Vesnice / The Village (2004/104/USA/Mysteriózní, Drama, Thriller) 67%
13.03.2018 09:52
JEDNOU VĚTOU
„Dny klidu jsou pryč...“
OBSAH
Na první pohled působí tato vesnice jako krásné a klidné místo. Její obyvatelé žijí harmonickým životem v téměř idylickém prostředí. Úzce spjatou komunitu však neustále pronásleduje strach ze záhadných příšer, které přebývají v okolních lesích. Strach natolik silný a skličující, že se hranice vesnice nikdo neodváží překročit. Když ale svéhlavý a odhodlaný Lucius Hunt (Joaquin Phoenix) neodolá svodům neznámého prostředí a navzdory varování ze strany vůdce vesnice Edwarda Walkera (William Hurt) i své matky Alice (Sigourney Weaver) se do tajemného lesa vydá, začíná hrozit nebezpečí, že jeho odvážný čin navždy změní budoucnost celé vesnice.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Film, jehož největší slabinou je paradoxně věc, kterou sám nemůže ovlivnit a tou je přespříliš velké očekávání fanoušků pana režiséra a scenáristy v jedné osobě. Ocenil jsem Shyamalanův zajímavý nápad zápletky, ocenil jsem hlavní myšlenku, která se zjeví po odhalení ústřední pointy. Bohužel ona pointa je dost problematická. Ne snad proto, že by nebyla zajímavá, ale vzbuzuje spoustu otázek ohledně nepravděpodobnosti a přílišné "přitaženosti za vlasy". Nicméně, i tak jsem byl spokojen. VESNICE je krásně ATMOSFÉRICKÁ záležitost, se skvělou hudbou a to, že horor moc nepřipomíná a že jsem se skoro vůbec nebál, mi vadilo ze všeho nejmíň a výčitky tímto směrem neberu. (Lima) 4*
Shyamalan si na sebe sám upletl nelítostný bič. Teď ale pozná jak chutná jeho mylně vzývaná genialita (hlavně v případě "pouze" nadprůměrných Znamení a Šestého smyslu) z druhé strany. Vesnici čeká odevšad nelítostná kritika. Podle mého názoru neprávem, protože přes všechny technické nedostatky (tragická kamera Rogera Deakinse, nefunkční zvuky) natočil Shyamalan zajímavý film. velká škoda, že v podstatě komorní, posmutnělé drama je prodáváno jako další Shyamalanovský thriller se šokující pointou - jako takový totiž ani trochu nefunguje. Neděsí a pointa vypadá jak špatný vtip. Na druhou stranu, ve chvíli, kdy se na toto škoující odhalení pokusíte podívat z "druhé strany", jako na ústřední motiv celého filmu, získají dosud malátné postavy životnost, prázdný příběh se zpětně naplní nečekaným obsahem a rázem je o čem přemýšlet (a u čeho se bavit, tak jak o tom ve svém komentáři mluví Gimli). Samozřejmě že nic neobhájí nudnou první polovinu, leckdy nejistou režii Shyamalana a fakt, že se Vesnice vydává za něco čím není. Ale nemá cenu ji absolutně zatracovat, když se leccos zajímavého i podnětného mezi jejími obyvateli skrývá. Přinejmenším něžná hudba Johna Newtona Howarda. (Cival) 3*
Hodně lidí si na tenhle film postěžovalo a tak jsem s očekáváním vyčkával všelicos. To co na mě přišlo v podobě atmosféry jedné vesničky zapadlé uprostřed lesa odehrávající se kdysi v 18. století v době, kdy ještě po poušti v Americe běhala kupa Apačů, zděsil jsem se, ale ne nikterak negativně, to určitě ne. Nevěděl jsem co si o tom všem myslet. Tohle takzvané ghetto, se kterým si Shyamalan a jeho příběh pohrává mě dosti překvapilo. Ano, je to něco jiného. Něco neobvyklého. Objeví se v něm kupa známých jmen, ze kterých mě nejvíce těší Joaquin Phoenix a vyzdvihuje tu mladičkou Bryce Dallas Howardovou. Není se čeho bát. Tento film má opět co nabídnou. Nudou jsem neumřel a nakonec se dočkal vytouženého naprosto překvapivého závěru. Tak jak to má být ve filmech, na kterých spolupracuje jméno onoho režiséra. Takže nemůžu pociťovat zklamání ani náhodou, to bych musel být blázen. Proto nechápu zdejší hodnocení... --- Já vím, proč jsi sestru odmítnul. Když jsem byla mladší, držívals mě při chůzi za ruku. A najednou jsi přestal. Jednou jsem v tvé přítomnosti zakopla a skoro upadla. Předstírala jsem to. Ale tys mě už nedržel. To, co chceme, neuděláme jen proto, aby ostatní nevěděli, že to udělat chceme. (Malarkey) 4*
VELKÁ RECENZE
Když šel snímek „Vesnice“ v roce 2004 do kin, bylo to pro mě v podstatě jako zjevení. No dobře, zjevení možná ne, ale na film jsem se nesmírně těšil, protože jsem Shyamalana naprosto zbožňoval a toužil jsem po tom vidět každý jeho další film. Vždyť to je ten, co natočil „Šestý smysl“ a „Vyvoleného“! Jenže ono se nekonalo to samé jako při těchto filmech. Nedostal jsem zážitek, který jsem očekával. A nemyslím si, že to bylo dáno jen mými přehnanými očekáváními.
M. Night Shyamalan je režisér, který si své filmy většinou píše sám. Ne, že by to bylo až tak nenormální, autorských filmů je mnoho, ale těch, co mají rozpočty okolo 65 miliónů dolarů i více, zase tolik není. Za tohle Shyamalana celkem uznávám, protože si jde svou cestou, plní si svoje sny a ještě na to dostává pořádné prachy. Jenže doby, kdy se mu rozpočet vrátil dvojnásobně, už jsou pryč. Jeho „Po zániku Země“ mělo rozpočet 130 miliónů dolarů a v Americe si na sebe nevydělalo ani polovinu.
„Vesnice“ není snímek, který by měl na první pohled velký komerční potenciál, i když jsou zde herci, kteří rozhodně dokáží přitáhnout. Když jsem byl na „Vesnici“ v kině, bylo docela narváno, což dneska vidíte jen málo. Myslím si, že to bylo dáno tím, že film točil ten, co dělal „Šestý smysl“, nikoli tím, že by se někdo zabýval skutečností, co vlastně uvidí. Nesledujeme totiž nic jiného, než život jedné podivné komunity, kde největším šokem je to, v jakém čase komunita vlastně žije, protože od začátku máte pocit, že je tak nějak mimo čas.
