Valkýra / Valkyrie (Válečný, Historický, Thriller, Drama) 82%
13.03.2018 09:11
JEDNOU VĚTOU
„O muži, který se postavil do čela připravovaného atentátu na Hitlera.“
OBSAH
Dlouho očekávaný, napínavý film Valkýra, vypráví skutečný příběh plukovníka Clause von Stauffenberga (Tom Cruise), který stál v čele rozsáhlého protinacistického spiknutí, jehož hlavním cílem měla být likvidace Adolfa Hitlera a odstavení jeho nejvěrnějších spolupracovníků od moci. Plukovník Claus von Stauffenberg je loajálním vojákem, oddaně sloužícím své zemi. Poté co je zraněn a odvelen z fronty dojde k vylodění spojeneckých jednotek v Normandii a Stauffenberg se stává členem rozsáhlého spiknutí. Na straně německého odboje, vyzbrojen rafinovanou strategií použít Hitlerův vlastní nouzový plán pro stav ohrožení – známý jako Operace Valkýra – se rozbíhá akce s cílem zavraždit vůdce a svrhnout jeho nacistickou vládu. S dokonalým plánem a s několika odhodlanými důstojníky se z von Stauffenberga, který dosud byl jeden z mnoha, stane ten, který musí Hitlera zlikvidovat sám. Do pokusu o převrat bylo zainteresovaných mnoho vysokých osobností jako např. Ludwig Beck, Erich Höpner, Erwin Rommel, Hans Speidel a Hellmuth Stieff. Stauffenber chtěl při atentátu spolu s Hitlerem také zlikvidovat Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Tento důvod donutil ve dvou případech (11. a 15. července) ustoupit od plánu. Konečné datum nakonec padlo na 20. července 1944, i přesto, že nebyl přítomen ani Himmler ani Göring…(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na tenhle film se čekalo hodně dlouhou dobu, a kdejaký milovník válečných filmů musel skákat radostí, když zjistil, že Tom Cruise si zahraje hlavní roli hrabě von Sauffenberga, i když jak v čem, protože co tady čtu komentáře, tak se plno lidí shodne s tím, že Cruise postavu prostě hrozně odflák. Jenže s tím já určitě nesouhlasím. Cruise jí neodflák, jenom jí nezahrál nijak úctyhodně, aby měl člověk na co vzpomínat, spíš taková ta klasická rutina. Taky předpokládám, že plno lidí koukalo na film přičemž vědělo, jak to všecko dopadne, a to filmu asi taky trošku snižuje kvalitu, i když to tak vůbec být nemuselo. Valkýra je furt jenom rekonstrukce události, přitom události dost zásadní, která na zfilmování čekala asi tak vážně jako vrah na milost. Celá sestava kolem von Stauffenberga byla výborná, není tam nikdo kdo by mi neseděl, a určitě filmu prospělo, že se točil v Německu. Neexistuje fakt, který bych tomuto filmu dokázal vytknout. Vznikl jako rekonstrukce, jako rekonstrukce hodně vydařená, kde první hodina není tak narvaná napětím, jako ta druhá, ale i tak nenechá oči unavit, a dobře připraví na zakončení jedné z etap druhé světové války ze strany Německa. Jsem rád, že filmy z války stále vznikají, a že je stále o čem filmovat, kéž by toto téma byla studna bezedná, ale jak je vidět, filmy z války už příliš v módě nejsou, a stejně na to doplatila i Valkýra, která po světě zase tak vysoké hodnocení nezískala, ale u mě si ho získala bez problémů. (Malarkey) 5*
Singer sice zabil X-Meny svou sprostou dezercí ke gayovi v rudých kozačkách se spodky navrch, ale vrátil se mezi seriózní filmaře tímto "hraným dokumentem", který dokázal masám podat věrohodný a hlavně při zachování snesitelné - ne ovšem dokonalé - úrovně srozumitelnosti (resp. orientovatelnosti se v postavách) komplexní obraz Stauffenbergova historicky profláklého atentátu na Zářícího Spasitele alias Führer-Scheina...který vlastně nebyl Stauffenbergův;) Stálo to spoustu peněz, bylo to rozmáchlé a bylo to moc dobré, i když na rozdíl od Letu 93 jsem navzdory stejné znalosti dějinného vývoje ani na okamžik nevěřil, že by to přece jen mohlo vyjít;) "K tanci a poslechu" hraje velmi slušná a kupodivu i vizuálně historii věrná herecká sešlost made in UK, takže na závěr jde asi říct jenom to, že štěků hvězd Verhoevenovy Černé Knihy byla i z tohohle pohledu trochu škoda. 80% (Gemini) 4*
Lépe to (asi) natočit nešlo. Tahle myšlenka mi vyvstanula hned se závěrečnými titulky. Singer udělal z teoretické slabiny (divák ví, jak to dopadne) hlavní přednost a vše podřídil dokonale vysoustruženému stylu. Stěžovat si na jistý chlad u filmu, který se odehrává v prostředí dokonale střižených uniforem a precizní vojenské hierarchie, je stejné, jako kdybyste vyčítali romantickým filmům, že vás dojímají. Cruise se ve společnosti (převážně britské) herecké elity vybičoval k maximu, přičemž mu Singer dostatečně krotí ego, aby i jeho postava sloužila příběhu, nikoliv naopak. Za tu natempovanou čtvrthodinu, která následuje těsně po výbuchu, jsem v pokušení dát plnou. Tu si ale přeci jenom schovám pro případ, že na DVD vyjde verze alespoň o 20-30 minut delší, která doladí i ty drobné chybky (žádám trochu silnější motivaci u některých postav). 4 a 1 s vědomím, že se jedná o jeden z nejsilnější kino-zážitků tohoto roku. Edit: Po druhé projekci posílám všechny výtky k čertu a posílám snímku za odměnu plnou palbu, zaslouží si ji. (Isherwood) 5*
VELKÁ RECENZE
Už je to sice nějaká doba, co Tom Cruise skákal v televizi po gauči, ale tenhle exces mu cejch podivína vypálil hodně hluboko. Herecká superhvězda byla během několika dní degradována svým chováním na prvotřídního magora, z něhož si všichni dělají nepokrytě legraci. Tenhle jeho mediální průšvih hodně ovlivnil i Valkýru, která se po dlouhých porodních bolestech, přetáčkách a čachry s datem premiéry dostává i do českých kin. A ačkoliv negativní reklama v podobě Cruisových skákacích výstupů a pobouřené články o tom, že hlavní hvězda ve filmu provolává slávu Adolfu Hitlerovi, filmu rozhodně dobrou službu neudělaly, byla by zatraceně velká chyba nechat se tím vším přesvědčit, že Valkýra je špatný film. On totiž není. Ani trochu.
Příběh o skupině vojáků, kteří se rozhodli během druhé světové války zlikvidovat vůdce třetí říše a pokusit se z Německa zachránit to, co zbylo, nejspíš do jisté míry zná každý. Zabít Adolfa Hitlera se Clausi von Stauffenbergovi nepodařilo, to vědí všichni, kdo v hodinách dějepisu na základní škole nehráli piškvorky a dávali alespoň malinko pozor. Valkýra tedy pracuje s příběhem, který nemůže ničím překvapit, protože každý, kdo vejde do sálu, už dávno před úvodními titulky bude vědět, jak to celé dopadne. Režisér oscarových Obvyklých podezřelých a prvních dvou X-Menů Bryan Singer ale i tentokrát dokazuje, že Hollywood v něm má vypravěče, jakých je opravdu jen velmi málo.
Valkýra totiž není rekonstrukcí, jež se od televizních filmů na podobné téma liší jen hereckými hvězdami a trošku vyšším rozpočtem. Singer a scénárista Christopher McQuarrie se rozhodli nenatočit historické drama s oscarovými ambicemi (a že by to s někým jiným za kamerou šlo prakticky úplně samo), ale poctivý a od začátku do konce napínavý thriller. Postavy jsou možná trošku plošší než by člověk čekal, avšak rozdělení na hodné a zlé Němce v tomhle případě stačí. Vše, co potřebujete o hrdinech vědět, se dozvíte a nikdo se tu nezdržuje hlubokými analýzami charakterů a zbytečnými debatami. Pro někoho může být možná Singerův přístup a zdůraznění divácké atraktivity příběhu na úkor akademické uměleckosti problém, ale čím dřív přistoupíte na hru a přijmete fakt, že Valkýra chce u diváka především vyvolat mrazení v zádech, tím dříve budete spokojeni.
Pokud však režisér v něčem vyloženě exceluje, je to výběr herců. Současný film by asi jen těžko hledal někoho, kdo by měl při castingu tak šťastnou ruku. Singerovi můžeme být vděční za to, že z málo známého Kevina Spaceyho udělal hvězdu a že v Austrálii vyhrabal Hugha Jackmana. Ve Valkýře ale odvedl snad ještě lepší práci a sehnal dohromady herce, které by byla radost sledovat, i kdyby točili u Martina Kotíka. Kenneth Branagh i na malém prostoru ukazuje, že jeho talent nezná hranic a ani ostatní se nenechali zahanbit. Stačí pár vteřin a člověk hned u každého ví, na čem je. Zbabělý generál Bill Nighty, cynický kariérista Tom Wilkinson, charismatický Terence Stamp a překvapivě velmi dobrý britský komik Eddie Izzard. Jako jednotlivci jsou skvělí, avšak ve společných scénách doslova září. To, co Singer dokáže z herců dostat, se jen tak nevidí a například setkání s Adolfem Hitlerem a jeho nejvěrnějšími kolegy je díky výkonům všech zúčastněných natolik působivé, že se toho malého človíčka s knírkem budete doopravdy bát.
Bohužel jednu věci si scénárista a režisér pohlídat nedokázali a tou je Tom Cruise. Svého producenta a hlavní hvězdu asi příliš buzerovat nemůžete, ale od začátku je tady evidentní, že Cruise nestíhá. Ne že by jeho hlavní hrdina byl špatný, na svoje zkušenější kolegy však očividně nemá. Branagh, Nighy a Wilkinson jsou zkrátka o několik řádů lepší herci než on a je to hodně a bohužel i často vidět. Páska přes oko sice dělá hodně, bohužel i přesto člověk pořád vidí toho chlapíka z Top Gunu a ne bezrukého a ke všemu odhodlaného atentátníka Clause von Stauffenberga. Je to velká škoda a Cruisův výkon občas i poměrně ruší a kazí atmosféru.
Celkově je však Valkýra vynikající historický thriller, který by měl potěšit každého. Bryan Singer natočil film, jenž velké téma balí do divácky atraktivního kabátu plného napětí a až na jednu výjimku skvělých hereckých výkonů. Dokážu si dost dobře představit, že v rukou jiného režiséra by tenhle příběh skončil jako tříhodinové psychologické drama, za nějž byl Sean Penn nebo Russell Crowe dostali Oscara. Singer však natočil něco, co není podbízivě akademické, ale především nesmírně zábavné.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Během 2. světové války je plukovník Wehrmachtu Claus von Stauffenberg (Cruise) několikrát raněn v Tunisu a poté evakuován domů do nacistického Německa. Mezitím generálmajor Henning von Tresckow (Branagh) provede atentát na Adolfa Hitlera propašovanou bombou na palubě führerova osobního letadla. Bomba avšak selže a Tresckow ji bezpečně získá zpět, aby zabránil prozrazení. Poté, co se dozví, že gestapo uvěznilo majora Hanse Ostera, nařídí generálovi Friedrichu Olbrichtovi (Nighy), aby za něj našel náhradu. Zrekrutují proto Stauffenberga do německého protinacistického odboje. Olbricht přivede Stauffenberga na tajné setkání společenství, které plánovalo předchozí atentát na Hitlera. Mezi členy jsou generál Ludwig Beck (Stamp), Dr. Carl Goerdeler (McNally) a Erwin von Witzleben (Schofield). Plukovník je překvapen, když zjistí, že neexistuje žádný plán na to, jak převzít moc po atentátu na Hitlera.
Po bombovém útoku na Berlín vyjde najevo plán Operace Valkýra, který zahrnuje rozmístění Rezervní Armády k udržení pořádku v době národní pohotovosti. Spiklenci plán opatrně upraví tak, aby mohli po zabití Hitlera odstranit nacistický režim. Chtějí svrhnout úřad SS a uvěznit Hitlerovy nejbližší spolupracovníky. Uskutečnit plán mohou jen pokud generál Fromm (Wilkinson), velitel Rezervní Armády, zahájí operaci Valkýra. Proto mu nabídnou pozici velitele Wehrmachtu v postnacistickém Německu a snaží se ho zrekrutovat mezi sebe. Fromm však od počátku odmítá. S upraveným plánem, který musí být podepsán Hitlerem (Bamber) samotným, von Stauffenberg navštíví führera v jeho residenci na Berghofu v Bavorsku. V přítomnosti blízkého kruhu spolupracovníků Hitler pochválil Stauffenbergovu odvahu v severní Africe a podepsal plán ihned bez prostudování a úprav.
