Dubček / Dubček (2018/90/Slovensko, Česko/Historický, Drama) 62%
12.11.2024 15:29
JEDNOU VĚTOU
„Portrét muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a Československo se změní v demokratickou zemi."
OBSAH
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Po shlédnutí filmu přichází srovnání s filmovým Masarykem. Jenže na rozdíl od Masaryka je Dubček evidentně z levnějšího kraje…což nemusí být nutně na škodu. Neotřelí herci tu rozjíždí zřejmou divadelní formou politické čachry roku 1968, nad kterými dnes zůstává rozum stát. Uznávám, že Saša Dubček pro mě byl velkou neznámou. Obecná fakta v takové situaci neznamenají víc, než nic, a tak jsem sledoval každý dialog a vnímal každou postavu, aby mi neutekly nějaké souvislosti. Ty samozřejmě utíkaly, protože toho ve filmu je hrozně moc. Na druhou stranu jsem si o Dubčekovi dokázal trošku udělat obrázek. Komunista, leč z toho lepšího ranku. Jen nedokážu pochopit, proč tak, milý a vstřícný člověk, věří v idey politického směru, který o dvacet let dřív znárodní hospodářství a o deset let dřív například zničí Miladu Horákovou. To úplně nechápu a musím říct, že větším hrdinou pro mě byl František Kriegel, o kterém se nikde nemluví, ale přitom byl jediný, který nepodepsal moskevskou smlouvu s předpokladem, že v tu ránu se mu může stát cokoliv. Čímž neříkám, že Dubček udělal zle, když ji podepsal. Ve výsledku by mu stejně nic jiného nezbylo. Ostatně jako Háchovi, který si do Mnichova jel vyposlechnout, jak mu Hitler zabírá zemi a přitom se k dialogu ani nedostalo. Po filmařské stránce jsem tedy byl více než spokojený. Komornost a divadelnost k takovému příběhu prostě patří. Nedá mi ale, abych se u takového filmu nevyjádřil ke komunistům. K té svoloči a verbeži, která to veškeré zlo způsobila. Dubček může být sebelepší člověk, ale to nic nemění na tom, že to co tady komunisti s naší zemí udělali, to tu rezonuje i mezi lidmi v dnešní době. V závěrečné scéně měl vlastně i pravdu. Rusové se zachovali před padesáti lety tak, že jim to ani v nadcházejících padesáti letech půlka Evropy nezapomene. (Malarkey) 3*
Slovenská kinematografie mě začala být nesmírně symatická a proto jak mám možnost jít na něco od našich bratrů neváhám. Navíc tady mně to lákalo i tématicky. Alexandr Dubček je historická postava, která si jistě zaslouží svůj film. Zprácování jako úsporná komorní dialogovka by vůbec nevadilo i když v některých scénách (demonstrace na podporu Dubčeka ) bylo vidět, že se pracovalo opravdu s malým budgetem a to je fakt škoda. Co bych filmu vyčetl jsou dokumentární prostřihy, protože u mě platí buď film nebo dokument, kočkopsy moc neuznávám a i když se jednalo o krátké sekvence nepůsobí to dobře. Musel jsem si zvykat na kombinaci slovenština/anglické titulky, ale to není výtka. Možná si úplně nejsem jistý výběren Adriana pro roli Dubčeka, ne že by zahrál špatně, to ne, ale pokud si vybavuju tak měl Saša ostřejší rysy a takový přímý hubený dlouhý frňák. Chvalím tvůrce, že se jim povedlo navodit složitost situace a vykreslit charaktery jednotlivých postav. Tady bych zdůraznil jméno František Kriegel, protože tohle je pro mě skutečný hrdina 1968, kterýmu se nepochopitelně vyhýbá pozornost medií i veřejnosti, musel mít odvahu jak prase. Pokud jde o Dubčeka já s tvůrci tu glorifikaci nesdílím, osobně si myslím z toho co jsem o něm a kolem něj četl, že spíše vsadil vše na jednu kartu a byl hodně na kariéru, nechci se pouštět do větších rozborů já v 68 nemusel sedět v Kremlu s vidinou nejasnýho osudu. Dobře, že zazněli jména těch zmrdů co rusáčkům napsali at sem přijedou tanky a okupanti a vůbec jsem rád za film. Dneska když ta zkurvená rudá chátra zase otvírá hubu, diktuje podmínky, zpochybňuje historii včetně 1968 je dobrej každej film tohoto typu. (Enšpígl) 3*
