Paddington / Paddington (2014/98/Velká Británie, Francie, Kanada/Komedie, Rodinný) 74%

JEDNOU VĚTOU
„Kde se medvídek objeví, tam se začnou dít neuvěřitelné věci."

OBSAH
Paddington není jen tak obyčejný medvídek. Pochází z nejtemnějšího Peru, nosí červený klobouček a víc než cokoliv jiného miluje marmeládové sendviče. Když zemětřesení zničí jeho domov, pošle ho teta Lucy do Londýna, aby zde našel novou rodinu. Sám a opuštěný na paddingtonském nádraží pomalu zjišťuje, že život ve velkoměstě není úplně takový, jak si ho představoval. Naštěstí ale potká rodinu Brownových, která se ho ujme i přes kategorický nesouhlas tatínka Browna - typického, spořádaného a trochu i nudného Brita. K jeho zděšení, kdekoliv se medvídek objeví, začnou se dít neuvěřitelné věci. Svými ztřeštěnými nápady často převrátí celý dům vzhůru nohama a způsobí neskonalý chaos. Svým úsměvěm a dobrým srdcem si však nakonec získá srdce celé rodiny a vše se v dobré obrací... avšak jen do okamžiku, kdy si ho všimne zákeřná ředitelka místního muzea, která z něj chce udělat vycpaný exponát...(A-Company CZ)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Neexistuje milejší film za poslední roky, než je Paddington. Paddington je prostě roztomilouš největšího ražení. A taky se na něj moc hezky kouká, protože rozbije a vošahá všechno, co mu pronikne do zorného úhlu jeho očí. Na druhou stranu tahle pohádka kombinovala reálný svět s tím kresleným tak, že jsem si neustále říkal, proč nikomu není divný, že ten medvěd mluví a chová se jako člověk. Na tu myšlenku už jsem sice asi starej, ale roztomilost je tak výrazná, že každé dítě musí slintat blahem. (Malarkey) 2*

Počítaje libry by matka Jeremyho Clarksona měla říct: „Top Bear!“ Klasická rodinná záležitost postavená na premise „stranger in a strange land“, pršiplášti britské snášenlivosti (nikdo se nepozastaví nad tím, že je v metru medvěd, ale spíše nad tím, že neumí projít turniketem) a nápaditém humoru (například ne tak úplně taxi dodávka). Trošku je záhadou, že někteří herci (H.Bonneville, J.Walters) působili mileji, než ten chlupatý Peruánec, ale to bych přičetl na účet Paddingtonovy marmeládové vlezlosti.. (Gilmour93) 4*

Přestože vizuální styl Paddingtona prozrazuje tvůrce Mighty Boosh (plynulé přechody mezi reálným a fantaskním světem, hodně výrazné barvy a kostýmy), dost si vypůjčuje také z filmů Wese Andersona (vycentrované frontální kompozice, mizanscéna jako nitro domečku pro panenky). Zápletka nápadně využívá motivů ze 101 dalmatinů, méně nápadně z Chaplinova Kida a dalších filmů o osiřelých mláďatech. Vyprávění strukturované jako série akčních sekvencí připomíná z novějších počinů Prokletí králíkodlaka nebo Tintinova dobrodružství. Neznamená to, ale že by byl Paddington prost původních nápadů a jen vykrádal druhé. Na pocitu familiárního je naopak založen. Přímočaře a upřímně vypráví tradiční příběh s oblíbenou postavičkou (minimálně v Británii). Svou návaznost na tradici sahající minimálně do roku 1958, kdy vyšla první paddingtonovská knížka, nezapírá a nestydí se za ni. Stejně tak neshazuje sentimentální scény a nerelativizuje své liberální poselství (jak se v éře stále větší nesnášenlivosti chovat k cizincům, obecně k těm, kdo se odlišují). Kombinace povědomých prvků z Paddingtona dělá navzdory tenounké zápletce, neprokresleným nebo nevyužitým postavám a medvědovým kompozičně chabě motivovaným nehodám adepta na novou vánoční klasiku. Zahraju si na Mirku a závěrem dodám, že původní znění, o které budeme v českých kinech bohužel ochuzeni, by filmu s velkou pravděpodobností zajistilo minimálně pět procent navíc. 75% (Matty) 4*

