Děti Nagana / Děti Nagana (2023/102/Česko/Rodinný, Sportovní) 63%
11.11.2024 15:06
JEDNOU VĚTOU
„Každý potřebuje svoje Nagano."
OBSAH
Jedenáctiletý Dominik je u vytržení, když na turnaji století v Naganu naši poráží Kanadu a míří do finále. Přestože i on je trochu outsider, rozhodne se koupit hokejku a s kamarády hrát hokej, jak to jen jde. Hlavně s tenisákem na plácku za domem. Sestaví tým a plánují si zahrát svůj vlastní velký zápas proti klukům z vedlejší vesnice. Vedle toho chce Dominik vyhrát i srdce, úsměv a pusu od Katky ze třídy. (Bontonfilm)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velice příjemná rodinná záležitost, která svojí atmosférou hodně zvolňuje a nutí diváka odpočívat. Zároveň ale notně přidává na nostalgickou tóninu, protože už dle názvu všichni, kteří Nagano zažili, prožili a užili, musí vědět, co takový příběh znamená. Pokud Vám bylo osm jako mě, tak pochopíte prakticky vše, co se zde děje. A jelikož se to tvůrcům povedlo na výbornou, tak nemůžu jinak, než jim poděkovat za hezký exkurz do minulosti a do doby, kdy bylo divoce, ale v jeden moment pro národ velice hezky. (Malarkey) 4*
Jeden si přidřepne a za zády rozhodí hokejky… to byly časy. K tomu Jardova žvejka, Zárubův ječák, dvacetikorunová bankovka, Tamagotchi, devadesátkové káry, móda, nostalgie a „specifický“ výchovný styl. Ale taky skrz naskrz průměrný a průhledný příběh. Nemá to dynamiku, nemá to tah na bránu, nemá to ani moc humoru. Kluci (a nej holka ze třídy) dostanou na plácku u hospody klepec od party z druhého stupně, ujme se jich bývalý extraligový hokejista, kromě tréninků padne i pár „životních“ rad, takže odveta bude jiné kafe. Nic víc, nic míň. Nagano (hlavně ten dopad na společnost), které bylo minimálně pro jednu generaci zásadní událostí, se už nikdy nezopakuje. Dané době docela rozumím, příběhu méně. Dan Pánek totiž otevírá řadu témat, která nezvládá, neumí s nimi pracovat a vlastně je ani nedokáže nějak solidně uzavřít. A asi ani nechce. Takže pokud něco funguje, tak právě nostalgie. (castor) 3*
V roce 1998 fandil Dominik českým hokejistům, když hráli v Naganu o zlato. A chtěl být jako oni. Alespoň trochu, takže se spokojil s tenisákem a hraním na plácku. Jenže zápas proti týmu starších kluků může být v očích fanouška Dominika Haška stejně důležitý jako Nagano. Dan Pánek natočil fajn rodinnou podívanou, která hodně spoléhá na nostalgii a očividně odžité zážitky. A dovede díky tomu být natolik zábavná, že člověk celkem ochotně přehlédne slabší herecké výkony i nedotaženost některých podzápletek. (MrHlad) 3*
VELKÁ RECENZE
Od olympijských her v Naganu uplynulo letos pětadvacet let a minimálně pro jednu generaci šlo o zásadní událost. Já osobně jsem to prožíval tím nejlepším myslitelným způsobem – nasimuloval jsem chřipku a na všechny zápasy, ve kterých český tým v play-off postupně porazil favorizovanější USA, Kanadu i Rusko, koukal v klidu doma. A asi jsem u toho prožíval stejné emoce jako režisér Dan Pánek. Podle toho, o čem jeho novinka Děti Nagana vypráví, máme společné i to, že jsme alespoň chvilku snili o tom, že půjdeme ve stopách Jágra, Haška, Reichela a Dopiho a ani jednomu z nás se to nepovedlo. Ale Pánek o tom alespoň natočil film a to se taky počítá.
Děti Nagana samozřejmě o Naganu jako takovém nejsou, jsou o generací dětí, které najednou dostaly na stříbrném podnose tým hrdinů, s nimiž se mohli identifikovat a jít v jejich stopách. I kdyby to mělo být jen s tenisákem a na plácku, kde budou hrát proti klukům ze sousední vesnice. Pánkův film do značné míry vychází z jeho vlastních zážitků a spousta věcí, které se v Dětech Nagana dějí, je očividně odkoukaná ze života a ze vzpomínek. A odkoukaná velmi dobře. Pokud totiž něco v téhle rodinné podívané funguje, tak právě nostalgie.
