Vymítač ďábla / The Exorcist (1973/122/USA/Horor, Drama, Thriller) 82%

22.02.2018 19:44
JEDNOU VĚTOU
„Nejděsivější film všech dob!“

OBSAH
Po expozici v asyrských vykopávkách se děj přenáší do Spojených států, kde žije hlavní postava příběhu, dvanáctiletá Regan. Kdyby se častěji viděla s matkou, byla by vcelku spokojené dítě. Máma je však poměrně známá herečka a právě natáčí film v univerzitní čtvrti Georgetown. Tíživá atmosféra signalizující, že se něco stane, narůstá velice nenápadně a vůbec ne ve spojitosti s malou Regan. Právě u ní se však objeví příznaky podivné nemoci: zpočátku nenápadné, ale každým dnem silnější. Prudké křeče, plivání hnilobného slizu, přesouvání nábytku v pokoji. Její obličej získává stále hrůznější podobu, hrubým nelidským hlasem vykřikuje rouhavá a oplzlá slova, vznáší se nad postelí a hlava se jí otáčí o sto osmdesát stupňů. Doktoři, psychologové i psychiatři jsou bezradní a situace se zhoršuje. Když Regan způsobí smrt matčina přítele, rozhodne se matka pro poslední možné řešení a tím se zdá náboženský rituál vymítání. Jezuita otec Karas tomu však nevěří a tuto službu odmítne. Ujme se jí starý kněz Merrin, který přiletěl z asyrských vykopávek. Otec Karas mu však asistuje, a když Merrin při vymítání ďábla z malé Regan zemře, obětuje vlastní život, aby dítě zachránil.

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Když s někým tříská puberta… Pokud má nějaký film moc přimět vás konvertovat ke křesťanství, pak paradoxně Vymítač ďábla. Tím jediným, co zde dokáže porazit zlo, byť za dost vysokou cenu, je pevná víra. Friedkin natočil jeden z nejlepších hororů historie zejména díky trpělivosti, s jakou vypráví (a jakou očekává také od diváka). Více než čtyřicet minut trvá, alespoň v režisérském sestřihu, než vidíme první nezpochybnitelné projevy čehosi nadpřirozeného (poskakující postel). Do té doby sledujeme realistické, převážně v reálech natočené drama vyčerpaného kněze ztrácejícího matku a víru a herečky snažící se vychovávat svou pubertální dceru. Ani zbytek filmu není zběsilou přehlídkou laciných lekaček a triků (z nichž mnohé jsou stále velice působivé), ale poměrně komorním psychoterorem založeným na pomalém prohlubování pocitu totální beznaděje a snaze co nejvěrněji napodobit, jak posedlost ďáblem a jeho vymítání ve skutečnosti vypadá (hodně pomáhá skvělá kamera Owena Roizmana s atmosférickým svícením a zlověstně pomalými nájezdy na herce). V závěru se pak namísto silné katarze dostavuje únava a tíseň. Díky nenápadným pekelným znamením jako je kratičké probliknutí lebky ve scéně, kdy vypadne proud (musel jsem zastavit film a kousek jej vrátit, abych se přesvědčil, že „to“ tam opravdu bylo), budete mít z filmu špatný pocit a špatné spaní ještě dlouho po zhlédnutí. Vymítač ďábla se tak navenek zbytečně táhne, ale právě díky tomu si v sobě zážitek z něj ponesete mnohem déle než po nějakém šokantním hororu založeném na bezprostřední „viscerální“ reakci. 85% (Matty) 4*

Půjčením tohohle DVD (director´s cut) jsem zaplnil další mezeru "klasického vzdělání" :) Asi proto, že nejsem hororový příznivec, jsem od tohohle vychvalovaného díla čekal víc (Přiznávám, že před třiceti lety bych asi v kině mluvil jinak). Po slibném úvodu je tu najednou dána spousta prostoru pro vztah otce Karrase a jeho matky, což trošku přibrzdí děj a sníží vybudované napětí, které by mělo gradovat v domě Mac Neilových. Zůstal ve mně pocit, že film byl především kontroverzní, něž nějak zvlášť vynikající. Max von Sydow je ovšem skvělý, také zvuk je úžasný, ale na víc než 70% to u mě není. Možná byl původní sestřih v kinech lepší ? (golfista) 3*