VELKÁ RECENZE
Co napsat o filmu, který českými kiny profrčel už před Vánocemi, a já ho viděl až se zpožděním tady v USA (ano, někdy to funguje i naopak)? Vydupal jsem si alespoň nenápadný spot, protože mne Paddington příjemně překvapil. Je totiž nejen dětsky laskavý, ale především ostrovně rafinovaný. Zatímco případná americká adaptace by byla plná příliš roztomilých dětí a upatlaných gagů, skrz naskrz britský Paddington útočí londýnskými lokacemi a britským humorem. A taky dost uvěřitelným digitálním medvědem, jehož kejkle úspěšně zakrývají slabiny samotné zápletky.
Ta je bez obalu primitivní. Paddington je prudce inteligentní a mluvící medvěd, zástupce rodu medvěd marmeladus, který žije v nejzapadlejším Peru. Jistý britský objevitel ho tu objevil i se strýčkem a tetou, ale zpátky v Evropě ho měli za blázna. Vzpomínka na výstředního cestovatele ovšem Paddingtonovi zůstala, a tak se rozhodl po přírodní katastrofě na domácím území vypravit do Londýna, o kterém slyšel, že je bájo, úžo a super. Na nádraží Paddington (odtud konečně ono retroaktivní jméno) našel agresivní holuby, zasmušilé Brity a déšť na 107 různých způsobů.
Zbytek už si obkreslíte podle instrukcí, které jsou trestuhodně primitivní. Rodinka jako z plakátu s hodnou maminkou, přísným tatínkem, pubertalní dcerou, zvídavým synkem a chůvou, která zaskakuje za Jamese Bonda. Záporák s dlouhýma nohama a blonďatou kšticí, který by se šel nejradši vycpat. Je jedno, jestli si na místo Paddingtona dosadíte přerostlého bernardýna, nemotorné tučnáky nebo mluvícího mimozemšťana. Téměř vždycky následuje jedna pohroma za druhou, prorostlá roztávajícími srdečními svaly celé rodiny, která posléze musí čelit nečekané hrozbě.
Paddington vychází z nekonečné řady dětských knížek Michaela Bonda. Paddington je přesným zrcadlovým opakem amerického plyšáka Teda. Mluví spisovnou britskou angličtinou, je roztomilý, zvídavý a mlsný, ale nikoliv tak uplyšákovaný jako Medvídek Pú. Díky své naivitě je samozřejmě neustále v průšvihu, ale režírující Paul King surfuje na rostoucí vlně klišé s nečekanou jistotou.
Aby ne, když se britský národní poklad snažil na plátno přivést celých pět let. Původně měl Paddingtona mluvit Hugh Laurie, pak Colin Firth, ale nakonec se toho ujal mladičký Ben Whishaw. Z toho lze odvodit, že původní verze scénáře byly asi trochu temnější a sarkastičtější. Nakonec je z toho veletradiční rodinný film, v němž se ale brnká na ty správné struny. Z plátna přímo sála, že se to všichni snažili nezvorat, protože by jim miliony dětí a dospělých, kteří na tištěném Paddingtonovi vyrůstaly a mají doma i jeho plyšovou obdobu, zakroutily krkem.
Dokonce i přepálená záporačka Nicole Kidman, která předlohu miluje, působí spíš roztomile než křečovitě, protože Britové svůj humor servírují s takovou upřímností, že jim zkrátka ty průhledné oslí můstky, vedoucí od jednoho skeče ke druhému, prostě musíte odpustit. S rozumným rozpočtem - když vezmeme v úvahu silnou libru, 700 trikových záběrů s komplet CGI hlavním hrdinou, a navrch pár hezkých kamerových kouzel - dokázal Paul King natočit blockbusterovou "pohádku", která možná nebude univerzální vývozním artiklem jako kdysi Mr. Bean, ale mohla by se stát každoroční vánoční výplní televizního programu nejen v Anglii. A to už možná stojí za mírné poplácání po zádech.