Jestliže jste před čtvrt stoletím taky drželi palce při nájezdech s Kanadou a řvali spolu s Robertem Zárubou, víte, o čem mluvím. Jenže Pánek šel naštěstí dál a nespoléhá tu jen na slavný turnaj. Jeho filmová verze devadesátek by možná mohla být přeci jen trošku vychytralejší, na druhou stranu Chaozz linoucí se z rádia, pozdrav Čágo bélo, šílenci, hraní Pogů a machrování s Tamagotchi jsou věci, které by už víc devadesátkové být nemohly. Režisér naštěstí zvládá tu atmosféru konce minulého tisíciletí budovat i poctivou výpravou (oblečení, auta, vybavení školních tříd), takže iluze devadesátých let je nakonec parádní a i když možná trošku moc líbivá, k té nostalgii to sedí. A hezky se na to kouká.
Trošku horší už to je s tím, co se v Dětech Nagana odehrává. Pánek se tu totiž pokouší otevírat až příliš mnoho témat a čím víc se blíží konec, tím víc se ukazuje, že prostě není čas ani prostor na to, aby se všechny dějové linky zvládly uzavřít. Spousta potenciálně zajímavých motivů a podzápletek tak nakonec působí až příliš uspěchaně. Logicky dostává nejvíc prostoru skládání týmu pouličních hokejbalistů a zápas proti starším klukům, ale těch zajímavých a bohužel nedotažených věcí je tu strašně moc. Byl bych rád, kdyby víc prostoru dostal složitý vztah hlavního hrdiny s nevlastním otcem, víc se řešily problémy ve škole, protože hlavní hrdina Dominik se zajímá spíš o svého brankářského jmenovce než o trojčlenky. A i vztahy mezi samotnými dětskými hrdiny tu jsou spíš načrtnuté a mnohdy pořádně ani to ne. Což nás přivádí k dalšímu problému.
Dětští hrdinové, kteří mají logicky nejvíc prostoru jsou herecky… řekněme nevyzrálí. Jejich hraní občas připomíná spíš deklamování a ačkoliv je mi jasné, že sehnat šest děcek ve správném věku schopných hrát a ještě o sebe nepřerazit hokejku, není jednoduché, ale naneštěstí jejich výkony – i když se viditelně všichni mladí hrdinové snaží – nejsou často zrovna přesvědčivé. Nového Tomáše Holého Pánek bohužel nenašel. Naštěstí to hodně táhnou dopředu s chutí hrající Hynek Čermák a Otakar Brousek ml., jenž si po Okupaci připisuje další vydařenou filmovou roli.
No a teď jak z toho seskládat nějaké hodnocení? U Dětí Nagana nakonec není zdaleka tak důležité, jestli jsou dobře natočené a zahrané, ale to, jestli jsou pro vás a těm hrdinům – i když třeba ne úplně dobře zahraným – rozumíte. Pokud jste olympijské hry prožívali v tom stejném věku jako tvůrce Dětí Nagana, rádi nejspíš nedostatky přehlédnete, protože tahle pocta hokejistům, hlavně však jejich fanouškům, je očividně natočená od srdce. A pokud jste před lety stejně jako její tvůrci drželi palce zlatým hochům, tu nedotaženost některých linek a diskutabilní herecké výkony přehlédnete, protože budete vzpomínat na to, jak jste s tou hokejkou za barákem blbli úplně stejně jako filmoví hrdinové i samotný režisér.
Postavy a obsazení
• Tomáš Richard Brenton - Dominik Málek
• Klára Issová - Eva, jeho matka
• Pavel Batěk - Milan, jeho nevlastní otec
• Hynek Čermák - Karel Dvořák
• Johana Racková - Katka
• Otakar Brousek - děda Josef Málek
• Taťjana Medvecká - babička Natálie Málková
• Simona Babčáková - učitelka Hrabáková
• Dominik Hašek - Dominik Hašek
Ocenění
Zlín Film Festival
2023 - Dan Pánek (Zlatý střevíček - Celovečerní film pro děti) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 22.02.2023 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 14 847 693
Návštěvnost v ČR 107 744
„Každý potřebuje svoje Nagano."