Na Goerdelerovo naléhání von Stauffenberg souhlasí s atentátem na Hitlera a velitele SS Himmlera v bunkru ve Vlčím doupěti. Na poslední poradě plukovník Mertz von Quirnheim (Berkel) instruuje členy spiknutí, jak použít tužkový detonátor. Von Stauffenberg také kontaktoval generála Fellgiebela (Izzard), který má na starosti spojení mezi Vlčím doupětem a okolním světem, aby přerušil všechnu komunikaci po výbuchu bomby. 15. července 1944 se von Stauffenberg zúčastní strategické porady ve Vlčím doupěti s bombou v tašce, ale Himmler se nedostavil na poradu a von Stauffenberg nedostal do konce porady vyjádření společenství, zda má aktivovat bombu. Mezitím je Rezervní Armáda mobilizována Olbrichtem do pohotovosti, aniž by o tom Fromm věděl. Když selhala akce, von Stauffenberg bezpečně opustil bunkr i s deaktivovanou bombou, a Rezervní Armádě byla zrušena pohotovost v domnění, že mobilizace bylo jen cvičení. Rozčílený von Stauffenberg jde na společenství s protestem proti nerozhodnosti a lžím Goerdelera, který byl vybrán jako kancléř po atentátu. Když Goerdeler požaduje, aby byl von Stauffenberg zbaven funkce, Beck ho informuje, že ho SS hledá a žádá ho, aby dočasně opustil zemi.
20. července se von Stauffenberg a jeho pobočník poručík Haeften (Parker) vrací do Vlčího doupěte. K Stauffenbergovu překvapení zjistí, že zasedání se bude konat v letním domě s otevřenými okny, s čímž spiklenci nepočítali, protože uvnitř stěn bunkru má bomba maximální účinek. Zatímco pobočník čekal venku s autem, von Stauffenberg položil aktovku na poradě pod stůl. Když byla bomba aktivována, von Stauffenberg opustil dům a šel k vozu. Když bomba explodovala, von Stauffenberg předpokládal, že Hitler je mrtvý a opustil Vlčí doupě na letiště. Před odstřihnutím telekomunikací Fellgiebel volá Mertzovi o explozi, ale nemůže jistě potvrdit, jestli je Hitler mrtvý nebo ne.
Když Stauffenberg odletěl zpět do Berlína, Olbricht odmítl mobilizaci Rezervní Armády dokud nebude jisté, že Hitler je mrtev. Za Olbrichtovými zády, Mertz zfalšuje jeho podpis a vydá příkaz. V průběhu Operace Valkýra von Stauffenberg a jeho spoluspiklenci nařídí uvěznit vůdce Nacistické strany a důstojníky SS a začnou kontrolovat Berlínskou vládní čtvrť, což znamená ovládat celou Říši. Zvěsti dorazily do Berlína, že Hitler přežil atentát, ale von Stauffenberg si myslí, že je to propaganda SS. Mezitím Fromm zjistil od polního maršála Keitela, že Hitler je stále naživu. Generál se odmítl přidat ke spiknutí, nato byl uvězněn. Když se Hitler spojil s Rezervní Armádou telefonem, SS velitelé byli propuštěni a spiklenci byli obklíčeni v budově Bendlerblocku. Personál velitelství utekl, ale zosnovatelé útoku byli uvězněni. Většina byla popravena, někteří spáchali sebevraždu. Von Stauffenberg vykřikl „Ať žije posvátné Německo!“, předtím než byl popraven zastřelením.
O FILMU
Tom Cruise se představuje jako plukovník Claus von Stauffenberg v napínavém thrilleru, natočeném podle skutečné události. Valkýra je kronikou odvážného a důmyslného plánu, jehož cílem bylo zlikvidovat jednoho z největších světových tyranů.
Plukovník Stauffenberg byl hrdý a oddaný voják, který miloval svoji zemi, ale s hrůzou přihlížel, jaké hrůzy způsobila Hitlerova neomezená moc. Přesto i nadále zůstal ve vojenské službě, tajně však doufal, že se najde někdo, kdo dokáže Hitlera zastavit dřív než zničí Německo i celou Evropu. Čas běží příliš rychle, proto se Stauffenberg rozhodne, že vezme osud země do svých rukou.
V roce 1942 přesvědčí armádní velitele, aby se postavili Hitlerovi a svrhli jeho vládu. V roce 1943 se během rekonvalescence válečných zranění spojí Stauffenberg s Německým odporem - dlouho existujícím, protihitlerovským spiknutím tvořeným muži v nejvyšších špičkách moci. Vyzbrojeni rafinovanou strategií - použít Hitlerův nouzový plán pro stav ohrožení - známý jako Operace Valkýra - zosnují spiknutí s cílem zavraždit diktátora a svrhnout nacistickou vládu.
S dokonalým plánem, světlou budoucností pro celý svět, s důvěrou miliónů lidí a své ženy a dětí, jež jsou v ohrožení se z von Stauffenberga, který dosud byl jeden z mnoha, stane ten, který musí Hitlera zavraždit sám.
Bryan Singer začal filmovou kariéru špionážním thrillerem Obvyklí podezřelí, pokračoval komiksovou trilogií X-Men, kterou následoval Superman se vrací. Nyní přichází s úplně jinou látkou - Valkýra je skutečným příběhem o mimořádné odvaze uvnitř nacistického režimu.
Ačkoliv postavy ve Valkýře skutečně existovaly, mají hodně společného s vymyšlenými charaktery z Singerových předchozích filmů. Chris Lee, výkonný producent k tomu říká: “Jeho postavy jsou vždy propracované do hloubky, bez jakékoliv snahy rozdělit je do černo-bílých škatulek. Jeho schopnost vybalancovat vlastnosti charakterů dodává mozaice individuí ve Valkýře něco mimořádného.”
Na příběh o operaci Valkýra upozornil scénárista Christopher McQuarrie, jenž má doma Oscara za scénář k Obvyklým podezřelím. Při své návštěvě Berlína v zimě 2002 ho během prohlídky města zaujal památník Německému odporu. “Berlín je město monumentů,” říkal McQuarriemu jeho průvodce, “ale tento památník je jako jediný věnovaný Němcům, kteří sloužili ve 2. světové válce.”
“Chtěl jsem vědět víc,” říká McQuarrie. “Byl přede mnou pozoruhodný příběh, o kterém většina lidí vně Německa nikdy neslyšela. Byl to příběh, který ukazoval, že ne všichni Němci podporovali Hitlera, že i zde, dokonce uvnitř armády, existovali odpůrci, kteří byli ochotni vstát a říci dost. Čím víc jsem o příběhu věděl, tím jsem si byl jistější, že z toho bude skvělý film.”
Během dalšího průzkumu se McQuarrie zaměřil na postavu Stauffenberga a jeho klíčovou roli v atentátu naplánovaném na 20. července 1944. McQuarrie začal do hloubky studovat, co vedlo muže k tak mimořádně odvážným činům. Celý vyprávění pro něj bylo víc než příběh se vzrůstajícím napětím, byl to pro něj příběh odvahy, která je pod přímou palbou.
“Stauffenberg a jeho spoluspiklenci byli všichni muži s rodinami a dobrou pověstí. Věděli, že mají malou šanci na úspěch a případný nezdar znamená jejich jistou smrt. To byl důvod, proč jsme jim chtěli vzdát hold.”
McQuarrie a spoluscénárista Nathan Alexander začali podrobný průzkum týkající se Stauffenbergova složitého života a intrik vedoucích k plánu zavraždit Hitlera a svrhnout jeho autoritativní vládu. “Mimořádně charismatický, jednooký a jednoruký Stauffenberg je fascinující postava historie, která šla nekompromisně za svým cílem.”
Scénáristé si zajímavě rozdělili psaní příběhu. Alexander psal velmi detailní draft pevně se držící skutečných událostí, zatímco McQuarrie se snažil dosáhnout maximálního napětí a dramatičnosti. Výsledná verze scénáře vznikla kombinací obou dílčích přístupů.
Jedinou zásadní změnu, kterou scénáristé udělali ve faktech, bylo zhuštění časové posloupnosti tak, aby se události vešly do dvouhodinového filmu a snížení počtu osob, kteří byli neúspěšným atentátem přímo ovlivněni. Ve skutečnosti bylo pověšeno 200 lidí a dalších 700 zatčeno v přímé souvislosti se spiknutím. Na filmovém plátně je reprezentuje jen zlomek hlavních postav.
“Je zajímavé sledovat, čím si tito muži prošli při rozhodování postavit se Hitlerovi a účastnit se přípravy jeho odstranění.,” říká McQuarrie. Zajímavé je také sledovat, jak se scénáristé vypořádali s faktem, že tito zdánlivě charakterní vojáci především sloužili Hitlerovi a byli zodpovědní za taková zvěrstva jakými byly koncentrační tábory. Podle záznamů se členové odboje hájili tím, že bylo příliš pozdě, když si uvědomili, jak nehumánní věci se děly. Kromě toho dávno před Hitlerovým nástupem slíbili věrnost německému lidu, mnozí proto sváděli vnitřní boj, jak dodržet svoji přísahu a zároveň svrhnout nelidského vůdce.
“Tito muži žili v prostředí, kde dát slovo znamenalo držet ho celý život. A oni všichni přísahali věrnost Hitlerovi,” říká McQuarrie. “Přesto si dokázali zdůvodnit, že hrůzami, které Hitler a jeho ministři způsobili, svůj slib zemi také porušil. Odbojáři si uvědomili, že musí něco udělat pro záchranu budoucnosti a to i za rizika, že budou považováni za zrádce. Prožívali trýznivé morální dilema.”
Mnozí z účastníků původem z aristokratických rodin, byli celoživotními patrioty, kteří vstoupili do armády již během 1. světové války nebo jako Claus von Stauffenberg v roce 1926, dlouho před nástupem Hitlera. A mnoho z nich pochybovalo o Hitlerově politice už v první polovině 30. let, kdy začala růst vojenská agrese a násilí vůči Židům.
Kruté zacházení se Židy, ruskými civilisty a válečnými zajatci znamenalo pro mnohé, včetně Stauffenberga, zásadní zlom. Děsivá pravda o likvidaci Židů a hromadných popravách přiměla členy odboje k rozhodnutí, že je nutné začít jednat okamžitě a za každou cenu.
Dalším klíčovým bodem ve scénáři byla samotná “Operace Valkýra” - Hitlerův národní bezpečnostní plán pro případ, že by po jeho smrti nebo svržení došlo k občanským nepokojům. Rozkaz zněl - povolat záložní německou armádu, která by se ujala moci do doby, než by byl znovu nastolen klid a řád. Tuto myšlenku chytře využil odboj při přípravách svržení. Cílem bylo zavraždit Hitlera, svrhnout nacistickou vládu a ve vzniklém chaosu ustavit vlastní vládu.
“Chtěli jsme ve filmu zdůraznit, že samotná smrt Hitlera by nestačila. Bylo potřeba se zbavit celé vlády,” říká McQuarrie. “Stauffenberg a jeho lidé chtěli použít “Operaci Valkýru” tak, aby se zdálo, že Hitlera zabili jeho nejbližší lidé, kteří chtěli následně převzít vládu. Vystupující jako legitimní vláda, odboj by rychle mobilizoval záložní armádu, jež by zajala Hitlerovi nejbližší spolupracovníky a nastolila by pořádek.”
Kdyby vše proběhlo podle plánu, kdyby se do cesty nepostavilo tolik drobných, ale zničujících věcí, měl plán odboje šanci uspět? “Můžeme o tom jen spekulovat,” říká McQuarrie. “Nikdo nedokáže říct, co přesně by se stalo. Podle některých faktů lze předpokládat, že šance uspět existovala. I přes nezdar plánu ale spiklenci dosáhli svého: ukázali světu, že existovali Němci, kteří se dokázali postavit na odpor.”
Pro mnohé může Valkýra zdánlivě vypadat jako odklon od dosavadní práce režiséra Bryana Singera. Ten ale ve Stauffenbergovi našel to, co hledáme ve filmových hrdinech: obyčejného muže, který dělal neobyčejné věci, jehož síla byla zakořeněna v důležitých věcech: v oddanosti zemi, rodině a víře, co je správné.
Stejně důležité bylo pro Singera správné zachycení atmosféry nacistického Německa a prozkoumání této temné éry důkladně. O historii týkající se Třetí říše se kvůli svým židovským předkům zajímal od mládí. O protinacistickém odboji věděl ze školy, neznal konkrétní jména, ale vědomí, že ne všichni obyvatelé Německa byli nacisté, pro něj bylo důležité.
Než se Singer pustil do natáčení, strávil dlouhou dobu přípravou a studiem reálií. Přečetl několik knih (včetně Shirerovy “Vzestup a pád Třetí říše”), setkal se s členy Stauffenbergovi rodiny, mluvil s členem Hitlerovy ochranky, který jako poslední opustil bunkr, kde Hitler poté spáchal sebevraždu.
V centru filmu Valkýra je charismatický aristokrat Claus von Stauffenberg, který obětuje vše, aby splnil svůj úkol a donesl bombu do Hitlerovy soukromé jednací místnosti. Kým ale ve skutečnosti byl? Po měsících důkladného zkoumání jeho života se scénáristé McQuarrie a Alexander shodují na tom, že tato postava zůstane navždy zahalena tajemstvím.
