Zelená míle / Green Mile, The (1999/188/USA/Drama, Mysteriózní, Krimi) 93% -Originál DVD-

19.05.2022 03:50
JEDNOU VĚTOU
„Zázraky se dějí na těch nejneočekávanějších místech. Tom Hanks v dramatu podle Stephena Kinga.“

OBSAH
Na začátku příběhu se potkáme se starým mužem Paulem Edgecombem (Dabbs Greer). Žije v domově s pečovatelskou službou a právě se dojatě dívá na starý film s Fredem Astairem. Snad až příliš dojatě, protože jedna ze sester ho musí zkontrolovat, když slyší všechny ty vzlyky. Paul je tak naměkko, že jí začne vypravovat svůj příběh starý 60 let, který ještě nikomu nevypravoval. Kolem roku 1935 v Louisianě, mladý Paul (teď už Tom Hanks) pracuje jako dozorce ve vězení pro těžké zločince, kteří jsou odsud posíláni na smrt. Paul není jen "zaměstnancem", ale bystrým pozorovatelem, který citlivě vnímá rázovité postavy těžkých zločinců i jejich osudy. Setkává se například s s černým obrem Johnem, který má ruce jako lopaty a je obviněn z vraždy dvou dětí. Nemůže uvěřit, že člověk, který se bojí spát potmě by byl schopen tak hrůzného činu. Je tu také hluboce věřící Arlen, a bláznivý psychopat zvaný Divoký Bill, ale je tu také ta hrůzostrašná chodba, natřená na zeleno, které všichni říkají "Zelená míle", je to cesta, na konci které čeká smrt, pokud se nestane zázrak.Podle předlohy Stephena Kinga.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Darabont podruhé vstoupil do stejné řeky. Po Shawshanku opět natočil film z vězeňského prostředí a opět podle románu Stephena Kinga. A opět skvěle. Co skvěle, úžasně!! Když jsem šel z kina, byl jsem jako opařený. Doma jsem nadskakoval nadšením, že jsem viděl nejlepší film svého života. Teď s odstupem mé emoce vychladly, ale rozhodně řadím Zelenou míli mezi nejpozoruhodnější filmy posledních let. (Lima) 5*

Vydžet se dívat na tento film bude pro jednu skupinu lidí utrpením a pro druhou požehnáním.Prvním říkám jděte na akční film druhým říkám aspoň někdo chápe, čemu se říká pořádný film :) a zajděte na Vykoupení z věznice Shawshank!! Bezchybná záležitost, která i přes neuvěřitelnou délku nenudí, překvapuje, pohladí a rozplaká. Frank Darabont je velký dábel a doufám, že bude točit a točit, protože jeho filmy stojí za to. (Djkoma) 5*

Jak se říká, kdo umí - umí. Frank Darabont toho moc nenatočil, ale v jeho filmografii se skví hned dvě perly nejvyššího kalibtru. A Zelená míle je jednou z nich. Stejně jako ta druhá perla (Vykoupení z věznice Shawshank) i tahle vznikla na základě knižní předlohy Stephena Kinga, známého spíše jako tvůrce hororů (mj. Záření, To). Herecké výkony v Zelené míli je celkem zbytečné rozsáhle popisovat, ale nedá mi to. Tom Hanks je jako vždy kladný, spravedlivý a lidský. David Morse je na své možnosti nezvykle výrazný. Michael Clarke Duncan je obrovitý a málomluvný. Michael Jeter je kouzelným způsobem vyšinutý milovník myší. Sam Rockwell je působivě psychopatický provokatér. A tak bych mohl pokračovat dále. Ale nemá to smysl, nejlepší obrázek si každý udělá, když se na tenhle skvělý film podívá. (Radyo) 5*