Dlouho jsou nám vysvětlována pravidla toho, jak komunita funguje, jako kdyby se jednalo o něco z dob osidlování Utahu mormony, a když konečně dochází k tomu, o čem to vlastně je, zjišťujete, že celá podstata děje tkví v tom, že slepá dívka půjde pro zázračné bylinky (rozuměj pro léky). A to je celé. Jsou zde hororové prvky, které jsou naprosto zabité vysvětlováním, jež je tady až moc názorné. Jenže v „Šestém smyslu“ měl Shyamalan pořádnou dardu, kterou diváka omráčil. V případě „Vesnice“ již nikoli.
„Vesnice“ je špatný film a druhým zhlédnutím se tenhle pocit jen prohloubil. Poprvé jsem byl rozčarován, protože jsem čekal něco skvělého, podruhé jsem jen viděl ten příliš ujetý děj, který si doslova říká o parodování. Tahle vesnice není místem, kam byste se chtěli vracet. Hororové prvky jsou výborné, jen jich jsou všeho všudy tak tři scény. Na tak dlouhou stopáž je to málo a vy se musíte připravit na dlouhé romantické drama s neskutečně karikovanými charaktery.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V údolí obklopeném pensylvánskými lesy stojí vesnice. Její obyvatelé žijí v úzce spjaté komunitě, která se před lety rozhodla opustit město a žít postaru, bez vymožeností moderní společnosti. Každý z obyvatel ve městě přišel o nějakou blízkou osobu kvůli násilnému činu a už nechtějí mít s městem nic společného. Žijí ve shodě s tajemnými tvory, kteří obývají okolní lesy. Lidé nechodí do lesa a tvorové je nechávají v klidu. Jednoho dne však zemře malý chlapec a Lucius Hunt je přesvědčený o tom, že kdyby měl léky, přežil by. Žádá radu starších, která vesnici řídí, aby se směl vydat do města pro léky. Není mu to ale dovoleno, a tak se jednoho dne vydá do tajemného lesa.
Od té doby se ve vesnici začínají objevovat mrtvá zvířata, stažená z kůže. Je to varování tvorů, aby lidé nenarušovali jejich prostor. Ve vesnici žije i slepá dívka Ivy, dcera jednoho z rady starších Edwarda Walkera. Sice je slepá, ale dokáže žít stejně jako ostatní a některé věci zvládne i lépe než ti, co vidí. Kamarádí s mentálně postiženým Noahem, který ji má velmi rád a poslouchá ji téměř na slovo. Ivy a Lucius se sblíží a zamilují se do sebe. Rozhodnou se, že se vezmou. To je však velká rána pro Noaha, který se ve své nemocné hlavě rozhodne k hrůznému činu... Vydá se za Luciem a pobodá ho. Lucius sice stále žije, ale jeho zranění jsou velmi vážná, a dokonce se přidala infekce, na kterou nemají lék. Podle doktora už zbývá jediné - modlit se. S tím však nesouhlasí Edward Walker. Lucius si nezaslouží zemřít, a proto požádá svou slepou dceru, aby se vydala přes les do města pro léky. Tvorové ji nechají projít, protože je slepá. Jako průvodci jsou vybráni další dva chlapci, ti však pod vlivem hrozného strachu z netvorů Ivy opustí a vrátí se zpět do vesnice. Ivy musí zvládnout cestu neznámým lesem do města sama. Je přesvědčená, že to dokáže už kvůli Luciovi, kterého velmi miluje. A otec jí před cestou prozradil velké tajemství.
O FILMU
Režisér M. Night Shyamalan, který je považován za jednoho z největších filmových průkopníků současné doby, v minulosti oslovil publikum se strhujícími snímky Šestý smysl, Vyvolený a Znamení. Nyní se vrací na plátna kin se svým novým filmem Vesnice, jehož hlavní téma pojednává o tom, jaký dopad může mít pocit strachu z neznámého na život v uzavřené komunitě.
Strach nelze ignorovat. Prožíváme jej každý den. Můžeme se bát příšer z temných lesů nebo útrob naší moderní společnosti, máme obavy o bezpečí našich dětí, které se nás zmocní v okamžiku, kdy naše ratolesti překročí práh a jdou do školy. Strach nás obklopuje každý den při sledování televizních zpráv o únosech dětí, válečných obětech nebo terorismu. Je pravdivé tvrzení Franklina D. Roosevelta, že "Jediná věc, které bychom se měli bát, je strach"? Nebo nám společnost dokazuje opak?
V tomto filmu se starší obyvatelé vesnice rozhodli žít s ostatními lidmi ve zcela izolované komunitě. Jsou odříznuti od světa, ale jejich strach ze stvůr a ostatních nebezpečí, která mohou číhat za hranicemi osady, jim dává důvod zůstat v bezpečí společně se svými blízkými.
V obdobích krize může být komunita to, co nám pomáhá strachu vzdorovat. "Vesnice se až tak moc neliší od soudobých společenství," říká producent filmu Sam Mercer. "Když člověka ovládne strach, obrací se na ostatní a hledá u nich podporu. To, co komunitě jako celku dodává její sílu, je právě onen pocit sounáležitosti."
Samotná tvorba příběhu byla pro M. Night Shyamalana vždycky nejdůležitější složkou filmařské profese. Ví, že filmové publikum touží po opravdové výzvě, a rád jim netradiční zážitek zprostředkovává pomocí až znepokojujícího napětí. Daří se mu upoutat pozornost diváka tím, že jej udržuje v nejistotě a odhaluje důležitá fakta, až když přijde ten správný okamžik.
"Vesnice se od mých předcházejících filmů liší," říká Shyamalan. "Je to tím, že se jako filmař vyvíjím a stávám se dospělejším. Chtěl jsem napsat příběh o nevinnosti. Vesnice se odehrává na konci 19. století, tedy v době po občanské válce a před industrializací, kdy byl život docela prostý. Tehdy to nebylo jen o penězích a hamižnosti. Lidé mluvili bez sarkasmů a v jejich hlasech bylo cítit upřímnost."
"Kombinace romantických prvků a nadpřirozených témat, která diváci znají už z mých předchozích filmů, pro mě byla něčím novým. Tento film pojednává o tom, co může dokázat síla lásky a jaké nesnáze lze s její pomocí překonat," vysvětluje režisér.
Před začátkem natáčení dává Shyamalan promyšlené vizuální stránce filmu částečně reálnou podobu a spolu s autorem storyboardů Brickem Masonem převádí své vize do kreseb. Tímto procesem většinou stráví několik měsíců, během kterých schématicky znázorňují každou scénu filmu. Drtivá většina podobných příprav probíhala v Shyamalanově pracovně v Pensylvánii.
Shyamalanův styl vyprávění si oblíbili diváci po celém světě. Kouzlo jeho příběhů možná pramení z toho, že je sám velkým filmovým fanouškem a často vášnivě hovoří o tom, jak viděl některý film poprvé a popisuje své tehdejší nadšení. Ve filmu Vesnice pokračuje v tradici příběhů, které se od ostatních liší a honí se divákům hlavou ještě dlouho poté, co se v kině rozsvítí světla.
