Vykoupení z věznice Shawshank / Shawshank Redemption The (1994/142/USA/Drama, Krimi) 95% -Blu-ray-
21.11.2021 12:18
JEDNOU VĚTOU
„Vězeňské drama o nevině odsouzeném muži, který se nevzdal a přátelství, kterému se podařilo překonat kamenné zdi žaláře."
OBSAH
Strach dělá z lidí vězně. Naděje jim dává křídla. Film natočený podle novely Stephena Kinga. Strhující příběh o přátelství, naději a moudrosti s velmi výraznými hereckými i charakterovými osobnostmi. Andy Dufresne (Tim Robbins) přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem (Morgan Freeman) a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům. Film získal mnoho ocenění filmové kritiky a díky svému hluboce humánnímu poselství, skvělým hereckým výkonům a působivému zpracování byl 7 x nominován na Oscara - za nejlepší film, herce v hlavní roli (Morgan Freeman), nejlepší scénář, kameru, hudbu, střih a zvuk.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeden z nejlepších filmů všech dob!! Na vylíčení toho, jak je tento snímek úžasný, ještě nemá čeština dostatek výstižných slov, takže jen krátce - fantastické, grandiózní, velkolepé, skvělé, vynikající, excelentní, úžasné, jedinečné, nezapomenutelné, špičkové, dokonalé, nádherné, geniální, a hlavně lidské! Tim Robbins i Morgan Freeman se svými výkony povýšili mezi herecké velikány a Frank Darabont si nasadil laťku tak vysoko, že aby ji přeskočil, musel by natočit film, u nějž by diváci asi umřeli úžasem. Procítěný a pečlivě zpracovaný příběh neprávem odsouzeného muže musí dostat na kolena i nejotrlejší z diváků a to tak razantně, že se z těch kolen mnozí ani bez pomoci nezvednou. Naprosto dokonalý zážitek pro každého, kdo má ještě alespoň zbyteček srdce na svém místě s jednou neoddiskutovatelně nezapomenutelnou scénou. Kdo neviděl, neuvěří. (Radyo) 5*
Dvojnásobný doživotní trest. Sakra práce. Sakra vyhlídky. Brzy pochopí, co ho ve věznici čeká. Přežije, pokud bude živit naději, a pokud bude věřit ve své schopnosti. Jednomu dozorci pomůže s daňovým přiznáním, jinému poradí skrze dědictví. A šéfovi věznice začne připravovat rozpočet zařízení. Vykoupení platí za nejpůsobivější kousky z vězeňského prostředí. Nechybí mu napětí, jemný humor i inteligentní zvraty. Nečekaná pointa se líbí i třeba napočtvrté, děj je navíc natolik silný, že nevadí ani hodně výživná stopáž. A vůbec nevadí ani to, že se pohybujeme prakticky jen na několika desítkách metrech čtverečních. Herecké výkony jsou na jedničku, postavy jsou i přes vězeňský mundůr důstojnými vypravěči. I za mřížemi se dají zažít sakra zajímavé příběhy (ač líbivé a žánrově konvenční) – Frank Darabont a Stephen King jsou těmi nejlepšími průvodci. Nadčasový kus. Toho si na něm možná cením úplně nejvíc. (castor) 5*
Můžete mi říkat, že Frank Darabont je režisér Zelené míle (skvělý film) a nebo Majesticu, ale pro mě bude nesmrtelný jediným dílem a to Vykoupením z věznice Shawshank. V podstatě dokonalé dílo, které svou formou, jednoduchostí a emocemi strčí do kapsy i mnohem hlubší snímky. Darabont předvedl, jak jednoduše a příjemně lze navodit sympatie pro kohokoliv a kdekoliv". Tim Robbins a Morgan Freeman předvádějí slastné herectví, které pohladí diváka a dokazuje jejich obrovské schopnosti hrát kohokoliv v jakékoliv situaci a okamžiku života. Celý film je natolik sympatický a poutavý, že kdykoliv k němu přijdete, zůstanete u něj a nebudete chtít odejít, ani na krok. Neznám příjemnější a milejší film, který dokáže pohladit po lidském srdci a vyvolat tak příjemné emoce. (Djkoma) 4*
V.I.M. FILMU
Andy je smolař a hlavně je podle všeho vinen. Nebo ne? Asi tolik víme k výchozí situaci, která nás zavádí do soudní síně a posléze před brány Shawshanku, bájné věznice, kam strkají ty nejhorší případy, jimž už pravděpodobně není pomoci a pokud ano, tak až za několik dekád. Andy si tu odsedí trest, po kterém ho nečeká pohled na denní světlo nefiltrované mřížemi, ale jenom rakev a rubáš. Jaká větší může být motivace dostat se odsud dřív než se mu osud zpečetí?
Shawshank, přestože si k dnešnímu dni ukousl 15 let od svého vzniku, zvláštním způsobem redefinoval a připomněl žánr vězeňského dramatu. Redefinoval proto, že na něj Darabont nahlíží přes nezvykle pozitivní optiku a připomněl proto, že tenhle žánr původně příslušel spíše 70. létům. Ústředním motivem Shawshanku – na rozdíl od žánrových souputníků – však není primárně útěk z vězení. Je to vyprávění o světě ve světě, kde platí pravidlo prvního dne dalšího zbytku života – pokud se do něj probudíte, máte zase na 24 hodin vyhráno. A co bude dál, to ví jen bůh a vězeňská rada.
Peklo na zemi je však pro někoho rájem na zemi. Shawshank nejlépe ze všech dosud natočených filmů otevírá knihu z druhé strany a velmi živě předestírá, kterak je těžký návrat do reality všedních dní. Každý druhý vězeň přivyká řádu natolik, že se nechce vracet do světa, kterému už dávno nerozumí a učit se pravidla, která už možná dost dobře nepochopí. Je mu dobře v teplé cele, kde má jistotu stravy, vycházky a dobré práce v prádelně za mrzký peníz. Navíc je tu spousta chlapů, co vidí věci stejně. A i za ty desítky let je mezi sebou pořád co probírat.
Andy sem od začátku nepatří. Je inteligentní, je ambiciózní a umí to dobře s čísly. To mu otevírá široké spektrum možností, jehož postupným procházením šplhá vstříc svému snu. Příběh o něm je plný emocí a chemie, která na jiném místě na světě nemůže vzniknout. Chvílemi jsem měl pocit, že Darabont líčí Shawshank jako letní tábor na celý život. Nechce se vám z něj domů a těch zážitků je tu na celé souborné vydání románů. Kdesi však pořád číhá vlk, který neustále upomíná, že i tábory jsou nebezpečné a lidi v nich mohou umírat. To je druhá stránka věci, která vrací diváka na zem. Ale ta první je fajn a přestože je vytyčena mezi mantinely šedých vězeňských stěn, dýchají z ní většinu času nálady pozitivní. Nebo alespoň melancholické.
Mladý věkem, mladý duchem a přesto tolik divácky přívětivý. Darabont nesahá k prapodivným žánrovým kličkám a i když se hrdinův osud záhy vysvětluje, přesto nesklouzává ke klišé a nepodává mu pomocnou ruku. Andy je v tomhle boji přes všechny kamaráčofty a vztahy úplně sám a i proto je ten případný únik z vězení mnohem cennější. Sladčí, krásnější, dokonale povznášející. A Shawshank je film, který působí na divácké nitro úplně stejně. Vyváženým tempem vyprávění, precizním scénářem, dokonalou režií. Formálně i srdcově na jedničku a oprávněně dlouhodobě zahnízděné v prvním desateru předních žebříčků nejlepších filmů všech dob. To je Darabontovo nejvyspělejší dítko, opus magnum a filmová klasika s velkým K.
A pro ty, kdo už slastný Shawshank ochutnali, malé připomenutí s velkou dávkou recese navrch. Na přítomnost spoilerů asi není třeba upozorňovat.
OLDIES FILMU
Pro toho, kdo film neviděl, má trailer zvláštní kouzlo, které ho chytne za rukáv a dotáhne ho do půjčovny, ostatní (a je jich, myslím, většina) si připomenou "jaké to bylo tenkrát poprvé", když Andy potkal Reda, jediného mukla v Shawshanku, který se před ostatními přiznal, že ho odsoudili právem. Ukázka je stylově podkreslena právě Redovým vyprávěním o Andym. Neřeší se tu, zda oné osudné noci zabil svou manželku a jejího milence a jak naznačuje dialog o tom, kdo co udělal nebo neudělal, o tyhle věci ve filmu vůbec nejde. Andy si postupem času získá sympatie spoluvězňů a podaří se mu částečně obměkčit i přísné vedení věznice v čele s Nortonem - fanatickým uctívačem disciplíny a Bible. Moc z těhle událostí v dvouminutové ukázce neuvidíte (naopak uvidíte scény, které naznačují možná až příliš), přesto dokáže Darabontovo dílo i na takhle malé ploše rozvibrovat chloupky po celém těle. Funguje to takhle i u vás? Vyzkoušejte to.
GOLDIE FILMU
Pokud byste se zeptali svých deseti přátel na to, jaký je jejich oblíbený, ba nejoblíbenější film, skoro bych se vsadila, že minimálně pět z nich vám odpoví „Vykoupení z věznice Shawshank“. Je až neuvěřitelné, jakou pozici si tento Darabontův snímek za necelých dvacet let od premiéry vydobyl. Přitom se zpočátku jednalo skoro o propadák. Vykoupení z věznice Shawshank totiž do kin vstupovalo ve filmově bohatém roce. Konkurovaly mu kousky jako Pulp Fiction, které se pyšnilo Tarantinovým rukopisem a nezvyklou narativní strukturou, ale také Bessonův Leon, Disneyho Lví král a především Zemeckisův Forrest Gump, jehož s Vykoupením z věznice Shawshank spojuje ona lidskost a víra v člověka. Diváci však v případě jménem Shawshank neřekli poslední slovo. Postupem času si toto vězeňské drama oblíbili natolik, že mu přiřkli status klasiky a díky hodnocení i neotřesitelnou první pozici snad ve všech myslitelných žebříčcích popularity. Zub času zkrátka tenhle film prověřil jako máloco.
Vykoupení z věznice Shawshank je dlouhometrážním debutem francouzského režiséra Franka Darabonta. Už v 80. letech minulého století se pustil do adaptace Stephena Kinga. Ta spisovatele zaujala, takže o deset let později nic nebránilo tomu, aby vznikl celovečerní film, který rovněž čerpá z Kingova námětu, konkrétně pak z povídky, jež v originále nese jméno Rita Hayworth and Shawshank Redemption. Z Darabonta se postupem času stal skoro specialista na Kinga, pět let po Vykoupení z věznice Shawshank totiž natočil úspěšnou Zelenou míli. Nutno říci, že King sám je vděčným zdrojem inspirace. Z jeho povídek a románů si náměty vypůjčili i další autoři, uniknout by vám neměly filmy jako Osvícení, Stůj při mně nebo třeba Misery nechce zemřít.
Frank Darabont se u Vykoupení z věznice Shawshank nezapsal jen jako režisér, ale i jako scenárista. Scénář se až na malé výjimky věrně drží předlohy, přesto se nejedná o žádné křečovité převedení na filmové plátno. Největší změnou je černošský hlavní hrdina – zde se jednalo o rafinovaný tah. Morgan Freeman byl známým hercem a jeho obsazení tak mělo za úkol přilákat diváky. Konec, který je trnem v oku mnohých kritiků kvůli své prvoplánové kýčovitosti, je dalším producentským trikem a změnou oproti předloze i původní verzi scénáře. Líbivý, žánrově konvenční příběh, který však umí dojmout a přitom nepůsobit lacině, to byly předpoklady úspěchu. Veskrze pozitivní recenze a sedm oscarových nominací však Vykoupení z věznice Shawshank nezachránily. Naštěstí se tento film objevil v době, kdy VHS kazety a kabelová televize byly známou věcí. Pomalu ale jistě pak Shawshank dosáhl kýženého sukcesu. Cesty filmovou džunglí jsou mnohdy trnité. Zapomenutí-hodné snímky slavívají úspěch, ty, které by si slávu zasloužily, se jí často nedočkají. My můžeme být rádi, že Vykoupení z věznice Shawshank se to nakonec podařilo.
Důvodů, proč snímek na poprvé neuspěl, může být více. Tímto zajímavým faktem se zabývalo mnoho odborníků a jejich závěry – špatná reklamní kampaň, komplikovaný název, úzká cílová skupina (vězeňské drama jako žánr primárně určený specifickému mužskému publiku), ale i nesplněná očekávání: diváci jdoucí na Kinga chtějí horor – jsou hodna promyšlení. To, že je Vykoupení z věznice Shawshank vězeňským dramatem, v tomto případě konvenčním, se dnes jako překážka jevit nemusí. Diváci mají zkušenosti s pozdější Zelenou mílí, ale například i s televizní produkcí, jen vzpomeňte na nedávný seriál Útěk z vězení. Shawshank se věrně drží zaběhnutých hollywoodských schémat, ta následuje jak sám Stephen King, tak Frank Darabont, obdivovatel klasického režiséra Franka Capry. Mezi oběma režisérskými osobnostmi lze najít paralely. Zájem o malého člověka a humanistické tendence se jeví jako spojnice mezi oběma přístupy.
Hlavní hrdinové jsou zde v podstatě dva, přesto je pozornost o něco více věnována Andy Dufresneovi, kterého hraje Tim Robbins. Ocitáme se ve 40. letech minulého století na území Spojených států. Andy, mladý bankéř, je neprávem odsouzen za dvojnásobnou vraždu. Vraždu manželky a jejího milence. V shawshankské věznici se potkává s Redem (Morgan Freeman), který už patří mezi ostřílené trestance. I Andy se poměrně záhy s vězeňským životem sžije, přesto nikdy nepřestává myslet na svobodu a vlastní nevinu. Je chytrý, čehož umí náležitě využít on i jeho okolí. Záslužným činem je pomoc ostatním a vybudování knihovny. Méně záslužným, ale zřejmě neodmítnutelným činem pak pomoc s praním špinavých peněz. Důležitým narativním prvkem a dějovým katalyzátorem je postava Tonnyho, díky němuž ostatní pochopí, že Andy skutek, za který byl odsouzen, nespáchal. Pravda ale ohrožuje ředitele věznice, Andy proto musí jednat rychle. Útěk se jeví jako jediná možnost. Ale co Red? Bude jej následovat? Shledají se ještě někdy? A pokud se jim vše podaří, dokáží se začlenit do života mimo vězeňskou celu?
