Mamma Mia! / Mamma Mia! (2008/109/USA, Velká Británie, Německo/Muzikál, Romantický, Komedie) 63%

22.10.2018 10:05
JEDNOU VĚTOU
„O nevěstě, její matce a třech možných otcích."

OBSAH
Kdo by neznal skupinu ABBA a její diskotékové hitovky 70. a 80. let? Chytlavý popík švédské čtveřice ve zvonáčích a s naondulovanými vlasy do svých setů i dnes řadí ti nejlepší světoví DJs. A pokyvovat hlavou a podupávat si nožkou do rytmu, když ABBU zrovna hrají v rádiu, či si ji hlasitě zpívat ve sprše, patří ke guilty pleasures spousty lidí. Takže – proč na tom neprofitovat? Gimme, Gimme, Gimme… Postavit muzikál na textech písní populární skupiny nebo hudebníka bývá sázka na jistotu. V případě tak populárního fenoménu, jakým ABBA byla a stále je i dlouho po svém rozpadu, se takový nápad jeví jako zlatý důl. Trio bystrých britských žen – libretistka Catherine Johnsonová, režisérka Phyllida Lloydová a producentka Judy Craymerová – dalo v Británii konce 90. let hlavy dohromady a podle vtíravě líbivých songů o lásce a jejích útrapách vytvořilo podobně vtíravě líbivý příběh o lásce a jejích útrapách. Respektive Catherine ho napsala, Phyllida zrežírovala a Judy na londýnské divadelní scéně zprodukovala. A co je úspěšné na jevišti, se dá často rychle přetavit i v popularitu v kině. Takže ani ne deset let po premiéře ve West Endu vystřelilo stejné trio žen do světa filmovou raketu jménem Mamma Mia! A valily se Money, Money, Money… Řecko, léto, pohoda a kýč. A Meryl Streepová. A taky „James Bond“ Pierce Brosnan, „pan Darcy“ Colin Firth a Trierův drsňák Stellan Skarsgard – to jsou figurky, které je potřeba si jen dosadit do rovnice, na jejíž druhé straně čeká rozkošné blonďaté děvčátko Amandy Seyfriedové. Který z pohledných pánů je otcem Amandiny postavy Sophie? Na tuto stěžejní otázku, kolem níž se ztřeštěný příběh o vdávání točí, však dost možná nezná odpověď ani její hippie matka Donna. Ale komu na tom záleží, když jsou ve filmu i Řecko, léto, pohoda a kýč. A všude se zpívá a tančí na ty chytlavé, podbízivé písničky skupiny jménem ABBA. The Winner Takes It All!

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jedna výborná herečka a tři skvělí herci, kteří zřejmě musí milovat písničky ABBY přinejmenším tak jak já, se, přestože jejich zpěv občas připomíná spíš lepší karaoke než kvalitní muzikálový výkon, propůjčili neznámé režisérce, která bohužel nepřipravila žádné překvapení. Taneční čísla vypadají většinou spíš jako spartakiáda na molu než jako moderní muzikál, smutná a nádherná písnička Winner Takes It All (moje nejoblíbenější) to odnesla bohužel ze všech nejvíc (Meryl Streep ani Pierce Brosnan nejsou žádní tanečníci ani muzikanti a proto asi bez pořádného choreografa v tomhle případě působí tak prkenně). Jediné hudební číslo, které se mi líbilo, byla čistá pocta ABBě včetně kostýmů i pohybů Souper Trouper a také Dancing Queen a Waterloo v závěrečných titulkách. Ani aranže písniček nejsou nijak objevné, v podstatě jen přezpívané jinými hlasy, v porovnání s takovým "Across teh Universe" se "Mamma Mia!" může jít zahrabat (ostatně nejen po stránce aranží). Navíc nechápu, proč veskrze pozitivní a veselý film, natáčený na nádherném řeckém ostrově, nevyužil potenciál tamní krajiny a většina se ho odehrává v noci. A když už náhodou se náhodou něco ve dne děje, je to buď doma, nebo by to s drahým vybavením zvládlo stejně nebo i líp natočit 90% amatérských nadšenců. Těch 50% dávám tedy z čiré nostalgie, protože jsem prostě na těhle písničkách vyrostla, ale příště si radši zase pustím CD s originálem. Alespoň že si herci očividně to natáčení užili a členové ABBA můžou děkovat tvůrcům za prudký nárůst prodeje svých desek po tolika letech. (Galardiel) 2*