"Lidé mohou v jeho filmech a postavách najít sami sebe, a to je činí natolik přístupnými. Přestože se Vesnice odehrává v roce 1897, pojednává o univerzálních tématech jako láska nebo strach, která jsou aktuální i dnes," dodává Mercer.
O NATÁČENÍ
Do začátku natáčení zbývá pouhý týden a herci stojí uprostřed působivé vesnice z roku 1897, kterou si zatím pouze představovali při čtení scénáře. Po dvou a půl měsících nezdolného úsilí talentovaných filmových výtvarníků a řemeslníků se fantazie stala realitou. Shyamalan se vžívá do role průvodce a vysvětluje hercům podstatu jednotlivých budov. S nadšením popisuje, kde se budou odehrávat které scény.
Postavit osadu, ve které by mohl Shyamalan přivést svůj příběh k životu, nebylo jednoduché. Na malebné vesničce z 19. století, umístěné uprostřed krásného údolí, pracoval tým řemeslníků přes dva měsíce. Vesnice sestává z celkem dvaceti staveb, mezi než patří modlitebna, škola, pekárna, kovárna, stodola s hospodářskými zvířaty, skleník, hřbitov, strážní věže a samozřejmě také domovy všech jejích obyvatel. Přestože stavba probíhala v extrémních teplotních podmínkách a tým konstruktérů ztratil celý týden díky velkému hurikánu, nakonec se jim přece jen podařilo všechny budovy včas dokončit.
Stavět tyto budovy z konce 19. století způsobem, jakým by jejich konstrukce probíhala tehdy, by bylo velmi časově náročné. Hlavní výtvarníci Tom Foden a Michael Manson proto museli použít filmovou magii, která jim umožnila dobu výstavby zkrátit a zároveň budovám nijak neubrat na historické věrnosti. "Night byl velmi otevřený a poskytl nám velkou kreativní volnost. Byla to jedna z mála příležitostí, kdy jsme mohli ve větší míře použít svou vlastní fantazii," pochvaluje si režisérův přístup Foden.
Spousta obydlí působí dojmem, že byly postaveny pomocí skutečných kamenů. Ve skutečnosti však výtvarníci použili jako předlohu několik historických budov, jejichž stěny otiskli do forem a poté zreplikovali pomocí sádry. Nakonec falešné stěny vybarvili různými přírodními barvami, aby vytvořili iluzi přirozené odlišnosti v odstínech jednotlivých kamenů. Výsledek byl natolik dokonalý, že bylo i při bližším pohledu těžké poznat, zda se jedná o skutečné kameny nebo nikoliv.
Interiéry některých budov byly velice těsné, což mohlo představovat problém při samotném natáčení. Výtvarníci proto udělali stěny tak, aby je bylo možné kdykoliv odstranit a pak vrátit na své místo, díky čemuž mohl Shyamalan s kameramanem Rogerem Deakinsem natočit všechny komplikované úhly přesně tak, jak potřebovali.
Většina budov ve vesnici je plnohodnotnými stavbami s pevnými podlahami, komíny a dveřmi. Vzhledem k tomu, že v 19. století neexistovaly žádné moderní stavební technologie, střechy nemohly být tak dokonale rovné jako dnes. K mírnému zděšení stavitelů proto musely být nalomeny některé středové trámy, aby střechy vypadaly mírně pokřivené.
"Když jsem vesnici poprvé uviděla na vlastní oči, dokázala jsem si představit, že bych v ní strávila zbytek života. Úplně mě zamrazilo v zádech, protože to vypadalo jako nebe na zemi - andělské, klidné místo plné světla. Přála bych si, abychom zde mohli žít pořád," říká Sigourney Weaver.
Všechny detaily prostředí musely odpovídat historickému pozadí příběhu. Dokonce i pečivo a ostatní jídlo bylo vyráběno metodami, které byly používány v tehdejší době. V tomto směru byla filmařům nápomocna blízká pekárna se specializací na historické způsoby výroby jídla.
Funkční replika vesnice samozřejmě potřebovala ke svému chodu elektřinu a vodu. Všechny kabely, generátory, elektrické zásuvky, vodní kohoutky a další "moderní vymoženosti" však musely být důmyslně skryty nebo vedeny pod zemí.
V roce 1897 trvalo pět dní, než se podařilo na kolovrátek natočit tolik lnu, aby stačil na výrobu jedné košile. Tuto činnost většinou prováděly ženy a děti, zatímco muži měli na starost tkaní na tkalcovském stavu. Tkalci nemohli vykonávat žádné jiné namáhavé práce, protože jejich ruce musely zůstat jemné a hladké. Podobné reálie musela při vymýšlení dobového oblečení zohlednit autorka kostýmů Ann Roth, která je držitelkou Oscara za práci na filmu Anglický pacient.
"Chtěla jsem, aby oblečení lidí z vesnice nebylo nijak zvlášť oslnivé, a to v žádném případě nemyslím zle. Kostýmy zkrátka musely působit dojmem, že si je lidé vyrobili sami. Neměli přístup k žádným ozdobným krajkám nebo evropským tkaninám," říká Roth. Ve svých rozhovorech se Shyamalanem se shodli, že veškeré ošacení by mělo být zhotoveno výhradně z materiálů dostupných přímo ve vesnici (len, vlna) a bavlny, která byla do vesnice přinesena zakládajícími obyvateli.
"Lidé z vesnice nebyli ve výrobě oblečení příliš zruční - nechtěla jsem, aby jejich oblečení vypadalo jako vrchol krejčovského umění. Jsou to lidé, kteří žijí na venkově a pracují na farmách. Jejich oblečení proto muselo odrážet izolovaný a náročný životní styl," říká Roth.
Oddělení kostýmů muselo pracovat pouze s těmi typy přírodních barviv, které bylo možné získat z rostlin uvnitř vesnice, proto použité paletě dominují červenohnědé, béžové a zelené odstíny. Všechny barvy byly nevýrazné - s výjimkou oblečení Ivy Walker. Šaty Ivy zářily výraznou modrou a indigovou barvou, aby zdůraznily její výjimečnou osobnost.
O HERCÍCH
V průběhu příprav na natáčení podstoupili hlavní herci zvláštní výcvik, který jim pomohl vžít se do rolí venkovských lidí z konce 19. století a naučit se vše, co bylo tehdy nutné k přežití. Při výběru hlavních představitelů byl Shyamalan nekompromisní - pokud chtěli ve filmu hrát, museli souhlasit s tím, že se třítýdenní přípravy zúčastní.
Herci společně navštívili funkční historické farmy v Pensylvánii a vyzkoušeli si vše od stahování zvířat z kůže a jejího vydělávání přes výrobu svíček, kovářské práce a sekání dřeva až po tlučení másla a stříhání ovcí. Sigourney Weaver se údajně natolik zalíbilo orání, že si jej podomácku přejmenovala na "surfování na hlíně".