Plusem je zajisté bohatá charakteristika postav a jejich vynikající ztvárnění. Nezaujmou jen hlavní hrdinové, ale také vedlejší postavy. Důležitou roli hraje přátelství mezi oběma hrdiny, ale i jejich povaha. Kladnost Andyho spolu s výše uvedenými aspekty, atraktivitou prostředí a celkovou výstavbou děje činí z Vykoupení z věznice Shawshank typického zástupce žánru. Andy i Red jsou ideální postavy pro diváckou identifikaci. Pozitivní charaktery přesto oplývají lákavou dávkou rebelie, což z nich dělá normální lidi a ne románové či filmové ideály, které by jinak mohly působit odtažitě. Děj popohání Andyho touha po svobodě, ale i, jak z filmu vyplyne později, Redovo hledání naděje. Příběh je vyprávěn z pozice Reda, ten se stává diegetickým vypravěčem i aktérem na plátně.
Formální stránka Vykoupení z věznice Shawshank je precizní. Režisér umně vyjadřuje stísněnost vězeňských prostor a navozuje tak až klaustrofobní atmosféru. Pracuje s rámováním, velikostí záběrů i jejich hloubkou. Příznakové je i použití barev. Studené tóny, modrošedý nádech se objevují ve scénách, které se odehrávají uvnitř věznice. Odrážejí tak atmosféru i náladové rozpoložení postav. Světlejší, jasnější a teplejší tóny pak dominují u mnoha venkovních scén, kdy hrdinové například posedávají na dvoře. Výjimkou samozřejmě není ani závěrečná část filmu, která ústí do v podstatě očekávaného konce. Postavy dokreslují mnohé rekvizity a samozřejmě také jejich kostýmy. A jako správný hollywoodský film, i Vykoupení z věznice Shawshank disponuje citlivě zkomponovanou hudbou, která přesně doplňuje prostředí, atmosféru či samotné postavy.
VELKÁ RECENZE
Film „Vykoupení z věznice Shawshank“ jsem viděla před několika lety a byla jsem z něj nadšená, unešená, šokovaná, ale i zaskočená. Nadšená proto, že se jedná o vynikající film. Unešená poselstvím filmu, které balancuje mezi smrtí a umíráním a nadějí a životem v nesmírně těžkých životních podmínkách. Šokovaná jsem byla velmi zajímavou dějovou zápletkou filmu a jejím vyvrcholením. A čím jsem byla zaskočená? Byl to film, který mě v posledních minutách dokázal rozplakat svou pravdivostí, upřímností, nadějí, ale i přátelstvím, které vydrží a unese všechno. Je to zkrátka film, který se vám dostane pod kůži.
Předlohou pro film byla kniha amerického spisovatele Stephena Kinga „Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank“, která vyšla poprvé v roce 1982. O vězeňské drama projevil zájem o necelých deset let později scénárista a režisér Frank Darabont a zrealizoval jej.
Mladý bankovní manažer Andy Dufresne (Tim Robbins) je v roce 1947 souzen za chladnokrevnou vraždu své ženy a jejího milence, profesionálního golfisty Quentina. Přesto, že tento čin popírá a důkazy předložené obžalobou nejsou příliš spolehlivé, čeká na něj dvojnásobný doživotní trest v obávané věznici Shawshank. Již první okamžiky za jejími mřížemi prozrazují, že se musí vyrovnat s tlakem, který na trestance vyvíjí zkorumpovaný ředitel věznice Sam Norton (Bob Gunton), sadistický vrchní dozorce kapitán Byron Hadley (Clancy Brown) a další bachaři. A přisadí si i někteří spoluvězni, například parta zvaná „Sestřičky“, kterým jde o sex. Všechna utržená příkoří přežívá Andy mlčky, s tichým úsměvem, modřinami na tváři a s pocitem neviny. Na místní poměry až nezvykle klidné chování jej překvapivě sblíží s Redem (Morgan Freeman), jenž si tu odpykává svůj doživotní trest za vraždu už dvacet let. Sílu, jak přežít zdejší peklo, Andy nachází v tajném snu a skryté naději na svobodu...
Vězeňské drama se odehrává v letech 1946 až 1966. Ačkoliv je život ve věznici Shawshank jednotvárný, malá zpestření si každý z vězňů vždycky najde. Někdo se soustředí na četbu, další vězni hrají baseball, jiní se dívají na filmy, hrají karty, dámu či šachy, nebo tajně chovají ptactvo.
Jak léta utíkají, můžeme sledovat nejen ve stárnoucích tvářích hlavních postav, ale také v proměnách společnosti, které do věznice pronikají. Hlavní hrdina Andy si zdobí vězeňskou celu plakáty dívek, které právě letí – pár měsíců po svém příchodu v roce 1947 si na zeď pověsí herečku Ritu Hayworthovou (herečku 40. let XX. století), o deset let později ji vymění za sexuální symbol Marylin Monroe (typická ikona 50. let. XX. století) a poté vyvěsí plakát s americkou herečkou a modelkou Raquel Welchovou (sexuální symbol 60. let XX. století).
Film se nevyhýbá ani drsným scénám. Kdy si na hlavního hrdinu Andyho, vysokého a pohledného mladého muže, brousí zuby a libida parta „Sestřiček“. Ty se ho snaží několik let dostat, Andy se někdy úspěšně brání, někdy prohraje. Jindy vzdoruje proti sexuálnímu zneužití s vypětím všech sil, kdy je zbit téměř do bezvědomí a tráví celé týdny ve vězeňské nemocnici.
Andy vytuší svou příležitost a díky znalostí bankéře, účetnictví a placení daní upoutá pozornost kapitána dozorců Hadleyho a nabídne mu pomoc. O tom se později dozví i ředitel věznice Norton. Nakonec začne Andy „pracovat“ pro většinu bachařů věznice. To mu zajistí větší svobodu a úlevu od šikanování dozorců, ale zároveň ho Norton zatáhne do nelegálního praní špinavých peněz.
Celým filmem se jako červená niť rozvíjí a upevňuje přátelství mezi Andym a Redem. Ačkoliv Red po třiceti letech strávených ve věznici postrádá naději na propuštění, a není se čemu divit, Andy ho povzbuzuje. „Naději ti nikdo vzít nemůže,“ říká Andy a snaží se přimět k tomu, aby mu Red řekl, o čem sní, až jednoho dne bude propuštěn. Ale Red mu vysvětluje, že: „Naděje je pěkně nebezpečná věc!“
Film přes všechny útrapy a beznaděj končí happy endem, nadějí. Naši dva hlavní hrdinové se znovu setkávají a navazují na přátelství, které našli za zdmi vězení Shawshanku.
Ve filmu chybí téměř ženy, jestliže nepočítám pár záběrů na nevěrnou manželku na začátku filmu a několik komparzistek na ulicích. Ale absence žen nesnižuje kvalitu a jedinečnost filmu.
Jediné, co jsem postrádala, bylo více záběrů na úplném konci filmu. Chyběl mi pohled do šťastných tváří dvou hlavních hrdinů, kteří se setkávají na svobodě.
Darabont získal práva na film v roce 1987, když Stephena Kinga zaujal krátkou adaptací jeho „The Woman in the Room“ z roku 1983. To byl příklad jednoho z takzvaných dolarových obchodů, které uzavírá Stephen King s nadějnými filmaři. Darabont později natočil další filmy – Zelená míle a Mlha – podle knih Stephena Kinga.
O režii filmu projevil zájem také Rob Reiner, který již dříve převedl Kingovu knihu Tělo do filmu Stůj při mně. Do role Andyho chtěl Reiner obsadit Toma Cruise a Reda měl hrát Harrison Ford. Darabont Reinerovu vizi zvažoval, ale nakonec usoudil, že film je „jeho příležitostí udělat něco skvělého", a rozhodl se ho režírovat sám. Ačkoli se příběh odehrává v Maine, pro natáčení byla využita věznice v Mansfieldu v Ohiu.
Po uvedení v kinech si film nevedl příliš dobře. Měl premiéru v podobné době jako Pulp Fiction a ve stejném roce, 1994, vznikl i Forrest Gump. A v této konkurenci nemělo Vykoupení z věznice Shawshank dobré tržby z kin. Film však je jedním z nejznámějších příkladů snímku, který dokázal uspět díky domácím kinům. O jeho kvalitách svědčí i jeho hodnocení na IMDb (9,1/10) či ČSFD (95,3 % a současně nejlépe hodnocený film právě před Forrestem Gumpem).
V roce 1994 byl film nominován v sedmi kategoriích na Oscara (nejlepší film, nejlepší herec v hlavní roli – Morgan Freeman, nejlepší adaptovaný scénář, nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší původní hudba a nejlepší zvuk). Vzhledem ke konkurenci, kterou představovaly v témže roce vyrobené filmy Forrest Gump a Pulp Fiction, ale cenu v žádné z kategorií nezískal.
Vykoupení z věznice Shawshank (originální název The Shawshank Redemption) je americký film z roku 1994 napsaný a režírovaný Frankem Darabontem na motivy novely Stephena Kinga. Hlavními hrdiny filmu jsou Andy Dufresne (hraje ho Tim Robbins) a Ellis „Red“ Redding (Morgan Freeman).
Děj filmu pojednává především o životě Andyho Dufresna ve věznici Shawshank, do níž se dostal po odsouzení za vraždu své manželky a jejího milence.
Vykoupení z věznice Shawshank je podle mnoha anket a žebříčků jeden z nejlepších filmů všech dob. V databázi IMDb je (spolu s Kmotrem) hodnocen jako nejlepší film všech dob, stejně tak v Česko-Slovenské filmové databázi.
Film získal celkem sedm nominací na Oscara a dvě na Zlatý glóbus. Ale žádnou z cen neproměnil, protože byly do kin ve stejnou dobu v roce 1994 uvedeny neméně úspěšné filmy jako Pulp Fiction či Forrest Gump.
Přesto se film „Vykoupení z věznice Shawshank“ stal podle mnoha žebříčků jedním z nejlépe hodnocených a sledovaných filmů všech dob.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Film začíná v roce 1947 soudním procesem s Andy Dufresnem (Tim Robbins), který je souzen za vraždu své manželky a jejího milence. Je odsouzen k dvěma doživotním trestům, které si má odpykat v Shawshanku, fiktivní věznici ve státě Maine. Ve vězení se posléze spřátelí s Redem (Morgan Freeman) a dalšími vězni (včetně Brookse Hatlena hraného Jamesem Whitmorem).
Během prvních let ve vězení Andy snáší nespravedlivost a kruté zacházení vězeňských stráží a také opakované znásilňování od jedné skupiny násilnických vězňů. Díky své předvězeňské kariéře bankéře a znalostem v oblasti účetnictví a placení daní upoutá pozornost kapitána dozorců Byrona Hadleyho (Clancy Brown) a později také ředitele věznice Sama Nortona (Bob Gunton). Andymu jeho znalosti přinesou větší svobodu a úlevu od šikanování dozorců, ale také ho zatáhnou do Nortonova nelegálního praní špinavých peněz.
Čas běží dál a život mužů ve vězení s ním. Brooks je nakonec propuštěn z vězení, ale po padesáti letech ve vězení tento starý trestanec zjišťuje, že život na svobodě je pro něj moc složitý, a v dopise svým přátelům ve vězení píše, že je již unaven tím, jak se pořád bojí. „Rozhodl jsem se nezůstat,“ napíše Brooks a poté se oběsí ve svém nuzném hotelovém pokoji.
V šedesátých letech dvacátého století nastoupí nový vězeň Tommy (Gil Bellows) a řekne Andymu, že má informaci, která by mohla Andyho osvobodit, nebo přinejmenším obnovit jeho proces. Andy požádá ředitele o pomoc s obnovením procesu, ale ten nechce přijít o jeho finanční služby s nelegálně vydělanými penězi a pošle Andyho na měsíc do samovazby. Pak ředitel nechá Tommyho zabít.
Aniž by to kdokoliv věděl, Andy pracoval dlouhá léta na svém útěku. Každou noc používal své drobné geologické kladívko, aby si prokopal únikový tunel ke svobodě, a jednoho dne konečně utekl z vězení. Po útěku si v bance vyzvedl peníze, které ředitel věznice nelegálně získal, a odjel do mexického města Zihuatanejo. Navíc poslal do místních novin informace o nekalých praktikách ředitele Nortona a vězeňských dozorců. Norton spáchal sebevraždu dříve, než stihl být zatčen.
Red je později podmínečně propuštěn a poslán do domu na půli cesty, stejného, ve kterém bydlel Brooks. Ačkoliv je Red stejně zoufalý jako Brooks, nakonec se rozhodne přijmout nabídku, kterou mu dal Andy ještě ve vězení. Najde na louce schránku s penězi, kterou mu tam nechal Andy, a vydá se za ním do Mexika. Snímek končí setkáním Andyho a Reda na pláži u města Zihuatanejo.