Co by to bylo za chlapa bez pořádného frňáka! A že maskéři udělali Adrianu Jastrabanovi pořádně dlouhý nos, kterým dost možná dělá coby politik Dubček "dlouhý nos" na své stranické kolegy. Asi nejzásadnější problém vyvstal s osobností Alexandra Dubčeka, která už dávno ztratila na své zajímavosti. Sledujeme jej a jeho konání v kritickém roce 1968, v době památné invaze vojsk Varšavské smlouvy, kratičký úsek zabírá jeho život v době normalizace, kdy už byl odstaven od veškeré vládní moci a je z něj řadový občan, zajímavě působí i prostřihy do roku 1992 a jeho osudná cesta autem, dojem kazí jen katastrofální maska starce. Nechce se mně pouštět do rozebírání tehdejší politické situace, divák by měl počítat s tím, že zkreslovaná fakta své zastoupení mít budou, daleko více se zaměřím na to, zda dané téma obstojí z filmového hlediska. Vesměs se jedná o velice solidně udělaný film televizního ražení, který často kombinuje dokumentární montáže s hranými pasážemi, jak je známo kupříkladu ze seriálu Vyprávěj. Laco Halama to celé však natočil o poznání poutavěji a zajímavěji. A dominují především herecké tváře, povětšinou málo známé, o to víc je doslova zábavné vidět důkaz toho, že někdo může být podobný komunistickým pohlavárům jako byl Biľak. Titulní představitel Adrian Jastraban by si možná přál vymanit se z úmorného seriálového kolovrátku, jakým je Ulice, nicméně složitost dané postavy mně občas přišla nad jeho síly, i tak pro mě jeho herecký projev nepředstavoval nic extra rušivého. Je sice poměrně bizár sledovat film o kontroverzním československém politikovi, od jehož tragického úmrtí uplynulo více jak čtvrt století a poměrně se na něj už zapomnělo, ovšem tvůrcům se podařilo upoutat moji pozornost, ačkoliv si rozhodně nemíním o Dubčekovi shánět patřičné (podrobné) dokumentární materiály. Ten filmový nástin, byť v podstatě zkratkovitý, jeho osobnosti mně bohatě stačil. 7/10 (kingik) 4*
VELKÁ RECENZE
Psal se rok 1992, kdy Alexandr Dubček nastoupil do auta, které směřovalo do Prahy, a které nedaleko Humpolce havarovalo. V průběhu této osudové cesty Dubček vzpomíná na důležité roky ve svém životě. Právě tak začíná vůbec první hraný film o této významné osobnosti Pražského jara. Původně televizní koprodukční film měl v Bratislavě tento týden distribuční kinopremiéru a byl uveden také na právě probíhajícím festivalu české a slovenské tvorby Finále Plzeň.
Děj se odehrává převážně v roce 1968, kdy byla situace v tehdejším Československu nesmírně napjatá. Zobrazuje významné události v životě obou národů. Celý film je vlastně retrospektivou, přičemž vypravěčem je sám Dubček.
„Ano, byl to politik, ale byl to hlavně člověk. A jeho příběh je to, co jsme natočili,“ řekl na slavnostní premiéře v Bratislavě režisér Laco Halama. Toto pojetí je z filmu skutečně cítit. Zachycuje politickou situaci, kterou si jen těžko umíme představit, pokud jsme ji nezažili. Alexandra Dubčeka zobrazuje jako člověka velmi charizmatického, morálně čistého a s těmi nejlepšími úmysly vůči svému národu.
Ztvárnil ho slovensko-český herec Adrian Jastraban. Ten se dokázal popasovat s postavou, která je ve velmi těžkém psychickém, ale i fyzickém rozpoložení.