OBSAH
Jedenáctiletý Dominik je u vytržení, když na turnaji století v Naganu naši poráží Kanadu a míří do finále. Přestože i on je trochu outsider, rozhodne se koupit hokejku a s kamarády hrát hokej, jak to jen jde. Hlavně s tenisákem na plácku za domem. Sestaví tým a plánují si zahrát svůj vlastní velký zápas proti klukům z vedlejší vesnice. Vedle toho chce Dominik vyhrát i srdce, úsměv a pusu od Katky ze třídy. (Bontonfilm)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Velice příjemná rodinná záležitost, která svojí atmosférou hodně zvolňuje a nutí diváka odpočívat. Zároveň ale notně přidává na nostalgickou tóninu, protože už dle názvu všichni, kteří Nagano zažili, prožili a užili, musí vědět, co takový příběh znamená. Pokud Vám bylo osm jako mě, tak pochopíte prakticky vše, co se zde děje. A jelikož se to tvůrcům povedlo na výbornou, tak nemůžu jinak, než jim poděkovat za hezký exkurz do minulosti a do doby, kdy bylo divoce, ale v jeden moment pro národ velice hezky. (Malarkey) 4*
Jeden si přidřepne a za zády rozhodí hokejky… to byly časy. K tomu Jardova žvejka, Zárubův ječák, dvacetikorunová bankovka, Tamagotchi, devadesátkové káry, móda, nostalgie a „specifický“ výchovný styl. Ale taky skrz naskrz průměrný a průhledný příběh. Nemá to dynamiku, nemá to tah na bránu, nemá to ani moc humoru. Kluci (a nej holka ze třídy) dostanou na plácku u hospody klepec od party z druhého stupně, ujme se jich bývalý extraligový hokejista, kromě tréninků padne i pár „životních“ rad, takže odveta bude jiné kafe. Nic víc, nic míň. Nagano (hlavně ten dopad na společnost), které bylo minimálně pro jednu generaci zásadní událostí, se už nikdy nezopakuje. Dané době docela rozumím, příběhu méně. Dan Pánek totiž otevírá řadu témat, která nezvládá, neumí s nimi pracovat a vlastně je ani nedokáže nějak solidně uzavřít. A asi ani nechce. Takže pokud něco funguje, tak právě nostalgie. (castor) 3*
V roce 1998 fandil Dominik českým hokejistům, když hráli v Naganu o zlato. A chtěl být jako oni. Alespoň trochu, takže se spokojil s tenisákem a hraním na plácku. Jenže zápas proti týmu starších kluků může být v očích fanouška Dominika Haška stejně důležitý jako Nagano. Dan Pánek natočil fajn rodinnou podívanou, která hodně spoléhá na nostalgii a očividně odžité zážitky. A dovede díky tomu být natolik zábavná, že člověk celkem ochotně přehlédne slabší herecké výkony i nedotaženost některých podzápletek. (MrHlad) 3*
VELKÁ RECENZE
Od olympijských her v Naganu uplynulo letos pětadvacet let a minimálně pro jednu generaci šlo o zásadní událost. Já osobně jsem to prožíval tím nejlepším myslitelným způsobem – nasimuloval jsem chřipku a na všechny zápasy, ve kterých český tým v play-off postupně porazil favorizovanější USA, Kanadu i Rusko, koukal v klidu doma. A asi jsem u toho prožíval stejné emoce jako režisér Dan Pánek. Podle toho, o čem jeho novinka Děti Nagana vypráví, máme společné i to, že jsme alespoň chvilku snili o tom, že půjdeme ve stopách Jágra, Haška, Reichela a Dopiho a ani jednomu z nás se to nepovedlo. Ale Pánek o tom alespoň natočil film a to se taky počítá.
Děti Nagana samozřejmě o Naganu jako takovém nejsou, jsou o generací dětí, které najednou dostaly na stříbrném podnose tým hrdinů, s nimiž se mohli identifikovat a jít v jejich stopách. I kdyby to mělo být jen s tenisákem a na plácku, kde budou hrát proti klukům ze sousední vesnice. Pánkův film do značné míry vychází z jeho vlastních zážitků a spousta věcí, které se v Dětech Nagana dějí, je očividně odkoukaná ze života a ze vzpomínek. A odkoukaná velmi dobře. Pokud totiž něco v téhle rodinné podívané funguje, tak právě nostalgie.