Stauffenberg vyrostl v Bavorsku ve šlechtické rodině, jež měla 700 let starou historii. Měl rád umění, hudbu a poezii, ale v roce 1920 vstoupil do armády. Nadřízení si záhy všimli jeho nadání pro vojenskou organizaci a logistiku a jeho pozice v armádě prudce sílila.
V bojích v Africe 1943 přišel v boji o oko, pravou ruku a několik prstů na levé ruce. Přes vážná zranění byl na podzim 1943 jmenován náčelníkem německého generálního štábu. V červnu 1944 byl povýšen na náčelníka generálního štábu záložní armády, což mimo jiné znamenalo přímý kontakt s Hitlerem. Ocitl se ve skvělé pozici, ze které mohl zorganizovat jeho odstranění.
Historička Annedore Leber o něm napsala: “Byl prototypem mladého, vysoce postaveného důstojníka, o jehož slibné budoucnosti nebylo pochyby. Přesto se snažil udělat víc, než by mu pro úspěch stačilo. Jako důstojník měl zodpovědnost vůči vojenským jednotkám, jako občan měl zodpovědnost vůči lidu. Dokonce příslušníci gestapa, kteří později vyšetřovali události 20. července, vnímali jeho odvahu. Mluvili o Stauffenbergových touhách…”
Není pochyb, že Stauffenberg byl muž pevných zásad a velkého odhodlání. Těžko lze vysledovat, kdy přesně začal o Hitlerovi pochybovat, ale ve chvíli, kdy si uvědomil, jaké hrůzy se dějí, byl neotřesitelně přesvědčen, že je jeho povinností jako člověka i občana Německa, nést zodpovědnost za Hitlerovo odstranění.
Do hlavní role producenti obsadili Toma Cruise. Ten přiznává, že před přečtením scénáře nevěděl o operaci Valkýra vůbec nic. “Už při prvním čtení byl scénář velmi působivý,” říká Cruise, “z historického pohledu i z pohledu filmu - jako vynikající thriller. Fascinovalo mě spiknutí. Od začátku do konce to mělo spád. Když jsem potom zjistil, že je to podloženo skutečnou událostí, byl jsem nápadem natočit tento film nadšený.”
Kromě možnosti pohlédnout na akci očima samotného hlavního aktéra, před Cruisem vyvstaly nadčasové otázky typu: Za co jste ochotni se postavit nebo naopak neudělat nic? Co v dnešní době znamená soudržnost, hrdinství, zbabělost a kompromis?
“Stauffenberg si o sobě rozhodně nemyslel, že je hrdina,” pokračuje Cruise. “Pouze považoval za správné udělat vše pro ukončení války a záchranu dalších lidských životů. Stauffenberg byl poháněn k vyšším morálním základům, toužil po morální korektnosti a spravedlnosti pro sebe i pro svou zemi. Byl jedním z mála, kdo měl odvahu vzbouřit se Hitlerovi a dokonce kvůli tomu obětovat svůj život.”
Zvláštní zkušeností bylo pro Cruise ztělesnění Stauffenberga s jeho těžkými fyzickými následky po zranění. “Obzvlášť páska na oku byla obtížná,” říká. “Nejprve jsem naprosto ztratil rovnováhu, uvědomil jsem si, jak je obtížné žít s takovým handicapem. I z hereckého pohledu to bylo zajímavé - hrát, když nemáte část obličeje.”
Ani nacistická uniforma nebyla Cruisovi příjemná. Hlavně z psychologického pohledu - oblečte se do kůže někoho, kdo byl součástí nacistického režimu.
“Tom dodal Stauffenbergovi neuvěřitelnou sílu, vyváženost a soustředění, hlavně ale charisma, které postava vyžadovala,” říká scénárista McQuarrie. “Když Tom Cruise vstoupí do místnosti, máte pocit, že jeho a Stauffenbergovo charisma muselo být podobné. Kromě těchto pozitiv Tom vložil do natáčení své herecké zkušenosti. Díky tomu byla jeho postava pochopitelnější a pomohlo to i našemu porozumění historii.”
Cruise je s výsledkem velmi spokojen. “Ten film je tikající bomba. Je to strhující, napínavý thriller, při kterém budete sedět celou dobu na kraji sedadla. Jsem pyšný, že jsme tento film natočili.”
Když si baronka Nina von Stauffenberg v roce 1933 brala pohledného šlechtice Clause von Stauffenberga, netušila, co všechno bude muset pro svého manžela a svoji zemi obětovat. Ačkoliv se spiknutí proti Hitlerovi nikdy přímo neúčastnila, právě ona s rodinou byly Stauffenbergovým hlavním motorem. Svému muži byla neochvějnou oporou a důvěrnicí od prvních příprav až po vlastní pokus o atentát.
Nakonec byla jednou z mála, kteří události 20. července přežili. Byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück (kde svému muži porodila páté dítě) a po válce se s rodinou usadila v západním Německu, kde v roce 2006 ve věku 92 let zemřela.
Při přípravě podkladů chtěli scénáristé McQuarrie a Alexander zjistit, jestli Nina věděla, co její muž ono osudné léto připravoval. Došli k závěru, že ano, a že ho v jeho činnosti plně podporovala, vědoma si všech možných následků. Neznala detaily spiknutí, přesto byla jeho důležitým členem. Ačkoliv o chystaném atentátu nikdy otevřeně nemluvili, jejich láska byla Stauffenbergovým hlavním motivem - chtěl lepší budoucnost pro svoje děti.
Ninu hraje výborná holandská herečka Carice van Houten, která zaujala veřejnost rolí v thrilleru Černá kniha. Herečka o své postavě říká: “Nina toho ve filmu možná moc neřekne, ale přináší s sebou hodně emocí. Musí v sobě najít sílu, aby svému muži ukázala bezvýhradnou lásku a dala mu svobodu udělat tu neskutečnou věc bez obav a strachu. Nina chápala, že to, co její muž s ostatními chtějí udělat, neznamená jen zachránit jejich rodinu, ale celou zemi i svět.”
Dnes je Henning von Tresckow znám jako nejzapálenější a nejnebezpečnější Hitlerův odpůrce uvnitř německých ozbrojených sil. Tento příslušník pruské šlechtické rodiny byl považován za mimořádného stratéga s vynikající dlouholetou službou Německu. Ale už v roce 1938 začal sjednocovat armádní příslušníky i civilisty z odboje, aby hledali způsob, jak svrhnout Hitlerovu vládu. Nejznámější je jeho pokus - také zachycený ve Valkýře - propašovat do Hitlerova letadla britské miny maskované jako dvě láhve pomerančového likéru Cointreau.
Tresckowa role je ve filmu zásadní. Než na scénu vstoupil Stauffenberg, byl hnacím odporem německého odboje právě Treskow. Scénárista Alexandr dodává: “Jeho přesvědčení a nápady pomáhají tvořit srdce filmu. Vždycky zdůrazňoval, že bez ohledu na úspěch spiknutí, je důležité se alespoň pokusit.” Tresckowa hraje na Oscara čtyřikrát nominovaný Kenneth Branagh.
Ačkoliv v letech 1933 až 1938 působil jako kancléř německé armády, rychle se z generála Ludwiga Becka stal otevřený kritik Hitlerových vojenských plánů. Poslechl svoje svědomí a napsal důrazné memorandum proti Hitlerově politice agrese a rezignoval na svou funkci. Po neúspěšné snaze přesvědčit další vysoce postavené velitele, aby rezignovali společně a svrhli tím vládu, začal budovat tajnou síť vojenských a civilních agentů, kteří pomohli vytvořit jádro německého odporu. Je pravděpodobné, že v případě úspěchu puče by se Beck stal novou hlavou Německa.
“Beck brzy rozpoznal, jak je Hitler nebezpečný,” říká scénárista McQuarrie. “Nesouhlasil s jeho postupy a odmítl být součástí jeho armády. Stal se z něj něco jako poradce těm, kteří si nebyli jisti svojí podporou Vůdci a sváděli vnitřní boj se slibem, který mu dali. Mnozí z těch, kteří za Beckem přišli pro radu, se stali členy připravovaného spiknutí.”
Pro postavu Becka si filmaři vybrali Terence Stampa. Podle něj byl Beck zajímavý tím, že nejenže si jako jeden z prvních uvědomil, že Hitler je nebezpečný, ale také se rozhodl, že s tím musí něco dělat..
Generál Friedrich Fromm / Tom Wilkinson
Stauffenbergův nadřízený během událostí roku 1944 byl Friedrich Fromm, náčelník záložní armády. Ačkoliv není historicky jasné, jestli Frommn věděl, že jeho muži chystají atentát , v případě, že ano, zůstal zticha a neudělal nic, aby tomu bránil. Přesto, když se spiknutí nezdařilo, byl to Fromm, který Stauffenberga a ostatní zradil. Do role Fromma tvůrci obsadili Toma Wilkinsona.
Generál Erich Fellgiebel / Eddie Izzard
Voják z povolání Erich Fellgiebel byl velitelem signálních útvarů, a proto byl zasvěcený do všech tajných záležitostí nacistické vlády. Do odboje ho přivedl jeho nadřízený Ludwig Beck. V operaci 20. července se stal spojovací linkou, byl to on, kdo byl pověřen úkolem odstřihnout spojení Hitlerova sídla od zbytku Německa. Později byl jedním z prvním zajatých.
V roli se představí britský herec Eddie Izzard, který teprve nedávno debutoval před americkým publikem v televizním seriálu The Riches. “Eddie byl jedním z posledních, o kterém jsme při obsazení Fellgiebla uvažovali, ale nakonec právě tak jsme to chtěli,” vzpomíná McQuarrie. “Jeho podání bylo nečekané. Fellgiebel bojuje s vnitřním přesvědčením, je těžko čitelný, takže až do poslední chvíle nevíte, co vlastně udělá. A to přesně Eddie zahrál.”
Izzard, který je fanda do historie, byl postavou Fellgiebela fascinován. “Je to úspěšný důstojník, který skvěle ovládá nové komunikační technologie. Setkáváme se s ním v roce 1944, kdy je zodpovědný za veškerou Hitlerovu komunikaci, takže přesně ví, co se děje, což znamená, že Stauffenberg ho nutně potřebuje. To je pro Fellgiebela zároveň způsob, jak si očistit svědomí, že je součástí této akce.”
Nadporučík Werner von Haeften/Jamie Parker
Pravděpodobně nejblíž byl v osudných dnech kolem 20. července Stauffenbergovi jeho osobní pobočník Werner von Haeften. Začal pro něj pracovat v roce 1943 a brzy se stal součástí samotného odboje. Vystudovaný právník vstoupil do armády na začátku války.
Haeftena hraje britský, začínající herec Jamie Parker, který nedávno debutoval na Broadwayi ve hře “The History Boys.”
Hitlera hraje David Bamber.
Režisér Bryan Singer chtěl natočit film, který bude mít nádech klasického filmu ze 40. let, ale zároveň bude gradovat v tempu moderního, akčního thrilleu. Vizualizace konzultoval a spoluvytvářel s kameramanem Newtonem Thomasem Sigelem (spolupracovali spolu na trilogie X-Men a Superman se vrací).
Kromě vítané změny žánru, Sigela Valkýra zajímala i osobně. Jeho matka se narodila v Berlíně a utekla odtud v roce 1938 těsně před Křišťálovou nocí. Práce kamery se s postupujícím dějem mění, první polovina - doba přípravy spiknutí je více klasická, s plynule měnícími se kompozicemi. V druhé polovině, poté, co v Hitlerově zasedací místnosti vybuchne bomba, tvůrci použili natáčení ruční kamerou, čímž vznikl propracovaný, nervózní obraz, plný nejistoty, podezření a strachu.
Pro důvěryhodnější vytvoření vnitřního světa Třetí říše Sigel nastudoval staré filmy z druhé světové války a amatérské záběry, které pořídila Hitlerova milenka Eva Braunová.
Co se barev týče, hodně pracoval s odstíny červené, jež byla symbolem nacistické strany a znázorňovala krvežíznivost režimu. S postupujícím dějem jsou barvy více intenzivní a naopak barvy symbolizující vřelost a optimismus blednou.
Natáčení v Německu a především v Benderbloku, bývalém ministerstvu obrany, kde se operace Valkýra zrodila a zároveň fatálně skončila, byl pro všechny silný zážitek.
Filmovými architekty byli Lilly Kilvert a Patrick Lumb, jehož úkolem byla kontrola důvěryhodnosti záběrů, co se časového kontextu týče. Jelikož Berlín byl ke konci války kompletně vybombardován a poté vystaven úplně nově, nebylo jednoduché postavit město tak, jak vypadalo v době války. Přesto se produkci podařilo najít několik civilních a vládních budov z té doby. Byla to místa jako bývalé velitelství válečného letectva (dnes ministerstva financí), letiště Tempelhof a berlínské tržiště, které bylo postaveno nacisty v roce 1933. Také se podařilo natočit dům, ve kterém bydlel Stauffenberg se svým bratrem.
Pro postavení kulis se architekti inspirovali prací Hitlerova architekta Alberta Speera, který byl na konci války jediný vysoce postavený nacista, jenž projevil lítost nad vykonanými zvěrstvy. Hitlerovo zadání Speerovi bylo postavit grandiózní kamenné budovy, které by deklarovaly nacistickou moc.