Ocenění:
Academy Awards
1995 - Nejlepší film (nominace)
1995 - Morgan Freeman (Hlavní herec) (nominace)
1995 - Frank Darabont (Adaptovaný scénář) (nominace)
1995 - Roger Deakins (Kamera) (nominace)
1995 - Střih (nominace)
1995 - Thomas Newman (Hudba) (nominace)
1995 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1995 - Morgan Freeman (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1995 - Frank Darabont (Nejlepší scénář) (nominace)
OBSAH
Strach dělá z lidí vězně. Naděje jim dává křídla. Film natočený podle novely Stephena Kinga. Strhující příběh o přátelství, naději a moudrosti s velmi výraznými hereckými i charakterovými osobnostmi. Andy Dufresne (Tim Robbins) přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem (Morgan Freeman) a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům. Film získal mnoho ocenění filmové kritiky a díky svému hluboce humánnímu poselství, skvělým hereckým výkonům a působivému zpracování byl 7 x nominován na Oscara - za nejlepší film, herce v hlavní roli (Morgan Freeman), nejlepší scénář, kameru, hudbu, střih a zvuk.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeden z nejlepších filmů všech dob!! Na vylíčení toho, jak je tento snímek úžasný, ještě nemá čeština dostatek výstižných slov, takže jen krátce - fantastické, grandiózní, velkolepé, skvělé, vynikající, excelentní, úžasné, jedinečné, nezapomenutelné, špičkové, dokonalé, nádherné, geniální, a hlavně lidské! Tim Robbins i Morgan Freeman se svými výkony povýšili mezi herecké velikány a Frank Darabont si nasadil laťku tak vysoko, že aby ji přeskočil, musel by natočit film, u nějž by diváci asi umřeli úžasem. Procítěný a pečlivě zpracovaný příběh neprávem odsouzeného muže musí dostat na kolena i nejotrlejší z diváků a to tak razantně, že se z těch kolen mnozí ani bez pomoci nezvednou. Naprosto dokonalý zážitek pro každého, kdo má ještě alespoň zbyteček srdce na svém místě s jednou neoddiskutovatelně nezapomenutelnou scénou. Kdo neviděl, neuvěří. (Radyo) 5*
Dvojnásobný doživotní trest. Sakra práce. Sakra vyhlídky. Brzy pochopí, co ho ve věznici čeká. Přežije, pokud bude živit naději, a pokud bude věřit ve své schopnosti. Jednomu dozorci pomůže s daňovým přiznáním, jinému poradí skrze dědictví. A šéfovi věznice začne připravovat rozpočet zařízení. Vykoupení platí za nejpůsobivější kousky z vězeňského prostředí. Nechybí mu napětí, jemný humor i inteligentní zvraty. Nečekaná pointa se líbí i třeba napočtvrté, děj je navíc natolik silný, že nevadí ani hodně výživná stopáž. A vůbec nevadí ani to, že se pohybujeme prakticky jen na několika desítkách metrech čtverečních. Herecké výkony jsou na jedničku, postavy jsou i přes vězeňský mundůr důstojnými vypravěči. I za mřížemi se dají zažít sakra zajímavé příběhy (ač líbivé a žánrově konvenční) – Frank Darabont a Stephen King jsou těmi nejlepšími průvodci. Nadčasový kus. Toho si na něm možná cením úplně nejvíc. (castor) 5*
Můžete mi říkat, že Frank Darabont je režisér Zelené míle (skvělý film) a nebo Majesticu, ale pro mě bude nesmrtelný jediným dílem a to Vykoupením z věznice Shawshank. V podstatě dokonalé dílo, které svou formou, jednoduchostí a emocemi strčí do kapsy i mnohem hlubší snímky. Darabont předvedl, jak jednoduše a příjemně lze navodit sympatie pro kohokoliv a kdekoliv". Tim Robbins a Morgan Freeman předvádějí slastné herectví, které pohladí diváka a dokazuje jejich obrovské schopnosti hrát kohokoliv v jakékoliv situaci a okamžiku života. Celý film je natolik sympatický a poutavý, že kdykoliv k němu přijdete, zůstanete u něj a nebudete chtít odejít, ani na krok. Neznám příjemnější a milejší film, který dokáže pohladit po lidském srdci a vyvolat tak příjemné emoce. (Djkoma) 4*
V.I.M. FILMU
Andy je smolař a hlavně je podle všeho vinen. Nebo ne? Asi tolik víme k výchozí situaci, která nás zavádí do soudní síně a posléze před brány Shawshanku, bájné věznice, kam strkají ty nejhorší případy, jimž už pravděpodobně není pomoci a pokud ano, tak až za několik dekád. Andy si tu odsedí trest, po kterém ho nečeká pohled na denní světlo nefiltrované mřížemi, ale jenom rakev a rubáš. Jaká větší může být motivace dostat se odsud dřív než se mu osud zpečetí?
Shawshank, přestože si k dnešnímu dni ukousl 15 let od svého vzniku, zvláštním způsobem redefinoval a připomněl žánr vězeňského dramatu. Redefinoval proto, že na něj Darabont nahlíží přes nezvykle pozitivní optiku a připomněl proto, že tenhle žánr původně příslušel spíše 70. létům. Ústředním motivem Shawshanku – na rozdíl od žánrových souputníků – však není primárně útěk z vězení. Je to vyprávění o světě ve světě, kde platí pravidlo prvního dne dalšího zbytku života – pokud se do něj probudíte, máte zase na 24 hodin vyhráno. A co bude dál, to ví jen bůh a vězeňská rada.
Peklo na zemi je však pro někoho rájem na zemi. Shawshank nejlépe ze všech dosud natočených filmů otevírá knihu z druhé strany a velmi živě předestírá, kterak je těžký návrat do reality všedních dní. Každý druhý vězeň přivyká řádu natolik, že se nechce vracet do světa, kterému už dávno nerozumí a učit se pravidla, která už možná dost dobře nepochopí. Je mu dobře v teplé cele, kde má jistotu stravy, vycházky a dobré práce v prádelně za mrzký peníz. Navíc je tu spousta chlapů, co vidí věci stejně. A i za ty desítky let je mezi sebou pořád co probírat.
Andy sem od začátku nepatří. Je inteligentní, je ambiciózní a umí to dobře s čísly. To mu otevírá široké spektrum možností, jehož postupným procházením šplhá vstříc svému snu. Příběh o něm je plný emocí a chemie, která na jiném místě na světě nemůže vzniknout. Chvílemi jsem měl pocit, že Darabont líčí Shawshank jako letní tábor na celý život. Nechce se vám z něj domů a těch zážitků je tu na celé souborné vydání románů. Kdesi však pořád číhá vlk, který neustále upomíná, že i tábory jsou nebezpečné a lidi v nich mohou umírat. To je druhá stránka věci, která vrací diváka na zem. Ale ta první je fajn a přestože je vytyčena mezi mantinely šedých vězeňských stěn, dýchají z ní většinu času nálady pozitivní. Nebo alespoň melancholické.
Mladý věkem, mladý duchem a přesto tolik divácky přívětivý. Darabont nesahá k prapodivným žánrovým kličkám a i když se hrdinův osud záhy vysvětluje, přesto nesklouzává ke klišé a nepodává mu pomocnou ruku. Andy je v tomhle boji přes všechny kamaráčofty a vztahy úplně sám a i proto je ten případný únik z vězení mnohem cennější. Sladčí, krásnější, dokonale povznášející. A Shawshank je film, který působí na divácké nitro úplně stejně. Vyváženým tempem vyprávění, precizním scénářem, dokonalou režií. Formálně i srdcově na jedničku a oprávněně dlouhodobě zahnízděné v prvním desateru předních žebříčků nejlepších filmů všech dob. To je Darabontovo nejvyspělejší dítko, opus magnum a filmová klasika s velkým K.
A pro ty, kdo už slastný Shawshank ochutnali, malé připomenutí s velkou dávkou recese navrch. Na přítomnost spoilerů asi není třeba upozorňovat.
OLDIES FILMU
Pro toho, kdo film neviděl, má trailer zvláštní kouzlo, které ho chytne za rukáv a dotáhne ho do půjčovny, ostatní (a je jich, myslím, většina) si připomenou "jaké to bylo tenkrát poprvé", když Andy potkal Reda, jediného mukla v Shawshanku, který se před ostatními přiznal, že ho odsoudili právem. Ukázka je stylově podkreslena právě Redovým vyprávěním o Andym. Neřeší se tu, zda oné osudné noci zabil svou manželku a jejího milence a jak naznačuje dialog o tom, kdo co udělal nebo neudělal, o tyhle věci ve filmu vůbec nejde. Andy si postupem času získá sympatie spoluvězňů a podaří se mu částečně obměkčit i přísné vedení věznice v čele s Nortonem - fanatickým uctívačem disciplíny a Bible. Moc z těhle událostí v dvouminutové ukázce neuvidíte (naopak uvidíte scény, které naznačují možná až příliš), přesto dokáže Darabontovo dílo i na takhle malé ploše rozvibrovat chloupky po celém těle. Funguje to takhle i u vás? Vyzkoušejte to.
GOLDIE FILMU
Pokud byste se zeptali svých deseti přátel na to, jaký je jejich oblíbený, ba nejoblíbenější film, skoro bych se vsadila, že minimálně pět z nich vám odpoví „Vykoupení z věznice Shawshank“. Je až neuvěřitelné, jakou pozici si tento Darabontův snímek za necelých dvacet let od premiéry vydobyl. Přitom se zpočátku jednalo skoro o propadák. Vykoupení z věznice Shawshank totiž do kin vstupovalo ve filmově bohatém roce. Konkurovaly mu kousky jako Pulp Fiction, které se pyšnilo Tarantinovým rukopisem a nezvyklou narativní strukturou, ale také Bessonův Leon, Disneyho Lví král a především Zemeckisův Forrest Gump, jehož s Vykoupením z věznice Shawshank spojuje ona lidskost a víra v člověka. Diváci však v případě jménem Shawshank neřekli poslední slovo. Postupem času si toto vězeňské drama oblíbili natolik, že mu přiřkli status klasiky a díky hodnocení i neotřesitelnou první pozici snad ve všech myslitelných žebříčcích popularity. Zub času zkrátka tenhle film prověřil jako máloco.
Vykoupení z věznice Shawshank je dlouhometrážním debutem francouzského režiséra Franka Darabonta. Už v 80. letech minulého století se pustil do adaptace Stephena Kinga. Ta spisovatele zaujala, takže o deset let později nic nebránilo tomu, aby vznikl celovečerní film, který rovněž čerpá z Kingova námětu, konkrétně pak z povídky, jež v originále nese jméno Rita Hayworth and Shawshank Redemption. Z Darabonta se postupem času stal skoro specialista na Kinga, pět let po Vykoupení z věznice Shawshank totiž natočil úspěšnou Zelenou míli. Nutno říci, že King sám je vděčným zdrojem inspirace. Z jeho povídek a románů si náměty vypůjčili i další autoři, uniknout by vám neměly filmy jako Osvícení, Stůj při mně nebo třeba Misery nechce zemřít.
Frank Darabont se u Vykoupení z věznice Shawshank nezapsal jen jako režisér, ale i jako scenárista. Scénář se až na malé výjimky věrně drží předlohy, přesto se nejedná o žádné křečovité převedení na filmové plátno. Největší změnou je černošský hlavní hrdina – zde se jednalo o rafinovaný tah. Morgan Freeman byl známým hercem a jeho obsazení tak mělo za úkol přilákat diváky. Konec, který je trnem v oku mnohých kritiků kvůli své prvoplánové kýčovitosti, je dalším producentským trikem a změnou oproti předloze i původní verzi scénáře. Líbivý, žánrově konvenční příběh, který však umí dojmout a přitom nepůsobit lacině, to byly předpoklady úspěchu. Veskrze pozitivní recenze a sedm oscarových nominací však Vykoupení z věznice Shawshank nezachránily. Naštěstí se tento film objevil v době, kdy VHS kazety a kabelová televize byly známou věcí. Pomalu ale jistě pak Shawshank dosáhl kýženého sukcesu. Cesty filmovou džunglí jsou mnohdy trnité. Zapomenutí-hodné snímky slavívají úspěch, ty, které by si slávu zasloužily, se jí často nedočkají. My můžeme být rádi, že Vykoupení z věznice Shawshank se to nakonec podařilo.
Důvodů, proč snímek na poprvé neuspěl, může být více. Tímto zajímavým faktem se zabývalo mnoho odborníků a jejich závěry – špatná reklamní kampaň, komplikovaný název, úzká cílová skupina (vězeňské drama jako žánr primárně určený specifickému mužskému publiku), ale i nesplněná očekávání: diváci jdoucí na Kinga chtějí horor – jsou hodna promyšlení. To, že je Vykoupení z věznice Shawshank vězeňským dramatem, v tomto případě konvenčním, se dnes jako překážka jevit nemusí. Diváci mají zkušenosti s pozdější Zelenou mílí, ale například i s televizní produkcí, jen vzpomeňte na nedávný seriál Útěk z vězení. Shawshank se věrně drží zaběhnutých hollywoodských schémat, ta následuje jak sám Stephen King, tak Frank Darabont, obdivovatel klasického režiséra Franka Capry. Mezi oběma režisérskými osobnostmi lze najít paralely. Zájem o malého člověka a humanistické tendence se jeví jako spojnice mezi oběma přístupy.
Hlavní hrdinové jsou zde v podstatě dva, přesto je pozornost o něco více věnována Andy Dufresneovi, kterého hraje Tim Robbins. Ocitáme se ve 40. letech minulého století na území Spojených států. Andy, mladý bankéř, je neprávem odsouzen za dvojnásobnou vraždu. Vraždu manželky a jejího milence. V shawshankské věznici se potkává s Redem (Morgan Freeman), který už patří mezi ostřílené trestance. I Andy se poměrně záhy s vězeňským životem sžije, přesto nikdy nepřestává myslet na svobodu a vlastní nevinu. Je chytrý, čehož umí náležitě využít on i jeho okolí. Záslužným činem je pomoc ostatním a vybudování knihovny. Méně záslužným, ale zřejmě neodmítnutelným činem pak pomoc s praním špinavých peněz. Důležitým narativním prvkem a dějovým katalyzátorem je postava Tonnyho, díky němuž ostatní pochopí, že Andy skutek, za který byl odsouzen, nespáchal. Pravda ale ohrožuje ředitele věznice, Andy proto musí jednat rychle. Útěk se jeví jako jediná možnost. Ale co Red? Bude jej následovat? Shledají se ještě někdy? A pokud se jim vše podaří, dokáží se začlenit do života mimo vězeňskou celu?
