Tísňová linka / The Call (2013/95/USA/Thriller, Krimi) 73%
22.03.2018 18:43
JEDNOU VĚTOU
„Všechno to začalo jedním telefonátem“
OBSAH
Tísňová linka je bravurně natočený napínavý thriller s okouzlující Halle Berry v hlavní roli. Její Jordan je zkušená operátorka tísňové linky, které změní život volání zoufalé dívky, jež se právě stala obětí únosu. Pro ni je telefonické spojení s tísňovou linkou jedinou nadějí a slova pronášená klidným a rozvážným hlasem ženy na druhém konci telefonu ji dodávají odvahu. Operátorka se rozhodne na vlastní pěst zachránit dívku a postavit se tváří tvář vrahovi, s nímž se v minulosti bohužel již setkala.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Vzato kolem a kolem, Tísňová linka je jednoduchý a přímočarý thriller, ve kterém není na místě hledat žádnou sofistikovanost, ovšem to mu nijak neubírá na kvalitě, neboť i v té své jednoduchosti funguje skvěle. Atmosféra houstne, oběť zvyšuje tóninu křiku, operátorovi raší kapky potu na čele a sériovému vrahu dochází trpělivost i slitování. Hon má své grády, informace se odhalují pomalu, ale jistě a mě se hlavně líbilo vykreslení náročnosti práce bezpečnostních složek. (H34D) 4*
Žánrově čistý thriller s rychlým spádem a nádherně přímočarým dějem, který jde až ve finále příliš do hloubky (vrahovy mysli). Informace o hrdince jsou omezené na ty, které potřebujeme znát kvůli pracovní linii vyprávění. Zbývající záchytné body k identifikaci s protagonistkou zajišťuje Halle Berry svým přesvědčivým ztvárněním ženy křehké, ale odhodlané. Linie osobní je pak do té pracovní šikovně implementována (díky čemu může být film zároveň ódou na práci telefonních operátorek i policistů) a zbytečně se nedere do popředí. Důvod, proč se film pohybuje jen těsně nad hranicí průměru, bych neviděl ve scénáři, který postavám předepisuje jakž takž rozumné jednání. Samozřejmě s ohledem na požadavky žánru, tzn. – aby nám mohl být nabídnut očekávaný typ divácké slasti, protagonistka se musí alespoň jednou zachovat poněkud hloupě. Z „pouze“ uspokojivé úrovně filmu bych vinil režiséra. Anderson sice dokáže vystavět napínavou scénu s vlastní gradací, ale potíže mu dělá kontinuální stupňování napětí napříč filmem, který ve výsledku funguje na způsob několika pospojovaných seriálových epizod. Má více dramatických vrcholů a několikrát začíná jakoby nanovo, což je při jeho střídmé stopáži a high concept premise rozhodně škoda. Souvisí to rovněž s nemožností emocionálního napojení na oběť, o které toho zvíme strašně málo. V libovolném slasheru by byla jen jedním z vrahových předkrmů před final girl (otázka, kdo je vlastně final girl, a jak film využívá slasherové schéma, je v souvislosti s Tísňovou linkou možná nejinspirativnější). S Jordan můžeme soucítit a pociťovat stejnou bezmoc jako ona, ale strach o její život po většinu filmu mít nemusíme, protože jí reálně nic nehrozí. Tím Tísňová linka připomíná Okno do dvora, jehož hrdina byl odkázaný na to, co viděl, stejně jako si Jordan musí vystačit s tím, co slyší. Nápaditá práce se zvukovou stopou (na způsob Rozhovoru nebo Výstřelu) se bohužel nekoná, ale to už bych od nízkorozpočtové žánrovky chtěl opravdu moc. 70% (Matty) 3*
Andersonův thriller lze připodobnit k situaci, kdy rozjetí z kopce vjedete na lyžích na nezamrzlé jezero - chvíli po něm ladně pojedete jako by voda byla sněhová pokrývka (první dvě adrenalinové třetiny, které svým tempem nenechávají čas přemýšlet nad hloubkami scénáristických děr), načež ztratíte rychlost a fyzikální zákony vás začnou stahovat pod hladinu (pitomý zbytek, kdy operátorka zapomněla na slova jako odpovědnost, bezpečnost, či profesionalita a autoři na příběhovou střízlivost, jenž by vyvrcholení slušela mnohem víc). Nutno napsat, že operátorka Jordan je u amerického ekvivalentu naší 112 úžasně flexibilní a kdybych snad někdy volal kvůli výsledkům kriketu a omylem se dovolal k ní, ona by mi je určitě řekla.. K afru její představitelky mám jen to, že kdyby přišla do kadeřnictví společně s Bobby Farrellem z Boney M, už žádný jiný zákazník by se tam nevlezl a sušáky na hlavu by musely mít průměr pivovarnického sudu.. (Gilmour93* 3*
VELKÁ RECENZE
Nikdy se nenechte zlákat trailerem a následně se nenechte zmást k tomu, abyste si mysleli, že film, který v traileru vypadá tak skvěle, bude i výborný jako celovečerák. Tvůrci tohle dokážou velmi často a „Tísňová linka“ je přesně takovým příkladem. Trailer je skvělý. Je akční, sestříhaný rychle, je napínavý, ukazuje nám, že to bude skutečně skvělá podívaná, ale tohle je trailer, ten má upoutat. Jeho největší problém je však skutečnost, že nám řekne celý příběh. Se vším všudy. Vážně. Z traileru si dokážete domyslet celý film, dokonce i to, jak dopadne.
To je špatně. Když se má jednat o upoutávku na film, očekával bych, že nás nadchne, ale ne, že nám bude vyprávět celý příběh. Ten je poměrně jasně daný a v ničem nevybočuje. Jsou v něm všechny klasické nešvary. Hlavní postavy jsou načrtávány dlouho, a přesto jen povšechně, protože zůstávají ploché a pro thrillerovou jízdu, která nás čeká, nejsou jejich charaktery očividně moc důležité. Halle Berry má trauma, její přítel ji podporuje jako zlomená větev, vrah je velká neznámá.
Halley Berry hraje operátorku na lince 911. Co se filmu nemůže vzít, tak to fakt, že dokáže skvěle zaznamenat to, jak je tahle práce psychicky velmi náročná. Právě Jordan Turner, kterou Halle hraje, zvedne telefon, když volá dívka, která má strach o svůj život. Někdo je v jejím domě a asi chce krást. Nebo něco horšího? Linka najednou vypadne, když je pachatel v domě a už odchází. Jordan nenapadne nic lepšího, než zavolat zpátky. Dívka je nalezena o několik dní později mrtvá. Věřte, že nic moc zásadního jsem neprozradil, tohle najdete ve zmiňovaném traileru.
Jordan z toho má trauma, což je pochopitelné, ale nechceme sledovat ženu, která se dostává z psychických problémů, chceme sledovat silnou ženu v akci. A tak se posouváme o půl roku dopředu, kdy sledujeme Jordan, jak zaučuje nováčky. Na lince už přímo nedělá, protože by se z toho mohla zhroutit. Jenže jak už to tak bývá, bude se muset za telefon vrátit, protože jedna její kolegyně ještě není tak zkušená a Jordan je čistě náhodou hned vedle, když nezkušená zvedne telefon dívce, která je unesena a nachází se v zavazadlovém prostoru nějakého auta. V tu chvíli následuje nejlepší a naštěstí poměrně dlouhá část filmu.