Ve filmu jsou ale i scény, které nemají pro diváka žádnou přidanou hodnotu. Je v nich zobrazena státníkova rodina a její vztah k ní. Slovenská herečka Táňa Radeva se představila jako Anna Dubčeková. Jde o velmi vnímavou a tolerantní ženu, která je manželovi velkou oporou ve složitých životních situacích. Měli spolu tři syny, přičemž ve filmu je pouze jeden z nich, což může diváky mást. Pokud by byly tyto scény z filmu vystřižené, nic by se nestalo. Jejich jedinou funkcí je vytvořit komplexnější pohled na Dubček
V tomto historickém dramatu se ale neobjevují jen Slováci. Českou hereckou obec zastupuje například Jiří Zapletal, Zdeněk Bureš nebo Vladimír Hrabal jako Ludvík Svoboda. Důvěryhodný výkon podal také ukrajinský herec Vladimir Nečeperenko, který se představil jako Leonid Iljič Brežněv. Nejen, že se mu podobá, ale jeho přesvědčivý výkon vyráží dech. Celé herecké obsazení se dá hodnotit pozitivně.
V neposlední řadě je nutné vyzdvihnout práci maskérů. Herec Stano Král, jehož nezaměnitelný hlas znají zejména Slováci z dabingu, se zhostil role Gustáva Husáka. Právě maskéři ho změnili k nepoznání a jeho výrazný hlas byl najednou v kontrastu s tváří starého muže. Přeměnou prošel i Jastraban zobrazený jako Dubček ve starším věku v den autohavárie.
Tento film s podtitulem Krátké jaro, dlouhá zima má svoje vady na kráse. Děj mohl být více vygradovaný. Šlo tehdy o rok euforie, nadšení, následné okupace a zničení všech Dubčekových plánů. Jsou to všechno velké emoce a divákovi může chybět větší napětí, určitý zvrat v ději a víc dramatických momentů.
Velmi zajímavým prvkem jsou však archivní záběry, které dodávají alespoň trochu pocit autentičnosti.
Režisérovi se tímto způsobem daří blíže ilustrovat atmosféru doby.
Postavy a obsazení
• Adrian Jastraban - Alexander Dubček
• Táňa Radeva - Anna Dubčeková
• Jakub Jánošík - Milan Dubček
• Stanislav Pitoňák - Jozef Brinzík
• Marcel Ochránek - nový řidič
• Stano Král - Gustáv Husák
• Peter Trník - Vasil Biľak
• Vladimír Hrabal - Ludvík Svoboda
• Jiří Zapletal - Josef Smrkovský
• Ivo Novák - Zdeněk Mlynář
• Zdeněk Bureš - František Kriegel
• Radoslav Šopík - Oldřich Černík
• Dušan Sitek - Stěpan Vasiljevič Červoněnko
• Róbert Halák - důstojník
• Jakub Janák - Milan Dubček
• Volodymir Nečeperenko - Leonid Iljič Brežněv
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.8.2018 Česká televize
Premiéra Slovensko: 19.4.2018 Forum Film SK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Portrét muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a Československo se změní v demokratickou zemi."
OBSAH
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Po shlédnutí filmu přichází srovnání s filmovým Masarykem. Jenže na rozdíl od Masaryka je Dubček evidentně z levnějšího kraje…což nemusí být nutně na škodu. Neotřelí herci tu rozjíždí zřejmou divadelní formou politické čachry roku 1968, nad kterými dnes zůstává rozum stát. Uznávám, že Saša Dubček pro mě byl velkou neznámou. Obecná fakta v takové situaci neznamenají víc, než nic, a tak jsem sledoval každý dialog a vnímal každou postavu, aby mi neutekly nějaké souvislosti. Ty samozřejmě utíkaly, protože toho ve filmu je hrozně moc. Na druhou stranu jsem si o Dubčekovi dokázal trošku udělat obrázek. Komunista, leč z toho lepšího ranku. Jen nedokážu pochopit, proč tak, milý a vstřícný člověk, věří v idey politického směru, který o dvacet let dřív znárodní hospodářství a o deset let dřív například zničí Miladu Horákovou. To úplně nechápu a musím říct, že větším hrdinou pro mě byl František Kriegel, o kterém se nikde nemluví, ale přitom byl jediný, který nepodepsal moskevskou smlouvu s předpokladem, že v tu ránu se mu může stát cokoliv. Čímž neříkám, že Dubček udělal zle, když ji podepsal. Ve výsledku by mu stejně nic jiného nezbylo. Ostatně jako Háchovi, který si do Mnichova jel vyposlechnout, jak mu Hitler zabírá zemi a přitom se k dialogu ani nedostalo. Po filmařské stránce jsem tedy byl více než spokojený. Komornost a divadelnost k takovému příběhu prostě patří. Nedá mi ale, abych se u takového filmu nevyjádřil ke komunistům. K té svoloči a verbeži, která to veškeré zlo způsobila. Dubček může být sebelepší člověk, ale to nic nemění na tom, že to co tady komunisti s naší zemí udělali, to tu rezonuje i mezi lidmi v dnešní době. V závěrečné scéně měl vlastně i pravdu. Rusové se zachovali před padesáti lety tak, že jim to ani v nadcházejících padesáti letech půlka Evropy nezapomene. (Malarkey) 3*