Plusem je zajisté bohatá charakteristika postav a jejich vynikající ztvárnění. Nezaujmou jen hlavní hrdinové, ale také vedlejší postavy. Důležitou roli hraje přátelství mezi oběma hrdiny, ale i jejich povaha. Kladnost Andyho spolu s výše uvedenými aspekty, atraktivitou prostředí a celkovou výstavbou děje činí z Vykoupení z věznice Shawshank typického zástupce žánru. Andy i Red jsou ideální postavy pro diváckou identifikaci. Pozitivní charaktery přesto oplývají lákavou dávkou rebelie, což z nich dělá normální lidi a ne románové či filmové ideály, které by jinak mohly působit odtažitě. Děj popohání Andyho touha po svobodě, ale i, jak z filmu vyplyne později, Redovo hledání naděje. Příběh je vyprávěn z pozice Reda, ten se stává diegetickým vypravěčem i aktérem na plátně.
Formální stránka Vykoupení z věznice Shawshank je precizní. Režisér umně vyjadřuje stísněnost vězeňských prostor a navozuje tak až klaustrofobní atmosféru. Pracuje s rámováním, velikostí záběrů i jejich hloubkou. Příznakové je i použití barev. Studené tóny, modrošedý nádech se objevují ve scénách, které se odehrávají uvnitř věznice. Odrážejí tak atmosféru i náladové rozpoložení postav. Světlejší, jasnější a teplejší tóny pak dominují u mnoha venkovních scén, kdy hrdinové například posedávají na dvoře. Výjimkou samozřejmě není ani závěrečná část filmu, která ústí do v podstatě očekávaného konce. Postavy dokreslují mnohé rekvizity a samozřejmě také jejich kostýmy. A jako správný hollywoodský film, i Vykoupení z věznice Shawshank disponuje citlivě zkomponovanou hudbou, která přesně doplňuje prostředí, atmosféru či samotné postavy.
VELKÁ RECENZE
Film začíná v roce 1947 soudním procesem s Andy Dufresnem (Tim Robbins), který je souzen za vraždu své manželky a jejího milence. Je odsouzen k dvěma doživotním trestům, které si má odpykat v Shawshanku, fiktivní věznici ve státě Maine. Ve vězení se posléze spřátelí s Redem (Morgan Freeman) a dalšími vězni (včetně Brookse Hatlena hraného Jamesem Whitmorem).
Během prvních let ve vězení Andy snáší nespravedlivost a kruté zacházení vězeňských stráží a také opakované znásilňování od jedné skupiny násilnických vězňů. Díky své předvězeňské kariéře bankéře a znalostem v oblasti účetnictví a placení daní upoutá pozornost kapitána dozorců Byrona Hadleyho (Clancy Brown) a později také ředitele věznice Sama Nortona (Bob Gunton). Andymu jeho znalosti přinesou větší svobodu a úlevu od šikanování dozorců, ale také ho zatáhnou do Nortonova nelegálního praní špinavých peněz.
Čas běží dál a život mužů ve vězení s ním. Brooks je nakonec propuštěn z vězení, ale po padesáti letech ve vězení tento starý trestanec zjišťuje, že život na svobodě je pro něj moc složitý, a v dopise svým přátelům ve vězení píše, že je již unaven tím, jak se pořád bojí. „Rozhodl jsem se nezůstat,“ napíše Brooks a poté se oběsí ve svém nuzném hotelovém pokoji.
V šedesátých letech dvacátého století nastoupí nový vězeň Tommy (Gil Bellows) a řekne Andymu, že má informaci, která by mohla Andyho osvobodit, nebo přinejmenším obnovit jeho proces. Andy požádá ředitele o pomoc s obnovením procesu, ale ten nechce přijít o jeho finanční služby s nelegálně vydělanými penězi a pošle Andyho na měsíc do samovazby. Pak ředitel nechá Tommyho zabít.
Aniž by to kdokoliv věděl, Andy pracoval dlouhá léta na svém útěku. Každou noc používal své drobné geologické kladívko, aby si prokopal únikový tunel ke svobodě, a jednoho dne konečně utekl z vězení. Po útěku si v bance vyzvedl peníze, které ředitel věznice nelegálně získal, a odjel do mexického města Zihuatanejo. Navíc poslal do místních novin informace o nekalých praktikách ředitele Nortona a vězeňských dozorců. Norton spáchal sebevraždu dříve, než stihl být zatčen.
Red je později podmínečně propuštěn a poslán do domu na půli cesty, stejného, ve kterém bydlel Brooks. Ačkoliv je Red stejně zoufalý jako Brooks, nakonec se rozhodne přijmout nabídku, kterou mu dal Andy ještě ve vězení. Najde na louce schránku s penězi, kterou mu tam nechal Andy, a vydá se za ním do Mexika. Snímek končí setkáním Andyho a Reda na pláži u města Zihuatanejo.
Darabont získal práva na film v roce 1987, když Stephena Kinga zaujal krátkou adaptací jeho „The Woman in the Room“ z roku 1983. To byl příklad jednoho z takzvaných dolarových obchodů, které uzavírá Stephen King s nadějnými filmaři. Darabont později natočil další filmy – Zelená míle a Mlha – podle knih Stephena Kinga.
O režii filmu projevil zájem také Rob Reiner, který již dříve převedl Kingovu knihu Tělo do filmu Stůj při mně. Do role Andyho chtěl Reiner obsadit Toma Cruise a Reda měl hrát Harrison Ford. Darabont Reinerovu vizi zvažoval, ale nakonec usoudil, že film je „jeho příležitostí udělat něco skvělého", a rozhodl se ho režírovat sám. Ačkoli se příběh odehrává v Maine, pro natáčení byla využita věznice v Mansfieldu v Ohiu.
Po uvedení v kinech si film nevedl příliš dobře. Měl premiéru v podobné době jako Pulp Fiction a ve stejném roce, 1994, vznikl i Forrest Gump. A v této konkurenci nemělo Vykoupení z věznice Shawshank dobré tržby z kin. Film však je jedním z nejznámějších příkladů snímku, který dokázal uspět díky domácím kinům. O jeho kvalitách svědčí i jeho hodnocení na IMDb (9,1/10) či ČSFD (95,3 % a současně nejlépe hodnocený film právě před Forrestem Gumpem).
V roce 1994 byl film nominován v sedmi kategoriích na Oscara (nejlepší film, nejlepší herec v hlavní roli – Morgan Freeman, nejlepší adaptovaný scénář, nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší původní hudba a nejlepší zvuk). Vzhledem ke konkurenci, kterou představovaly v témže roce vyrobené filmy Forrest Gump a Pulp Fiction, ale cenu v žádné z kategorií nezískal.
Vykoupení z věznice Shawshank (originální název The Shawshank Redemption) je americký film z roku 1994 napsaný a režírovaný Frankem Darabontem na motivy novely Stephena Kinga. Hlavními hrdiny filmu jsou Andy Dufresne (hraje ho Tim Robbins) a Ellis „Red“ Redding (Morgan Freeman).
Děj filmu pojednává především o životě Andyho Dufresna ve věznici Shawshank, do níž se dostal po odsouzení za vraždu své manželky a jejího milence.
Vykoupení z věznice Shawshank je podle mnoha anket a žebříčků jeden z nejlepších filmů všech dob. V databázi IMDb je (spolu s Kmotrem) hodnocen jako nejlepší film všech dob, stejně tak v Česko-Slovenské filmové databázi.
Ocenění:
Academy Awards
1995 - Nejlepší film (nominace)
1995 - Morgan Freeman (Hlavní herec) (nominace)
1995 - Frank Darabont (Adaptovaný scénář) (nominace)
1995 - Roger Deakins (Kamera) (nominace)
1995 - Střih (nominace)
1995 - Thomas Newman (Hudba) (nominace)
1995 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1995 - Morgan Freeman (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1995 - Frank Darabont (Nejlepší scénář) (nominace)
DABING
V českém znění: Vladimír Dlouhý - Tim Robbins (Andy Dufresne), Antonín Molčík - Morgan Freeman (Red), Martin Zounar - Gil Bellows (Tommy), Jaromír Meduna - Clancy Brown (kapitán Hadley), Bohuslav Kalva - Bob Gunton (ředitel Norton), Jiří Hálek - James Whitmore (Brooks Hatlen), Miroslav Středa - William Sadler (Heywood), Marcel Vašinka - Mark Rolston (Bogs Diamond), Jiří Klem, Michaela Kuklová, Petr Pelzer, Eva Miláčková, Roman Hájek, Karel Urbánek, Eva Tauchenová, Jiří Pomeje (titulky)
Překlad: Helena Rejžková
Zvuk: Filip Maňhal
Produkce: Eliška Nejedlá
Dialogy: Michaela Kuklová
Režie: Vladimír Drha
Vyrobil: Fronda Film pro Intersonic 1996
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.7.1995 Intersonic
Premiéra USA: 14.10.1994 Columbia/Sony
22.9.2019 Fathom Events
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.7.1999 (VHS) H.C.E.
Poprvé na DVD: 31.3.2003 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 30.11.2016 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 717 340
Tržby celkem - $ 28 341 469
Návštěvnost v ČR 53 904
Náklady (Rozpočet) - $ 25 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Film o filmu
• Fotogalerie
• Kino Trailer
ROZLIŠENÍ Blu-ray
„Vězeňské drama o nevině odsouzeném muži, který se nevzdal a přátelství, kterému se podařilo překonat kamenné zdi žaláře."
OBSAH
Strach dělá z lidí vězně. Naděje jim dává křídla. Film natočený podle novely Stephena Kinga. Strhující příběh o přátelství, naději a moudrosti s velmi výraznými hereckými i charakterovými osobnostmi. Andy Dufresne (Tim Robbins) přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem (Morgan Freeman) a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům. Film získal mnoho ocenění filmové kritiky a díky svému hluboce humánnímu poselství, skvělým hereckým výkonům a působivému zpracování byl 7 x nominován na Oscara - za nejlepší film, herce v hlavní roli (Morgan Freeman), nejlepší scénář, kameru, hudbu, střih a zvuk.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeden z nejlepších filmů všech dob!! Na vylíčení toho, jak je tento snímek úžasný, ještě nemá čeština dostatek výstižných slov, takže jen krátce - fantastické, grandiózní, velkolepé, skvělé, vynikající, excelentní, úžasné, jedinečné, nezapomenutelné, špičkové, dokonalé, nádherné, geniální, a hlavně lidské! Tim Robbins i Morgan Freeman se svými výkony povýšili mezi herecké velikány a Frank Darabont si nasadil laťku tak vysoko, že aby ji přeskočil, musel by natočit film, u nějž by diváci asi umřeli úžasem. Procítěný a pečlivě zpracovaný příběh neprávem odsouzeného muže musí dostat na kolena i nejotrlejší z diváků a to tak razantně, že se z těch kolen mnozí ani bez pomoci nezvednou. Naprosto dokonalý zážitek pro každého, kdo má ještě alespoň zbyteček srdce na svém místě s jednou neoddiskutovatelně nezapomenutelnou scénou. Kdo neviděl, neuvěří. (Radyo) 5*
Dvojnásobný doživotní trest. Sakra práce. Sakra vyhlídky. Brzy pochopí, co ho ve věznici čeká. Přežije, pokud bude živit naději, a pokud bude věřit ve své schopnosti. Jednomu dozorci pomůže s daňovým přiznáním, jinému poradí skrze dědictví. A šéfovi věznice začne připravovat rozpočet zařízení. Vykoupení platí za nejpůsobivější kousky z vězeňského prostředí. Nechybí mu napětí, jemný humor i inteligentní zvraty. Nečekaná pointa se líbí i třeba napočtvrté, děj je navíc natolik silný, že nevadí ani hodně výživná stopáž. A vůbec nevadí ani to, že se pohybujeme prakticky jen na několika desítkách metrech čtverečních. Herecké výkony jsou na jedničku, postavy jsou i přes vězeňský mundůr důstojnými vypravěči. I za mřížemi se dají zažít sakra zajímavé příběhy (ač líbivé a žánrově konvenční) – Frank Darabont a Stephen King jsou těmi nejlepšími průvodci. Nadčasový kus. Toho si na něm možná cením úplně nejvíc. (castor) 5*
Můžete mi říkat, že Frank Darabont je režisér Zelené míle (skvělý film) a nebo Majesticu, ale pro mě bude nesmrtelný jediným dílem a to Vykoupením z věznice Shawshank. V podstatě dokonalé dílo, které svou formou, jednoduchostí a emocemi strčí do kapsy i mnohem hlubší snímky. Darabont předvedl, jak jednoduše a příjemně lze navodit sympatie pro kohokoliv a kdekoliv". Tim Robbins a Morgan Freeman předvádějí slastné herectví, které pohladí diváka a dokazuje jejich obrovské schopnosti hrát kohokoliv v jakékoliv situaci a okamžiku života. Celý film je natolik sympatický a poutavý, že kdykoliv k němu přijdete, zůstanete u něj a nebudete chtít odejít, ani na krok. Neznám příjemnější a milejší film, který dokáže pohladit po lidském srdci a vyvolat tak příjemné emoce. (Djkoma) 4*
V.I.M. FILMU
Andy je smolař a hlavně je podle všeho vinen. Nebo ne? Asi tolik víme k výchozí situaci, která nás zavádí do soudní síně a posléze před brány Shawshanku, bájné věznice, kam strkají ty nejhorší případy, jimž už pravděpodobně není pomoci a pokud ano, tak až za několik dekád. Andy si tu odsedí trest, po kterém ho nečeká pohled na denní světlo nefiltrované mřížemi, ale jenom rakev a rubáš. Jaká větší může být motivace dostat se odsud dřív než se mu osud zpečetí?
