Zachraňte vojína Ryana / Saving Private Ryan (1998/169/USA/Válečný, Drama, Akční, Historický) 89%

02.03.2018 17:17
JEDNOU VĚTOU
„Slavný válečný film Stevena Spielberga o malé jednotce riskující život pro záchranu vojáka ztraceného kdesi na pobřeží Francie."

OBSAH
Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha. Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé, že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit...(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Musím apelovat na názor dalšího z válečníků na této stránce Hal_Moora. Nemám sice historicko-válečně založené předky jako on, ale i tak mě tento film dokázal změnit. Vysvětlil mi pojem historie a já si ho jako takového začal vážit. Tenkrát když jsem totiž tento film viděl prvně měl jsem strach, byl jsem malý špunt a slyšel řadu názorů, že je to až moc realistické a to možná někdo nemusí snést. Jednou jsem s s bratrancem takhle trhnul na chatě od rodičů, kteří šli spát a sledoval tento takřka tříhodinový epos o vojácích, kteří toto všechno dělají pro vojáka. Nijak historický podkres to nemá, ale atmosféru války to každopádně vystihuje. Jenže co kdyby, nic není nemožné a ve válce už vůbec ne. Steven Spielberg dokázal natočit pro řadu lidí nejlepší válečný film vůbec a já s tou řadou lidí musím souhlasit, ale jen částečně. Z těch novějších je tento ten nejlepší to ano, je nejrealističtější, je nejválečnější a co je hlavní, splňuje naprosto dokonalou atmosféru, která se jen tak z hlavy nevytratí. A o to víc potěší, že tato tématika se rozšiřuje v seriálu, na kterém Spielberg také spolupracoval a právě on se stává tím nejlepším válečným kouskem, co se kdy z této války natočit dalo. Ano, myslím tím Bratrstvo neohrožených. Takže ač tak či tak, Spielberg v tom prsty má a né že né. Ke konci bych chtěl dodat jedno. Děkuji tomuto filmu, že mi otevřel oči pohledem na svět jaký opravdu byl. Svět plný lidskosti, která se ale nenávisti nedokázala vyrovnat i když se snažila. Svět, který v Evropě a nejen v ní dokázal zamíchat kartami a o kterém v dnešní době už mnoho lidí vyprávět neumí. A ti co umí spolupracovali na tomto veledíle, který nikdy neztratí svůj punc kvality. Steven Spielberg totiž dokázal nemožné a jestli si někdy nějaký film zaslouží šest hvězdiček bude to jen a pouze tento a žádný jiný. --- Bůh mi dal zvláštní nadání, učinil ze mě bojový nástroj. Kdyby mě s touto puškou postavili kamkoliv v okruhu jedné míle od Hitlera s volným výhledem, můžete balit, je po válce. Amen. (Malarkey) 5*

Opět Spielberg + Hanks a opět veledílo, které má namířeno, aby se zapsalo zlatým písmem do historie kinematografie a válečných filmů. Souboj Vojína Ryana a Tenké červené linie je nemyslitelný, protože každý film vypráví svůj příběh o své válce a neuvěřitelným způsobem se liší práce obou režisérů. Pro většinu lidí se stane Vojín Ryan nejoblíbenějš, nejlidštějším a nejrealističtějším snímkem o válce. Měl by ho vidět každý a usoudit jestli je opravdu tak dobrý nebo jen dvojce Hanks Spielberg umí zahrát na správnou strunu na nefunkčním piáně. (Djkoma) 5*

Na jednu stranu ten film hodnotím vysoce kladně - od každého jiného režiséra by to byla bomba. Na druhou stranu ale musím vidět i drobné chyby - a to zejména proto, že režisérem je Steven Spielberg, mistr nad mistry, jemuž ale (zdá se) v posledních letech malinko dochází dech. Každopádně ale je třeba podotknout, že minimálně ta úvodní cca 20-minutová bojová sekvence vejde do historie filmu. Zbytek je také velmi vydařený, ale přece jen mám dojem, že už to jaksi není ono a že Steven svou laťku pomaličku, ale jistě snižuje. A když srovnám dva válečné hity roku 1998 - tento a Tenká červená linie, pak z tohoto miniduelu vyjde TČL jako vítěz. (Radyo) 4*