Slovenská kinematografie mě začala být nesmírně symatická a proto jak mám možnost jít na něco od našich bratrů neváhám. Navíc tady mně to lákalo i tématicky. Alexandr Dubček je historická postava, která si jistě zaslouží svůj film. Zprácování jako úsporná komorní dialogovka by vůbec nevadilo i když v některých scénách (demonstrace na podporu Dubčeka ) bylo vidět, že se pracovalo opravdu s malým budgetem a to je fakt škoda. Co bych filmu vyčetl jsou dokumentární prostřihy, protože u mě platí buď film nebo dokument, kočkopsy moc neuznávám a i když se jednalo o krátké sekvence nepůsobí to dobře. Musel jsem si zvykat na kombinaci slovenština/anglické titulky, ale to není výtka. Možná si úplně nejsem jistý výběren Adriana pro roli Dubčeka, ne že by zahrál špatně, to ne, ale pokud si vybavuju tak měl Saša ostřejší rysy a takový přímý hubený dlouhý frňák. Chvalím tvůrce, že se jim povedlo navodit složitost situace a vykreslit charaktery jednotlivých postav. Tady bych zdůraznil jméno František Kriegel, protože tohle je pro mě skutečný hrdina 1968, kterýmu se nepochopitelně vyhýbá pozornost medií i veřejnosti, musel mít odvahu jak prase. Pokud jde o Dubčeka já s tvůrci tu glorifikaci nesdílím, osobně si myslím z toho co jsem o něm a kolem něj četl, že spíše vsadil vše na jednu kartu a byl hodně na kariéru, nechci se pouštět do větších rozborů já v 68 nemusel sedět v Kremlu s vidinou nejasnýho osudu. Dobře, že zazněli jména těch zmrdů co rusáčkům napsali at sem přijedou tanky a okupanti a vůbec jsem rád za film. Dneska když ta zkurvená rudá chátra zase otvírá hubu, diktuje podmínky, zpochybňuje historii včetně 1968 je dobrej každej film tohoto typu. (Enšpígl) 3*
Co by to bylo za chlapa bez pořádného frňáka! A že maskéři udělali Adrianu Jastrabanovi pořádně dlouhý nos, kterým dost možná dělá coby politik Dubček "dlouhý nos" na své stranické kolegy. Asi nejzásadnější problém vyvstal s osobností Alexandra Dubčeka, která už dávno ztratila na své zajímavosti. Sledujeme jej a jeho konání v kritickém roce 1968, v době památné invaze vojsk Varšavské smlouvy, kratičký úsek zabírá jeho život v době normalizace, kdy už byl odstaven od veškeré vládní moci a je z něj řadový občan, zajímavě působí i prostřihy do roku 1992 a jeho osudná cesta autem, dojem kazí jen katastrofální maska starce. Nechce se mně pouštět do rozebírání tehdejší politické situace, divák by měl počítat s tím, že zkreslovaná fakta své zastoupení mít budou, daleko více se zaměřím na to, zda dané téma obstojí z filmového hlediska. Vesměs se jedná o velice solidně udělaný film televizního ražení, který často kombinuje dokumentární montáže s hranými pasážemi, jak je známo kupříkladu ze seriálu Vyprávěj. Laco Halama to celé však natočil o poznání poutavěji a zajímavěji. A dominují především herecké tváře, povětšinou málo známé, o to víc je doslova zábavné vidět důkaz toho, že někdo může být podobný komunistickým pohlavárům jako byl Biľak. Titulní představitel Adrian Jastraban by si možná přál vymanit se z úmorného seriálového kolovrátku, jakým je Ulice, nicméně složitost dané postavy mně občas přišla nad jeho síly, i tak pro mě jeho herecký projev nepředstavoval nic extra rušivého. Je sice poměrně bizár sledovat film o kontroverzním československém politikovi, od jehož tragického úmrtí uplynulo více jak čtvrt století a poměrně se na něj už zapomnělo, ovšem tvůrcům se podařilo upoutat moji pozornost, ačkoliv si rozhodně nemíním o Dubčekovi shánět patřičné (podrobné) dokumentární materiály. Ten filmový nástin, byť v podstatě zkratkovitý, jeho osobnosti mně bohatě stačil. 7/10 (kingik) 4*
VELKÁ RECENZE
Psal se rok 1992, kdy Alexandr Dubček nastoupil do auta, které směřovalo do Prahy, a které nedaleko Humpolce havarovalo. V průběhu této osudové cesty Dubček vzpomíná na důležité roky ve svém životě. Právě tak začíná vůbec první hraný film o této významné osobnosti Pražského jara. Původně televizní koprodukční film měl v Bratislavě tento týden distribuční kinopremiéru a byl uveden také na právě probíhajícím festivalu české a slovenské tvorby Finále Plzeň.