V.I.M. FILMU
Vězeňská dramata Stephena Kinga – Zelená míle a Vykoupení z věsnice Shawshank - a jejich filmové adaptace v podání Franka Darabonta žijí posledních 10 let v dokonalé symbióze. V tom smyslu, že díla obou autorů patří ke špičce žánru a jsou velmi dobře přijímána a obdivována svou čtenářskou/diváckou obcí. Darabont má na rozdíl od drtivé většiny režisérů vzácný dar vnímat Kingovy duševní pohnutky takřka úplně nebo je alespoň zdatně reprodukovat ve formě, která je filmovému médiu blízká a divácky přijatelná.
Zatímco Shawshank je komplexní anabází za vysvobozením, vykoupením a očistou, Zelená míle působí na první pohled jako obyčejné fádní drama z bachařského prostředí, které sleduje každodenní osudy a příhody partičky trochu nevšedních existencí. Hned za rohem ale číhá kingovská ingredience, která posunuje příběh za mez všedních a obyčejných věcí – tam, kde se rozpíná prostor pro fantazii s nádechem opojně magického nadpřirozena. Hybným elementem věcí příštích je přitom člověk, který svou konstitucí na první pohled vzbuzuje takřka přirozenou asociaci s hrubiánstvím a násilím; to je navíc s Johnem Coffeym přímo spojeno v jednom z mrazivých flashbacků.
Darabont má v této chvíli diváka totálně na háku, protože karty jsou zdánlivě rozdány a parchant zcela po právu svůj trest zasluhuje. Nebyl by to ale film s Tomem Hanksem v hlavní roli, aby věci nenabraly extraordinární obrátky. A právě v rámci věcí následujících se tak poctivě láme divácký chléb. Linie důležitých skutečností se odvíjí pomalu a rovnoměrně po celou stopáž a do intermezz mezi „dramatickými zvraty“ jsou pečlivě naskládány divácky vděčné historky, kde se zlo démonizuje (a tak si zaslouží to nejhorší) a zvířátka a hlavní hrdinové jsou roztomilí a zasluhují věčné dobro. Navíc i vrah a násilník se může polepšit a ponurý svět vystavěný na zeleném linu může rázem zrůžovět. Darabont žongluje se svěřenými motivy zručně a s rozmyslem a velmi efektně je dávkuje do míst, kde by mohla potenciálně hrozit nuda. Ta však nepřijde, naopak se místy zdá, že Zelená míle je komplexním celkem místo prostého výčtu jeho líbivých částí. Tedy něčím víc než trochu nataženou báchorkou o jednom zázraku, který se stal na tom nejnepravděpodobnějším místě. V tom je asi největší „zázrak“ celého filmu – tenhle pohled tane člověku na mysli i v případě, že člověk Zelenou míli prohlédl a s tímhle malým švindlem je dokonale obeznámen. Někdy je zkrátka filmařina víc odzbrojující než vědomí a racionální úvahy.
Abych nezapomněl, Zelená míle je - kromě své dokonalé schopnosti prodat jednoduchý příběh s velkou pompou – i plejádou výrazných hereckých koncertů a film tak dojemný a emocionálně vyděračský, že se mu nelze ubránit. Ale jak se lze zlobit za něco takového na režiséra, který vás tři hodiny před tím královsky baví, zaujímá detaily a poutá vyprávěním tak ladným a pochopitelným (prakticky vše se tu překládá na žebříček lidských hodnot), že byste si člověk v tom světě (stejně jako v Shawshanku nebo takovém Casinu) klidně pobyl i o nějakou tu hodinu déle. Aneb jak filmový svět opravdu žije a dýchá a i z cyniků se rázem stávají foremné kusy hmoty, co se najednou rády nechají dojmout.

OLDIES FILMU
Všimli jste si, jak "normálně" Darabantovy filmy v trailerech vypadají? Jistě, sem tam nějaká ta vizuální vychytávka, ale suma sumárum je to vždycky takový slabší odvar z filmu samotného. Je totiž jasné, že Darabont roznáší emoce filmem pěkně postupně, dává si na čas, což v dvou minutách dost dobře nejde. Natlačit Zelenou míli do jednoho traileru je proto pěkná fuška - o to větší ale může být odměna. Chlapci ve střižně zase jednou zapracovali a stačili protlačit to opravdu důležité. Ne, nebudete na konci ronit slzu, dokonce i pověstné mražení v zádech si dalo oddych. Možná se vytratily všechny ty slzotvorné momenty, na kterých Zelená míle staví, atmosféra ale zůstala a to je asi to nejdůležitější, s čím může Darabont vyrazit do trailerového souboje. Z toho vychází jen lehce pošramocen, protože mu hlavně na konci docházejí síly (on ten trailer tak trochu postrádá gradaci). Ale i přesto má šťávu. Nechybí ta správná hudba ani Tom Hanks s normálními vlasy. Všechno se zdá být v naprostém pořádku. Možná až příliš, ale co by člověk nechtěl.