Mezi nejobtížnější budovy, které museli architekti sestavit, bylo Hitlerův dům a zároveň velitelství v bavorských Alpách, známé jako “Orlí hnízdo”. Interiéry se podařilo důvěryhodně vytvořit díky již zmiňovaným záběrům Hitlerovy milenky Evy Braunové.
Vytvoření Vlčí jámy ve východním Prusku, kde se 20. července puč odehrál, trvalo týmu 12! týdnů. Interiéry ministerstva války, kde se nacházely kanceláře Stauffenberga a ostatních, byly postaveny v berlínských ateliérech.
Za zmínku stojí také složitost vyzdobení dobových interiérů. V dnešním Německu jsou jakékoliv předměty s hákovým křížem zakázany, takže bylo nutné hledat v muzeích a archívech po celém světě. Díky tomu jsou ve filmu použity předměty, které skutečně ležely na Hitlerově stole.
Kostýmy vytvořila Joanna Johnston, která se proslavila prací pro Stevena Spielberga (např. Zachraňte vojína Ryana). Vzhled uniforem a obleků studovala v berlínském Muzeu odboje a z dobových fotografií. Svoji práci konzultovala s odborníkem přes vojenské uniformy.
Dobové materiály nazývají Stauffenbergův styl oblečení jako neuctivý. Často nenosil svoje odznaky a vyznamenání, aby na sebe neupoutával pozornost.
Stručná historie německého odboje
Jedním z mýtů druhé světové války je názor, že všichni Němci byli nacisté loajální k Adolfu Hitlerovi. Není to pravda, existovaly skupiny, které tajně i veřejně kritizovaly Hitlerův režim, poté co se v roce 1933 ujal moci. Byli to studenti (včetně slavné Bílé růže, jejíž členové distribucí letáků obviňujících nacistickou vládu a volajících po jejím svržením, riskovali životy), náboženské skupiny a různá politická sdružení, včetně socialistů a komunistů.
Kromě toho zde bylo mnoho statečných jedinců, kteří pomáhali Židům, odmítali spolupráci s nacisty a naopak nabízeli pomoc spojencům. Někteří jako Oskar Schindler a Pastor Niemöller se stali legendami.
Nejméně známou, ale nejvlivnější skupinou byl Německý odpor. Jeho členové bojovali proti Hitlerovi uvnitř systému, všichni byli příslušníky armády nebo politických institucí. Jediný způsob, jak zachránit budoucnost, viděli ve svržení Hitlerovy vlády. Motivy zúčastněných byly různé. Někteří doufali, že se k moci dostane méně nebezpečný diktátor, jiní věřili ve změnu celého politického systému a další byli motivováni čistě humánními důvody. Všichni shodně byli přesvědčeni, že Hitler představuje pro Německo tragédii a musí být zastaven za každou cenu.
První důkazy o atentátu plánovaném na Hitlera (pod vedením podplukovníka Hansa Ostera) spadají do roku 1936. V předvečer války v roce 1938 chtěla skupina pod vedením generála Ludwiga Becka (který později hrál zásadní roli v puči 20. července), zajmout Hitlera a uvěznit ho. Plán ale ztroskotal.
Další pokus přišel v roce 1939, když tesař Georg Elser ukradl v práci výbušninu, sestavil časovanou bombu a ukryl ji do polštáře blízko pódia, kde měl promlouvat Hitler. Plán se téměř zdařil. Hitler ale projev skončil dříve, než bylo plánováno a tak bomba vybuchla pozdě. Zabila osm diváků. Elser byl zadržen a popraven v Dachau, dva týdny před osvobozením tábora.
Další pokus o atentát, zmíněný i ve filmu, zosnoval v roce 1943 Henning von Tresckow. Přesvědčil člena Hitlerova týmu, nadporučíka Heinze Brandta, aby na palubu letadla vzal výbušné miny s odloženým spínačem, zamaskované jako láhve likéru. Opět bylo štěstí bohužel na Hitlerově straně, když pravděpodobně kvůli mrazu v úložném prostoru bomby nevybuchly. Tresckow nebyl identifikován jako původce spiknutí, což mu umožnilo pokračovat v přípravách Hitlerova odstranění.
Ty vyvrcholily 20. července 1944 ambiciózním plánem zavraždit Hitlera a svrhnout celou vládu. Plán se nezdařil a spiklenci byli prozrazeni. Následně bylo pověšeno téměř 200 lidí, kteří se na puči podíleli, 700 lidí bylo zadrženo v přímé souvislosti s touto událostí a další 5 000 bylo později zavřeno jako možní nepřátelé říše. (Popravy zadržených probíhaly postupně až do konce války.) Ačkoliv byli účastníci operace Valkýra dlouho považováni za zrádce, dnes jsou obdivováni pro svoji odvahu a obětavost.
V roce 2004 německý kancléř Gerhard Schröder položil věnec k hrobu Clause von Stauffenberga a připomenul, že jejich činy jsou připomínkou, že německý národ musí “znovu a znovu bránit hodnoty svobody a snášenlivosti, které dnes považujeme za samozřejmost.”
ČASOVÁ OSA
30. ledna 1933 Hitler je zvolen německým kancléřem
30. června 1934 Noc dlouhých nožů: Hitler nechat zlikvidovat velitelský sbor jednotek SA, kteří chtěli kontrolovat jeho moc. Kromě toho bylo zavražděno několik politických odpůrců nacistické vlády.
18. srpna 1938 Náčelník generální štábu Ludwig Beck rezignoval na protest proti Hitlerově vojenské agresi a hrozící katastrofě. léto 1938 Podplukovník Oster dává dohromady vojenskou a civilní síť, jejímž cílem je zavraždit Hitlera. Plán nakonec ztroskotá.
9. listopadu 1938 Křišťálová noc: protižidovský pogrom.
1. září 1939 Německo napadlo Polsko, začíná 2. světová válka.
8. listopadu 1939 Georg Elser se neúspěšně pokusí spáchat bombový atentát na Hitlera.
léto 1941 Henning von Tresckow začíná organizovat odpor uvnitř strategické vojenské skupiny (Army Group Center).
13. března 1943 Tresckowova časovaná bomba v Hitlerově letadla nevybuchla.
7. dubna 1943 Claus von Stauffenberg je vážně zraněn v Tunisku.
24. ledna 1943 Franklin D. Roosevelt a Winston Churchill požadují bezpodmínečnou kapitulaci Německa.
léto 1943 Tresckow, Friedrich Olbricht a Claus von Stauffenberg začínají přizpůsobovat Hitlerovu Operaci Valkýra plánovanému puči.
říjen 1943 Stauffenberg jmenován náčelníkem generálního štábu.
11. července 1944 První Stauffenbergův plán zavraždit Hitlera se nezdařil.
15. července 1944 I druhý pokus zavraždit Hitlera v jeho sídle Vlčí jáma skončil neúspěšně.
20. července 1944 Stauffenberg umístil ve Vlčí jámě bombu, puč začíná. Tu samou noc jsou Stauffenberg, Olbricht, Albrecht Mertz von Quirnheim a Werner von Haeften popraveni střeleckou jednotkou na nádvoří v Bendlerstrasse.
30. dubna 1945 Téměř na konci války spáchal Hitler sebevraždu.
8. května 1945 Německo bezpodmínečně kapitulovalo.
DABING
1.DABING (DVD, Blu-ray, TV)
V českém znění: Gustav Bubník - Tom Cruise (plukovník Claus von Stauffenberg), Martin Zahálka - Kenneth Branagh (generál Henning von Tresckow), Václav Mareš - Bill Nighy (generál Friedrich Olbricht), Jiří Hromada - Tom Wilkinson (Friedrich Fromm), Jana Páleníčková - Carice van Houten (Nina von Stauffenbergová), Aleš Procházka - Thomas Kretschmann (Otto Ernst Remer), Bohuslav Kalva - Terence Stamp (Ludwig Beck), Luděk Čtvrtlík - Eddie Izzard (generál Erich Fellgiebel), Jiří Zavřel - Kevin R. McNally (Carl F. Goerdeler), Michal Pavlata - Christian Berkel (plukovník Mertz von Quirnheim), Svatopluk Schuller - Jamie Parker (Werner von Haeften), Jaroslav Kaňkovský- David Bamber (Adolf Hitler), Bohdan Tůma - Tom Hollander (plukovník Heinz Brandt), Jaromír Meduna - David Schofield (Erwin von Witzleben), Antonín Molčík - Kenneth Cranham (polní maršál Wilhelm Keitel), Petr Gelnar - Werner Daehn (major Ernst John von Freyend), Antonín Navrátil - Tim Williams (doktor), Zdeněk Maryška, Michal Holán
Režie: Ladislav Novák
Vyrobilo: Studio Virtual 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 12.2.2009 Bontonfilm
Premiéra USA: 25.12.2008 United Artists
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 13.07.2009 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 13.7.2009 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 13.7.2009 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 6 906 565
Tržby celkem - $ 200 276 000
Návštěvnost v ČR 67 731
Náklady (Rozpočet) - $ 75 000 000
„O muži, který se postavil do čela připravovaného atentátu na Hitlera.“
OBSAH
Dlouho očekávaný, napínavý film Valkýra, vypráví skutečný příběh plukovníka Clause von Stauffenberga (Tom Cruise), který stál v čele rozsáhlého protinacistického spiknutí, jehož hlavním cílem měla být likvidace Adolfa Hitlera a odstavení jeho nejvěrnějších spolupracovníků od moci. Plukovník Claus von Stauffenberg je loajálním vojákem, oddaně sloužícím své zemi. Poté co je zraněn a odvelen z fronty dojde k vylodění spojeneckých jednotek v Normandii a Stauffenberg se stává členem rozsáhlého spiknutí. Na straně německého odboje, vyzbrojen rafinovanou strategií použít Hitlerův vlastní nouzový plán pro stav ohrožení – známý jako Operace Valkýra – se rozbíhá akce s cílem zavraždit vůdce a svrhnout jeho nacistickou vládu. S dokonalým plánem a s několika odhodlanými důstojníky se z von Stauffenberga, který dosud byl jeden z mnoha, stane ten, který musí Hitlera zlikvidovat sám. Do pokusu o převrat bylo zainteresovaných mnoho vysokých osobností jako např. Ludwig Beck, Erich Höpner, Erwin Rommel, Hans Speidel a Hellmuth Stieff. Stauffenber chtěl při atentátu spolu s Hitlerem také zlikvidovat Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Tento důvod donutil ve dvou případech (11. a 15. července) ustoupit od plánu. Konečné datum nakonec padlo na 20. července 1944, i přesto, že nebyl přítomen ani Himmler ani Göring…(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na tenhle film se čekalo hodně dlouhou dobu, a kdejaký milovník válečných filmů musel skákat radostí, když zjistil, že Tom Cruise si zahraje hlavní roli hrabě von Sauffenberga, i když jak v čem, protože co tady čtu komentáře, tak se plno lidí shodne s tím, že Cruise postavu prostě hrozně odflák. Jenže s tím já určitě nesouhlasím. Cruise jí neodflák, jenom jí nezahrál nijak úctyhodně, aby měl člověk na co vzpomínat, spíš taková ta klasická rutina. Taky předpokládám, že plno lidí koukalo na film přičemž vědělo, jak to všecko dopadne, a to filmu asi taky trošku snižuje kvalitu, i když to tak vůbec být nemuselo. Valkýra je furt jenom rekonstrukce události, přitom události dost zásadní, která na zfilmování čekala asi tak vážně jako vrah na milost. Celá sestava kolem von Stauffenberga byla výborná, není tam nikdo kdo by mi neseděl, a určitě filmu prospělo, že se točil v Německu. Neexistuje fakt, který bych tomuto filmu dokázal vytknout. Vznikl jako rekonstrukce, jako rekonstrukce hodně vydařená, kde první hodina není tak narvaná napětím, jako ta druhá, ale i tak nenechá oči unavit, a dobře připraví na zakončení jedné z etap druhé světové války ze strany Německa. Jsem rád, že filmy z války stále vznikají, a že je stále o čem filmovat, kéž by toto téma byla studna bezedná, ale jak je vidět, filmy z války už příliš v módě nejsou, a stejně na to doplatila i Valkýra, která po světě zase tak vysoké hodnocení nezískala, ale u mě si ho získala bez problémů. (Malarkey) 5*
Singer sice zabil X-Meny svou sprostou dezercí ke gayovi v rudých kozačkách se spodky navrch, ale vrátil se mezi seriózní filmaře tímto "hraným dokumentem", který dokázal masám podat věrohodný a hlavně při zachování snesitelné - ne ovšem dokonalé - úrovně srozumitelnosti (resp. orientovatelnosti se v postavách) komplexní obraz Stauffenbergova historicky profláklého atentátu na Zářícího Spasitele alias Führer-Scheina...který vlastně nebyl Stauffenbergův;) Stálo to spoustu peněz, bylo to rozmáchlé a bylo to moc dobré, i když na rozdíl od Letu 93 jsem navzdory stejné znalosti dějinného vývoje ani na okamžik nevěřil, že by to přece jen mohlo vyjít;) "K tanci a poslechu" hraje velmi slušná a kupodivu i vizuálně historii věrná herecká sešlost made in UK, takže na závěr jde asi říct jenom to, že štěků hvězd Verhoevenovy Černé Knihy byla i z tohohle pohledu trochu škoda. 80% (Gemini) 4*
Lépe to (asi) natočit nešlo. Tahle myšlenka mi vyvstanula hned se závěrečnými titulky. Singer udělal z teoretické slabiny (divák ví, jak to dopadne) hlavní přednost a vše podřídil dokonale vysoustruženému stylu. Stěžovat si na jistý chlad u filmu, který se odehrává v prostředí dokonale střižených uniforem a precizní vojenské hierarchie, je stejné, jako kdybyste vyčítali romantickým filmům, že vás dojímají. Cruise se ve společnosti (převážně britské) herecké elity vybičoval k maximu, přičemž mu Singer dostatečně krotí ego, aby i jeho postava sloužila příběhu, nikoliv naopak. Za tu natempovanou čtvrthodinu, která následuje těsně po výbuchu, jsem v pokušení dát plnou. Tu si ale přeci jenom schovám pro případ, že na DVD vyjde verze alespoň o 20-30 minut delší, která doladí i ty drobné chybky (žádám trochu silnější motivaci u některých postav). 4 a 1 s vědomím, že se jedná o jeden z nejsilnější kino-zážitků tohoto roku. Edit: Po druhé projekci posílám všechny výtky k čertu a posílám snímku za odměnu plnou palbu, zaslouží si ji. (Isherwood) 5*
VELKÁ RECENZE
Už je to sice nějaká doba, co Tom Cruise skákal v televizi po gauči, ale tenhle exces mu cejch podivína vypálil hodně hluboko. Herecká superhvězda byla během několika dní degradována svým chováním na prvotřídního magora, z něhož si všichni dělají nepokrytě legraci. Tenhle jeho mediální průšvih hodně ovlivnil i Valkýru, která se po dlouhých porodních bolestech, přetáčkách a čachry s datem premiéry dostává i do českých kin. A ačkoliv negativní reklama v podobě Cruisových skákacích výstupů a pobouřené články o tom, že hlavní hvězda ve filmu provolává slávu Adolfu Hitlerovi, filmu rozhodně dobrou službu neudělaly, byla by zatraceně velká chyba nechat se tím vším přesvědčit, že Valkýra je špatný film. On totiž není. Ani trochu.