Shawshank, přestože si k dnešnímu dni ukousl 15 let od svého vzniku, zvláštním způsobem redefinoval a připomněl žánr vězeňského dramatu. Redefinoval proto, že na něj Darabont nahlíží přes nezvykle pozitivní optiku a připomněl proto, že tenhle žánr původně příslušel spíše 70. létům. Ústředním motivem Shawshanku – na rozdíl od žánrových souputníků – však není primárně útěk z vězení. Je to vyprávění o světě ve světě, kde platí pravidlo prvního dne dalšího zbytku života – pokud se do něj probudíte, máte zase na 24 hodin vyhráno. A co bude dál, to ví jen bůh a vězeňská rada.
Peklo na zemi je však pro někoho rájem na zemi. Shawshank nejlépe ze všech dosud natočených filmů otevírá knihu z druhé strany a velmi živě předestírá, kterak je těžký návrat do reality všedních dní. Každý druhý vězeň přivyká řádu natolik, že se nechce vracet do světa, kterému už dávno nerozumí a učit se pravidla, která už možná dost dobře nepochopí. Je mu dobře v teplé cele, kde má jistotu stravy, vycházky a dobré práce v prádelně za mrzký peníz. Navíc je tu spousta chlapů, co vidí věci stejně. A i za ty desítky let je mezi sebou pořád co probírat.
Andy sem od začátku nepatří. Je inteligentní, je ambiciózní a umí to dobře s čísly. To mu otevírá široké spektrum možností, jehož postupným procházením šplhá vstříc svému snu. Příběh o něm je plný emocí a chemie, která na jiném místě na světě nemůže vzniknout. Chvílemi jsem měl pocit, že Darabont líčí Shawshank jako letní tábor na celý život. Nechce se vám z něj domů a těch zážitků je tu na celé souborné vydání románů. Kdesi však pořád číhá vlk, který neustále upomíná, že i tábory jsou nebezpečné a lidi v nich mohou umírat. To je druhá stránka věci, která vrací diváka na zem. Ale ta první je fajn a přestože je vytyčena mezi mantinely šedých vězeňských stěn, dýchají z ní většinu času nálady pozitivní. Nebo alespoň melancholické.
Mladý věkem, mladý duchem a přesto tolik divácky přívětivý. Darabont nesahá k prapodivným žánrovým kličkám a i když se hrdinův osud záhy vysvětluje, přesto nesklouzává ke klišé a nepodává mu pomocnou ruku. Andy je v tomhle boji přes všechny kamaráčofty a vztahy úplně sám a i proto je ten případný únik z vězení mnohem cennější. Sladčí, krásnější, dokonale povznášející. A Shawshank je film, který působí na divácké nitro úplně stejně. Vyváženým tempem vyprávění, precizním scénářem, dokonalou režií. Formálně i srdcově na jedničku a oprávněně dlouhodobě zahnízděné v prvním desateru předních žebříčků nejlepších filmů všech dob. To je Darabontovo nejvyspělejší dítko, opus magnum a filmová klasika s velkým K.
A pro ty, kdo už slastný Shawshank ochutnali, malé připomenutí s velkou dávkou recese navrch. Na přítomnost spoilerů asi není třeba upozorňovat.
OLDIES FILMU
Pro toho, kdo film neviděl, má trailer zvláštní kouzlo, které ho chytne za rukáv a dotáhne ho do půjčovny, ostatní (a je jich, myslím, většina) si připomenou "jaké to bylo tenkrát poprvé", když Andy potkal Reda, jediného mukla v Shawshanku, který se před ostatními přiznal, že ho odsoudili právem. Ukázka je stylově podkreslena právě Redovým vyprávěním o Andym. Neřeší se tu, zda oné osudné noci zabil svou manželku a jejího milence a jak naznačuje dialog o tom, kdo co udělal nebo neudělal, o tyhle věci ve filmu vůbec nejde. Andy si postupem času získá sympatie spoluvězňů a podaří se mu částečně obměkčit i přísné vedení věznice v čele s Nortonem - fanatickým uctívačem disciplíny a Bible. Moc z těhle událostí v dvouminutové ukázce neuvidíte (naopak uvidíte scény, které naznačují možná až příliš), přesto dokáže Darabontovo dílo i na takhle malé ploše rozvibrovat chloupky po celém těle. Funguje to takhle i u vás? Vyzkoušejte to.
GOLDIE FILMU
Pokud byste se zeptali svých deseti přátel na to, jaký je jejich oblíbený, ba nejoblíbenější film, skoro bych se vsadila, že minimálně pět z nich vám odpoví „Vykoupení z věznice Shawshank“. Je až neuvěřitelné, jakou pozici si tento Darabontův snímek za necelých dvacet let od premiéry vydobyl. Přitom se zpočátku jednalo skoro o propadák. Vykoupení z věznice Shawshank totiž do kin vstupovalo ve filmově bohatém roce. Konkurovaly mu kousky jako Pulp Fiction, které se pyšnilo Tarantinovým rukopisem a nezvyklou narativní strukturou, ale také Bessonův Leon, Disneyho Lví král a především Zemeckisův Forrest Gump, jehož s Vykoupením z věznice Shawshank spojuje ona lidskost a víra v člověka. Diváci však v případě jménem Shawshank neřekli poslední slovo. Postupem času si toto vězeňské drama oblíbili natolik, že mu přiřkli status klasiky a díky hodnocení i neotřesitelnou první pozici snad ve všech myslitelných žebříčcích popularity. Zub času zkrátka tenhle film prověřil jako máloco.
Vykoupení z věznice Shawshank je dlouhometrážním debutem francouzského režiséra Franka Darabonta. Už v 80. letech minulého století se pustil do adaptace Stephena Kinga. Ta spisovatele zaujala, takže o deset let později nic nebránilo tomu, aby vznikl celovečerní film, který rovněž čerpá z Kingova námětu, konkrétně pak z povídky, jež v originále nese jméno Rita Hayworth and Shawshank Redemption. Z Darabonta se postupem času stal skoro specialista na Kinga, pět let po Vykoupení z věznice Shawshank totiž natočil úspěšnou Zelenou míli. Nutno říci, že King sám je vděčným zdrojem inspirace. Z jeho povídek a románů si náměty vypůjčili i další autoři, uniknout by vám neměly filmy jako Osvícení, Stůj při mně nebo třeba Misery nechce zemřít.
Frank Darabont se u Vykoupení z věznice Shawshank nezapsal jen jako režisér, ale i jako scenárista. Scénář se až na malé výjimky věrně drží předlohy, přesto se nejedná o žádné křečovité převedení na filmové plátno. Největší změnou je černošský hlavní hrdina – zde se jednalo o rafinovaný tah. Morgan Freeman byl známým hercem a jeho obsazení tak mělo za úkol přilákat diváky. Konec, který je trnem v oku mnohých kritiků kvůli své prvoplánové kýčovitosti, je dalším producentským trikem a změnou oproti předloze i původní verzi scénáře. Líbivý, žánrově konvenční příběh, který však umí dojmout a přitom nepůsobit lacině, to byly předpoklady úspěchu. Veskrze pozitivní recenze a sedm oscarových nominací však Vykoupení z věznice Shawshank nezachránily. Naštěstí se tento film objevil v době, kdy VHS kazety a kabelová televize byly známou věcí. Pomalu ale jistě pak Shawshank dosáhl kýženého sukcesu. Cesty filmovou džunglí jsou mnohdy trnité. Zapomenutí-hodné snímky slavívají úspěch, ty, které by si slávu zasloužily, se jí často nedočkají. My můžeme být rádi, že Vykoupení z věznice Shawshank se to nakonec podařilo.
Důvodů, proč snímek na poprvé neuspěl, může být více. Tímto zajímavým faktem se zabývalo mnoho odborníků a jejich závěry – špatná reklamní kampaň, komplikovaný název, úzká cílová skupina (vězeňské drama jako žánr primárně určený specifickému mužskému publiku), ale i nesplněná očekávání: diváci jdoucí na Kinga chtějí horor – jsou hodna promyšlení. To, že je Vykoupení z věznice Shawshank vězeňským dramatem, v tomto případě konvenčním, se dnes jako překážka jevit nemusí. Diváci mají zkušenosti s pozdější Zelenou mílí, ale například i s televizní produkcí, jen vzpomeňte na nedávný seriál Útěk z vězení. Shawshank se věrně drží zaběhnutých hollywoodských schémat, ta následuje jak sám Stephen King, tak Frank Darabont, obdivovatel klasického režiséra Franka Capry. Mezi oběma režisérskými osobnostmi lze najít paralely. Zájem o malého člověka a humanistické tendence se jeví jako spojnice mezi oběma přístupy.
Hlavní hrdinové jsou zde v podstatě dva, přesto je pozornost o něco více věnována Andy Dufresneovi, kterého hraje Tim Robbins. Ocitáme se ve 40. letech minulého století na území Spojených států. Andy, mladý bankéř, je neprávem odsouzen za dvojnásobnou vraždu. Vraždu manželky a jejího milence. V shawshankské věznici se potkává s Redem (Morgan Freeman), který už patří mezi ostřílené trestance. I Andy se poměrně záhy s vězeňským životem sžije, přesto nikdy nepřestává myslet na svobodu a vlastní nevinu. Je chytrý, čehož umí náležitě využít on i jeho okolí. Záslužným činem je pomoc ostatním a vybudování knihovny. Méně záslužným, ale zřejmě neodmítnutelným činem pak pomoc s praním špinavých peněz. Důležitým narativním prvkem a dějovým katalyzátorem je postava Tonnyho, díky němuž ostatní pochopí, že Andy skutek, za který byl odsouzen, nespáchal. Pravda ale ohrožuje ředitele věznice, Andy proto musí jednat rychle. Útěk se jeví jako jediná možnost. Ale co Red? Bude jej následovat? Shledají se ještě někdy? A pokud se jim vše podaří, dokáží se začlenit do života mimo vězeňskou celu?
Plusem je zajisté bohatá charakteristika postav a jejich vynikající ztvárnění. Nezaujmou jen hlavní hrdinové, ale také vedlejší postavy. Důležitou roli hraje přátelství mezi oběma hrdiny, ale i jejich povaha. Kladnost Andyho spolu s výše uvedenými aspekty, atraktivitou prostředí a celkovou výstavbou děje činí z Vykoupení z věznice Shawshank typického zástupce žánru. Andy i Red jsou ideální postavy pro diváckou identifikaci. Pozitivní charaktery přesto oplývají lákavou dávkou rebelie, což z nich dělá normální lidi a ne románové či filmové ideály, které by jinak mohly působit odtažitě. Děj popohání Andyho touha po svobodě, ale i, jak z filmu vyplyne později, Redovo hledání naděje. Příběh je vyprávěn z pozice Reda, ten se stává diegetickým vypravěčem i aktérem na plátně.
Formální stránka Vykoupení z věznice Shawshank je precizní. Režisér umně vyjadřuje stísněnost vězeňských prostor a navozuje tak až klaustrofobní atmosféru. Pracuje s rámováním, velikostí záběrů i jejich hloubkou. Příznakové je i použití barev. Studené tóny, modrošedý nádech se objevují ve scénách, které se odehrávají uvnitř věznice. Odrážejí tak atmosféru i náladové rozpoložení postav. Světlejší, jasnější a teplejší tóny pak dominují u mnoha venkovních scén, kdy hrdinové například posedávají na dvoře. Výjimkou samozřejmě není ani závěrečná část filmu, která ústí do v podstatě očekávaného konce. Postavy dokreslují mnohé rekvizity a samozřejmě také jejich kostýmy. A jako správný hollywoodský film, i Vykoupení z věznice Shawshank disponuje citlivě zkomponovanou hudbou, která přesně doplňuje prostředí, atmosféru či samotné postavy.
VELKÁ RECENZE
Film „Vykoupení z věznice Shawshank“ jsem viděla před několika lety a byla jsem z něj nadšená, unešená, šokovaná, ale i zaskočená. Nadšená proto, že se jedná o vynikající film. Unešená poselstvím filmu, které balancuje mezi smrtí a umíráním a nadějí a životem v nesmírně těžkých životních podmínkách. Šokovaná jsem byla velmi zajímavou dějovou zápletkou filmu a jejím vyvrcholením. A čím jsem byla zaskočená? Byl to film, který mě v posledních minutách dokázal rozplakat svou pravdivostí, upřímností, nadějí, ale i přátelstvím, které vydrží a unese všechno. Je to zkrátka film, který se vám dostane pod kůži.
Předlohou pro film byla kniha amerického spisovatele Stephena Kinga „Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank“, která vyšla poprvé v roce 1982. O vězeňské drama projevil zájem o necelých deset let později scénárista a režisér Frank Darabont a zrealizoval jej.
Mladý bankovní manažer Andy Dufresne (Tim Robbins) je v roce 1947 souzen za chladnokrevnou vraždu své ženy a jejího milence, profesionálního golfisty Quentina. Přesto, že tento čin popírá a důkazy předložené obžalobou nejsou příliš spolehlivé, čeká na něj dvojnásobný doživotní trest v obávané věznici Shawshank. Již první okamžiky za jejími mřížemi prozrazují, že se musí vyrovnat s tlakem, který na trestance vyvíjí zkorumpovaný ředitel věznice Sam Norton (Bob Gunton), sadistický vrchní dozorce kapitán Byron Hadley (Clancy Brown) a další bachaři. A přisadí si i někteří spoluvězni, například parta zvaná „Sestřičky“, kterým jde o sex. Všechna utržená příkoří přežívá Andy mlčky, s tichým úsměvem, modřinami na tváři a s pocitem neviny. Na místní poměry až nezvykle klidné chování jej překvapivě sblíží s Redem (Morgan Freeman), jenž si tu odpykává svůj doživotní trest za vraždu už dvacet let. Sílu, jak přežít zdejší peklo, Andy nachází v tajném snu a skryté naději na svobodu...