Během této hloubkové exkurze do minulosti, kterou všichni absolvovali již v historických kostýmech, se herci museli spokojit se společným noclehem v dřevěných chatkách v odlehlé venkovské osadě, která v současné době slouží jako tábor amerických skautek. Přípravný proces nepostrádal ani sebemenší detail - dokonce i jídlo bylo připravováno a podáváno v rodinném stylu. Kuchař každý den vylosoval z klobouku jména dvou herců a ti pak museli pomáhat s přípravou jídla pro celou skupinu. Každý z herců se na chodu vesnice nějakým způsobem podílel.
Účelem přípravy však nebylo pouze osvojení si fyzických úkonů, ale také pochopení struktury sociálních vazeb uvnitř úzce spjaté a zcela izolované komunity - Shyamalan potřeboval, aby si herci vyzkoušeli na vlastní kůži, jaké takové soužití je. "Nezáleží na tom, jak nezávislí na ostatních jsme nebo jak nezávisle se cítíme. Lidé potřebují společnost a pocit, že někam patří. Všichni toužíme být součástí nějakého většího celku," říká režisér.
Herci si vyslechli několik přednášek od lidí, kteří v uzavřených komunitách strávili velkou část života, a také konzultovali s psychologem téma posttraumatického stresu, který někdy provází násilné činy. O své znalosti se s herci podělil také specialista na "utopická společenství" z univerzity v Princetonu.
"Během příprav se chování herců začalo přirozeným způsobem blížit povahám jejich filmových postav. Joaquin se stal po vzoru Lucia tak trochu samotářem, Adrien začal být stejně jako Noah více frenetický a William, který hraje vůdce vesnice Edwarda Walkera, ostatním radil a stal se vůdčí osobností," říká producent Sam Mercer.
"Tito prvotřídní herci byli najednou vydáni napospas přírodním živlům. Nebyl zde žádný pětihvězdičkový hotel, kam by mohli utéct. Každodenní problémy se posunuly do úplně jiné roviny - když byla hercům zima, museli si sami rozdělat oheň. Night absolvoval tuto fázi společně s nimi a pomáhal jim vžít se do jejich rolí," dodává spoluproducent Jose Rodriguez. "Toto prostředí nám umožnilo zjistit, kým sami jsme, aniž bychom byli jakkoliv posuzováni okolním světem. Myslím, že to bylo za posledních několik let poprvé, co jsem se kompletně oprostil od svého mobilního telefonu a každodenních starostí a zároveň byl obklopen lidmi, kteří se snažili o totéž," říká herec Adrien Brody.
Ocenění:
Academy Awards
2005 - James Newton Howard (Hudba) (nominace)
DABING
V českém znění: Linda Rybová – Bryce Dallas Howard (Ivy Walker), Martin Stránský – Joaquin Phoenix (Lucius Hunt), Svatopluk Schuller – Adrien Brody (Noah Percy), Jiří Štěpnička – William Hurt (Edward Walker), Zlata Adamovská – Sigourney Weaver (Alice Hunt), Ladislav Potměšil – Brendan Gleeson (August Nicholson), Kateřina Lojdová - Judy Greer (Kitty Walkerová), Jaroslava Brousková - Cherry Jones (paní Clacková), Jarmila Švehlová - Celia Weston (Vivian Percyová), Jan Maxián - Fran Kranz (Christop Crane), Petr Burian - Charlie Hofheimer (Kevin), Jan Szymik, Petr Křiváček, Dana Syslová, Vojtěch Kotek, Jan Škvor, Marcela Kyselová, Simona Prasková, Tereza Taberyová, Rozita Erbanová, Robert Hájek, Jan Rimbala, a další.
Překlad: Vladimír Fuksa
Úprava dialogů: Jana Vaňková
Zvuk: Tomáš Říha
Výsledný mix: Anvil Post Production Londýn
Vedoucí výroby: Jaroslav Richtr
Produkce: Stanislav Wszolek
Režie českého znění: Vladimír Žďánský
Vyrobilo: pro Warner Home Video AW Studio Praha, 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 30.9.2004
Premiéra USA: 30.7.2004 Buena Vista Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DV: -
Poprvé na DVD: 23.3.2005 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 13 963 565
Tržby celkem - $ 256 697 520
Návštěvnost v ČR 148 252
Náklady (Rozpočet) - $ 60 000 000
„Dny klidu jsou pryč...“
OBSAH
Na první pohled působí tato vesnice jako krásné a klidné místo. Její obyvatelé žijí harmonickým životem v téměř idylickém prostředí. Úzce spjatou komunitu však neustále pronásleduje strach ze záhadných příšer, které přebývají v okolních lesích. Strach natolik silný a skličující, že se hranice vesnice nikdo neodváží překročit. Když ale svéhlavý a odhodlaný Lucius Hunt (Joaquin Phoenix) neodolá svodům neznámého prostředí a navzdory varování ze strany vůdce vesnice Edwarda Walkera (William Hurt) i své matky Alice (Sigourney Weaver) se do tajemného lesa vydá, začíná hrozit nebezpečí, že jeho odvážný čin navždy změní budoucnost celé vesnice.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Film, jehož největší slabinou je paradoxně věc, kterou sám nemůže ovlivnit a tou je přespříliš velké očekávání fanoušků pana režiséra a scenáristy v jedné osobě. Ocenil jsem Shyamalanův zajímavý nápad zápletky, ocenil jsem hlavní myšlenku, která se zjeví po odhalení ústřední pointy. Bohužel ona pointa je dost problematická. Ne snad proto, že by nebyla zajímavá, ale vzbuzuje spoustu otázek ohledně nepravděpodobnosti a přílišné "přitaženosti za vlasy". Nicméně, i tak jsem byl spokojen. VESNICE je krásně ATMOSFÉRICKÁ záležitost, se skvělou hudbou a to, že horor moc nepřipomíná a že jsem se skoro vůbec nebál, mi vadilo ze všeho nejmíň a výčitky tímto směrem neberu. (Lima) 4*
Shyamalan si na sebe sám upletl nelítostný bič. Teď ale pozná jak chutná jeho mylně vzývaná genialita (hlavně v případě "pouze" nadprůměrných Znamení a Šestého smyslu) z druhé strany. Vesnici čeká odevšad nelítostná kritika. Podle mého názoru neprávem, protože přes všechny technické nedostatky (tragická kamera Rogera Deakinse, nefunkční zvuky) natočil Shyamalan zajímavý film. velká škoda, že v podstatě komorní, posmutnělé drama je prodáváno jako další Shyamalanovský thriller se šokující pointou - jako takový totiž ani trochu nefunguje. Neděsí a pointa vypadá jak špatný vtip. Na druhou stranu, ve chvíli, kdy se na toto škoující odhalení pokusíte podívat z "druhé strany", jako na ústřední motiv celého filmu, získají dosud malátné postavy životnost, prázdný příběh se zpětně naplní nečekaným obsahem a rázem je o čem přemýšlet (a u čeho se bavit, tak jak o tom ve svém komentáři mluví Gimli). Samozřejmě že nic neobhájí nudnou první polovinu, leckdy nejistou režii Shyamalana a fakt, že se Vesnice vydává za něco čím není. Ale nemá cenu ji absolutně zatracovat, když se leccos zajímavého i podnětného mezi jejími obyvateli skrývá. Přinejmenším něžná hudba Johna Newtona Howarda. (Cival) 3*