Nebýt tam ABBA, je to jen nesmyslná komedie s výbornou Meryl Streepovou a spoustou funny kostýmů. Jenže ona tam ABBA je, a jako cokoliv, co tahle -ární skupina vyprodukovala, je i tohle tak odporně chytlavé a nakažlivé, že i když to nemá o nic víc smyslu než bez té muziky, je vám to skoro úplně fuk. A pokud nejste já, je vám to fuk úplně. Já jsem prvních dvacet minut filmu tiše trpěl. Pištící a skákající a objímající se děvčata a po nich pištící a skákající a objímající se stařeny, to byla fakt hrůza, kterou nemohla ani omylem vyvážit malebnost řeckého ostrůvku, ba ani taková ta pubertální platonická láska na první pohled, která mě zachvátila při pohledu na Ashley-Anne Lilley. BTW Skotsko je nádherná země;) Ale ve chvíli, kdy tisícihlavé stádo...teda hejno...ééé, dav, začal do pochodu zpívat Dancing Queen, začalo mi všechno být (skoro) úplně jedno a jel jsem v tom stejně jako ostatní v sálu spolusedící a užíval si mimo jiné i děsné falešné zuby Colina Firtha;) Dojem mi trochu kazí fakt, že při Colinově královské hlášce "Ta kytara mě stála deset liber a tričko s Johnym Rottenem" jsem se smál jenom já, což je nepochybná známka kulturního úpadku naší společnosti:P A tak jako vůbec jsem se dost často bavil úplně jinými věcmi než zbytek populace. Ale dost o tomhle. Pojďme ke zpěvu Pierce Brosnana. Není to ani zdaleka taková hrůza jako je zhusta tvrzeno lidmi, kteří ho prostě nemají rádi:) Já osobně to vidím tak, že SOS nezpíval, ale spíš říkal - a to s tou správnou naléhavostí a zoufalostí, tak jako každý chlap, když se to prostě stane a něco mu nakope jeho city. Nebo taky když si uvědomí svoji chybu a zoufale se snaží ji napravit. Dobře no, tak ho prostě mám radši než Colina Firtha, a co jako?:) Závěrečné finále bylo poněkud přehnané, ale buzení nálady dovolenkové zábavy si to žádá, že ano. Ale zase nutno přiznat, že tomu slabšímu předchází naprosto famózní Merylino The Winner Takes It All a po tom slabším následuje pekelně ulítlé pěvecky-taneční dvojčíslo, se kterým se nelze vyrovnat jinak než smíchem. Takže co si z toho tedy vzít? Bylo to dobré, jsem rád, že jsem to viděl, některé kousky jsou nezapomenutelné, ale k dokonalosti to mělo hodně daleko. Dávám 70% (Gemini) 4*

Nevím co na tom všichni ti návštěvníci kina vidí. Šest týdnů za sebou na prvním místě? To je docela síla, protože tenhle film je dle mého názoru pokus, který končí hodně hluboko v bažinách zapomnění, alespoň tak bych si to přál já. Skvadra solidních herců se snaží zpívat písničky, na které prostě nemá, originál je originál, ať mi nikdo nenadává, ale tak to prostě je. A ač se snažím naivní příběh trošičku hodit za hlavu, nejde to. Fakt je, že to příjemně zkombinovali a docela svižně to odsýpá, ale od začátku do konce ta naivnost opravdu přetékala přes hranice. Tedy, všichni zpívají hezky, to zase nemohu hanit, rozhodně je to hodně hezké a příjemné, takže to zaujmout určitě dokáže. Ale jednou mi to rozhodně stačilo, originál je prostě originál. Když jdu do lesa a vidím hřiba, taky nejdřiv zkusim jestli není hořkej, abych náhodou nevzal Satana, to by pak můj zažívací trakt měl nemalé problémy. Stejně jako s tímto filmem. Když budu chtít slyšet Abbu, rozhodně si radši pustím originál než koukat na tento film. (Malarkey) 2*