Vězeňské drama se odehrává v letech 1946 až 1966. Ačkoliv je život ve věznici Shawshank jednotvárný, malá zpestření si každý z vězňů vždycky najde. Někdo se soustředí na četbu, další vězni hrají baseball, jiní se dívají na filmy, hrají karty, dámu či šachy, nebo tajně chovají ptactvo.
Jak léta utíkají, můžeme sledovat nejen ve stárnoucích tvářích hlavních postav, ale také v proměnách společnosti, které do věznice pronikají. Hlavní hrdina Andy si zdobí vězeňskou celu plakáty dívek, které právě letí – pár měsíců po svém příchodu v roce 1947 si na zeď pověsí herečku Ritu Hayworthovou (herečku 40. let XX. století), o deset let později ji vymění za sexuální symbol Marylin Monroe (typická ikona 50. let. XX. století) a poté vyvěsí plakát s americkou herečkou a modelkou Raquel Welchovou (sexuální symbol 60. let XX. století).
Film se nevyhýbá ani drsným scénám. Kdy si na hlavního hrdinu Andyho, vysokého a pohledného mladého muže, brousí zuby a libida parta „Sestřiček“. Ty se ho snaží několik let dostat, Andy se někdy úspěšně brání, někdy prohraje. Jindy vzdoruje proti sexuálnímu zneužití s vypětím všech sil, kdy je zbit téměř do bezvědomí a tráví celé týdny ve vězeňské nemocnici.
Andy vytuší svou příležitost a díky znalostí bankéře, účetnictví a placení daní upoutá pozornost kapitána dozorců Hadleyho a nabídne mu pomoc. O tom se později dozví i ředitel věznice Norton. Nakonec začne Andy „pracovat“ pro většinu bachařů věznice. To mu zajistí větší svobodu a úlevu od šikanování dozorců, ale zároveň ho Norton zatáhne do nelegálního praní špinavých peněz.
Celým filmem se jako červená niť rozvíjí a upevňuje přátelství mezi Andym a Redem. Ačkoliv Red po třiceti letech strávených ve věznici postrádá naději na propuštění, a není se čemu divit, Andy ho povzbuzuje. „Naději ti nikdo vzít nemůže,“ říká Andy a snaží se přimět k tomu, aby mu Red řekl, o čem sní, až jednoho dne bude propuštěn. Ale Red mu vysvětluje, že: „Naděje je pěkně nebezpečná věc!“
Film přes všechny útrapy a beznaděj končí happy endem, nadějí. Naši dva hlavní hrdinové se znovu setkávají a navazují na přátelství, které našli za zdmi vězení Shawshanku.
Ve filmu chybí téměř ženy, jestliže nepočítám pár záběrů na nevěrnou manželku na začátku filmu a několik komparzistek na ulicích. Ale absence žen nesnižuje kvalitu a jedinečnost filmu.
Jediné, co jsem postrádala, bylo více záběrů na úplném konci filmu. Chyběl mi pohled do šťastných tváří dvou hlavních hrdinů, kteří se setkávají na svobodě.
Darabont získal práva na film v roce 1987, když Stephena Kinga zaujal krátkou adaptací jeho „The Woman in the Room“ z roku 1983. To byl příklad jednoho z takzvaných dolarových obchodů, které uzavírá Stephen King s nadějnými filmaři. Darabont později natočil další filmy – Zelená míle a Mlha – podle knih Stephena Kinga.
O režii filmu projevil zájem také Rob Reiner, který již dříve převedl Kingovu knihu Tělo do filmu Stůj při mně. Do role Andyho chtěl Reiner obsadit Toma Cruise a Reda měl hrát Harrison Ford. Darabont Reinerovu vizi zvažoval, ale nakonec usoudil, že film je „jeho příležitostí udělat něco skvělého", a rozhodl se ho režírovat sám. Ačkoli se příběh odehrává v Maine, pro natáčení byla využita věznice v Mansfieldu v Ohiu.
Po uvedení v kinech si film nevedl příliš dobře. Měl premiéru v podobné době jako Pulp Fiction a ve stejném roce, 1994, vznikl i Forrest Gump. A v této konkurenci nemělo Vykoupení z věznice Shawshank dobré tržby z kin. Film však je jedním z nejznámějších příkladů snímku, který dokázal uspět díky domácím kinům. O jeho kvalitách svědčí i jeho hodnocení na IMDb (9,1/10) či ČSFD (95,3 % a současně nejlépe hodnocený film právě před Forrestem Gumpem).
V roce 1994 byl film nominován v sedmi kategoriích na Oscara (nejlepší film, nejlepší herec v hlavní roli – Morgan Freeman, nejlepší adaptovaný scénář, nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší původní hudba a nejlepší zvuk). Vzhledem ke konkurenci, kterou představovaly v témže roce vyrobené filmy Forrest Gump a Pulp Fiction, ale cenu v žádné z kategorií nezískal.
Vykoupení z věznice Shawshank (originální název The Shawshank Redemption) je americký film z roku 1994 napsaný a režírovaný Frankem Darabontem na motivy novely Stephena Kinga. Hlavními hrdiny filmu jsou Andy Dufresne (hraje ho Tim Robbins) a Ellis „Red“ Redding (Morgan Freeman).
Děj filmu pojednává především o životě Andyho Dufresna ve věznici Shawshank, do níž se dostal po odsouzení za vraždu své manželky a jejího milence.
Vykoupení z věznice Shawshank je podle mnoha anket a žebříčků jeden z nejlepších filmů všech dob. V databázi IMDb je (spolu s Kmotrem) hodnocen jako nejlepší film všech dob, stejně tak v Česko-Slovenské filmové databázi.
Film získal celkem sedm nominací na Oscara a dvě na Zlatý glóbus. Ale žádnou z cen neproměnil, protože byly do kin ve stejnou dobu v roce 1994 uvedeny neméně úspěšné filmy jako Pulp Fiction či Forrest Gump.
Přesto se film „Vykoupení z věznice Shawshank“ stal podle mnoha žebříčků jedním z nejlépe hodnocených a sledovaných filmů všech dob.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Film začíná v roce 1947 soudním procesem s Andy Dufresnem (Tim Robbins), který je souzen za vraždu své manželky a jejího milence. Je odsouzen k dvěma doživotním trestům, které si má odpykat v Shawshanku, fiktivní věznici ve státě Maine. Ve vězení se posléze spřátelí s Redem (Morgan Freeman) a dalšími vězni (včetně Brookse Hatlena hraného Jamesem Whitmorem).
Během prvních let ve vězení Andy snáší nespravedlivost a kruté zacházení vězeňských stráží a také opakované znásilňování od jedné skupiny násilnických vězňů. Díky své předvězeňské kariéře bankéře a znalostem v oblasti účetnictví a placení daní upoutá pozornost kapitána dozorců Byrona Hadleyho (Clancy Brown) a později také ředitele věznice Sama Nortona (Bob Gunton). Andymu jeho znalosti přinesou větší svobodu a úlevu od šikanování dozorců, ale také ho zatáhnou do Nortonova nelegálního praní špinavých peněz.
Čas běží dál a život mužů ve vězení s ním. Brooks je nakonec propuštěn z vězení, ale po padesáti letech ve vězení tento starý trestanec zjišťuje, že život na svobodě je pro něj moc složitý, a v dopise svým přátelům ve vězení píše, že je již unaven tím, jak se pořád bojí. „Rozhodl jsem se nezůstat,“ napíše Brooks a poté se oběsí ve svém nuzném hotelovém pokoji.
V šedesátých letech dvacátého století nastoupí nový vězeň Tommy (Gil Bellows) a řekne Andymu, že má informaci, která by mohla Andyho osvobodit, nebo přinejmenším obnovit jeho proces. Andy požádá ředitele o pomoc s obnovením procesu, ale ten nechce přijít o jeho finanční služby s nelegálně vydělanými penězi a pošle Andyho na měsíc do samovazby. Pak ředitel nechá Tommyho zabít.
Aniž by to kdokoliv věděl, Andy pracoval dlouhá léta na svém útěku. Každou noc používal své drobné geologické kladívko, aby si prokopal únikový tunel ke svobodě, a jednoho dne konečně utekl z vězení. Po útěku si v bance vyzvedl peníze, které ředitel věznice nelegálně získal, a odjel do mexického města Zihuatanejo. Navíc poslal do místních novin informace o nekalých praktikách ředitele Nortona a vězeňských dozorců. Norton spáchal sebevraždu dříve, než stihl být zatčen.
Red je později podmínečně propuštěn a poslán do domu na půli cesty, stejného, ve kterém bydlel Brooks. Ačkoliv je Red stejně zoufalý jako Brooks, nakonec se rozhodne přijmout nabídku, kterou mu dal Andy ještě ve vězení. Najde na louce schránku s penězi, kterou mu tam nechal Andy, a vydá se za ním do Mexika. Snímek končí setkáním Andyho a Reda na pláži u města Zihuatanejo.
Ocenění:
Academy Awards
1995 - Nejlepší film (nominace)
1995 - Morgan Freeman (Hlavní herec) (nominace)
1995 - Frank Darabont (Adaptovaný scénář) (nominace)
1995 - Roger Deakins (Kamera) (nominace)
1995 - Střih (nominace)
1995 - Thomas Newman (Hudba) (nominace)
1995 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1995 - Morgan Freeman (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1995 - Frank Darabont (Nejlepší scénář) (nominace)
OBSAH
Strach dělá z lidí vězně. Naděje jim dává křídla. Film natočený podle novely Stephena Kinga. Strhující příběh o přátelství, naději a moudrosti s velmi výraznými hereckými i charakterovými osobnostmi. Andy Dufresne (Tim Robbins) přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem (Morgan Freeman) a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům. Film získal mnoho ocenění filmové kritiky a díky svému hluboce humánnímu poselství, skvělým hereckým výkonům a působivému zpracování byl 7 x nominován na Oscara - za nejlepší film, herce v hlavní roli (Morgan Freeman), nejlepší scénář, kameru, hudbu, střih a zvuk.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeden z nejlepších filmů všech dob!! Na vylíčení toho, jak je tento snímek úžasný, ještě nemá čeština dostatek výstižných slov, takže jen krátce - fantastické, grandiózní, velkolepé, skvělé, vynikající, excelentní, úžasné, jedinečné, nezapomenutelné, špičkové, dokonalé, nádherné, geniální, a hlavně lidské! Tim Robbins i Morgan Freeman se svými výkony povýšili mezi herecké velikány a Frank Darabont si nasadil laťku tak vysoko, že aby ji přeskočil, musel by natočit film, u nějž by diváci asi umřeli úžasem. Procítěný a pečlivě zpracovaný příběh neprávem odsouzeného muže musí dostat na kolena i nejotrlejší z diváků a to tak razantně, že se z těch kolen mnozí ani bez pomoci nezvednou. Naprosto dokonalý zážitek pro každého, kdo má ještě alespoň zbyteček srdce na svém místě s jednou neoddiskutovatelně nezapomenutelnou scénou. Kdo neviděl, neuvěří. (Radyo) 5*
Dvojnásobný doživotní trest. Sakra práce. Sakra vyhlídky. Brzy pochopí, co ho ve věznici čeká. Přežije, pokud bude živit naději, a pokud bude věřit ve své schopnosti. Jednomu dozorci pomůže s daňovým přiznáním, jinému poradí skrze dědictví. A šéfovi věznice začne připravovat rozpočet zařízení. Vykoupení platí za nejpůsobivější kousky z vězeňského prostředí. Nechybí mu napětí, jemný humor i inteligentní zvraty. Nečekaná pointa se líbí i třeba napočtvrté, děj je navíc natolik silný, že nevadí ani hodně výživná stopáž. A vůbec nevadí ani to, že se pohybujeme prakticky jen na několika desítkách metrech čtverečních. Herecké výkony jsou na jedničku, postavy jsou i přes vězeňský mundůr důstojnými vypravěči. I za mřížemi se dají zažít sakra zajímavé příběhy (ač líbivé a žánrově konvenční) – Frank Darabont a Stephen King jsou těmi nejlepšími průvodci. Nadčasový kus. Toho si na něm možná cením úplně nejvíc. (castor) 5*
Můžete mi říkat, že Frank Darabont je režisér Zelené míle (skvělý film) a nebo Majesticu, ale pro mě bude nesmrtelný jediným dílem a to Vykoupením z věznice Shawshank. V podstatě dokonalé dílo, které svou formou, jednoduchostí a emocemi strčí do kapsy i mnohem hlubší snímky. Darabont předvedl, jak jednoduše a příjemně lze navodit sympatie pro kohokoliv a kdekoliv". Tim Robbins a Morgan Freeman předvádějí slastné herectví, které pohladí diváka a dokazuje jejich obrovské schopnosti hrát kohokoliv v jakékoliv situaci a okamžiku života. Celý film je natolik sympatický a poutavý, že kdykoliv k němu přijdete, zůstanete u něj a nebudete chtít odejít, ani na krok. Neznám příjemnější a milejší film, který dokáže pohladit po lidském srdci a vyvolat tak příjemné emoce. (Djkoma) 4*
V.I.M. FILMU
Andy je smolař a hlavně je podle všeho vinen. Nebo ne? Asi tolik víme k výchozí situaci, která nás zavádí do soudní síně a posléze před brány Shawshanku, bájné věznice, kam strkají ty nejhorší případy, jimž už pravděpodobně není pomoci a pokud ano, tak až za několik dekád. Andy si tu odsedí trest, po kterém ho nečeká pohled na denní světlo nefiltrované mřížemi, ale jenom rakev a rubáš. Jaká větší může být motivace dostat se odsud dřív než se mu osud zpečetí?
