Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň / The Chronicles of Narnia: The Lion (2005/143/USA, Velká Británie/Dobrodružný, Rodinný, Fantasy) 63%

JEDNOU VĚTOU
„Prožijte neopakovatelná dobrodružství v zemi plné kouzel a zázraků."

OBSAH
Zuří 2. světová válka a čtyři londýnské děti – Peter, Zuzana, Edmund a Lucie Pevensieovi – jsou poslány do venkovského domu jednoho profesora, aby tak unikly před hrůzami války. Najdou tam kouzelnou skříň, která vede do mystické krajiny Narnie, kde vládne zlá čarodějnice. Musejí se spojit s obrovským lvem Aslanem, králem Narnie, aby se pokusily vrátit do Narnie jaro, porazily čarodějnici a vyhrály velkou bitvu mezi dobrem a zlem...Film, natočený na motivy knih C. S. Lewise The Chronicles of Narnia, v němž se představí šedesát ras tvorů, zlá bílá čarodějnice, kouzelní mluvící bobři, kentauři, jednorožci, minotauři a čtyři mladí hrdinové, vezme diváky na cestu, jakou na filmovém plátně ještě nikdy nezažili...

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Začátek, kde děti v Londýně utíkají před kobercovými nálety Německých bombardérů je velmi pěkný a říkáte si, že to bude celkem dobré. Ale po půl hodině začínáte měnit názor. Připadá Vám to příliš dětské, takové moc zkreslené. Zasněžená krajina vypadá opravdu nádherně a mluvící bobři jsou milí, ale film nezachrání ani silný lev Aslan, který podle režiséra měl mít stejné poslání jako Ježíš v našem světě. A když si říkáte, že poslední bitva bude stát za dvě hodiny sledování, tak stejnak nakonec budete zklamáni. (Malarkey) 3*

Pověst mixu Harryho Pottera a Pána prstenů je absolutně nesmyslná. Cílová trefa do dětského diváka v kombinaci s řádně fungujícím světem fantasy funguje leda tak v hodně širokých motivech. Andrew Adamson možná umí sedět u počítače a společně se svým týmem tvořit animovaná dobrodružství jednoho zlobra, jenomže základ nové fantasy ságy se mu nepodařilo položit ani omylem. Adamson se opírá pouze o výpravu (v mnoha případech dosti lacinou) a absolutně kašle na nějaké budování životnosti celé Narnie jakožto světa, který by si měl diváka připoutat. Maximálně zdlouhavá první půle se snaží být vykompenzována akčněji vygradovanější druhou, jenomže jakýkoliv drajv vychází vniveč díky nulově nabývanému hrdinství dětských postav, ze kterých se stávají zachránci Narnie víceméně díky pár střihům mezi několika odfláknutými dialogy. Navíc Adamsonovi chybí cit pro detaily – jak moc jsem si přál, aby kamera při prvním Petrově vytasení meče pomalu zabrala lesknoucí se kov v celé jeho kráse. Kameraman se naprosto nepochopitelně krotil, čímž se velkolepost závěrečné bitvy vytrácí úplně do ztracena a celek je tak neúměrně dlouhou pohádkou, kterou bych si vychutnal leda tak poté, co bych na dortu sfouknul maximálně osmou svíčku. (Isherwood) 2*

Být malý capart, budu asi ze všech těch mluvících bobrů, vlků, kentaurů, orlů a jiných stvoření v sedmém nebi, ale jako dospělákovi mi zejména ve druhé půli bylo předkládáno něco, co bylo až k nevydržení. Dokud se ze začátku děti jenom seznamují s Narnií, jde o celkem svižnou podívanou, s krásnými zimními scenériemi a interiéry, při jejichž výrobě odvedla Weta opravdu kvalitní práci. Ale od setkání s Aslanem ve druhé půli přichází na řadu nesnesitelný všudypřítomný patos, s vroucnými pohledy a hlubokomyslnými proklamacemi, to vše myšleno smrtelně vážně bez špetky nadhledu. Jakoby v příběhu s křesťanskou symbolikou, která není pro malé děti stejně čitelná a může jim být úplně putna, nebylo místo pro humor. Hluboce věřící Lewis do své knihy skrze Aslana projektoval osobu Ježíše, s jeho obětováním se a vzkříšením, což pro nejmenované křesťanské ekumenické neziskové vydavatelství, jejichž nadšený propagační leták k filmu se mi dostal do rukou, může být zásadním středobodem filmu, ale běžný divák to vidí jinak a zajímá ho spíše to, že CGI postavy jsou čitelně digitální a mají nepřirozeně trhavé pohyby a vůbec úroveň triků je značně kolísavá, což u filmu s takovýmto rozpočtem je překvapivé zjištění. Pokud je film podán takto nezáživnou formou, je mi líto, ale na víc, jak 2* to nevidím. (Lima) 2*