O FILMU
Film Paddington vznikl podle slavných dětských knih britského autora Michaela Bonda. Postava medvídka Paddingtona se poprvé objevila v knize Medvídek Paddington v roce 1958. Kniha a následná pokračování paddingtonových příběhů byly přeloženy do čtyřiceti jazyků a prodalo se více než 35 milionů výtisků. Skopičiny malého medvídka z nejtemnějšího Peru, který přes své dokonalé vychování a dobré úmysly dokáže vždy způsobit naprostý chaos zaručeně vedoucí k nejrůznějším komickým katastrofám, si získalo srdce malých čtenářů po celém světě, a tak se příběhy Medvídka Paddingtona staly moderní klasikou dětské literatury.
Vzhledem k všeobecné známosti knižních příběhů je skoro překvapivé, že se na filmové zpracování čekalo tak dlouho. Po několika televizních verzích, z nichž nejslavnějším se stal britský televizní seriál z roku 1975 v režii Ivora Wooda vyprávěný nezaměnitelným hlasem Michaela Horderna, svolil autor Michael Bond k převedení na filmové plátno.
David Heyman, který produkoval všech 8 dílů Harryho Pottera, upozorňuje na aktuálnost příběhu: „Když jsem před devíti lety celý projekt připravoval a znovu si četl příběhy Medvídka Paddingtona, uvědomil jsem si, jak moc jsou legrační. Smál jsem se, ale zároveň jsem byl dojatý. Paddington je v jádru univerzální příběh - o outsiderovi, který hledá domov, a to je blízké každému z nás“.
Hledání režiséra byla pro Heymana nicméně další výzva. „Vždycky jsem obdivoval filmy Paula Kinga, jeho cit pro komiku, jeho barvitou představivost a způsob práce s herci. Díval jsem se na jeho první celovečerní film Bunny a býk a naprosto mě ohromila jedna sekvence provedená ve stylu slavného televizního seriálu o Paddingtonovi režiséra Ivora Wooda. Potkal jsem se s Paulem a zjistil jsem, že je nejen fanoušek Paddingtona, ale že zná jeho příběhy a nejrůznější televizní verze mnohem lépe než já! Společné rozhovory byly tak zajímavé a inspirativní, že se k nám hned v první fázi vývoje projektu připojil a nejdříve společně s Hamishem McCollem napsali první verzi scénáře a následně napsal scénář vlastní.
Paul King je jednou z nejzajímavějších osobností, která se v Anglii v posledních letech objevila. Je v mnoha směrech podobný samotnému Paddingtovi - je okouzlující, zdvořilý, zásadový, srdečný a má taky trochu bříško“.
Jak se národní poklad dostal ze stránek knih na plátna kin.
Scenárista a režisér Paul King vysvětluje, jak adaptoval paddingtonovy příběhy do celovečerního filmu.
„Jako pro většinu lidí mé generace je i pro mě Paddington krásná vzpomínka na dětství. Vyrůstal jsem na animovaných filmech z dílny FilmFair a jejich Medvídku Paddingtonovi patřilo v mé ložnici čestné místo. Bylo to ale až v dospělosti, když jsem se k příběhům vrátil a ptal se sám sebe, čím mě tak uchvátily. V dětské literatuře jsou mluvící zvířata celkem běžná, ale jen některá z nich dokáží vzbudit podobný dojem jako Paddington. Myslím, že ono tajemství se skrývá v medvídkově cedulce: Prosím, postarejte se o tohoto medvídka. Děkuji. Přestože se medvídek jeví klidný a sebejistý, ten nápis nám říká, že je nejistý a zranitelný a v tom děsivém novém světě potřebuje naši pomoc. A každý z nás se přece někdy v životě cítil jako outsider. Nemusíte být zrovna uprchlíci, kteří byli autorovi inspirací pro obraz ztracené duše sedící na nádraží s cedulkou na krku, ani nemusíte prchat před nebezpečím jako Paddingtonův přítel Pan Grubber a dokonce ani nemusíte přeplout oceán jako téměř pět set jamajských přistěhovalců, kteří se dostali do Velké Británie na lodi Empire Windrush v roce 1948 a usídlovali se v Notting Hill v době, kdy Michael Bond psal své první příběhy.
Úplně stačí, když si vzpomenete, jak jste šli poprvé do školy nebo jak jste poprvé trávili noc mimo domov, abyste porozuměli malému medvídkovi, ztracenému a osamělému - a to je podle mě důvod, proč se úspěšně vkrádá do srdcí už několika generací čtenářů.
Oba jsme s Michaelem Bondem byli nadšení, že se podařilo odvyprávět filmový příběh podle knižní předlohy, kterou všichni tak dobře znají. Je v něm všechno podstatné: od objevení medvídka na vlakovém nádraží přes jeho katastrofické první setkání s koupelnou nebo výlet metrem. A přestože se s Paddingtonem setkáváme ve filmu o něco dříve než v první knize, naše Paddingtonská historie je věrná stylu, který Michael Bond vytvořil ve svých pozdějších příbězích.