Shawshank, přestože si k dnešnímu dni ukousl 15 let od svého vzniku, zvláštním způsobem redefinoval a připomněl žánr vězeňského dramatu. Redefinoval proto, že na něj Darabont nahlíží přes nezvykle pozitivní optiku a připomněl proto, že tenhle žánr původně příslušel spíše 70. létům. Ústředním motivem Shawshanku – na rozdíl od žánrových souputníků – však není primárně útěk z vězení. Je to vyprávění o světě ve světě, kde platí pravidlo prvního dne dalšího zbytku života – pokud se do něj probudíte, máte zase na 24 hodin vyhráno. A co bude dál, to ví jen bůh a vězeňská rada.
Peklo na zemi je však pro někoho rájem na zemi. Shawshank nejlépe ze všech dosud natočených filmů otevírá knihu z druhé strany a velmi živě předestírá, kterak je těžký návrat do reality všedních dní. Každý druhý vězeň přivyká řádu natolik, že se nechce vracet do světa, kterému už dávno nerozumí a učit se pravidla, která už možná dost dobře nepochopí. Je mu dobře v teplé cele, kde má jistotu stravy, vycházky a dobré práce v prádelně za mrzký peníz. Navíc je tu spousta chlapů, co vidí věci stejně. A i za ty desítky let je mezi sebou pořád co probírat.
Andy sem od začátku nepatří. Je inteligentní, je ambiciózní a umí to dobře s čísly. To mu otevírá široké spektrum možností, jehož postupným procházením šplhá vstříc svému snu. Příběh o něm je plný emocí a chemie, která na jiném místě na světě nemůže vzniknout. Chvílemi jsem měl pocit, že Darabont líčí Shawshank jako letní tábor na celý život. Nechce se vám z něj domů a těch zážitků je tu na celé souborné vydání románů. Kdesi však pořád číhá vlk, který neustále upomíná, že i tábory jsou nebezpečné a lidi v nich mohou umírat. To je druhá stránka věci, která vrací diváka na zem. Ale ta první je fajn a přestože je vytyčena mezi mantinely šedých vězeňských stěn, dýchají z ní většinu času nálady pozitivní. Nebo alespoň melancholické.
Mladý věkem, mladý duchem a přesto tolik divácky přívětivý. Darabont nesahá k prapodivným žánrovým kličkám a i když se hrdinův osud záhy vysvětluje, přesto nesklouzává ke klišé a nepodává mu pomocnou ruku. Andy je v tomhle boji přes všechny kamaráčofty a vztahy úplně sám a i proto je ten případný únik z vězení mnohem cennější. Sladčí, krásnější, dokonale povznášející. A Shawshank je film, který působí na divácké nitro úplně stejně. Vyváženým tempem vyprávění, precizním scénářem, dokonalou režií. Formálně i srdcově na jedničku a oprávněně dlouhodobě zahnízděné v prvním desateru předních žebříčků nejlepších filmů všech dob. To je Darabontovo nejvyspělejší dítko, opus magnum a filmová klasika s velkým K.
A pro ty, kdo už slastný Shawshank ochutnali, malé připomenutí s velkou dávkou recese navrch. Na přítomnost spoilerů asi není třeba upozorňovat.
OLDIES FILMU
Pro toho, kdo film neviděl, má trailer zvláštní kouzlo, které ho chytne za rukáv a dotáhne ho do půjčovny, ostatní (a je jich, myslím, většina) si připomenou "jaké to bylo tenkrát poprvé", když Andy potkal Reda, jediného mukla v Shawshanku, který se před ostatními přiznal, že ho odsoudili právem. Ukázka je stylově podkreslena právě Redovým vyprávěním o Andym. Neřeší se tu, zda oné osudné noci zabil svou manželku a jejího milence a jak naznačuje dialog o tom, kdo co udělal nebo neudělal, o tyhle věci ve filmu vůbec nejde. Andy si postupem času získá sympatie spoluvězňů a podaří se mu částečně obměkčit i přísné vedení věznice v čele s Nortonem - fanatickým uctívačem disciplíny a Bible. Moc z těhle událostí v dvouminutové ukázce neuvidíte (naopak uvidíte scény, které naznačují možná až příliš), přesto dokáže Darabontovo dílo i na takhle malé ploše rozvibrovat chloupky po celém těle. Funguje to takhle i u vás? Vyzkoušejte to.
GOLDIE FILMU
Pokud byste se zeptali svých deseti přátel na to, jaký je jejich oblíbený, ba nejoblíbenější film, skoro bych se vsadila, že minimálně pět z nich vám odpoví „Vykoupení z věznice Shawshank“. Je až neuvěřitelné, jakou pozici si tento Darabontův snímek za necelých dvacet let od premiéry vydobyl. Přitom se zpočátku jednalo skoro o propadák. Vykoupení z věznice Shawshank totiž do kin vstupovalo ve filmově bohatém roce. Konkurovaly mu kousky jako Pulp Fiction, které se pyšnilo Tarantinovým rukopisem a nezvyklou narativní strukturou, ale také Bessonův Leon, Disneyho Lví král a především Zemeckisův Forrest Gump, jehož s Vykoupením z věznice Shawshank spojuje ona lidskost a víra v člověka. Diváci však v případě jménem Shawshank neřekli poslední slovo. Postupem času si toto vězeňské drama oblíbili natolik, že mu přiřkli status klasiky a díky hodnocení i neotřesitelnou první pozici snad ve všech myslitelných žebříčcích popularity. Zub času zkrátka tenhle film prověřil jako máloco.
Vykoupení z věznice Shawshank je dlouhometrážním debutem francouzského režiséra Franka Darabonta. Už v 80. letech minulého století se pustil do adaptace Stephena Kinga. Ta spisovatele zaujala, takže o deset let později nic nebránilo tomu, aby vznikl celovečerní film, který rovněž čerpá z Kingova námětu, konkrétně pak z povídky, jež v originále nese jméno Rita Hayworth and Shawshank Redemption. Z Darabonta se postupem času stal skoro specialista na Kinga, pět let po Vykoupení z věznice Shawshank totiž natočil úspěšnou Zelenou míli. Nutno říci, že King sám je vděčným zdrojem inspirace. Z jeho povídek a románů si náměty vypůjčili i další autoři, uniknout by vám neměly filmy jako Osvícení, Stůj při mně nebo třeba Misery nechce zemřít.
Frank Darabont se u Vykoupení z věznice Shawshank nezapsal jen jako režisér, ale i jako scenárista. Scénář se až na malé výjimky věrně drží předlohy, přesto se nejedná o žádné křečovité převedení na filmové plátno. Největší změnou je černošský hlavní hrdina – zde se jednalo o rafinovaný tah. Morgan Freeman byl známým hercem a jeho obsazení tak mělo za úkol přilákat diváky. Konec, který je trnem v oku mnohých kritiků kvůli své prvoplánové kýčovitosti, je dalším producentským trikem a změnou oproti předloze i původní verzi scénáře. Líbivý, žánrově konvenční příběh, který však umí dojmout a přitom nepůsobit lacině, to byly předpoklady úspěchu. Veskrze pozitivní recenze a sedm oscarových nominací však Vykoupení z věznice Shawshank nezachránily. Naštěstí se tento film objevil v době, kdy VHS kazety a kabelová televize byly známou věcí. Pomalu ale jistě pak Shawshank dosáhl kýženého sukcesu. Cesty filmovou džunglí jsou mnohdy trnité. Zapomenutí-hodné snímky slavívají úspěch, ty, které by si slávu zasloužily, se jí často nedočkají. My můžeme být rádi, že Vykoupení z věznice Shawshank se to nakonec podařilo.
Důvodů, proč snímek na poprvé neuspěl, může být více. Tímto zajímavým faktem se zabývalo mnoho odborníků a jejich závěry – špatná reklamní kampaň, komplikovaný název, úzká cílová skupina (vězeňské drama jako žánr primárně určený specifickému mužskému publiku), ale i nesplněná očekávání: diváci jdoucí na Kinga chtějí horor – jsou hodna promyšlení. To, že je Vykoupení z věznice Shawshank vězeňským dramatem, v tomto případě konvenčním, se dnes jako překážka jevit nemusí. Diváci mají zkušenosti s pozdější Zelenou mílí, ale například i s televizní produkcí, jen vzpomeňte na nedávný seriál Útěk z vězení. Shawshank se věrně drží zaběhnutých hollywoodských schémat, ta následuje jak sám Stephen King, tak Frank Darabont, obdivovatel klasického režiséra Franka Capry. Mezi oběma režisérskými osobnostmi lze najít paralely. Zájem o malého člověka a humanistické tendence se jeví jako spojnice mezi oběma přístupy.
Hlavní hrdinové jsou zde v podstatě dva, přesto je pozornost o něco více věnována Andy Dufresneovi, kterého hraje Tim Robbins. Ocitáme se ve 40. letech minulého století na území Spojených států. Andy, mladý bankéř, je neprávem odsouzen za dvojnásobnou vraždu. Vraždu manželky a jejího milence. V shawshankské věznici se potkává s Redem (Morgan Freeman), který už patří mezi ostřílené trestance. I Andy se poměrně záhy s vězeňským životem sžije, přesto nikdy nepřestává myslet na svobodu a vlastní nevinu. Je chytrý, čehož umí náležitě využít on i jeho okolí. Záslužným činem je pomoc ostatním a vybudování knihovny. Méně záslužným, ale zřejmě neodmítnutelným činem pak pomoc s praním špinavých peněz. Důležitým narativním prvkem a dějovým katalyzátorem je postava Tonnyho, díky němuž ostatní pochopí, že Andy skutek, za který byl odsouzen, nespáchal. Pravda ale ohrožuje ředitele věznice, Andy proto musí jednat rychle. Útěk se jeví jako jediná možnost. Ale co Red? Bude jej následovat? Shledají se ještě někdy? A pokud se jim vše podaří, dokáží se začlenit do života mimo vězeňskou celu?
Plusem je zajisté bohatá charakteristika postav a jejich vynikající ztvárnění. Nezaujmou jen hlavní hrdinové, ale také vedlejší postavy. Důležitou roli hraje přátelství mezi oběma hrdiny, ale i jejich povaha. Kladnost Andyho spolu s výše uvedenými aspekty, atraktivitou prostředí a celkovou výstavbou děje činí z Vykoupení z věznice Shawshank typického zástupce žánru. Andy i Red jsou ideální postavy pro diváckou identifikaci. Pozitivní charaktery přesto oplývají lákavou dávkou rebelie, což z nich dělá normální lidi a ne románové či filmové ideály, které by jinak mohly působit odtažitě. Děj popohání Andyho touha po svobodě, ale i, jak z filmu vyplyne později, Redovo hledání naděje. Příběh je vyprávěn z pozice Reda, ten se stává diegetickým vypravěčem i aktérem na plátně.
Formální stránka Vykoupení z věznice Shawshank je precizní. Režisér umně vyjadřuje stísněnost vězeňských prostor a navozuje tak až klaustrofobní atmosféru. Pracuje s rámováním, velikostí záběrů i jejich hloubkou. Příznakové je i použití barev. Studené tóny, modrošedý nádech se objevují ve scénách, které se odehrávají uvnitř věznice. Odrážejí tak atmosféru i náladové rozpoložení postav. Světlejší, jasnější a teplejší tóny pak dominují u mnoha venkovních scén, kdy hrdinové například posedávají na dvoře. Výjimkou samozřejmě není ani závěrečná část filmu, která ústí do v podstatě očekávaného konce. Postavy dokreslují mnohé rekvizity a samozřejmě také jejich kostýmy. A jako správný hollywoodský film, i Vykoupení z věznice Shawshank disponuje citlivě zkomponovanou hudbou, která přesně doplňuje prostředí, atmosféru či samotné postavy.
VELKÁ RECENZE
Film začíná v roce 1947 soudním procesem s Andy Dufresnem (Tim Robbins), který je souzen za vraždu své manželky a jejího milence. Je odsouzen k dvěma doživotním trestům, které si má odpykat v Shawshanku, fiktivní věznici ve státě Maine. Ve vězení se posléze spřátelí s Redem (Morgan Freeman) a dalšími vězni (včetně Brookse Hatlena hraného Jamesem Whitmorem).
Během prvních let ve vězení Andy snáší nespravedlivost a kruté zacházení vězeňských stráží a také opakované znásilňování od jedné skupiny násilnických vězňů. Díky své předvězeňské kariéře bankéře a znalostem v oblasti účetnictví a placení daní upoutá pozornost kapitána dozorců Byrona Hadleyho (Clancy Brown) a později také ředitele věznice Sama Nortona (Bob Gunton). Andymu jeho znalosti přinesou větší svobodu a úlevu od šikanování dozorců, ale také ho zatáhnou do Nortonova nelegálního praní špinavých peněz.
Čas běží dál a život mužů ve vězení s ním. Brooks je nakonec propuštěn z vězení, ale po padesáti letech ve vězení tento starý trestanec zjišťuje, že život na svobodě je pro něj moc složitý, a v dopise svým přátelům ve vězení píše, že je již unaven tím, jak se pořád bojí. „Rozhodl jsem se nezůstat,“ napíše Brooks a poté se oběsí ve svém nuzném hotelovém pokoji.
V šedesátých letech dvacátého století nastoupí nový vězeň Tommy (Gil Bellows) a řekne Andymu, že má informaci, která by mohla Andyho osvobodit, nebo přinejmenším obnovit jeho proces. Andy požádá ředitele o pomoc s obnovením procesu, ale ten nechce přijít o jeho finanční služby s nelegálně vydělanými penězi a pošle Andyho na měsíc do samovazby. Pak ředitel nechá Tommyho zabít.
Aniž by to kdokoliv věděl, Andy pracoval dlouhá léta na svém útěku. Každou noc používal své drobné geologické kladívko, aby si prokopal únikový tunel ke svobodě, a jednoho dne konečně utekl z vězení. Po útěku si v bance vyzvedl peníze, které ředitel věznice nelegálně získal, a odjel do mexického města Zihuatanejo. Navíc poslal do místních novin informace o nekalých praktikách ředitele Nortona a vězeňských dozorců. Norton spáchal sebevraždu dříve, než stihl být zatčen.