No nevím, nějak jsem při znalosti Vymítačova lehce mladšího bratříčka The Omen čekal od režiséra legendární French Connection větší grády. Atmosféra se po výborném úvodu, jemuž vévodí Max von Sydow, na hodinu a něco mění z toho temného mrazení převážně na fyzicky nepříjemné pocity z lékařských procedur. "Světlo" vnáší jen kvalitní výkon Ellen Burstynové coby hroutící se milující matky a několik krátkých scén otce Karrase - ty jsou ale pohříchu jaksi vytržené z kontextu a víc než co jiného působí rušivě. On vůbec celý film působí jako nešikovně sesazený dohromady z několika kusů a těch několik vyloženě libových záběrů nemá příliš šanci ten dojem napravit. Třeba by se tím director's cutem mé dojmy napravily, ale takhle nemůžu jinak - 70%. (Gemini) 3*

GOLDIE FILM
Horor. Neznám žánr, který by za dobu své existence zažil více změn, který by tak moc vypovídal o své době a jenž by tak nezadržitelně podléhal zubu času. Od "vznešeného" budování atmosféry, kdy celý film diváci jen trnou, kdy se na pár vteřin objeví děsivé monstrum (viz. Nosferatu), jsme se dostali k "strašení hnusem". Již se nebojíme strachu, ale vizualizace násilí a podobných nechutností (viz. Hostel). Příznivci původního žánru si mohou jen postesknout, kam se poděla hrůza a děs - dnes se má u hororů zvednout žaludek. A právě Vymítač ďábla, dnes již klasika ze začátku 70. let, stojí kdesi na hranici těchto dvou přístupů. Jako smířlivý diplomat připravený nabídnout nejlepší možný kompromis.
Z každého si proto bere to nejlepší. Z černobílých němých klasik ono budování napětí a strach v té nejpůvodnější formě - kdy neznámé a budoucí bývá leckdy děsivější než akt násilí samotný - a z nastupujícího moderního pojetí pak scény vymítání, kde se to hemží zvratky a podivnými úhly umístění hlavy v poměru ke krku. Tato symbióza může způsobit dva extrémy - pokud jste příznivci ryze moderního hororu a slova jako "atmosféra" podle vás souvisejí jen s předpovědí počasí, budete nutně zklamáni (ne)četností oněch trademarkových scén, na které se jistě těšíte. Pokud naopak patříte k divákům klasiky a jste zvyklí, že šklebící se Lugosi v plášti představuje vrchol teroru, můžete Exorcistu považovat za zkratkovitého a laciného. Předpokládejme ale, že nepatříte ani k jednomu z těchto krajních druhů diváků, a proto očekáváte od pověstného kultu hlavně naplnění jeho pověsti.