Jestliže jste před čtvrt stoletím taky drželi palce při nájezdech s Kanadou a řvali spolu s Robertem Zárubou, víte, o čem mluvím. Jenže Pánek šel naštěstí dál a nespoléhá tu jen na slavný turnaj. Jeho filmová verze devadesátek by možná mohla být přeci jen trošku vychytralejší, na druhou stranu Chaozz linoucí se z rádia, pozdrav Čágo bélo, šílenci, hraní Pogů a machrování s Tamagotchi jsou věci, které by už víc devadesátkové být nemohly. Režisér naštěstí zvládá tu atmosféru konce minulého tisíciletí budovat i poctivou výpravou (oblečení, auta, vybavení školních tříd), takže iluze devadesátých let je nakonec parádní a i když možná trošku moc líbivá, k té nostalgii to sedí. A hezky se na to kouká.
Trošku horší už to je s tím, co se v Dětech Nagana odehrává. Pánek se tu totiž pokouší otevírat až příliš mnoho témat a čím víc se blíží konec, tím víc se ukazuje, že prostě není čas ani prostor na to, aby se všechny dějové linky zvládly uzavřít. Spousta potenciálně zajímavých motivů a podzápletek tak nakonec působí až příliš uspěchaně. Logicky dostává nejvíc prostoru skládání týmu pouličních hokejbalistů a zápas proti starším klukům, ale těch zajímavých a bohužel nedotažených věcí je tu strašně moc. Byl bych rád, kdyby víc prostoru dostal složitý vztah hlavního hrdiny s nevlastním otcem, víc se řešily problémy ve škole, protože hlavní hrdina Dominik se zajímá spíš o svého brankářského jmenovce než o trojčlenky. A i vztahy mezi samotnými dětskými hrdiny tu jsou spíš načrtnuté a mnohdy pořádně ani to ne. Což nás přivádí k dalšímu problému.
Dětští hrdinové, kteří mají logicky nejvíc prostoru jsou herecky… řekněme nevyzrálí. Jejich hraní občas připomíná spíš deklamování a ačkoliv je mi jasné, že sehnat šest děcek ve správném věku schopných hrát a ještě o sebe nepřerazit hokejku, není jednoduché, ale naneštěstí jejich výkony – i když se viditelně všichni mladí hrdinové snaží – nejsou často zrovna přesvědčivé. Nového Tomáše Holého Pánek bohužel nenašel. Naštěstí to hodně táhnou dopředu s chutí hrající Hynek Čermák a Otakar Brousek ml., jenž si po Okupaci připisuje další vydařenou filmovou roli.
No a teď jak z toho seskládat nějaké hodnocení? U Dětí Nagana nakonec není zdaleka tak důležité, jestli jsou dobře natočené a zahrané, ale to, jestli jsou pro vás a těm hrdinům – i když třeba ne úplně dobře zahraným – rozumíte. Pokud jste olympijské hry prožívali v tom stejném věku jako tvůrce Dětí Nagana, rádi nejspíš nedostatky přehlédnete, protože tahle pocta hokejistům, hlavně však jejich fanouškům, je očividně natočená od srdce. A pokud jste před lety stejně jako její tvůrci drželi palce zlatým hochům, tu nedotaženost některých linek a diskutabilní herecké výkony přehlédnete, protože budete vzpomínat na to, jak jste s tou hokejkou za barákem blbli úplně stejně jako filmoví hrdinové i samotný režisér.