Dokud je Jordan na telefonu a snaží se zjistit, co se s dívkou stalo, kde je, kdo ji unesl a proč, je to skutečně adrenalinová, napínavá jízda, kdy jen čekáme, co se stane. Jakmile se ale začne schylovat ke konci a vystoupíme z auta, začíná to být nuda. Hlavní hrdinka se samozřejmě musí pustit do vyšetřování a jen ona může pomoct, jen ona dívku zachrání, nikdo jiný. I když se film pokusil o nový, zajímavý a originální závěr, je to přitažené za vlasy. Nebudu ani mluvit o tom, jaký je případný morální dopad na slabší duše.
Je strašná škoda, že je snímek takový nevyrovnaný. Kdyby byl celý jako ta prostřední pasáž v autě, bylo by to něco neskutečného, ale takhle se jedná o film, který má naprosto skvělou jednu část, ale v úvodu a v závěru prostě selhává. Nezachrání to ani afro Halle Berry, které začne být po nějaké době iritující. Za ten střed by si film zasloužil nadprůměr, ale snímek se musí hodnotit jako celek a jako celek to je průměr. Více méně.
O FILMU
Scenárista Richard D'Ovidio napsal scénář filmu poté, co jeho žena zaslechla v rozhlasovém zpravodajství reportáž o telefonních centrech pro tísňová volání. „Ten příběh mě zaujal a chtěl jsem zjistit více,“ vysvětluje D'Ovidio. „Uvědomil jsem si, že jsme z tohoto prostředí ještě neviděli žádný film ani seriál. Veřejnost o této profesi a o tom, s čím se denně setkávají, ví velice málo. Občas jen zaslechneme nahrávku takového hovoru ve zprávách, ale málokdy víme, kdo vlastně hovor přijal nebo jaké kroky podnikl nebo co v průběhu hovoru prožíval.“
D'Ovidio strávil čas v losangeleském telefonním centru, kde seděl společně s operátory a naslouchal jejich hovorům. „Pokaždé, když někdo zavolal, se mi sevřel žaludek, ale oni byli tak klidní!“ vzpomíná. „Nevěděl jsem, co očekávat, a oni se chovali naprosto profesionálně. Zjistil jsem, že na nich stojí chod celého města. Měli pod kontrolou policii, hasiče, záchranku - nikdo bez nich nikam nevyjel.“
Z nejrůznějších skutečných příběhů pak D'Ovidio dal dohromady příběh, který stavěl na jemu velice blízkém tématu: klaustrofobii. „Chtěl jsem napsat jednoznačný thriller a přišlo mi, že natáčet ho v kufru auta by byl úžasný způsob, jak udržovat napětí.“
Teprve později D'Ovidio zjistil, že jeho příběh má až příliš reálné základy. „Jakési dívce se to skutečně stalo,“ prozrazuje. „Když jsme měli scénář hotový, zašli jsme znovu do telefonního centra a oni nám vyprávěli příběh o dívce, která se ocitla v kufru limuzíny a oni se ji snažili po celém městě najít.“
Není třeba zdůrazňovat, že jakmile se scénář ocitl v rukou produkčních partnerů společnosti Troika Pictures, kteří hledali ten správný film, aby mohli svou společnost rozjet, stal se z něj okamžitě hit. „Když jsem si scénář přečetl, okamžitě jsem si řekl, že to je skvělý thriller a že jde přesně o takový film, jaký hledáme pro náš první projekt,“ popisuje producent Robert Stein.
Jeho produkční partner Michael Helfant rychle rozpoznal potenciál příběhu z diváckého hlediska a také možnost ukázat operátory tísňových linek jako skutečné hrdiny. „V naší společnosti zastávají velice důležitou roli,“ míní Helfant. „Ve filmu zazní výrok, že tísňová centra musejí být velice dobře zabezpečená, protože pokud by se odmlčela, nastanou problémy. Neuvědomuji si, že by někdo natočil celovečerní film, který by se zaměřoval na práci operátora tísňové linky.“
„Znám Roberta a Michaela přes dvacet let a když za mnou přišli s nabídkou spolupráce na tomto projektu, pomyslel jsem si, že je to pro WWE Studios skvělá šance,“ soudí prezident WWE Studios a producent filmu Michael Luisi. „Zrovna jsme navíc s D'Ovidiem spolupracovali na jiném projektu a měli jsme tak jistotu, že pokud nalezneme správného režiséra a herce, bude Tísňová linka něčím skutečně výjimečným.“
Nalezení toho pravého režiséra bylo pro tento snímek důležité, protože bylo třeba zajistit, aby se jednalo o komerčně použitelný napínavý film, ale současně také o autentický pohled na práci tísňových linek, podpořený skvělými hereckými výkony. Producent Bradley Gallo říká, že to vše hovořilo pro režiséra Brada Andersona. „Kde najdete nezávislého režiséra, který dokáže z herců dostat potřebné výkony, zvládne pochmurný příběh a dokáže z toho všeho učinit komerčně úspěšný film? Právě někoho takového jsme hledali, a Brad je pro to jako stvořený. Dokáže točit lehkovážné filmy jako Příští stanice ráj, má zkušenosti s hororem z filmu Session 9 a dokáže natočit i charakterní film jako Mechanik. Pak jsme se s ním sešli, je to celkem vážný člověk, a zeptali jsme se ho, jak by si ten film představoval on. A on nám popsal naprosto přesně to, o čem jsme sami přemýšleli, a to nám vyrazilo dech. Bylo to prostě jasné.“
„Přečetl jsem si scénář a hodně mě zaujala jeho originalita a svět, ve kterém se odehrává,“ prozrazuje Brad Anderson. „Hovory na tísňové linky mě vždycky fascinovaly. Občas je slyšíme, ale nikdy nevíme, jaké mají pozadí. Dostanou se k nám jen útržky. Tenhle film zodpoví velkou část otázek.“
Jednalo se také o šanci vyzkoušet si schopnosti budovat napětí v poměrně unikátních podmínkách. „Většina příběhu se odehrává v rámci jediného dne, několika hodin. Je to téměř příběh v reálném čase a je velice semknutý, doslova. Většina akce se odehrává v telefonním centru a v kufru auta. Lákala mě šance vyzkoušet si dramatické a vizuální a filmové vyprávění příběhu, který je uzavřený do tak těsných prostor. Byla to velká výzva, ale i proto mě to lákalo.“
Ve filmu Tísňová linka je Jordan špičkovou odbornicí ve svém oboru, ale má smůlu a jeden z jejích hovorů dopadne špatně. Protože nebyla schopna volající zachránit, zanechá to na ní velké následky. Operátor tísňové linky musí mít situaci za každých okolností pod kontrolou, takže se Jordan rozhodne opustit pozici operátorky. Ve své nové pozici, kdy zaučuje nováčky, ale zaslechne hovor od rozrušené dívky, která byla unesena. Operátorka, která se stále ještě zaučuje, má se zvládáním situace velké problémy, a Jordan navzdory osobním výhradám ví, že se musí do celé věci vložit. Nejprve se ale musí vypořádat s vlastními problémy a překonat svou nejistotu.