V takovém případě nemá smysl tvrdit, že z Vymítače ďábla oněmíte hrůzou, až vám spadne čelist (což se mimochodem doslova stalo během premiéry). Horory skutečně stárnou, a pokud se na ně chceme koukat, musíme vzít v potaz dobu vzniku. Je jasné, že když něco takvého musíme udělat, nepůjde o "maximální zážitek ultimátní hrůzy". Není ostuda, potupující ani necitlivé toto o Vymítači napsat, zůstává totiž dobrým filmem, který má svůj smysl i dnes, jen ne přesně takový, jako když u něj v kině omdlévali lidé. Vy neomdlíte zcela jistě, "atmosféra" na vás ale dýchne. Povedené triky a působivá gradace se postarají o to, že v klidu nezůstanete... a to je přece u čtyřicet let starého hororu velký úspěch.
Navíc na vás vždy dýchne onen "poctivý" přístup režiséra Friedkina, jenž střílel po svých hercích, aby působili nervózně, pokračoval v natáčení i poté, co Burstyn omdlela (ta utrpěla nevratné poškození krční páteře), a neváhal nechat hercům "zatopit" na -40 stupňů, aby jim byla opravdu zima... Něco takového by dnes neprošlo - Baye málem Megan zažalovala poté, co jí "nutil" se opalovat.
Nesmím opomenout výborné herce v čele s jako vždy zcela přesvědčivou Ellen Burstyn. Její vyděšená matka je zahraná výborně a Oscara měla získat. Jason Miller a jeho zapálení pro věc také nesmí zůstat bez povšimnutí, jeho motivace i jeho závěrečný čin zcela chápeme. A jistě i mladá Linda Blair přispěla svým dílem. Exorcista měl rozhodně na herce štěstí, o čemž nemusíme pochybovat.
To je rozhodně nesmírně důležité, ostatně všeříkajícími svědky budiž dnešní Bayovy nedozrálé remaky. Pokud chceme hrdinům "fandit" a starat se o ně, musíme jim v první řadě věřit a hlavně nás musejí zajímat. O něco takového se modelka s rozparkem až ke krku, ač jistě své přednosti má, postarat nedokáže.
Ať se tedy zub času bude snažit sebevíc, ať v dnešních hororech "zařve" kolik desítek teenagerů bude chtít, Vymítač ďábla bude mít vždy něco do sebe. Nemusí vás vyděsit až k nepříčetnosti, stačí, když budete mít u jeho sledování nepříjemný pocit a strach z toho, co je za těmi zavřenými dveřmi, zpoza kterých se právě ozval výkřik. A to se mu může podařit, protože rozhodně nejde o nějakou zatuchlou nudu, která snad kdysi měla co říct. Tedy pokud ve starších hororech vidíte alespoň nějaké kouzlo a pokud pro vás "strach" neznamená "litry krve a vnitřností".
V tomto případě navíc vězte, že režisérská edice není jen ždímáním peněz, ale renderovaný obraz a počítačově upravené masky mají své opodstatnění a snímku prospívají. (Viděl jsem obě verze a režisérská je skutečně působivější.) Takže pokud vám nevadí jistá "neautentičnost", nemusíte dlouze přemýšlet.