VELKÁ RECENZE
V poslední době se v amerických velkofilmech objevuje jeden symbol. Většinou se divák do pěti minut naděje americké vlajky, nebo katastrofy, ohrožující právě Spojené státy americké. Zachraňte vojína Ryana není výjimkou. Třepotavé hvězdy a pruhy zahajují další z filmů režiséra Stevena Spielberga, chvalně známého trilogií Indiana Jones či Blízkými setkáními třetího druhu. Co si vybral světoznámý režisér úspěšného filmu Schindlerův seznam? Je to opět téma válečné.
Za druhé světové války provázela vojáky na každém kroku smrt. Smrt je také hlavním tahounem celého děje. Počáteční scéna, ve které se roku 1944 pokoušejí spojenecká vojska obsadit Omaha Beach, je značně naturalistická. Spielberg nešetří výstřely, mrtvými, či raněnými. Ukazuje divákovi v plné míře, jaká byla válka. Smrt ve výsadku. Smrt při dobývání. Smrt při útěku. To vše je předvedeno v prvních 25 minutách filmu. Ani není čas seznámit se s hlavními hrdiny, protože hrdinou byl každý, jak na straně americké, tak na straně německé. Každý z vojáků bojoval za nějakou ideu, která před něj byla postavena. Američané mají motiv celkem jasný: Němci zahájili válku, Němci mají být pobiti. Nepřátelská strana, oproti tomu, hájí pouze to, co jí bylo demagogickým režimem vnuceno. Bohužel, zde film poprvé narazil na evropskou mentalitu. Ukazuje totiž druhou světovou válku jako jednostrannou záležitost, ve které jsou “dobří” Američané (chcete-li Spojenci), a jako “zlí” zde jsou ukázáni Němci. Děj filmu má, jak je zvykem, obstojný příběh - hrstka statečných, zde by se skoro dalo říci “sedm statečných” má za úkol najít vojína Ryana, který je posledním z bratrů, kteří byli v boji zabiti. Přes klasické spielbergovské situace s najímáním nového překladatele až po nešťastný omyl s jiným vojákem jménem Ryan se děj hýbe dopředu pomalu a vláčně.
Po první scéně, kde se násilí předvádí v celé své kráse, následuje celkem “nudná” a nezáživná část, ve které jednotka kapitána Millera plní svůj rozkaz – tj. najít vojína Ryana. Tom Hanks roli Millera hraje výtečně. Kdo by se po jeho nejslavnějším filmu Forrest Gump nadál vážného vojáka, stíhaného odpovědností za vlastní činy? Hanks hraje mistrovsky, mistrovsky velí, mistrovsky vysvětluje, mistrovsky organizuje akci. Jeho jednotka není o nic horší, každý má, pochopitelně, svoje charakteristické rysy. Reiben je mladý a průbojný s nestálou povahou, ostřelovač Jackson se svou vírou v Boha je neomylný střelec, Upham je zase prototypem intelektuála… Pro každého diváka jeden oblíbenec. O to horší je ztráta každého z nich. Bohužel, celou cestu za záchranu neznámého vojáka prokládají hluchá místa. Dovolil bych si na tomto místě položit rouhačskou otázku: Není Steven Spielberg náhodou umělecky vyčerpán? Co má být scéna v kostele, kde vojáci odpočívají před dalším pochodem? Má zpěv Edith Piaf navozovat “ticho před bouří”? Proč mi nic takového tyto scény neevokovaly? Od Spielberga je divák zvyklý na jednu věc, na věc, kterou umí navodit jen ti nejgeniálnější režiséři – na atmosféru. Zachraňte vojína Ryana ji má. Nepochybně, ale ne v průběhu celého filmu. Je rozmístěna na několika místech, která jsou sama o sobě geniální a ukazují velikost režisérova ducha. Tato velikost se nechala natolik unést, že si řekla “čím delší, tím lepší” a normální dvouminutové pasáže protáhla na deset minut.
Zachraňte vojína Ryana není špatný film. Pouze se ve větší míře vzdaluje evropskému vnímání a cítění. Zachraňte vojína Ryana je jak prvním, tak posledním záběrem určen hlavně pro americké diváky. Proč by měl Středoevropan pojímat na věc druhé světové války jiný názor, než jaký si vytvoří na základě historie vlastní země? Určitě je třeba tento film shlédnout, třeba jen proto, že předznamenává comeback válečných filmů o tvrdých mužích a službě vlasti…