VELKÁ RECENZE
V roce 1935 pracoval Paul Edgecomb jako vrchní dozorce v celách smrti v jedné lousianské věznici, kam přivezli nového odsouzence, obrovitého černocha Johna Coffeyho. Ač působil mírumilovným dojmem, byl odsouzen za vraždu dvou malých děvčat. Mnohem víc starostí než vězni odsouzení k smrti dělá v tu dobu Paulovi těžký zánět močového měchýře a sadistický, všemi nenáviděný dozorce Percy, kterého se však nedokáže zbavit, protože ten má jako synovec guvernérovy ženy protekci. Percy slíbí, že pokud bude moci vést příští popravu, podá si žádost o přeložení.
V tu dobu je přivezen nový vězeň, nebezpečný Bill Wharton, který hned po svém příchodu napadne dozorce. Jednoho dne chce s bolestí zkrouceným Paulem mluvit Coffey, když se dozorce přiblíží, chytí ho rukou v rozkroku. Když pak šokovaného Paula pustí, vidí muž, jak černoch vypustí z úst černý oblak a současně si uvědomí, že jeho bolestivý zánět zmizel. Další zázrak předvede později, když Percy se potěšením zabije ochočenou myš, kterou choval jeden z vězňů. Svou nadpřirozenou mocí ji před šokovanými dozorci znovu oživí. Při následující popravě Percy záměrně nenamočí houbičku, která se přikládá na odsouzencovu hlavu, a popravovaný muž se místo rychlé smrti ve strašlivých bolestech uškvaří.
Paul ho donutí napsat žádost o přeložení. Když je pak svědkem bolesti, svého přítele, ředitele věznice, který se stará o umírající manželku s neléčitelným mozkovým nádorem, přesvědčí kolegy, aby mu pomohli dostat k trpící ženě Johna Coffeyho, který by ji možná dokázal pomoci. Černoch skutečně ženu uzdraví. Zpátky ve věznici pak nečekaně napadne Percyho, vypustí do něj černý oblak a omámený dozorce vzápětí zastřelí Billa Whartona, který se ho pokusil napadnout. Jako vysvětlení předá Paulovi pravdu, kterou dozorce tušil. Vrahem dvou malých děvčátek nebyl John Coffey. Zoufalý dozorce hledá způsob jak zabránit popravě nevinného.
Spisovatel Stephen King je mistrným vypravěčem a jedním z nejčtenějších autorů současnosti. Podle jeho příběhu natočil režisér Frank Darabont, který se podílel i na scénáři, brilantní filmové drama " Zelená míle " s tradičně výborným oscarovým Tomem Hanksem v hlavní roli. O přesvědčivých výkonech v dalších rolích svědčí i nominace na Zlatý glóbus pro Michaela Duncana za roli černého obra Johna. Mentalita těžkých zločinců, hrůzostrašné prostředí a úděsná atmosféra v období " čekání na smrt " i tragika možnosti, že obviněný je nevinný a přesto zemře a věčné dilema kolem rozhodování o trestu smrti jsou strhujícím způsobem přeneseny do tohoto filmového příběhu, který už získal nominace na řadu cen.

Ocenění:
Academy Awards
2000 - Nejlepší film (nominace)
2000 - Michael Clarke Duncan (Vedlejší herec) (nominace)
2000 - Frank Darabont (Adaptovaný scénář) (nominace)
2000 - Mix zvuku (nominace)

Golden Globes
2000 - Michael Clarke Duncan (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)