VELKÁ RECENZE
Čeští fanoušci filmových obrázků si na Letopisy Narnie musí počkat na první lednový týden, ale u nás na MovieZone pomalu začínáme bilancovat. Filmový rok 2005 pro nás zavírá vrátka a dovnitř už se nedostane ani jedno kopýtko zbloudilého fauna. Polovina redakce už má prostě tenhle výpravný spektákl, poslední blockbuster roku, za sebou a nemíní vám to zamlčet. Mezi těmi z redakce, kdo film viděli, panuje shoda přinejmenším v tom, že i takové fláky jako jsou devítiminutové trailery, které ve zhuštěné podobě ukazují best of the best, nakonec bohužel mohou navnadit na něco, co nikdy nepřijde. Ti z vás, kteří už se na MovieZone prokousali nejednou recenzí, vědí, že takhle nějak začínají ty, které s daným filmem nezacházejí právě v rukavičkách. Narnie je prezentována jako film pro mladší děti, s čímž se pojí řada omezení – přehledný děj, jasně definované postavy, minimum dvojznačnosti a obrazů, které by mohly malé konzumenty mást a nebo je dokonce nadmíru děsit. Což na druhou stranu není skutečnost, která by měla případným kritikům snujícím své recenze plné jedu, vyrazit pero z ruky.
Lingvista C.S. Lewis, blízký přítel J.R.R. Tolkiena, prošel složitým duchovním vývojem. V pozdním věku, a částečně i pod vlivem rozmluv s přesvědčeným katolíkem Tolkienem, konvertoval Lewis od agnosticismu ke křesťanství, přesněji k jeho protestantské větvi. Po tomto životním obratu napsal desítky i dnes podnětných knih, ve kterých obhajoval „křesťanskou věc“ (Velký rozvod, Rady zkušeného ďábla, K jádru křesťanství) a nebo se zabýval tak niternými skutečnostmi jako je ztráta milované ženy (Svědectví o zármutku), v jejíž blízkosti směl pobývat jen několik málo let.
Součástí jeho obranných snah křesťanství byl i projekt sedmi fiktivních příběhů ze země „za skříní“ (podobnost s Alenkou čistě nenáhodná), Narnií, které přístupnou pohádkovou formou zpracovávají základní otázky křesťanství. Všechny výše zmíněné knihy několikrát vyšly i u nás. Lewis chtěl vždycky napsat něco tak velkého jako Tolkien, ale bohužel se mu nikdy nedostávalo takové míry obraznosti a vytrvalosti, aby se dlouhá léta soustředil na propracování všech detailů. Místo celoživotního soustředění na jedno dílo-monument, se takřka po pětnících vydal v ne méně než padesáti knihách, které jsou mnohdy spíše brožurami. Také je nutno říci, že jeho literární metaforika je při vší úctě k vysokému morálnímu kreditu autora přece jen poněkud jednostrunná, chtěná, místy až otravná. Přesvědčený věrozvěst se holt nezapře.
Když se tedy objevily první zprávy, že Andrew Adamson točí Narnii, napadlo mě jediné: tohle nemůže dopadnout dobře. Doba sice přeje ságám, Lewisova heptalogie na Západě patří k literárnímu dědictví 20. století, je celkem populární, navíc hraným filmem dosud nezpracovaná… jenže její poselství je pro kohokoliv nad 10-12 let neobyčejně plytké a roztahované. Toto smutné konstatování bohužel daná stopáž o délce 132 minut spíše potvrzuje než vyvrací. Děje je v Narnii maximálně na dvacet minut. Ne že by chyběly atrakce, to ne. Filmu nechybí podivní mluvící živočichové, napětí přiměřené věku cílového diváka, šiky útočících armád, skvostná epická hudba Harryho Gregson-Williamse, dětsky vkusný humor a v neposlední řadě čtyřka dětí, kterým dominuje velmi přirozená Lucinka (ještě k tomu ve věkově přiměřeném dabingu, kdy šestiletá dívka nemluví jako šestnáctka). Bravurní úvod s nálety na Londýn, dojemným avšak nepatetickým loučením na nádraží a přivítání ve venkovském sídle šlapou velmi dobře a ještě chvíli poté, co všechny děti najednou projdou skříní, je koeficient divácké spokojenosti na vysoké úrovni. Narnie bohužel není Středozem, i když se o to Adamson v mnoha narážkách na prstenovou ságu snaží. Zatímco ve Středozemi takřka každý záběr do krajiny evokoval „historii“ a spousty dosud nevypovězených příběhů Silmarillionu, neodráží Narnie takřka nic. Kromě viditelně nižšího rozpočtu snad už jen vznešenou nudu a nebo nepříliš zdařilé střihy mezi zasněženou Pravčickou bránou (část natáčení proběhla u nás), blue screenem a lesem v ateliéru. Jakkoli podle všeho Narnie existuje celé dlouhé věky, její panensky zasněžené dálavy vyvolávají spíše pocit, že vznikla pár minut před tím, než tam poprvé vstoupila Lucinka. A to už raději nemluvme o tom, že přes úctyhodnou stopáž postavy neprojdou žádným vnitřním vývojem, jen jsou scenáristickými kličkami posouvány z místa na místo.
V lese a ve společnosti kladných postav Adamson znejistí. Snaží se vyprávět, ale nejde mu to. Místo toho neznalým stále dokola vysvětluje knižní zákonitosti kouzelného světa, opakuje, variuje, kupí digitálně více či méně vyvedené atrakce, ale nemůžete se zbavit pocitu, že je to jen jakési čechrání cukrové vaty. Zlo expanduje, triumfuje a snaží se vysát pokojně smýšlející tvory až na morek. Inu, takové už zlo bývá, že se přiživuje. Dobru, zejména pak metaforickému Kristu se vším všudy, lvu Aslanovi, však chybí nějaký hlubší základ a prokreslení motivací. Je ikonou, ke které si nelze vytvořit vztah a ani jí želet. Příklad: v půli filmu přichází Aslan neznámo odkud, jeho bývalí poddaní jásají a podrobují se mu. Ale na konci filmu tahle klíčová persóna z neznámých důvodů odchází vstříc červánkům, všechny filmové postavy zjevně vědí kam a proč, ale divák je na tom značně odlišně. Prý jde o nějaké proroctví… Aha:-) A dozvíme se více z následujících dílů? Jak si tvůrci poradí s jejich stavbou, když literární předloha co do intenzity obrazů už napoprvé zrovna neexceluje?
Pokud závěrem zůstaneme u porovnávání Narnie s Pánem prstenů, k čemuž ostatně film stále znovu a znovu svádí, musím říci, že Adamson je přes nesporný talent (o němž svědčí oscarový Shrek) stále tvůrcem v zárodečném stavu. Exceluje s pixely, ale vyprávění příběhu s živými herci (i těch v maskách) mu ještě dělá značné potíže. Ještě totiž na plátně nedokáže vytvořit kouzlo, kterému bychom bez výhrad podlehli. Ať malí nebo velcí. Pokud vás vaše děti nebo sourozenci už teď lákají na Narnii do kina, střelhbitým nahlédnutím do jejich pokojíku a vyhodnocením toho, co mají pod postelí a na stěnách, se ujistěte, že ten správný věk není už dávno za nimi.

