Lovci pokladů / National Treasure (2004/131/USA/Dobrodružný, Akční, Mysteriózní, Thriller) 68% -Blu-ray-
30.09.2018 10:42
REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Lovci pokladů gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-037/
Akční / Dobrodružný, USA, 2004
Režie: Jon Turteltaub, Hrají: Nicolas Cage, Diane Kruger
Lovci pokladů: Kniha tajemství gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-038/
Dobrodružný / Akční, USA, 2007
Režie: Jon Turteltaub, Hrají: Nicolas Cage, Justin Bartha
Zajímavost k filmu
- Ben Gates (Nicolas Cage) nosí hodinky Rolex Submariner.
- Film se stal v kinech obrovským kasovním trhákem, téměř měsíc se v kinech udržel na 1. místě žebříčku návštěvnosti a následně se potom ve své době zařadil do Top 10 nejlépe prodávajích titulů na DVD všech dob.
- Abigail Chase pri prvom stretnutí s Gatesom tvrdí, že je zo Saska v Nemecku. Diane Kruger, ktorá ju hrá, sa narodila v Sasku.
- Jon Turteltaub uvedl, že původní verze filmu měla čtyři hodiny.
- Diane Kruger absolvovala většinu akčních scén bez kaskadérky.
- Jediný film, ke kterému natočil Nicolas Cage pokračování.
- Nicolas Cage zažil s filmem nejlepší úvodní víkend v celé své kariéře, když za první tři dny promítání (19. – 21. 11. 2004) snímek vydělal 35,1 milionu. Do konce roku film vydělal 141 mil. dolarů, což je pro stomilionovou produkci a hlavně jejího šéfa Jerryho Bruckheimera určitá satisfakce po neúspěchu jeho předcházejícího projektu Král Artuš.
- Scénáristé Terry Rossio a Ted Elliott, kteří pro produkci Jerry Bruckheimera napsali už Piráty z Karibiku, upravovali scénář k filmu, i když nejsou uvedeni titulcích.
- Jedním z hlavních motivů v příběhu je tajemný nápis na zadní straně Deklarace nezávislosti. Ve skutečnosti je tam napsané: „Original Declaration of Independence dated 4th July 1776“.
- Snímek se měl v kinech původně objevit v roce 2000 jako konkurence pro Dokonalou bouři a Patriota.
- Dříve než film dostal svůj rating, objevoval se v reklamách pod hlavičkou Touchstone Pictures, která patří pod Disneyho. Když mu Motion Pictures Association of America dala označení PG, což v podstatě znamená neomezenou přístupnost, přesunul se pod ušaté logo. Disneyho jméno je totiž pro rodiny zárukou nezávadnosti příběhu.
- Pro Nicolase Cagea to byla už čtvrtá spolupráce s producentem Jerry Bruckheimerem a za své největší trháky vděčí právě jemu.
JEDNOU VĚTOU
„Aby rozluštil kód, musel porušit všechna pravidla.“
OBSAH
Benjamin Franklin Gates (NICOLAS CAGE) obětoval celý život hledání bájného pokladu řádu Templářů, za kterým se bezúspěšně honilo už šest generací jeho předků. Teprve Benovi se však podařilo sérii marných pokusů prolomit a konečně najít nejdůležitější vodítko k jeho nalezení - mapu ukrytou na zadní straně Deklarace nezávislosti. Když se ale o velkém objevu dozví jeho úhlavní nepřítel (SEAN BEAN), je Ben postaven před velké dilema - pokud nezcizí nejcennější americký dokument sám, padne do rukou nebezpečného zločince. Do víru Benova závodu s časem, nebezpečnou konkurencí a vládními agenty je postupně vtažen jeho kamarád a počítačový nadšenec Riley (JUSTIN BARTHA) a okouzlující restaurátorka Národního archivu Abigail Chase (DIANE KRUGER). Společnými silami se musí pokusit zrealizovat jednu z nejnáročnějších loupeží všech dob a rozluštit 2000 let staré tajemství největšího pokladu v dějinách Ameriky.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Sice průměrná, ale zato zábavná honička za pokladem, kterých je početně docela málo, a těch povedených a ne příliš vymyšlených opravdu hodně málo. Právě proto je to tak hezké, protože ve studiích Walta Disneye vznikli Piráti z Karibiku a tak si autoři mysleli, že udělat Lovce pokladů bude mít taky takový úspěch jako Piráti, škoda jen, že příběhově co se činnosti na plátně týče, moc není, právě proto je to tak průměrné. Když jsem tenhle film viděl poprvé, byl jsem ale hodně překvapen tím, jak si autoři vyhráli s dokumenty kolem samotného seriálu. Ono si vyhrát s historií není opravdu žádný problém a těch konspiračních teorií jsou mraky, tak proč také ne. Ale mám rád filmy, kdy se člověk něčemu přiučí a něco se dozví, i když z větší části v tomhle filmu jsou to kraviny i když teoreticky ne .(Malarkey) 3*
Tak tady jste mě s hodnocením pěkně nasrali. Bejt v blbý náladě, tak vás tady všechny zjebu jak malý Jardy. Jako to, že Lovce pokladů hodnotěj blbě samozvaný vodborníci je v pořádku. Jejich život je beztak jen jedna velká nepřetržitá snaha vypadat jako vodborník s vytříbeným filmovým vkusem, ale to, že mě tu bude blbnout i moje vlastní topka je i na mě silná kávička. Kyti, Kájo, tohle je zrada, kdyby jste ten film takhle ohodnotili ve válce, nechám vás za to na místě zastřelit. A ty tuny zdejších vodborníků na americkou historii, cha, podle zdejších komentářů to vypadá, že v naši zemi je víc odborníků na americkou historii než v samotný Americe, ale dost už srandy, TOHLE JE PROSTĚ NEJLEPŠÍ FILM NA SVĚTĚ A HOTOVO. Od začátku je jasný že film natankoval red bull a pořádně sešlápnul plyn. Kdyby to šlo klidně bych vstoupil do děje, nejlépe v okamžiku kdy do něj vstoupila Diane Kruger, protože nic na světě mě nedokáže vzrušit víc než když Diane Kruger zapáleně mluví o deklaraci nezávislosti. Svůj moment tam mám i Nicolas Cage, jak tam tu deklaraci čoruje, to je slušná husťárna, deklarka je hlídaná jak prase a on vytáhne šroubák a začne tam s ním rajtovat jak nějakej instalatér. No prostě bomba, akce sice stíhá akci. Jen Diane zůstává k mému velkému zklamání pořád oblečená. Všichni tam totiž pořád lítaj od domu k domu, že nemaj čas ani pořádnej sex což mě celkem mrzelo. Na druhou stranu to chápu, být na stopě pokladu v zemi, kde se dá najít asi už jen ekonomická krize by rajclo každýho. Po x letech jsem si u TV zase pořádně za dobrodružněl a zase jsem zatoužil objevovat zašifrovaná tajemství s krásnou holkou po boku. Z filmu doslova přetéká nadhled, zábava a dobrodužství a to pro mě byl, je a bude vždy ten nejkvalitnější filmový materiál. (Enšpígl) 5*