Příběh o skupině vojáků, kteří se rozhodli během druhé světové války zlikvidovat vůdce třetí říše a pokusit se z Německa zachránit to, co zbylo, nejspíš do jisté míry zná každý. Zabít Adolfa Hitlera se Clausi von Stauffenbergovi nepodařilo, to vědí všichni, kdo v hodinách dějepisu na základní škole nehráli piškvorky a dávali alespoň malinko pozor. Valkýra tedy pracuje s příběhem, který nemůže ničím překvapit, protože každý, kdo vejde do sálu, už dávno před úvodními titulky bude vědět, jak to celé dopadne. Režisér oscarových Obvyklých podezřelých a prvních dvou X-Menů Bryan Singer ale i tentokrát dokazuje, že Hollywood v něm má vypravěče, jakých je opravdu jen velmi málo.
Valkýra totiž není rekonstrukcí, jež se od televizních filmů na podobné téma liší jen hereckými hvězdami a trošku vyšším rozpočtem. Singer a scénárista Christopher McQuarrie se rozhodli nenatočit historické drama s oscarovými ambicemi (a že by to s někým jiným za kamerou šlo prakticky úplně samo), ale poctivý a od začátku do konce napínavý thriller. Postavy jsou možná trošku plošší než by člověk čekal, avšak rozdělení na hodné a zlé Němce v tomhle případě stačí. Vše, co potřebujete o hrdinech vědět, se dozvíte a nikdo se tu nezdržuje hlubokými analýzami charakterů a zbytečnými debatami. Pro někoho může být možná Singerův přístup a zdůraznění divácké atraktivity příběhu na úkor akademické uměleckosti problém, ale čím dřív přistoupíte na hru a přijmete fakt, že Valkýra chce u diváka především vyvolat mrazení v zádech, tím dříve budete spokojeni.
Pokud však režisér v něčem vyloženě exceluje, je to výběr herců. Současný film by asi jen těžko hledal někoho, kdo by měl při castingu tak šťastnou ruku. Singerovi můžeme být vděční za to, že z málo známého Kevina Spaceyho udělal hvězdu a že v Austrálii vyhrabal Hugha Jackmana. Ve Valkýře ale odvedl snad ještě lepší práci a sehnal dohromady herce, které by byla radost sledovat, i kdyby točili u Martina Kotíka. Kenneth Branagh i na malém prostoru ukazuje, že jeho talent nezná hranic a ani ostatní se nenechali zahanbit. Stačí pár vteřin a člověk hned u každého ví, na čem je. Zbabělý generál Bill Nighty, cynický kariérista Tom Wilkinson, charismatický Terence Stamp a překvapivě velmi dobrý britský komik Eddie Izzard. Jako jednotlivci jsou skvělí, avšak ve společných scénách doslova září. To, co Singer dokáže z herců dostat, se jen tak nevidí a například setkání s Adolfem Hitlerem a jeho nejvěrnějšími kolegy je díky výkonům všech zúčastněných natolik působivé, že se toho malého človíčka s knírkem budete doopravdy bát.
Bohužel jednu věci si scénárista a režisér pohlídat nedokázali a tou je Tom Cruise. Svého producenta a hlavní hvězdu asi příliš buzerovat nemůžete, ale od začátku je tady evidentní, že Cruise nestíhá. Ne že by jeho hlavní hrdina byl špatný, na svoje zkušenější kolegy však očividně nemá. Branagh, Nighy a Wilkinson jsou zkrátka o několik řádů lepší herci než on a je to hodně a bohužel i často vidět. Páska přes oko sice dělá hodně, bohužel i přesto člověk pořád vidí toho chlapíka z Top Gunu a ne bezrukého a ke všemu odhodlaného atentátníka Clause von Stauffenberga. Je to velká škoda a Cruisův výkon občas i poměrně ruší a kazí atmosféru.
Celkově je však Valkýra vynikající historický thriller, který by měl potěšit každého. Bryan Singer natočil film, jenž velké téma balí do divácky atraktivního kabátu plného napětí a až na jednu výjimku skvělých hereckých výkonů. Dokážu si dost dobře představit, že v rukou jiného režiséra by tenhle příběh skončil jako tříhodinové psychologické drama, za nějž byl Sean Penn nebo Russell Crowe dostali Oscara. Singer však natočil něco, co není podbízivě akademické, ale především nesmírně zábavné.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Během 2. světové války je plukovník Wehrmachtu Claus von Stauffenberg (Cruise) několikrát raněn v Tunisu a poté evakuován domů do nacistického Německa. Mezitím generálmajor Henning von Tresckow (Branagh) provede atentát na Adolfa Hitlera propašovanou bombou na palubě führerova osobního letadla. Bomba avšak selže a Tresckow ji bezpečně získá zpět, aby zabránil prozrazení. Poté, co se dozví, že gestapo uvěznilo majora Hanse Ostera, nařídí generálovi Friedrichu Olbrichtovi (Nighy), aby za něj našel náhradu. Zrekrutují proto Stauffenberga do německého protinacistického odboje. Olbricht přivede Stauffenberga na tajné setkání společenství, které plánovalo předchozí atentát na Hitlera. Mezi členy jsou generál Ludwig Beck (Stamp), Dr. Carl Goerdeler (McNally) a Erwin von Witzleben (Schofield). Plukovník je překvapen, když zjistí, že neexistuje žádný plán na to, jak převzít moc po atentátu na Hitlera.
Po bombovém útoku na Berlín vyjde najevo plán Operace Valkýra, který zahrnuje rozmístění Rezervní Armády k udržení pořádku v době národní pohotovosti. Spiklenci plán opatrně upraví tak, aby mohli po zabití Hitlera odstranit nacistický režim. Chtějí svrhnout úřad SS a uvěznit Hitlerovy nejbližší spolupracovníky. Uskutečnit plán mohou jen pokud generál Fromm (Wilkinson), velitel Rezervní Armády, zahájí operaci Valkýra. Proto mu nabídnou pozici velitele Wehrmachtu v postnacistickém Německu a snaží se ho zrekrutovat mezi sebe. Fromm však od počátku odmítá. S upraveným plánem, který musí být podepsán Hitlerem (Bamber) samotným, von Stauffenberg navštíví führera v jeho residenci na Berghofu v Bavorsku. V přítomnosti blízkého kruhu spolupracovníků Hitler pochválil Stauffenbergovu odvahu v severní Africe a podepsal plán ihned bez prostudování a úprav.
Na Goerdelerovo naléhání von Stauffenberg souhlasí s atentátem na Hitlera a velitele SS Himmlera v bunkru ve Vlčím doupěti. Na poslední poradě plukovník Mertz von Quirnheim (Berkel) instruuje členy spiknutí, jak použít tužkový detonátor. Von Stauffenberg také kontaktoval generála Fellgiebela (Izzard), který má na starosti spojení mezi Vlčím doupětem a okolním světem, aby přerušil všechnu komunikaci po výbuchu bomby. 15. července 1944 se von Stauffenberg zúčastní strategické porady ve Vlčím doupěti s bombou v tašce, ale Himmler se nedostavil na poradu a von Stauffenberg nedostal do konce porady vyjádření společenství, zda má aktivovat bombu. Mezitím je Rezervní Armáda mobilizována Olbrichtem do pohotovosti, aniž by o tom Fromm věděl. Když selhala akce, von Stauffenberg bezpečně opustil bunkr i s deaktivovanou bombou, a Rezervní Armádě byla zrušena pohotovost v domnění, že mobilizace bylo jen cvičení. Rozčílený von Stauffenberg jde na společenství s protestem proti nerozhodnosti a lžím Goerdelera, který byl vybrán jako kancléř po atentátu. Když Goerdeler požaduje, aby byl von Stauffenberg zbaven funkce, Beck ho informuje, že ho SS hledá a žádá ho, aby dočasně opustil zemi.
20. července se von Stauffenberg a jeho pobočník poručík Haeften (Parker) vrací do Vlčího doupěte. K Stauffenbergovu překvapení zjistí, že zasedání se bude konat v letním domě s otevřenými okny, s čímž spiklenci nepočítali, protože uvnitř stěn bunkru má bomba maximální účinek. Zatímco pobočník čekal venku s autem, von Stauffenberg položil aktovku na poradě pod stůl. Když byla bomba aktivována, von Stauffenberg opustil dům a šel k vozu. Když bomba explodovala, von Stauffenberg předpokládal, že Hitler je mrtvý a opustil Vlčí doupě na letiště. Před odstřihnutím telekomunikací Fellgiebel volá Mertzovi o explozi, ale nemůže jistě potvrdit, jestli je Hitler mrtvý nebo ne.
Když Stauffenberg odletěl zpět do Berlína, Olbricht odmítl mobilizaci Rezervní Armády dokud nebude jisté, že Hitler je mrtev. Za Olbrichtovými zády, Mertz zfalšuje jeho podpis a vydá příkaz. V průběhu Operace Valkýra von Stauffenberg a jeho spoluspiklenci nařídí uvěznit vůdce Nacistické strany a důstojníky SS a začnou kontrolovat Berlínskou vládní čtvrť, což znamená ovládat celou Říši. Zvěsti dorazily do Berlína, že Hitler přežil atentát, ale von Stauffenberg si myslí, že je to propaganda SS. Mezitím Fromm zjistil od polního maršála Keitela, že Hitler je stále naživu. Generál se odmítl přidat ke spiknutí, nato byl uvězněn. Když se Hitler spojil s Rezervní Armádou telefonem, SS velitelé byli propuštěni a spiklenci byli obklíčeni v budově Bendlerblocku. Personál velitelství utekl, ale zosnovatelé útoku byli uvězněni. Většina byla popravena, někteří spáchali sebevraždu. Von Stauffenberg vykřikl „Ať žije posvátné Německo!“, předtím než byl popraven zastřelením.
O FILMU
Tom Cruise se představuje jako plukovník Claus von Stauffenberg v napínavém thrilleru, natočeném podle skutečné události. Valkýra je kronikou odvážného a důmyslného plánu, jehož cílem bylo zlikvidovat jednoho z největších světových tyranů.
Plukovník Stauffenberg byl hrdý a oddaný voják, který miloval svoji zemi, ale s hrůzou přihlížel, jaké hrůzy způsobila Hitlerova neomezená moc. Přesto i nadále zůstal ve vojenské službě, tajně však doufal, že se najde někdo, kdo dokáže Hitlera zastavit dřív než zničí Německo i celou Evropu. Čas běží příliš rychle, proto se Stauffenberg rozhodne, že vezme osud země do svých rukou.
V roce 1942 přesvědčí armádní velitele, aby se postavili Hitlerovi a svrhli jeho vládu. V roce 1943 se během rekonvalescence válečných zranění spojí Stauffenberg s Německým odporem - dlouho existujícím, protihitlerovským spiknutím tvořeným muži v nejvyšších špičkách moci. Vyzbrojeni rafinovanou strategií - použít Hitlerův nouzový plán pro stav ohrožení - známý jako Operace Valkýra - zosnují spiknutí s cílem zavraždit diktátora a svrhnout nacistickou vládu.
