Výměna / Changeling (2008/141/USA/Drama, Mysteriózní, Historický) 85% -Blu-ray-
24.02.2018 17:47
JEDNOU VĚTOU
„Pro záchranu syna udělala to, čeho se všichni ostatní báli“
OBSAH
Režírující Clint Eastwood si rád vybírá příběhy, které jdou až na dřeň lidských emocí. Výměna není výjimkou. Příběh ženy, jíž osud připraví řadu nesmírně těžkých životních zkoušek, je podobně výjimečný jako režisérovy předchozí a mnoha cenami ověnčené filmy Nesmiřitelní, Tajemná řeka nebo Million Dollar Baby. Los Angeles, březen 1928. Je svěží sobotní ráno a v útulném domku na předměstí se svobodná matka Christine Collins (Angelina Jolie) před odchodem do práce loučí se svým devítiletým synem Walterem. Netuší, že ho možná vidí naposledy. Po návratu z práce totiž čelí asi největší noční můře každého rodiče - zmizení dítěte. Navzdory usilovnému pátrání státních orgánů se nepodaří zachytit jedinou stopu ztraceného chlapce. Uběhne pět měsíců a najednou, jako blesk z čistého nebe, udeří šťastná novina. Walter se našel a losangeleská policie, která si potřebuje napravit pošramocenou pověst, zaviněnou četnými skandály, ho s velkou pompou před zraky novinářů předává přešťastné matce. Moment nadšení záhy vystřídá další vlna zoufalství. Nalezený chlapec není její Walter. Policie, která nechce přijít o kladné body, ale trvá na tom, že nalezenec je pohřešovaný Walter Collins a matčiny protesty vysvětluje neskutečnou psychickou zátěží. Stejně bohorovně odmítá i evidentní důkazy svědčící ve prospěch její teorie. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci a Christine se pustí do boje za svou pravdu s takovou vehemencí, že začne být nepohodlná. Zatímco ona chce jen najít svého pravého syna, ti, kteří by jí měli pomáhat a chránit, dělají vše proto, aby ji umlčeli. Třeba i navždy. Neuvěřitelný příběh bojovnice Christine Collins spatřil světlo světa díky scenáristovi Michaelu Straczynskimu, který ho před sedmi lety objevil v archivu losangeleské radnice. "Chystali se zničit nějaké staré záznamy a nabídli mi, jestli se v nich nechci prohrabat, než skončí v peci. Když jsem narazil na záznam o jejím případu, nevěřil jsem, že se to skutečně stalo. Ta žena vytrvale kladla jednoduchou otázku - Kde je můj syn?, a málem jí rozložila policejní sbor města Los Angeles," říká Straczynski. Nabídl příběh slavným hollywoodským producentům Brianu Grazerovi a Ronu Howardovi, protože věděl, že mají slabost pro látky podle skutečných událostí, a ti ho doporučili Clintu Eastwoodovi, který s nimi tuto vášeň sdílí. "Vzal jsem si scénář do letadla a hned po přečtení jsem věděl, že to chci točit. Mám rád skutečné příběhy, zvlášť když působí naprosto neskutečně," říká slavný herecký a režisérský veterán.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Nikdy se s nikým nebij, ale když si nezačneš, bojuj až do konce.“ Angelina Jolie bojuje úplně jinými prostředky, než jsme u ní zvyklí (v čerstvé paměti mám její abnormální akrobacii z Wanted) a i pokud bychom se shodli, že nakonec vítězí, určitě ne nějak drtivě. Na filmech Clinta Eastwooda, potažmo na Eastwoodovi samém, oceňuji neochotu přijímat kategorické soudy. Nic není jednoznačné, každé rozhodnutí může být zpochybněno. Byl jsem dokonce ochoten akceptovat, že Christine, představena jako trochu tajemná, samotářská žena, ve skutečnosti nikdy syna neměla, že šlo pouze o výplod její fantazie. Vnímám to jako důsledek režisérovy šikovné hry s více žánry, z nichž ani jeden nezaujímá dominantní postavení a – co potěší – „povinná“ romantická podzápletka chybí docela. Muset mermomocí škatulkovat, přijde mi nejpříhodnější označit Výměnu za „caprovský“ film. Eastwoodův silně humanistický souboj jedince proti mnohem mocnějšímu, zkorumpovanému systému, vyznívá podobně rozporuplně jako u Capry a ani kladná hrdinka není zosobněním ryzího dobra (dává přednost práci před synem). Ryzí zlo oproti tomu představuje policejní kapitán Jones, jenž mi byl v podání Jeffreyho Donova krajně nesympatický a jehož hloupě zákeřné chování mi přišlo takřka úsměvné. Útrapy, jimž je kvůli němu Christine vystavena, lze společně se zvratem ukončujícím druhou dějovou linii sarkasticky označit za expozici zaručeně oscarových témat. Osobně bych to viděl spíše jako snahu vytřískat ze silné dramatické látky co nejvíc. Bohužel, s přivěšováním dalších těžkých ozdob se větve zpočátku pevně stojícího stromu ohýbají až k zemi. Film nakonec nemá dost síly zasadit stejně přímý úder jako komornější Million Dolar Baby. Mít Výměna o třicet minut méně, anebo (při její výpravnosti spíše) o třicet minut více, asi bych v kině zůstal sedět ještě dlouho po doběhnutí závěrečných titulků. Konec, který jim takto předchází, stejně zůstává skvělým důkazem Eastwoodovy vyzrálosti – osobní i filmařské. (Matty) 4*
Něco prostě musí skončit druhé, a v duelu dvou filmů natočených v jednom roce od Clinta Eastwooda to nakonec odsrala Výměna, i když i přesto je hodně dobrým filmem. S přehledem jí dominuje Angelina Jolie v roli matky, a dost možná nejlepší roli jakou kdy zahrála. Dostat za ní Oskara musí snad být i povinností, na druhou stranu jsem pochopil, proč je vlastně John Malkovich tak nevýrazná postava co se filmů ale i osobního života týče. Výměna určitě není špatným filmem. Clint Eastwood zvládl své dílo opět na výbornou. Je vidět že si umí vybírat příběhy, které z diváka vydřou uplně nejvíc, a hlavně tomu všemu nechává hezky volný průběh. To se mi na jeho filmech hodně líbí. Ty konce filmů totiž nemají chybu, vždy dokáže překvapit, a to se málokterému filmu povede, většinou mě hlavně závěrem dokáže šokovat ale nedokážu o něm říct, že by mě překvapil. Clint Eastwood si bere na mušku opravdu zajímavé téma a i když se to na první pohled zdá nudné, opak je pravdou, vše se tak nenápadně zvrhne, že jsem se nestačil divit. Díky skvělému výkonu Angeliny Jolie jsem tak měl pocit, jako bych film na podobné téma nikdy neviděl, ale přitom jich už pár vzniklo, jen právě režisér tomu dokázal přidat zajímavě osobité kouzlo, které na první pohled asi nezaujme, ale po shlédnutí se na to divák bude tvářit trošku jinak. (Malarkey) 4*
Clint Eastwood a jeho úspěšný rok 2008. Výměna a Gran Torino jako velmi kvalitní filmy v jednom roce. Lze pouze tleskat. Dobový snímek, který pohltí atmosférou i prostředím, doplněný o "proměněnou" Angelinu Jolie a její červené rty... Vizuálně dokonalé drama o matce, jejichž syn ji jednoho dne nečeká doma, kde ho zanechala. Díky skvělému, chvílemi až ukřičenému, výkonu Angeliny Jolie hodně rychle pochopíte, že doba se mění, ale láska a city matky k dítěti ne. Síla filmu však spočívá nejen v hlavní postavě a příběhu, ale také v dobovém zachycení poměrů nejen "matka syn", ale především poměrů okolo policie a lidských práv. Výměna se tak rychle stává kritickým pohledem do dob, které Amerika dokázala vyřešit a nastolit správné a lidské poměry. Dále je to Clint Eastwood a jeho zrání (kam se hrabe víno...), i když má Výměna podobně vlažné tempo jako Gran Torino, samotné prostředí a doba vše vynahrazuje. Vizuálně je totiž Výměna nádherný film, nejen prostředím, kostýmy a drobnostmi, ale také scénami jako je např zpovídání mladého chlapce detektivem, který "kouří" cigaretu a vše je doplňováno nejen flashbacky, ale také stíny deště za okny... Precizní scéna, která nezůstává osamocena. Celkově je Výměna velmi silný snímek, který osloví příběhem, postavami, atmosférou a prakticky ničím nedokáže urazit. Jako připomenutí krutých třicátých let minulého století dokonalé. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Čas od času se vynoří film, kolem něhož se strhne nevídaný povyk. Právě teď nadšenecký nátlak o Výměně šíří, že tak úžasný kus musí pobrat Oscary a že Angelina Jolie prý hraje božsky – jako by potřebovala razítko, že umí víc než být sexy. Skutečnost zasluhuje trochu střízlivější tón, i když proti přesile jásajícího davu zanikne.
Dokonalý je příběh, jejž vypráví, jenže nevzešel z čísi geniální mysli – ležel na stole, přesněji v archivech, stačilo jej najít a upravit. Vlastně tenhle skutečný případ spojuje příběhy dva: o boji matky proti policii, která jí místo zmizelého syna vnutila cizí dítě, a kriminální kauzu v pozadí, samu o sobě zajímavější, zvláště když si o ní člověk najde dobová fakta. Ne všechna film postihuje, nicméně právě thriller o děsivém zločinu má ve Výměně filmařsky navrch nad melodramatem zoufalého mateřství.