Americká historie made by Jerry Bruckheimer? V rámci ochranných křídel studia Disney se nedá čekat žádná akční vypalovačka, byť produkci zajišťuje výše zmíněná reklamní ikona a režíruje to John Turteltaub (Kokosy na sněhu ). Při ratingovém ocenění PG-13 se dá čekat spíše zábavný kousek pro celou rodinu (proto taky studio Disney), což taky Lovci pokladů víceméně splňují. Scénáristické překroucení americké historie (byť je sebekratší) je pro mě jako pro středoevropana velmi zábavné a objevit se podobné logické propletence v akční PC adventuře, budu s největší pravděpodobností nadšen. Tento mix však bude asi na škodu dospělým, kteří se budou (podobně jako já) dobře bavit na účet tvůrců, a stejně tak i dětem, kterým to všechno přijde moc složité a poněkud odporující si v rámci školních osnov v učebnicích dějepisu, čímž naznačuji, že tento film dosti marně bude pátrat po svém cílovém divákovi. Přesto si dokázal namastil kapsu velmi slušně, což budiž přičteno na vrub hlavně hereckému obsazení, ve kterém Nicolas Cage nehraje jako o život, ale taky nepatří do kategorie nejhorších. Pokud se Diane Kruger sehne nad mapou, mužská část publika si nenápadně přejede jazykem rty a lehoučký sasko-německý akcent pak zvýší její atraktivnost k bodu varu, což jinak kovová ozdoba, která by mohla ve snímku plnit roli příjemného módního doplňku místo Diane, nedokáže. Snad tedy jenom vynikající Sean Bean dokáže nějak zvrstevnatět svoji postavu podlého záporáka, a je k opravdovému koukání. A audio-vizuální doprovod nádherně sytých kamerových filtrů Caleba Deschanela (Umučení Krista ) a nejfamóznějšího elektra Trevora Rabina od Con Air a 60 sekund , je to, co dělá Lovce pokladů nejen snesitelnými, ale dokonce i sledovatelnými a v mém případě rozhodně ne jenom jednou. (Isherwood) 3*
VELKÁ RECENZE
Nicolas Cage bojuje v dobrodružném akčním příběhu o legendární poklad templářů. V dávných dobách nashromáždili rytíři templářského řádu obrovský poklad, který pak svobodní zednáři ukryli kdesi v Americe, aby nepadl do rukou Britům. Když jeho strážce Charles Carroll v roce 1832 umíral, nebyl poblíž žádný zednář, kterému by mohl tajemství předat, a tak předal informaci, vedoucí k pokladu, svému mladému kočímu Thomasi Gatesovi. On i jeho potomci se od té doby pokoušejí poklad najít, zatím však marně. Také Ben Gates, kterého jako chlapce okouzlilo dědovo vyprávění o pokladu a jeho historii, pokračuje v rodinné tradici. S výpravou, financovanou boháčem Ianem Howem, právě míří k vraku lodi Charlotte, která kdysi uvízla za severním polárním kruhem. Místo pokladu však v jejích útrobách objeví pouze dýmku, ukrývající rébus s další stopou, vedoucí k pokladu. Ben tajné písmo vyluští a zjistí, že další informace je ukryta na rubu listiny památného Vyhlášení nezávislosti. Ian se rozhodne listinu uloupit, a když se Ben na loupeži odmítne podílet, pokusí se ho zbavit. Jenže Ben i jeho přítel Riley Poole uniknou výbuchu, který je měl pohřbít pod ledem a troskami lodi, vrátí se do Americky a pokusí se varovat před loupeží nejprve FBI, a poté Abigail Chaseovou v Národním archívu, kde je listina uložena. Nikdo mu však nevěří, a tak se Ben rozhodne Iana předběhnout. Rafinovaně pronikne do podzemí archivu a zmocní se listiny. Narazí však na Iana, který se sem proboural silou. Po dramatické honičce v ulicích Washingtonu nakonec Ben zachrání nejen listinu, ale také Abigail, která se k honičce připletla. Zatímco se po jejich stopách pustí agenti FBI, vedení Peterem Saduským, Ben, Riley a Abigail objeví na rubu listiny další stopu, vedoucí k dopisům svobodného zednáře Benjamina Franklina. V nich najdou další část šifry, která jim odhalí vodítka, vedoucí ke skrýši, v níž se ukrývají zvláštní brýle, umožňující na rubu Vyhlášení nezávislosti odhalit ukryté poselství. V patách však mají nejen Saduského, ale také zuřícího Iana, který je ochoten udělat cokoli, aby se k pokladu dostal.
Tvůrci tajemného a dobrodružného filmu Lovci pokladů se při vymýšlení dějové linie nechali inspirovat opravdovými historickými legendami. "Když natáčíte film o hledání pokladů, měly by být dějové kličky hodně promyšlené a postavené na skutečných základech, což se nám v Lovcích pokladů podařilo," říká producent filmu Jerry Bruckheimer. "Vzali jsme jednoduchou věc, jakou je například jednodolarová bankovka, kterou spousta lidí používá každý den, ale jen velmi zřídka ji dopodrobna zkoumá, a odhalili jsme tajemství, která jsou na ní ukryta. Po shlédnutí tohoto filmu už se nikdy nebudete dívat na jednodolarovku tak jako předtím."
"Přestože je náš příběh fikcí, obsahuje spoustu reálných prvků. Dějové konstrukce vycházejí ze skutečných historických dokumentů a obecně známých věcí," říká režisér Jon Turteltaub.
Původní myšlenka filmu se zrodila v hlavě Orena Aviva, který je prezidentem společnosti Buena Vista Picture Marketing, a jeho tvůrčího kolegy Charlese Segarse. Jejich námět pojednával o muži, který je ve chvíli, kdy se ocitne v nebezpečí Deklarace nezávislosti, nucen tento přísně střežený dokument ukrást. S tímto nástinem dějové linie oslovili režiséra Jona Turteltauba a jeho produkční partnerku Christinu Steinberg, kteří poté najali Jima Koufa, aby k filmu napsal scénář.
O FILMU
Když Kouf dokončil svou pracovní verzi, oslovil Jerry Bruckheimer scénáristickou dvojici Cormaca a Marianne Wibberleyovy, aby příběh obohatili dalšími tajemnými a dobrodružnými prvky. Oba manželé se tedy ponořili do studia faktů a legend o hledání pokladů v Americe, které zůstává dodnes oblíbeným koníčkem milovníků historie i nadšených hledačů bohatství.
"Od chvíle, kdy jsme začali na projektu pracovat, nás Jerry Bruckheimer a Jon Turteltaub pobízeli k tomu, abychom se snažili co nejvíce využívat reálií ze skutečného světa," říká Marianne. "Proto jsme se před začátkem psaní scénáře důkladně pátrali v archívech. První věcí, na níž jsme se zaměřili, byly legendární poklady, kterých je spousta a současní hledači je berou velmi vážně."
Během svého bádání Wibberleyovi narazili i na jeden z nejslavnějších pokladů v dějinách lidstva - legendami opředený poklad Templářů. Templářský řád vznikl v 11. století jako odrůda křižáků a dle různých pověstí se stal jednou z nejmocnějších tajných organizací v historii. Traduje se, že tito rytíři shromáždili patrně největší sbírku pokladů a náboženských artefaktů, jaká kdy existovala. Mezi věci obrovské hodnoty měly patřit artefakty ze všech období od starověkého Egypta až po počátky křesťanství. Tato skupina bojovníků byla údajně tak bohatá, že ji žádali o finanční výpomoc i nejmocnější evropští panovníci.
Ve 14. století se jejich nesmírné bohatství náhle a beze stopy vypařilo. Dodnes není jasné, co se s pokladem Templářů stalo, a jeho tajemství nedává spát spoustě lovců pokladů po celém světě. "Mnoho lidí věří, že poklad skončil někde v Severní Americe," podotýká Cormac. "Je zajímavé, že náležitost k řádu Templářů byla občas zmiňována i v souvislosti s Kryštofem Kolumbem, což by napovídalo, jak se sem poklad mohl dostat."
"Přišlo nám zajímavé, že řád Templářů se později vyvinul ve svobodné zednáře, k nimž patřilo také mnoho z otců amerického národa včetně Benjamina Franklina a George Washingtona," pokračuje Cormac. "Samozřejmě nevíme, zda otcové o pokladu Templářů věděli, ale víme, že se jej v Severní Americe snažila najít spousta výprav, kterých se účastnili i takoví lidé, jako například mladý Franklin Delano Roosevelt... a lidé jej hledají dodnes."