PODROBNÝ POPIS FILMU
Film popisuje dobrodružství čtyř sourozenců Pevensieových, kteří z bombardovaného Londýna za druhé světové války odjeli bydlet na venkovský dům profesora Kirka. Starší z nich se jmenují Petr a Zuzana, mladší Edmund a Lucka.
Když si hrají v domě na schovávanou, Lucka vleze do skříně a náhle se ocitne v lese. Setká se s faunem Tumnusem. Ten jí prozradí, že je v zemi jménem Narnie, kde vládne zlá Bílá čarodějnice. Lucka s ním stráví mnoho hodin, ale po návratu zjistí, že v jejich světě neuplynula ani minuta. Nikdo kromě profesora Kirka Lucce tuto příhodu nevěří a při průzkumu skříně žádnou zemi neobjeví.
Později se skříní do Narnie dostane Lucka s Edmundem. Zatímco Lucka je u Tumnuse, Edmunda potká Bílá čarodějnice a ta mu s předstíranou vlídností slíbí, že jej učiní králem nad jeho sourozenci, pokud všechny přivede do jejího hradu. Edmund je z důvodů častých konfliktů zahořklý vůči sourozencům a po návratu škodolibě lže, že si Lucka vše vymyslela.
Později se ve skříni chtějí schovat všechny čtyři děti a ocitnou se v Narnii. Zde zjistí, že Tumnus byl odveden policií za „bratříčkování se s lidmi“ (tj. s Luckou). Děti se nemohou shodnout, zda a jak se mají snažit mu pomoci, což může být nebezpečné. Zatímco o tom rozmlouvají s mluvícími bobry, Edmund se nenápadně vzdálí a jde k čarodějnici. Ta s ním však zachází krutě a pospíchá děti zabít.
Bobrovi dětem sdělí, že jejich příchod je naplněním proroctví, že zlo bude poraženo, až čtyři děti usednou na trůn. Také se dozvědí, že do Narnie přišel její pravý král Aslan a čeká na ně u kamenného stolu, a že jen Aslan může nyní Edmundovi pomoci. To děti přesvědčí, aby tam šly, ačkoli nemají v úmyslu naplnit proroctví a bojovat za svobodu Narnie. Cestou je však pronásleduje Bílá čarodějnice a její mluvící vlci.
Nakonec dorazí do tábora, kde na ně čeká laskavý mluvící lev Aslan. Petra pasuje na rytíře za bitvu s vlkem Maugrimem a vyšle výpravu, která Edmunda vysvobodí. Aslan mu domluví a odpustí mu.
Čarodějnice podle odvěkých zákonů Narnie požaduje Edmundovu popravu za to, že zradil své sourozence. Aslan se s ní však dohodne, že se nechá zabít místo Edmunda. Tajně opustí tábor, doprovázen Zuzanou a Luckou. Ty pak přihlíží, jak jej Čarodějnice s hordou oblud sváže, oholí a po mnoha posměšcích zabije. Potom se vydá dobýt Narnii.
Zatímco dívky naříkají, Aslan vstane z mrtvých, protože podle ještě starších zákonů Narnie smrt nemá moc nad tím, kdo se nechá zabít dobrovolně místo zrádce. Potom všichni tři spěchají do hradu Jadis oživit ty, které proměnila v led za věrnost Aslanovi.
Mezitím Petr s Edmundem zjistí, že Aslan odešel, a váhavě se rozhodnou postavit se do čela armády Aslanových věrných. Dojde k velké bitvě mezi nimi a armádou čarodějnice; zlá strana je však v početní převaze a vítězí. Edmund hrdinně zničí čarodějnici hůlku, kterou proměňuje své nepřátele v led; přitom je však zraněn. Petr se mu vrhne na pomoc, ale čarodějnice má v boji navrch. V okamžiku, kdy se chystá povaleného Petra zabít, se objeví Aslan oživenými tvory a zabije ji. Tím je bitva rozhodnuta a v Narnii zavládne mír.
Aslan korunuje sourozence za krále a královny Narnie a potom nenápadně odejde. Sourozenci vládnou Narnii mnoho let a dospějí. Jednou přijdou na planinu, kudy se do Narnie dostali. Chtějí to místo prozkoumat a přitom projdou skříní zpět do Anglie a stanou ze z nich opět děti. Profesor Kirk jim všechno věří.