Režisér Clint Eastwood precizně buduje pečlivou kresbu poctivého retra tlumených barev od starých tramvají až po kolečkové brusle spojovatelek v telefonní centrále, kde hrdinka pracuje. Vypráví čistě, přesně a bez kudrlinek, zato každou emoci vyzobává až do posledního užmoulaného drobečku.
Angelina Jolie skutečně obstojí se ctí, ale nepředvádí nic, co by nesvedla každá jiná solidní herečka. Navíc v močálu citového vydírání musí přebrodit i režisérova slzotvorná klišé jako scénu matky se synovým medvídkem. Strach, radost, vztek i zklamání umí prodat, jen se při každém zjitřeném výbuchu chytá za hlavu týmž gestem, jímž se nikdy nepocuchá.
A konečně společenskokritická nota skřípe omšelým stereotypem. Dobrotivý kněz, právník lidumil a jediný neúplatný muž zákona stojí proti zkorumpovanému policejnímu sboru tajně provázanému s radnicí a psychiatrií.Na psychiatrii se odehrají výjevy opravdu drsné a ponižující, ale taky zbytečně názorné mučení elektrošoky – a některé pacientky se blíží karikatuře v duchu Dívky na koštěti, o filozofující prostitutce nemluvě.
Skvěle hrají všechny děti, zejména nastrčený „syn“ nebo zlomený svědek děsivého obludária na zchátralém ranči, kde z pohozených seker, nožů a westernově zlověstného ticha buduje film vražednou tíseň vskutku jedinečně. Thrillerové okamžiky právem omračují.
Ale spiknutí působí příliš okatě, účelově obchází logiku – proč žena shání svědky a důkazy tak pozdě? Bojuje se jako vždy pomocí médií a dlouze, od demonstrací přes soudní síně až pod šibenici.
Platí, že mimořádně silný příběh nepotřebuje nic než míru; škodí mu, když jsou „zlí“ až příliš zlí a „dobří“ až moc ušlechtilí. A čistě na okraj, líčí-li Výměna přerod obyčejné matky v bojovnici za nejen vlastní spravedlnost, opomíjí fakt, že ta skutečná se s provinilým policistou dlouho soudila o finanční odškodnění.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Christine Collinsová musí v březnu 1928 odejít nečekaně do práce. Nechá devítiletého syna Waltera doma a on zmizí. Christine zavolá policii, ale dozví se, že policie může vyhlásit pátrání po pohřešovaném až za dvacet čtyři hodin. Příštího dne se kapitán J. J. Jones z policejního oddělení v Los Angeles ujímá vyšetřování, ale bezúspěšně. Případ se dostává do povědomí veřejnosti. Zmiňuje se o něm i presbyteriánský pastor Gustav Briegleb, který ve svých kázáních brojí proti korupci a zvůli v místním policejním sboru. V červenci kapitán Jones oznámí Christine, že policie v Illinois objevila chlapce, který cestoval s jakýmsi tulákem. Chlapec prohlašuje, že je Walter Collins. Policie pozve novináře, aby se zúčastnili shledání matky se synem. Christine však zjistí, že to její syn není... Christine se pak nechá policií přesvědčit, že syna v šoku nepoznala, a odveze si chlapce domů. Postupně ale získává důkazy: chlapec má obřízku, kterou Walter neměl, je menší než Walter a i chrup má jiný. Jones spolu s policejním náčelníkem Jamesem E. Davisem, ve spolupráci s kapacitami v identifikaci pohřešovaných dětí, se ji stále snaží přesvědčit o opaku. Christine trvá na tom, aby policie dál jejího syna hledala. Pastor Briegleb se s Christine sejde a podpoří ji v jejím boji. Christine svým nesouhlasem policii překáží a Jones ji nakonec dá umístit do psychiatrické léčebny. Tam ji nutí, aby podepsala, že chlapec je její syn... Mezitím detektiv Lester Ybarra dostane úkol deportovat do Kanady mladého Sanforda Clarka, který se ilegálně zdržuje na ranči svého bratrance Gordona Northcotta. Clark se mu svěří, že ho Northcott donutil, aby mu pomáhal brutálně zabít asi dvacet chlapců, které unesli. Na fotografiích pohřešovaných pozná mezi unesenými i Waltera. Na ranči se najdou kosterní pozůstatky. Northcott je dopaden a zatčen. Briegleb informuje o případu v rozhlase a organizuje protesty před budovou policejního oddělení. Zasadí se i o to, aby byly z psychiatrie propuštěny ženy, které se tam dostaly zvůlí policie. Christine na policii podá žalobu a Briegleb jí obstará obhájce.
Během slyšení se potvrdí všechny důkazy o tom, že nalezený chlapec není Walter. Obhájce zdůrazní, že Jones umístil Christine na psychiatrii bez soudního příkazu. Náčelník Davis se snaží zachránit situaci. Dá tisku prohlášení o tom, že identifikovali chlapce jako Arthura Hutchinse. Přijede si pro něj jeho vlastní matka a Arthur řekne před novináři, že ho policie nutila, aby se za Waltera vydával. Northcott je odsouzen k trestu smrti oběšením, kapitán Jones je suspendován, náčelník Davis degradován a starosta města se vzdá kandidatury na další období... Christine se po pěti letech dozví, že byl nalezen další chlapec z ranče David Clay. David na policii vypoví, že se třem chlapcům, mezi nimiž byl i Walter, podařilo z ranče utéct. Northcott se je tehdy vydal hledat autem a David se během útěku od Waltera a jeho kamaráda odpojil. Christine má naději, že by její syn mohl být ještě naživu.
O FILMU
Historie Los Angeles je poznamenána mnoha senzačními příběhy korupce, utajování a zločinů. Již od doby soudního procesu s vrahem Roscoe “Fatty” Arbucklem, který v roce 1921 znásilnil a zavraždil mladou, vycházející hvězdu Virginii Rappe, přes únos misionářky Aimee Semple McPherson v roce 1926 po vraždu Blacka Dahlia v roce 1947, “město andělů” pronásledovaly skandály a vrhaly nepříznivé světlo na jeho politické představitele.
Nakonec to byl téměř zapomenutý příběh svobodné matky z pracující třídy, jež i přes beznadějné vyhlídky na úspěch nevzdala bitvu, aby nalezla svého syna, který po téměř 80 letech spojil v Hollywoodu několik vysoce uznávaných filmařů.
Dokumenty o sporu Christine Collins a městské rady L.A. ležely téměř 100 let na hromadách s dalšími deseti tisíci spisů v archívech losangelské radnice. Spisy umožnily poskládat vyprávění o zmizení devítiletého hocha a o chybném, zkorumpovaném vyšetřování případu losangeleskou policií.
Udivující příběh svobodné matky, která přemohla politickou mašinérii, před roky objevil scénárista, bývalý novinář Los Angeles Times, The Herald Examiner a Time J. Michael Straczynski. Jak přísloví říká, novinář je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho zdroj. Když Straczynskimu zavolal jeho dlouholetý kontakt z městské radnice, aby se přišel podívat do spisů, které budou skartovány, věděl, že objeví dobrou látku.
V roce 1928 stál v čele Los Angeles starosta George E. Cryer, podporovaný policejním ředitelem James E. Davis a jeho lidmi, terorizujícími město na požádání. Že něco není v pořádku, začalo vylézat na světlo ve chvíli, kdy svobodná pracující matka nahlásila, že se ztratil její devítiletý syn. Policie nedokázala během několika příštích měsíců najít žádnou stopu, která by objasnila záhadnému zmizení, což zhoršovalo veřejné mínění o práci strážců pořádku.
Když policie oznámila, že Waltera našla, Christine Collins i všichni zúčastnění čekali se zatajeným dechem. Policie považovala případ za úspěšně vyřešený a v rámci vylepšení veřejného mínění, zastavení kritiky své práce a odvedení pozornosti od korupčních skandálů, zorganizovala velmi veřejné setkání matky se ztraceným synem. Objevil se ale problém. Hoch, se vracel ke své matce, nebyl Walter.
Přes okamžité a opakované upozorňování, že chlapec není její, nebyla paní Collins vyslyšena. Podle dochovaných záznamů jí kapitán J.J. Jones, kterému byl případ svěřen, řekl, “ať to s chlapcem na pár týdnů zkusí”. Zmatená a překvapená matka souhlasila. Tím byl případ definitivně uzavřen.
Na pouhé tři týdny. Do doby, než paní Collins přivedla “Waltera” zpět na policejní stanici s tím, že ať si kdo chce, co chce, říká, toto dítě není její. Kapitán Jones, nezvyklý, že by někdo o jeho rozhodnutích pochyboval - tím méně žena, obvinil Christene Collins z urážky a místo uznání omylu, že jí vrátili jiného chlapce, ji poslal do místní psychiatrické léčebny. Collins zde byla zavřena dlouhých pět dní bez jakékoliv možnosti právní pomoci.
Chlapec, který předstíral, že je devítiletý Walter, se později přiznal, že je dvanáctiletý Arthur Hutchens (nebo také Billy Fields, jak si občas říkal), uprchlík, jehož snem bylo se dostat do Hollywoodu, kde by se mohl setkat se svým filmovým idolem Tomem Mixem. V jednom bistru v Illinois mu místní číšník řekl, že je velmi podobný chlapci Walterovi, který se ztratil v Los Angeles. Hutchens chytil příležitost za pačesy a přihlásil se na policii jako ztracený Walter. Christine Collins mu zaplatila jízdenku do L.A. a kromě toho mu poskytla ubytování a stravu. Jeho jednání nevědomky odstartovalo sérii událostí, které navždy změnily policii v Los Angeles.