VELKÁ RECENZE
V době kdy letěla ABBA, byla většina čtenářů MZ na houbách, nanejvýš v "přípravě". Přesto je s podivem, že bláznivé trailery vykouzlily na tvářích ruměnec i těm, komu jinak v iPodu hraje spíš System of A Down. Švédké kvarteto bylo ve svých dobách natolik výkonným strojem na šlágry, že se postupem doby stali symbolem éry diska. Uměli zpívat, byli mladí, za svými fanoušky si doletěli i na druhý konec světa a aktivně se podíleli na image zářivě šťastných lidí. Ačkoliv ta uplá tílka a minišatečky byly pro většinu fanoušků určitě podstatně víc sexy než vytahané kimono-župany...
Každý song jednou skončí a každá kapela se jednou rozpadne (kromě U2, Rolling Stones, Olympicu a Elánu), ale hudební odkaz ABBY žije dál. Co víc si Björn, Benny, Agnetha a Anni-Frid mohou přát? Jejich hudba se vydává už víc než třicet let, s písněmi si zašpásovali Erasure i ABBATeens, něco málo si od nich před třemi lety vypůjčila i Madonna, vznikají videoklipy (Our last video zná asi každý), v několika zemích se úspěšně hraje pódiová verze muzikálu Mamma Mia, inspirovaná slavnými písněmi. A nakonec se po letech sešli i rozkmotření členové skupiny, svého času i manželé. Kde jinde než na premiéře muzikálové a  pak i filmové verze Mamma Mia.
Je záhadou hodnou Indiana Jonese, čím vlastně Mamma Mia na diváky tak působí. Starými hity v novém aranžmá? Řeckými kulisami? Nostalgií nad tím, jak jsme kdysi byli mladí? Tématickou prázdnotou, která bývá ztotožňována s pohodou? Pozitivní energií? Známými jmény v netradičních konstelacích? Vším dohromady? Asi. Lakmusový papírek úspěchu v podobě projekce ve Velkém sále karlovarského Thermalu každopádně opět ukázal to, co už dávno víme.Únava, zelený list, kapka alkoholu a společně sdílený zážitek kouzlí hodnocení, nad kterými jásá každý filmový distributor. V hodnoceních na CSFD se až podezřele často objevují variace na slová kýč a prázdnota, nezřídka obohacené o dialektické "ale líbilo se mi to." S kategorií kýče tu operovat nebudeme.Ostatně ani Moulin Rouge není úplně bez viny. Kvalitativně jsou však oba filmy hodně vzdálené vesmíry, bez ohledu na to, že tématicky loví v úplně jiných vodách. Filmová Mamma Mia je bohužel muzikál spíchnutý z podstatně nekvalitnějších látek a tak říkajíc se rozpadne už po prvním praní.
Pravděpodobně největší magnet - známí herci zpívající golden songs by ABBA - je totiž zároveň i ta největší slabina filmu. A je s podivem, že publikum reaguje tak vstřícně a smířlivě zavírá oči nad nedostatky. Na plátně totiž po většinu stopáže křepčí půltucet herců v předdůchodovém věku – což by ani v nejmenším nevadilo - kdyby jako celek nepředváděli pravděpodobně nejhorší pěvecké výkony od znovuvzkříšení žánru uvedením Moulin Rouge. V pravém slova smyslu zpívají jen Meryl Streep a Christine Baranski, které se opravdu snaží a navíc působí celkem přirozeně. Julie Walters už na ně nestíhá a zbylí tři pánové dostávají prostor jen aby se neřeklo. Spíše pobrukují a recitují, než opravdu zpívají.  Teenageři jsou na vedlejší koleji - a je jedině dobře, že plakátovým jménům pouze statují. Pohled na jejich pružná těla dokáže muže i ženy v sále patřičně potěšit, ale jinak bazuku na ně. Pěvecky i herecky jsou totiž naprosto nevýrazní a kdykoliv se objeví na plátně, padá filmu už beztak volný řetěz.
Phylliada Lloyd sice v Británii patří k nejlepším divadelním a operním režisérkám, ale Mamma Mia  není zrovna nejlepší vizitkou jejího talentu. Lloyd se totiž bohužel ani nesnaží zamaskovat, že muzikál má hrozně řídký děj, který se dá odvykládat nanejvýš třemi větami. Situace jsou jaksi zakrslé, působí bodově, jejich komediální ani dramatický potenciál není zdaleka vytěžený. Co jen záměn, nedorozumění a konec konců švandy šlo vytřískat ze tří potenciálních otců - potenciálních milenců? Kolik podvratného humoru mohlo „lubrikovat“ vztahy tří bývalých div a pařmenek, dnes usedlých matek, které žijí z minulosti!
Režisérka vymýšlí poměrně divokou choreografii a snaží se postavy maximálně rozýbat. Bohužel, to co vzniklo, nijak zvlášť oku neladí. Možná to chtělo trochu jiný úhel snímání, jinou délku záběru, či rovnou jiný koncept choreografie. Taneční scény možná vyvolávají dojem spontaneity - z čista jasna  vzniklého srocení tanečníků - ale zároveň až na výjimky (Voulez-Vouz, Dancing Queen, The Winner Takes All plus opravdu lahůdkové závěrečné titulky) působí neuvěřitelně amatérsky, chaoticky a těžkopádně. Jako home video.
Nevyžaduji od muzikálů shakespearovské hlubiny, ale jakýsi náznak obyčejného vnitřního života bych docela uvítal. Něco takového se zableskne jen u postavy ztvárněné Meryl Streep, ostatní herci jsou figurky, které se zmohou maximálně na pitvoření a utvrzování stereotypů. Streep i v Mamma Mia dokazuje, že je jednou z nejtalentovanějších hereček současnosti, která utáhne úlohu prudérní babice i zastydlé hipísačky. Nebýt jí, celý film by šel do kytek. Bohužel scénář jí kromě partu sympatické dračice přichystal i poněkud pesticidní polohu zkušené matky, která všemu rozumí úplně nejlépe a je své dceři tou nej kámoškou. Strojí ji do svatebního, lakuje nehty,  do noci se s ní směje u starých fotek. Hollywoodem neustále utvrzovaný mýtus o kompaktní a sehrané rodině zase vyhřezl na místech, kde bychom to nejméně čekali.
Mezi písněmi si postavy pořádně nestačí nic sdělit a už jsou zase nuceny něco zpívat, asi proto, aby se stihl přehrát repertoár všech hitů.  Chatrná dramatická stavba má za následek, že hudba ABBY působí,  jakoby byla od filmu odtržená či existovala v nějaké samostatné vrstvě. Opravdu povedených výstupů, kdy je píseň vyjádřením vnitřního náboje scény, je bohužel jen málo. Většinou se písnička trochu násilně láme tak, aby seděla na děj.
Ne, Mamma Mia není úplně hloupý film. Jen ho předchází příliš dobrá pověst, které nedostojí. Schválně si zkuste promyslet, kolik byste dnes dali Hairsprayi. Že méně? Něco mi říká, že Mamma Mia na tom bude podobně, bohužel podstatně dříve. Sledování v partě: 1-3 hvězdičky navíc.
P.S. Děkuji Psemovi.
P.S. Nezdá se vám, že je přebásnění titulků až příliš volné?

