víra v něj je.“
Skandarovi Keynesovi, který představuje Edmunda, bylo na začátku natáčení prvního filmu dvanáct. Na konci Prince Kaspiana je mu šestnáct. I přesto, že je o pět let mladší než jeho kolega Moseley, má Keynes dojem, že jeho postava přebírá v tomto filmu roli nejstaršího ze sourozenců.
„Edmund se o Petra pořád stará,“ míní mladý herec. „Pořád mu pomáhá, ale nikdy se za to nedočká uznání, což ho trochu rozčiluje. Dost se to ve filmu opakuje - Edmund zachraňuje Petra. Jedna scéna ve scénáři měla dokonce nadpis 'Edmund všechny zachrání'. Nedovolil jsem, aby to kdokoliv pustil z hlavy. Chodil jsem toho dne po place se scénářem v ruce a opakoval 'Edmund všechny zachrání'. To bylo bezva.“
„Všichni dospěli,“ hodnotí je režisér Adamson jako hrdý otec. „Jedním z hlavních důvodů, proč jsem se pustil i do druhého filmu, bylo to, že jsem mohl zase natáčet s těmihle dětmi. Mají mezi sebou báječný vztah, stala se z nich rodina a nás do ní přibrali.“
Postavy, které bojují o vládu nad velmi pozměněnou Narnií, představují dva hollywoodští nováčci - mladý a charismatický britský divadelní herec Ben Barnes v titulní roli, a zkušený italský herec Sergio Castellitto, který ztělesňuje čiré zlo v podobě krále Miraze.
„Trvalo nám velice dlouho, než jsme Bena nalezli, a zkoušeli jsme spoustu herců,“ říká Johnson. „Potřebovali jsme mladíka, který dokáže zahrát skutečného hrdinu, ale který má v sobě také něco, co odráží věci, které jeho postava ve filmu zažije“
Barnese objevili tvůrci filmu náhodou, zásluhou jeho divadelní role ve hře The History Boys v londýnském West Endu. „Když jsme se s Benem konečně setkali tváří v tvář, zjistili jsme, že je okouzlující, vtipný a odhodlaný. Prostě si nás získal,“ přiznává Adamson. Do práce se Barnes musel vrhnout takřka okamžitě. Během prvních dnů a týdnů natáčení na Novém Zélandu trávil čas kostýmovými zkouškami, tréninkem jízdy na koni, šermu a kaskadérským výcvikem.
Musel také zapadnout do herecké a filmové rodiny, která při natáčení prvního dílu vznikla. Všichni čtyři představitelé Pevensieových se na něj na Zélandu těšili a byli zvědaví, jak si s ním budou rozumět. „Stal se z něj čestný Pevensie,“ vtipkuje Keynes. „A protože mu bylo pětadvacet, tak jsme se všichni chovali trochu dospěleji.“
Než se Kaspian s Pevensieovými setká v Narnii, organizuje mezi Narnijci povstání proti svým vlastním lidem, Telmarínům. „Snaží se mě zabít,“ vysvětluje Barnes. „Zatroubím na kouzelný roh a přivolám do Narnie Pevensieovy. Petr, jakožto nejvyšší z králů, po právu usoudí, že se od něj očekává rozhodování. Každý z nás má odlišné představy o tom, jak bychom měli mého zlého strýce porazit, což vede ke vzniku konfliktu mezi námi.“
„V tomhle díle jsou dospělí mnohem děsivější,“ prohlašuje Moseley. „Bílá čarodějnice byla strašidelná, ale s Mirazem se nedá srovnávat. S oběma jsem bojoval a Miraz mi vyrazil dech. Bylo vážně zajímavé sledovat Sergia, jak se mění v Miraze. Stane se z něj úplně jiný člověk!“
„Sergio je jedním z nejuznávanějších evropských herců současnosti,“ říká producent Johnson o představiteli filmového padoucha. „Jakmile jsme uviděli nahrávku se zkouškou, řekli jsme si, že nás rozhodně velice zajímá.“
„Andrewa Adamsona velice obdivuji, protože se věnuje i psychologickým aspektům herectví a postavy,“ míní Castellitto. „Povídali jsme si o postavě jako o živém člověku. Bavili jsme se o bitvě mezi mládím a stářím. V tomto ohledu rozdíl mezi Mirazem a Kaspianem opravdu vyniká.“
Maskéři Paul Engelen a Kevin Alexander ve spolupráci s Adamsonem navrhli podobu samotných Telmarínů, kteří získali velmi středomořské rysy. Okamžitě bylo také jasné, že by měl Miraz mít vousy. „Zvětšili jsme mu i bradu jako takovou. Má hustší obočí, temné oči, a samozřejmě také nosí svou klasickou náušnici.“ K tomu už bylo třeba dodat jen kostým, působící mírně pirátským dojmem, a dokonalou zbroj a zbraně ze studia Weta, a král Miraz mohl vykročit na plátno.
Také kouzelná narnijská stvoření prošla v rukou Howarda Bergera velkou proměnou. „V Princi Kaspianovi máme podsadité fauny, staré fauny, trpaslice, afro-narnijské kentaury s rodinami. Minotauři jsou teď na straně dobra. Máme tu novou čarodějnici, vlkodlaka a jsou zpátky i satyrové, ale všichni jsou pozměnění a působí víc jako zvířata.“