Scénárista Straczynski případ fascinovaně studoval téměř rok. To, co zjistil, bylo ještě více znepokojující než hloupý podvod mladého Hutchense. V zaprášených spisech objevil paralelní příběh Gordona Northcotta, který byl nejprve obviněn a později zproštěn obvinění, že zabil Waltera Collinse. Spisy ukázaly, že policejní moc v té době byla nepřemožitelná a nezměnitelná. V případu dále figuroval muž jménem Gustav A. Briegleb, presbyteriánský pastor a společenský aktivista, který Christině Collins pomáhal. Stál v čele spolku, jehož posláním bylo burcovat veřejnost, aby nezavírala před korupcí policie oči. Briegleb s Collins a jejím obhájcem trvali na tom, že Walterův případ nebude pohřben a naopak nelidské zacházení s Christinou v psychiatrické léčebně bude odhaleno všem, kteří budou chtít naslouchat. Výsledkem jejich snah bylo odvolání nejvyšších představitelů města a odhalení korupce, která byla běžnou součástí činnosti veřejných složek.
Ačkoliv Christine Collins zemřela v roce 1935, po sedmi letech marného hledání svého syna, Straczynski zdůrazňuje sílu jejího odkazu: “Podstatou byla touha Christine Collins zjistit, co se stalo. Touha, které se i přes různé překážky nikdy nevzdala. Její odhodlanost se odrážela v právním systému. Chci jít tímto filmem vzdát hold.” Její jednoduchá otázka: ‘Kde je můj syn?’ porazila politickou reprezentaci města Los Angeles.
S dokončeným scénářem už Straczynskemu zbývalo jen najít režiséra a představitelku hlavní role. Ty našel v Clintonovi Eastwoodovi a Angelině Jolie, což pro něj byla velká pocta, neboť původně byl scénář určen “jen” pro televizní film. Výměna je Straczynskeho celovečerní debut.
Šokující, skutečný příběh zaujal oscarové producenty Briana Grazera a Rona Howarda, kteří mají zálibu v natáčení skutečných událostí. Jmenujme alespoň takové trháky jako Americký gangster, Čistá duše, Těžká váha, Světla páteční noci nebo Apollo 13.
Všichni stěžejní členové filmového týmu byli příběhem natolik fascinováni, že nabídku točit Výměnu okamžitě přijali. Jediná, kdo váhal, byla Angelina Jolie. Režisér i producenti byli přesvědčeni, že ona je nejlepší možnou herečkou pro ztvárnění Christine. Ona sama ale nechtěla hrát matku, které unesou syna. Nechtěla přenášet negativní myšlenky do svého blízkého okolí. Nakonec ale rozhodlo odhodlání a síla, s jakou svobodná matka bojovala proti systému a korupci. S tím se podle Jolie setkáváme i dnes a i my s tím musíme neustále bojovat.
Christine Collins na sedmileté cestě hledání syna a odpovědí na otázky provázela řada přívrženců i protivníků. Jejím hlavním zastáncem byl presbytariánský pastor a aktivista, reverend Gustav Briegleb, který se dobrovolně stal hlídacím psem upozorňujícím na rozklad a bezuzdou úplatnost představitelů města. Briegleb upozornil na to, že obyvatelé Los Angeles příliš snadno věří proklamacím policie, že jejich podivné akce jsou městu prospěšné. Snažil se občany burcovat, aby se detailněji zabývali tím, co, proč a za jakých podmínek policie dělá. Reverenda, který sehrál v Christinině pátrání stěžejní roli, (a který jí v našem příběhu zachránil život) ztvárnil uznávaný herec John Malkovich.
Angelina Jolie o vztahu dvou hlavních postav říká: “Briegleb byl silná osobnost, který Christine dodával odvahu a táhl ji kupředu. Dal jí pocit síly, kterou mohla přijmout jen od někoho, kdo představoval jiný typ autority, než proti které bojovala. Reverend jí říkal, ‘Nejste blázen. A ti lidé jsou špatní. I když oni představují zákon, neznamená to, že se jich máte bát. Musíte se jich neustále ptát.’”
Podle Malkoviche aktivista Briegleb představuje jednoho z prvních bojovníků za spravedlnost, který pro to využil vliv médií. Reverend měl vlastní pořad v rádiu, ve kterém promlouval k lidem, kázal své modlitby a poukazoval na nesprávné policejní praktiky. Podle něj byla v té době losangeleská policie nejneschopnější a nejvíce úplatná policie ve Spojených státech.
Dalším, kdo stál po boku Christine Collins, byl proslulý obhájce S.S. Hahn, jenž se ujal jejího případu. Jako potomek slavné losangeleské rodiny v sobě nesl politickou historii starou několik desítek let, na kterou navázaly i budoucí generace politiků včetně předsedy městské rady Kennetha Hahna nebo bývalého starosty Jamese Hahna.
Herec Jeffrey Donovan ztělesnil ukázkového padoucha, nelítostného kapitána J.J. Jonese, šéfa policejního oddělení zabývajícího se případy dětí a mladistvých, který donutil traumatizovanou Christine Collins, aby přijala cizího chlapce za svého syna. Ačkoliv Collins vyhrála soudní spor proti městu, který ji přinesl 10 800 dolarů, nikdy nevysoudila žádné finanční odškodnění na kapitánovi Jonesovi. Herec Donovan byl překvapený, jakým vlivem jeho postava disponovala. Kapitán bez jakékoliv oprávnění a bez důkazů nechal Christine Collins zavřít na samotku do psychiatrické léčebny.
Ačkoliv případ Waltera Collinse nebyl nikdy vyřešen, paralelní policejní vyšetřování přineslo jiné šokující odhalení. V roce 1928, patnáctiletý synovec Gordona Northcotta, Sanford Clark dovedl policii na strýcovu slepičí farmu blízko městečka Wineville v Kalifornii. Policie vedená detektivem Lesterem Ybarrou zde objevila zůstatky několika dětí zabitých sekerou. Sanford přísahal, že jedním ze zabitých byl malý Walter, ale pravda zůstala i v tomto případě neodkryta. Vyšetřování ukázalo, že dvacetičtyřletý sériový vrah Northcott se svojí matkou unesl, mučil a zabil několik malých chlapců. Northcott byl odsouzen za vraždu čtyř dětí, ale předpokládá se, že jejich počet byl mnohem vyšší. Tento zrůdný padouch si až do poslední chvíle, než byl popraven, hrál s vírou Christine Collins, že její syn je možná naživu. Díky faktu, že Christine i Northcot byli dennodenně na prvních stránkách novin, k ní tento psychopat pociťoval podivnou spřízněnost.
Northcottova matka byla odsouzena k doživotí. Do role krutého psychiatra Jonahtana Steela, který stál v čele léčebny, kam byla Christine Collins neprávem uzavřena, byl obsazen divadelní a televizní herec Denis O’Hare, jenž si po boku Angeliny Jolie nedávno zahrál v dramatu Síla srdce.
Amy Ryan hraje zpupnou pacientku léčebny Carol Dexter, prostitutku, která měla poměr s policajtem a po rozchodu byla “uklizena” do ústavu. Dexter, se v léčebně stane ochráncem truchlící Christine.
Angelina Jolie vzpomíná, že když naposledy hrála postavu zavřenou v léčebně pro mentálně nemocné, její postava byla drsné a zábavné Carol dost podobná. Devítiletého Waltera hraje mladý herec Gattlin Griffith a Devon Conti ztvárnil dvanáctiletého podvodníčka Arthura Hutchense, který se za zmizelého chlapce nějakou dobu vydává.
Skutečné postavy jsou ve filmu doplněné několika smyšlenými. Patří k nim detektiv Lester Ybarra, jenž vyřešil případ Gordona Northcotta a ukázal na možnou souvislost s případem Waltera Collinse. Stejně tak postava policejního šéfa Jamese E. Davisa, muže, který velmi stál o to, aby Christine Collins zmizela jednou provždy.
Clint Eastwood, jenž režíroval více než 30 filmů, při natáčení hojně využívá svých hereckých zkušeností. Není zastáncem zkoušek (čímž získá více autentické herecké výkony) a dlouhých záběrů. Herci si jeho přístup nemohli vynachválit, má prý mimořádný dar vést lidi, správně se rozhodnout ve správnou chvíli a pochválit výkon každého herce.
Město Los Angeles hraje ve Výměně důležitou roli. Je to místo, kde se odehrává celý příběh a proti jemuž vedení se Christine Collins postaví.
Vybrání lokací, které budou duplikovat “město andělů: 20. a 30. let minulého století, bylo podrobeno důkladnému průzkumu. Díky moderní výstavbě většina starších čtvrtí (včetně té, ve které rodina Collinsových bydlela) dnes neexistuje. Z fotografií ze součastnosti a z tehdejší doby není možné nalézt téměř žádné podobnosti. Přesto se filmařům podařilo nalézt několik nedotčených předměstí (San Dimas, San Bernadino a Pasadena), které mohly ty z 20. let simulovat.
Klíčové scény z městské radnice a soudní síně byly natočeny na skutečných místech.
Kostýmy vytvořila Deborah Hopper, která pracovala už na Eastwoodových filmech zasazených do 40. let minulého století (Vlajky našich otců a Dopisy od Iwo Jimy). Nyní musela obléci téměř 1 000 lidí, kteří se při natáčení objevili před kamerou. Pochopitelně nejdůležitější byla garderobiéra Christine Collins. Angelina Jolie říká, že se v oblečení ve stylu 20. let cítila velmi dobře, připadala si ženštěji a křehčeji. Velmi bizarním doplňkem garderoby její postavy jsou kolečkové brusle, které si v práci obouvala na své boty na podpatku! (aby se mohla rychle pohybovat po kanceláři, kde měla na starosti několik telefonních spojovatelek).