Aby dodali scénáři na věrohodnosti, sešli se scénáristé a Bruckheimer také se skutečnými hledači pokladů, kteří ve snaze přijít na kloub záhadám pravidelně čelí různým nebezpečím, a snažili se lépe pochopit jejich postoje a motivace. Radili se také s uznávanými kryptografy, s jejichž pomocí navrhovali některé hlavolamy, které musí Ben Gates ve filmu rozlousknout. Pro realizaci jedné z nejzásadnějších scén filmu byl klíčový Bruckheimerův nápad navázat spolupráci s experty na kriminální postupy a vymyslet s jejich pomocí realistický plán na ukradení Deklarace nezávislosti. Deklarace, která je vystavena ve washingtonském Národním archivu, je chráněna nejmodernější bezpečnostní technikou. "Oslovili jsme lidi, kteří mají důvěrné informace o komplikovaných loupežích, a zeptali se jich: 'Jak by se dalo dostat do naprosto dokonale zabezpečené budovy, která byla navržena tak, aby přelstila všechny zloděje?' Z jejich nápadů jsme poté vycházeli a vytvořili reálnou a velmi napínavou sekvenci," vysvětluje Bruckheimer.
O NATÁČENÍ
Většina velkých dobrodružství nás zavádí do exotických krajů a dávných dob, avšak tentokrát se při honbě za jedním z největších pokladů v dějinách podíváme do současné Ameriky. Jerry Bruckheimer a Jon Turteltaub se s filmovým štábem podívali na mnoho míst, která hrají významnou roli v historii Ameriky - včetně Independence Hall v Philadelphii, Lincolnova památníku ve Washingtonu nebo newyorského Trinity Church. Nelehký úkol sjednat pro filmovou produkci možnost natáčení na často nepřístupných místech připadnul vedoucímu výroby Barrymu Waldmanovi. Waldman nejen dojednával podmínky přítomnosti štábu, ale také se snažil zajistit, aby byla historická místa znázorněna náležitým způsobem.
"Každé takové místo ve Washingtonu a Philadelphii má určitou prestiž a lidé si chtěli být jistí, že jej zachytíme autenticky a co možná nejlépe," vysvětluje Waldman. "Hodně úprav ve scénáři jsme museli provést například v souvislosti s natáčením v Kongresové knihovně, protože chtěli, aby mělo publikum možnost vidět filmové postavy při zkoumání něčeho, co tam opravdu je. Proto jsme Bena a Rileyho nechali v této scéně prohlížet plány měst a Národního archivu, které se v knihovně skutečně nacházejí. Také jsme do filmu přidali zmínku o tom, že Kongresová knihovna je největší knihovnou na světě a je v ní uloženo 22 milionů knih, abyste získali lepší představu o tom, jak je úžasně rozsáhlá."
V několika případech, kdy bylo možné na skutečných místech natáčet pouze v omezené míře nebo vůbec, museli filmaři vystavět velké scény ve studiu. "Chtěl jsem natáčet na každém významném místě, kde to bylo jen trochu možné, ale některá z nich zkrátka nemohla pojmout obří hollywoodský štáb," říká Turteltaub. "Nejsme zrovna žádná tintítka - spíše mamuti, a to úplně poslední, co bychom si přáli, bylo jakkoliv ohrozit některé z míst, jejichž výjimečnost jsme se snažili ve filmu vyzdvihnout."
K dotvoření výtvarné stránky filmu najali Bruckheimer s Turteltaubem tým kvalifikovaných umělců a řemeslníků, jehož práci koordinoval hlavní výtvarník Norris Spencer. "Snažili jsme se u těchto měst dosáhnout trochu odlišného vzhledu, proto jsme vzali do týmu britského výtvarníka Norrise Spencera, který se na americkou historii dívá úplně odlišným pohledem," vysvětluje Bruckheimer. "Vnímá ji z vnější perspektivy a do výtvarné stránky tohoto dobrodružství přinesl osobité prvky. Poté se k nám připojil skvělý kameraman Caleb Deschanel a dodal tomu všemu krásu a cit."
Natáčení začalo ve Washingtonu, jehož opojná atmosféra připravila herce a filmový štáb na velký úkol, před kterým stáli. "Je velmi vzrušující začít natáčení na místě, kde se za vámi majestátně tyčí Capitol," podotýká Turteltaub. Přestože se ale filmařům podařilo získat povolení k natáčení v Kongresové knihovně, nebyl to ani zdaleka konec všech komplikací - tentokrát však nebylo možné vznik nepříznivých okolností nijak ovlivnit. Když se blížil den natáčení, Washington a jeho okolí zasáhnul hurikán Isabel a v celém městě se v podstatě zastavil život. "Tato nečekaná komplikace výrazně zkrátila dobu, po kterou jsme mohli následující sobotu v Kongresové knihovně natáčet. Od chvíle, kdy jsme vyložili všechnu natáčecí techniku, nám zbývalo pouze osm hodin do okamžiku, kdy jsme museli začít místo zase vyklízet," vzpomíná Waldman.
Přestože museli zvládnout natáčení svižným tempem, byla pro ně tato příležitost velmi cenná. "Kongresová knihovna je jedním z nejpozoruhodnějších interiérů, jaké jsem kdy viděl," říká Turteltaub. "Bylo úžasné, že jsme dostali možnost uvnitř natáčet."
Kromě Kongresové knihovny a Lincolnova památníku natáčeli také v budově organizace Daughters of the American Revolution z roku 1902, která v úvodu filmu zastoupila Bílý dům v dobách prezidenta Andrewa Jacksona. Zde se začíná příběh Lovců pokladů odvíjet scénou, v níž poslední žijící signatář Deklarace nezávislosti Charles Carroll odhaluje jednomu z předků Bena Gatese důležité vodítko k nalezení pokladu.
Při natáčení této scény potkala filmaře velmi pozoruhodná příhoda - Turteltauba oslovil jeden z přihlížejících mužů a představil se jako Charles Carroll Carter - přímý potomek samotného Charlese Carolla. "Tento okamžik dokázal, že spousta míst a událostí, na které ve filmu odkazujeme, má reálné základy," říká režisér.
Vzhledem k tomu, že štáb nemohl natáčet náročné scény s vloupáním do Národních archivů v jejich skutečných interiérech, musely být tyto klíčové prostory detailně zreplikovány v hollywoodském studiu. "Díky spolupráci lidí z archivu jsme se mohli před začátkem výstavby scény důkladně připravit," říká Spencer. "Byl nám umožněn přístup do klíčových místností, které jsme si mohli přeměřit. Také jsme dostali různé nákresy a počítačové modely plánované rekonstrukce. Takže jsme vzali všechny tyto materiály a vycházeli jsme z nich."
Filmaři pochopitelně z bezpečnostních důvodů nemohli při natáčení pracovat se skutečnou Deklarací nezávislosti, proto spolu s experty vytvořili věrnou repliku, která publiku umožní vidět přes 200 let starý dokument v trochu zachovalejším stavu.
Celý děj filmu se však neodehrává jen na území Spojených států. Když se na plátně poprvé objeví Ben Gates, je na cestě doslova až na konec světa. Pro scény, které Bena zavádějí na arktický ledovec, kde ve ztroskotané lodi Charlotte hledá tajemné vodítko k nalezení vysněného pokladu, postavila produkce opravdovou zmrzlou scénu v prostorách losangeleské společnosti Union Ice Company. "Konstrukci této scény předcházel rozsáhlý průzkum materiálů o lodích z tehdejší doby, z nichž zůstaly mnohé nenávratně viset v zamrzlé pustině Arktidy a Antarktidy," říká Spencer. "Natáčení ve skutečné ledárně nám pomohlo dosáhnout dokonalosti v oblasti efektů, souvisejících s arktickým prostředím. Pro herce i štáb to bylo trýznivé, ale zato vypadali zcela autenticky promrzle. Vzduch byl prosycen párou, stoupající od jejich úst."
Repliku lodi, která byla použita při natáčení exteriérů, filmaři postavili v nádrži Strawberry Reservoir v Utahu, která v minulosti posloužila i při vzniku speciálu televize PBS o slavné ztroskotané lodi Ernesta Shackletona. Výstavba zbytků lodi začala v létě, což bylo tak akorát na to, aby první sněhová bouře zastihla její model v konečném stádiu a pokryla jej vrstvou sněhu. Nakonec byla loď rozmetána při velké explozi, která provází pokus Bena Gatese uniknout prolhanému Ianu Howeovi.