„Mými oblíbenými postavami jsou trpaslíci,“ prohlašuje Berger. „Máme tu hned dva: Dýnila, kterého hraje Peter Dinklage, a Nikabrika v podání Warwicka Davise. Vymysleli jsme pro jejich proměnu v Narnijce opravdu náročné a působivé věci.“
Dinklage poprvé spatřil náznaky toho, jak by měl Dýnil vypadat, když navštívil Adamsona v Los Angeles. „Seděl jsem tam v místnosti plné počítačů a díval se na obrazovkách na svého digitálního dvojníka,“ vzpomíná herec. „Nikdy jsem nic takového neviděl. Bylo to vlastně hrozně divné, ale nepřipadalo mi, že bych v téhle fázi mohl ještě roli odmítnout.“ Po aplikaci masek je herec změněn k nepoznání, až na jeho charakteristické oči. Každý den strávil v maskérně dvě a půl hodiny.
„Úplně naposledy mi nalepili opravdu hodně dlouhý plnovous a paruku z jačích chlupů,“ vysvětluje Dinklage. „Někde na severu teď pobíhá jak a je mu velká zima. A je mi to líto. Ale protože jsme natáčeli v létě v Praze, tak já jsem zrovna dvakrát nemrzl, spíš naopak.“ Jeho kolega Warwick Davis prožil podobnou proměnu také. Nikabrik je navíc velice zajímavou postavou. Sám herec prohlašuje, že je „v jádru zatrpklý.“
„Howardova maska mi pomohla tu postavu lépe pochopit,“ pokračuje herec. „Pak přijdete na to, jak by měla mluvit. Pak přijde na řadu neuvěřitelně dokonalý kostým se spoustou titěrných detailů, kterých si možná ani nevšimnete. Jako herci vám to všechno hodně pomáhá. V těch šatech jsem žil, pracoval a bojoval. Pak přijdete na scénu a všechno to do sebe zapadne a vy se jako kouzlem ocitnete v Narnii.“
Jiný, a přesto podobný zážitek čekal i na Cornella S. Johna, který ztvárnil afro-narnijského kentaura, který princi Kaspianovi a Pevensieovým pomáhá v boji proti králi Mirazovi. John podstoupil sáhodlouhý proces, na jehož konci ho latexové obličejové doplňky se zelenými přiléhavými kalhotami, které počítačoví kouzelníci nahradili koňskými nohami, proměnily v jedno z nejpůsobivějších stvoření celého filmu.
„Na začátku jsem neměl nejmenší tušení, jak bych měl vypadat,“ vzpomíná John. „Protože kentauři mohou žít stovky let, máte víceméně volnou ruku. Rozhodl jsem se, že je mi 170 pozemských let.“
Pro ztvárnění Aslana bylo opět využito mechanických loutek i obleků, to vše doplněné počítačovými efekty. „Andrew chtěl, aby byl Aslan o 15 procent větší,“ říká Berger. „Dokázali jsme využít digitální scany z prvního filmu a vyrobili odpovídající měrou větší loutku. Nakonec jsme měli v rukou opravdu hodně velkého lva.“
Ze všech stvoření, vystupujících v Princi Kaspianovi, byla ale nejnáročnější postava myšáka Rípčípa, vytvořená pomocí počítačové grafiky. „Jedním z prvních problémů například bylo to, že velká myš se jen těžko chová jako skutečná myš. Chtěli jsme zabránit tomu, aby Rípčíp připomínal krysu. Museli jsme také vymyslet jeho anatomii, která by vycházela z myši, ale přesto mu umožňovala bojovat s mečem, nosit zbroj a chodit po dvou i po čtyřech,“ líčí problémy Greg Butler z firmy The Moving Picture Company, která pro film Rípčípa stvořila. „V tomhle filmu se nám Rípčíp představuje,“ dodává Adamson. „V Plavbě jitřního poutníka pak hraje klíčovou roli. V podstatě jsme ho tu vytvořili pro další narnijské filmy. Neměl jsem šanci využít ho tolik jako jiné postavy. Ale i tak to stálo za to, je velice zajímavý.“
Přípravy na druhý film pro Adamsona a jeho tým umělců a herců (který na konci natáčení čítal kolem dvou tisíc lidí) začaly už v době, kdy byl první film v postprodukci. Zatímco scénáristé Markus a McFeely pracovali na scénáři, tým dvanácti umělců v čele s Rpinem Suwannathem začal vymýšlet samotnou podobu filmu. Prvním krokem bylo to, že začali po celém světě hledat lokace, které by se radikálně odlišovaly od zimní krajiny, zobrazené ve Lvu, čarodějnici a skříni.
„Narnie neexistuje,“ vysvětluje Mark Johnson. „Jen v Lewisově fantazii. A v představách Andrewa Adamsona. Abychom ji vytvořili, museli jsme hledat vhodná místa po celém světě už rok před samotným zahájením natáčení.“ Filmaři si nakonec zvolili pro natáčení Českou republiku (včetně Prahy, Ústí nad Labem a oblasti Brd poblíž Dobříše), Polsko (národní park Stolowe a soutěsku Kamienczyka), Slovinsko (řeku Soca v Bovecu poblíž jediného národního parku v zemi) a Nový Zéland.