Zajímalo mě především, jak se z Paddingtona - toho katastrofy způsobujícího outsidera - stane člen rodiny Fouskových. V páté kapitole knihy je to naznačeno, ale ve filmu jsem chtěl tento motiv více rozvést. Jako před ním Oliver Twist i medvídek Paddington přijíždí do Londýna jako sirotek hledající domov. Ale zatímco Oliverovi trvá dlouho najít svého pana Brownlowa, Paddington najde Brownovi téměř okamžitě. Je ale rozdíl najít střechu nad hlavou a cítit se doma, a v tom jsem viděl potenciál pro film. Klíčové bylo rozvinout, jak se Brownovi dostali od toho, že medvěda zahlédli na nádraží k jeho pozvání do rodiny. Když jsem se poprvé potkal s Michaelem Bondem, ptal jsem se ho na pana a paní Brownovi a on mi řekl, že inspirací pro tyto postavy mu byli vlastní rodiče. Zeptal jsem se tedy, jak by jeho rodiče reagovali, kdyby viděli ošuntělého medvídka a on mi odpověděl: ‚Moje matka by ho chtěla vykoupat a otec by se bál toho všeho papírování‘. V těch naprosto rozdílných přístupech je zdroj dramatičnosti a nechuť pana Browna postarat se o ušmudlané mládě mi připomněla jeden z mých oblíbených filmů - Kid. Tulák Charlie se zpočátku nechová moc otcovsky. Jeho okamžitý instinkt je zbavit se dítěte téměř jakýmkoliv způsobem. Stejně jako on i pan Brown cítí, že Paddington není jejich zodpovědnost. Klidně by nechal toho malého medvídka spát v popelnici, když by to bylo nutné. Neznamená to ale, že by byl zlý. Na konci filmu Kid už by Tulák Charlie udělal pro své adoptivní dítě cokoliv a podobně jsem chtěl pojmout i postupnou proměnu pana Browna.
Hugh Bonneville je známý především díky roli Roberta Crawleyho, lorda z Granthamu, v oceňovaném televizním seriálu Panství Downton. V Paddingtonovi si opět zahrál roli otce, což pro něj bylo zajímavé z několika důvodů. “Pamatuju si, jak mi rodiče četli Medvídka Paddingtona. Později jsem si jeho příběhy rád četl sám a zamiloval jsem si je. Paddington je součástí britské kultury, je v naší DNA. Přestože se filmový příběh odehrává v současném světě pořád má nádech původních knih, které se Paulovi podařilo tak skvěle převést do scénáře. Má taky spoustu humoru - někdy nevinného, někdy bláznivého, groteskního a jindy zas chytrého a důvtipného - dotkne se každého bez ohledu na to, jestli se s příběhem o medvídkovi setkáváte poprvé nebo jestli patříte k těm nestydatě nostalgickým rodičům jako jsem já.”
Režisér filmu k obsazení rolí rodičů dodává “Byla to radost pracovat s Hughem Bonnevillem a Sally Hawkins. Jsou naprosto vynikající ve slovní improvizaci stejně jako při hereckém výkonu. Pro někoho jako jsem já, kdo má za sebou improvizované komedie, bylo uklidňující vědět, že se nebudou striktně držet dialogu a že společně můžeme postavy udělat opravdovější. Jejich výkony jsou základem celého filmu: komické, ale dojemné, pravdivé, přestože se pohybujeme ve světě, kde je mluvící zvíře normální. Je to velmi křehká hranice, ale oba ji dokáží nádherně udržet”.
K postavě ředitelky muzea Millicent Paul King podotýká: “Oliver Twist musí překonat protřelého Fagina a surového Billa Sikese, než najde svůj klid u pana Brownlowa, takže jsem hledal Paddingtonovi protivníka, jeho protipól, někoho, kdo nebude dbát na cedulku ‘Prosím, postarejte se o tohoto medvídka’. Napadlo mě, že pro mladého medvídka nebude největší protivník někdo, kdo by si ho nevzal domů nebo někdo, kdo by ho nechtěl ani na ulici, ale ten, kdo bude mít pocit, že takový medvěd patří na jediné místo v Londýně - do Národního historického muzea!”
Nicole Kidman, která přijala roli nádherně ďábelské Millicent dodává: “Vyrostla jsem na četbě Paddingtona a milovala jsem ho stejně jako to, že přežívá vždy díky svému osobnímu kouzlu”. Přijmout roli ale nebylo snadné. “Musela jsem vysvětlit dcerám, že nebudu hrát Paddingtonovu maminku, ale že budu hrát osobu, která se snaží milého medvídka vycpat - což bylo strašné! Nakonec jsem se rozhodla roli přijmout a to nejen proto, že se mi líbil scénář, ale taky proto, že jsem chtěla jít s dětmi na film, který bychom si společně užili”.
Medvídek Paddington je snadno rozpoznatelná postavička díky svému ošuntělému červenému kloboučku, modrému duffle kabátku a poněkud zvláštnímu úsměvu - a tento typický vzhled si zachoval i ve filmu. Výkonná producentka Rosie Alison potvrzuje: „Hlavní inspirací pro nás jednoznačně byly původní ilustrace od Peggy Fortnum z konce padesátých let. Hledali jsme nicméně cestu, jak zkombinovat její překrásné kresby s obrazem skutečného medvědího mláděte. Nakonec, po mnoha různých konceptech a kresbách, se animátorskému týmu Framestore podařilo oba různé styly sladit.
Paul King pokračuje „Původní ilustrace Peggy Fortnum byly mnohem více podobné skutečnému medvědímu mláděti než pozdější verze, takže z mého pohledu bylo logické oba styly spojit. Její Paddington má víc medvědí čenich, je hubenější než pozdější varianty a na mě vždycky víc působil jako medvědí mládě spíš než jako plyšový medvídek - vlastně jako trochu ušmudlaný rošťák“.