Děj se odehrává převážně v roce 1968, kdy byla situace v tehdejším Československu nesmírně napjatá. Zobrazuje významné události v životě obou národů. Celý film je vlastně retrospektivou, přičemž vypravěčem je sám Dubček.
„Ano, byl to politik, ale byl to hlavně člověk. A jeho příběh je to, co jsme natočili,“ řekl na slavnostní premiéře v Bratislavě režisér Laco Halama. Toto pojetí je z filmu skutečně cítit. Zachycuje politickou situaci, kterou si jen těžko umíme představit, pokud jsme ji nezažili. Alexandra Dubčeka zobrazuje jako člověka velmi charizmatického, morálně čistého a s těmi nejlepšími úmysly vůči svému národu.
Ztvárnil ho slovensko-český herec Adrian Jastraban. Ten se dokázal popasovat s postavou, která je ve velmi těžkém psychickém, ale i fyzickém rozpoložení.
Ve filmu jsou ale i scény, které nemají pro diváka žádnou přidanou hodnotu. Je v nich zobrazena státníkova rodina a její vztah k ní. Slovenská herečka Táňa Radeva se představila jako Anna Dubčeková. Jde o velmi vnímavou a tolerantní ženu, která je manželovi velkou oporou ve složitých životních situacích. Měli spolu tři syny, přičemž ve filmu je pouze jeden z nich, což může diváky mást. Pokud by byly tyto scény z filmu vystřižené, nic by se nestalo. Jejich jedinou funkcí je vytvořit komplexnější pohled na Dubček
V tomto historickém dramatu se ale neobjevují jen Slováci. Českou hereckou obec zastupuje například Jiří Zapletal, Zdeněk Bureš nebo Vladimír Hrabal jako Ludvík Svoboda. Důvěryhodný výkon podal také ukrajinský herec Vladimir Nečeperenko, který se představil jako Leonid Iljič Brežněv. Nejen, že se mu podobá, ale jeho přesvědčivý výkon vyráží dech. Celé herecké obsazení se dá hodnotit pozitivně.
V neposlední řadě je nutné vyzdvihnout práci maskérů. Herec Stano Král, jehož nezaměnitelný hlas znají zejména Slováci z dabingu, se zhostil role Gustáva Husáka. Právě maskéři ho změnili k nepoznání a jeho výrazný hlas byl najednou v kontrastu s tváří starého muže. Přeměnou prošel i Jastraban zobrazený jako Dubček ve starším věku v den autohavárie.
Tento film s podtitulem Krátké jaro, dlouhá zima má svoje vady na kráse. Děj mohl být více vygradovaný. Šlo tehdy o rok euforie, nadšení, následné okupace a zničení všech Dubčekových plánů. Jsou to všechno velké emoce a divákovi může chybět větší napětí, určitý zvrat v ději a víc dramatických momentů.
Velmi zajímavým prvkem jsou však archivní záběry, které dodávají alespoň trochu pocit autentičnosti.
Režisérovi se tímto způsobem daří blíže ilustrovat atmosféru doby.