O FILMU
V roce 1950 vydal učenec, kritik a spisovatel C. S. Lewis knihu Letopisy Narnie - Lev, čarodějnice a skříň, která se stala základem sedmidílného cyklu. Lewisovým záměrem bylo napsat sérii fantasy pohádek pro děti, nicméně výsledkem jeho snažení byly mnohem rozsáhlejší a velkolepější knihy, než by si kdy pomyslel. Vzrušující a dobrodružný příběh, který začíná uprostřed Druhé světové války a později zavádí čtenáře do alternativního a mnohem kouzelnějšího světa plného mytologických stvoření, v němž se odehrává epická bitva mezi dobrem a zlem, učaroval dětem i dospělým. Lewisova jedinečná schopnost vytvořit zcela uvěřitelný svět s vlastní minulostí, geografií, kulturou a pověstmi, který odrážel problémy, naděje i morální dilemata našeho vlastního světa, velmi zapůsobila i na knižní kritiky. Všech dílů této série se prodalo dohromady přes 85 milionů výtisků ve 29 různých jazycích, což z ní činí druhou nejoblíbenější knižní ságu všech dob - hned po Harrym Potterovi J. K. Rowling.
Filmová adaptace vznikala po několik let pod režijní taktovkou Andrewa Adamsona, který dbal na to, aby se filmové ztvárnění Narnie co nejvíce podobalo světu, jenž si Lewis vysnil na stránkách svých slavných knih. Pro Adamsona, jemuž přinesl slávu oscarový film o zeleném obrovi Shrek a jeho druhé pokračování, jsou Letopisy Narnie prvním režijním počinem s živými herci. Svou vizi přivedl na plátno kombinací hereckých výkonů a špičkové, fotorealistické počítačové grafiky, vytvořené pomocí nejmodernějších technických výdobytků.
„Kniha Letopisy Narnie - Lev, čarodějnice a skříň umožnila milionům čtenářů navštívit říši fantazie - a mým úkolem bylo pokusit se dát tomuto světu konkrétní obrysy, a to způsobem, díky němuž by se dokázal vyrovnat prostředím, která si lidé vysnili, nebo je dokonce předčit. Ještě před pěti lety by se tento film nedal natočit. S tehdy dostupnou technikou by nebylo možné vymodelovat fotorealistického lva, jako je Aslan, nebo napojit na člověka zvířecí nohy tak plynule, jako se nám to podařilo s kentaury a minotaury. Ta správná chvíle přišla až nyní.“
Letopisy Narnie se spolu s několika dalšími příběhy, jako je například Pán prstenů (z pera Lewisova současníka a blízkého přítele J. R. R. Tolkiena), staly předními fantasy příběhy 20. století. Kniha se postupem času dočkala mnoha adaptací v podobě divadelních her, britského televizního seriálu a animovaného a dokonce i loutkového filmu. Až dosud se však nikdo nepokusil přivést tento příběh k životu s pomocí skutečných herců a kulis. Teprve v poslední době, kdy se možnosti technologií začaly alespoň přibližovat Lewisově ohromné fantazii, bylo možné přenést okouzlující svět Narnie na filmové plátno s potřebnou mírou realismu, o nějž Adamson od začátku usiloval.
„O to, abych nějakým způsobem přivedl na filmové plátno knihu Lev, čarodějnice a skříň, jsem usiloval možná 25 až 30 let,“ říká Lewisův nevlastní syn Douglas Gresham, který je kreativním a uměleckým ředitelem v oblasti nakládání s jeho odkazem. Věci se daly do pohybu teprve v okamžiku, kdy Greshama oslovili představitelé společnosti Walden Media. „Hned první den jsme všechny ujistili, že máme v plánu natočit absolutně věrnou adaptaci,“ říká Cary Granat z Walden Media. „Perry, já a zejména Phil Anschutz [zakladatel Walden Media] - všichni jsme se s touto vizí plně ztotožnili. Nechtěli jsme ten příběh nijak modernizovat, ale vzdát mu hold coby jedné z největších klasik všech dob.“