DABING
V českém znění: Vladimír Dlouhý - Tom Hanks (Paul Edgecomb), Jaromír Meduna - Michael Clarke Duncan (John Coffey), Jiří Langmajer - Doug Hutchison (Percy Wetmore), Michal Dlouhý - Sam Rockwell ('Wild Bill' Wharton), Tomáš Juřička - David Morse (Brutus Howell), Petr Kostka - James Cromwell (Hal Moores), Oldřich Vlach - Michael Jeter (Eduard Delacroix), Simona Stašová - Bonnie Hunt (Jan Edgecomb), Sylva Turbová - Patricia Clarkson (Melinda Mooresová) , Petr Haničinec - Dabbs Greer (starý Paul), Viola Zinková - Eve Brent (Paulova kamarádka), Ladislav Mrkvička - Harry Dean Stanton (Toot-Toot), Martin Stránský - Barry Pepper (Dean Stanton), Bohuslav Kalva - Jeffrey DeMunn (Harry Terwilliger), Dalimil Klapka, Petr Štěpánek - Bill McKinney (Jack Van Hay), Jiří Ployhar, Helena Brabcová - Rachel Singer (Cynthia Hammersmith), Vladimír Čech - Brent Briscoe (Bill Dodge, titulky) , Miroslav Středa - Graham Greene (Arlen Bitterbuck), Roman Hájek - William Sadler (Klaus Detterick), Zbyšek Pantůček - Gary Sinise (Burt Hammersmith), Monika Žáková - Paula Malcomson (Marjorie Detterick)
Spolupracovali: Barbora Wildová, Jana Kovaříková a Milena Čapková
Překlad: Barbora Dvořáková
Zvuk: Miloš Sommer a Roman Čapek
Dialogy a režie: Vladimíra Wildová
Vyrobil: Bonton Films v roce 2000

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 16.3.2000 Bontonfilm
Premiéra USA: 10.12.1999 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.2000 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na VHS: 1.11.2001 Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 10.12.1999 Warner Bros. US
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo) (Jen bez CZ podpory)

Tržby v ČR - Kč 5 923 019
Tržby celkem - $ 60 000 000
Návštěvnost v ČR 75 508
Náklady (Rozpočet) - $ 286 801 374
 
Tvůrci a herci
Frank Darabont (Režie), David Valdes (Produkce), Frank Darabont (Produkce), Thomas Newman (Hudba), David Tattersall (Kamera), Richard Francis-Bruce (Střih), Mali Finn (Casting), Terence Marsh (Scénografie), Karyn Wagner (Kostýmy), Eric Warren Lindemann (Zvuk), Mark A. Mangini (Zvuk), Frank Darabont (Scénář), John M. Elliott, Jr. (Masky), Howard Berger (Masky), Greg Nicotero (Masky), Robert Kurtzman (Masky), Stephen King (kniha) (Předloha), Tom Hanks (Herec), David Morse (Herec), Bonnie Hunt (Herec), Michael Clarke Duncan (Herec), James Cromwell (Herec), Michael Jeter (Herec), Graham Greene (Herec), Doug Hutchison (Herec), Sam Rockwell (Herec), Barry Pepper (Herec), Jeffrey DeMunn (Herec), Patricia Clarkson (Herec), Harry Dean Stanton (Herec), Dabbs Greer (Herec), William Sadler (Herec), Brent Briscoe (Herec), Gary Sinise (Herec), Bill McKinney (Herec), Paula Malcomson (Herec), Brian Libby (Herec), Todd Thompson (Herec)
 