S dokonalým plánem, světlou budoucností pro celý svět, s důvěrou miliónů lidí a své ženy a dětí, jež jsou v ohrožení se z von Stauffenberga, který dosud byl jeden z mnoha, stane ten, který musí Hitlera zavraždit sám.
Bryan Singer začal filmovou kariéru špionážním thrillerem Obvyklí podezřelí, pokračoval komiksovou trilogií X-Men, kterou následoval Superman se vrací. Nyní přichází s úplně jinou látkou - Valkýra je skutečným příběhem o mimořádné odvaze uvnitř nacistického režimu.
Ačkoliv postavy ve Valkýře skutečně existovaly, mají hodně společného s vymyšlenými charaktery z Singerových předchozích filmů. Chris Lee, výkonný producent k tomu říká: “Jeho postavy jsou vždy propracované do hloubky, bez jakékoliv snahy rozdělit je do černo-bílých škatulek. Jeho schopnost vybalancovat vlastnosti charakterů dodává mozaice individuí ve Valkýře něco mimořádného.”
Na příběh o operaci Valkýra upozornil scénárista Christopher McQuarrie, jenž má doma Oscara za scénář k Obvyklým podezřelím. Při své návštěvě Berlína v zimě 2002 ho během prohlídky města zaujal památník Německému odporu. “Berlín je město monumentů,” říkal McQuarriemu jeho průvodce, “ale tento památník je jako jediný věnovaný Němcům, kteří sloužili ve 2. světové válce.”
“Chtěl jsem vědět víc,” říká McQuarrie. “Byl přede mnou pozoruhodný příběh, o kterém většina lidí vně Německa nikdy neslyšela. Byl to příběh, který ukazoval, že ne všichni Němci podporovali Hitlera, že i zde, dokonce uvnitř armády, existovali odpůrci, kteří byli ochotni vstát a říci dost. Čím víc jsem o příběhu věděl, tím jsem si byl jistější, že z toho bude skvělý film.”
Během dalšího průzkumu se McQuarrie zaměřil na postavu Stauffenberga a jeho klíčovou roli v atentátu naplánovaném na 20. července 1944. McQuarrie začal do hloubky studovat, co vedlo muže k tak mimořádně odvážným činům. Celý vyprávění pro něj bylo víc než příběh se vzrůstajícím napětím, byl to pro něj příběh odvahy, která je pod přímou palbou.
“Stauffenberg a jeho spoluspiklenci byli všichni muži s rodinami a dobrou pověstí. Věděli, že mají malou šanci na úspěch a případný nezdar znamená jejich jistou smrt. To byl důvod, proč jsme jim chtěli vzdát hold.”
McQuarrie a spoluscénárista Nathan Alexander začali podrobný průzkum týkající se Stauffenbergova složitého života a intrik vedoucích k plánu zavraždit Hitlera a svrhnout jeho autoritativní vládu. “Mimořádně charismatický, jednooký a jednoruký Stauffenberg je fascinující postava historie, která šla nekompromisně za svým cílem.”
Scénáristé si zajímavě rozdělili psaní příběhu. Alexander psal velmi detailní draft pevně se držící skutečných událostí, zatímco McQuarrie se snažil dosáhnout maximálního napětí a dramatičnosti. Výsledná verze scénáře vznikla kombinací obou dílčích přístupů.
Jedinou zásadní změnu, kterou scénáristé udělali ve faktech, bylo zhuštění časové posloupnosti tak, aby se události vešly do dvouhodinového filmu a snížení počtu osob, kteří byli neúspěšným atentátem přímo ovlivněni. Ve skutečnosti bylo pověšeno 200 lidí a dalších 700 zatčeno v přímé souvislosti se spiknutím. Na filmovém plátně je reprezentuje jen zlomek hlavních postav.
“Je zajímavé sledovat, čím si tito muži prošli při rozhodování postavit se Hitlerovi a účastnit se přípravy jeho odstranění.,” říká McQuarrie. Zajímavé je také sledovat, jak se scénáristé vypořádali s faktem, že tito zdánlivě charakterní vojáci především sloužili Hitlerovi a byli zodpovědní za taková zvěrstva jakými byly koncentrační tábory. Podle záznamů se členové odboje hájili tím, že bylo příliš pozdě, když si uvědomili, jak nehumánní věci se děly. Kromě toho dávno před Hitlerovým nástupem slíbili věrnost německému lidu, mnozí proto sváděli vnitřní boj, jak dodržet svoji přísahu a zároveň svrhnout nelidského vůdce.
“Tito muži žili v prostředí, kde dát slovo znamenalo držet ho celý život. A oni všichni přísahali věrnost Hitlerovi,” říká McQuarrie. “Přesto si dokázali zdůvodnit, že hrůzami, které Hitler a jeho ministři způsobili, svůj slib zemi také porušil. Odbojáři si uvědomili, že musí něco udělat pro záchranu budoucnosti a to i za rizika, že budou považováni za zrádce. Prožívali trýznivé morální dilema.”
Mnozí z účastníků původem z aristokratických rodin, byli celoživotními patrioty, kteří vstoupili do armády již během 1. světové války nebo jako Claus von Stauffenberg v roce 1926, dlouho před nástupem Hitlera. A mnoho z nich pochybovalo o Hitlerově politice už v první polovině 30. let, kdy začala růst vojenská agrese a násilí vůči Židům.
Kruté zacházení se Židy, ruskými civilisty a válečnými zajatci znamenalo pro mnohé, včetně Stauffenberga, zásadní zlom. Děsivá pravda o likvidaci Židů a hromadných popravách přiměla členy odboje k rozhodnutí, že je nutné začít jednat okamžitě a za každou cenu.
Dalším klíčovým bodem ve scénáři byla samotná “Operace Valkýra” - Hitlerův národní bezpečnostní plán pro případ, že by po jeho smrti nebo svržení došlo k občanským nepokojům. Rozkaz zněl - povolat záložní německou armádu, která by se ujala moci do doby, než by byl znovu nastolen klid a řád. Tuto myšlenku chytře využil odboj při přípravách svržení. Cílem bylo zavraždit Hitlera, svrhnout nacistickou vládu a ve vzniklém chaosu ustavit vlastní vládu.
“Chtěli jsme ve filmu zdůraznit, že samotná smrt Hitlera by nestačila. Bylo potřeba se zbavit celé vlády,” říká McQuarrie. “Stauffenberg a jeho lidé chtěli použít “Operaci Valkýru” tak, aby se zdálo, že Hitlera zabili jeho nejbližší lidé, kteří chtěli následně převzít vládu. Vystupující jako legitimní vláda, odboj by rychle mobilizoval záložní armádu, jež by zajala Hitlerovi nejbližší spolupracovníky a nastolila by pořádek.”
Kdyby vše proběhlo podle plánu, kdyby se do cesty nepostavilo tolik drobných, ale zničujících věcí, měl plán odboje šanci uspět? “Můžeme o tom jen spekulovat,” říká McQuarrie. “Nikdo nedokáže říct, co přesně by se stalo. Podle některých faktů lze předpokládat, že šance uspět existovala. I přes nezdar plánu ale spiklenci dosáhli svého: ukázali světu, že existovali Němci, kteří se dokázali postavit na odpor.”
Pro mnohé může Valkýra zdánlivě vypadat jako odklon od dosavadní práce režiséra Bryana Singera. Ten ale ve Stauffenbergovi našel to, co hledáme ve filmových hrdinech: obyčejného muže, který dělal neobyčejné věci, jehož síla byla zakořeněna v důležitých věcech: v oddanosti zemi, rodině a víře, co je správné.
Stejně důležité bylo pro Singera správné zachycení atmosféry nacistického Německa a prozkoumání této temné éry důkladně. O historii týkající se Třetí říše se kvůli svým židovským předkům zajímal od mládí. O protinacistickém odboji věděl ze školy, neznal konkrétní jména, ale vědomí, že ne všichni obyvatelé Německa byli nacisté, pro něj bylo důležité.
Než se Singer pustil do natáčení, strávil dlouhou dobu přípravou a studiem reálií. Přečetl několik knih (včetně Shirerovy “Vzestup a pád Třetí říše”), setkal se s členy Stauffenbergovi rodiny, mluvil s členem Hitlerovy ochranky, který jako poslední opustil bunkr, kde Hitler poté spáchal sebevraždu.
V centru filmu Valkýra je charismatický aristokrat Claus von Stauffenberg, který obětuje vše, aby splnil svůj úkol a donesl bombu do Hitlerovy soukromé jednací místnosti. Kým ale ve skutečnosti byl? Po měsících důkladného zkoumání jeho života se scénáristé McQuarrie a Alexander shodují na tom, že tato postava zůstane navždy zahalena tajemstvím.
Stauffenberg vyrostl v Bavorsku ve šlechtické rodině, jež měla 700 let starou historii. Měl rád umění, hudbu a poezii, ale v roce 1920 vstoupil do armády. Nadřízení si záhy všimli jeho nadání pro vojenskou organizaci a logistiku a jeho pozice v armádě prudce sílila.
V bojích v Africe 1943 přišel v boji o oko, pravou ruku a několik prstů na levé ruce. Přes vážná zranění byl na podzim 1943 jmenován náčelníkem německého generálního štábu. V červnu 1944 byl povýšen na náčelníka generálního štábu záložní armády, což mimo jiné znamenalo přímý kontakt s Hitlerem. Ocitl se ve skvělé pozici, ze které mohl zorganizovat jeho odstranění.
Historička Annedore Leber o něm napsala: “Byl prototypem mladého, vysoce postaveného důstojníka, o jehož slibné budoucnosti nebylo pochyby. Přesto se snažil udělat víc, než by mu pro úspěch stačilo. Jako důstojník měl zodpovědnost vůči vojenským jednotkám, jako občan měl zodpovědnost vůči lidu. Dokonce příslušníci gestapa, kteří později vyšetřovali události 20. července, vnímali jeho odvahu. Mluvili o Stauffenbergových touhách…”
Není pochyb, že Stauffenberg byl muž pevných zásad a velkého odhodlání. Těžko lze vysledovat, kdy přesně začal o Hitlerovi pochybovat, ale ve chvíli, kdy si uvědomil, jaké hrůzy se dějí, byl neotřesitelně přesvědčen, že je jeho povinností jako člověka i občana Německa, nést zodpovědnost za Hitlerovo odstranění.
Do hlavní role producenti obsadili Toma Cruise. Ten přiznává, že před přečtením scénáře nevěděl o operaci Valkýra vůbec nic. “Už při prvním čtení byl scénář velmi působivý,” říká Cruise, “z historického pohledu i z pohledu filmu - jako vynikající thriller. Fascinovalo mě spiknutí. Od začátku do konce to mělo spád. Když jsem potom zjistil, že je to podloženo skutečnou událostí, byl jsem nápadem natočit tento film nadšený.”
Kromě možnosti pohlédnout na akci očima samotného hlavního aktéra, před Cruisem vyvstaly nadčasové otázky typu: Za co jste ochotni se postavit nebo naopak neudělat nic? Co v dnešní době znamená soudržnost, hrdinství, zbabělost a kompromis?
“Stauffenberg si o sobě rozhodně nemyslel, že je hrdina,” pokračuje Cruise. “Pouze považoval za správné udělat vše pro ukončení války a záchranu dalších lidských životů. Stauffenberg byl poháněn k vyšším morálním základům, toužil po morální korektnosti a spravedlnosti pro sebe i pro svou zemi. Byl jedním z mála, kdo měl odvahu vzbouřit se Hitlerovi a dokonce kvůli tomu obětovat svůj život.”
Zvláštní zkušeností bylo pro Cruise ztělesnění Stauffenberga s jeho těžkými fyzickými následky po zranění. “Obzvlášť páska na oku byla obtížná,” říká. “Nejprve jsem naprosto ztratil rovnováhu, uvědomil jsem si, jak je obtížné žít s takovým handicapem. I z hereckého pohledu to bylo zajímavé - hrát, když nemáte část obličeje.”
Ani nacistická uniforma nebyla Cruisovi příjemná. Hlavně z psychologického pohledu - oblečte se do kůže někoho, kdo byl součástí nacistického režimu.
“Tom dodal Stauffenbergovi neuvěřitelnou sílu, vyváženost a soustředění, hlavně ale charisma, které postava vyžadovala,” říká scénárista McQuarrie. “Když Tom Cruise vstoupí do místnosti, máte pocit, že jeho a Stauffenbergovo charisma muselo být podobné. Kromě těchto pozitiv Tom vložil do natáčení své herecké zkušenosti. Díky tomu byla jeho postava pochopitelnější a pomohlo to i našemu porozumění historii.”
Cruise je s výsledkem velmi spokojen. “Ten film je tikající bomba. Je to strhující, napínavý thriller, při kterém budete sedět celou dobu na kraji sedadla. Jsem pyšný, že jsme tento film natočili.”