„Nový Zéland je výjimečný svými starými lesy,“ říká Adamson na vysvětlenou, co ho znovu přivedlo do jeho rodné země. „V Evropě neexistuje oblast, která by někdy v minulosti nebyla vykácena a znovu zalesněna, takže najít tam hodně starý les je nesmírně těžké. Na Novém Zélandu pokrývají prastaré lesy celé západní pobřeží jižního ostrova.“
Natáčení začalo na překrásných místech v okolí Mercury Bay, kde se natáčely scény, ve kterých se Pevensieovi poprvé ocitnou v Narnii, a kde objeví ruiny hradu Cair Paravel. Poté se štáb přesunul na jižní ostrov. Tam se ve zdejší nedotčené přírodě natáčelo na třech různých místech, z nichž dvě jsou z obav před přívaly turistů známa jen pod krycími názvy „Západní řeka“ a „Zrcadlová řeka“. O průzračné vodě na druhém z nich Anna Popplewell míní, že si lidé budou myslet, že jde o počítačem vytvořený trik.
Po desetidenní přestávce se natáčení přesunulo na druhou stranu zeměkoule, do Prahy. „Praha je oblíbeným místem filmařů,“ vysvětluje Johnson, „z mnoha různých důvodů. Mají tam velice schopné štáby. Je tam k dispozici veškeré potřebné vybavení a velká studia. A dá se tam točit poměrně levně, což je v současné době velice důležité.“
Hlavní město České republiky zastoupilo ve filmu Anglii v době druhé světové války. Ulice u Rudolfina se s pomocí dodatečných speciálních efektů proměnila v Trafalgar Square přibližně z roku 1941.
Pražská studia na Barrandově jsou dost velká na to, aby se do nich vtěsnal menší les. V novém ateliéru 8 tak vznikl Lewisův Taneční palouk, místo, ukryté tak hluboko v lesích, že jej Telmaríni neobjevili. „V knížce je to místo, kam fauni a další narnijská stvoření chodí tančit,“ vysvětluje výtvarník Roger Ford. „Ve filmu se tam Narnijci scházejí, aby naplánovali další postup v boji proti Mirazovi.“
Fordovým největším úkolem byla stavba obrovského hradu, který vyrostl na ploše za studiem. Na počátku jeho vzniku stála prostá věta: „Kaspian žil v působivém hradu...“ Šestipatrová stavba se zásluhou speciálních efektů proměnila v šedesát metrů vysoký kolos, a jeho vnitřní plocha měří více než 1800 m2. Dechberoucí stavbu postavilo za patnáct týdnů 200 tesařů, malířů, sochařů a dalších řemeslníků.
Stejně působivé jsou i trosky kamenného stolce v Aslanově stráži, kde došlo v prvním filmu k Aslanovu obětování. Kruhová podzemní místnost, připomínající hrobku, byla vytvořena ze sádry a polystyrenu a několik metrů vysoké pilíře se vypínaly ke stropu studia. Na zdech tu jsou k vidění detailní rytiny, zachycující dějiny Narnie v uplynulých 1300 letech.
Adamson přišel s nápadem, že by místnost osvětloval ohnivý kruh, který ji přímo pod rytinami obepínal. „Nemohli jsme použít skutečný olej nebo podobnou hořlavinu, protože je problém je udržet pod kontrolou,“ vysvětluje specialista na mechanické efekty Gerd Feuchter. „Museli jsme vymyslet speciální systém propanových hořáků, umístěných pod obarvenou vodu.“ Řadu lidí tento systém zaskočil, protože netušili, že propan hoří i pod vodou.
Přes dva měsíce strávil Fordův tým stavbou mostu přes řeku Soca ve Slovinsku, kde se natáčela dost možná nejpůsobivější sekvence filmu. „V knížce onen most postavili Telmaríni a stojí tam už stovky let,“ prozrazuje jeho tvůrce. „Když Narnijci konečně zvítězí, přivolá Aslan říčního boha, který most zničí a řeku osvobodí.“
Pro jeho stavbu bylo zapotřebí spolupráce s největší firmou, zaobírající se ve Slovinsku stavbami mostů, Primorje Group, protože bylo mimo jiné třeba i odklonit na dobu jeho stavby koryto řeky jiným směrem. „Přizpůsobili se bez mrknutí našim potřebám a byli naprosto skvělí,“ hodnotí je Ford.
V novozélandských Henderson Studios Fordův tým postavil pokladnici, dvoupatrovou rozpadající se jeskyni, naplněnou poklady. „Chtěli jsme, aby bylo vidět, že když Petr, Edmund, Zuzana a Lucinka vládli, obdrželi spoustu darů od lidí z různých zemí.“ Tvůrci strávili spoustu času tím, že hledali po půjčovnách rekvizit potřebné množství pokladů, ale ani zdaleka to nestačilo. Nakonec byli nuceni přes 2000 kusů rekvizit vyrobit. Rekvizitáři se ostatně při natáčení tohoto filmu rozhodně nenudili - jejich pětatřicetičlenný tým musel vyrobit přes sedm tisíc rekvizit.