Producent Robert Stein si vzpomíná na první slova, která mu Michael Helfant řekl o obsazení filmu. „Řekl mi, že v tomhle filmu musí hrát hlavní roli Halle Berry. A byl o tom naprosto skálopevně přesvědčený, že jsme se pustili do dvouletého přesvědčování Halle, aby v našem filmu hrála.“
Berry říká, že ji scénář velice rychle oslovil, ať už jako thriller či jako charakterní kus. „Mám takové filmy velice ráda,“ říká oscarová herečka. „Moc ráda se trochu bojím, ale současně od filmu chci, aby byl inteligentní. Jordan je na vrcholu kariéry. Je jednou z nejlepších operátorek v centru. Je to šťastná dívka, ale pak se něco stane a ona se vydá na poněkud jinou cestu, ta událost jí změní život.“
„Skutečně jsme potřebovali herečku s takovou dávkou talentu, aby zvládla ztvárnit potřebnou citovou bolest,“ říká režisér Brad Anderson. „Halle několikrát navštívila telefonní centra a skutečně se zajímala o tamní operátory a jejich práci, aby svou postavu mohla správně vystavět. Vše velice intenzivně studovala.“
Pro Berry byly rozhovory se skutečnými operátory velice cenné i nad rámec jejího běžného postupu při tvorbě postavy a jejího vnitřního života. „Vždycky jsem přemítala, co jsou ti lidé zač a jak vypadají,“ svěřuje se Berry. „A myslím, že to je jeden z prvků, které tenhle film činí divácky zajímavým, protože o takových věcech všichni přemýšlíme. Všichni hloubáme nad tím, jaký asi dotyční podstupují výcvik a jak to dělají, že i pod takovým tlakem dokážou zachovat rozvahu a klid.“
Poté, co s účastí na filmu souhlasila Halle Berry, se tvůrcům filmu splnily jejich sny podruhé, když roli Casey s nadšením přijala Abigail Breslin. „Je pro tuhle roli dokonalá,“ míní Helfant. „Myslím, že diváci tu Abby uvidí takovou, jakou ji dosud neznali.“
„Setkal jsem se s několika herečkami, které jsme pro roli Casey zvažovali, ale když jsem poznal Abigail, viděl jsem, že je velice motivovaná,“ říká Brad Anderson. „Skutečně chápala bezmocnost té postavy a její strach z těsných prostor.“
Pro Casey její den začíná jako v případě každého jiného obyčejného teenagera: bezstarostnou cestou do obchodního domu v doprovodu kamarádky. Když se rozloučí a Casey se vydá ke svému autu, je náhle napadena, omámena a vhozena do kufru útočníkova auta. Jakmile se znovu probere, začne panikařit a má hrůzu ze stísněného a neznámého, temného prostoru, ve kterém se ocitla. Ale současně se vzpamatuje natolik, aby si uvědomila, že se nachází v jedoucím autě a zoufale potřebuje pomoc. Najde mobilní telefon své kamarádky - který si dotyčná zapomněla a Casey si toho shodou okolností všimla - a zavolá na tísňovou linku.
„Casey je rozhodně zcela jiná postava, než jaké jsem dosud ztvárnila,“ prohlašuje Breslin, která se proslavila filmem Malá Miss Sunshine. „Šlo o velice dramatickou roli a to byl jeden z důvodů, proč jsem se na tomhle filmu chtěla tak moc podílet - právě proto, že se tak odlišovala.“
V roli Casey na ni čekala nejen spousta křiku a vypjatých telefonních hovorů, ale také nutnost hrát svou roli v kufru automobilu. „Je to poměrně děsivé,“ přiznává Breslin. „Kupodivu jsem nečekala, že je tam taková tma. Oči se na ni nedokáží tak docela přizpůsobit. Ale všichni k tomu přistupovali velice citlivě. Ve skutečnosti se ve filmu ocitám ve dvou kufrech, v Camry a v Lincolnu. Lincoln je rozhodně mnohem příjemnější: má větší a trochu pohodlnější kufr, ale-“ dodává se smíchem, „v Camry jsou zase v kufru držáky na pití!“
Berry nešetří na adresu Breslin slovy chvály. „Je to pozoruhodná herečka,“ míní Berry. „Sledovala jsem ji, jak tři dny po sobě tráví v kufru automobilu a přesto podává fascinující výkony. Je citlivá, má skvělou představivost a je to naprostá profesionálka. V podstatě je to taková živá definice skutečné herečky. Nemohu ji více vynachválit. Má před sebou opravdu skvělou budoucnost.“
Breslin se o své filmové zachránkyni vyjadřuje neméně obdivně. „Byla prostě úžasná,“ říká Breslin o Berry. „Je hrozně milá a je to úžasná herečka, takže bylo velice vzrušující s ní spolupracovat.“
Po obsazení Berry a Breslin museli tvůrci filmu obsadit také svého padoucha. Roli nakonec získal Michael Eklund. Anderson už s Eklundem v minulosti spolupracoval na jedné epizodě seriálu Hranice nemožného a věděl, že se pro tuto roli dokonale hodí. „Potřebovali jsme někoho, kdo dokáže zahrát roli trpícího psychopata a nezalekne se jí. Michael je schopen dostat se svým postavám pod kůži. Věděl jsem, že dokáže svému psychotickému zabijákovi nejen vdechnout život, ale že dokáže zařídit i to, aby diváky dokázal oslovit.“
Anderson se domníval, že Eklund bude pro tuto roli dokonalý, ale potřeboval na svou stranu získat ostatní členy tvůrčího týmu. „Chtěl jsem tu roli a potřeboval jsem tvůrcům filmu prokázat, že jsem pro ni ten pravý,“ vzpomíná Eklund. „Musel jsem jít na konkurz, takže jsem v podstatě natočil krátký film o své postavě a poslal jim ho. O šest týdnů později jsem natáčel.“
„Když jsme začali Tísňovou linku obsazovat, Eklund byl pro tuhle roli naprosto jednoznačně dokonalý,“ popisuje jeho obsazení Luisi. „Předtím už ve filmech WWE Studios hrál a já měl celou dobu dojem, že pokud dostane tu správnou roli, odvede úžasný výkon - a přesně to v Tísňové lince udělal.“
„Je to rodinný typ, ve svém okolí velice respektovaný, ale na druhou stranu je to sériový vrah s fetišem,“ popisuje svou postavu Eklund. „Velice 'počestná', ale současně temná a narušená osoba. Ta postava mě lákala svou mnohovrstevnatostí.“ Jde o tak psychicky narušenou osobu, že se Eklund musel velice intenzivně snažit, aby se dokázal do uvažování své postavy vžít. „Mám v hlavě jakousi mapu, která mě vede po cestách jeho nejrůznějších emocí. Není to snadné, ale je to velká zábava.“
Proces obsazování filmu také jeho tvůrce přivedl k Morrisovi Chestnutovi v roli snaživého přítele Jordan, mimo jiné policisty, a také k Davidovi Otungovi, který ztvárňuje jeho velice nadšeného kolegu, snažícího se pomoci Jordan nalézt Casey. Hvězda seriálu Rodina Sopránů, Michael Imperioli, dostal roli řidiče limuzíny, jehož život se protne s únoscovým. „Brad velice jasně říká, co po vás chce,“ popisuje Imperioli spolupráci s režisérem Bradem Andersonem. „Má velice pozoruhodný vizuální smysl. Udivuje mě také, jak rychle dokáže připravit komplikované scény a pohybovat se mezi nimi, aniž by vše ztrácelo na energičnosti.“
Breslin svého režiséra shrnuje slovem „úžasný“. „Moc ráda s ním spolupracuji,“ říká. „Je velice specifický a přesně ví, co chce, ale nechá vás zkoušet různé jiné věci a je velice otevřený diskusi. Je velmi klidný, nikdy nevyvádí, což je opravdu příjemné, mít za sebou někoho, kdo stojí celou dobu oběma nohama pevně na zemi. Točíme velice náročné scény a také velice emotivní, a je občas velice těžké se dostat do správného citového rozpoložení. Takže mít k tomu režiséra, který si to uvědomuje a velice dbá na to, co všichni potřebují a o čem přemýšlejí je prostě úžasné.“
Klíčem k efektivitě Tísňové linky je dvojí realismus snímku: to, čím prochází Casey, a realita telefonního centra, kde pracuje Jordan. „Tyhle scény jsme skutečně natáčeli v kufru auta, takže jsme byli schopni diváka vtáhnout do jejího prostoru a vnímat její klaustrofobii a strach,“ říká Brad Anderson o scénách únosu s Breslin.