Když si baronka Nina von Stauffenberg v roce 1933 brala pohledného šlechtice Clause von Stauffenberga, netušila, co všechno bude muset pro svého manžela a svoji zemi obětovat. Ačkoliv se spiknutí proti Hitlerovi nikdy přímo neúčastnila, právě ona s rodinou byly Stauffenbergovým hlavním motorem. Svému muži byla neochvějnou oporou a důvěrnicí od prvních příprav až po vlastní pokus o atentát.
Nakonec byla jednou z mála, kteří události 20. července přežili. Byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück (kde svému muži porodila páté dítě) a po válce se s rodinou usadila v západním Německu, kde v roce 2006 ve věku 92 let zemřela.
Při přípravě podkladů chtěli scénáristé McQuarrie a Alexander zjistit, jestli Nina věděla, co její muž ono osudné léto připravoval. Došli k závěru, že ano, a že ho v jeho činnosti plně podporovala, vědoma si všech možných následků. Neznala detaily spiknutí, přesto byla jeho důležitým členem. Ačkoliv o chystaném atentátu nikdy otevřeně nemluvili, jejich láska byla Stauffenbergovým hlavním motivem - chtěl lepší budoucnost pro svoje děti.
Ninu hraje výborná holandská herečka Carice van Houten, která zaujala veřejnost rolí v thrilleru Černá kniha. Herečka o své postavě říká: “Nina toho ve filmu možná moc neřekne, ale přináší s sebou hodně emocí. Musí v sobě najít sílu, aby svému muži ukázala bezvýhradnou lásku a dala mu svobodu udělat tu neskutečnou věc bez obav a strachu. Nina chápala, že to, co její muž s ostatními chtějí udělat, neznamená jen zachránit jejich rodinu, ale celou zemi i svět.”
Dnes je Henning von Tresckow znám jako nejzapálenější a nejnebezpečnější Hitlerův odpůrce uvnitř německých ozbrojených sil. Tento příslušník pruské šlechtické rodiny byl považován za mimořádného stratéga s vynikající dlouholetou službou Německu. Ale už v roce 1938 začal sjednocovat armádní příslušníky i civilisty z odboje, aby hledali způsob, jak svrhnout Hitlerovu vládu. Nejznámější je jeho pokus - také zachycený ve Valkýře - propašovat do Hitlerova letadla britské miny maskované jako dvě láhve pomerančového likéru Cointreau.
Tresckowa role je ve filmu zásadní. Než na scénu vstoupil Stauffenberg, byl hnacím odporem německého odboje právě Treskow. Scénárista Alexandr dodává: “Jeho přesvědčení a nápady pomáhají tvořit srdce filmu. Vždycky zdůrazňoval, že bez ohledu na úspěch spiknutí, je důležité se alespoň pokusit.” Tresckowa hraje na Oscara čtyřikrát nominovaný Kenneth Branagh.
Ačkoliv v letech 1933 až 1938 působil jako kancléř německé armády, rychle se z generála Ludwiga Becka stal otevřený kritik Hitlerových vojenských plánů. Poslechl svoje svědomí a napsal důrazné memorandum proti Hitlerově politice agrese a rezignoval na svou funkci. Po neúspěšné snaze přesvědčit další vysoce postavené velitele, aby rezignovali společně a svrhli tím vládu, začal budovat tajnou síť vojenských a civilních agentů, kteří pomohli vytvořit jádro německého odporu. Je pravděpodobné, že v případě úspěchu puče by se Beck stal novou hlavou Německa.
“Beck brzy rozpoznal, jak je Hitler nebezpečný,” říká scénárista McQuarrie. “Nesouhlasil s jeho postupy a odmítl být součástí jeho armády. Stal se z něj něco jako poradce těm, kteří si nebyli jisti svojí podporou Vůdci a sváděli vnitřní boj se slibem, který mu dali. Mnozí z těch, kteří za Beckem přišli pro radu, se stali členy připravovaného spiknutí.”
Pro postavu Becka si filmaři vybrali Terence Stampa. Podle něj byl Beck zajímavý tím, že nejenže si jako jeden z prvních uvědomil, že Hitler je nebezpečný, ale také se rozhodl, že s tím musí něco dělat..
Generál Friedrich Fromm / Tom Wilkinson
Stauffenbergův nadřízený během událostí roku 1944 byl Friedrich Fromm, náčelník záložní armády. Ačkoliv není historicky jasné, jestli Frommn věděl, že jeho muži chystají atentát , v případě, že ano, zůstal zticha a neudělal nic, aby tomu bránil. Přesto, když se spiknutí nezdařilo, byl to Fromm, který Stauffenberga a ostatní zradil. Do role Fromma tvůrci obsadili Toma Wilkinsona.
Generál Erich Fellgiebel / Eddie Izzard
Voják z povolání Erich Fellgiebel byl velitelem signálních útvarů, a proto byl zasvěcený do všech tajných záležitostí nacistické vlády. Do odboje ho přivedl jeho nadřízený Ludwig Beck. V operaci 20. července se stal spojovací linkou, byl to on, kdo byl pověřen úkolem odstřihnout spojení Hitlerova sídla od zbytku Německa. Později byl jedním z prvním zajatých.
V roli se představí britský herec Eddie Izzard, který teprve nedávno debutoval před americkým publikem v televizním seriálu The Riches. “Eddie byl jedním z posledních, o kterém jsme při obsazení Fellgiebla uvažovali, ale nakonec právě tak jsme to chtěli,” vzpomíná McQuarrie. “Jeho podání bylo nečekané. Fellgiebel bojuje s vnitřním přesvědčením, je těžko čitelný, takže až do poslední chvíle nevíte, co vlastně udělá. A to přesně Eddie zahrál.”
Izzard, který je fanda do historie, byl postavou Fellgiebela fascinován. “Je to úspěšný důstojník, který skvěle ovládá nové komunikační technologie. Setkáváme se s ním v roce 1944, kdy je zodpovědný za veškerou Hitlerovu komunikaci, takže přesně ví, co se děje, což znamená, že Stauffenberg ho nutně potřebuje. To je pro Fellgiebela zároveň způsob, jak si očistit svědomí, že je součástí této akce.”
Nadporučík Werner von Haeften/Jamie Parker
Pravděpodobně nejblíž byl v osudných dnech kolem 20. července Stauffenbergovi jeho osobní pobočník Werner von Haeften. Začal pro něj pracovat v roce 1943 a brzy se stal součástí samotného odboje. Vystudovaný právník vstoupil do armády na začátku války.
Haeftena hraje britský, začínající herec Jamie Parker, který nedávno debutoval na Broadwayi ve hře “The History Boys.”
Hitlera hraje David Bamber.
Režisér Bryan Singer chtěl natočit film, který bude mít nádech klasického filmu ze 40. let, ale zároveň bude gradovat v tempu moderního, akčního thrilleu. Vizualizace konzultoval a spoluvytvářel s kameramanem Newtonem Thomasem Sigelem (spolupracovali spolu na trilogie X-Men a Superman se vrací).
Kromě vítané změny žánru, Sigela Valkýra zajímala i osobně. Jeho matka se narodila v Berlíně a utekla odtud v roce 1938 těsně před Křišťálovou nocí. Práce kamery se s postupujícím dějem mění, první polovina - doba přípravy spiknutí je více klasická, s plynule měnícími se kompozicemi. V druhé polovině, poté, co v Hitlerově zasedací místnosti vybuchne bomba, tvůrci použili natáčení ruční kamerou, čímž vznikl propracovaný, nervózní obraz, plný nejistoty, podezření a strachu.
Pro důvěryhodnější vytvoření vnitřního světa Třetí říše Sigel nastudoval staré filmy z druhé světové války a amatérské záběry, které pořídila Hitlerova milenka Eva Braunová.
Co se barev týče, hodně pracoval s odstíny červené, jež byla symbolem nacistické strany a znázorňovala krvežíznivost režimu. S postupujícím dějem jsou barvy více intenzivní a naopak barvy symbolizující vřelost a optimismus blednou.
Natáčení v Německu a především v Benderbloku, bývalém ministerstvu obrany, kde se operace Valkýra zrodila a zároveň fatálně skončila, byl pro všechny silný zážitek.
Filmovými architekty byli Lilly Kilvert a Patrick Lumb, jehož úkolem byla kontrola důvěryhodnosti záběrů, co se časového kontextu týče. Jelikož Berlín byl ke konci války kompletně vybombardován a poté vystaven úplně nově, nebylo jednoduché postavit město tak, jak vypadalo v době války. Přesto se produkci podařilo najít několik civilních a vládních budov z té doby. Byla to místa jako bývalé velitelství válečného letectva (dnes ministerstva financí), letiště Tempelhof a berlínské tržiště, které bylo postaveno nacisty v roce 1933. Také se podařilo natočit dům, ve kterém bydlel Stauffenberg se svým bratrem.
Pro postavení kulis se architekti inspirovali prací Hitlerova architekta Alberta Speera, který byl na konci války jediný vysoce postavený nacista, jenž projevil lítost nad vykonanými zvěrstvy. Hitlerovo zadání Speerovi bylo postavit grandiózní kamenné budovy, které by deklarovaly nacistickou moc.
Mezi nejobtížnější budovy, které museli architekti sestavit, bylo Hitlerův dům a zároveň velitelství v bavorských Alpách, známé jako “Orlí hnízdo”. Interiéry se podařilo důvěryhodně vytvořit díky již zmiňovaným záběrům Hitlerovy milenky Evy Braunové.
Vytvoření Vlčí jámy ve východním Prusku, kde se 20. července puč odehrál, trvalo týmu 12! týdnů. Interiéry ministerstva války, kde se nacházely kanceláře Stauffenberga a ostatních, byly postaveny v berlínských ateliérech.
Za zmínku stojí také složitost vyzdobení dobových interiérů. V dnešním Německu jsou jakékoliv předměty s hákovým křížem zakázany, takže bylo nutné hledat v muzeích a archívech po celém světě. Díky tomu jsou ve filmu použity předměty, které skutečně ležely na Hitlerově stole.
Kostýmy vytvořila Joanna Johnston, která se proslavila prací pro Stevena Spielberga (např. Zachraňte vojína Ryana). Vzhled uniforem a obleků studovala v berlínském Muzeu odboje a z dobových fotografií. Svoji práci konzultovala s odborníkem přes vojenské uniformy.
Dobové materiály nazývají Stauffenbergův styl oblečení jako neuctivý. Často nenosil svoje odznaky a vyznamenání, aby na sebe neupoutával pozornost.
Stručná historie německého odboje
Jedním z mýtů druhé světové války je názor, že všichni Němci byli nacisté loajální k Adolfu Hitlerovi. Není to pravda, existovaly skupiny, které tajně i veřejně kritizovaly Hitlerův režim, poté co se v roce 1933 ujal moci. Byli to studenti (včetně slavné Bílé růže, jejíž členové distribucí letáků obviňujících nacistickou vládu a volajících po jejím svržením, riskovali životy), náboženské skupiny a různá politická sdružení, včetně socialistů a komunistů.
Kromě toho zde bylo mnoho statečných jedinců, kteří pomáhali Židům, odmítali spolupráci s nacisty a naopak nabízeli pomoc spojencům. Někteří jako Oskar Schindler a Pastor Niemöller se stali legendami.
Nejméně známou, ale nejvlivnější skupinou byl Německý odpor. Jeho členové bojovali proti Hitlerovi uvnitř systému, všichni byli příslušníky armády nebo politických institucí. Jediný způsob, jak zachránit budoucnost, viděli ve svržení Hitlerovy vlády. Motivy zúčastněných byly různé. Někteří doufali, že se k moci dostane méně nebezpečný diktátor, jiní věřili ve změnu celého politického systému a další byli motivováni čistě humánními důvody. Všichni shodně byli přesvědčeni, že Hitler představuje pro Německo tragédii a musí být zastaven za každou cenu.
První důkazy o atentátu plánovaném na Hitlera (pod vedením podplukovníka Hansa Ostera) spadají do roku 1936. V předvečer války v roce 1938 chtěla skupina pod vedením generála Ludwiga Becka (který později hrál zásadní roli v puči 20. července), zajmout Hitlera a uvěznit ho. Plán ale ztroskotal.
Další pokus přišel v roce 1939, když tesař Georg Elser ukradl v práci výbušninu, sestavil časovanou bombu a ukryl ji do polštáře blízko pódia, kde měl promlouvat Hitler. Plán se téměř zdařil. Hitler ale projev skončil dříve, než bylo plánováno a tak bomba vybuchla pozdě. Zabila osm diváků. Elser byl zadržen a popraven v Dachau, dva týdny před osvobozením tábora.
Další pokus o atentát, zmíněný i ve filmu, zosnoval v roce 1943 Henning von Tresckow. Přesvědčil člena Hitlerova týmu, nadporučíka Heinze Brandta, aby na palubu letadla vzal výbušné miny s odloženým spínačem, zamaskované jako láhve likéru. Opět bylo štěstí bohužel na Hitlerově straně, když pravděpodobně kvůli mrazu v úložném prostoru bomby nevybuchly. Tresckow nebyl identifikován jako původce spiknutí, což mu umožnilo pokračovat v přípravách Hitlerova odstranění.