VELKÁ RECENZE
Vše začalo den po vánocích roku 1973. Islámské volání k modlitbě na začátku filmu uvrhlo Ameriku po hlavě do prvního promítání snímku režiséra Williama Friedkina The Exorcist. Během epického prologu nachází jezuitský kněz a archeolog, Lancaster Merrin (Max von Sydow), na vykopávkách v severním Iráku malou hlavu démona Pazuzu, vyrobenou za tím účelem, aby bojovala proti silám zla, tedy ‚zlo proti zlu‘.Pozdějí nachází i jeho celou sochu.  Merrin však tuší, že démon nemá v úmyslu proti něčemu bojovat či něco chránit.
Děj filmu se přesouvá do Georgetownu ve Spojených státech, kde dvanáctiletá dívka Regan (Linda Blairová), dcera herečky, Chris MacNeil (Ellen Burstynová) se začíná zmítat v nevysvětlitelných křečích.
Lékaři jsou bezmocní a tak začínají uvažovat o možnosti, že je dívka posedlá. Poté, co Regan spáchá vraždu, je na pomoc povolán kněz Damien Karras (Jason Miller). Přesvědčen o tom, že se potýká se skutečnou posedlostí démonem, žádá církev o svolení k vymítání. Církev souhlasí a na pomoc mu posílá právě Merrina, společně se tak snaží dívku zachránit. Merrin však během exorcismu umírá na srdeční selhání. Karrasovi se nakonec podaří dívku ze spárů démona osvobodit, ale jen proto, že jej pozve do svého vlastního těla. Z posledních sil vyskakuje z dívčina okna v ložnici a dopadá na schody, kde záhy umírá.
Projevy démona byly v té době nevídané (a nutno říci, že dosud neztratily nic ze své děsivosti). Hrdelním, skoro zvířecím hlasem (Lindu Blairovou v těchto pasážích filmu nadabovala Mercedes McCambridgová  – traduje se, že aby dosáhla požadovaného zabarvení hlasu, nutil ji režisér jíst syrová vejce, pít tvrdý alkohol a hodně kouřit).
Zajímavé také je, že v prvotní verzi filmu byl pouze hlas dětské herečky, avšak po několika promítáních a dle ohlasu obecenstva tvůrci usoudili, že to není ono, a film předělali s dabingem McCambridgové). Regan provolává různé oplzlosti, které neměly do té doby v Hollywoodu obdoby.
Kritici napříč celým světem byli zděšeni, diváci zase, naopak, nadšeni. I když jich mnoho během promítání filmu zkolabovalo, opět se postavili do fronty na lístky, aby film viděli znovu. Snímek však nevyvolával emoce pouze v kinosále. V San Franciscu začal šílený pastor vymítat démony, v Harlemu zase kněz vyháněl drogy a v Bostonu v tu chvíli scházela z divadelního jeviště žena, mumlajíc, že ji to „stálo čtyři dolary a trvalo to jen dvacet minut.“
Do března 1974 se ve Spojených státech prodalo přes šest milionů vstupenek a film byl tak připraven dobýt i zbytek světa. Na Vymítače ďábla šlo pohlížet jako na šikovně udělaný film, který nastavil nové, liberálnější meze v hollywoodské tvorbě. Přesto rozsah reakcí naznačuje, že film – stejně jako román Williama Petera Blattyho z roku 1971, na kterém byl snímek založen – udeřil hlavičkou na hřebík. Exorcista se totiž dotkl otázek, které byly na svět roku 1973 až příliš živé. To nebyla náhoda. Nebyl to totiž jen produkt své doby, snímek usiloval o nadčasovost. Stejně jako vyřezávaná hlava démona, objevená v prologu, i Vymítač zobrazoval boj zla proti zlu, nebo alespoň proti tomu, co měl na mysli jeho tvůrce, jenž byl konzervativně založeným, praktikujícím katolíkem.
V roce 1973 oznámila na tiskové konferenci filmová společnost Warner Bros, že příběh se opírá o jeden historický případ. V srpnu 1949 Washington Post napsal, že jeden chlapec z Mount Rainieru v Maralyndu byl pomocí rituálu exorcismu osvobozen od démonických sil. Byl to neobvyklý krok. Obřad pocházející z roku 1614 byl považován za pozůstatek z doby temna a neodpovídal současnému chápání duševních onemocnění. Zajímavé na tom však bylo, že chlapcův případ vykazoval neobvyklé skutečnosti. Mluva v cizích jazycích, které nikdy nestudoval a spontánní objevování nápisů a symbolů po celém těle. Noviny se začaly o tento příběh zajímat z toho důvodu, že americkou společností zrovna zmítala krize. Amerika se totiž začala obávat vzrůstající síly komunismu. Nepřidaly tomu ani špionážní skandály a stávky odborů, což zvyšovalo strach z komunistického nepřítele, který USA již dávno infiltroval.