Red je později podmínečně propuštěn a poslán do domu na půli cesty, stejného, ve kterém bydlel Brooks. Ačkoliv je Red stejně zoufalý jako Brooks, nakonec se rozhodne přijmout nabídku, kterou mu dal Andy ještě ve vězení. Najde na louce schránku s penězi, kterou mu tam nechal Andy, a vydá se za ním do Mexika. Snímek končí setkáním Andyho a Reda na pláži u města Zihuatanejo.
Darabont získal práva na film v roce 1987, když Stephena Kinga zaujal krátkou adaptací jeho „The Woman in the Room“ z roku 1983. To byl příklad jednoho z takzvaných dolarových obchodů, které uzavírá Stephen King s nadějnými filmaři. Darabont později natočil další filmy – Zelená míle a Mlha – podle knih Stephena Kinga.
O režii filmu projevil zájem také Rob Reiner, který již dříve převedl Kingovu knihu Tělo do filmu Stůj při mně. Do role Andyho chtěl Reiner obsadit Toma Cruise a Reda měl hrát Harrison Ford. Darabont Reinerovu vizi zvažoval, ale nakonec usoudil, že film je „jeho příležitostí udělat něco skvělého", a rozhodl se ho režírovat sám. Ačkoli se příběh odehrává v Maine, pro natáčení byla využita věznice v Mansfieldu v Ohiu.
Po uvedení v kinech si film nevedl příliš dobře. Měl premiéru v podobné době jako Pulp Fiction a ve stejném roce, 1994, vznikl i Forrest Gump. A v této konkurenci nemělo Vykoupení z věznice Shawshank dobré tržby z kin. Film však je jedním z nejznámějších příkladů snímku, který dokázal uspět díky domácím kinům. O jeho kvalitách svědčí i jeho hodnocení na IMDb (9,1/10) či ČSFD (95,3 % a současně nejlépe hodnocený film právě před Forrestem Gumpem).
V roce 1994 byl film nominován v sedmi kategoriích na Oscara (nejlepší film, nejlepší herec v hlavní roli – Morgan Freeman, nejlepší adaptovaný scénář, nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší původní hudba a nejlepší zvuk). Vzhledem ke konkurenci, kterou představovaly v témže roce vyrobené filmy Forrest Gump a Pulp Fiction, ale cenu v žádné z kategorií nezískal.
Vykoupení z věznice Shawshank (originální název The Shawshank Redemption) je americký film z roku 1994 napsaný a režírovaný Frankem Darabontem na motivy novely Stephena Kinga. Hlavními hrdiny filmu jsou Andy Dufresne (hraje ho Tim Robbins) a Ellis „Red“ Redding (Morgan Freeman).
Děj filmu pojednává především o životě Andyho Dufresna ve věznici Shawshank, do níž se dostal po odsouzení za vraždu své manželky a jejího milence.
Vykoupení z věznice Shawshank je podle mnoha anket a žebříčků jeden z nejlepších filmů všech dob. V databázi IMDb je (spolu s Kmotrem) hodnocen jako nejlepší film všech dob, stejně tak v Česko-Slovenské filmové databázi.
Ocenění:
Academy Awards
1995 - Nejlepší film (nominace)
1995 - Morgan Freeman (Hlavní herec) (nominace)
1995 - Frank Darabont (Adaptovaný scénář) (nominace)
1995 - Roger Deakins (Kamera) (nominace)
1995 - Střih (nominace)
1995 - Thomas Newman (Hudba) (nominace)
1995 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1995 - Morgan Freeman (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1995 - Frank Darabont (Nejlepší scénář) (nominace)
DABING
V českém znění: Vladimír Dlouhý - Tim Robbins (Andy Dufresne), Antonín Molčík - Morgan Freeman (Red), Martin Zounar - Gil Bellows (Tommy), Jaromír Meduna - Clancy Brown (kapitán Hadley), Bohuslav Kalva - Bob Gunton (ředitel Norton), Jiří Hálek - James Whitmore (Brooks Hatlen), Miroslav Středa - William Sadler (Heywood), Marcel Vašinka - Mark Rolston (Bogs Diamond), Jiří Klem, Michaela Kuklová, Petr Pelzer, Eva Miláčková, Roman Hájek, Karel Urbánek, Eva Tauchenová, Jiří Pomeje (titulky)
Překlad: Helena Rejžková
Zvuk: Filip Maňhal
Produkce: Eliška Nejedlá
Dialogy: Michaela Kuklová
Režie: Vladimír Drha
Vyrobil: Fronda Film pro Intersonic 1996
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.7.1995 Intersonic
Premiéra USA: 14.10.1994 Columbia/Sony
22.9.2019 Fathom Events
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.7.1999 (VHS) H.C.E.
Poprvé na DVD: 31.3.2003 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 30.11.2016 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 717 340
Tržby celkem - $ 28 341 469
Návštěvnost v ČR 53 904
Náklady (Rozpočet) - $ 25 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Film o filmu
• Fotogalerie
• Kino Trailer
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 1.85:1
česky DTS-HD Master Audio 5.1, anglicky DTS-HD Master Audio 5.1
české
Tvůrci a herci
Frank Darabont (Režie), Niki Marvin (Produkce), Thomas Newman (Hudba), Roger Deakins (Kamera), Richard Francis-Bruce (Střih), Deborah Aquila (Casting), Terence Marsh (Scénografie), Elizabeth McBride (Kostýmy), Frank Darabont (Scénář), Stephen King (povídka) (Předloha), Tim Robbins (Herec), Morgan Freeman (Herec), Bob Gunton (Herec), William Sadler (Herec), Clancy Brown (Herec), Gil Bellows (Herec), Mark Rolston (Herec), James Whitmore (Herec), Jeffrey DeMunn (Herec), Larry Brandenburg (Herec), Neil Giuntoli (Herec), David Proval (Herec), Jude Ciccolella (Herec), Paul McCrane (Herec), Alfonso Freeman (Herec), Ned Bellamy (Herec), James Babson (Herec), Renee Blaine (Herec), Frank Medrano (Herec), Don McManus (Herec), Brian Libby (Herec)
1994/142/USA/Drama, Krimi
Zajímavost k filmu- Pří prohlídce cel cituje Andy (Tim Robbins) z Bible pasáž z Marka, 13. kapitoly, verš 35: "Bděte tedy, neboť nevíte, kdy Pán domu přijde..." Ředitel věznice mu odpovídá veršem z Jana 8. kapitoly, verš 12.: „Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života."
- Když se Andy Dufresne (Tim Robbins) ptá Reda (Morgan Freeman), proč je zde, Red mu odpoví mu, že je z celého Shawshanku jediný vinný. Důvod se dozvíme pouze z knižní předlohy, kdy Red uzavřel velkou pojistku pro svojí ženu a pak si pohrál s brazdami jejich chevroletu. Vše šlo podle plánu, ale bohužel nepočítal s tím, že manželka vezme do města Castle Hill i sousedku s jejím synem. Za tento čin dostal 3 doživotní tresty.
- Clancy Brown si zahrál vězeňského dozorce už o rok dříve ve filmu Poslední naděje (1993).
- Red (Morgan Freeman) říká, že nemá tušení, o čem operní pěvkyně v gramofonu zpívají. Ve skutečnosti zpívají o dopise, kterým zvou manžela jedné z nich na tajnou schůzku s tou druhou, aby odhalily jeho nevěru.
- Maďarský název filmu je Remény Rabjai, což znamená v překladu "Vězňi naděje". Italský název filmu je Le ali della Liberta, což znamená "Křídla svobody". Norský název filmu je Frihetens Regn, což lze přeložit jako "Déšť svobody". Španělský název filmu je Cadena Perpetua, tedy "Doživotní vězení". V Mexiku je snímek nazýván Suenos de Fuga, což znamená "Sny po útěku".
- Budova věznice Shawshank, polepšovna v Ohio State, dnes slouží jako muzeum.
- V roce 2007 utekli z vězení v Union County dva trestanci, kteří použili podobnou techniku jako ve filmu. Jejich částečně úspěšný útěk vedl jednoho strážného k sebevraždě.
- Závěrečná scéna byla natočena ve skutečnosti na Panenských ostrovech v Karibiku, ale ve filmu to má být Tichý oceán.
- Britské rádio Capital FM v anketě filmů, které musíte vidět, než zemřete, umístilo snímek na první příčku.
- Andy (Tim Robbins) má ve své cele plakát herečky Rity Hayworthové a film s ní také sleduje s ostatními vězni v kině. Její jméno se objevuje i v názvu samotné povídky "Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank".
- Věznice Shawshank byla inspirována opravdovou věznicí Thomaston, která byla zavřena v roce 2004.
- Scéna příjezdu nových „bažantů“ do věznice, jejich průchod mezi vězni za ploty a cesta do jejich cel byla téměř stejně zpracována i v populární hře „Mafia 2“ v misi „Dobře strávený čas". Prostředí, křičící vězni za ploty, vnitřek budovy i vězenský dvůr jsou ve hře animovány velice podobně jako ve filmu.
- Černošský vězeň provolávající: "Bažante! Bažantíku!", v originále: "Fresh fish! Fresh fish today!" na nově příchozí vězně vystupující z autobusu na začátku filmu je Alfonso Freeman, syn Morgana Freemana.
- První strážný (Brian Delate), který si za Andym (Tim Robbins) přijde pro investiční pomoc poté, co je Andy převeden na práci v knihovně, se představí jako Dekins. Roger Deakins byl kameraman filmu. Přes zjevnou podobu se však jedná o náhodu - postava Dekinse byla zapsána do původního scénáře dříve, než si režisér Frank Darabont najal celý filmový štáb. Stejná postava byla navíc již v originální novele Stephena Kinga.
- Na Tchaj-wanu byl v roce 1995 film v kinech uváděn pod názvem 1995: Fantastic. Mnoho diváků si podle názvu myslelo, že se jedná o akční film.
- Když se Andy Dufresne (Tim Robbins) ptá Reda (Morgan Freeman), proč je zde, Red mu odpoví mu, že je z celého Shawshanku jediný vinný. Důvod se dozvíme pouze z knižní předlohy, kdy Red uzavřel velkou pojistku pro svojí ženu a pak si pohrál s brazdami jejich chevroletu. Vše šlo podle plánu, ale bohužel nepočítal s tím, že manželka vezme do města Castle Hill i sousedku s jejím synem. Za tento čin dostal 3 doživotní tresty.
- Clancy Brown si zahrál vězeňského dozorce už o rok dříve ve filmu Poslední naděje (1993).
- Red (Morgan Freeman) říká, že nemá tušení, o čem operní pěvkyně v gramofonu zpívají. Ve skutečnosti zpívají o dopise, kterým zvou manžela jedné z nich na tajnou schůzku s tou druhou, aby odhalily jeho nevěru.
- Maďarský název filmu je Remény Rabjai, což znamená v překladu "Vězňi naděje". Italský název filmu je Le ali della Liberta, což znamená "Křídla svobody". Norský název filmu je Frihetens Regn, což lze přeložit jako "Déšť svobody". Španělský název filmu je Cadena Perpetua, tedy "Doživotní vězení". V Mexiku je snímek nazýván Suenos de Fuga, což znamená "Sny po útěku".
- Budova věznice Shawshank, polepšovna v Ohio State, dnes slouží jako muzeum.
- V roce 2007 utekli z vězení v Union County dva trestanci, kteří použili podobnou techniku jako ve filmu. Jejich částečně úspěšný útěk vedl jednoho strážného k sebevraždě.
- Závěrečná scéna byla natočena ve skutečnosti na Panenských ostrovech v Karibiku, ale ve filmu to má být Tichý oceán.
- Britské rádio Capital FM v anketě filmů, které musíte vidět, než zemřete, umístilo snímek na první příčku.
- Andy (Tim Robbins) má ve své cele plakát herečky Rity Hayworthové a film s ní také sleduje s ostatními vězni v kině. Její jméno se objevuje i v názvu samotné povídky "Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank".
- Věznice Shawshank byla inspirována opravdovou věznicí Thomaston, která byla zavřena v roce 2004.
- Scéna příjezdu nových „bažantů“ do věznice, jejich průchod mezi vězni za ploty a cesta do jejich cel byla téměř stejně zpracována i v populární hře „Mafia 2“ v misi „Dobře strávený čas". Prostředí, křičící vězni za ploty, vnitřek budovy i vězenský dvůr jsou ve hře animovány velice podobně jako ve filmu.
- Černošský vězeň provolávající: "Bažante! Bažantíku!", v originále: "Fresh fish! Fresh fish today!" na nově příchozí vězně vystupující z autobusu na začátku filmu je Alfonso Freeman, syn Morgana Freemana.
- První strážný (Brian Delate), který si za Andym (Tim Robbins) přijde pro investiční pomoc poté, co je Andy převeden na práci v knihovně, se představí jako Dekins. Roger Deakins byl kameraman filmu. Přes zjevnou podobu se však jedná o náhodu - postava Dekinse byla zapsána do původního scénáře dříve, než si režisér Frank Darabont najal celý filmový štáb. Stejná postava byla navíc již v originální novele Stephena Kinga.
- Na Tchaj-wanu byl v roce 1995 film v kinech uváděn pod názvem 1995: Fantastic. Mnoho diváků si podle názvu myslelo, že se jedná o akční film.
Odkazy
Hrají:
Tim Robbins, Morgan Freeman, Bob Gunton, William Sadler, Clancy Brown, Gil Bellows, Mark Rolston, James Whitmore, Jeffrey DeMunn, Larry Brandenburg, Neil Giuntoli, David Proval, Jude Ciccolella, Paul McCrane, Alfonso Freeman, Ned Bellamy, James Babson, Renee Blaine, Frank Medrano, Don McManus, Brian Libby, Dion Anderson, Joseph Ragno, Sergio Kato, Morgan Lund, Brian Brophy, V.J. Foster, Brian Delate, Bill Bolender, Neil Summers, Dorothy Silver