V.I.M FILMU
Prožili si válečné peklo a tohle pro ně měl být odpočinek. Najít jednoho Ryana, jehož lokaci navíc přesně znají – vždyť co na tom proboha je? Nakonec se z toho vyklubalo největší dobrodružství jejich životů. Sáhli si na dno, spřátelili se na život a na smrt a mnozí z nich si přátelství na smrt okamžitě vyzkoušeli v praxi. Byli stateční, byli sexy a vedl je Tom Hanks… smrk, smrk.
Spousta velkých režisérů završí své putování u válečných filmů; A někteří si u nich udělají jenom zastávku, posbírají Oscary a točí si dál úplně jiné filmy. Spielberg je ten typ člověka, který na co sáhne, to většinou kvete a v kinech se rozhodně zaplatí. A když se rozhodl natočit film, v němž se víc než jen mihne Normandie (v Americe oblíbené místo pro rekapitulaci bolestné historie), obsadil do něj toho, koho obsadil (pokud vás klame paměť, stačí se mrknout na IMDb… i dnes možná budete valit bulvy) a syrovou válečnou vřavu obalil do uhlazeného poselství o rodinných hodnotách, měl prostě vyhráno. Než se pustíme k připomenutí audiovizuálních orgií, je třeba říci, že tenhle film je velký především ve svých hereckých výkonech. V Hanksovi se odráží ona potřebná životní zkušenost, proložená vědomím, že celá jeho jednotka to odnesla, ale když on se bude snažit, za chvíli už se dostane domů. A není to žádný Rambo – prostě jen voják, co dokáže plánovat a v poli ví co a jak. A jeho noví muži mu mohou bezmezně věřit, přestože ho znají pár minut. Vedle něj je tu Edward Burns, Tom Sizemore (existuje jeden válečný film, kde tenhle člověk nehrál? ;), Barry Pepper, Giovanni Ribisi… ti všichni můžou svými ztrhanými pohledy a vroucným přáním jít domů za to, že jednotka Johna Millera přiroste divákovi tolik k srdci.
Spielberg jejím prostřednictvím chytře dávkuje humor i emoce, vše to prokládá obligátními civilními hrátkami, aby zčistajasna postavil své svěřence na křižovatku krvavých výjevů, umírajících kamarádů a nepěkných životních rozhodnutí. Přelomy většinou nejsou nijak plynulé a začnou se odehrávat jako lusknutím prstu (z vycházkového tempa do pekla). Jak silný vyprávěcí prostředek a taktika, kterak diváka bezpečně vtáhnout do děje.
Nedá se nic dělat, je to válka a každý se nemůže vrátit domů. Ve Spielbergově podání pro to ale každý dělá maximum. Okem neskutečně sugestivní (až dokumentaristické) kamery, při použití tmavších barev a filtrů a nejlépe v ozvučení pořádně nadupaného domácího kina… budete tam žít s nimi. Těžko najít větší a realističtější požitek z válečné vřavy, kdy vám kulky sviští kolem hlavy a budovy se bortí pod sprchou projektilů a tlakových vln z vypálených tankových střel.

OLDIES FILMU
Dnes už klasický válečný spektákl Stevena Spielberga jistě netřeba dlouze představovat. Stačí se podívat na slušnou řádku ocenění, divácké tržby a téměř onanistické recenze novinářů ze všech koutů světa a jeden nemusí navštěvovat útroby MatFyzu, aby ho trklo, že na Ryanovi zkrátka něco bude. Trailer je překvapivě vlažnější než by možná kdokoliv z vás čekal a proslavená úvodní půlhodinka z filmu se v něm pouze mihne. Tématem číslo jedna jsou pro Spielberga úmrtní dopisy posílané po vojákově smrti v Normandii jeho rodině a za pomoci pár citací typu „Lepšího vojáka jsem nepoznal...“ se plynule přesune k Ryanovi a jeho blízkým. Zde padá rozhodnutí, Hanks a jeho blízcí vyráží do terénu a divák se prvně může kochat útržky z parádních bitev. Není se proč zlobit na úděsně patetickou hudbu, stejně jako Hanksův poslední monolog, protože vy i Spielberg moc dobře víte, že to jednoduše funguje. Pokud vás těchto stodvacet vteřin nedonutí někde si Ryana zase sehnat (nebo o tom alespoň popřemýšlet ;), gratuluji, jste výjimečně odolní. (Mimochodem, všimněte si v jednom z prostřihů tehdy ještě nepříliš známého Vina Diesela, který si však ve filmu příliš neužil – ze skupiny zemřel jako první vinou neúprosného ostřelovače z protější věže.