S takovým zahraničním vývojem viděl alespoň jeden čtenář v úspěšném exorcismu záblesk naděje. William Blatty, mladý student univerzity v Georgetownu, chápal posedlost jako důkaz existence nadpřirozeného zla a úspěch vymítání jako důkaz existence nadpřirozeného dobra. O dvacet let později a s novou krizí, sdělil Blatty své přesvědčení veřejnosti. I když se živil jako úspěšný spisovatel komedií, zjistil, že jej tento žánr omezuje. Napsal Vymítače ďábla a poté jej vyprodukoval jako film, aby vyděsil novou generaci Američanů a přivedl je zpět k Bohu, čili do kostela. Blatty se tímto cílem nijak netajil. Svému románu přezdíval apoštolská práce. Třicet let po vydání pak prohlásil, že ten fakt, že se kniha stala bestsellerem, považuje za božský zásah, což mu zajistilo pozvání do pořadu Dicka Cavetta.
Blattyho román explicitně zobrazuje zlo v moderní době. Na začátku knihy můžeme číst ukázku z Lukášova evangelia, v němž Ježíš konfrontuje démona, doplněnou řadou citací odkazujících na současnost. Patří mezi ně výňatek z odposlechu FBI, na němž gangster vypráví vtipy o mučení a vraždění lidí a výčet komunistických zvěrstev proti kněžím, učitelům a dětem z dopisu Dr. Toma Dooleyho, amerického doktora, který sloužil ve Vietnamu, což evokuje vyhlazování Židů nacisty v Buchenwaldu, Auschwitzu a Dachau. Uprostřed knihy je zase zmínka o činech amerických vojáků, týkajících se opět Vietnamu.
Na konci roku 1969 se svět dozvěděl, že americká armáda zmasakrovala asi dvě stě civilistů v My Lai. Válka se zvrhla ve zvrácený rádoby průmyslový podnik, ve kterém byly vojenské jednotky odměňovány dle počtu mrtvých; jako prodejci pojištění. A právě tento aspekt války přitahoval Blattyho pozornost. Třetí část knihy uzavírá článek z roku 1969, publikovaný v Newsweeku: ‚mezi vojenskými jednotkami vznikla soutěž spočívající v tom, že ta, která zabije deset tisíc Vietnamců, stráví celý týden v luxusní rezidenci samotného plukovníka‘.
Román taktéž zmiňuje událost, kterou mnoho Američanů považuje za prvotní hřích novodobé éry: vražda J. F. Kennedyho v roce 1963. Regan totiž navštíví hrob JFK a kostel v Georgetownu, kde započalo Kennedyho manželství a který je pak dějištěm odpudivého znesvěcení.
Blatty se snažil shromáždit různorodé projevy zla – trestnou činnost, komunismus, genocidu, války a vraždy – a výsledkem byl Exorcista.
Nabídka oživit ďábla Blattyho velmi zaujala. Warner Bros na tiskové konferenci poukázal na právě vycházející dílo německého teologa Herberta Haaga s názvem Rozloučení s ďáblem. Avšak nejen německý teolog toužil oživit zájem o zlo. V listopadu 1972 vyzval papež Pavel VI katolíky, aby se vrátili ke studiu satana: „Zlo nevychází z nedostatku, nýbrž je to účinný prostředek, žijící duchovní bytost, libující si v perverznosti a maření věcí…“ Natáčení filmu dozorovali dva jezuité: William O‘ Malley (hrál také otce Dyera, přítele Karrase) a Thomas Bermingham  (hrál vedoucího Georgetownské univerzity).
Po svém uvedení dostal Exorcista směs nejrůznějších hodnocení. Mnozí mhouřili oči nad blasfemickým rouhačstvím, dětskou sexualitou a syrovou prezentací zla. Reakce na film tak byly různorodé, od označení R (děti pod sedmnáct let jen s doprovodem), až po případy diváků, kteří se po zhlédnutí psychicky zhroutili anebo spáchali sebevraždy. Ve výsledku to znamenalo, že film byl odsouzen určitým počtem kleriků, kupříkladu protestantem Billym Grahamem. Ovšem periodikum Catholic News přišlo s tímto titulkem: Vymítač ďábla vyžaduje vaši pozornost, nehledě na jeho jazyk a styl.