PODROBNÝ POPIS FILMU
Idylický řecký ostrov, holka na vdávání, jedna potrhlá matka, tři potenciální otcové a nesmrtelná ABBA. Jak se to rýmuje? Náramně. Divadelní muzikálovou show Mamma Mia! obsahující všechny zmíněné ingredience vidělo v osmi různých jazykových verzích přes 30 miliónů lidí. Jejich řady teď geometricky narostou, protože tvůrci původního muzikálu se „své dítě“ rozhodli pojmout jako celovečerní film. A aby Mamma Mia! na stříbrném plátně dostala punc mimořádnosti, obsadili do hlavních rolí Meryl Streep a Pierce Brosnana.
Mladičká Sophie (Amanda Seyfried) žije s mírně šílenou matkou Donnou (Meryl Streep) na řeckém ostrůvku Kalokairi, kde vedou lehce uvadající rodinný hotýlek. Ani s jednou není k vydržení, protože se Sophie bude záhy vdávat. Zatímco Donna si v téhle souvislosti dělá ryze praktické starosti, Sophie řeši jediný problém – kdo ji odvede k oltáři. Nalezený matčin deník totiž odhalil, že se Donna v době kriticky blízké Sophiinu početí spustila hned se třemi chlapci. Podnikavá dívka, která zdědila matčinu excentričnost, nelení a všechny tři na svatbu pozve. A oni (rozevlátý obchodník Sam – Pierce Brosnan, upjatý bankéř Harry – Colin Firth, svérázný dobrodruh Bill – Stellan Skarsgard) přijedou. Do obřadu zbývá čtyřiadvacet hodin. Během nich bude nevěsta muset najít toho pravého. A protože Donna neměla o příjezdu tří připomínek hříchů mládí ani ponětí, bude na Kalokairi veselo i bez svatby.
Příběh křišťálově čistý jako voda v každé lepší řecké zátoce dějově posouvají dopředu písničky od ABBA neodolatelně nazpívané hvězdami filmu. Když Donna popisuje svou špatnou finanční situaci, zazní Money, Money, Money, ve chvíli, kdy narazí na bývalé milence, spustí Mamma Mia!, a tak je to od začátku do konce, žádný hit z produkce ABBA nezůstane ležet ladem.
Nápad na muzikál stojící a padající s písničkami skupiny ABBA se zrodil v hlavě producentky Judy Craymer. Té trvalo přes deset let, než získala souhlas s jejich využitím – podmínkou byl muzikál, který se skupinou nebude mít nic společného, „jen“ využije její songy. Získání povolení k natočení celovečerního filmu už bylo o poznání snazší, zvlášť když se muži z ABBA, Benny Andersson a Björn Ulvaeus stali jeho spoluproducenty. Další koproducent, slavný herec Tom Hanks, shrnuje důvody, proč by měl být film úspěšný. „Stejně jako já budete mít chuť po deseti minutách vstát a začít zpívat. Je to velmi nakažlivé.“