O OBSAZENÍ
Celý sled dobrodružných událostí má "na svědomí" lovec pokladů Benjamin Franklin Gates, kterého ztvárnil Nicolas Cage. Právě v okamžiku, kdy zjistí, že je na zadní straně Deklarace nezávislosti ukryta mapa ke kýženému pokladu, se Ben zároveň ocitá na prahu velkého morálního dilematu: může učinit nemyslitelné a ukrást jeden z nejcennějších amerických historických dokumentů, pokud je to jediný způsob, jak jej ochránit před velkým nebezpečím?
"Na Benovi mi přišlo zajímavé, že má k nalezení pokladu hned několik velkých motivací: jeho vášeň pro historii a navracení věcí tam, kam patří; fakt, že poklad má nevyčíslitelnou hodnotu; to, že jej hledal celý svůj život; a také jeho vztah s otcem a snaha navrátit rodině dobré jméno. V průběhu filmu je podroben mnoha zkouškám a musí zjistit, která z těchto věcí je pro něj nejdůležitější a co vlastně opravdu chce," vysvětluje Cage.
K Benu Gatesovi se postupem času přidává dvojice vycházejících hollywoodských hvězd v rolích jediných dvou lidí, kterým může Gates plně důvěřovat - počítačového nadšence Rileyho v podání Justina Barthy a svůdné archivářky Abigail Chase, kterou hraje Diane Kruger. Po Gatesově vpádu do jejich života se ocitají ve víru dobrodružství, jaká si do té doby nedokázali ani představit.
Bartha byl možností spolupracovat s Nicolasem Cagem nadšen. "Riley je odborník na výpočetní techniku a Ben Gates pro změnu na všechno ostatní," vysvětluje herec. "Ben Rileyho vytáhne z jeho počítačové reality a vezme jej na největší dobrodružství jeho života." "Riley se do dobrodružství nevrhá s žádným velkým nadšením," říká Bruckheimer. "Je to člověk, který opravdu patří před obrazovku počítače, a když se ocitne ve skutečném světě, musí zjišťovat, jak všechno funguje. Justin je velmi zábavný člověk a s Nicolasem se na plátně skvěle doplňovali."
Během svého dobrodružství se Ben střetne také s půvabnou archivářkou Abigal Chase, která doufá, že se jí podaří překazit jeho plány na zcizení Deklarace nezávislosti - dokud nezjistí, že pokud se to Benovi nepodaří, může být drahocenný dokument ztracen navždy. V Abigail, která je stejně tvrdá, chytrá a odhodlaná prožít velké dobrodružství, Ben pozná sobě rovného člověka.
Pro roli podobně ostré a statečné ženy potřebovali filmaři výjimečnou herečku. Tu nakonec našli v Diane Kruger, která nedávno ztvárnila krásnou Helenu ve velkofilmu Trója. Stejně jako její filmová postava se i Diane narodila v Německu, avšak Abigail považuje za oddanou patriotku. "Její zaměstnání restaurátorky Listin svobod pro ni není jen obyčejnou prací - považuje to také za velkou zodpovědnost," vysvětluje Kruger. "Miluje svou zemi a Deklaraci nezávislosti opatruje téměř jako své vlastní dítě - nedokáže se vyrovnat s představou, že by jí někdo ublížil."
Pestrou škálu postav doplňují Sean Bean jako zloduch Ian Howe, který je hrozbou pro Deklaraci nezávislosti, Jon Voight jako Gatesův rozčarovaný otec, Christopher Plummer jako praděd, který Gatese inspiroval v jeho hledačské vášni a Harvey Keitel jako agent FBI Sadusky, jenž je Gatesovi neustále v patách.
DABING
1. DABING (DVD)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Nicolas Cage (Ben Gates), Jakub Saic - Justin Bartha (Riley Poole), Sabina Králová - Diane Kruger (Abigail Chaseová), Daniel Dítě - Sean Bean (Ian Howe), Petr Oliva - Jon Voight (Patrick Gates), Karel Richter - Christopher Plummer (John Adams Gates), Miroslav Saic - Harvey Keitel (Sadusky), Antonín Navrátil - David Dayan Fisher (Shaw), Jindřich Hinke - Stewart Finlay-McLennan (Powell), Miroslav Středa - Don McManus, Ron Canada (doktor Stan Herbert, strážný Woodruff), Roman Hájek - Mark Pellegrino (Agent Johnson), Marek Libert - Armando Riesco (Agent Hendricks), Irena Hrubá - Annie Parisse (Agentka Dawesová), Marika Procházková, Olga Potužáková, Petr Neskusil a další
Překlad: Olga Potužáková
Zvuk: Jan Neskusil
Výsledný mix: Shepperton Studios Londýn
Vedoucí výroby: Jaroslav Richtr
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie: Václav Laube
Vyrobilo: AW Studio Praha pro Warner Home Video 2005
2. DABING (Prima)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Nicolas Cage (Ben Gates), Michal Holán - Justin Bartha (Riley Poole), Sabina Laurinová - Diane Kruger (Abigail Chaseová), Alexej Pyško - Sean Bean (Ian Howe), Petr Oliva - Jon Voight (Patrick Gates), Jiří Plachý - Christopher Plummer (John Adams Gates), Jan Vlasák - Harvey Keitel (Sadusky), Jan Šťastný - David Dayan Fisher (Shaw), Svatopluk Schuller - Stewart Finlay-McLennan (Powell), Pavel Rímský - Oleg Taktarov (Victor Shippen), Libor Hruška - Don McManus (doktor Stan Herbert), Marek Libert - Mark Pellegrino (Agent Johnson), Marek Holý - Armando Riesco (Agent Hendricks), Filip Jančík - Stephen A. Pope (Phil MacGregor + titulky), Jiří Hromada - Ron Canada (strážný Woodruff), Helena Brabcová - Sharon Wilkins (prodavačka v řeznictví), Jiří Valšuba, Zbyšek Pantůček, Jiří Knot, René Slováčková, Jitka Moučková, Petra Hobzová, Daniel Dítě, Jindřich Žampa, Jakub Nemčok a další
Překlad: Petra Pleskotová
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Markéta Stegbauerová, Jana Janoušková
Vedoucí dramaturg: Lucie Musílková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy: Luděk Koutný
Režie: Filip Jančík
Vyrobila: S Pro Alfa CZ a.s. pro FTV Prima s.r.o. 2012
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 3.2.2005
Premiéra USA: 19.11.2004 Buena Vista Pictures US
Premiéra Kanada: 19.11.2004
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 25.5.2005 (VHS) Warner Home Video, 25.5.2005 (DVD) Warner Home Video
Poprvé na VHS: 25.5.2005 Warner Home Video
Poprvé na DVD: 25.5.2005 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 20.10.2010 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 10 869 925
Tržby celkem - $ 347 512 318
Návštěvnost v ČR 97 161
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Úvodní scéna
• Alternativní konec
• Jak se zmocnit pokladu
• Na pozadí amerických dějin
• Templáři
ROZLIŠENÍ Blu-ray
„Aby rozluštil kód, musel porušit všechna pravidla.“
OBSAH