Ocenění:
Academy Awards
1974 - William Peter Blatty (Adaptovaný scénář)
1974 - Mix zvuku
1974 - Nejlepší film (nominace)
1974 - William Friedkin (Režie) (nominace)
1974 - Ellen Burstyn (Hlavní herečka) (nominace)
1974 - Jason Miller (Vedlejší herec) (nominace)
1974 - Linda Blair (Vedlejší herečka) (nominace)
1974 - Owen Roizman (Kamera) (nominace)
1974 - Střih (nominace)
1974 - Výprava (nominace)

Golden Globes
1974 - Nejlepší film - drama
1974 - William Friedkin (Nejlepší režie)
1974 - Linda Blair (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
1974 - William Peter Blatty (Nejlepší scénář)
1974 - Ellen Burstyn (Nejlepší herečka - drama) (nominace)
1974 - Max von Sydow (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)

BAFTA
1975 - Soundtrack (nominace)

1.DABING (VHS)
V českém znění: Růžena Merunková - Ellen Burstyn (Chris MacNeilová+více rolí), Nela Boudová - Linda Blair (Regan MacNeilová+více rolí), Jan Přeučil - Max von Sydow (otec Merrin+více rolí), Jan Vlasák, Jiří Pomeje (titulky)
Zvuk: Ing. Zdeněk Hrubý
Režie českého znění: Jana Michajlová
Vyrobily: Firmy Kredit a Bär pro Warner Home Video 1991

2.DABING (Nova, Prima, Markíza, Cinemax, DVD)
V českém znění: Jarmila Švehlová - Ellen Burstyn (Chris MacNeilová), Monika Ticháčková - Linda Blair (Regan MacNeilová), Jiří Plachý - Jason Miller (otec Karras), Jan Vlasák - Max von Sydow (otec Merrin), Dalimil Klapka - Lee J. Cobb (William Kindermann) + Rudolf Schündler (Karl), Sylva Sequensová - Kitty Winn (Sharon Spencerová), Miriam Kantorková - Vasiliki Maliaros (Karrasova matka), Martin Kolár - Barton Heyman (Dr. Klein) + Robert Gerringer (senátor na večírku), Miloš Vávra - William O'Malley (otec Dyer) + Arthur Storch (psychiatr), Oldřich Vlach - Jack MacGowran (Burke Dennings) + Robert Symonds (Dr. Taney) + Wallace Rooney (biskup Michael), Stanislava Jachnická - (pacientka na psychiatrii č. 1), Vlasta Žehrová - (pacientka na psychiatrii č. 2), Alena Procházková - Yvonne Jones (zdravotní sestra), Bohumila Dolejšová - Gina Petrushka (Willi), Radovan Vaculík - Ron Faber (Chuck - asistent režiséra) + Roy Cooper (pokrytec Dean), Jaromír Dulava - (člen filmového štábu), Vladimír Kudla - (asistent Dr. Barringera), Karel Chromík - Titos Vandis (Karrasův strýc), Luděk Čtvrtlík - Pete Masterson (Dr. Barringer - ředitel kliniky), Milan Gargula - Reverend Thomas Bermingham S.J. (Tom - prezident univerzity), Bohdan Tůma - Mercedes McCambridge + Ron Faber (hlasy démonů + titulky)
Překlad: Gina Dolejšová
Zvuk: Miloš Zajdl
Produkce: Jiří Beránek a Jana Prášilová
Dialogy a režie: Jitka Tošilová
Vyrobila: Společnost AVF studio Zero pro ČNTS Nova 1997

3.DABING (Nova (od 2017, prodloužená verze))
V českém znění: Dana Černá - Ellen Burstyn (Chris MacNeilová), Klára Nováková - Linda Blair (Regan MacNeilová), Filip Jančík - Jason Miller (otec Karras), Zdeněk Maryška - Max von Sydow (otec Merrin), Pavel Šrom - Lee J. Cobb (William Kindermann), Bohuslav Kalva - Rudolf Schündler (Karl), Pavlína Kostková - Kitty Winn (Sharon Spencerová), Radka Malá - Vasiliki Maliaros (Karrasova matka), Ladislav Cigánek - Barton Heyman (Dr. Klein), Vojtěch Hájek - William O'Malley (otec Dyer), Petr Burian - Jack MacGowran (Burke Dennings), Otto Rošetzký - Mercedes McCambridge (hlasy démonů), Zbyšek Horák, Vanda Konečná, Tomáš Juřička, Regina Řandová, Miroslava Součková, Petr Pospíchal, Pavel Vondrák
Překlad: Petr Švahla
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Martin Odehnal, Pavla Draxlerová
Dialogy: Petra Jindrová
Režie: Petr Pospíchal
Vyrobila: Cet 21 s.r.o. ve studiu Barrandov 2017