Celý štáb vyzdvihuje vliv Angeliny Jolie při natáčení. Postavu Christine Collins hraje velmi přesvědčivě, ukazuje, co všechno je rodič ochotný udělat pro své dítě.
Pokud Walter Collins žije, je mu 89 let.
Ocenění
Academy Awards
2009 - Angelina Jolie (Hlavní herečka) (nominace)
2009 - Tom Stern (Kamera) (nominace)
2009 - Výprava (nominace)
Golden Globes
2009 - Angelina Jolie (Nejlepší herečka - drama) (nominace)
2009 - Clint Eastwood (Nejlepší hudba) (nominace)
Cannes IFF
2008 - Clint Eastwood (Zlatá palma) (nominace)
BAFTA
2009 - Clint Eastwood (Nejlepší režie) (nominace)
2009 - Angelina Jolie (Nejlepší herečka v hlavní roli) (nominace)
2009 - J. Michael Straczynski (Původní scénář) (nominace)
2009 - Tom Stern (Nejlepší kamera) (nominace)
2009 - Nejlepší střih (nominace)
2009 - Zvuk (nominace)
2009 - Kostýmy (nominace)
2009 - Výprava (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Regina Řandová - Angelina Jolie (Christine Collinsová), Jakub Saic - Michael Kelly (Detektiv Lester Ybarra), Pavel Šrom - John Malkovich (Gustav A. Briegleb), Martin Stránský - Jeffrey Donovan (J.J. Jones), Marek Libert - Jason Butler Harner (Gordon Stewart Northcott), Libor Hruška - Geoffrey Pierson (S.S. Hahn), Irena Hrubá - Amy Ryan (Carol Dexterová), Bedřich Šetena - Colm Feore (James E. Davis), Jiří Hromada - Denis O'Hare (Dr. Jonathan Steele), Ivan Jurka - Frank Wood (Ben Harris), Ladislav Cigánek, Petra Jindrová, Štěpán Krtička, Nikola Votočková, Ladislav Běhůnek (titulky)
Překlad: Šárka Bartesová
Zvuk: Dušan Matuška a Antonín Němec
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Miriam Chytilová
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2009
2.DABING (Prima)
V českém znění: Regina Řandová - Angelina Jolie (Christine Collinsová), Jakub Saic - Michael Kelly (Detektiv Lester Ybarra), Jaromír Meduna - John Malkovich (Gustav A. Briegleb), Martin Stránský - Jeffrey Donovan (J.J. Jones), Ondřej Brzobohatý - Jason Butler Harner (Gordon Stewart Northcott), Jiří Plachý - Geoffrey Pierson (S.S. Hahn), Kateřina Březinová - Amy Ryan (Carol Dexterová), Tomáš Juřička - Colm Feore (James E. Davis), Marcel Vašinka - Denis O'Hare (Dr. Jonathan Steele), Martin Zahálka - Frank Wood (Ben Harris), Adam Mišík, Jakub Nemčok, Jindřich Žampa, René Slováčková, Filip Jančík, Lucie Svobodová, Martin Sobotka, Dalimil Klapka, Valérie Zawadská, Jana Páleníčková
Překlad: Olga Pavlová
Zvuk: Richard Tomíček
Produkce: Elen Barčišová, Jana Janoušková
Vedoucí dramaturg: Lucie Musílková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy a režie: Lucie Petra Svobodová
Vyrobila: FTV Prima, spol. s r.o. ve studiu S Pro Alfa CZ a.s. 2012
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 8.1.2009 Bontonfilm
Premiéra USA: 31.10.2008 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 11.05.2009 Bontonfilm (DVD)
Poprvé na DVD: 11.5.2009 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 11.5.2009 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 5 203 607
Tržby celkem - $ 113 020 255
Návštěvnost v ČR 48 264
Náklady (Rozpočet) - $ 55 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Partneři ve zločinu: Clint Eastwood a Angelina Jolie (anglicky) (polské, portugalské, ruské, řecké, španělské)
- Jedinečný dokument z natáčení filmu, který nabízí pohled na vývoj scénáře, precizní režisérský přístup Clinta Eastwooda a podrobný pohled na výrobu.
• Společná nit: Angelina Jolie se mění v Christine Collins (anglicky) (polské, portugalské, ruské, řecké, španělské)
- Profil Angeliny Jolie a její inspirace pro postavu Christine Collins ze skutečného života.
• Obraz v obraze
• Los Angeles: Tehdy a teď
• Archivy
ROZLIŠENÍ Blu-ray
„Pro záchranu syna udělala to, čeho se všichni ostatní báli“
OBSAH
Režírující Clint Eastwood si rád vybírá příběhy, které jdou až na dřeň lidských emocí. Výměna není výjimkou. Příběh ženy, jíž osud připraví řadu nesmírně těžkých životních zkoušek, je podobně výjimečný jako režisérovy předchozí a mnoha cenami ověnčené filmy Nesmiřitelní, Tajemná řeka nebo Million Dollar Baby. Los Angeles, březen 1928. Je svěží sobotní ráno a v útulném domku na předměstí se svobodná matka Christine Collins (Angelina Jolie) před odchodem do práce loučí se svým devítiletým synem Walterem. Netuší, že ho možná vidí naposledy. Po návratu z práce totiž čelí asi největší noční můře každého rodiče - zmizení dítěte. Navzdory usilovnému pátrání státních orgánů se nepodaří zachytit jedinou stopu ztraceného chlapce. Uběhne pět měsíců a najednou, jako blesk z čistého nebe, udeří šťastná novina. Walter se našel a losangeleská policie, která si potřebuje napravit pošramocenou pověst, zaviněnou četnými skandály, ho s velkou pompou před zraky novinářů předává přešťastné matce. Moment nadšení záhy vystřídá další vlna zoufalství. Nalezený chlapec není její Walter. Policie, která nechce přijít o kladné body, ale trvá na tom, že nalezenec je pohřešovaný Walter Collins a matčiny protesty vysvětluje neskutečnou psychickou zátěží. Stejně bohorovně odmítá i evidentní důkazy svědčící ve prospěch její teorie. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci a Christine se pustí do boje za svou pravdu s takovou vehemencí, že začne být nepohodlná. Zatímco ona chce jen najít svého pravého syna, ti, kteří by jí měli pomáhat a chránit, dělají vše proto, aby ji umlčeli. Třeba i navždy. Neuvěřitelný příběh bojovnice Christine Collins spatřil světlo světa díky scenáristovi Michaelu Straczynskimu, který ho před sedmi lety objevil v archivu losangeleské radnice. "Chystali se zničit nějaké staré záznamy a nabídli mi, jestli se v nich nechci prohrabat, než skončí v peci. Když jsem narazil na záznam o jejím případu, nevěřil jsem, že se to skutečně stalo. Ta žena vytrvale kladla jednoduchou otázku - Kde je můj syn?, a málem jí rozložila policejní sbor města Los Angeles," říká Straczynski. Nabídl příběh slavným hollywoodským producentům Brianu Grazerovi a Ronu Howardovi, protože věděl, že mají slabost pro látky podle skutečných událostí, a ti ho doporučili Clintu Eastwoodovi, který s nimi tuto vášeň sdílí. "Vzal jsem si scénář do letadla a hned po přečtení jsem věděl, že to chci točit. Mám rád skutečné příběhy, zvlášť když působí naprosto neskutečně," říká slavný herecký a režisérský veterán.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Nikdy se s nikým nebij, ale když si nezačneš, bojuj až do konce.“ Angelina Jolie bojuje úplně jinými prostředky, než jsme u ní zvyklí (v čerstvé paměti mám její abnormální akrobacii z Wanted) a i pokud bychom se shodli, že nakonec vítězí, určitě ne nějak drtivě. Na filmech Clinta Eastwooda, potažmo na Eastwoodovi samém, oceňuji neochotu přijímat kategorické soudy. Nic není jednoznačné, každé rozhodnutí může být zpochybněno. Byl jsem dokonce ochoten akceptovat, že Christine, představena jako trochu tajemná, samotářská žena, ve skutečnosti nikdy syna neměla, že šlo pouze o výplod její fantazie. Vnímám to jako důsledek režisérovy šikovné hry s více žánry, z nichž ani jeden nezaujímá dominantní postavení a – co potěší – „povinná“ romantická podzápletka chybí docela. Muset mermomocí škatulkovat, přijde mi nejpříhodnější označit Výměnu za „caprovský“ film. Eastwoodův silně humanistický souboj jedince proti mnohem mocnějšímu, zkorumpovanému systému, vyznívá podobně rozporuplně jako u Capry a ani kladná hrdinka není zosobněním ryzího dobra (dává přednost práci před synem). Ryzí zlo oproti tomu představuje policejní kapitán Jones, jenž mi byl v podání Jeffreyho Donova krajně nesympatický a jehož hloupě zákeřné chování mi přišlo takřka úsměvné. Útrapy, jimž je kvůli němu Christine vystavena, lze společně se zvratem ukončujícím druhou dějovou linii sarkasticky označit za expozici zaručeně oscarových témat. Osobně bych to viděl spíše jako snahu vytřískat ze silné dramatické látky co nejvíc. Bohužel, s přivěšováním dalších těžkých ozdob se větve zpočátku pevně stojícího stromu ohýbají až k zemi. Film nakonec nemá dost síly zasadit stejně přímý úder jako komornější Million Dolar Baby. Mít Výměna o třicet minut méně, anebo (při její výpravnosti spíše) o třicet minut více, asi bych v kině zůstal sedět ještě dlouho po doběhnutí závěrečných titulků. Konec, který jim takto předchází, stejně zůstává skvělým důkazem Eastwoodovy vyzrálosti – osobní i filmařské. (Matty) 4*