Hodně lidí si na tenhle film postěžovalo a tak jsem s očekáváním vyčkával všelicos. To co na mě přišlo v podobě atmosféry jedné vesničky zapadlé uprostřed lesa odehrávající se kdysi v 18. století v době, kdy ještě po poušti v Americe běhala kupa Apačů, zděsil jsem se, ale ne nikterak negativně, to určitě ne. Nevěděl jsem co si o tom všem myslet. Tohle takzvané ghetto, se kterým si Shyamalan a jeho příběh pohrává mě dosti překvapilo. Ano, je to něco jiného. Něco neobvyklého. Objeví se v něm kupa známých jmen, ze kterých mě nejvíce těší Joaquin Phoenix a vyzdvihuje tu mladičkou Bryce Dallas Howardovou. Není se čeho bát. Tento film má opět co nabídnou. Nudou jsem neumřel a nakonec se dočkal vytouženého naprosto překvapivého závěru. Tak jak to má být ve filmech, na kterých spolupracuje jméno onoho režiséra. Takže nemůžu pociťovat zklamání ani náhodou, to bych musel být blázen. Proto nechápu zdejší hodnocení... --- Já vím, proč jsi sestru odmítnul. Když jsem byla mladší, držívals mě při chůzi za ruku. A najednou jsi přestal. Jednou jsem v tvé přítomnosti zakopla a skoro upadla. Předstírala jsem to. Ale tys mě už nedržel. To, co chceme, neuděláme jen proto, aby ostatní nevěděli, že to udělat chceme. (Malarkey) 4*
VELKÁ RECENZE
Když šel snímek „Vesnice“ v roce 2004 do kin, bylo to pro mě v podstatě jako zjevení. No dobře, zjevení možná ne, ale na film jsem se nesmírně těšil, protože jsem Shyamalana naprosto zbožňoval a toužil jsem po tom vidět každý jeho další film. Vždyť to je ten, co natočil „Šestý smysl“ a „Vyvoleného“! Jenže ono se nekonalo to samé jako při těchto filmech. Nedostal jsem zážitek, který jsem očekával. A nemyslím si, že to bylo dáno jen mými přehnanými očekáváními.
M. Night Shyamalan je režisér, který si své filmy většinou píše sám. Ne, že by to bylo až tak nenormální, autorských filmů je mnoho, ale těch, co mají rozpočty okolo 65 miliónů dolarů i více, zase tolik není. Za tohle Shyamalana celkem uznávám, protože si jde svou cestou, plní si svoje sny a ještě na to dostává pořádné prachy. Jenže doby, kdy se mu rozpočet vrátil dvojnásobně, už jsou pryč. Jeho „Po zániku Země“ mělo rozpočet 130 miliónů dolarů a v Americe si na sebe nevydělalo ani polovinu.
„Vesnice“ není snímek, který by měl na první pohled velký komerční potenciál, i když jsou zde herci, kteří rozhodně dokáží přitáhnout. Když jsem byl na „Vesnici“ v kině, bylo docela narváno, což dneska vidíte jen málo. Myslím si, že to bylo dáno tím, že film točil ten, co dělal „Šestý smysl“, nikoli tím, že by se někdo zabýval skutečností, co vlastně uvidí. Nesledujeme totiž nic jiného, než život jedné podivné komunity, kde největším šokem je to, v jakém čase komunita vlastně žije, protože od začátku máte pocit, že je tak nějak mimo čas.
Dlouho jsou nám vysvětlována pravidla toho, jak komunita funguje, jako kdyby se jednalo o něco z dob osidlování Utahu mormony, a když konečně dochází k tomu, o čem to vlastně je, zjišťujete, že celá podstata děje tkví v tom, že slepá dívka půjde pro zázračné bylinky (rozuměj pro léky). A to je celé. Jsou zde hororové prvky, které jsou naprosto zabité vysvětlováním, jež je tady až moc názorné. Jenže v „Šestém smyslu“ měl Shyamalan pořádnou dardu, kterou diváka omráčil. V případě „Vesnice“ již nikoli.
„Vesnice“ je špatný film a druhým zhlédnutím se tenhle pocit jen prohloubil. Poprvé jsem byl rozčarován, protože jsem čekal něco skvělého, podruhé jsem jen viděl ten příliš ujetý děj, který si doslova říká o parodování. Tahle vesnice není místem, kam byste se chtěli vracet. Hororové prvky jsou výborné, jen jich jsou všeho všudy tak tři scény. Na tak dlouhou stopáž je to málo a vy se musíte připravit na dlouhé romantické drama s neskutečně karikovanými charaktery.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V údolí obklopeném pensylvánskými lesy stojí vesnice. Její obyvatelé žijí v úzce spjaté komunitě, která se před lety rozhodla opustit město a žít postaru, bez vymožeností moderní společnosti. Každý z obyvatel ve městě přišel o nějakou blízkou osobu kvůli násilnému činu a už nechtějí mít s městem nic společného. Žijí ve shodě s tajemnými tvory, kteří obývají okolní lesy. Lidé nechodí do lesa a tvorové je nechávají v klidu. Jednoho dne však zemře malý chlapec a Lucius Hunt je přesvědčený o tom, že kdyby měl léky, přežil by. Žádá radu starších, která vesnici řídí, aby se směl vydat do města pro léky. Není mu to ale dovoleno, a tak se jednoho dne vydá do tajemného lesa.
Od té doby se ve vesnici začínají objevovat mrtvá zvířata, stažená z kůže. Je to varování tvorů, aby lidé nenarušovali jejich prostor. Ve vesnici žije i slepá dívka Ivy, dcera jednoho z rady starších Edwarda Walkera. Sice je slepá, ale dokáže žít stejně jako ostatní a některé věci zvládne i lépe než ti, co vidí. Kamarádí s mentálně postiženým Noahem, který ji má velmi rád a poslouchá ji téměř na slovo. Ivy a Lucius se sblíží a zamilují se do sebe. Rozhodnou se, že se vezmou. To je však velká rána pro Noaha, který se ve své nemocné hlavě rozhodne k hrůznému činu... Vydá se za Luciem a pobodá ho. Lucius sice stále žije, ale jeho zranění jsou velmi vážná, a dokonce se přidala infekce, na kterou nemají lék. Podle doktora už zbývá jediné - modlit se. S tím však nesouhlasí Edward Walker. Lucius si nezaslouží zemřít, a proto požádá svou slepou dceru, aby se vydala přes les do města pro léky. Tvorové ji nechají projít, protože je slepá. Jako průvodci jsou vybráni další dva chlapci, ti však pod vlivem hrozného strachu z netvorů Ivy opustí a vrátí se zpět do vesnice. Ivy musí zvládnout cestu neznámým lesem do města sama. Je přesvědčená, že to dokáže už kvůli Luciovi, kterého velmi miluje. A otec jí před cestou prozradil velké tajemství.