Benjamin Franklin Gates (NICOLAS CAGE) obětoval celý život hledání bájného pokladu řádu Templářů, za kterým se bezúspěšně honilo už šest generací jeho předků. Teprve Benovi se však podařilo sérii marných pokusů prolomit a konečně najít nejdůležitější vodítko k jeho nalezení - mapu ukrytou na zadní straně Deklarace nezávislosti. Když se ale o velkém objevu dozví jeho úhlavní nepřítel (SEAN BEAN), je Ben postaven před velké dilema - pokud nezcizí nejcennější americký dokument sám, padne do rukou nebezpečného zločince. Do víru Benova závodu s časem, nebezpečnou konkurencí a vládními agenty je postupně vtažen jeho kamarád a počítačový nadšenec Riley (JUSTIN BARTHA) a okouzlující restaurátorka Národního archivu Abigail Chase (DIANE KRUGER). Společnými silami se musí pokusit zrealizovat jednu z nejnáročnějších loupeží všech dob a rozluštit 2000 let staré tajemství největšího pokladu v dějinách Ameriky.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Sice průměrná, ale zato zábavná honička za pokladem, kterých je početně docela málo, a těch povedených a ne příliš vymyšlených opravdu hodně málo. Právě proto je to tak hezké, protože ve studiích Walta Disneye vznikli Piráti z Karibiku a tak si autoři mysleli, že udělat Lovce pokladů bude mít taky takový úspěch jako Piráti, škoda jen, že příběhově co se činnosti na plátně týče, moc není, právě proto je to tak průměrné. Když jsem tenhle film viděl poprvé, byl jsem ale hodně překvapen tím, jak si autoři vyhráli s dokumenty kolem samotného seriálu. Ono si vyhrát s historií není opravdu žádný problém a těch konspiračních teorií jsou mraky, tak proč také ne. Ale mám rád filmy, kdy se člověk něčemu přiučí a něco se dozví, i když z větší části v tomhle filmu jsou to kraviny i když teoreticky ne .(Malarkey) 3*
Tak tady jste mě s hodnocením pěkně nasrali. Bejt v blbý náladě, tak vás tady všechny zjebu jak malý Jardy. Jako to, že Lovce pokladů hodnotěj blbě samozvaný vodborníci je v pořádku. Jejich život je beztak jen jedna velká nepřetržitá snaha vypadat jako vodborník s vytříbeným filmovým vkusem, ale to, že mě tu bude blbnout i moje vlastní topka je i na mě silná kávička. Kyti, Kájo, tohle je zrada, kdyby jste ten film takhle ohodnotili ve válce, nechám vás za to na místě zastřelit. A ty tuny zdejších vodborníků na americkou historii, cha, podle zdejších komentářů to vypadá, že v naši zemi je víc odborníků na americkou historii než v samotný Americe, ale dost už srandy, TOHLE JE PROSTĚ NEJLEPŠÍ FILM NA SVĚTĚ A HOTOVO. Od začátku je jasný že film natankoval red bull a pořádně sešlápnul plyn. Kdyby to šlo klidně bych vstoupil do děje, nejlépe v okamžiku kdy do něj vstoupila Diane Kruger, protože nic na světě mě nedokáže vzrušit víc než když Diane Kruger zapáleně mluví o deklaraci nezávislosti. Svůj moment tam mám i Nicolas Cage, jak tam tu deklaraci čoruje, to je slušná husťárna, deklarka je hlídaná jak prase a on vytáhne šroubák a začne tam s ním rajtovat jak nějakej instalatér. No prostě bomba, akce sice stíhá akci. Jen Diane zůstává k mému velkému zklamání pořád oblečená. Všichni tam totiž pořád lítaj od domu k domu, že nemaj čas ani pořádnej sex což mě celkem mrzelo. Na druhou stranu to chápu, být na stopě pokladu v zemi, kde se dá najít asi už jen ekonomická krize by rajclo každýho. Po x letech jsem si u TV zase pořádně za dobrodružněl a zase jsem zatoužil objevovat zašifrovaná tajemství s krásnou holkou po boku. Z filmu doslova přetéká nadhled, zábava a dobrodužství a to pro mě byl, je a bude vždy ten nejkvalitnější filmový materiál. (Enšpígl) 5*
Americká historie made by Jerry Bruckheimer? V rámci ochranných křídel studia Disney se nedá čekat žádná akční vypalovačka, byť produkci zajišťuje výše zmíněná reklamní ikona a režíruje to John Turteltaub (Kokosy na sněhu ). Při ratingovém ocenění PG-13 se dá čekat spíše zábavný kousek pro celou rodinu (proto taky studio Disney), což taky Lovci pokladů víceméně splňují. Scénáristické překroucení americké historie (byť je sebekratší) je pro mě jako pro středoevropana velmi zábavné a objevit se podobné logické propletence v akční PC adventuře, budu s největší pravděpodobností nadšen. Tento mix však bude asi na škodu dospělým, kteří se budou (podobně jako já) dobře bavit na účet tvůrců, a stejně tak i dětem, kterým to všechno přijde moc složité a poněkud odporující si v rámci školních osnov v učebnicích dějepisu, čímž naznačuji, že tento film dosti marně bude pátrat po svém cílovém divákovi. Přesto si dokázal namastil kapsu velmi slušně, což budiž přičteno na vrub hlavně hereckému obsazení, ve kterém Nicolas Cage nehraje jako o život, ale taky nepatří do kategorie nejhorších. Pokud se Diane Kruger sehne nad mapou, mužská část publika si nenápadně přejede jazykem rty a lehoučký sasko-německý akcent pak zvýší její atraktivnost k bodu varu, což jinak kovová ozdoba, která by mohla ve snímku plnit roli příjemného módního doplňku místo Diane, nedokáže. Snad tedy jenom vynikající Sean Bean dokáže nějak zvrstevnatět svoji postavu podlého záporáka, a je k opravdovému koukání. A audio-vizuální doprovod nádherně sytých kamerových filtrů Caleba Deschanela (Umučení Krista ) a nejfamóznějšího elektra Trevora Rabina od Con Air a 60 sekund , je to, co dělá Lovce pokladů nejen snesitelnými, ale dokonce i sledovatelnými a v mém případě rozhodně ne jenom jednou. (Isherwood) 3*
VELKÁ RECENZE
Nicolas Cage bojuje v dobrodružném akčním příběhu o legendární poklad templářů. V dávných dobách nashromáždili rytíři templářského řádu obrovský poklad, který pak svobodní zednáři ukryli kdesi v Americe, aby nepadl do rukou Britům. Když jeho strážce Charles Carroll v roce 1832 umíral, nebyl poblíž žádný zednář, kterému by mohl tajemství předat, a tak předal informaci, vedoucí k pokladu, svému mladému kočímu Thomasi Gatesovi. On i jeho potomci se od té doby pokoušejí poklad najít, zatím však marně. Také Ben Gates, kterého jako chlapce okouzlilo dědovo vyprávění o pokladu a jeho historii, pokračuje v rodinné tradici. S výpravou, financovanou boháčem Ianem Howem, právě míří k vraku lodi Charlotte, která kdysi uvízla za severním polárním kruhem. Místo pokladu však v jejích útrobách objeví pouze dýmku, ukrývající rébus s další stopou, vedoucí k pokladu. Ben tajné písmo vyluští a zjistí, že další informace je ukryta na rubu listiny památného Vyhlášení nezávislosti. Ian se rozhodne listinu uloupit, a když se Ben na loupeži odmítne podílet, pokusí se ho zbavit. Jenže Ben i jeho přítel Riley Poole uniknou výbuchu, který je měl pohřbít pod ledem a troskami lodi, vrátí se do Americky a pokusí se varovat před loupeží nejprve FBI, a poté Abigail Chaseovou v Národním archívu, kde je listina uložena. Nikdo mu však nevěří, a tak se Ben rozhodne Iana předběhnout. Rafinovaně pronikne do podzemí archivu a zmocní se listiny. Narazí však na Iana, který se sem proboural silou. Po dramatické honičce v ulicích Washingtonu nakonec Ben zachrání nejen listinu, ale také Abigail, která se k honičce připletla. Zatímco se po jejich stopách pustí agenti FBI, vedení Peterem Saduským, Ben, Riley a Abigail objeví na rubu listiny další stopu, vedoucí k dopisům svobodného zednáře Benjamina Franklina. V nich najdou další část šifry, která jim odhalí vodítka, vedoucí ke skrýši, v níž se ukrývají zvláštní brýle, umožňující na rubu Vyhlášení nezávislosti odhalit ukryté poselství. V patách však mají nejen Saduského, ale také zuřícího Iana, který je ochoten udělat cokoli, aby se k pokladu dostal.