Producenti věděli, že pro převod tohoto velkolepého díla na filmové plátno potřebují nebývale kreativního a velmi energického režiséra, který by dokázal propojit reálný svět s obrovskou fantastickou říší uvěřitelným a emocionálně silným způsobem. V seznamu kandidátů se ze začátku objevovala především nejznámější hollywoodská jména, ale pak producenti narazili na nečekaného adepta: Andrewa Adamsona, jehož režijní debut, celosvětový animovaný hit Shrek, zaujal publikum svým pohádkovým šarmem, lidskostí i vizuální nápaditostí. Přestože nikdy předtím nerežíroval film s živými herci, na první setkání přišel s celou řadou skvělých nápadů, kterými producenty přesvědčil o svém velkém tvůrčím nadšení. Ke knižní předloze a jejímu prostředí jej vázalo silné vnitřní pouto, což bylo velmi důležité.
Adamsonovým hlavním záměrem bylo vytvořit stoprocentně reálný svět Narnie - s použitím všech dostupných prostředků. „Co je Narnie?“ ptá se režisér. „To je zajímavá otázka, která byla z hlediska našeho přístupu klíčová. Narnii neberu jako pouhý výplod dětské fantazie, nějaké imaginární místo, kam ve svých myšlenkách utíkají před Druhou světovou válkou. Považuji ji za skutečnou alternativní realitu. Je zde spousta paralel s naším skutečným světem - a také spousta rozdílů. Hlavní ale je, že je skutečná. K filmu jsem tedy přistupoval s tím, že se prostředí Narnie liší od prostředí v příbězích jako Čaroděj ze země Oz nebo Peter Pan, v nichž nakonec zjistíte, že bylo vše pouze výplodem něčí fantazie. Když Lucy projde tím šatníkem, měla by se ocitnout v naprosto reálně působícím světě - jako kdyby to byla nějaká zahraniční země, kterou můžete navštívit. Musela to být kompletní alternativní realita se vším všudy.“
V srdci tohoto příběhu je spousta okouzlujících postav a zvířat - počínaje čtyřmi malými dětmi, které jsou přepraveny z válkou rozervaného Londýna do magické Narnie, kde se setkávají s celou plejádou mýtických tvorů včetně faunů, kentaurů, obrů, satyrů, trpaslíků, minotaurů a mluvících zvířat.
Hledání čtveřice hlavních dětských představitelů se zhostila zkušená vedoucí castingu Pippa Hall. Celý proces, během něhož se filmaři setkali s více než dvěma tisíci dětí, trval dva roky. „Brala jsem s sebou kameru úplně všude. Hledala jsem děti a povídala si s nimi o nich samotných, o jejich oblíbených knížkách a o filmech, které se jim líbily,“ vzpomíná Hall.
Nejstarším z dětí Pevensiových je Petr, který opouští Londýn ještě jako dítě, ale v průběhu děje se stává statečným a dospělým vůdcem, bojujícím za osvobození Narnie. Pro tuto roli měla Pippa Hall v záloze osmnáctiletého Williama Moseleyho, pro kterého jsou Letopisy Narnie celovečerním debutem. S mladým hercem se poprvé setkala před sedmi lety a od té doby jej měla stále na paměti. Pro Moseleyho, který je v podobném věku jako jeho filmová postava, nebyla Petrova proměna nijak vzdálené téma: „Jednoduše řečeno - když Petr prochází tou skříní, je ještě chlapec. Když z ní na konci vyleze zpět, je to muž. A když se ohlédnu zpět, uvědomuji si, že podobná proměna potkala během natáčení tohoto filmu i mě. Stejně jako Petr jsem i já nejstarším sourozencem v rodině. Stejně jako Petr se i já snažím dělat to, co považuji za správné. Myslím, že to je ten důvod, proč jsme byli do těchto rolí obsazeni - jsme v mnoha ohledech stejní jako postavy, které hrajeme.“
Roli krásné a racionální Zuzany, která se během putování skrz Narnii snaží být co nejzodpovědnější, filmaři svěřili představitelce, která má ze všech čtyřech dětí největší herecké zkušenosti - londýnské herečce Anně Popplewell, jejíž filmové portfolio obsahuje mimo jiné snímky Dívka s perlou, Mansfieldské sídlo nebo The Little Vampire. „Každá z postav tohoto filmu prochází určitým vývojem a ani Zuzana není výjimkou,“ říká herečka. „Stejně jako Petr cítí povinnost dohlédnout na své mladší sourozence, díky čemuž se možná trochu předčasně stala dospělou. Když se pak ocitne v Narnii, připadá jí, že už je příliš velká na to, aby něčemu takovému uvěřila. V průběhu tohoto dobrodružství se však stává vůči myšlence, že je opravdu v této magické zemi, čím dál tím otevřenější. A úplně nakonec se přece jen změní a přestane se bát být dítětem.“