O FILMU
Režisér M. Night Shyamalan, který je považován za jednoho z největších filmových průkopníků současné doby, v minulosti oslovil publikum se strhujícími snímky Šestý smysl, Vyvolený a Znamení. Nyní se vrací na plátna kin se svým novým filmem Vesnice, jehož hlavní téma pojednává o tom, jaký dopad může mít pocit strachu z neznámého na život v uzavřené komunitě.
Strach nelze ignorovat. Prožíváme jej každý den. Můžeme se bát příšer z temných lesů nebo útrob naší moderní společnosti, máme obavy o bezpečí našich dětí, které se nás zmocní v okamžiku, kdy naše ratolesti překročí práh a jdou do školy. Strach nás obklopuje každý den při sledování televizních zpráv o únosech dětí, válečných obětech nebo terorismu. Je pravdivé tvrzení Franklina D. Roosevelta, že "Jediná věc, které bychom se měli bát, je strach"? Nebo nám společnost dokazuje opak?
V tomto filmu se starší obyvatelé vesnice rozhodli žít s ostatními lidmi ve zcela izolované komunitě. Jsou odříznuti od světa, ale jejich strach ze stvůr a ostatních nebezpečí, která mohou číhat za hranicemi osady, jim dává důvod zůstat v bezpečí společně se svými blízkými.
V obdobích krize může být komunita to, co nám pomáhá strachu vzdorovat. "Vesnice se až tak moc neliší od soudobých společenství," říká producent filmu Sam Mercer. "Když člověka ovládne strach, obrací se na ostatní a hledá u nich podporu. To, co komunitě jako celku dodává její sílu, je právě onen pocit sounáležitosti."
Samotná tvorba příběhu byla pro M. Night Shyamalana vždycky nejdůležitější složkou filmařské profese. Ví, že filmové publikum touží po opravdové výzvě, a rád jim netradiční zážitek zprostředkovává pomocí až znepokojujícího napětí. Daří se mu upoutat pozornost diváka tím, že jej udržuje v nejistotě a odhaluje důležitá fakta, až když přijde ten správný okamžik.
"Vesnice se od mých předcházejících filmů liší," říká Shyamalan. "Je to tím, že se jako filmař vyvíjím a stávám se dospělejším. Chtěl jsem napsat příběh o nevinnosti. Vesnice se odehrává na konci 19. století, tedy v době po občanské válce a před industrializací, kdy byl život docela prostý. Tehdy to nebylo jen o penězích a hamižnosti. Lidé mluvili bez sarkasmů a v jejich hlasech bylo cítit upřímnost."
"Kombinace romantických prvků a nadpřirozených témat, která diváci znají už z mých předchozích filmů, pro mě byla něčím novým. Tento film pojednává o tom, co může dokázat síla lásky a jaké nesnáze lze s její pomocí překonat," vysvětluje režisér.
Před začátkem natáčení dává Shyamalan promyšlené vizuální stránce filmu částečně reálnou podobu a spolu s autorem storyboardů Brickem Masonem převádí své vize do kreseb. Tímto procesem většinou stráví několik měsíců, během kterých schématicky znázorňují každou scénu filmu. Drtivá většina podobných příprav probíhala v Shyamalanově pracovně v Pensylvánii.
Shyamalanův styl vyprávění si oblíbili diváci po celém světě. Kouzlo jeho příběhů možná pramení z toho, že je sám velkým filmovým fanouškem a často vášnivě hovoří o tom, jak viděl některý film poprvé a popisuje své tehdejší nadšení. Ve filmu Vesnice pokračuje v tradici příběhů, které se od ostatních liší a honí se divákům hlavou ještě dlouho poté, co se v kině rozsvítí světla.
"Lidé mohou v jeho filmech a postavách najít sami sebe, a to je činí natolik přístupnými. Přestože se Vesnice odehrává v roce 1897, pojednává o univerzálních tématech jako láska nebo strach, která jsou aktuální i dnes," dodává Mercer.
O NATÁČENÍ
Do začátku natáčení zbývá pouhý týden a herci stojí uprostřed působivé vesnice z roku 1897, kterou si zatím pouze představovali při čtení scénáře. Po dvou a půl měsících nezdolného úsilí talentovaných filmových výtvarníků a řemeslníků se fantazie stala realitou. Shyamalan se vžívá do role průvodce a vysvětluje hercům podstatu jednotlivých budov. S nadšením popisuje, kde se budou odehrávat které scény.
Postavit osadu, ve které by mohl Shyamalan přivést svůj příběh k životu, nebylo jednoduché. Na malebné vesničce z 19. století, umístěné uprostřed krásného údolí, pracoval tým řemeslníků přes dva měsíce. Vesnice sestává z celkem dvaceti staveb, mezi než patří modlitebna, škola, pekárna, kovárna, stodola s hospodářskými zvířaty, skleník, hřbitov, strážní věže a samozřejmě také domovy všech jejích obyvatel. Přestože stavba probíhala v extrémních teplotních podmínkách a tým konstruktérů ztratil celý týden díky velkému hurikánu, nakonec se jim přece jen podařilo všechny budovy včas dokončit.
Stavět tyto budovy z konce 19. století způsobem, jakým by jejich konstrukce probíhala tehdy, by bylo velmi časově náročné. Hlavní výtvarníci Tom Foden a Michael Manson proto museli použít filmovou magii, která jim umožnila dobu výstavby zkrátit a zároveň budovám nijak neubrat na historické věrnosti. "Night byl velmi otevřený a poskytl nám velkou kreativní volnost. Byla to jedna z mála příležitostí, kdy jsme mohli ve větší míře použít svou vlastní fantazii," pochvaluje si režisérův přístup Foden.
Spousta obydlí působí dojmem, že byly postaveny pomocí skutečných kamenů. Ve skutečnosti však výtvarníci použili jako předlohu několik historických budov, jejichž stěny otiskli do forem a poté zreplikovali pomocí sádry. Nakonec falešné stěny vybarvili různými přírodními barvami, aby vytvořili iluzi přirozené odlišnosti v odstínech jednotlivých kamenů. Výsledek byl natolik dokonalý, že bylo i při bližším pohledu těžké poznat, zda se jedná o skutečné kameny nebo nikoliv.
Interiéry některých budov byly velice těsné, což mohlo představovat problém při samotném natáčení. Výtvarníci proto udělali stěny tak, aby je bylo možné kdykoliv odstranit a pak vrátit na své místo, díky čemuž mohl Shyamalan s kameramanem Rogerem Deakinsem natočit všechny komplikované úhly přesně tak, jak potřebovali.