O FILMU
Je rok 1999 a nacházíme se na okouzlujícím řeckém ostrově Kalokairi. Naše romantické dobrodružství začíná v odlehlém hotelu Villa Donna, který provozuje Donna se svojí dcerou Sophií a jejím snoubencem Skyem.
Na poslední chvíli, těsně před svojí svatbou, Sophie pošle svatební oznámení třem různým mužům, o kterých si myslí, že jeden z nich je její otec. Na ostrov se proto po 20 letech vrací tři muži ze tří různých měst, které zde kdysi okouzlila stejná žena.
Zatímco Donna prohání personál, aby bylo na svatební den její dcery vše perfektně připraveno, Sophie se svěří kamarádkám, že našla matčin deníček, ve kterém objevila překvapivé tajemství: má tři možné otce - byznysmana Sama Carmichaela, dobrodruha Billa Andersona a bankéře Harryho Brighta. Aniž by to své matce řekla, pozve Sophie všechny tři na svatbu s tím, že konečně pozná, kdo je jejím skutečným otcem.
V řeckém přístavu se mezitím náhodou potkají Sam, Bill a Harry - do té doby cizinci. Sam a Harry zmeškali trajekt na Kalokairi a Bill jim nabídne místo na svojí jachtě, aby se tak všichni mohli znovu setkat s ženou, která jim před dvaceti lety zlomila srdce.
Donna se po letech nadšeně setkává s dávnými kamarádkami, s nimiž zpívala v kapele “Donna and the Dynamos” - upovídanou Rosie a zámožnou, několikrát šťastně rozvedenou Tanyou. Zároveň dochází k podezření, že si Sophie nepřeje tradiční svatbu, jestli si vůbec nějakou přeje. Sophie představí Tanyu a Rosie svému snoubenci Skyovi a vylíčí jim nápad vytvořit internetové stránky, které na ostrov přilákají víc turistů. Také Donna popisuje tíživou finanční situaci (“Money, Money, Money”). Pronásledována věřiteli, sní o světě boháčů (“rich man’s world”), ve kterém se jen opaluje na jachtě a je hýčkána. Do reality ji vrátí obrovská trhlina v zemi na jejím dvoře.
Tři osudoví muži přijedou, Sophie je potají ubytuje a stydlivě se jim přizná, že je pozvala ona, nikoliv její matka. Požádá je, aby se zatím ukrývali v malém pokojíčku těsně pod střechou, aby měla Donna na svatbě překvapení - setkání se starými přáteli, o kterých tak často mluví. Muži slíbí, že překvapení nezkazí, a tak Sophie spokojeně odchází. To ale netuší, že Donna celý rozhovor poslouchá a do místnosti nakukuje padajícími dveřmi na střeše.
Najednou se Donna jako opařená ocitne tváří v tvář třem bývalým milencům. Ti se překotně snaží vysvětlit, jak se tam ocitli. Donna je neoblomná, v jejím hotelu nemůžou zůstat. Očividně otřesená se svěřuje Tanye a Rosie se svým tajemstvím: neví, který z těch třech je Sophiiným otcem. Tanya a Rosie se ji snaží rozveselit na tanečním parketě, jejich kapela zažije slavný comeback a ony se opět stanou královnami večera (“Dancing Queen”).
Potenciální otcové vezmou Sophii na plavbu jachtou a vypráví jí o její matce, když byla mladá. Po návratu z platby se ze svého tajného plánu vyzpovídá Skyovi, pohádá se s ním, ale jsou přerušeni kamarády, kteří pro Skye mají připravenou rozlučku se svobodou.
Také Sophie má poslední večer před svatbou oslavu, na které jako překvapení vystoupí “Donna and the Dynamos” (“Super Trouper”). Sophie má radost, když vidí svojí matku, jak se umí odvázat, ale rychle ji přejde ve chvíli, kdy je dámský večírek přerušen příchodem Sama, Billa a Harryho. Rozhodne se, že si s každým z možných otců o samotě promluví. Sama se ptá na jeho lásku k její matce, Harryho na jeho vztah k dětem. Z Billa vypadne, že peníze na hotel dostala Donna od jeho tety Sofie, z čehož Sophie usoudí, že po ní dostala jméno, a tudíž Bill musí být její otec! Požádá ho, zda by ji druhý den dovedl k oltáři.
Když se vrátí na rozlučku, je její štěstí rychle zkaženo, od Sama a Harryho dozví, že každý z nich je určitě její biologický otec, a že by měl mít právo dovést ji k oltáři. Šokovaná Sophie jim nedokáže říct, co právě zjistila a pod tíhou událostí posledních hodin na parketě omdlí.
Ve svatební den Rosie a Tanya ujistí běsnící Donnu, že se o muže/otce postarají. Donna se se Sophií pohádá, když ji neprávem nařkne, že chtěla svoji svatbu zrušit. Sophie jí ve vzteku předhodí, že jediné, co chce, je vyvarovat se jejích chyb. Sam se jako “pravý” otec strachuje, že se Sophie vdává příliš mladá. Snaží se dát do hovoru s rozčilenou Donnou, ta mu vynadá, ale oba zjistí, že k sobě pořád něco cítí (“SOS”).
Bill a Harry se začínají přátelit, ale na Billovo jachtě je nečekaně překvapí Rosie. Na pláži pokračuje flirt Tanyi a mladého Peppera z předešlé noci (“Does Your Mother Know”).
Když vidí, že její plán nevyšel a navíc svatba je v ohrožení, rozhodne se Sophie usmířit se se Skyem a poprosit ho o pomoc. Ten je ale pořád naštvaný, takže jí nezbude nic jiného, než o pomoc požádat svoji matku.
Donna jí pomáhá do svatebních šatů a Sophie si při tom uvědomí, že k oltáři by ji měl vést rodič, který byl vždy nablízku a stál při ní. Takže svatebním špalírem nakonec kráčí Sophie s Donnou. Sam chce s Donnou mluvit o samotě, ale ta odmítne a přizná mu, jak moc se trápila, když se jejich cesty kdysi rozešly (“The Winner Takes It All”).
Během svatebního obřadu Donně prasknou nervy a přede všemi Sophii přizná, že její otec je mezi přítomnými, ale že to skutečně může být kterýkoliv z těch tří… Sophie přiznává, že tajně přečetla její deník, a proto je pozvala. Všichni tři muži se shodnou, že jim nebude vadit, když budou jen třetinovými otci tak skvělé dívky jako je Sophie. Překvapení pokračuje, když Sophie navrhne Skyovi, aby svatbu odložili a místo toho začali cestovat, jak o tom vždycky snili.
Zdá se, že svatební přípravy budou vniveč, ale to jen do okamžiku než Sam požádá o ruku Donnu.
A ta řekne: “Ano”! (“I Do, I Do, I Do, I Do, I Do”) Při svatební hostině Sam Donně přizná, že ji miluje 21 let (“When All is Said and Done”), což dodá odvahu Rosie, aby to samé řekla Billovi (“Take a Chance on Me”). Najedno všechny páry jsou šťastné. A zázračně se vzniklou trhlinou vyvalí voda z Afroditiny fontány lásky.
Příběh končí, když Sophie a Sky se vydávají vstříc novému společnému životu (“I Have a Dream”).
I Have a Dream: Vznik Mamma Mia!
Historie Mamma Mia! začala v 80. letech, když producentka Judy Craymer pracovala s Bennym Anderssonem a Björnem Ulvaeusem na jejich prvním projektu (Chess) po ukončení působení kapely ABBA. Jejich písněmi byla tak nadšená, že hned chtěla vytvořit muzikál.
Přes veškeré ujišťování, že to nebude hold vzdávaný skupině ABBA ani jejich příběh, nechtěl Andersson ani Ulvaeus o muzikálu ani slyšet. Až v roce 1995 souhlasili pod podmínkou, že Craymer přijde se silným příběhem a najde scénáristu, který napíše dobrý scénář. O dva roky později Craymer potkala divadelní dramatičku Catherine Johnson, o které byla přesvědčená, že má pro tato dílo dostatek talentu. Craymer měla několik vlastních nápadů: písně ABBY lze v zásadě rozdělit do 2 skupin - veselé a hravé jako “Honey, Honey” nebo “Dancing Queen” a vyzrálejší, hlubší písně jako “The Winner Takes It All” a “Knowing Me, Knowing You.” Kromě toho se jí zdálo, že texty písní evokují prázdniny a svatbu. Scénáristka oboje vzala v úvahu, ale kladla důraz na to, aby měl příběh smysl i bez písní.
Výsledkem je příjemný a odpočinkový příběh, který vás zahřeje u srdce. Příběh o ženách dvou generací, o mladé lásce a lásce, která dostane druhou šanci, o přátelství, pochopení svého já a svých přání. Je to příběh určený všem generacím, oběma pohlavím a všem národům. Stejně jako nesmrtelné písně ABBY.
Režie se ujala divadelní a operní režisérka Phyllida Lloyd. Na veškerou práci dohlížel Björn Ulvaeus, jehož požadavek jasně zněl - žádná z použitých písní nesmí být změněna.