„Únos probíhá v reálném čase, takže jsme chtěli, aby vypadal co nejrealističtěji a nevytrhával tak diváky z děje,“ míní producent Jeff Graup. „Opravdu jsme toužili po tom, aby diváci co nejintenzivněji cítili to, co cítí Casey, tedy blížící se hrozbu. Brad je pro takovou atmosféru skvělý, protože se jedná o film, kde chceme, aby se diváci cítili stejně nepříjemně jako my, když jsme četli scénář.“
Za tímto účelem byly automobilové kufry, ve kterých se natáčelo, vybaveny odnímatelnými částmi, aby bylo možné kamery umístit přesně tam, kam bylo třeba. Za účelem posílení pocitu klaustrofobické intimity byly také použity speciální objektivy. S ohledem na realističnost volil Anderson uvolněný styl ručně držené kamery. „Nesnažím se kameru posadit na jedno místo. Nechávám akci, aby kameru vedla, místo abych to dělal naopak, a snažím se, aby vše působilo spontánně. Řekl bych, že nejsnazší způsob, jak vzhled filmu popsat, by bylo označit náš styl natáčení jako dokumentární. Současně vše natáčíme se specifickým nastavením závěrky, díky čemuž vše působí velice akčně, protože osmdesát procent celého příběhu, od okamžiku, kdy je Abbyina postava unesena, až do samotného konce, je v podstatě jen souvislé a stále se stupňující napětí a drama. Vše je stále šílenější, takže jsme se snažili o to, aby to podoba filmu reflektovala.“
Co se týče zobrazení telefonního centra, rušné místnosti, plné pracovních konzolí, byla vysokou prioritou autentičnost. Tvůrci filmu několikrát navštívili dvě telefonní centra tísňových linek v Los Angeles. „Strávili jsme tam všichni obrovskou spoustu času, abychom měli jistotu, že vše po technické stránce zachytíme správně,“ popisuje producent Bradley Gallo.
„Způsob, jakým bude prezentováno telefonní centrum tísňové linky, pro nás byl velice důležitý,“ prohlašuje o zachycení skutečné atmosféry telefonního centra producent Jeff Graup. „Jde o místo, které se nikdy v žádném filmu neobjevilo. Každý někdy na tísňovou linku volal nebo zná někoho, kdo tak učinil, ale nikdo doopravdy neví, jak to tam vypadá nebo jak to celé funguje. Chtěli jsme zajistit, aby vše dokonale odráželo skutečnost, od klidu až po stres.“
Výtvarník Franco-Giacomo Carbone vytvořil kopii telefonního centra v kancelářských prostorách v kalifornském Thousand Oaks, které byly dostatečně velké na to, aby se do nich vešly kompletní kulisy včetně více než dvanácti pracovišť operátorů a spousty monitorů, jaké bychom nalezli ve skutečném telefonním centru. Pro vytvoření rušné atmosféry bylo využito osmdesáti statistů.
Společnost Playback Technologies byla požádána o zajištění autenticity všech displejů a monitorů. „Máme tým, zodpovědný za to, že se na monitorech objeví přesně to, co na nich má být,“ říká prezident Playback Technologies Steve Irwin. „A přes celkový velký počet monitorů se je snažíme mít všechny zapnuté a snažíme se o to, aby celá místnost fungovala jako skutečné telefonní centrum tísňové linky. Jedním z našich úkolů je zajistit, aby HD kamery Arriflex mohly všechny monitory správně snímat, takže hlídáme barevnou teplotu, expozici, zda monitory budou na záznamu blikat, to vše máme pod kontrolou. Spolupracujeme s kameramanem filmu na tom, aby vše vypadalo tak dobře, jak to jen je možné.“
Anderson také zmiňuje význam kulis telefonního centra pro citový náboj celého snímku. „Bylo náročné vše vytvořit v takovém rozsahu, jaký pro tyto scény potřebujeme. Velká část toho, co zde Halle řeší, se odehrává u jednoho stolu s telefonem a počítačem, ale navzdory tomu jsme chtěli natáčet v prostředí, kde můžete s kamerou odjet dál a uvědomíte si, v jak rozsáhlých prostorách se nacházíte, že nejste v obyčejné kanceláři. Telefonní centrum jsme vytvořili tak velké, jaká skutečně bývají, a máme v něm všechny hračky, jak se říká - monitory a obří nástěnné obrazovky a věci, které nám pomáhají zvýšit atmosféru naléhavosti. Jedná se o největší kulisy, mezi kterými se v našem filmu ocitáme, a chtěli jsme, aby všechny detaily odpovídaly.“
Štáb proto nejen vše konzultoval se skutečným zkušeným operátorem tísňové linky, ale dokonce některé z nich využil i přímo pro natáčení. „Vše ve snaze pokusit se o maximální autenticitu, o realističnost,“ říká Anderson.