Kostymérka Isis Mussenden dohlížela na výrobu stovek kostýmů pro Telmaríny. Řídila tým více než sedmdesáti lidí, jak v Praze, tak v Aucklandu. Její hlavní inspirací byly lidové kroje ze Sardinie a obrazy byzantského malíře El Greca.
„Ráda začínám návrhem barevné palety,“ poznamenává na adresu stříbrošedých odstínů oblečení telmarínských vojáků. „Narnijci už měli barvy definované, ale Telmaríni se objevují ve filmu poprvé. Nechtěli jsme použít červenou a zlatou, to jsou narnijské barvy. Co se týče Sardinie, řídili jsme se Andrewovou představou, že by měli Telmaríni působit středomořsky, aby se od ostatních postav mírně odlišovali.“
„Navrhla a vyrobila jsem kostýmy pro armádu, což jsem nikdy předtím nedělala,“ dodává Mussenden. „I když to bylo zajímavé, byla to také obrovská spousta práce.“ Odhaduje, že vyrobili 262 kostýmů, 3722 doplňků pro telmarínskou armádu (včetně přilbic, rukavic, bot a dalších věcí) a 1003 doplňků pro telmarínské vesničany. Při jejich výrobě také úzce spolupracovala s Richardem Taylorem z firmy Weta.
„Miraz a jeho šlechta potřebovali speciální výzbroj a výstroj,“ komentuje Taylor. „Vyrobili jsme jim individuální meče, pochvy, zbroje i přilby. Mirazova přilba odráží styl, jakým svým lidem velí - zcela zakrývá obličej a navenek tak nejsou vidět naprosto žádné emoce.“ Svět Narnie ožil i prostřednictvím kouzel odborníků na vizuální efekty, v jejichž čele opět stál na Oscara nominovaný Dean Wright. Spolu s Adamsonovou dlouholetou kamarádkou Wendy Rogers si přivolali pro práci na Princi Kaspianovi na pomoc zcela nový tým počítačových kouzelníků.
Stejně jako v prvním díle je prakticky každý záběr nějakým způsobem upravován počítačově. „Jde po stránce vizuálních efektů o jeden z nejnáročnějších filmů, jaký byl kdy vytvořen,“ říká Wright. „Andrew byl rozhodnutý, že chce laťku posunout výše. Už na začátku jsme plánovali minimálně dvojnásobný počet efektových záběrů oproti Lvu, čarodějnici a skříni.“
Adamson také toužil po tom, aby prolomil bariéru mezi počítačovými postavami a lidmi. Lucinka objímá Aslana, Zuzana odjíždí z bitvy u hradu na zádech kentaura, Kaspiana do hradu nesou gryfové - to všechno jsou ukázky toho, jak náročná byla práce specialistů na vizuální efekty.
„Andrew se vždycky velice snaží o to, dostat do záběru co nejvíce skutečných věcí či osob,“ míní Wright. „To, že sedí v režisérském křesle, je pro nás jako dar z nebes. Jako odborníci na vizuální efekty toužíme po tom, aby nám někdo dával stále náročnější a náročnější úkoly. Myslím, že většina inovací v tomto oboru vzniká zásluhou toho, že vás režisér nutí k něčemu, o čem jste neměli nejmenší tušení, že vůbec dokážete. Když lidé obdivují efekty, měli by pomyslet na režiséra. Z jeho hlavy pochází 95 procent nápadů, které realizujeme. Snažíme se mu jen pomáhat a vylepšovat je.“
Sám Adamson prohlašuje, že jeho cílem bylo dát divákům něco, co ještě neviděli. „A myslím, že se nám to podařilo. Vyvinuli a vylepšili jsme spoustu postupů, které můžeme v budoucnosti využít. Jak uděláte kentaura? Jak minotaura? Teď, když víme, jak na to, můžeme příště ušetřit spoustu prostředků.“
Nejtěžším úkolem toho filmu je podle Johnsona to, aby ve světle Lva, čarodějnice a skříně uspěl. „Lide na celém světě viděli první díl a bavili se u něj,“ zdůrazňuje. „Teď čekají něco ještě lepšího. Takže nemůžeme natočit film, který bude stejně dobrý jako ten první. Musíme natočit ještě působivější.“
Adamson soudí, že natáčení filmů ze série Letopisů Narnie bylo pro něj velice příjemnou zkušeností. „Měl jsem možnost vyjít z velice podstatné dětské vzpomínky a ukázat lidem něco, co předtím existovalo jen v jejich představách. Snažil jsem se ty filmy točit tak, aby odpovídaly tomu, jak jsem si příběhy v knížkách jako osmiletý představoval. Když něco takového zažijete jednou v životě, můžete si říkat, že máte obrovské štěstí. Já to ale zažil hned dvakrát.“