Paul dále připouští, že silný vliv při psaní scénáře měl na něj Oliver Twist, který se stal i vizuální inspirací k vytvoření medvídkova vzhledu. Proces tvorby medvídka Paddingtona byl společné dílo mnoha lidí. Počítačově vytvořená animovaná postava medvěda - vysokého 91 centimetrů bez klobouku a 99 centimetrů s kloboukem - se musela pohybovat ve skutečném světě, vedle opravdových lidí, na skutečných místech a k tomu bylo potřeba umění a znalostí mnoha lidí různých profesí.
Režisér, producenti a tým 500 animátorů a odborníků na vizuální efekty stejně jako lidé z tradičnějších oborů jako jsou kostýmy nebo výprava, ti všichni hráli významnou roli při zrození pohyblivého medvídka.
Každý drobný detail, jak Paddington vypadá, jak mluví nebo jak se pohybuje je nesmírně důležitý k tomu, aby diváky skutečně zaujal. Andy Kind, který měl na starosti zvláštní efekty a Pablo Grillo jako režisér animací společně s obrovským týmem na vizuální efekty společnosti Framestore vytvořili už předtím takové postavy jako je domácí skřítek Dobby nebo Hipogryf ve filmové sérii Harry Potter. Pro Andyho byla práce na Paddingtonovi největší dosavadní výzvou. „Vytvoření zcela počítačově generované postavy je vždycky velmi ošidné - Paddington je výhradně počítačová animace, ale zároveň je to velmi živoucí tělesná postava - to jak se pohybuje ve skutečném světě je nesmírně důležité, aby na nás působil věrohodně - proto je třeba udělat vše správně, až do nejmenšího detailu: jak větřík rozvlní jeho srst nebo jak se mu při chůzi pohupuje bříško, to jsou klíčové věci, které ho dělají skutečným v okolním prostředí“.
Oscarem oceněná kostýmní návrhářka Lindy Hemming zmiňuje, že přes medvídkovo typické oblečení, červený klobouk a modrý kabátek, si musela klást stejné otázky jako v případě jakékoliv jiné postavy tedy „Odkud se ten klobouk vzal? Jak dobře mu sedí nebo jak vypadá při chůzi?“.
Přesto filmaři udělali v medvídkově vzhledu jednu zásadní změnu, rozhodli se nepoužít jeden z jeho typických atributů - gumáky. Gumáky se totiž začaly používat proto, aby medvídci ve výkladních skříních a na poličkách obchodních regálů samostatně stáli!
Kostýmy měly zdůraznit charakter jednotlivých postav. „Od začátku jsme věděli, že Paddingtonovy základní barvy budou modrá, podle kabátku a červená, podle klobouku a tyto dvě základní barvy dále vedou k dalším postavám, kteří se s medvídkem setkají, jako třeba Brownovi. Paddingtonův vliv na Brownovi je zřejmý, pokud se zaměříte na použití barev a oblečení. Například upjatý pan Brown, s nímž se na začátku setkáváme ve velmi formálním šedém obleku a modré vázance, se postupně obléká do barevnějších červených tónů ve sportovnějším uvolněném stylu a společně s tím se stává vřelejší i jeho vztah k Paddingtonovi a vlastní ženě“.
Když byl dokončena práce na Paddingtonově přesném vzhledu, mohli se tvůrci pustit do další náročné fáze: vymyslet, jak se Paddington bude pohybovat. Důležitá přitom byla spolupráce s hercem Javierem Marzanem a uznávaným divadelním a komediálním režisérem Calem McCrystalem - společně natočili referenční záběry pro každou scénu, které animátorům pomohly vytvořit Paddingtonovy pohyby.
Jak dále uvádí Pablo Grillo „Mohla by se zrodit velká komediální postava v duchu Jacquese Tatiho nebo Bustera Keatona“. Spojení komediálního šarmu s něčím dětinským neřkuli ‚medvědím‘ byla pro tým, který měl na starosti vizuální efekty velká zábava. Paul King dodává: „Na Paddingtonovi je zvláštní, jak je neurčitého věku - někdy se zdá jak osmiletý a někdy jak osmdesátiletý, to je na něm kouzelné: má chování a způsoby dospělého -trochu mimo svou dobu - a bezhlavé nadšení chlapce!“.
Příběh filmu je přitom nadčasový. Jak zdůrazňuje Rosie Alison „Paddington je ztělesnění uprchlíka a Paul tento motiv dál rozehrál. Vznikl tak portrét Londýna jako tolerantního města, kde jsou lidé vítaní, a přestože jsou jiní, můžou zapadnout mezi ostatní. To je cesta, kterou se s Paddingtonem ubíráme. Je to příběh o soucitu, toleranci, porozumění.
Možná, že Paul King nejlépe vyjádřil poselství filmu při pohledu na rodinu, která se ujme cizince, který sice převrátí jejich život naruby, ale nakonec je udělá šťastnější než dřív, takže shrnuto „Špatné pro potrubí, dobré pro srdce - to by mohl být náš slogan!“
K tématu neutuchajícího zájmu o Paddingtona, který má stále nové a nové generace čtenářů dodává autor Michael Bond: „Během let se svět zrychlil, ale Paddington dělá pořád všechno svým vlastním tempem a lidé mu to závidí - milují jeho optimismus a radují se z jeho osobité logiky.