Muzikál měl symbolicky premiéru 6. dubna 1999 v Londýně, ve stejném divadle kde na den přesně před 23 lety ABBA vyhrála evropskou hudební soutěž Eurovision. Obliba muzikálu po celém světě se rozrostla do obřích rozměrů. V USA byla Mamma Mia! poprvé uvedena na konci roku 2000 v San Franciscu. Další rok vstoupila na Broadway, kde se jen před prvním uvedením prodalo v předprodeji lístků za 27 milionů dolarů. V roce 2003 se show začala hrát v Las Vegas a během dvou let zaznamenala 1000 opakování.
Z muzikálu se stal celosvětový fenomén. V současné době se na různých místech po světě prodá během jednoho týdne lístků za 8 milionů dolarů. Show vidělo více než 30 milionů diváků a každý večer jich přibyde dalších 17 000. Byla uvedena ve více než 170 městech.
Mimořádný úspěch producentka Craymer vysvětluje takto: “Kdokoliv sedí v publiku, jakéhokoliv věku, všichni se v postavách svým způsobem najdou. Všichni mají podobné zážitky.”
Money, Money, Money: Sestavení filmového štábu
Brzy po divadelní premiéře projevilo hned několik společností zájem natočit podle muzikálu film. Partnerem společnosti Judy Craymer (Littlestar) se stala společnost Toma Hankse a Garyho Goetze (Playtone). Hanks vzpomíná, že když poprvé muzikál viděl, po prvních 12 minutách stál a zpíval si s herci.
S natočením filmu ale Craymer nespěchala. Byla přesvědčená, že muzikál má velký potenciál, kterého byla potřeba využít. Čas nastal v roce 2003, kdy už divadelní show dosáhla celosvětového úspěchu.
Hlavním cílem tvůrců bylo přenést na plátno radostnou atmosféru muzikálu. Jednou z podmínek producentů bylo, že na filmu se bude podílet stejný realizační film jako na muzikálu. Všichni radostně kývli, zbývalo tedy jen obsadit do rolí vhodné herce.
Hlavní roli Donny hraje nenapodobitelná Meryl Streep, jež je považovaná za jednu z nejlepších amerických hereček. Je to její první hudební film, ačkoliv již dřív zpívala ve filmech Pohlednice z Hollywoodu a Zítra nehrajeme!.
Producentka Craymer věděla, že Meryl Streep se muzikálová show líbila, neboť po shlédnutí napsala hercům pochvalný dopis. Věděla také, že umí zpívat a že chce hrát v muzikálu. Se svým hereckým uměním měla vše, co Mamma Mia! potřebovala.
Pro Meryl Streep byla role Donny výzva, především co se fyzické náročnosti týče. Musela například vylézt na padesáti metrovou budovu a přitom zpívat “Mamma Mia” nebo jezdit po zábradlí a skákat do moře, zatímco zpívala “Dancing Queen”. Sama Streep se tomu směje: “Řekli mi, že budu muset šplhat po kozím chlívku. Říkala jsem si, jak vysoké to asi bude. A byla to vysoká kolmá stěna. Vlastně jsem dělala Spider-Mana a ještě k tomu zpívala.”
(Ne)vítané tatínky hrají Pierce Brosnan, Colin Firth a Stellan Skarsgard. Stejně jako byl Pierce Brosnan nadšený, že mu byla role v Mamma Mia! nabídnuta, stejně byl vyděšený při představě, že bude muset tančit a zpívat. Brosnan říká: “Zažíval jsem chvíle opravdové hrůzy, nikdy jsem kvůli žádné roli nebyl tak nervózní. Nakonec jsem se tomu ale oddal a byla to velmi radostná práce.”
Colin Firth nabídku přijal hlavně kvůli myšlence filmu, že v životě tří mužů středního věku je cosi (respektive kdosi), co mu dává smysl, o čemž ale nevěděli.
Trojici otců uzavírá Stellan Skarsgard, který byl pro změnu vystrašen jiným prvkem muzikálu, a to tancem. Přiznává, posledních třicet let střízlivý netančil.
Role Donniných kamarádek přijaly Julie Walters, oblíbená britská divadelní a televizní herečka a Christine Baranski, jedna z nejuznávanějších muzikálových hereček součastnosti.
Představám o mladých milencích Sophii a Skyiovi přesně odpovídali Amanda Seyfried a Dominic Cooper. Najít představitelku Sophie bylo poměrně težké. Musela být trochu uličník a zároveň nevinná, vtipná a samozřejmě, že musela dobře zpívat. Seyfried, známá z televizních seriálů Protivný sprostý holky a Velká láska, považuje možnost hrát v Mamma Mia!, navíc po boku Meryl Streep, za splnění svého snu. Podle tvůrců jí roli zajistil především její mimořádný zpěv.
Sophiina přítele hraje mladý britský herec Dominic Cooper známý z Šprti a Starter for 10. Hlavní herecké obsazení doplňují Philip Michael a Chris Jarvis jako Skyiovi nejlepší kamarádi Pepper a Eddie; Rachel McDowall a Ashley Lilley jako Sophiiny kamarádky ze školy a nyní družičky Lisa a Ali; nezbytný řecký sbor a asi 20 jelenů (mužů) a 20 slepic (žen).
Lay All Your Love on Me: Hudba v Mamma Mia!
Přeměna divadla na film byla poměrně náročná, protože přání Bennyho Anderssona bylo, aby všichni herci svoje role nazpívali sami. Hudební režisér Martin Lowe, který se k týmu Mamma Mia! připojil v roce 1999, vzpomíná: “Laťka byla hodně vysoko, věděl jsem, co to obnáší všechny písně dobře zazpívat. Byl jsem najat, abych divákům zprostředkoval skvělou hudbu ABBY, nikdy bych se nepodepsal pod něco, co by mohlo jejich reputaci poškodit.” I proto byl přítomný na všech castinzích. Na hudbě Lowe pracoval ve Stockholmu s Anderssonem a kapelou, která ABBU doprovázela. K vokálům využili i zpěváky ze švédské verze muzikálu.
Hercům byla ponechaná volnost, jestli chtějí písně nazpívat dopředu ve studiu nebo zda je chtějí zpívat naživo během natáčení. Pierre Brosnan poslouchal “svoje” písně několik měsíců každý den, když vozil děti do školy. Když přišel čas nahrávání ve studiu, zazpíval své party bez nejmenší chyby. Ve své obavě ze zpívání nebyl sám, Stellan a Colin byli stejně vystrašení. Největší návaly paniky prý postihovaly Dominica Coopera, ale i on to nakonec zvádl na výbornou. Hudební části byly pro herce velmi náročné, ale za práci, kterou odvedli, před nimi filmaři smekli klobouky.
Dancing Queen: Choreografie
Taneční choreografii muzikálu i filmu měl na starosti Anthony Van Laast. Celá choreografie je postavená na příběhu a na charakteru jednotlivých postav. Z původní divadelní show použil jen pár pasáží, většinu tanečních scén pro film úplně předělal. Téměř všichni najatí tanečníci tančili v původním muzikále, což jednak ušetřilo hodně času a také umožnilo hlavním představitelům učit se podle nich taneční kroky. Herci museli tvrdě trénovat, někteří dokonce před natáčením navštevovali soukromé hodiny, aby se zdokonalili. Meryl Streep se směje: “Tento film dělám, abych zahanbila svoje dvacetileté děti. Až uvidí moje taneční čísla, budou tak pokořeni, že se budou muset odstěhovat někam na Aljašku.”
Our Last Summer: Natáčení Mamma Mia!
Po několika týdnech v nahrávacím studiu, mnoha kostýmních a tanečních zkouškách, začalo vlastní natáčení Mamma Mia! v červnu 2007. Po devíti týdnech v ateliérech se štáb na 14 týdnů přesunul na ostrov Skiathos, Skopelos (odtud pochází většina záběrů) a nakonec na řeckou pevninu. Tato místa byla vybraná na základě detailního prozkoumání 21 řeckých ostrovů. Největšími výzvami spojenými s natáčením na malém ostrově bylo počasí a ubytování štábu čítajícího přes 200 lidí.
Na závěr slova žen, které stojí za vznikem této jedinečné letní komedie: Producentka Craymer: “Předělali jsme ABBU do úplně jiného zážitku. Jejich texty jsou tak přístupné a univerzální, že se v nich najde každý.” Podle scénáristky Johnson se tvůrcům podařilo dostat se blíž k postavám a vyvolat v divácích pocit, jakoby na tom řeckém ostrově byli a byli součástí příběhu.” Režisérka zakončuje: “Mamma Mia! je pohádka o ztracených rodičích a dětech. Je to příběh, který se ve své podstatě dotýká každého z nás.” “Now I really know. My, my, I could never let you go.”