Většina budov ve vesnici je plnohodnotnými stavbami s pevnými podlahami, komíny a dveřmi. Vzhledem k tomu, že v 19. století neexistovaly žádné moderní stavební technologie, střechy nemohly být tak dokonale rovné jako dnes. K mírnému zděšení stavitelů proto musely být nalomeny některé středové trámy, aby střechy vypadaly mírně pokřivené.
"Když jsem vesnici poprvé uviděla na vlastní oči, dokázala jsem si představit, že bych v ní strávila zbytek života. Úplně mě zamrazilo v zádech, protože to vypadalo jako nebe na zemi - andělské, klidné místo plné světla. Přála bych si, abychom zde mohli žít pořád," říká Sigourney Weaver.
Všechny detaily prostředí musely odpovídat historickému pozadí příběhu. Dokonce i pečivo a ostatní jídlo bylo vyráběno metodami, které byly používány v tehdejší době. V tomto směru byla filmařům nápomocna blízká pekárna se specializací na historické způsoby výroby jídla.
Funkční replika vesnice samozřejmě potřebovala ke svému chodu elektřinu a vodu. Všechny kabely, generátory, elektrické zásuvky, vodní kohoutky a další "moderní vymoženosti" však musely být důmyslně skryty nebo vedeny pod zemí.
V roce 1897 trvalo pět dní, než se podařilo na kolovrátek natočit tolik lnu, aby stačil na výrobu jedné košile. Tuto činnost většinou prováděly ženy a děti, zatímco muži měli na starost tkaní na tkalcovském stavu. Tkalci nemohli vykonávat žádné jiné namáhavé práce, protože jejich ruce musely zůstat jemné a hladké. Podobné reálie musela při vymýšlení dobového oblečení zohlednit autorka kostýmů Ann Roth, která je držitelkou Oscara za práci na filmu Anglický pacient.
"Chtěla jsem, aby oblečení lidí z vesnice nebylo nijak zvlášť oslnivé, a to v žádném případě nemyslím zle. Kostýmy zkrátka musely působit dojmem, že si je lidé vyrobili sami. Neměli přístup k žádným ozdobným krajkám nebo evropským tkaninám," říká Roth. Ve svých rozhovorech se Shyamalanem se shodli, že veškeré ošacení by mělo být zhotoveno výhradně z materiálů dostupných přímo ve vesnici (len, vlna) a bavlny, která byla do vesnice přinesena zakládajícími obyvateli.
"Lidé z vesnice nebyli ve výrobě oblečení příliš zruční - nechtěla jsem, aby jejich oblečení vypadalo jako vrchol krejčovského umění. Jsou to lidé, kteří žijí na venkově a pracují na farmách. Jejich oblečení proto muselo odrážet izolovaný a náročný životní styl," říká Roth.
Oddělení kostýmů muselo pracovat pouze s těmi typy přírodních barviv, které bylo možné získat z rostlin uvnitř vesnice, proto použité paletě dominují červenohnědé, béžové a zelené odstíny. Všechny barvy byly nevýrazné - s výjimkou oblečení Ivy Walker. Šaty Ivy zářily výraznou modrou a indigovou barvou, aby zdůraznily její výjimečnou osobnost.
O HERCÍCH
V průběhu příprav na natáčení podstoupili hlavní herci zvláštní výcvik, který jim pomohl vžít se do rolí venkovských lidí z konce 19. století a naučit se vše, co bylo tehdy nutné k přežití. Při výběru hlavních představitelů byl Shyamalan nekompromisní - pokud chtěli ve filmu hrát, museli souhlasit s tím, že se třítýdenní přípravy zúčastní.
Herci společně navštívili funkční historické farmy v Pensylvánii a vyzkoušeli si vše od stahování zvířat z kůže a jejího vydělávání přes výrobu svíček, kovářské práce a sekání dřeva až po tlučení másla a stříhání ovcí. Sigourney Weaver se údajně natolik zalíbilo orání, že si jej podomácku přejmenovala na "surfování na hlíně".
Během této hloubkové exkurze do minulosti, kterou všichni absolvovali již v historických kostýmech, se herci museli spokojit se společným noclehem v dřevěných chatkách v odlehlé venkovské osadě, která v současné době slouží jako tábor amerických skautek. Přípravný proces nepostrádal ani sebemenší detail - dokonce i jídlo bylo připravováno a podáváno v rodinném stylu. Kuchař každý den vylosoval z klobouku jména dvou herců a ti pak museli pomáhat s přípravou jídla pro celou skupinu. Každý z herců se na chodu vesnice nějakým způsobem podílel.
Účelem přípravy však nebylo pouze osvojení si fyzických úkonů, ale také pochopení struktury sociálních vazeb uvnitř úzce spjaté a zcela izolované komunity - Shyamalan potřeboval, aby si herci vyzkoušeli na vlastní kůži, jaké takové soužití je. "Nezáleží na tom, jak nezávislí na ostatních jsme nebo jak nezávisle se cítíme. Lidé potřebují společnost a pocit, že někam patří. Všichni toužíme být součástí nějakého většího celku," říká režisér.
Herci si vyslechli několik přednášek od lidí, kteří v uzavřených komunitách strávili velkou část života, a také konzultovali s psychologem téma posttraumatického stresu, který někdy provází násilné činy. O své znalosti se s herci podělil také specialista na "utopická společenství" z univerzity v Princetonu.
"Během příprav se chování herců začalo přirozeným způsobem blížit povahám jejich filmových postav. Joaquin se stal po vzoru Lucia tak trochu samotářem, Adrien začal být stejně jako Noah více frenetický a William, který hraje vůdce vesnice Edwarda Walkera, ostatním radil a stal se vůdčí osobností," říká producent Sam Mercer.
"Tito prvotřídní herci byli najednou vydáni napospas přírodním živlům. Nebyl zde žádný pětihvězdičkový hotel, kam by mohli utéct. Každodenní problémy se posunuly do úplně jiné roviny - když byla hercům zima, museli si sami rozdělat oheň. Night absolvoval tuto fázi společně s nimi a pomáhal jim vžít se do jejich rolí," dodává spoluproducent Jose Rodriguez. "Toto prostředí nám umožnilo zjistit, kým sami jsme, aniž bychom byli jakkoliv posuzováni okolním světem. Myslím, že to bylo za posledních několik let poprvé, co jsem se kompletně oprostil od svého mobilního telefonu a každodenních starostí a zároveň byl obklopen lidmi, kteří se snažili o totéž," říká herec Adrien Brody.