Dodává „Paddington byl důležitou součástí naší rodiny v průběhu posledních téměř šedesáti let, a přestože se o sebe dokáže docela dobře postarat, je to pořád malý medvídek ve velkém světě...“.

Ocenění:
BAFTA
2015 - Paul King (Adaptovaný scénář) (nominace)
2015 - Výjimečný britský film (nominace)

DABING
V českém znění: Ondřej Brzobohatý - Ben Whishaw (Paddington), Jan Vlasák - Hugh Bonneville (pan Brown), Petra Tišnovská - Sally Hawkins (paní Brownová), Jan Köhler - Samuel Joslin (Jonathan Brown), Aneta Talpová - Madeleine Harris (Judy Brownová), Radka Přibyslavská - Nicole Kidman (Millicent), Dana Syslová - Julie Walters (paní Birdová), Miloš Vávra - Michael Gambon (strýc Pastuzo), Hana Talpová - Imelda Staunton (teta Lucy), Ladislav Cigánek - Tim Downie (Montgomery), Roman Hájek - Peter Capaldi (pan Curry), Bohuslav Kalva - Jim Broadbent (pan Gruber), Jakub Saic - Simon Farnaby (ochranka), Bohdan Tůma - Matt Lucas (taxikář), Svatopluk Schuller, René Slováčková, Jakub Nemčok, Martin Sucharda, Ladislav Novák, Martina Bucková, Tomáš Hospodský, Petr Hrach, Kateřina Langerová, Martin Svejštil
Překlad: Jakub Racek
Produkce: Evelyna Vrbová
Zvuk: Filip Mošner
Výsledný mix: Viktor Ekrt - SoundSquare
Dialogy a režie: Ladislav K.J. Novák
Vyrobilo studio LS Productions - 2014