Něco prostě musí skončit druhé, a v duelu dvou filmů natočených v jednom roce od Clinta Eastwooda to nakonec odsrala Výměna, i když i přesto je hodně dobrým filmem. S přehledem jí dominuje Angelina Jolie v roli matky, a dost možná nejlepší roli jakou kdy zahrála. Dostat za ní Oskara musí snad být i povinností, na druhou stranu jsem pochopil, proč je vlastně John Malkovich tak nevýrazná postava co se filmů ale i osobního života týče. Výměna určitě není špatným filmem. Clint Eastwood zvládl své dílo opět na výbornou. Je vidět že si umí vybírat příběhy, které z diváka vydřou uplně nejvíc, a hlavně tomu všemu nechává hezky volný průběh. To se mi na jeho filmech hodně líbí. Ty konce filmů totiž nemají chybu, vždy dokáže překvapit, a to se málokterému filmu povede, většinou mě hlavně závěrem dokáže šokovat ale nedokážu o něm říct, že by mě překvapil. Clint Eastwood si bere na mušku opravdu zajímavé téma a i když se to na první pohled zdá nudné, opak je pravdou, vše se tak nenápadně zvrhne, že jsem se nestačil divit. Díky skvělému výkonu Angeliny Jolie jsem tak měl pocit, jako bych film na podobné téma nikdy neviděl, ale přitom jich už pár vzniklo, jen právě režisér tomu dokázal přidat zajímavě osobité kouzlo, které na první pohled asi nezaujme, ale po shlédnutí se na to divák bude tvářit trošku jinak. (Malarkey) 4*
Clint Eastwood a jeho úspěšný rok 2008. Výměna a Gran Torino jako velmi kvalitní filmy v jednom roce. Lze pouze tleskat. Dobový snímek, který pohltí atmosférou i prostředím, doplněný o "proměněnou" Angelinu Jolie a její červené rty... Vizuálně dokonalé drama o matce, jejichž syn ji jednoho dne nečeká doma, kde ho zanechala. Díky skvělému, chvílemi až ukřičenému, výkonu Angeliny Jolie hodně rychle pochopíte, že doba se mění, ale láska a city matky k dítěti ne. Síla filmu však spočívá nejen v hlavní postavě a příběhu, ale také v dobovém zachycení poměrů nejen "matka syn", ale především poměrů okolo policie a lidských práv. Výměna se tak rychle stává kritickým pohledem do dob, které Amerika dokázala vyřešit a nastolit správné a lidské poměry. Dále je to Clint Eastwood a jeho zrání (kam se hrabe víno...), i když má Výměna podobně vlažné tempo jako Gran Torino, samotné prostředí a doba vše vynahrazuje. Vizuálně je totiž Výměna nádherný film, nejen prostředím, kostýmy a drobnostmi, ale také scénami jako je např zpovídání mladého chlapce detektivem, který "kouří" cigaretu a vše je doplňováno nejen flashbacky, ale také stíny deště za okny... Precizní scéna, která nezůstává osamocena. Celkově je Výměna velmi silný snímek, který osloví příběhem, postavami, atmosférou a prakticky ničím nedokáže urazit. Jako připomenutí krutých třicátých let minulého století dokonalé. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
Čas od času se vynoří film, kolem něhož se strhne nevídaný povyk. Právě teď nadšenecký nátlak o Výměně šíří, že tak úžasný kus musí pobrat Oscary a že Angelina Jolie prý hraje božsky – jako by potřebovala razítko, že umí víc než být sexy. Skutečnost zasluhuje trochu střízlivější tón, i když proti přesile jásajícího davu zanikne.
Dokonalý je příběh, jejž vypráví, jenže nevzešel z čísi geniální mysli – ležel na stole, přesněji v archivech, stačilo jej najít a upravit. Vlastně tenhle skutečný případ spojuje příběhy dva: o boji matky proti policii, která jí místo zmizelého syna vnutila cizí dítě, a kriminální kauzu v pozadí, samu o sobě zajímavější, zvláště když si o ní člověk najde dobová fakta. Ne všechna film postihuje, nicméně právě thriller o děsivém zločinu má ve Výměně filmařsky navrch nad melodramatem zoufalého mateřství.
Režisér Clint Eastwood precizně buduje pečlivou kresbu poctivého retra tlumených barev od starých tramvají až po kolečkové brusle spojovatelek v telefonní centrále, kde hrdinka pracuje. Vypráví čistě, přesně a bez kudrlinek, zato každou emoci vyzobává až do posledního užmoulaného drobečku.
Angelina Jolie skutečně obstojí se ctí, ale nepředvádí nic, co by nesvedla každá jiná solidní herečka. Navíc v močálu citového vydírání musí přebrodit i režisérova slzotvorná klišé jako scénu matky se synovým medvídkem. Strach, radost, vztek i zklamání umí prodat, jen se při každém zjitřeném výbuchu chytá za hlavu týmž gestem, jímž se nikdy nepocuchá.
A konečně společenskokritická nota skřípe omšelým stereotypem. Dobrotivý kněz, právník lidumil a jediný neúplatný muž zákona stojí proti zkorumpovanému policejnímu sboru tajně provázanému s radnicí a psychiatrií.Na psychiatrii se odehrají výjevy opravdu drsné a ponižující, ale taky zbytečně názorné mučení elektrošoky – a některé pacientky se blíží karikatuře v duchu Dívky na koštěti, o filozofující prostitutce nemluvě.
Skvěle hrají všechny děti, zejména nastrčený „syn“ nebo zlomený svědek děsivého obludária na zchátralém ranči, kde z pohozených seker, nožů a westernově zlověstného ticha buduje film vražednou tíseň vskutku jedinečně. Thrillerové okamžiky právem omračují.
Ale spiknutí působí příliš okatě, účelově obchází logiku – proč žena shání svědky a důkazy tak pozdě? Bojuje se jako vždy pomocí médií a dlouze, od demonstrací přes soudní síně až pod šibenici.
Platí, že mimořádně silný příběh nepotřebuje nic než míru; škodí mu, když jsou „zlí“ až příliš zlí a „dobří“ až moc ušlechtilí. A čistě na okraj, líčí-li Výměna přerod obyčejné matky v bojovnici za nejen vlastní spravedlnost, opomíjí fakt, že ta skutečná se s provinilým policistou dlouho soudila o finanční odškodnění.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Christine Collinsová musí v březnu 1928 odejít nečekaně do práce. Nechá devítiletého syna Waltera doma a on zmizí. Christine zavolá policii, ale dozví se, že policie může vyhlásit pátrání po pohřešovaném až za dvacet čtyři hodin. Příštího dne se kapitán J. J. Jones z policejního oddělení v Los Angeles ujímá vyšetřování, ale bezúspěšně. Případ se dostává do povědomí veřejnosti. Zmiňuje se o něm i presbyteriánský pastor Gustav Briegleb, který ve svých kázáních brojí proti korupci a zvůli v místním policejním sboru. V červenci kapitán Jones oznámí Christine, že policie v Illinois objevila chlapce, který cestoval s jakýmsi tulákem. Chlapec prohlašuje, že je Walter Collins. Policie pozve novináře, aby se zúčastnili shledání matky se synem. Christine však zjistí, že to její syn není... Christine se pak nechá policií přesvědčit, že syna v šoku nepoznala, a odveze si chlapce domů. Postupně ale získává důkazy: chlapec má obřízku, kterou Walter neměl, je menší než Walter a i chrup má jiný. Jones spolu s policejním náčelníkem Jamesem E. Davisem, ve spolupráci s kapacitami v identifikaci pohřešovaných dětí, se ji stále snaží přesvědčit o opaku. Christine trvá na tom, aby policie dál jejího syna hledala. Pastor Briegleb se s Christine sejde a podpoří ji v jejím boji. Christine svým nesouhlasem policii překáží a Jones ji nakonec dá umístit do psychiatrické léčebny. Tam ji nutí, aby podepsala, že chlapec je její syn... Mezitím detektiv Lester Ybarra dostane úkol deportovat do Kanady mladého Sanforda Clarka, který se ilegálně zdržuje na ranči svého bratrance Gordona Northcotta. Clark se mu svěří, že ho Northcott donutil, aby mu pomáhal brutálně zabít asi dvacet chlapců, které unesli. Na fotografiích pohřešovaných pozná mezi unesenými i Waltera. Na ranči se najdou kosterní pozůstatky. Northcott je dopaden a zatčen. Briegleb informuje o případu v rozhlase a organizuje protesty před budovou policejního oddělení. Zasadí se i o to, aby byly z psychiatrie propuštěny ženy, které se tam dostaly zvůlí policie. Christine na policii podá žalobu a Briegleb jí obstará obhájce.