Tvůrci tajemného a dobrodružného filmu Lovci pokladů se při vymýšlení dějové linie nechali inspirovat opravdovými historickými legendami. "Když natáčíte film o hledání pokladů, měly by být dějové kličky hodně promyšlené a postavené na skutečných základech, což se nám v Lovcích pokladů podařilo," říká producent filmu Jerry Bruckheimer. "Vzali jsme jednoduchou věc, jakou je například jednodolarová bankovka, kterou spousta lidí používá každý den, ale jen velmi zřídka ji dopodrobna zkoumá, a odhalili jsme tajemství, která jsou na ní ukryta. Po shlédnutí tohoto filmu už se nikdy nebudete dívat na jednodolarovku tak jako předtím."
"Přestože je náš příběh fikcí, obsahuje spoustu reálných prvků. Dějové konstrukce vycházejí ze skutečných historických dokumentů a obecně známých věcí," říká režisér Jon Turteltaub.
Původní myšlenka filmu se zrodila v hlavě Orena Aviva, který je prezidentem společnosti Buena Vista Picture Marketing, a jeho tvůrčího kolegy Charlese Segarse. Jejich námět pojednával o muži, který je ve chvíli, kdy se ocitne v nebezpečí Deklarace nezávislosti, nucen tento přísně střežený dokument ukrást. S tímto nástinem dějové linie oslovili režiséra Jona Turteltauba a jeho produkční partnerku Christinu Steinberg, kteří poté najali Jima Koufa, aby k filmu napsal scénář.
O FILMU
Když Kouf dokončil svou pracovní verzi, oslovil Jerry Bruckheimer scénáristickou dvojici Cormaca a Marianne Wibberleyovy, aby příběh obohatili dalšími tajemnými a dobrodružnými prvky. Oba manželé se tedy ponořili do studia faktů a legend o hledání pokladů v Americe, které zůstává dodnes oblíbeným koníčkem milovníků historie i nadšených hledačů bohatství.
"Od chvíle, kdy jsme začali na projektu pracovat, nás Jerry Bruckheimer a Jon Turteltaub pobízeli k tomu, abychom se snažili co nejvíce využívat reálií ze skutečného světa," říká Marianne. "Proto jsme se před začátkem psaní scénáře důkladně pátrali v archívech. První věcí, na níž jsme se zaměřili, byly legendární poklady, kterých je spousta a současní hledači je berou velmi vážně."
Během svého bádání Wibberleyovi narazili i na jeden z nejslavnějších pokladů v dějinách lidstva - legendami opředený poklad Templářů. Templářský řád vznikl v 11. století jako odrůda křižáků a dle různých pověstí se stal jednou z nejmocnějších tajných organizací v historii. Traduje se, že tito rytíři shromáždili patrně největší sbírku pokladů a náboženských artefaktů, jaká kdy existovala. Mezi věci obrovské hodnoty měly patřit artefakty ze všech období od starověkého Egypta až po počátky křesťanství. Tato skupina bojovníků byla údajně tak bohatá, že ji žádali o finanční výpomoc i nejmocnější evropští panovníci.
Ve 14. století se jejich nesmírné bohatství náhle a beze stopy vypařilo. Dodnes není jasné, co se s pokladem Templářů stalo, a jeho tajemství nedává spát spoustě lovců pokladů po celém světě. "Mnoho lidí věří, že poklad skončil někde v Severní Americe," podotýká Cormac. "Je zajímavé, že náležitost k řádu Templářů byla občas zmiňována i v souvislosti s Kryštofem Kolumbem, což by napovídalo, jak se sem poklad mohl dostat."
"Přišlo nám zajímavé, že řád Templářů se později vyvinul ve svobodné zednáře, k nimž patřilo také mnoho z otců amerického národa včetně Benjamina Franklina a George Washingtona," pokračuje Cormac. "Samozřejmě nevíme, zda otcové o pokladu Templářů věděli, ale víme, že se jej v Severní Americe snažila najít spousta výprav, kterých se účastnili i takoví lidé, jako například mladý Franklin Delano Roosevelt... a lidé jej hledají dodnes."
Aby dodali scénáři na věrohodnosti, sešli se scénáristé a Bruckheimer také se skutečnými hledači pokladů, kteří ve snaze přijít na kloub záhadám pravidelně čelí různým nebezpečím, a snažili se lépe pochopit jejich postoje a motivace. Radili se také s uznávanými kryptografy, s jejichž pomocí navrhovali některé hlavolamy, které musí Ben Gates ve filmu rozlousknout. Pro realizaci jedné z nejzásadnějších scén filmu byl klíčový Bruckheimerův nápad navázat spolupráci s experty na kriminální postupy a vymyslet s jejich pomocí realistický plán na ukradení Deklarace nezávislosti. Deklarace, která je vystavena ve washingtonském Národním archivu, je chráněna nejmodernější bezpečnostní technikou. "Oslovili jsme lidi, kteří mají důvěrné informace o komplikovaných loupežích, a zeptali se jich: 'Jak by se dalo dostat do naprosto dokonale zabezpečené budovy, která byla navržena tak, aby přelstila všechny zloděje?' Z jejich nápadů jsme poté vycházeli a vytvořili reálnou a velmi napínavou sekvenci," vysvětluje Bruckheimer.
O NATÁČENÍ
Většina velkých dobrodružství nás zavádí do exotických krajů a dávných dob, avšak tentokrát se při honbě za jedním z největších pokladů v dějinách podíváme do současné Ameriky. Jerry Bruckheimer a Jon Turteltaub se s filmovým štábem podívali na mnoho míst, která hrají významnou roli v historii Ameriky - včetně Independence Hall v Philadelphii, Lincolnova památníku ve Washingtonu nebo newyorského Trinity Church. Nelehký úkol sjednat pro filmovou produkci možnost natáčení na často nepřístupných místech připadnul vedoucímu výroby Barrymu Waldmanovi. Waldman nejen dojednával podmínky přítomnosti štábu, ale také se snažil zajistit, aby byla historická místa znázorněna náležitým způsobem.
"Každé takové místo ve Washingtonu a Philadelphii má určitou prestiž a lidé si chtěli být jistí, že jej zachytíme autenticky a co možná nejlépe," vysvětluje Waldman. "Hodně úprav ve scénáři jsme museli provést například v souvislosti s natáčením v Kongresové knihovně, protože chtěli, aby mělo publikum možnost vidět filmové postavy při zkoumání něčeho, co tam opravdu je. Proto jsme Bena a Rileyho nechali v této scéně prohlížet plány měst a Národního archivu, které se v knihovně skutečně nacházejí. Také jsme do filmu přidali zmínku o tom, že Kongresová knihovna je největší knihovnou na světě a je v ní uloženo 22 milionů knih, abyste získali lepší představu o tom, jak je úžasně rozsáhlá."
V několika případech, kdy bylo možné na skutečných místech natáčet pouze v omezené míře nebo vůbec, museli filmaři vystavět velké scény ve studiu. "Chtěl jsem natáčet na každém významném místě, kde to bylo jen trochu možné, ale některá z nich zkrátka nemohla pojmout obří hollywoodský štáb," říká Turteltaub. "Nejsme zrovna žádná tintítka - spíše mamuti, a to úplně poslední, co bychom si přáli, bylo jakkoliv ohrozit některé z míst, jejichž výjimečnost jsme se snažili ve filmu vyzdvihnout."
K dotvoření výtvarné stránky filmu najali Bruckheimer s Turteltaubem tým kvalifikovaných umělců a řemeslníků, jehož práci koordinoval hlavní výtvarník Norris Spencer. "Snažili jsme se u těchto měst dosáhnout trochu odlišného vzhledu, proto jsme vzali do týmu britského výtvarníka Norrise Spencera, který se na americkou historii dívá úplně odlišným pohledem," vysvětluje Bruckheimer. "Vnímá ji z vnější perspektivy a do výtvarné stránky tohoto dobrodružství přinesl osobité prvky. Poté se k nám připojil skvělý kameraman Caleb Deschanel a dodal tomu všemu krásu a cit."