Postavy a obsazení
• Adrian Jastraban - Alexander Dubček
• Táňa Radeva - Anna Dubčeková
• Jakub Jánošík - Milan Dubček
• Stanislav Pitoňák - Jozef Brinzík
• Marcel Ochránek - nový řidič
• Stano Král - Gustáv Husák
• Peter Trník - Vasil Biľak
• Vladimír Hrabal - Ludvík Svoboda
• Jiří Zapletal - Josef Smrkovský
• Ivo Novák - Zdeněk Mlynář
• Zdeněk Bureš - František Kriegel
• Radoslav Šopík - Oldřich Černík
• Dušan Sitek - Stěpan Vasiljevič Červoněnko
• Róbert Halák - důstojník
• Jakub Janák - Milan Dubček
• Volodymir Nečeperenko - Leonid Iljič Brežněv
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.8.2018 Česká televize
Premiéra Slovensko: 19.4.2018 Forum Film SK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Laco Halama (Režie), Zuzana Balkóová (Produkce), Peter Neveďal (Produkce), Ľubica Čekovská (Hudba), Peter Kelíšek (Kamera), Milan Kaliňák (Střih), - (Casting), Juraj Fábry (Scénografie), Ľubica Jarjabková (Kostýmy), Bohumil Martinák (Zvuk), Miloš Gluvňa (Zvuk), Vladimír Wittgruber (Masky), Martin Jankovič (Masky), Viliam Klimáček (Scénář), Ľuboš Jurík (Scénář), Adrian Jastraban (Herec), Jiří Zapletal (Herec), Vladimír Hrabal (Herec), Táňa Radeva (Herec), Jakub Jánošík (Herec), Peter Trník (Herec), Radoslav Šopík (Herec), Stano Král (Herec), Zdeněk Bureš (Herec), Alexandr Loginov (Herec), Ivo Novák (Herec), Stanislav Pitoňák (Herec), Marcel Ochránek (Herec), Tomáš Kucman (Herec), Jozef Bujdák (Herec), Jozef Kapec (Herec), Róbert Halák (Herec), Ivo Gregorovič (Herec), Igor Ondříček (Herec), Irena Žáčková (Herec), Adolf Achberger (Herec), Rastislav Dubovský (Herec), Péter Vadócz (Herec), Ema Fajnorová (Herec), Alexander Dubček (a.z.) (Herec), Leonid Iljič Brežněv (a.z.) (Herec), Miriam Merklová (Herec), Filip Koiš (Herec),
2018/90/Slovensko, Česko/Historický, Drama
Zajímavost k filmu
- Adrian Jastraban (Alexander Dubček) uvedl, že se v rámci přípravy na svou roli setkal se dvěma spolupracovníky Alexandra Dubčeka.
- Adrian Jastraban uvedl, že mu nepřišlo, že by byl Alexandru Dubčekovi nějak podobný, ale naštěstí si s tím maskéři poradili.
- Adrian Jastraban (Dubček) musel do role zhubnout sedm kilo. Bylo třeba dokonce přestat pít víno, což podle jeho slov byla hranice, za kterou nechtěl zajít.
- Herec Jiří Zapletal ztvárnil úlohu předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského nejen v tomto snímku, ale v seriálu České století (od r. 2013), konkrétně v epizodě z roku 2014 – Musíme se dohodnout (1968).
- Kasting prebiehal na Slovensku, na Ukrajine a v Česku. Film je natočený trojjazyčne a s titulkami. Vo filme účinkovalo 35 hercov a 404 komparzistov. Výrobný štáb tvorilo 70 ľudí.
- Všetky reálie s výnimkou kúpaliska, a to scéna “skok do vody”, sa nakrúcala v českom meste Kyjov, sa natáčali na Slovensku. Do vody skákal kaskadér. Scéna vo vlaku sa nakrúcala v historickom vozni, ktorý sa nazýva „Husákov vozeň“.
- Stano Kráľ (Husák) spomína na natáčanie: "Najviac na mňa zapôsobilo nakrúcanie prijatia československej delegácie v Moskve v Kremli, keď na nás tlačil Brežnev. Predstaviteľ Brežneva - vynikajúci ukrajinský herec Vladimir Nečeperenko, ktorý sa na neho mimoriadne podobal - sa na nás tak rozkričal, že som po ostrej povedal, že keby na mňa tak reval naozaj Brežnev v 68-om, tak zradím svojho otca, matku, súrodencov a aj všetky tety a strýkov."