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.12.2014 A-Company CZ
Premiéra USA: 16.1.2015 The Weinstein Company
Premiéra Francie: 3.12.2014 StudioCanal
Premiéra Velká Británie: 28.11.2014 StudioCanal UK
                                       3.7.2020
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 29.4.2015 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 29.4.2015 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 19 717 590
Tržby celkem - $ 268 047 808
Návštěvnost v ČR 183 527
Náklady (Rozpočet) - $ 55 000 000

REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Paddington gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a1242/
Komedie / Rodinný, Velká Británie / Francie, 2014
Režie: Paul King, Hrají: Hugh Bonneville, Sally Hawkins

Paddington 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a1243/
Fantasy / Dobrodružný, Velká Británie / Francie, 2017
Režie: Paul King, Hrají: Ben Whishaw, Brendan Gleeson

 

Tvůrci a herci

Paul King (Režie), David Heyman (Produkce), Nick Urata (Hudba), Erik Wilson (Kamera), Mark Everson (Střih), Nina Gold (Casting), Theo Park (Casting), Gary Williamson (Scénografie), Lindy Hemming (Kostýmy), Niv Adiri (Zvuk), Sotiris Loukatos (Zvuk), Glenn Freemantle (Zvuk), Lesa Warrener (Masky), Paul King (Scénář), Ben Whishaw (Herec), Hugh Bonneville (Herec), Sally Hawkins (Herec), Madeleine Harris (Herec), Julie Walters (Herec), Nicole Kidman (Herec), Jim Broadbent (Herec), Samuel Joslin (Herec), Peter Capaldi (Herec), Matt Lucas (Herec), Geoffrey Palmer (Herec), Matt King (Herec), Alice Lowe (Herec), Simon Farnaby (Herec), George Newton (Herec), Steve Oram (Herec), Tom Meeten (Herec), Jude Wright (Herec), Cleo Sylvestre (Herec)

 

2014/98/Velká Británie, Francie, Kanada/Komedie, Rodinný