Tvůrci filmu Tísňová linka chtějí ve finále samozřejmě především pobavit diváky příběhem, který je nejen nabitý vzrušením, ale zabývá se také tématy spasení a boje za své zájmy. „Abigailina postava je ohromná slušňačka, kterou by ani nenapadlo dělat něco, co se dělat nemá, a musí to překonat a bojovat o sebe do té míry, že je nucena čelit vrahovi,“ míní producent Bradley Gallo. „Tato proměna je pozoruhodným námětem. A Halle představuje postavu, která během hovoru o jednu dívku přišla, je tím sužována a musí se spasit jiným telefonátem.“
Scenáristovi Richardovi D'Ovidiovi se líbí skutečnost, že je Tísňová linka o to poutavější, protože jsou středem její pozornosti ženy. „Ženy jsou vždy ty zachraňované a mně se zamlouvalo, že naše dvě hrdinky musejí zachránit samy sebe a jedna druhou navzájem, jestli mi rozumíte,“ říká D'Ovidio. „Celá řada operátorů tísňových linek jsou ženy, a jsou houževnaté, silné, nezdolné, a sledovat to je velice působivé.“
Ocenění:
Razzies
2013 - Halle Berry (Nejhorší herečka) (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Dana Černá - Halle Berry (Jordan Turnerová), Viktorie Taberyová - Abigail Breslin (Casey Welsonová), Ivan Jiřík - Michael Eklund (Michael Foster), Zbyšek Horák - Morris Chestnut (Paul Phillips + titulky), Dana Syslová - Roma Maffia (Maddy), Jakub Saic - David Otunga (Jake Devans), Veronika Mudrová - Denise Dowse (Flora) + Justina Machado (Rachel Fosterová) + Jenna Lamia (Brooke) + Alisa Hensley (matka), Klára Jandová - Evie Louise Thompson (Leah Templetonová) + Ella Rae Peck (Autumn) + Tara Platt (zaškolující se nováček), Ivo Novák - Michael Imperioli (Alan Denado), Svatopluk Schuller
Překlad: Martin Massaniec
Zvuk: Matěj Večeřa
Produkce: Markéta Kratochvílová
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Markéty Kratochvílové, studio Budíkov pro Magic Box 2013
2.DABING (Nova, Prima)
V českém znění: Sabina Laurinová - Halle Berry (Jordan Turnerová), Terezie Taberyová - Abigail Breslin (Casey Welsonová), Ivan Jiřík - Michael Eklund (Michael Foster), Marek Holý - Morris Chestnut (Paul Phillips), Irena Hrubá - Roma Maffia (Maddy), Ivo Hrbáč - David Otunga (Jake Devans), Vlasta Žehrová - Denise Dowse (Flora), Bohdan Tůma - Michael Imperioli (Alan Denado), Jana Páleníčková, Anna Suchánková, Radka Stupková, Petr Pospíchal, Viktor Dvořák, Irena Máchová, Pavel Šrom, Zdeněk Podhůrský a další
Překlad: Tamara Vosecká
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Martin Odehnal, Pavla Draxlerová
Dialogy: Zdeněk Podhůrský
Režie: Petr Pospíchal
Vyrobila: Cet 21 s.r.o. ve studiu Barrandov 2015
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.5.2013 Falcon
Premiéra USA: 15.3.2013 TriStar Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 9.10.2013 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 9.10.2013 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 672 972
Tržby celkem - $ 68 572 378
Návštěvnost v ČR 14 630
Náklady (Rozpočet) - $ 13 000 000
„Všechno to začalo jedním telefonátem“
OBSAH
Tísňová linka je bravurně natočený napínavý thriller s okouzlující Halle Berry v hlavní roli. Její Jordan je zkušená operátorka tísňové linky, které změní život volání zoufalé dívky, jež se právě stala obětí únosu. Pro ni je telefonické spojení s tísňovou linkou jedinou nadějí a slova pronášená klidným a rozvážným hlasem ženy na druhém konci telefonu ji dodávají odvahu. Operátorka se rozhodne na vlastní pěst zachránit dívku a postavit se tváří tvář vrahovi, s nímž se v minulosti bohužel již setkala.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Vzato kolem a kolem, Tísňová linka je jednoduchý a přímočarý thriller, ve kterém není na místě hledat žádnou sofistikovanost, ovšem to mu nijak neubírá na kvalitě, neboť i v té své jednoduchosti funguje skvěle. Atmosféra houstne, oběť zvyšuje tóninu křiku, operátorovi raší kapky potu na čele a sériovému vrahu dochází trpělivost i slitování. Hon má své grády, informace se odhalují pomalu, ale jistě a mě se hlavně líbilo vykreslení náročnosti práce bezpečnostních složek. (H34D) 4*
Žánrově čistý thriller s rychlým spádem a nádherně přímočarým dějem, který jde až ve finále příliš do hloubky (vrahovy mysli). Informace o hrdince jsou omezené na ty, které potřebujeme znát kvůli pracovní linii vyprávění. Zbývající záchytné body k identifikaci s protagonistkou zajišťuje Halle Berry svým přesvědčivým ztvárněním ženy křehké, ale odhodlané. Linie osobní je pak do té pracovní šikovně implementována (díky čemu může být film zároveň ódou na práci telefonních operátorek i policistů) a zbytečně se nedere do popředí. Důvod, proč se film pohybuje jen těsně nad hranicí průměru, bych neviděl ve scénáři, který postavám předepisuje jakž takž rozumné jednání. Samozřejmě s ohledem na požadavky žánru, tzn. – aby nám mohl být nabídnut očekávaný typ divácké slasti, protagonistka se musí alespoň jednou zachovat poněkud hloupě. Z „pouze“ uspokojivé úrovně filmu bych vinil režiséra. Anderson sice dokáže vystavět napínavou scénu s vlastní gradací, ale potíže mu dělá kontinuální stupňování napětí napříč filmem, který ve výsledku funguje na způsob několika pospojovaných seriálových epizod. Má více dramatických vrcholů a několikrát začíná jakoby nanovo, což je při jeho střídmé stopáži a high concept premise rozhodně škoda. Souvisí to rovněž s nemožností emocionálního napojení na oběť, o které toho zvíme strašně málo. V libovolném slasheru by byla jen jedním z vrahových předkrmů před final girl (otázka, kdo je vlastně final girl, a jak film využívá slasherové schéma, je v souvislosti s Tísňovou linkou možná nejinspirativnější). S Jordan můžeme soucítit a pociťovat stejnou bezmoc jako ona, ale strach o její život po většinu filmu mít nemusíme, protože jí reálně nic nehrozí. Tím Tísňová linka připomíná Okno do dvora, jehož hrdina byl odkázaný na to, co viděl, stejně jako si Jordan musí vystačit s tím, co slyší. Nápaditá práce se zvukovou stopou (na způsob Rozhovoru nebo Výstřelu) se bohužel nekoná, ale to už bych od nízkorozpočtové žánrovky chtěl opravdu moc. 70% (Matty) 3*
Andersonův thriller lze připodobnit k situaci, kdy rozjetí z kopce vjedete na lyžích na nezamrzlé jezero - chvíli po něm ladně pojedete jako by voda byla sněhová pokrývka (první dvě adrenalinové třetiny, které svým tempem nenechávají čas přemýšlet nad hloubkami scénáristických děr), načež ztratíte rychlost a fyzikální zákony vás začnou stahovat pod hladinu (pitomý zbytek, kdy operátorka zapomněla na slova jako odpovědnost, bezpečnost, či profesionalita a autoři na příběhovou střízlivost, jenž by vyvrcholení slušela mnohem víc). Nutno napsat, že operátorka Jordan je u amerického ekvivalentu naší 112 úžasně flexibilní a kdybych snad někdy volal kvůli výsledkům kriketu a omylem se dovolal k ní, ona by mi je určitě řekla.. K afru její představitelky mám jen to, že kdyby přišla do kadeřnictví společně s Bobby Farrellem z Boney M, už žádný jiný zákazník by se tam nevlezl a sušáky na hlavu by musely mít průměr pivovarnického sudu.. (Gilmour93* 3*
VELKÁ RECENZE
Nikdy se nenechte zlákat trailerem a následně se nenechte zmást k tomu, abyste si mysleli, že film, který v traileru vypadá tak skvěle, bude i výborný jako celovečerák. Tvůrci tohle dokážou velmi často a „Tísňová linka“ je přesně takovým příkladem. Trailer je skvělý. Je akční, sestříhaný rychle, je napínavý, ukazuje nám, že to bude skutečně skvělá podívaná, ale tohle je trailer, ten má upoutat. Jeho největší problém je však skutečnost, že nám řekne celý příběh. Se vším všudy. Vážně. Z traileru si dokážete domyslet celý film, dokonce i to, jak dopadne.