Malý Edmund je z celé rodiny největší divoch a během dobrodružství pocítí nebezpečné nutkání přidat se na stranu Bílé čarodějnice. Roli malého nezbedy obsadil Skandar Keynes, kterého filmaři našli až na poslední chvíli. Nyní 14letý syn spisovatele Randalla Keynese se ke knižní předloze poprvé dostal ve svých osmi letech. Už tehdy se stal Edmund jeho favoritem. „Má postava se mi líbí mnohem víc než všechny ostatní. Upřímně řečeno, mám opravdu tu nejlepší roli,“ říká mladý herec se svým typickým humorem. „Samozřejmě se mi hodně podobá. Je to tyran rodiny, což jsem i ve skutečnosti, a také dokáže lehce podlehnout pokušení. Edmund je černá ovce rodiny a pořád si utahuje z Lucinky. Nakonec se ale díky dobrodružství, které zažije v Narnii, změní v lepšího člověka. V jeho osobnosti dojde k velmi podstatným změnám, díky nimž si začne svých blízkých vážit.“
Čtveřici hrdinů uzavírá desetiletá Georgie Henley v roli Lucinky - nejmladší a také nejoptimističtější a nejodvážnější ze všech čtyřech sourozenců. Pippa Hall objevila Henley zcela náhodou během návštěvy školy v Yorkshire. Přestože postrádala jakékoliv zkušenosti s herectvím, nechyběly jí daleko důležitější vlastnosti - inteligence, láska ke knihám, skvělá artikulace a umění vyjádřit city. Stejně jako ostatní děti se se svou postavou velmi rychle sžila. „Lucinka se mi v mnoha věcech podobá, takže bylo docela snadné do té role vklouznout,“ říká malá herečka. „Na začátku nebere její názory nikdo vážně, protože je nejmladší. Když ale otevře dveře toho šatníku, ocitne se v úplně jiném světě a konečně získá dojem, že zde její pocity mají nějakou váhu.“
Jakmile děti projdou magickou skříní, ocitnou se ve světě plném nevšedních tvorů, které si předtím ani nedokázaly představit. Ke ztvárnění těchto postav na stříbrném plátně nestačila jedna nebo dvě filmařské techniky - filmaři museli využít sofistikované a komplexní kombinace lidských hereckých výkonů, speciálních efektů a digitální magie.
Jako první „nelidská“ postava byl obsazen Pan Tumnus - plachý tvor, který je napůl člověk a napůl kozel. Přestože se spřátelí s Lucy, musí nadále sloužit ničemným plánům Bílé čarodějnice. Faun inspiroval vznik celé Narnie - sám Lewis tvrdil, že všechno začalo obrázkem fauna, stojícího s deštníkem a balíčkem uprostřed zasněženého lesa - proto filmaři kladli na jeho dokonalé provedení velký důraz. Do role obsadili vycházející skotskou hereckou hvězdu Jamese McAvoye, kterému se podařilo zachytit Tumnusovu zlověstnou dvojí osobnost.
K tomu, aby se proměnil z moderního mladého muže ve stoletého mýtického tvora, musel McAvoy každý den strávit přes tři hodiny v rukou jednoho z nejostřílenějších odborníků na masky v celém Hollywoodu - spoluzakladatele K.N.B. EFX Group Howarda Bergera. Kromě toho několik týdnů piloval správný hlas a chůzi.
Největším zloduchem v Narnii je zdánlivě nepřemožitelná Bílá čarodějnice Jadis, která na dříve krásnou zemi seslala kletbu a tím ji odsoudila k věčné zimě. Filmaři dali na radu vedoucího výroby Perryho Moorea a oslovili s nabídkou role zkušenou skotskou herečku Tildu Swinton. Ta na rozdíl od drtivé většiny svých nadcházejících hereckých kolegů neměla o obsahu knihy ani ponětí. „Patřím k těm několika málo lidem z Británie, kteří v dětství žádnou knížku o Narnii nečetli,“ přiznává Swinton. „Dostala jsem se k nim až ve chvíli, kdy mi Andrew Adamson nabídnul roli v tomto filmu. Seznámila jsem se s nimi tak, že jsem je četla svým šestiletým dětem. Jejich verdikt jsem brala jako zkoušku ohněm. A když se ukázalo, že se jim knihy líbí, začala jsem o tom vážně uvažovat. Ano, hrát ztělesnění všeho zla je velký úkol. Taky se můžu dočkat toho, že se ke mně budou všechny děti celý zbytek života obracet zády!“