Během slyšení se potvrdí všechny důkazy o tom, že nalezený chlapec není Walter. Obhájce zdůrazní, že Jones umístil Christine na psychiatrii bez soudního příkazu. Náčelník Davis se snaží zachránit situaci. Dá tisku prohlášení o tom, že identifikovali chlapce jako Arthura Hutchinse. Přijede si pro něj jeho vlastní matka a Arthur řekne před novináři, že ho policie nutila, aby se za Waltera vydával. Northcott je odsouzen k trestu smrti oběšením, kapitán Jones je suspendován, náčelník Davis degradován a starosta města se vzdá kandidatury na další období... Christine se po pěti letech dozví, že byl nalezen další chlapec z ranče David Clay. David na policii vypoví, že se třem chlapcům, mezi nimiž byl i Walter, podařilo z ranče utéct. Northcott se je tehdy vydal hledat autem a David se během útěku od Waltera a jeho kamaráda odpojil. Christine má naději, že by její syn mohl být ještě naživu.
O FILMU
Historie Los Angeles je poznamenána mnoha senzačními příběhy korupce, utajování a zločinů. Již od doby soudního procesu s vrahem Roscoe “Fatty” Arbucklem, který v roce 1921 znásilnil a zavraždil mladou, vycházející hvězdu Virginii Rappe, přes únos misionářky Aimee Semple McPherson v roce 1926 po vraždu Blacka Dahlia v roce 1947, “město andělů” pronásledovaly skandály a vrhaly nepříznivé světlo na jeho politické představitele.
Nakonec to byl téměř zapomenutý příběh svobodné matky z pracující třídy, jež i přes beznadějné vyhlídky na úspěch nevzdala bitvu, aby nalezla svého syna, který po téměř 80 letech spojil v Hollywoodu několik vysoce uznávaných filmařů.
Dokumenty o sporu Christine Collins a městské rady L.A. ležely téměř 100 let na hromadách s dalšími deseti tisíci spisů v archívech losangelské radnice. Spisy umožnily poskládat vyprávění o zmizení devítiletého hocha a o chybném, zkorumpovaném vyšetřování případu losangeleskou policií.
Udivující příběh svobodné matky, která přemohla politickou mašinérii, před roky objevil scénárista, bývalý novinář Los Angeles Times, The Herald Examiner a Time J. Michael Straczynski. Jak přísloví říká, novinář je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho zdroj. Když Straczynskimu zavolal jeho dlouholetý kontakt z městské radnice, aby se přišel podívat do spisů, které budou skartovány, věděl, že objeví dobrou látku.
V roce 1928 stál v čele Los Angeles starosta George E. Cryer, podporovaný policejním ředitelem James E. Davis a jeho lidmi, terorizujícími město na požádání. Že něco není v pořádku, začalo vylézat na světlo ve chvíli, kdy svobodná pracující matka nahlásila, že se ztratil její devítiletý syn. Policie nedokázala během několika příštích měsíců najít žádnou stopu, která by objasnila záhadnému zmizení, což zhoršovalo veřejné mínění o práci strážců pořádku.
Když policie oznámila, že Waltera našla, Christine Collins i všichni zúčastnění čekali se zatajeným dechem. Policie považovala případ za úspěšně vyřešený a v rámci vylepšení veřejného mínění, zastavení kritiky své práce a odvedení pozornosti od korupčních skandálů, zorganizovala velmi veřejné setkání matky se ztraceným synem. Objevil se ale problém. Hoch, se vracel ke své matce, nebyl Walter.
Přes okamžité a opakované upozorňování, že chlapec není její, nebyla paní Collins vyslyšena. Podle dochovaných záznamů jí kapitán J.J. Jones, kterému byl případ svěřen, řekl, “ať to s chlapcem na pár týdnů zkusí”. Zmatená a překvapená matka souhlasila. Tím byl případ definitivně uzavřen.
Na pouhé tři týdny. Do doby, než paní Collins přivedla “Waltera” zpět na policejní stanici s tím, že ať si kdo chce, co chce, říká, toto dítě není její. Kapitán Jones, nezvyklý, že by někdo o jeho rozhodnutích pochyboval - tím méně žena, obvinil Christene Collins z urážky a místo uznání omylu, že jí vrátili jiného chlapce, ji poslal do místní psychiatrické léčebny. Collins zde byla zavřena dlouhých pět dní bez jakékoliv možnosti právní pomoci.
Chlapec, který předstíral, že je devítiletý Walter, se později přiznal, že je dvanáctiletý Arthur Hutchens (nebo také Billy Fields, jak si občas říkal), uprchlík, jehož snem bylo se dostat do Hollywoodu, kde by se mohl setkat se svým filmovým idolem Tomem Mixem. V jednom bistru v Illinois mu místní číšník řekl, že je velmi podobný chlapci Walterovi, který se ztratil v Los Angeles. Hutchens chytil příležitost za pačesy a přihlásil se na policii jako ztracený Walter. Christine Collins mu zaplatila jízdenku do L.A. a kromě toho mu poskytla ubytování a stravu. Jeho jednání nevědomky odstartovalo sérii událostí, které navždy změnily policii v Los Angeles.
Scénárista Straczynski případ fascinovaně studoval téměř rok. To, co zjistil, bylo ještě více znepokojující než hloupý podvod mladého Hutchense. V zaprášených spisech objevil paralelní příběh Gordona Northcotta, který byl nejprve obviněn a později zproštěn obvinění, že zabil Waltera Collinse. Spisy ukázaly, že policejní moc v té době byla nepřemožitelná a nezměnitelná. V případu dále figuroval muž jménem Gustav A. Briegleb, presbyteriánský pastor a společenský aktivista, který Christině Collins pomáhal. Stál v čele spolku, jehož posláním bylo burcovat veřejnost, aby nezavírala před korupcí policie oči. Briegleb s Collins a jejím obhájcem trvali na tom, že Walterův případ nebude pohřben a naopak nelidské zacházení s Christinou v psychiatrické léčebně bude odhaleno všem, kteří budou chtít naslouchat. Výsledkem jejich snah bylo odvolání nejvyšších představitelů města a odhalení korupce, která byla běžnou součástí činnosti veřejných složek.
Ačkoliv Christine Collins zemřela v roce 1935, po sedmi letech marného hledání svého syna, Straczynski zdůrazňuje sílu jejího odkazu: “Podstatou byla touha Christine Collins zjistit, co se stalo. Touha, které se i přes různé překážky nikdy nevzdala. Její odhodlanost se odrážela v právním systému. Chci jít tímto filmem vzdát hold.” Její jednoduchá otázka: ‘Kde je můj syn?’ porazila politickou reprezentaci města Los Angeles.
S dokončeným scénářem už Straczynskemu zbývalo jen najít režiséra a představitelku hlavní role. Ty našel v Clintonovi Eastwoodovi a Angelině Jolie, což pro něj byla velká pocta, neboť původně byl scénář určen “jen” pro televizní film. Výměna je Straczynskeho celovečerní debut.
Šokující, skutečný příběh zaujal oscarové producenty Briana Grazera a Rona Howarda, kteří mají zálibu v natáčení skutečných událostí. Jmenujme alespoň takové trháky jako Americký gangster, Čistá duše, Těžká váha, Světla páteční noci nebo Apollo 13.
Všichni stěžejní členové filmového týmu byli příběhem natolik fascinováni, že nabídku točit Výměnu okamžitě přijali. Jediná, kdo váhal, byla Angelina Jolie. Režisér i producenti byli přesvědčeni, že ona je nejlepší možnou herečkou pro ztvárnění Christine. Ona sama ale nechtěla hrát matku, které unesou syna. Nechtěla přenášet negativní myšlenky do svého blízkého okolí. Nakonec ale rozhodlo odhodlání a síla, s jakou svobodná matka bojovala proti systému a korupci. S tím se podle Jolie setkáváme i dnes a i my s tím musíme neustále bojovat.
Christine Collins na sedmileté cestě hledání syna a odpovědí na otázky provázela řada přívrženců i protivníků. Jejím hlavním zastáncem byl presbytariánský pastor a aktivista, reverend Gustav Briegleb, který se dobrovolně stal hlídacím psem upozorňujícím na rozklad a bezuzdou úplatnost představitelů města. Briegleb upozornil na to, že obyvatelé Los Angeles příliš snadno věří proklamacím policie, že jejich podivné akce jsou městu prospěšné. Snažil se občany burcovat, aby se detailněji zabývali tím, co, proč a za jakých podmínek policie dělá. Reverenda, který sehrál v Christinině pátrání stěžejní roli, (a který jí v našem příběhu zachránil život) ztvárnil uznávaný herec John Malkovich.
Angelina Jolie o vztahu dvou hlavních postav říká: “Briegleb byl silná osobnost, který Christine dodával odvahu a táhl ji kupředu. Dal jí pocit síly, kterou mohla přijmout jen od někoho, kdo představoval jiný typ autority, než proti které bojovala. Reverend jí říkal, ‘Nejste blázen. A ti lidé jsou špatní. I když oni představují zákon, neznamená to, že se jich máte bát. Musíte se jich neustále ptát.’”
Podle Malkoviche aktivista Briegleb představuje jednoho z prvních bojovníků za spravedlnost, který pro to využil vliv médií. Reverend měl vlastní pořad v rádiu, ve kterém promlouval k lidem, kázal své modlitby a poukazoval na nesprávné policejní praktiky. Podle něj byla v té době losangeleská policie nejneschopnější a nejvíce úplatná policie ve Spojených státech.
Dalším, kdo stál po boku Christine Collins, byl proslulý obhájce S.S. Hahn, jenž se ujal jejího případu. Jako potomek slavné losangeleské rodiny v sobě nesl politickou historii starou několik desítek let, na kterou navázaly i budoucí generace politiků včetně předsedy městské rady Kennetha Hahna nebo bývalého starosty Jamese Hahna.