To je špatně. Když se má jednat o upoutávku na film, očekával bych, že nás nadchne, ale ne, že nám bude vyprávět celý příběh. Ten je poměrně jasně daný a v ničem nevybočuje. Jsou v něm všechny klasické nešvary. Hlavní postavy jsou načrtávány dlouho, a přesto jen povšechně, protože zůstávají ploché a pro thrillerovou jízdu, která nás čeká, nejsou jejich charaktery očividně moc důležité. Halle Berry má trauma, její přítel ji podporuje jako zlomená větev, vrah je velká neznámá.
Halley Berry hraje operátorku na lince 911. Co se filmu nemůže vzít, tak to fakt, že dokáže skvěle zaznamenat to, jak je tahle práce psychicky velmi náročná. Právě Jordan Turner, kterou Halle hraje, zvedne telefon, když volá dívka, která má strach o svůj život. Někdo je v jejím domě a asi chce krást. Nebo něco horšího? Linka najednou vypadne, když je pachatel v domě a už odchází. Jordan nenapadne nic lepšího, než zavolat zpátky. Dívka je nalezena o několik dní později mrtvá. Věřte, že nic moc zásadního jsem neprozradil, tohle najdete ve zmiňovaném traileru.
Jordan z toho má trauma, což je pochopitelné, ale nechceme sledovat ženu, která se dostává z psychických problémů, chceme sledovat silnou ženu v akci. A tak se posouváme o půl roku dopředu, kdy sledujeme Jordan, jak zaučuje nováčky. Na lince už přímo nedělá, protože by se z toho mohla zhroutit. Jenže jak už to tak bývá, bude se muset za telefon vrátit, protože jedna její kolegyně ještě není tak zkušená a Jordan je čistě náhodou hned vedle, když nezkušená zvedne telefon dívce, která je unesena a nachází se v zavazadlovém prostoru nějakého auta. V tu chvíli následuje nejlepší a naštěstí poměrně dlouhá část filmu.
Dokud je Jordan na telefonu a snaží se zjistit, co se s dívkou stalo, kde je, kdo ji unesl a proč, je to skutečně adrenalinová, napínavá jízda, kdy jen čekáme, co se stane. Jakmile se ale začne schylovat ke konci a vystoupíme z auta, začíná to být nuda. Hlavní hrdinka se samozřejmě musí pustit do vyšetřování a jen ona může pomoct, jen ona dívku zachrání, nikdo jiný. I když se film pokusil o nový, zajímavý a originální závěr, je to přitažené za vlasy. Nebudu ani mluvit o tom, jaký je případný morální dopad na slabší duše.
Je strašná škoda, že je snímek takový nevyrovnaný. Kdyby byl celý jako ta prostřední pasáž v autě, bylo by to něco neskutečného, ale takhle se jedná o film, který má naprosto skvělou jednu část, ale v úvodu a v závěru prostě selhává. Nezachrání to ani afro Halle Berry, které začne být po nějaké době iritující. Za ten střed by si film zasloužil nadprůměr, ale snímek se musí hodnotit jako celek a jako celek to je průměr. Více méně.
O FILMU
Scenárista Richard D'Ovidio napsal scénář filmu poté, co jeho žena zaslechla v rozhlasovém zpravodajství reportáž o telefonních centrech pro tísňová volání. „Ten příběh mě zaujal a chtěl jsem zjistit více,“ vysvětluje D'Ovidio. „Uvědomil jsem si, že jsme z tohoto prostředí ještě neviděli žádný film ani seriál. Veřejnost o této profesi a o tom, s čím se denně setkávají, ví velice málo. Občas jen zaslechneme nahrávku takového hovoru ve zprávách, ale málokdy víme, kdo vlastně hovor přijal nebo jaké kroky podnikl nebo co v průběhu hovoru prožíval.“
D'Ovidio strávil čas v losangeleském telefonním centru, kde seděl společně s operátory a naslouchal jejich hovorům. „Pokaždé, když někdo zavolal, se mi sevřel žaludek, ale oni byli tak klidní!“ vzpomíná. „Nevěděl jsem, co očekávat, a oni se chovali naprosto profesionálně. Zjistil jsem, že na nich stojí chod celého města. Měli pod kontrolou policii, hasiče, záchranku - nikdo bez nich nikam nevyjel.“
Z nejrůznějších skutečných příběhů pak D'Ovidio dal dohromady příběh, který stavěl na jemu velice blízkém tématu: klaustrofobii. „Chtěl jsem napsat jednoznačný thriller a přišlo mi, že natáčet ho v kufru auta by byl úžasný způsob, jak udržovat napětí.“
Teprve později D'Ovidio zjistil, že jeho příběh má až příliš reálné základy. „Jakési dívce se to skutečně stalo,“ prozrazuje. „Když jsme měli scénář hotový, zašli jsme znovu do telefonního centra a oni nám vyprávěli příběh o dívce, která se ocitla v kufru limuzíny a oni se ji snažili po celém městě najít.“
Není třeba zdůrazňovat, že jakmile se scénář ocitl v rukou produkčních partnerů společnosti Troika Pictures, kteří hledali ten správný film, aby mohli svou společnost rozjet, stal se z něj okamžitě hit. „Když jsem si scénář přečetl, okamžitě jsem si řekl, že to je skvělý thriller a že jde přesně o takový film, jaký hledáme pro náš první projekt,“ popisuje producent Robert Stein.