Úhlavním sokem Bílé čarodějnice je Aslan, chytrý a vznešený lev, který svým zpěvem dal Narnii vzniknout a kdysi jí vládl. V souvislosti s touto postavou se Adamson rozhodl využít kouzel digitální techniky. Důraz byl přitom kladen na to, aby byl k nerozpoznání od skutečného lva - avšak s lidskýma a inteligentníma očima. „Věříme, že Aslan bude tím nejrealističtějším digitálním zvířetem, jaké jsme kdy mohli na plátně vidět,“ říká producent Mark Johnson. „Chceme, aby divákům vrtalo hlavou, jak se nám podařilo docílit toho, že natolik nebezpečné zvíře tak hladce komunikuje s dětmi.“ Práce na animaci lva zabrala téměř dva roky. V několika klíčových scénách se lev objevuje také v podobě jedné ze tří animatronických loutek, které nechal Adamson vyrobit již zmíněným Howardem Bergerem ze studia K.N.B.
Vytvořením dalších filmových stvoření producenti pověřili studio WETA Richarda Taylora, které se stalo díky svým téměř magickým schopnostem legendárním. Skupina výtvarníků z novozélandského Wellingtonu se podílela na maskách všech tří dílů přelomové filmové série Petera Jacksona Pán prstenů. Zatímco pro slavnou trilogii vytvořilo studio okolo deseti druhů zvířat, u tohoto filmu jich bylo rovných 60, přičemž téměř polovina z nich se běžně nevyskytuje v přírodě. Výtvarníci si poměrně záhy uvědomili, že ačkoliv bývá Tolkien s Lewisem často srovnáván, jejich imaginární světy se svým stylem a obsahem poměrně radikálně liší. Vzhledem k tomu, že Lewis byl v popisu Narnie méně detailní, měli tentokrát více tvůrčí volnosti.
Jednou z nejkomplikovanějších postav, které studio WETA pro tento film vyrobilo, byli kentauři - napůl lidé a napůl koně. Herci, kteří tyto tvory ztvárnili, se museli „obléci“ do animatronických koňských těl, které společně vytvořili Taylorovi technici a Howard Berger. „Spolu s Richardem jsme už dříve animovali kentaury pro seriály Herkules a Xena, ale tihle měli být daleko propracovanější,“ říká Berger.
„Z hlediska speciálních efektů patří Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň k největším filmům všech dob,“ říká producent Mark Johnson. „Proto jsme se při jejich realizaci obrátili rovnou na tři největší a nejproslulejší společnosti na světě - Rhythm & Hues, Sony Pictures Imageworks a ILM.“
Na začátku filmaři požádali několik různých společností, aby se podobně jako herci zúčastnily „konkurzu“. „Vzali jsme některou z postav a požádali pět různých firem, aby se ji pokusily co nejlépe přivést k životu. Nestanovili jsme žádná pravidla. Řekli jsme jim, aby nám poslali minutovou nebo kratší sekvenci, v níž mají možnost ukázat, co umí. Tímto způsobem jsme vybrali společnosti, které se poté na filmu podílely,“ vysvětluje Johnson.
Na práci dohlížel vedoucí vizuálních efektů Dean Wright, který zastal podobnou roli u druhého a třetího dílu slavné trilogie Pán prstenů. Spolu s Billem Westenhoferem z Rhythm & Hue, Jimem Berneym ze Sony a Scottem Farrarem z ILM se podílel na tvorbě cca. 1 400 efektových záběrů, na nichž pracovalo okolo tisíce lidí. Objem dat, který obrazové informace zabraly, se pak vyšplhal na více než 50 terabajtů. Velké knihovny dat putovaly mezi jednotlivými studii, která synchronizovaně spolupracovala na postupném vylepšování všech scén.
Zatímco lidé ze Sony Pictures Imageworks vytvářeli digitální bobry a vlky, jejichž fotorealistická podoba umožňovala, aby se objevovali ve scénách po boku skutečných zvířat, studio Rhythm & Hues zdokonalovalo Aslanovo obdivuhodné svalstvo a ILM pilovalo chůzi kentaurů. Každý z týmů se podílel na odlišném aspektu obrovského fantastického světa. „Úkolem každého týmu bylo, aby zvířata působila vedle lidského obsazení zcela věrohodně,” říká Wright.