- Adrian Jastraban (Dubček) sa na postavu pripravoval sledovaním obrovského množstva archívnych obrazových materiálov. Hodnoverný výraz dosiahli tvorcovia aj precíznym maskovaním. Kvôli scénam, v ktorých vystupuje Alexander Dubček v závere svojho života, sa vyrábal odliatok tváre herca. Tento proces trval niekoľko týždňov, samotné maskovanie trvalo 5 hodín.
- Film Dubček mal byť pôvodne iba televíznym filmom. Prípravné práce na filme trvali od marca do júla 2017. Nakrúcalo sa v auguste a októbri 2017.
- V scéne sťahovania Dubčekovej rodiny do Prahy sa z auta vykladá slávny historický obraz Iľju Repina "Záporožskí kozáci píšu list tureckému sultánovi" z konca 19. storočia. Obraz zobrazuje písanie listu plného urážok, ako reakciu na výzvu sultána Mehmeda IV. k podvoleniu sa tureckým hordám.
- Natáčalo sa aj v Bratislave. Scény zo zasadania ruskej a československej delegácie v Moskve sa natáčali v Historickej budove Národnej rady SR, v pôvodnej zasadacej miestnosti s dobovým nábytkom. Natáčalo sa tiež v historickej budove Univerzity Komenského na Šafárikovom námestí.
- Adrian Jastraban uvedl, že mu nepřišlo, že by byl Alexandru Dubčekovi nějak podobný, ale naštěstí si s tím maskéři poradili.
- Adrian Jastraban (Dubček) musel do role zhubnout sedm kilo. Bylo třeba dokonce přestat pít víno, což podle jeho slov byla hranice, za kterou nechtěl zajít.
- Herec Jiří Zapletal ztvárnil úlohu předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského nejen v tomto snímku, ale v seriálu České století (od r. 2013), konkrétně v epizodě z roku 2014 – Musíme se dohodnout (1968).
- Kasting prebiehal na Slovensku, na Ukrajine a v Česku. Film je natočený trojjazyčne a s titulkami. Vo filme účinkovalo 35 hercov a 404 komparzistov. Výrobný štáb tvorilo 70 ľudí.
- Všetky reálie s výnimkou kúpaliska, a to scéna “skok do vody”, sa nakrúcala v českom meste Kyjov, sa natáčali na Slovensku. Do vody skákal kaskadér. Scéna vo vlaku sa nakrúcala v historickom vozni, ktorý sa nazýva „Husákov vozeň“.
- Stano Kráľ (Husák) spomína na natáčanie: "Najviac na mňa zapôsobilo nakrúcanie prijatia československej delegácie v Moskve v Kremli, keď na nás tlačil Brežnev. Predstaviteľ Brežneva - vynikajúci ukrajinský herec Vladimir Nečeperenko, ktorý sa na neho mimoriadne podobal - sa na nás tak rozkričal, že som po ostrej povedal, že keby na mňa tak reval naozaj Brežnev v 68-om, tak zradím svojho otca, matku, súrodencov a aj všetky tety a strýkov."
- Adrian Jastraban (Dubček) sa na postavu pripravoval sledovaním obrovského množstva archívnych obrazových materiálov. Hodnoverný výraz dosiahli tvorcovia aj precíznym maskovaním. Kvôli scénam, v ktorých vystupuje Alexander Dubček v závere svojho života, sa vyrábal odliatok tváre herca. Tento proces trval niekoľko týždňov, samotné maskovanie trvalo 5 hodín.
- Film Dubček mal byť pôvodne iba televíznym filmom. Prípravné práce na filme trvali od marca do júla 2017. Nakrúcalo sa v auguste a októbri 2017.
- V scéne sťahovania Dubčekovej rodiny do Prahy sa z auta vykladá slávny historický obraz Iľju Repina "Záporožskí kozáci píšu list tureckému sultánovi" z konca 19. storočia. Obraz zobrazuje písanie listu plného urážok, ako reakciu na výzvu sultána Mehmeda IV. k podvoleniu sa tureckým hordám.
- Natáčalo sa aj v Bratislave. Scény zo zasadania ruskej a československej delegácie v Moskve sa natáčali v Historickej budove Národnej rady SR, v pôvodnej zasadacej miestnosti s dobovým nábytkom. Natáčalo sa tiež v historickej budove Univerzity Komenského na Šafárikovom námestí.
Odkazy