Ocenění:
The Saturn Awards
2009 - Nejlepší fantasy
2009 - Isis Mussenden (Nejlepší kostýmy)
2009 - Greg Nicotero, Paul Engelen (Nejlepší masky)
2009 - Dean Wright, Wendy Rogers (Nejlepší speciální efekty)

DABING
V českém znění: Marek Holý - Ben Barnes (princ Kaspian), Michaela Schönová - Georgie Henley (Lucinka), Petr Svoboda - Skandar Keynes (Edmund), Michal Hruška - William Moseley (Petr), Jana Birgusová - Anna Popplewell (Zuzana), Martina Válková - Tilda Swinton (Bílá čarodějnice), Martin Stropnický - Sergio Castellitto (Miraz), Jan Šťastný - Peter Dinklage (Trumpkin), Stanislav Lehký - Warwick Davis (Nikabrik), Jiří Zavřel - Vincent Grass (doktor Kornélius), Martin Stránský - Pierfrancesco Favino (generál Podlštejn), Vladimír Kudla - Damián Alcázar (lord z Lichometníku), Kateřina Lojdová - Alicia Borrachero (Prunaprismia), Miloslav Mejzlík - Liam Neeson (Aslan), Vladimír Fišer - Ken Stott (Čuchomech), Radek Hoppe - Eddie Izzard (Rípčíp), Michal Holán - Ashley Jones (podivínský student), Jaroslav Horák - John Bach (strážník v metru), Milan Slepička, Mário Kubec, Simona Vrbická, Miloš Vávra, Jindřich Hinke, Martin Janouš, Jiří Ployhar, Anna Remková, Martina Šťastná, Šimon Štepán, Štěpán Krtička, Rozita Erbanová, Terezie Taberyová
Překlad: Vojtěch Kostiha
Asistent režie a produkce: Marek Hrazdil
Zvuk a střih zvuku: Guillermo Teillier
Dialogy a režie: Zdeněk Štěpán
Umělecký dohled: Magdalena Snopek
Výsledný mix: Shepperton International
Producent české verze: Disney Character Voices International, Inc.
České znění vyrobilo Studio Virtual® v roce 2008