Ocenění:
Academy Awards
2006 - Makeup
2006 - Mix zvuku (nominace)
2006 - Vizuální efekty (nominace)

Golden Globes
2006 - Harry Gregson-Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
2006 - Alanis Morissette (Nejlepší originální píseň) (nominace)

BAFTA
2006 - Masky
2006 - Kostýmy (nominace)
2006 - Vizuální efekty (nominace)

DABING
V českém znění: Michaela Schönová - Georgie Henley (Lucinka), Petr Svoboda - Skandar Keynes (Edmund), Michal Hruška - William Moseley (Petr), Jana Birgusová - Anna Popplewell (Zuzana), Martina Válková - Tilda Swinton (Bílá čarodějnice), Jan Dolanský - James McAvoy (Pan Tumnus), Dalimil Klapka - Jim Broadbent (Profesor Kirke), Petr Pelzer - James Cosmo (Santa), Jorga Kotrbová - Elizabeth Hawthorne (Paní MacReadyová), Miloslav Mejzlík - Liam Neeson (Aslan), Josef Somr - Ray Winstone (Pan Bobr), Naďa Konvalinková - Dawn French (Paní Bobrová), Jan Šťastný - Rupert Everett (Pan Lišák), Zdeněk Dušek - Kiran Shah (Ginarrbrik), Zdeněk Hess - Michael Madsen (Maugrim), Filip Blažek - Noah Huntley (starší Petr), Andrea Elsnerová - Sophie Winkleman (starší Zuzana), Václav Rašilov - Mark Wells (starší Edmund), Jiří Valšuba - Philip Steuer (kůň Filip), Šárka Brázdová, Petr Gelnar, Jiří Hromada, Hana Krtičková, Stanislav Lehký, Lucie Pernetová
Překlad: Vojtěch Kostiha
Asistent režie a produkce: Marek Hrazdil
Zvuk a střih zvuku: Guillermo Teillier
Dialogy a režie: Zdeněk Štěpán
Umělecký dohled: Magdalena Snopek
Výsledný mix: Shepperton International
Producent české verze: Disney Character Voices International, Inc.
České znění vyrobilo Studio Virtual® v roce 2005

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.1.2006
Premiéra USA: 9.12.2005 Buena Vista Pictures US
Premiéra Velká Británie: 8.12.2005 Buena Vista Int. UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 18.10.2010
Poprvé na DVD: 26.4.2006 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 20.10.2010 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 26 813 028
Tržby celkem - $ 745 013 115
Návštěvnost v ČR 290 786
Náklady (Rozpočet) - $ 180 000 000

FILMY V SÉRII
Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a080/
Dobrodružný / Rodinný, USA / Velká Británie, 2005
Režie: Andrew Adamson, Hrají: Georgie Henley, Skandar Keynes

Letopisy Narnie: Princ Kaspian gastonrolinc.webnode.cz/news/a082/
Dobrodružný / Rodinný, USA / Polsko, 2008
Režie: Andrew Adamson, Hrají: Ben Barnes, Skandar Keynes

Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka gastonrolinc.webnode.cz/news/a083/
Dobrodružný / Rodinný, USA, 2010
Režie: Michael Apted, Hrají: Ben Barnes, Skandar Keynes

 

Tvůrci a herci

Andrew Adamson (Režie), Mark Johnson (Produkce), Philip Steuer (Produkce), Harry Gregson-Williams (Hudba), Donald McAlpine (Kamera), Sim Evan-Jones (Střih), Jim May (Střih), Gail Stevens (Casting), Pippa Hall (Casting), Roger Ford (Scénografie), Isis Mussenden (Kostýmy), Ivan Horák (Zvuk), Richard Beggs (Zvuk), Tony Johnson (Zvuk), George Watters II (Zvuk), Tami Lane (Masky), Ann Peacock (Scénář), Andrew Adamson (Scénář), Christopher Markus (Scénář), Stephen McFeely (Scénář), C.S. Lewis (kniha) (Předloha), Georgie Henley (Herec), Skandar Keynes (Herec), William Moseley (Herec), Anna Popplewell (Herec), Tilda Swinton (Herec), James McAvoy (Herec), Jim Broadbent (Herec), Kiran Shah (Herec), Elizabeth Hawthorne (Herec), Patrick Kake (Herec), Sophie Winkleman (Herec), Liam Neeson (Herec), Ray Winstone (Herec), Dawn French (Herec), Rupert Everett (Herec), Michael Madsen (Herec), Mark Wells (Herec), Shane Rangi (Herec), Noah Huntley (Herec), Ben Barrington (Herec), Ben Barnes (Herec)