Ty vyvrcholily 20. července 1944 ambiciózním plánem zavraždit Hitlera a svrhnout celou vládu. Plán se nezdařil a spiklenci byli prozrazeni. Následně bylo pověšeno téměř 200 lidí, kteří se na puči podíleli, 700 lidí bylo zadrženo v přímé souvislosti s touto událostí a další 5 000 bylo později zavřeno jako možní nepřátelé říše. (Popravy zadržených probíhaly postupně až do konce války.) Ačkoliv byli účastníci operace Valkýra dlouho považováni za zrádce, dnes jsou obdivováni pro svoji odvahu a obětavost.
V roce 2004 německý kancléř Gerhard Schröder položil věnec k hrobu Clause von Stauffenberga a připomenul, že jejich činy jsou připomínkou, že německý národ musí “znovu a znovu bránit hodnoty svobody a snášenlivosti, které dnes považujeme za samozřejmost.”
ČASOVÁ OSA
30. ledna 1933 Hitler je zvolen německým kancléřem
30. června 1934 Noc dlouhých nožů: Hitler nechat zlikvidovat velitelský sbor jednotek SA, kteří chtěli kontrolovat jeho moc. Kromě toho bylo zavražděno několik politických odpůrců nacistické vlády.
18. srpna 1938 Náčelník generální štábu Ludwig Beck rezignoval na protest proti Hitlerově vojenské agresi a hrozící katastrofě. léto 1938 Podplukovník Oster dává dohromady vojenskou a civilní síť, jejímž cílem je zavraždit Hitlera. Plán nakonec ztroskotá.
9. listopadu 1938 Křišťálová noc: protižidovský pogrom.
1. září 1939 Německo napadlo Polsko, začíná 2. světová válka.
8. listopadu 1939 Georg Elser se neúspěšně pokusí spáchat bombový atentát na Hitlera.
léto 1941 Henning von Tresckow začíná organizovat odpor uvnitř strategické vojenské skupiny (Army Group Center).
13. března 1943 Tresckowova časovaná bomba v Hitlerově letadla nevybuchla.
7. dubna 1943 Claus von Stauffenberg je vážně zraněn v Tunisku.
24. ledna 1943 Franklin D. Roosevelt a Winston Churchill požadují bezpodmínečnou kapitulaci Německa.
léto 1943 Tresckow, Friedrich Olbricht a Claus von Stauffenberg začínají přizpůsobovat Hitlerovu Operaci Valkýra plánovanému puči.
říjen 1943 Stauffenberg jmenován náčelníkem generálního štábu.
11. července 1944 První Stauffenbergův plán zavraždit Hitlera se nezdařil.
15. července 1944 I druhý pokus zavraždit Hitlera v jeho sídle Vlčí jáma skončil neúspěšně.
20. července 1944 Stauffenberg umístil ve Vlčí jámě bombu, puč začíná. Tu samou noc jsou Stauffenberg, Olbricht, Albrecht Mertz von Quirnheim a Werner von Haeften popraveni střeleckou jednotkou na nádvoří v Bendlerstrasse.
30. dubna 1945 Téměř na konci války spáchal Hitler sebevraždu.
8. května 1945 Německo bezpodmínečně kapitulovalo.
DABING
1.DABING (DVD, Blu-ray, TV)
V českém znění: Gustav Bubník - Tom Cruise (plukovník Claus von Stauffenberg), Martin Zahálka - Kenneth Branagh (generál Henning von Tresckow), Václav Mareš - Bill Nighy (generál Friedrich Olbricht), Jiří Hromada - Tom Wilkinson (Friedrich Fromm), Jana Páleníčková - Carice van Houten (Nina von Stauffenbergová), Aleš Procházka - Thomas Kretschmann (Otto Ernst Remer), Bohuslav Kalva - Terence Stamp (Ludwig Beck), Luděk Čtvrtlík - Eddie Izzard (generál Erich Fellgiebel), Jiří Zavřel - Kevin R. McNally (Carl F. Goerdeler), Michal Pavlata - Christian Berkel (plukovník Mertz von Quirnheim), Svatopluk Schuller - Jamie Parker (Werner von Haeften), Jaroslav Kaňkovský- David Bamber (Adolf Hitler), Bohdan Tůma - Tom Hollander (plukovník Heinz Brandt), Jaromír Meduna - David Schofield (Erwin von Witzleben), Antonín Molčík - Kenneth Cranham (polní maršál Wilhelm Keitel), Petr Gelnar - Werner Daehn (major Ernst John von Freyend), Antonín Navrátil - Tim Williams (doktor), Zdeněk Maryška, Michal Holán
Režie: Ladislav Novák
Vyrobilo: Studio Virtual 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 12.2.2009 Bontonfilm
Premiéra USA: 25.12.2008 United Artists
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 13.07.2009 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 13.7.2009 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 13.7.2009 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 6 906 565
Tržby celkem - $ 200 276 000
Návštěvnost v ČR 67 731
Náklady (Rozpočet) - $ 75 000 000
Tvůrci a herci
Bryan Singer (Režie), Gilbert Adler (Produkce), Christopher McQuarrie (Produkce), Bryan Singer (Produkce), John Ottman (Hudba), Newton Thomas Sigel (Kamera), John Ottman (Střih), Roger Mussenden (Casting), Lilly Kilvert (Scénografie), Patrick Lumb (Scénografie), Joanna Johnston (Kostýmy), Erik Aadahl (Zvuk), Craig Henighan (Zvuk), Ailbhe Lemass (Masky), Christopher McQuarrie (Scénář), Tom Cruise (Herec), Bill Nighy (Herec), Kenneth Branagh (Herec), Terence Stamp (Herec), Eddie Izzard (Herec), Thomas Kretschmann (Herec), Carice van Houten (Herec), Tom Wilkinson (Herec), David Schofield (Herec), Kevin McNally (Herec), Jamie Parker (Herec), Matthias Schweighöfer (Herec), David Bamber (Herec), Christian Berkel (Herec), Christian Oliver (Herec), Chris Larkin (Herec), Tom Hollander (Herec), Kenneth Cranham (Herec), Ian McNeice (Herec), Wotan Wilke Möhring (Herec), Bernard Hill (Herec), Julian Morris (Herec), Matthias Freihof (Herec), Tom Wlaschiha (Herec), Waldemar Kobus (Herec), Werner Daehn (Herec), Halina Reijn (Herec), Danny Webb (Herec), Florian Panzner (Herec), Jason Barry (Herec), Karl Alexander Seidel (Herec), Justus Kammerer (Herec), Max Urlacher (Herec)
Válečný, Historický, Thriller, Drama
Zajímavost k filmu
- Tom Cruise je při své výšce 172 cm cca o 20 cm menší, než byl Claus von Stauffenberg.
- Scéna v kostele měla původně končit tak, že se záběr zvedne do výšky dírou ve stropě a odhálí divákovi pohled na bombardovaný Berlín.
- Střihač a zároveň skladatel John Ottman na svých oficiálních webových stránkách volně poskytl ke stažení dvě skladby, které nebyly uvedeny v oficiálně vydaném soundtracku. Jedná se o skladby "Africa" a "The Church".
- Pro film bylo složeno 100 minut hudby, přičemž na oficiálně vydaném soundtracku k filmu je pouze 64 minut.
- Věk představitelů Stauffenbergových (Tom Cruise) dětí je trochu odlišný od toho, jaký je uveden v literárním scénáři. Synové 9, 7 a 5 let a Stauffenbergově dceři, která si nasadí tátovu čepici a zasalutuje, mají být podle scénáře 2 roky. Z filmu je však patrné, že herci jsou starší.
- Detailní záběr na vlajku, kterou začíná úvodní pasáž v Africe, je digitálně upraven. Samotná vlajka v tom záběru vůbec není a byla přidaná digitálně až v postprodukci.
- Ve filmu se objevil i režisér Bryan Singer. Konkrétně jde o pasáž, kde Stauffenberg (Tom Cruise) a jeho asistent Haeften (Jamie Parker) skladají ve Vlčím doupěti bombu. Scéna, kdy kamera zabírá polodetail rukou obou herců, byla dotočena až v době, kdy už nebyl k dispozici původní herec Stauffenbergova asistenta Jamie Parker, a tak záběry jeho rukou nahradily záběry rukou režiséra Singera.
- Ve scéně, kdy je Stauffenberg (Tom Cruise) sám v místnosti a snaží se umístit připravenou nálož do aktovky, mu aktovka ujíždí po stole, protože se mu s ní jednou rukou špatně manipuluje. Ve skutečnosti toto ve scénáři nebylo nijak popsáno, nicméně tvůrcům se toto autentické ztvárnění natolik líbilo, že tuto nešikovnou manipulaci použili do výsledného filmu.
- K 18.4.2013 činili celosvetové tržby filmu niečo málo cez 200 miliónov amerických dolárov, čo z neho robí piatu finančne najúspešnejšiu snímku s tematikou II. svetovej vojny.
- David Bamber (Adolf Hitler) ako jediný člen štábu nepochádzajúci z nemecky hovoriacej krajiny rozpráva vo filme s nemeckým prízvukom. Tvorcom sa zdalo, že nechať ho rozprávať jeho rodným britským prízvukom by sa množstvu divákov nepozdávalo.
- Carice van Houten, Waldemar Kobus, Christian Berkel a Halina Reijn sa spoločne objavili aj vo filme Čierna kniha (2006), ktorý sa taktiež odohráva v čase II. svetovej vojny.
- Tom Cruise je při své výšce 172 cm cca o 20 cm menší, než byl Claus von Stauffenberg.
- Scéna v kostele měla původně končit tak, že se záběr zvedne do výšky dírou ve stropě a odhálí divákovi pohled na bombardovaný Berlín.
- Střihač a zároveň skladatel John Ottman na svých oficiálních webových stránkách volně poskytl ke stažení dvě skladby, které nebyly uvedeny v oficiálně vydaném soundtracku. Jedná se o skladby "Africa" a "The Church".
- Pro film bylo složeno 100 minut hudby, přičemž na oficiálně vydaném soundtracku k filmu je pouze 64 minut.
- Věk představitelů Stauffenbergových (Tom Cruise) dětí je trochu odlišný od toho, jaký je uveden v literárním scénáři. Synové 9, 7 a 5 let a Stauffenbergově dceři, která si nasadí tátovu čepici a zasalutuje, mají být podle scénáře 2 roky. Z filmu je však patrné, že herci jsou starší.
- Detailní záběr na vlajku, kterou začíná úvodní pasáž v Africe, je digitálně upraven. Samotná vlajka v tom záběru vůbec není a byla přidaná digitálně až v postprodukci.
- Ve filmu se objevil i režisér Bryan Singer. Konkrétně jde o pasáž, kde Stauffenberg (Tom Cruise) a jeho asistent Haeften (Jamie Parker) skladají ve Vlčím doupěti bombu. Scéna, kdy kamera zabírá polodetail rukou obou herců, byla dotočena až v době, kdy už nebyl k dispozici původní herec Stauffenbergova asistenta Jamie Parker, a tak záběry jeho rukou nahradily záběry rukou režiséra Singera.
- Ve scéně, kdy je Stauffenberg (Tom Cruise) sám v místnosti a snaží se umístit připravenou nálož do aktovky, mu aktovka ujíždí po stole, protože se mu s ní jednou rukou špatně manipuluje. Ve skutečnosti toto ve scénáři nebylo nijak popsáno, nicméně tvůrcům se toto autentické ztvárnění natolik líbilo, že tuto nešikovnou manipulaci použili do výsledného filmu.
- K 18.4.2013 činili celosvetové tržby filmu niečo málo cez 200 miliónov amerických dolárov, čo z neho robí piatu finančne najúspešnejšiu snímku s tematikou II. svetovej vojny.
- David Bamber (Adolf Hitler) ako jediný člen štábu nepochádzajúci z nemecky hovoriacej krajiny rozpráva vo filme s nemeckým prízvukom. Tvorcom sa zdalo, že nechať ho rozprávať jeho rodným britským prízvukom by sa množstvu divákov nepozdávalo.
- Carice van Houten, Waldemar Kobus, Christian Berkel a Halina Reijn sa spoločne objavili aj vo filme Čierna kniha (2006), ktorý sa taktiež odohráva v čase II. svetovej vojny.
Odkazy
Hrají:
Tom Cruise, Kenneth Branagh, Bill Nighy, Tom Wilkinson, Carice van Houten, Thomas Kretschmann, Terence Stamp, Eddie Izzard, Kevin McNally, Christian Berkel, Jamie Parker, David Bamber, Tom Hollander, David Schofield, Kenneth Cranham, Halina Reijn, Werner Dähn, Harvey Friedman, Matthias Schweighöfer, Waldemar Kobus, Florian Panzner, Ian McNeice, Danny Webb, Chris Larkin, Matthew Burton, Philipp von Schulthess, Wotan Wilke Möhring, Christian Oliver, Bernard Hill, Julian Morris, Karl Alexander Seidel, Justus Kammerer, Annika Becker, Katharine Mehrling, Andy Gätjen, Achim Buch, Manfred-Anton Algrang, Matthias Freihof, Gerthard Haase-Hindenberg, Matthias Ziesing, Tom Wlaschiha, Anna Holmes, Michael Schumacher, Jason Barry, Max Urlacher, Karsten Antonio Mielke, Vincent Kastner, Tyrell van Boog, Carsten Voigt