Jeho produkční partner Michael Helfant rychle rozpoznal potenciál příběhu z diváckého hlediska a také možnost ukázat operátory tísňových linek jako skutečné hrdiny. „V naší společnosti zastávají velice důležitou roli,“ míní Helfant. „Ve filmu zazní výrok, že tísňová centra musejí být velice dobře zabezpečená, protože pokud by se odmlčela, nastanou problémy. Neuvědomuji si, že by někdo natočil celovečerní film, který by se zaměřoval na práci operátora tísňové linky.“
„Znám Roberta a Michaela přes dvacet let a když za mnou přišli s nabídkou spolupráce na tomto projektu, pomyslel jsem si, že je to pro WWE Studios skvělá šance,“ soudí prezident WWE Studios a producent filmu Michael Luisi. „Zrovna jsme navíc s D'Ovidiem spolupracovali na jiném projektu a měli jsme tak jistotu, že pokud nalezneme správného režiséra a herce, bude Tísňová linka něčím skutečně výjimečným.“
Nalezení toho pravého režiséra bylo pro tento snímek důležité, protože bylo třeba zajistit, aby se jednalo o komerčně použitelný napínavý film, ale současně také o autentický pohled na práci tísňových linek, podpořený skvělými hereckými výkony. Producent Bradley Gallo říká, že to vše hovořilo pro režiséra Brada Andersona. „Kde najdete nezávislého režiséra, který dokáže z herců dostat potřebné výkony, zvládne pochmurný příběh a dokáže z toho všeho učinit komerčně úspěšný film? Právě někoho takového jsme hledali, a Brad je pro to jako stvořený. Dokáže točit lehkovážné filmy jako Příští stanice ráj, má zkušenosti s hororem z filmu Session 9 a dokáže natočit i charakterní film jako Mechanik. Pak jsme se s ním sešli, je to celkem vážný člověk, a zeptali jsme se ho, jak by si ten film představoval on. A on nám popsal naprosto přesně to, o čem jsme sami přemýšleli, a to nám vyrazilo dech. Bylo to prostě jasné.“
„Přečetl jsem si scénář a hodně mě zaujala jeho originalita a svět, ve kterém se odehrává,“ prozrazuje Brad Anderson. „Hovory na tísňové linky mě vždycky fascinovaly. Občas je slyšíme, ale nikdy nevíme, jaké mají pozadí. Dostanou se k nám jen útržky. Tenhle film zodpoví velkou část otázek.“
Jednalo se také o šanci vyzkoušet si schopnosti budovat napětí v poměrně unikátních podmínkách. „Většina příběhu se odehrává v rámci jediného dne, několika hodin. Je to téměř příběh v reálném čase a je velice semknutý, doslova. Většina akce se odehrává v telefonním centru a v kufru auta. Lákala mě šance vyzkoušet si dramatické a vizuální a filmové vyprávění příběhu, který je uzavřený do tak těsných prostor. Byla to velká výzva, ale i proto mě to lákalo.“
Ve filmu Tísňová linka je Jordan špičkovou odbornicí ve svém oboru, ale má smůlu a jeden z jejích hovorů dopadne špatně. Protože nebyla schopna volající zachránit, zanechá to na ní velké následky. Operátor tísňové linky musí mít situaci za každých okolností pod kontrolou, takže se Jordan rozhodne opustit pozici operátorky. Ve své nové pozici, kdy zaučuje nováčky, ale zaslechne hovor od rozrušené dívky, která byla unesena. Operátorka, která se stále ještě zaučuje, má se zvládáním situace velké problémy, a Jordan navzdory osobním výhradám ví, že se musí do celé věci vložit. Nejprve se ale musí vypořádat s vlastními problémy a překonat svou nejistotu.
Producent Robert Stein si vzpomíná na první slova, která mu Michael Helfant řekl o obsazení filmu. „Řekl mi, že v tomhle filmu musí hrát hlavní roli Halle Berry. A byl o tom naprosto skálopevně přesvědčený, že jsme se pustili do dvouletého přesvědčování Halle, aby v našem filmu hrála.“
Berry říká, že ji scénář velice rychle oslovil, ať už jako thriller či jako charakterní kus. „Mám takové filmy velice ráda,“ říká oscarová herečka. „Moc ráda se trochu bojím, ale současně od filmu chci, aby byl inteligentní. Jordan je na vrcholu kariéry. Je jednou z nejlepších operátorek v centru. Je to šťastná dívka, ale pak se něco stane a ona se vydá na poněkud jinou cestu, ta událost jí změní život.“
„Skutečně jsme potřebovali herečku s takovou dávkou talentu, aby zvládla ztvárnit potřebnou citovou bolest,“ říká režisér Brad Anderson. „Halle několikrát navštívila telefonní centra a skutečně se zajímala o tamní operátory a jejich práci, aby svou postavu mohla správně vystavět. Vše velice intenzivně studovala.“
Pro Berry byly rozhovory se skutečnými operátory velice cenné i nad rámec jejího běžného postupu při tvorbě postavy a jejího vnitřního života. „Vždycky jsem přemítala, co jsou ti lidé zač a jak vypadají,“ svěřuje se Berry. „A myslím, že to je jeden z prvků, které tenhle film činí divácky zajímavým, protože o takových věcech všichni přemýšlíme. Všichni hloubáme nad tím, jaký asi dotyční podstupují výcvik a jak to dělají, že i pod takovým tlakem dokážou zachovat rozvahu a klid.“
Poté, co s účastí na filmu souhlasila Halle Berry, se tvůrcům filmu splnily jejich sny podruhé, když roli Casey s nadšením přijala Abigail Breslin. „Je pro tuhle roli dokonalá,“ míní Helfant. „Myslím, že diváci tu Abby uvidí takovou, jakou ji dosud neznali.“
„Setkal jsem se s několika herečkami, které jsme pro roli Casey zvažovali, ale když jsem poznal Abigail, viděl jsem, že je velice motivovaná,“ říká Brad Anderson. „Skutečně chápala bezmocnost té postavy a její strach z těsných prostor.“
Pro Casey její den začíná jako v případě každého jiného obyčejného teenagera: bezstarostnou cestou do obchodního domu v doprovodu kamarádky. Když se rozloučí a Casey se vydá ke svému autu, je náhle napadena, omámena a vhozena do kufru útočníkova auta. Jakmile se znovu probere, začne panikařit a má hrůzu ze stísněného a neznámého, temného prostoru, ve kterém se ocitla. Ale současně se vzpamatuje natolik, aby si uvědomila, že se nachází v jedoucím autě a zoufale potřebuje pomoc. Najde mobilní telefon své kamarádky - který si dotyčná zapomněla a Casey si toho shodou okolností všimla - a zavolá na tísňovou linku.