Postavy a obsazení
• Tomáš Richard Brenton - Dominik Málek
• Klára Issová - Eva, jeho matka
• Pavel Batěk - Milan, jeho nevlastní otec
• Hynek Čermák - Karel Dvořák
• Johana Racková - Katka
• Otakar Brousek - děda Josef Málek
• Taťjana Medvecká - babička Natálie Málková
• Simona Babčáková - učitelka Hrabáková
• Dominik Hašek - Dominik Hašek
Ocenění
Zlín Film Festival
2023 - Dan Pánek (Zlatý střevíček - Celovečerní film pro děti) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 22.02.2023 Bontonfilm
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 14 847 693
Návštěvnost v ČR 107 744
Tvůrci a herci
Dan Pánek (Režie), Dan Pánek (Produkce), Jan Lengyel (Produkce), Martin Palán (Produkce), Ondřej Kulhánek (Produkce), Petr Sekanina (Produkce), Michal Viktorin (Produkce), Jiří Hájek (Hudba), David Ployhar (Kamera), Dan Pánek (Střih), - (Casting), Jiří Sternwald (Scénografie), Tomáš Chlud (Kostýmy), Jiří Klenka (Zvuk), Oto Zeman (Zvuk), Šárka Spilková (Masky), Dan Pánek (Scénář), Tom Brenton (Herec), Hynek Čermák (Herec), Klára Issová (Herec), Johana Racková (Herec), Otakar Brousek ml. (Herec), Pavel Batěk (Herec), Taťjana Medvecká (Herec), Fabián Šetlík (Herec), Simona Babčáková (Herec), Štepánka Fingerhutová (Herec), Honza Dědek (Herec), Dominik Hašek (Herec), Slavomír Lener (Herec), Robert Záruba (Herec), Petr Vichnar (Herec), Jana Bernášková (Herec), Tomáš Havlínek (Herec), Petr Vršek (Herec), Adam Vojtek (Herec), Jan Forejt (Herec), Mario Straka (Herec), Oliver Dubský (Herec), Šimon Fikar (Herec), Lukáš Hogen (Herec), Ondřej Bystroň (Herec), Sebastian Petrů (Herec), Jonáš Pilař (Herec), Vilém Richard Borovička (Herec), Michaela Klenková (Herec),
2023/102/Česko/Rodinný, Sportovní
Zajímavost k filmu
- Film získal na 56. dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana cenu Ostrovského dudka za nejlepší dílo v kategorii do 12 let, Tom Brenton (Dominik) získal cenu Ostrovského dudka za nejlepší chlapecký herecký výkon a Johana Racková (Káťa) získala cenu Ostrovského dudka za nejlepší dívčí herecký výkon. Film také získal hlavní cenu festivalu Ostrovského dudka v kategorii do 12 let.
- Dominik Hašek si ve filmu zahrál sám sebe.
- Hláška: „Čágo bélo, šílenci,“ která ve filmu zazní, odkazuje na Terezu Pergnerovou a pořad Eso (od r. 1994), který uváděla. Dále zde zazní věta: „Když máš hlad, utrhni si malej kousek.“ Jedná se o odkaz na reklamu žvýkaček Bubble Tape, ve které vystupoval Jaromír Jágr.
- V úvodu filmu můžeme slyšet originální komentář Petra Vichnara.
- Film získal na 45. festivalu české filmové komedie cenu za scénář – Dan Pánek, cenu za hudbu – Jiří Hájek a cenu za nejvýraznější výkon mladého umělce – Tom Brenton (Dominik).
- Film měl premiéru 22. února 2023, tedy přesně 25 let od památného hokejového finále Zimních olympijských her 1998, které se konalo 22. února 1998.
- O filmu režisér přemýšlel cca 4 roky, přičemž sepsat svoje nápady Dana Pánka napadlo v době, kdy byl v karanténě kvůli onemocnění covid-19.
- Natáčelo se v středočeských Pečkách, kde režisér a scenárista Dan Pánek vyrůstal. Jako další lokace si filmaři ve středních Čechách vybrali také Kutnou Horu, Malešov a Chlístovice. Zimní scény se točily v krkonošské Malé Úpě.
- Během natáčení se zlomilo 17 hokejek.
- Dominik Hašek si ve filmu zahrál sám sebe.
- Hláška: „Čágo bélo, šílenci,“ která ve filmu zazní, odkazuje na Terezu Pergnerovou a pořad Eso (od r. 1994), který uváděla. Dále zde zazní věta: „Když máš hlad, utrhni si malej kousek.“ Jedná se o odkaz na reklamu žvýkaček Bubble Tape, ve které vystupoval Jaromír Jágr.
- V úvodu filmu můžeme slyšet originální komentář Petra Vichnara.
- Film získal na 45. festivalu české filmové komedie cenu za scénář – Dan Pánek, cenu za hudbu – Jiří Hájek a cenu za nejvýraznější výkon mladého umělce – Tom Brenton (Dominik).
- Film měl premiéru 22. února 2023, tedy přesně 25 let od památného hokejového finále Zimních olympijských her 1998, které se konalo 22. února 1998.
- O filmu režisér přemýšlel cca 4 roky, přičemž sepsat svoje nápady Dana Pánka napadlo v době, kdy byl v karanténě kvůli onemocnění covid-19.
- Natáčelo se v středočeských Pečkách, kde režisér a scenárista Dan Pánek vyrůstal. Jako další lokace si filmaři ve středních Čechách vybrali také Kutnou Horu, Malešov a Chlístovice. Zimní scény se točily v krkonošské Malé Úpě.
- Během natáčení se zlomilo 17 hokejek.
Odkazy