Natáčení začalo ve Washingtonu, jehož opojná atmosféra připravila herce a filmový štáb na velký úkol, před kterým stáli. "Je velmi vzrušující začít natáčení na místě, kde se za vámi majestátně tyčí Capitol," podotýká Turteltaub. Přestože se ale filmařům podařilo získat povolení k natáčení v Kongresové knihovně, nebyl to ani zdaleka konec všech komplikací - tentokrát však nebylo možné vznik nepříznivých okolností nijak ovlivnit. Když se blížil den natáčení, Washington a jeho okolí zasáhnul hurikán Isabel a v celém městě se v podstatě zastavil život. "Tato nečekaná komplikace výrazně zkrátila dobu, po kterou jsme mohli následující sobotu v Kongresové knihovně natáčet. Od chvíle, kdy jsme vyložili všechnu natáčecí techniku, nám zbývalo pouze osm hodin do okamžiku, kdy jsme museli začít místo zase vyklízet," vzpomíná Waldman.
Přestože museli zvládnout natáčení svižným tempem, byla pro ně tato příležitost velmi cenná. "Kongresová knihovna je jedním z nejpozoruhodnějších interiérů, jaké jsem kdy viděl," říká Turteltaub. "Bylo úžasné, že jsme dostali možnost uvnitř natáčet."
Kromě Kongresové knihovny a Lincolnova památníku natáčeli také v budově organizace Daughters of the American Revolution z roku 1902, která v úvodu filmu zastoupila Bílý dům v dobách prezidenta Andrewa Jacksona. Zde se začíná příběh Lovců pokladů odvíjet scénou, v níž poslední žijící signatář Deklarace nezávislosti Charles Carroll odhaluje jednomu z předků Bena Gatese důležité vodítko k nalezení pokladu.
Při natáčení této scény potkala filmaře velmi pozoruhodná příhoda - Turteltauba oslovil jeden z přihlížejících mužů a představil se jako Charles Carroll Carter - přímý potomek samotného Charlese Carolla. "Tento okamžik dokázal, že spousta míst a událostí, na které ve filmu odkazujeme, má reálné základy," říká režisér.
Vzhledem k tomu, že štáb nemohl natáčet náročné scény s vloupáním do Národních archivů v jejich skutečných interiérech, musely být tyto klíčové prostory detailně zreplikovány v hollywoodském studiu. "Díky spolupráci lidí z archivu jsme se mohli před začátkem výstavby scény důkladně připravit," říká Spencer. "Byl nám umožněn přístup do klíčových místností, které jsme si mohli přeměřit. Také jsme dostali různé nákresy a počítačové modely plánované rekonstrukce. Takže jsme vzali všechny tyto materiály a vycházeli jsme z nich."
Filmaři pochopitelně z bezpečnostních důvodů nemohli při natáčení pracovat se skutečnou Deklarací nezávislosti, proto spolu s experty vytvořili věrnou repliku, která publiku umožní vidět přes 200 let starý dokument v trochu zachovalejším stavu.
Celý děj filmu se však neodehrává jen na území Spojených států. Když se na plátně poprvé objeví Ben Gates, je na cestě doslova až na konec světa. Pro scény, které Bena zavádějí na arktický ledovec, kde ve ztroskotané lodi Charlotte hledá tajemné vodítko k nalezení vysněného pokladu, postavila produkce opravdovou zmrzlou scénu v prostorách losangeleské společnosti Union Ice Company. "Konstrukci této scény předcházel rozsáhlý průzkum materiálů o lodích z tehdejší doby, z nichž zůstaly mnohé nenávratně viset v zamrzlé pustině Arktidy a Antarktidy," říká Spencer. "Natáčení ve skutečné ledárně nám pomohlo dosáhnout dokonalosti v oblasti efektů, souvisejících s arktickým prostředím. Pro herce i štáb to bylo trýznivé, ale zato vypadali zcela autenticky promrzle. Vzduch byl prosycen párou, stoupající od jejich úst."
Repliku lodi, která byla použita při natáčení exteriérů, filmaři postavili v nádrži Strawberry Reservoir v Utahu, která v minulosti posloužila i při vzniku speciálu televize PBS o slavné ztroskotané lodi Ernesta Shackletona. Výstavba zbytků lodi začala v létě, což bylo tak akorát na to, aby první sněhová bouře zastihla její model v konečném stádiu a pokryla jej vrstvou sněhu. Nakonec byla loď rozmetána při velké explozi, která provází pokus Bena Gatese uniknout prolhanému Ianu Howeovi.
O OBSAZENÍ
Celý sled dobrodružných událostí má "na svědomí" lovec pokladů Benjamin Franklin Gates, kterého ztvárnil Nicolas Cage. Právě v okamžiku, kdy zjistí, že je na zadní straně Deklarace nezávislosti ukryta mapa ke kýženému pokladu, se Ben zároveň ocitá na prahu velkého morálního dilematu: může učinit nemyslitelné a ukrást jeden z nejcennějších amerických historických dokumentů, pokud je to jediný způsob, jak jej ochránit před velkým nebezpečím?
"Na Benovi mi přišlo zajímavé, že má k nalezení pokladu hned několik velkých motivací: jeho vášeň pro historii a navracení věcí tam, kam patří; fakt, že poklad má nevyčíslitelnou hodnotu; to, že jej hledal celý svůj život; a také jeho vztah s otcem a snaha navrátit rodině dobré jméno. V průběhu filmu je podroben mnoha zkouškám a musí zjistit, která z těchto věcí je pro něj nejdůležitější a co vlastně opravdu chce," vysvětluje Cage.
K Benu Gatesovi se postupem času přidává dvojice vycházejících hollywoodských hvězd v rolích jediných dvou lidí, kterým může Gates plně důvěřovat - počítačového nadšence Rileyho v podání Justina Barthy a svůdné archivářky Abigail Chase, kterou hraje Diane Kruger. Po Gatesově vpádu do jejich života se ocitají ve víru dobrodružství, jaká si do té doby nedokázali ani představit.
Bartha byl možností spolupracovat s Nicolasem Cagem nadšen. "Riley je odborník na výpočetní techniku a Ben Gates pro změnu na všechno ostatní," vysvětluje herec. "Ben Rileyho vytáhne z jeho počítačové reality a vezme jej na největší dobrodružství jeho života." "Riley se do dobrodružství nevrhá s žádným velkým nadšením," říká Bruckheimer. "Je to člověk, který opravdu patří před obrazovku počítače, a když se ocitne ve skutečném světě, musí zjišťovat, jak všechno funguje. Justin je velmi zábavný člověk a s Nicolasem se na plátně skvěle doplňovali."
Během svého dobrodružství se Ben střetne také s půvabnou archivářkou Abigal Chase, která doufá, že se jí podaří překazit jeho plány na zcizení Deklarace nezávislosti - dokud nezjistí, že pokud se to Benovi nepodaří, může být drahocenný dokument ztracen navždy. V Abigail, která je stejně tvrdá, chytrá a odhodlaná prožít velké dobrodružství, Ben pozná sobě rovného člověka.
Pro roli podobně ostré a statečné ženy potřebovali filmaři výjimečnou herečku. Tu nakonec našli v Diane Kruger, která nedávno ztvárnila krásnou Helenu ve velkofilmu Trója. Stejně jako její filmová postava se i Diane narodila v Německu, avšak Abigail považuje za oddanou patriotku. "Její zaměstnání restaurátorky Listin svobod pro ni není jen obyčejnou prací - považuje to také za velkou zodpovědnost," vysvětluje Kruger. "Miluje svou zemi a Deklaraci nezávislosti opatruje téměř jako své vlastní dítě - nedokáže se vyrovnat s představou, že by jí někdo ublížil."
Pestrou škálu postav doplňují Sean Bean jako zloduch Ian Howe, který je hrozbou pro Deklaraci nezávislosti, Jon Voight jako Gatesův rozčarovaný otec, Christopher Plummer jako praděd, který Gatese inspiroval v jeho hledačské vášni a Harvey Keitel jako agent FBI Sadusky, jenž je Gatesovi neustále v patách.