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 12.7.2001 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 26.12.1973 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1991 Warner Home Video (VHS)
Poprvé na DVD: 4.1.2000 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: 20.10.2010 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 3 970 960
Tržby celkem - $ 441 306 145
Náklady (Rozpočet) - $ 12 000 000
 
Tvůrci a herci
William Friedkin (Režie), William Peter Blatty (Produkce), Jack Nitzsche (Hudba), Owen Roizman (Kamera), Norman Gay (Střih), Evan A. Lottman (Střih), Louis DiGiaimo (Casting), Nessa Hyams (Casting), Juliet Taylor (Casting), Bill Malley (Scénografie), Joseph Fretwell III (Kostýmy), Christopher Newman (Zvuk), Dick Smith (Masky), William Peter Blatty (Scénář), William Peter Blatty (kniha) (Předloha), Ellen Burstyn (Herec), Linda Blair (Herec), Jason Miller (Herec), Max von Sydow (Herec), Lee J. Cobb (Herec), Kitty Winn (Herec), William O'Malley (Herec), Jack MacGowran (Herec), Barton Heyman (Herec), Peter Masterson (Herec), Mercedes McCambridge (Herec), Ron Faber (Herec), Roy Cooper (Herec), William Peter Blatty (Herec), Eileen Dietz (Herec)
 
1973/122/USA/Horor, Drama, Thriller
 
Zajímavost k filmu
- Při tvorbě filmu vycházel William Friedkin ze skutečného případu, který se odehrál v roce1949 v Marylandu. Jednalo se v něm o chlapce, ne o dívku. Friedkin hovořil se zástupci církve, příbuznými i pracovníky nemocnice a četl deníky, které si vedli. Vyprávěli mu, že zkusili všechny medicínské i vědecké metody, ale všechno bylo marné. Friedkin prohlásil, že po tom všem ,co viděl, slyšel a četl, mu nezbylo, než uvěřit. Vymítaní trvalo několik měsíců. Dotyčný chlapec se uzdravil. Později pracoval v NASA, k roku 2014 si již užíval důchodu a nikdy si nepamatoval, co se mu stalo jako čtrnáctiletému dítěti.
- Sám William Friedkin nepovažuje film za horor. Podle něj se jedná spíše o snímek o záhadách víry.
- Rektora univerzity hrál reverend Thomas Bermingham, který spolupracoval jako poradce filmu.
- Paul Bateson, ktorý stvárnil vo filme vedľajšiu úlohu zdravotníka, bol podozrivý z niekoľkých vrážd. Odsúdili ho za zabitie filmového kritika Addisona Verrilla a pripisujú mu viaceré ďalšie.
- Počas nakrúcania vypukol na všetkých filmových pľacoch požiar. Okrem makety Reganinej (Linda Blair) izby.
- Kultovú scénu otočenia hlavy dievčaťa okolo vlastnej osi mali na žiadosť autora a scenáristu Blattyho vystrihnúť, ale režisér to neurobil.
- Maskér Dick Smith vytvoril niekoľko verzií masiek pre Regan (Linda Blair), ale režisér Friedkin ich nepoužil, lebo preferoval reálnu.
- Linda Blair (Regan) sa počas nakrúcania bála figuríny, ktorá zobrazovala jej najhoršie diabolské stavy.
- Jason Miller, ktorý si zahral hlavnú postavu - odvážneho kňaza Damiena Karrasa, skutočne tri roky študoval kňazský seminár. Vyháňač diabla bol preňho hereckým debutom.
- Predtým, ako sa kniha stala hitom, Blattyho scenár odmietli všetky hollywoodske štúdiá. To však netrvalo dlho. Práva na scenár podľa bestselleru kúpil šéf Warner Bros. John Calley a Blatty sa podieľal nielen na scenári, ale aj na produkovaní filmu.
 
Odkazy
https://www.kfilmu.net/film/vymitac-dabla/
 

 

Štítky:

| | |

Zpět