INSPIRACE
Film se inspiroval fotografií Do spárů smrti (anglicky Taxis to Hell – and Back – Into the Jaws of Death zkráceně Into the Jaws of Death), což je nejznámější fotografie, kterou pořídil Robert F. Sargent, fotograf pobřežní hlídky United States Coast Guard (CPhoM, USCG). Na snímku jsou vojáci z 1. divize, kteří přistávají na pláži Omaha Beach dne 6. června 1944 v rámci Operace Overlord během druhé světové války vylodění spojeneckých vojsk do Němci okupované Francie.

Ocenění:
Academy Awards
1999 - Steven Spielberg (Režie)
1999 - Janusz Kamiński (Kamera)
1999 - Střih
1999 - Mix zvuku
1999 - Střih zvuku
1999 - Nejlepší film (nominace)
1999 - Tom Hanks (Hlavní herec) (nominace)
1999 - Robert Rodat (Původní scénář) (nominace)
1999 - John Williams (Dramatická hudba) (nominace)
1999 - Výprava (nominace)
1999 - Makeup (nominace)

Golden Globes
1999 - Nejlepší film - drama
1999 - Steven Spielberg (Nejlepší režie)
1999 - Tom Hanks (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1999 - Robert Rodat (Nejlepší scénář) (nominace)
1999 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)

European Film Awards
1998 - Steven Spielberg (Cena pro mimoevropský film) (nominace)

BAFTA
1999 - Zvuk
1999 - Vizuální efekty
1999 - Nejlepší film (nominace)
1999 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1999 - Tom Hanks (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1999 - Janusz Kamiński (Nejlepší kamera) (nominace)
1999 - Nejlepší střih (nominace)
1999 - John Williams (Hudba) (nominace)
1999 - Masky (nominace)
1999 - Výprava (nominace)

New York Film Critics Circle
1998 - Nejlepší film (nominace)
1998 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér)

Los Angeles Film Critics Association
1998 - Nejlepší film
1998 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér)
1998 - Janusz Kamiński (Nejlepší kamera)

César Awards
1999 - Nejlepší zahraniční film (nominace)

DABING
V českém znění: Aleš Procházka - Tom Hanks (kapitán Miller), Pavel Kříž - Edward Burns (Reiben), Libor Terš - Tom Sizemore (seržant Horvath), Pavel Chalupa - Jeremy Davies (desátník Upham), Luděk Čtvrtlík - Vin Diesel (Caparzo), Antonín Navrátil - Adam Goldberg (Mellish), Ludvík Král - Barry Pepper (Jackson), Radovan Vaculík - Giovanni Ribisi (Wade), Michal Jagelka - Matt Damon (Ryan), Jiří Hromada - Dennis Farina (podplukovník Anderson), Vladislav Beneš - Ted Danson (kapitán Hamill), Vladimír Fišer - Harve Presnell (generál Marshall), Martin Kolár - Leland Orser (poruřík DeWindt), Jiří Schwarz - Cameron Dye (plukovník), Bohdan Tůma - Paul Giamatti (Srž. Hill + titulky), Jiří Kvasnička, Jaroslav Toť, Hynek Votoček, Jiří Valšuba, Ivo Novák, Rudolf Kubík, Daniel Pick
Překlad: Jan Urbánek
Odborný vojenský poradce: František Votruba
Zvuk: Pavel Dvořák
Finální mix: IBF Londýn
Produkce: Alice Dvořáková
Dialogy a režie: Ladislav Novák
Vyrobilo: Studio Virtual pro HCE 1999

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 8.10.1998 Bontonfilm
Premiéra USA: 24.7.1998 DreamWorks
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.08.1999 H.C.E. (VHS)
Poprvé na DVD: 29.11.2004 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray:  6.6.2018 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 25 030 894
Tržby celkem - $ 481 840 909
Návštěvnost v ČR 385 442
Náklady (Rozpočet) - $ 72 000 000
 