Herec Jeffrey Donovan ztělesnil ukázkového padoucha, nelítostného kapitána J.J. Jonese, šéfa policejního oddělení zabývajícího se případy dětí a mladistvých, který donutil traumatizovanou Christine Collins, aby přijala cizího chlapce za svého syna. Ačkoliv Collins vyhrála soudní spor proti městu, který ji přinesl 10 800 dolarů, nikdy nevysoudila žádné finanční odškodnění na kapitánovi Jonesovi. Herec Donovan byl překvapený, jakým vlivem jeho postava disponovala. Kapitán bez jakékoliv oprávnění a bez důkazů nechal Christine Collins zavřít na samotku do psychiatrické léčebny.
Ačkoliv případ Waltera Collinse nebyl nikdy vyřešen, paralelní policejní vyšetřování přineslo jiné šokující odhalení. V roce 1928, patnáctiletý synovec Gordona Northcotta, Sanford Clark dovedl policii na strýcovu slepičí farmu blízko městečka Wineville v Kalifornii. Policie vedená detektivem Lesterem Ybarrou zde objevila zůstatky několika dětí zabitých sekerou. Sanford přísahal, že jedním ze zabitých byl malý Walter, ale pravda zůstala i v tomto případě neodkryta. Vyšetřování ukázalo, že dvacetičtyřletý sériový vrah Northcott se svojí matkou unesl, mučil a zabil několik malých chlapců. Northcott byl odsouzen za vraždu čtyř dětí, ale předpokládá se, že jejich počet byl mnohem vyšší. Tento zrůdný padouch si až do poslední chvíle, než byl popraven, hrál s vírou Christine Collins, že její syn je možná naživu. Díky faktu, že Christine i Northcot byli dennodenně na prvních stránkách novin, k ní tento psychopat pociťoval podivnou spřízněnost.
Northcottova matka byla odsouzena k doživotí. Do role krutého psychiatra Jonahtana Steela, který stál v čele léčebny, kam byla Christine Collins neprávem uzavřena, byl obsazen divadelní a televizní herec Denis O’Hare, jenž si po boku Angeliny Jolie nedávno zahrál v dramatu Síla srdce.
Amy Ryan hraje zpupnou pacientku léčebny Carol Dexter, prostitutku, která měla poměr s policajtem a po rozchodu byla “uklizena” do ústavu. Dexter, se v léčebně stane ochráncem truchlící Christine.
Angelina Jolie vzpomíná, že když naposledy hrála postavu zavřenou v léčebně pro mentálně nemocné, její postava byla drsné a zábavné Carol dost podobná. Devítiletého Waltera hraje mladý herec Gattlin Griffith a Devon Conti ztvárnil dvanáctiletého podvodníčka Arthura Hutchense, který se za zmizelého chlapce nějakou dobu vydává.
Skutečné postavy jsou ve filmu doplněné několika smyšlenými. Patří k nim detektiv Lester Ybarra, jenž vyřešil případ Gordona Northcotta a ukázal na možnou souvislost s případem Waltera Collinse. Stejně tak postava policejního šéfa Jamese E. Davisa, muže, který velmi stál o to, aby Christine Collins zmizela jednou provždy.
Clint Eastwood, jenž režíroval více než 30 filmů, při natáčení hojně využívá svých hereckých zkušeností. Není zastáncem zkoušek (čímž získá více autentické herecké výkony) a dlouhých záběrů. Herci si jeho přístup nemohli vynachválit, má prý mimořádný dar vést lidi, správně se rozhodnout ve správnou chvíli a pochválit výkon každého herce.
Město Los Angeles hraje ve Výměně důležitou roli. Je to místo, kde se odehrává celý příběh a proti jemuž vedení se Christine Collins postaví.
Vybrání lokací, které budou duplikovat “město andělů: 20. a 30. let minulého století, bylo podrobeno důkladnému průzkumu. Díky moderní výstavbě většina starších čtvrtí (včetně té, ve které rodina Collinsových bydlela) dnes neexistuje. Z fotografií ze součastnosti a z tehdejší doby není možné nalézt téměř žádné podobnosti. Přesto se filmařům podařilo nalézt několik nedotčených předměstí (San Dimas, San Bernadino a Pasadena), které mohly ty z 20. let simulovat.
Klíčové scény z městské radnice a soudní síně byly natočeny na skutečných místech.
Kostýmy vytvořila Deborah Hopper, která pracovala už na Eastwoodových filmech zasazených do 40. let minulého století (Vlajky našich otců a Dopisy od Iwo Jimy). Nyní musela obléci téměř 1 000 lidí, kteří se při natáčení objevili před kamerou. Pochopitelně nejdůležitější byla garderobiéra Christine Collins. Angelina Jolie říká, že se v oblečení ve stylu 20. let cítila velmi dobře, připadala si ženštěji a křehčeji. Velmi bizarním doplňkem garderoby její postavy jsou kolečkové brusle, které si v práci obouvala na své boty na podpatku! (aby se mohla rychle pohybovat po kanceláři, kde měla na starosti několik telefonních spojovatelek).
Celý štáb vyzdvihuje vliv Angeliny Jolie při natáčení. Postavu Christine Collins hraje velmi přesvědčivě, ukazuje, co všechno je rodič ochotný udělat pro své dítě.
Pokud Walter Collins žije, je mu 89 let.
Ocenění
Academy Awards
2009 - Angelina Jolie (Hlavní herečka) (nominace)
2009 - Tom Stern (Kamera) (nominace)
2009 - Výprava (nominace)
Golden Globes
2009 - Angelina Jolie (Nejlepší herečka - drama) (nominace)
2009 - Clint Eastwood (Nejlepší hudba) (nominace)
Cannes IFF
2008 - Clint Eastwood (Zlatá palma) (nominace)
BAFTA
2009 - Clint Eastwood (Nejlepší režie) (nominace)
2009 - Angelina Jolie (Nejlepší herečka v hlavní roli) (nominace)
2009 - J. Michael Straczynski (Původní scénář) (nominace)
2009 - Tom Stern (Nejlepší kamera) (nominace)
2009 - Nejlepší střih (nominace)
2009 - Zvuk (nominace)
2009 - Kostýmy (nominace)
2009 - Výprava (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Regina Řandová - Angelina Jolie (Christine Collinsová), Jakub Saic - Michael Kelly (Detektiv Lester Ybarra), Pavel Šrom - John Malkovich (Gustav A. Briegleb), Martin Stránský - Jeffrey Donovan (J.J. Jones), Marek Libert - Jason Butler Harner (Gordon Stewart Northcott), Libor Hruška - Geoffrey Pierson (S.S. Hahn), Irena Hrubá - Amy Ryan (Carol Dexterová), Bedřich Šetena - Colm Feore (James E. Davis), Jiří Hromada - Denis O'Hare (Dr. Jonathan Steele), Ivan Jurka - Frank Wood (Ben Harris), Ladislav Cigánek, Petra Jindrová, Štěpán Krtička, Nikola Votočková, Ladislav Běhůnek (titulky)
Překlad: Šárka Bartesová
Zvuk: Dušan Matuška a Antonín Němec
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Miriam Chytilová
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2009
2.DABING (Prima)
V českém znění: Regina Řandová - Angelina Jolie (Christine Collinsová), Jakub Saic - Michael Kelly (Detektiv Lester Ybarra), Jaromír Meduna - John Malkovich (Gustav A. Briegleb), Martin Stránský - Jeffrey Donovan (J.J. Jones), Ondřej Brzobohatý - Jason Butler Harner (Gordon Stewart Northcott), Jiří Plachý - Geoffrey Pierson (S.S. Hahn), Kateřina Březinová - Amy Ryan (Carol Dexterová), Tomáš Juřička - Colm Feore (James E. Davis), Marcel Vašinka - Denis O'Hare (Dr. Jonathan Steele), Martin Zahálka - Frank Wood (Ben Harris), Adam Mišík, Jakub Nemčok, Jindřich Žampa, René Slováčková, Filip Jančík, Lucie Svobodová, Martin Sobotka, Dalimil Klapka, Valérie Zawadská, Jana Páleníčková
Překlad: Olga Pavlová
Zvuk: Richard Tomíček
Produkce: Elen Barčišová, Jana Janoušková
Vedoucí dramaturg: Lucie Musílková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy a režie: Lucie Petra Svobodová
Vyrobila: FTV Prima, spol. s r.o. ve studiu S Pro Alfa CZ a.s. 2012
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 8.1.2009 Bontonfilm
Premiéra USA: 31.10.2008 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 11.05.2009 Bontonfilm (DVD)
Poprvé na DVD: 11.5.2009 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 11.5.2009 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 5 203 607
Tržby celkem - $ 113 020 255
Návštěvnost v ČR 48 264
Náklady (Rozpočet) - $ 55 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Partneři ve zločinu: Clint Eastwood a Angelina Jolie (anglicky) (polské, portugalské, ruské, řecké, španělské)
- Jedinečný dokument z natáčení filmu, který nabízí pohled na vývoj scénáře, precizní režisérský přístup Clinta Eastwooda a podrobný pohled na výrobu.
• Společná nit: Angelina Jolie se mění v Christine Collins (anglicky) (polské, portugalské, ruské, řecké, španělské)
- Profil Angeliny Jolie a její inspirace pro postavu Christine Collins ze skutečného života.