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 19.6.2008 Falcon
Premiéra USA: 16.5.2008 Walt Disney US
Premiéra Polsko: 30.5.2008 Forum Film PL
Premiéra Slovinsko: 31.7.2007
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 18.10.2010 (DVD) Magic Box
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 18.10.2010
Poprvé na DVD: 1.12.2008 Buena Vista CZ
Poprvé na Blu-ray: 20.10.2010 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 21 531 736
Tržby celkem - $ 419 651 413
Návštěvnost v ČR 237 628
Náklady (Rozpočet) - $ 225 000 000

2008/150/USA, Polsko, Slovinsko, Česko/Dobrodružný, Rodinný, Fantasy Zajímavost k filmu
- Evropskou premiéru si film odbyl 17. června 2008 v Praze.
- Skladateľ filmu Harry Gregson-Williams poskytol tiež hlas postave veveričiaka Pattertwiga.
- Mezi filmem a knihou lze najít několik rozdílů. Ve filmu se například oproti knižní verzi navíc objevuje pokus o útok na Mirazův (Sergio Castellitto) hrad. V knize se pak s dětmi setká Aslan ještě před jejich příchodem ke Kaspianově ležení u Aslanova stolu a obě dívky s ním zůstanou a do ležení nejdou.
- Na filme spolupracovali aj kaskadéri zo Slovenska.
- Scéna na ulici, kdy Lusy (Georgie Henley) a Susan (Anna Popplewell) běží do metra, byla natočena v Praze, konkrétně u Rudolfina. Úvodní záběry z londýnské ulice jsou točeny u pražské Filozofické fakulty. Zahlédnout lze dále například Pravčickou bránu v Českém Švýcarsku a další místa Severních Čech a Nového Zélandu.
- Čeští komparzisté, kteří natáčeli scény při závěrečné bitvě u vesnice Neznabohy na Ústecku, si stěžovali na špatné hygienické podmínky při natáčení. Došlo to až k dvojité navštěvě hygieny na plac.
- 19. června 2008 v londýnské O2 Areně zaznamenal snímek historicky nejpočetnější návštěvu své premiéry - 10 000 lidí.
- Role ve filmu Letopisy Narnie: Princ Kaspian není pro herce Warvicka Davise, představitele Nikabrika, prvním setkáním se světem Narnie. Objevil se i v miniséri Letopisy Narnie - Princ Kaspian a Plavba Jitřního poutníka (od r. 1989) jako myšák Rípčíp.
- Bojová choreografie a návrhy zbrojí pochází od české agentury A.R.G.O. Zbroje i zbraně jsou k vidění ve zbrojnici na Housově mlýně v Táboře.
- Meče vojáků krále Miráze jsou vyrobeny z umělé hmoty vynalezené v Kanadě. Zásah takovou zbraní je sice stejně bolestivý jako zásah duralovou replikou, avšak kvůly pojišťovnám musí být vše co jde do kontaktu s hercem z plastu. Stejnou hmotou se kupříkladu lepí tepelná izolace na raketoplány.
- Ľudia, pracujúci na výrobe filmu (herci aj členovia štábu), pochádzali z 15 rôznych krajín sveta. Zastúpené boli tieto krajiny: Česka republika, Nový Zéland, USA, Veľká Británia, Austrália, Kanada, Nemecko, Poľsko, Slovinsko, Mexiko, Taliansko a Francúzsko. Na pľaci sa hovorilo deviatimi rôznymi jazykmi.
- Princ Kaspian je natočen podle knižní předlohy napsané v roce 1950.
- Režisér procestoval při hledání míst vhodných pro natáčení filmu dohromady pět světadílů. Nehledal jen na Arktidě a Antarktidě.
- Hlavními natáčecími lokacemi se nakonec staly Nový Zéland, Česká republika, Polsko a Slovinsko.
- Anna Popplewel a Skandar Keyes zjistili, že bydlí oba v Londýně a to dokonce v sousedních ulicích až poté, co byli vybráni pro své role z tisíců uchazečů z celého světa.