Tvůrci a herci
Steven Spielberg (Režie), Gary Levinsohn (Produkce), Ian Bryce (Produkce), Steven Spielberg (Produkce), Mark Gordon (Produkce), John Williams (Hudba), Janusz Kaminski (Kamera), Michael Kahn (Střih), Denise Chamian (Casting), Thomas E. Sanders (Scénografie), Phill Zagajewski (Scénografie), Joanna Johnston (Kostýmy), Richard Hymns (Zvuk), Lois Burwell (Masky), Robert Rodat (Scénář), Tom Hanks (Herec), Edward Burns (Herec), Tom Sizemore (Herec), Matt Damon (Herec), Jeremy Davies (Herec), Adam Goldberg (Herec), Barry Pepper (Herec), Giovanni Ribisi (Herec), Vin Diesel (Herec), Ted Danson (Herec), Dennis Farina (Herec), Paul Giamatti (Herec), Dylan Bruno (Herec), Harve Presnell (Herec), Ryan Hurst (Herec), Leland Orser (Herec), Dale Dye (Herec), Rolf Saxon (Herec), Corey Johnson (Herec), Andrew Scott (Herec), Glenn Wrage (Herec), John de Lancie (Herec), Martin McDougall (Herec), Raffaello Degruttola (Herec), John Sharian (Herec), Nathan Fillion (Herec), Bryan Cranston (Herec), Kathleen Byron (Herec), Max Martini (Herec), Martin Hub (Herec), Rob Freeman (Herec), Leoš Stránský (Herec), Demetri Goritsas (Herec)
 
1998/169/USA/Válečný, Drama, Akční, Historický
 
Zajímavosti k filmu
- Předobrazem vojína Ryana (Matt Damon) byl skutečný vojín Fritz Niland, který se vylodil v Normandii 6. června 1944. V ten samý den padl při vylodění jeho bratr Robert J. Niland. Druhý den, 7. června, padl i druhý bratr Preston T. Niland. V tu dobu byl již po seskoku na bojiště v Indočíně prohlášen za nezvěstného i jeho poslední bratr Edward. U Nilanda bylo skutečně rozhodnuto o jeho stažení a následné deportaci zpět do států. Fritz Niland válku přežil, navíc se pak shledal i s bratrem Edwardem, který v džungli nezahynul a nakonec se vrátil z japonského zajetí domů. Preston a Robert jsou pohřbeni na hřbitově v Collevile sur Mer v Normandii. Frtiz Niland byl navíc blízkým přítelem Warrena Mucka a Donalda Malarkeyho, kteří byli ztvárněni v seriálu Bratrstvo neohrožených (od r. 2001). Všichni patřili ke stejnému praporu a divizi, Niland pak k rotě H.
- Věta: "Já jsem Čech, já nikoho nezabil," kterou říká vzdávající se voják, je řečena česky i v původním anglickém znění.
- Film byl v roce 2008 zařazen Americkým filmovým institutem v kategorii epický film na 8. příčku.
- Za filmy Zachraňtě vojína Ryana a Schindlerův seznam (1993) má Oscary nejen Steven Spielberg, ale také kameraman Janusz Kaminski.
- Voják sloužící jako překladatel (Jeremy Davies) vystřelí za celý film pouze jednu kulku.
- 2. prapor, do něhož spadají kapitán Miller (Tom Hanks) a jeho muži, skutečně útočil na Omahu, ale ne na Dog Green, nýbrž na Point Du - Hoc, který se nachází západněji.
- Steven Spielberg sa pri natáčaní úvodnej naturalistickej bojovej sekvencie vylodenia inšpiroval roztrasenými fotografiami Franka Capu. Roztrasenosť Capových fotografií z Omaha Beach však súvisí s nehodou pri vyvolávaní negatívov v laboratórií.
- Převážnou část amerických ztrát na Omaze měl na svědomí Heinrich Severloh, přezdívaný také jako Bestie z Omahy. Během vylodění postřílel nebo zranil ze svého kulometu MG 42 a pušky K 98k kolem tisíce vojáků.
- Jedná se o již 16. film Stevena Spielberga, ke kterému složil hudbu John Williams.
- Dechberoucí úvodní scéna představující výlodění z 6. června 1944 na pláži Omaha trvá 27 minut.
- V úvodní bitevní scéně bylo spotřebováno 40 barelů falešné krve.
- Českou stopou ve filmu je účast Martina Huba, který ztvárnil jednoho z německých vojáků.
- Někteří kritici filmu vyčítají, že při počátečních scénách vylodění můžeme vidět vojáky co nesou svoje zbraně v plastových nepromokavých vacích. V roce 1944 zatím nic takového neexistovalo. - Právě, že již existovalo. Dne 1. 8. 2011 byl na ČT2 vysílán dokument o vylodění Spojenců. Na vzácných záběrech bylo vidět, že skutečně některé zbraně byly obaleny plastikovou folií, která byla dokonce průhledná. Tento "igelit" měl zbraně ochránit spíše před pískem než před namočením. Navíc nebyl určen pro všechny zbraně, byl hlavně pro ty důležitější, jako byly lehké kulomety a pušky odstřelovačů.
 
Odkazy
 

 

Štítky:

| | | | |

Zpět