Ocenění:
Golden Globes
2009 - Nejlepší film - muzikál nebo komedie (nominace)
2009 - Meryl Streep (Nejlepší herečka - komedie nebo muzikál) (nominace)

BAFTA
2009 - Benny Andersson, Björn Ulvaeus (Hudba) (nominace)
2009 - Výjimečný britský film (nominace)
2009 - Judy Craymer (Cena za vynikající výkon britského režiséra, scénáristy či producenta v prvním celovečerním filmu) (nominace)

Polskie Nagrody Filmowe: Orły
2009 - Phyllida Lloyd (Nejlepší evropský film) (nominace)

Razzies
2008 - Pierce Brosnan (Nejhorší herec ve vedlejší roli)

DABING
V českém znění: Zlata Adamovská - Meryl Streep (Donna), Jitka Ježková - Amanda Seyfried (Sophie), Vladislav Beneš - Pierce Brosnan (Sam Carmichael), Marcel Vašinka - Stellan Skarsgard (Bill Anderson), Luděk Čtvrtlík - Colin Firth (Harry Bright), Dana Syslová - Julie Walters (Rosie), Simona Stašová - Christine Baranski (Tanya), Michal Jagelka - Dominic Cooper (Sky), Jolana Smyčková - Ashley Lilley (Ali), Nikola Votočková - Rachel McDowall (Lisa), Pavel Vondrák, Jaroslav Kaňkovský, Veronika Veselá, Michal Michálek (titulky)
Překlad: Petr Finkous
Zvuk: Vladimír Fyla
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Michal Michálek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008

Premiéra ČR: 7.8.2008 Bontonfilm
Premiéra USA: 18.7.2008 Universal Pictures US
Premiéra Velká Británie: 10.7.2008 Universal Pictures UK
                                       10.7.2020 Universal Pictures UK
Premiéra Německo: 17.7.2008 Universal Pictures Germany
                                13.5.2018 Universal Pictures Germany
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 17.11.2008 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 17.11.2008 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 22.8.2012 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 72 576 498
Tržby celkem - $ 602 609 487
Návštěvnost v ČR 745 578
Náklady (Rozpočet) - $ 52 000 000

REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Mamma Mia! gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0170/
Muzikál / Romantický, USA / Velká Británie, 2008
Režie: Phyllida Lloyd, Hrají: Meryl Streep, Colin Firth

Mamma Mia! Here We Go Again gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0173/
Muzikál / Romantický, USA, 2018
Režie: Ol Parker, Hrají: Amanda Seyfried, Lily James
 
Tvůrci a herci
Phyllida Lloyd (Režie), Judy Craymer (Produkce), Gary Goetzman (Produkce), Benny Andersson (Hudba), Haris Zambarloukos (Kamera), Lesley Walker (Střih), Priscilla John (Casting), Ellen Lewis (Casting), Maria Djurkovic (Scénografie), Ann Roth (Kostýmy), Simon Hayes (Zvuk), Nick Adams (Zvuk), Tina Earnshaw (Masky), Catherine Johnson (Scénář), Meryl Streep (Herec), Colin Firth (Herec), Amanda Seyfried (Herec), Pierce Brosnan (Herec), Julie Walters (Herec), Stellan Skarsgard (Herec), Christine Baranski (Herec), Dominic Cooper (Herec), Rachel McDowall (Herec), Jennifer Leung (Herec), Juan Pablo Di Pace (Herec), Benny Andersson (Herec), George Georgiou (Herec), Mia Soteriou (Herec), Chris Jarvis (Herec), Taylor James (Herec), Emrhys Cooper (Herec)
 
2008/109/USA, Velká Británie, Německo/Muzikál, Romantický, Komedie
 
Zajímavost k filmu
-  Aj keď vo filme celkovo odznelo 21 piesní, na oficiálnom CD s filmovým soundtrackom je ich len 18. Na CD sa totiž neobjavili piesne "Chiquitita, I do, I do, I do, I do, I do" a "Waterloo." Naopak, objavila sa tam pieseň "The Name Of The Game," ktorá bola z filmu vystrihnutá. Piesne "I Have A Dream" a "Thank You For The Music" boli spojené do jednej stopy. (yacomoG)
- Film sa odohráva v Grécku, je založený na švédskej hudbe, názov je v taliančine, hovorí sa v ňom po anglicky a hrajú v ňom (aj) americkí herci. (Astonko)
- Cher mala hrať postavu Tanyi (Christine Baranski), no musela odmietnuť kvôli nedostatku času. O desať rokov si však zahrala postavu starej mamy Sophie (mamy Donny) v pokračovaní - Mamma Mia! Here We Go Again (2018). (Astonko)
- Před českou premiérou proběhla premiéra filmu na Karlovarském IFF 12. července 2008. (Varan)
- Celosvětová premiéra proběhla 30. června 2008 v Londýně. (Varan)
- Legendárna tanečná scéna žien na móle sa natáčala na autentických miestach na polostrove Pelion, konkrétne v meste Damouchari. Obyvatelia tohto mesta účinkovali vo filme ako komparzisti. (ludovit14)
- V původním muzikálu bylo Billovo (Stellan Skarsgard) příjmení Austin. (jezurka42)
- Meryl Streep musela přijet do Stockholmu, aby nazpívala píseň "The Winner Takes it all". Zvládla ji zazpívat napoprvé. Benny Andersson řekl, že je Meryl zázrak. (jezurka42)
- Meryl Streep zhubla kvůli své roli 10 kg. (jezurka42)
- Ve své době se stal snímek nejvýdělečnějším neamerickým filmem. Po premiéře roku 2008 vydělal 610 milionů amerických dolarů. I 4 roky po své premiéře se současně jednalo o nejúspěnější filmový muzikál všech dob. (Kamiiik)
- Meryl Streep zpívala všechny písně ve filmu naživo. (jezurka42)
- Přestože Sam (Pierce Brosnan) žije v New Yorku, budova Lloyd‘s, ve které pracuje, se nachazí v Londýně. (jezurka42)
- Veškeré scény s autem odřídila Meryl Streep sama. Ani v jednom případě se nenechala táhnout nebo pouze nepředstírala, že by řídila. Režisérka Phyllida Lloyd prohlásila, že Christine Baranski a Julie Walters byly mnohdy až vyděšené z toho, jak rychle Meryl s automobilem jela. (jezurka42)
- Julie Walters si při písničce „Dancing Queen“ velmi bolestivě zvrtla kotník a několik dalších dní nemohla hrát. (jezurka42)
- Režiserka Phyllida Lloyd nejdříve uvažovala o tom, že se bude natáčet na ostrově Symi, který je mnohem více na východ, směrem k Turecku. Nakonec však padla volba na Skopelos. (jezurka42)
- Julie Walters má na sobě ve scéně v přístavu tričko od Bangles, které jí věnovala kostymérka filmu Ann Roth. (jezurka42)
- Skladba „Money, Money, Money“ se z části odehrává i na lodi Bennyho Anderssona, který si jí pronajal na rodinnou dovolenou a po dobu natáčení na ni bydlel. (jezurka42)
- Loď, kterou ve filmu vlastnil Bill (Stellan Skarsgard), se ve skutečnosti jmenuje Tai Mo Shan. (jezurka42)
- Scéna v přístavu, kde Tanya (Christine Baranski) začne ječet, protože ztratila botu, nebyla ve scénáři ani jinak plánovaná. (jezurka42)
- Meryl Streep obvinila režisérku Phyllidu Lloyd z toho, že kvůli scéně, kdy její postava ječí s Tanyou (Christine Baranski) a Rosie (Julie Walters), ztratila na konci natáčení hlas.
 
Odkazy