 

Odkazy

www.csfd.cz/film/221770-letopisy-narnie-princ-kaspian/

www.imdb.com/title/tt0499448/combined

www.fdb.cz/film/letopisy-narnie-princ-kaspian-the-chronicles-of-narnia-prince-caspian/43623

www.kfilmu.net/film/letopisy-narnie-princ-kaspian/

 

Hrají:

Ben Barnes, Skandar Keynes, Anna Popplewell, William Moseley, Peter Dinklage, Georgie Henley, Liam Neeson, Tilda Swinton, Warwick Davis, Predrag Bjelac, Damián Alcázar, Sergio Castellitto, Simón Andreu, Pierfrancesco Favino, Klára Issová, Jiří Krytinář, Jan Pavel Filipenský, Yemi Akinyemi, Lejla Abbasová, Hana Frejková, David Walliams, Štěpánka Volfová, John Bach, Harry Gregson-Williams, Kristina Maděričová - Beranová, Shane Rangi, David Bowles, Vincent Grass, Curtis Matthew, Josh Campbell, Barbora Mudrová, Marcus O'Donovan, Carlos Silva Da Silva, Cornell John, Jakub Linhart, Sim Evan-Jones, Filip Bradáč, Alicia Borrachero, Siobhan Connors, Adam Valdez