Ocenění:
Academy Awards
2005 - James Newton Howard (Hudba) (nominace)
DABING
V českém znění: Linda Rybová – Bryce Dallas Howard (Ivy Walker), Martin Stránský – Joaquin Phoenix (Lucius Hunt), Svatopluk Schuller – Adrien Brody (Noah Percy), Jiří Štěpnička – William Hurt (Edward Walker), Zlata Adamovská – Sigourney Weaver (Alice Hunt), Ladislav Potměšil – Brendan Gleeson (August Nicholson), Kateřina Lojdová - Judy Greer (Kitty Walkerová), Jaroslava Brousková - Cherry Jones (paní Clacková), Jarmila Švehlová - Celia Weston (Vivian Percyová), Jan Maxián - Fran Kranz (Christop Crane), Petr Burian - Charlie Hofheimer (Kevin), Jan Szymik, Petr Křiváček, Dana Syslová, Vojtěch Kotek, Jan Škvor, Marcela Kyselová, Simona Prasková, Tereza Taberyová, Rozita Erbanová, Robert Hájek, Jan Rimbala, a další.
Překlad: Vladimír Fuksa
Úprava dialogů: Jana Vaňková
Zvuk: Tomáš Říha
Výsledný mix: Anvil Post Production Londýn
Vedoucí výroby: Jaroslav Richtr
Produkce: Stanislav Wszolek
Režie českého znění: Vladimír Žďánský
Vyrobilo: pro Warner Home Video AW Studio Praha, 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 30.9.2004
Premiéra USA: 30.7.2004 Buena Vista Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DV: -
Poprvé na DVD: 23.3.2005 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 13 963 565
Tržby celkem - $ 256 697 520
Návštěvnost v ČR 148 252
Náklady (Rozpočet) - $ 60 000 000
Tvůrci a herci
M. Night Shyamalan (Režie), Sam Mercer (Produkce), Scott Rudin (Produkce), M. Night Shyamalan (Produkce), James Newton Howard (Hudba), Roger Deakins (Kamera), Christopher Tellefsen (Střih), Douglas Aibel (Casting), Tom Foden (Scénografie), Ann Roth (Kostýmy), Steve Boeddeker (Zvuk), Frank E. Eulner (Zvuk), Bernadette Mazur (Masky), M. Night Shyamalan (Scénář), Bryce Dallas Howard (Herec), Joaquin Phoenix (Herec), Adrien Brody (Herec), William Hurt (Herec), Sigourney Weaver (Herec), Brendan Gleeson (Herec), Cherry Jones (Herec), Celia Weston (Herec), Jayne Atkinson (Herec), Judy Greer (Herec), Fran Kranz (Herec), Michael Pitt (Herec), Jesse Eisenberg (Herec), Liz Stauber (Herec), M. Night Shyamalan (Herec), Frank Collison (Herec), Kevin Foster (Herec), Charlie McDermott (Herec), Charlie Hofheimer (Herec)
2004/104/USA/Mysteriózní, Drama, Thriller
Zajímavost k filmu
- Vesnice je již druhý počin, na kterém spolupracovali Joaquin Phoenix a M. Night Shyamalan. Poprvé to bylo ve filmu Znamení (2002).
- Na natáčení byla postavena vesnice čítající přibližně dvacet budov. Nenatáčely se zde jen exteriéry, ale i veškeré interiéry, což štábu ztěžovalo práci, neboť se často jednalo o těsné prostory. Proto se některé stěny daly odsunout.
- Na oblečení postav byly použity pouze dobové materiály, jako jsou len, vlna a bavlna.
- Oděvy všech obyvatel vesnice mají přírodní barvy. Jen na oblečení Ivy (Bryce Dallas Howard) byla použita sytá modrá a indigová, aby se zdůraznila její výjimečnost.
- I zde se, jak je velmi obvyklé ve filmech režiséra Shyamalana, schovává rodinka ve sklepě před vetřelci, kteří provádí invazi do jejich domu.
- Produkce byla téměř zrušena, když začalo sněžit a ochladilo se o 14 stupňů, ale během jedné noci zase zapršelo a sníh roztál. Brzy poté se kopala jáma v lese, která hraje v příběhu důležitou roli, a kvůli tomu dešti je tak rozbahněná a více realistická.
- Joaquin Phoenix během přípravy na život ve stylu 19. století vytvořil pro Bryce Dallas Howard dřevěnou vycházkovou hůl. Na rukojeť vyryl jméno hereččiny postavy - Ivy.
- Role Lucia Hunta byla napsána přímo pro Joaquina Phoenixe.
- Postavit kulisy pro samotnou vesnici zabralo členům štábu celých jedenáct týdnů. Oddělení pro stavby a scenérie čítalo přibližně 300 členů.
- Sigourney Weaver trpěla dva týdny nočními můrami poté, co si přečetla scénář k filmu.
- Vesnice je již druhý počin, na kterém spolupracovali Joaquin Phoenix a M. Night Shyamalan. Poprvé to bylo ve filmu Znamení (2002).
- Na natáčení byla postavena vesnice čítající přibližně dvacet budov. Nenatáčely se zde jen exteriéry, ale i veškeré interiéry, což štábu ztěžovalo práci, neboť se často jednalo o těsné prostory. Proto se některé stěny daly odsunout.
- Na oblečení postav byly použity pouze dobové materiály, jako jsou len, vlna a bavlna.
- Oděvy všech obyvatel vesnice mají přírodní barvy. Jen na oblečení Ivy (Bryce Dallas Howard) byla použita sytá modrá a indigová, aby se zdůraznila její výjimečnost.
- I zde se, jak je velmi obvyklé ve filmech režiséra Shyamalana, schovává rodinka ve sklepě před vetřelci, kteří provádí invazi do jejich domu.
- Produkce byla téměř zrušena, když začalo sněžit a ochladilo se o 14 stupňů, ale během jedné noci zase zapršelo a sníh roztál. Brzy poté se kopala jáma v lese, která hraje v příběhu důležitou roli, a kvůli tomu dešti je tak rozbahněná a více realistická.
- Joaquin Phoenix během přípravy na život ve stylu 19. století vytvořil pro Bryce Dallas Howard dřevěnou vycházkovou hůl. Na rukojeť vyryl jméno hereččiny postavy - Ivy.
- Role Lucia Hunta byla napsána přímo pro Joaquina Phoenixe.
- Postavit kulisy pro samotnou vesnici zabralo členům štábu celých jedenáct týdnů. Oddělení pro stavby a scenérie čítalo přibližně 300 členů.
- Sigourney Weaver trpěla dva týdny nočními můrami poté, co si přečetla scénář k filmu.
Odkazy
Hrají:
Bryce Dallas Howard, Joaquin Phoenix, Adrien Brody, William Hurt, Sigourney Weaver, Brendan Gleeson, Cherry Jones, Celia Weston, Jayne Atkinson, Judy Greer, Fran Kranz, Michael Pitt, Jesse Eisenberg, Liz Stauber, M. Night Shyamalan, Frank Collison, Kevin Foster, Charlie McDermott, Charlie Hofheimer, Scott Sowers