DABING
1. DABING (DVD)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Nicolas Cage (Ben Gates), Jakub Saic - Justin Bartha (Riley Poole), Sabina Králová - Diane Kruger (Abigail Chaseová), Daniel Dítě - Sean Bean (Ian Howe), Petr Oliva - Jon Voight (Patrick Gates), Karel Richter - Christopher Plummer (John Adams Gates), Miroslav Saic - Harvey Keitel (Sadusky), Antonín Navrátil - David Dayan Fisher (Shaw), Jindřich Hinke - Stewart Finlay-McLennan (Powell), Miroslav Středa - Don McManus, Ron Canada (doktor Stan Herbert, strážný Woodruff), Roman Hájek - Mark Pellegrino (Agent Johnson), Marek Libert - Armando Riesco (Agent Hendricks), Irena Hrubá - Annie Parisse (Agentka Dawesová), Marika Procházková, Olga Potužáková, Petr Neskusil a další
Překlad: Olga Potužáková
Zvuk: Jan Neskusil
Výsledný mix: Shepperton Studios Londýn
Vedoucí výroby: Jaroslav Richtr
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie: Václav Laube
Vyrobilo: AW Studio Praha pro Warner Home Video 2005
2. DABING (Prima)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Nicolas Cage (Ben Gates), Michal Holán - Justin Bartha (Riley Poole), Sabina Laurinová - Diane Kruger (Abigail Chaseová), Alexej Pyško - Sean Bean (Ian Howe), Petr Oliva - Jon Voight (Patrick Gates), Jiří Plachý - Christopher Plummer (John Adams Gates), Jan Vlasák - Harvey Keitel (Sadusky), Jan Šťastný - David Dayan Fisher (Shaw), Svatopluk Schuller - Stewart Finlay-McLennan (Powell), Pavel Rímský - Oleg Taktarov (Victor Shippen), Libor Hruška - Don McManus (doktor Stan Herbert), Marek Libert - Mark Pellegrino (Agent Johnson), Marek Holý - Armando Riesco (Agent Hendricks), Filip Jančík - Stephen A. Pope (Phil MacGregor + titulky), Jiří Hromada - Ron Canada (strážný Woodruff), Helena Brabcová - Sharon Wilkins (prodavačka v řeznictví), Jiří Valšuba, Zbyšek Pantůček, Jiří Knot, René Slováčková, Jitka Moučková, Petra Hobzová, Daniel Dítě, Jindřich Žampa, Jakub Nemčok a další
Překlad: Petra Pleskotová
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Markéta Stegbauerová, Jana Janoušková
Vedoucí dramaturg: Lucie Musílková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy: Luděk Koutný
Režie: Filip Jančík
Vyrobila: S Pro Alfa CZ a.s. pro FTV Prima s.r.o. 2012
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 3.2.2005
Premiéra USA: 19.11.2004 Buena Vista Pictures US
Premiéra Kanada: 19.11.2004
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 25.5.2005 (VHS) Warner Home Video, 25.5.2005 (DVD) Warner Home Video
Poprvé na VHS: 25.5.2005 Warner Home Video
Poprvé na DVD: 25.5.2005 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 20.10.2010 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 10 869 925
Tržby celkem - $ 347 512 318
Návštěvnost v ČR 97 161
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Úvodní scéna
• Alternativní konec
• Jak se zmocnit pokladu
• Na pozadí amerických dějin
• Templáři
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.35:1
česky DD 5.1 / anglicky DD 5.1 / maďarsky DD 5.1, turecký DD 5.1
české, anglické, bulharské, hebrejské, chorvatské, maďarské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, srbské, turecké
REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Lovci pokladů gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-037/
Akční / Dobrodružný, USA, 2004
Režie: Jon Turteltaub, Hrají: Nicolas Cage, Diane Kruger
Lovci pokladů: Kniha tajemství gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-038/
Dobrodružný / Akční, USA, 2007
Režie: Jon Turteltaub, Hrají: Nicolas Cage, Justin Bartha
Tvůrci a herci
Jon Turteltaub (Režie), Jerry Bruckheimer (Produkce), Jon Turteltaub (Produkce), Trevor Rabin (Hudba), Caleb Deschanel (Kamera), William Goldenberg (Střih), Avy Kaufman (Casting), Norris Spencer (Scénografie), Judianna Makovsky (Kostýmy), William B. Kaplan (Zvuk), Judy Chin (Masky), Jim Kouf (Scénář), Cormac Wibberley (Scénář), Marianne Wibberley (Scénář), Nicolas Cage (Herec), Jon Voight (Herec), Sean Bean (Herec), Diane Kruger (Herec), Harvey Keitel (Herec), Christopher Plummer (Herec), Justin Bartha (Herec), Oleg Taktarov (Herec), Mark Pellegrino (Herec), Erik King (Herec), Ron Canada (Herec), Arabella Field (Herec), Jason Earles (Herec), Michael Ahl (Herec), Alexander Emmert (Herec), Annie Parisse (Herec), David Dayan Fisher (Herec), Don McManus (Herec), Blaze Kelly Coyle (Herec), Sharon Wilkins (Herec), Jacques Pater (Herec), Colleen Dengel (Herec), Suzanne Dengel (Herec), Joe Sheridan (Herec)
2004/131/USA/Dobrodružný, Akční, Mysteriózní, Thriller
- Ben Gates (Nicolas Cage) nosí hodinky Rolex Submariner.
- Film se stal v kinech obrovským kasovním trhákem, téměř měsíc se v kinech udržel na 1. místě žebříčku návštěvnosti a následně se potom ve své době zařadil do Top 10 nejlépe prodávajích titulů na DVD všech dob.
- Abigail Chase pri prvom stretnutí s Gatesom tvrdí, že je zo Saska v Nemecku. Diane Kruger, ktorá ju hrá, sa narodila v Sasku.
- Jon Turteltaub uvedl, že původní verze filmu měla čtyři hodiny.
- Diane Kruger absolvovala většinu akčních scén bez kaskadérky.
- Jediný film, ke kterému natočil Nicolas Cage pokračování.
- Nicolas Cage zažil s filmem nejlepší úvodní víkend v celé své kariéře, když za první tři dny promítání (19. – 21. 11. 2004) snímek vydělal 35,1 milionu. Do konce roku film vydělal 141 mil. dolarů, což je pro stomilionovou produkci a hlavně jejího šéfa Jerryho Bruckheimera určitá satisfakce po neúspěchu jeho předcházejícího projektu Král Artuš.
- Scénáristé Terry Rossio a Ted Elliott, kteří pro produkci Jerry Bruckheimera napsali už Piráty z Karibiku, upravovali scénář k filmu, i když nejsou uvedeni titulcích.
- Jedním z hlavních motivů v příběhu je tajemný nápis na zadní straně Deklarace nezávislosti. Ve skutečnosti je tam napsané: „Original Declaration of Independence dated 4th July 1776“.
- Snímek se měl v kinech původně objevit v roce 2000 jako konkurence pro Dokonalou bouři a Patriota.
- Dříve než film dostal svůj rating, objevoval se v reklamách pod hlavičkou Touchstone Pictures, která patří pod Disneyho. Když mu Motion Pictures Association of America dala označení PG, což v podstatě znamená neomezenou přístupnost, přesunul se pod ušaté logo. Disneyho jméno je totiž pro rodiny zárukou nezávadnosti příběhu.
- Pro Nicolase Cagea to byla už čtvrtá spolupráce s producentem Jerry Bruckheimerem a za své největší trháky vděčí právě jemu.
Odkazy
Hrají:
Nicolas Cage, Diane Kruger, Sean Bean, Justin Bartha, Jon Voight, Harvey Keitel, Christopher Plummer, Arabella Field, Stewart Finlay-McLennan, Oleg Taktarov, Mark Pellegrino, Erik King, Ron Canada, Jason Earles, Michael Ahl, Alexander Emmert, Annie Parisse, David Dayan Fisher, Don McManus, Blaze Kelly Coyle, Sharon Wilkins, Jacques Pater, Colleen Dengel, Suzanne Dengel, Joe Sheridan, François-Régis Marchasson, Marc Bertolini, Guy Di Rigo, Jody Halse, Rod McLachlan, Frank Anello, Terrence Currier, Armando Riesco, Joshua Bitton, James Biberi, Nick Benson