1999/188/USA/Drama, Mysteriózní, Krimi
 
Zajímavost k filmu
- Pro složitější scény s myší byla použita kombinace živé myši a animací. Americká humánní asociace velmi pečlivě hlídala, jestli nebylo žádné myši při natáčení ublíženo.
- Aby tvůrci filmu dostali myš ve správném směru na správné místo, umístili červenou mísu s jídlem na místo, kam chtěli, aby myš přišla.
- Mr. Jingles hrálo přes 30 trénovaných myší.
- Tom Hanks musel do své role bachaře přibrat. Později řekl, že byl úplně lhostejný ke svému fyzickému vzhledu, vůbec necvičil a snažil se zůstat tlustý, jak nejvíc to šlo. Po skončení natáčení ale musel velmi rychle hodně zhubnout kvůli své roli v Trosečníkovi (2000).
- Většina filmu byla natočená v Hollywood soundstage v prostorách tak malých (1000 stop čtverečních), že Tom Hanks přirovnal natáčení k opravdovému pobytu ve vězení.
- William Wharton měl být podle knižní předlohy devatenáctiletý mladík, jeho představiteli Samu Rockwellovi bylo ale v době natáčení 31 let. (IvcaSammet)
- Natáčení popravy Eduarda Delacroixe (Michael Jeter) probího celý týden. A protože Doug Hutchison měl jako Percy Wetmore vést tuto popravu, musel svoji řeč opakovat pořád dokola. A tak jednou ze srandy řekl všem komparzistům hrajícím publikum, že pokud někdo z nich zopakuje jeho řeč bez chyby, dá mu 20 amerických dolarů. Netušil ale, že byly vytvořeny obrovské cedule s velkými písmeny, na kterých byla napsaná celá jeho řeč, a tak komparzistům jen stačilo správně přečíst text z cedulí. Když "soutěž" začala, štáb jen zdvihl cedule za Dougovými zády. Několika lidem se to podařilo přečíst, a tak Doug přišel zhruba o 60 dolarů.
- Michael Clarke Duncan chodil během celého natáčení po různých stupíncích a krabicích, aby dosáhl výšky potřebné pro postavu Johna Coffeyho.
- Elektrická křesla se ve filmu ve skutečnosti objevila tři. Jedno, které bylo normální, druhé, na kterém byla připevněna robotická figurína, která představovala Eduarda Delacroixe (Michael Jeter) při popravě, a třetí, které bylo menší oproti ostatním, aby John Coffey (Michael Clarke Duncan) vypadal mohutně.
- Stephen King označil film jako nejvěrohodnější adaptaci svého díla.
- Kniha "Caring for Mental Patients", ve které má Percy Wetmore (Doug Hutchison) vložený pornografický komiks, ve skutečnosti neexistuje. Při bližším záběru je na hřbetu knihy vidět jméno autora Richard Bachman, což je pseudonym Stephena Kinga.
- Komiks "Miss Lotta Leadpipe", který si Percy Wetmore (Doug Hutchison) prohlíží vložený v knížce, patří do série pornografických komixů "Tijuana Bibles" vydávaných v Americe v letech 1920 až 1960.
- Na pohřbu Elaine Connely (Eve Brent) jsou na hřbitově vidět náhrobky s nápisy "Story" a "Storey".
- V originálním znění nazval Percy Wetmore (Doug Hutchison) při první setkání myšku Mr. Jingles oslovením "scurvy", v překladu mizerný, bídný. V angličtině je scurvy nazýván stav způsobený nedostatkem vitamínu C. Myši mají aktivní gen, který syntetizuje vitamín C.
- Film se umístil na pátém místě v anketě posluchačů "Filmy, které musíte vidět" všech dob rádia Capital FM v Londýně.
- David Morse, James Cromwell, Patricia Clarkson, Jeffrey DeMunn, William Sadler, Harry Dean Stanton a Gary Sinise hráli i v dalších adaptacích Stephena Kinga.
- Režisér Frank Darabont obsadil Dabbse Greera, který si zahrál starého Paula Edgecomba, protože je velkým fanouškem filmu It! The Terror from Beyond Space (1958), ve kterém Dabbs hrál.
- Většina děl Stephena Kinga je zasazena do autorovy domoviny, státu Maine. Zelená míle je ale zasazena do Luisiany. Přesto ale i zde King na svou domovinu nezapomněl, příjmení hlavní postavy - Edgecomb (Tom Hanks) - je název města v Maine v regionu Mid-Coast.
- Stephen King publikoval svůj román po částech, protože si myslel, že bude prvním americkým spisovatelem, který publikuje takovým způsobem. Prvním byl ale Tom Wolfe, který v roce 1990 vydával "Ohňostroj marnosti" po částech v Rolling Stone. Obě díla byla zfilmována a v hlavní roli se objevil Tom Hanks.
- Svatý Kryštof, jehož přívěšek dává Melinda Moores (Patricia Clarkson) Johnu Coffeymu (Michael Clarke Duncan), je patronem poutníků a zemřel jako mučedník, stejně jako Coffey.
 
Odkazy