• Obraz v obraze
• Los Angeles: Tehdy a teď
• Archivy
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.40:1
česky Dolby Digital 5.1, anglicky DTS-HD Master Audio 5.1, maďarsky Dolby Digital 5.1, polský komentář Dolby Digital 5.1, portugalsky (Brazílie) Dolby Digital 5.1, rusky Dolby Digital 5.1, thajsky Dolby Digital 5.1, turecky Dolby Digital 5.1, španělsky (Latinská Amerika) Dolby Digital 5.1
anglické, bulharské, české, hebrejské, chorvatské, islandské, maďarské, polské, portugalské, rumunské, ruské, řecké, španělské, thajské, turecké
Tvůrci a herci
Clint Eastwood (Režie), Clint Eastwood (Produkce), Brian Grazer (Produkce), Ron Howard (Produkce), Robert Lorenz (Produkce), Clint Eastwood (Hudba), Tom Stern (Kamera), Joel Cox (Střih), Gary Roach (Střih), Ellen Chenoweth (Casting), James J. Murakami (Scénografie), Deborah Hopper (Kostýmy), Michael Dressel (Zvuk), Alan Robert Murray (Zvuk), Jay Wejebe (Masky), Toni G (Masky), Zoe Hay (Masky), J. Michael Straczynski (Scénář), Angelina Jolie (Herec), John Malkovich (Herec), Jeffrey Donovan (Herec), Michael Kelly (Herec), Colm Feore (Herec), Jason Butler Harner (Herec), Amy Ryan (Herec), Geoff Pierson (Herec), Denis O'Hare (Herec), Frank Wood (Herec), Peter Gerety (Herec), Reed Birney (Herec), Gattlin Griffith (Herec), Morgan Eastwood (Herec), Ric Sarabia (Herec), Debra Christofferson (Herec), Pamela Dunlap (Herec), Riki Lindhome (Herec), Dale Dickey (Herec), Eddie Alderson (Herec), Michael McCafferty (Herec), Joshua Logan Moore (Herec), Zach Mills (Herec), Colby French (Herec), Peter Breitmayer (Herec), Phil Van Tee (Herec), Lily Knight (Herec), Ryan Cutrona (Herec), Gregg Binkley (Herec), E.J. Callahan (Herec), Devon Gearhart (Herec), Kerry Hennessy (Herec), Jen Lilley (Herec), Darin Mangan (Herec), Rob Watt (Herec), Michael Dempsey (Herec), Bruce Holman (Herec)
2008/141/USA/Drama, Mysteriózní, Historický
Zajímavost k filmu
- Jedinou budovou, která se od události, kterou film zachycuje, vůbec nezměnila, je losangeleská radnice.
- Dům, ve kterém bydlela skutečná Christine Collins, je dnes již zakrytý dálnicí. Tvůrci filmu proto museli najít jinou, podobnou čtvrť, na které stačilo provést jen několik úprav, aby vypadala jako z doby, kterou film zachycuje. Nakonec tak stačilo jen přemístit satelitní anténu a moderní poštovní schránku.
- Los Angeleské filmové nádraží je ve skutečnoti nádraží v San Bernardinu, které bylo postaveno v roce 1916.
- Skutečná postava, zde v podání Angeliny Jolie, se s provinilým policistou dlouho soudila o finanční odškodnění.
- Ve scéně z psychiatrické léčebny, odehrávající se roku 1928 je použitá elektro-convulsivní terapie (známá spíše jako elektrošok). Elektrošoky ale poprvé na lidech aplikoval až v roce 1937 italský lékař Ugo Cerletti.
- Ve scéně z roku 1935, kdy večer poslouchá Christine v práci přímý přenos z udílení Oscarů, to ve skutečnosti ale nebylo možné. V roce 1935 ceremoniál udílení cen Academy Awards nebyl přenášen živě. Potom se telefonem dozvídá, že se nalezl živý jeden z pohřešovaných chlapců a odchází na policii. V záběru je ale vidět, že je den a ne večer.
- Detektiv Ybarra (Michael Kelly) použije výraz "sériový vrah". Tuto frázi ale použil poprvé až v sedmdesátých letech speciální agent FBI Robert Ressler a zažila se až pár let později.
- Kino, které vidíme na konci filmu, uvádí film Stalo se jedné noci (1934).
- Dobové kostýmy pre takmer tisíc ľudí vytvorila návrhárka Deborah Hopper, ktorá s režisérom Clintom Eastwoodom spolupracovala tiež na filmoch Zástavy našich otcov a Listy z Iwo Jima.
- Scénárista filmu Michael Straczynski napsal scénář podle případu, který objevil v archivu losangeleské radnice. "Chystali se ničit staré záznamy a nabídli mi, jestli se v nich nechci prohrabat, než skončí v peci. Když jsem narazil na tenhle záznam, nevěřil jsem, že se to opravdu přihodilo," řekl.
- Ve filmu si zahrála i dcera režiséra Morgan Eastwood, kterou její otec obsadil už ve filmu Million Dollar Baby.
- Prohlášení policejního šéfa je založeno na jeho původních citacích z novin.
- Pro film bylo připraveno přes 150 historických aut, které byly zapůjčeny od sběratelů.
- Některá půjčená auta byla v tak dobrém stavu, že se musela přidělávat umělá rez, či prachem a vodou zhoršovat jejich stav.
- Rozpočet filmu činil 55 mil. dollarů. Natáčet se začalo 15. října 2007 a konec natáčení byl 14. prosince 2007.
- Clint Eastwood omezoval počet zkoušek, aby dosáhl větší autentičnosti.
- Původní délka filmu činila necelé tři hodiny.
- Založeno na pravdivém příběhu o sérii vražd známých jako „Wineville Chicken Coop Murders.“
- Jedinou budovou, která se od události, kterou film zachycuje, vůbec nezměnila, je losangeleská radnice.
- Dům, ve kterém bydlela skutečná Christine Collins, je dnes již zakrytý dálnicí. Tvůrci filmu proto museli najít jinou, podobnou čtvrť, na které stačilo provést jen několik úprav, aby vypadala jako z doby, kterou film zachycuje. Nakonec tak stačilo jen přemístit satelitní anténu a moderní poštovní schránku.
- Los Angeleské filmové nádraží je ve skutečnoti nádraží v San Bernardinu, které bylo postaveno v roce 1916.
- Skutečná postava, zde v podání Angeliny Jolie, se s provinilým policistou dlouho soudila o finanční odškodnění.
- Ve scéně z psychiatrické léčebny, odehrávající se roku 1928 je použitá elektro-convulsivní terapie (známá spíše jako elektrošok). Elektrošoky ale poprvé na lidech aplikoval až v roce 1937 italský lékař Ugo Cerletti.
- Ve scéně z roku 1935, kdy večer poslouchá Christine v práci přímý přenos z udílení Oscarů, to ve skutečnosti ale nebylo možné. V roce 1935 ceremoniál udílení cen Academy Awards nebyl přenášen živě. Potom se telefonem dozvídá, že se nalezl živý jeden z pohřešovaných chlapců a odchází na policii. V záběru je ale vidět, že je den a ne večer.
- Detektiv Ybarra (Michael Kelly) použije výraz "sériový vrah". Tuto frázi ale použil poprvé až v sedmdesátých letech speciální agent FBI Robert Ressler a zažila se až pár let později.
- Kino, které vidíme na konci filmu, uvádí film Stalo se jedné noci (1934).
- Dobové kostýmy pre takmer tisíc ľudí vytvorila návrhárka Deborah Hopper, ktorá s režisérom Clintom Eastwoodom spolupracovala tiež na filmoch Zástavy našich otcov a Listy z Iwo Jima.
- Scénárista filmu Michael Straczynski napsal scénář podle případu, který objevil v archivu losangeleské radnice. "Chystali se ničit staré záznamy a nabídli mi, jestli se v nich nechci prohrabat, než skončí v peci. Když jsem narazil na tenhle záznam, nevěřil jsem, že se to opravdu přihodilo," řekl.
- Ve filmu si zahrála i dcera režiséra Morgan Eastwood, kterou její otec obsadil už ve filmu Million Dollar Baby.
- Prohlášení policejního šéfa je založeno na jeho původních citacích z novin.
- Pro film bylo připraveno přes 150 historických aut, které byly zapůjčeny od sběratelů.
- Některá půjčená auta byla v tak dobrém stavu, že se musela přidělávat umělá rez, či prachem a vodou zhoršovat jejich stav.
- Rozpočet filmu činil 55 mil. dollarů. Natáčet se začalo 15. října 2007 a konec natáčení byl 14. prosince 2007.
- Clint Eastwood omezoval počet zkoušek, aby dosáhl větší autentičnosti.
- Původní délka filmu činila necelé tři hodiny.
- Založeno na pravdivém příběhu o sérii vražd známých jako „Wineville Chicken Coop Murders.“
Odkazy
Hrají:
Angelina Jolie, John Malkovich, Jeffrey Donovan, Michael Kelly, Colm Feore, Jason Butler Harner, Amy Ryan, Geoff Pierson, Denis O'Hare, Frank Wood, Peter Gerety, Reed Birney, Gattlin Griffith, Morgan Eastwood, Ric Sarabia, Debra Christofferson, Pamela Dunlap, Riki Lindhome, Dale Dickey, Eddie Alderson, Michael McCafferty, Joshua Logan Moore, Zach Mills, Colby French, Peter Breitmayer, Phil Van Tee, Lily Knight, Ryan Cutrona, Gregg Binkley, E.J. Callahan, Devon Gearhart, Kerry Hennessy, Jen Lilley, Darin Mangan, Rob Watt, Michael Dempsey, Bruce Holman, Dominick Dunne, Wendy Worthington, Julie Berlin, Mary Stein, Christopher Karl Johnson, Jim Cantafio, Jeffrey Hutchinson, Pete Brown, Cooper Thornton