„Casey je rozhodně zcela jiná postava, než jaké jsem dosud ztvárnila,“ prohlašuje Breslin, která se proslavila filmem Malá Miss Sunshine. „Šlo o velice dramatickou roli a to byl jeden z důvodů, proč jsem se na tomhle filmu chtěla tak moc podílet - právě proto, že se tak odlišovala.“
V roli Casey na ni čekala nejen spousta křiku a vypjatých telefonních hovorů, ale také nutnost hrát svou roli v kufru automobilu. „Je to poměrně děsivé,“ přiznává Breslin. „Kupodivu jsem nečekala, že je tam taková tma. Oči se na ni nedokáží tak docela přizpůsobit. Ale všichni k tomu přistupovali velice citlivě. Ve skutečnosti se ve filmu ocitám ve dvou kufrech, v Camry a v Lincolnu. Lincoln je rozhodně mnohem příjemnější: má větší a trochu pohodlnější kufr, ale-“ dodává se smíchem, „v Camry jsou zase v kufru držáky na pití!“
Berry nešetří na adresu Breslin slovy chvály. „Je to pozoruhodná herečka,“ míní Berry. „Sledovala jsem ji, jak tři dny po sobě tráví v kufru automobilu a přesto podává fascinující výkony. Je citlivá, má skvělou představivost a je to naprostá profesionálka. V podstatě je to taková živá definice skutečné herečky. Nemohu ji více vynachválit. Má před sebou opravdu skvělou budoucnost.“
Breslin se o své filmové zachránkyni vyjadřuje neméně obdivně. „Byla prostě úžasná,“ říká Breslin o Berry. „Je hrozně milá a je to úžasná herečka, takže bylo velice vzrušující s ní spolupracovat.“
Po obsazení Berry a Breslin museli tvůrci filmu obsadit také svého padoucha. Roli nakonec získal Michael Eklund. Anderson už s Eklundem v minulosti spolupracoval na jedné epizodě seriálu Hranice nemožného a věděl, že se pro tuto roli dokonale hodí. „Potřebovali jsme někoho, kdo dokáže zahrát roli trpícího psychopata a nezalekne se jí. Michael je schopen dostat se svým postavám pod kůži. Věděl jsem, že dokáže svému psychotickému zabijákovi nejen vdechnout život, ale že dokáže zařídit i to, aby diváky dokázal oslovit.“
Anderson se domníval, že Eklund bude pro tuto roli dokonalý, ale potřeboval na svou stranu získat ostatní členy tvůrčího týmu. „Chtěl jsem tu roli a potřeboval jsem tvůrcům filmu prokázat, že jsem pro ni ten pravý,“ vzpomíná Eklund. „Musel jsem jít na konkurz, takže jsem v podstatě natočil krátký film o své postavě a poslal jim ho. O šest týdnů později jsem natáčel.“
„Když jsme začali Tísňovou linku obsazovat, Eklund byl pro tuhle roli naprosto jednoznačně dokonalý,“ popisuje jeho obsazení Luisi. „Předtím už ve filmech WWE Studios hrál a já měl celou dobu dojem, že pokud dostane tu správnou roli, odvede úžasný výkon - a přesně to v Tísňové lince udělal.“
„Je to rodinný typ, ve svém okolí velice respektovaný, ale na druhou stranu je to sériový vrah s fetišem,“ popisuje svou postavu Eklund. „Velice 'počestná', ale současně temná a narušená osoba. Ta postava mě lákala svou mnohovrstevnatostí.“ Jde o tak psychicky narušenou osobu, že se Eklund musel velice intenzivně snažit, aby se dokázal do uvažování své postavy vžít. „Mám v hlavě jakousi mapu, která mě vede po cestách jeho nejrůznějších emocí. Není to snadné, ale je to velká zábava.“
Proces obsazování filmu také jeho tvůrce přivedl k Morrisovi Chestnutovi v roli snaživého přítele Jordan, mimo jiné policisty, a také k Davidovi Otungovi, který ztvárňuje jeho velice nadšeného kolegu, snažícího se pomoci Jordan nalézt Casey. Hvězda seriálu Rodina Sopránů, Michael Imperioli, dostal roli řidiče limuzíny, jehož život se protne s únoscovým. „Brad velice jasně říká, co po vás chce,“ popisuje Imperioli spolupráci s režisérem Bradem Andersonem. „Má velice pozoruhodný vizuální smysl. Udivuje mě také, jak rychle dokáže připravit komplikované scény a pohybovat se mezi nimi, aniž by vše ztrácelo na energičnosti.“
Breslin svého režiséra shrnuje slovem „úžasný“. „Moc ráda s ním spolupracuji,“ říká. „Je velice specifický a přesně ví, co chce, ale nechá vás zkoušet různé jiné věci a je velice otevřený diskusi. Je velmi klidný, nikdy nevyvádí, což je opravdu příjemné, mít za sebou někoho, kdo stojí celou dobu oběma nohama pevně na zemi. Točíme velice náročné scény a také velice emotivní, a je občas velice těžké se dostat do správného citového rozpoložení. Takže mít k tomu režiséra, který si to uvědomuje a velice dbá na to, co všichni potřebují a o čem přemýšlejí je prostě úžasné.“
Klíčem k efektivitě Tísňové linky je dvojí realismus snímku: to, čím prochází Casey, a realita telefonního centra, kde pracuje Jordan. „Tyhle scény jsme skutečně natáčeli v kufru auta, takže jsme byli schopni diváka vtáhnout do jejího prostoru a vnímat její klaustrofobii a strach,“ říká Brad Anderson o scénách únosu s Breslin.
„Únos probíhá v reálném čase, takže jsme chtěli, aby vypadal co nejrealističtěji a nevytrhával tak diváky z děje,“ míní producent Jeff Graup. „Opravdu jsme toužili po tom, aby diváci co nejintenzivněji cítili to, co cítí Casey, tedy blížící se hrozbu. Brad je pro takovou atmosféru skvělý, protože se jedná o film, kde chceme, aby se diváci cítili stejně nepříjemně jako my, když jsme četli scénář.“
Za tímto účelem byly automobilové kufry, ve kterých se natáčelo, vybaveny odnímatelnými částmi, aby bylo možné kamery umístit přesně tam, kam bylo třeba. Za účelem posílení pocitu klaustrofobické intimity byly také použity speciální objektivy. S ohledem na realističnost volil Anderson uvolněný styl ručně držené kamery. „Nesnažím se kameru posadit na jedno místo. Nechávám akci, aby kameru vedla, místo abych to dělal naopak, a snažím se, aby vše působilo spontánně. Řekl bych, že nejsnazší způsob, jak vzhled filmu popsat, by bylo označit náš styl natáčení jako dokumentární. Současně vše natáčíme se specifickým nastavením závěrky, díky čemuž vše působí velice akčně, protože osmdesát procent celého příběhu, od okamžiku, kdy je Abbyina postava unesena, až do samotného konce, je v podstatě jen souvislé a stále se stupňující napětí a drama. Vše je stále šílenější, takže jsme se snažili o to, aby to podoba filmu reflektovala.“
Co se týče zobrazení telefonního centra, rušné místnosti, plné pracovních konzolí, byla vysokou prioritou autentičnost. Tvůrci filmu několikrát navštívili dvě telefonní centra tísňových linek v Los Angeles. „Strávili jsme tam všichni obrovskou spoustu času, abychom měli jistotu, že vše po technické stránce zachytíme správně,“ popisuje producent Bradley Gallo.
„Způsob, jakým bude prezentováno telefonní centrum tísňové linky, pro nás byl velice důležitý,“ prohlašuje o zachycení skutečné atmosféry telefonního centra producent Jeff Graup. „Jde o místo, které se nikdy v žádném filmu neobjevilo. Každý někdy na tísňovou linku volal nebo zná někoho, kdo tak učinil, ale nikdo doopravdy neví, jak to tam vypadá nebo jak to celé funguje. Chtěli jsme zajistit, aby vše dokonale odráželo skutečnost, od klidu až po stres.“
Výtvarník Franco-Giacomo Carbone vytvořil kopii telefonního centra v kancelářských prostorách v kalifornském Thousand Oaks, které byly dostatečně velké na to, aby se do nich vešly kompletní kulisy včetně více než dvanácti pracovišť operátorů a spousty monitorů, jaké bychom nalezli ve skutečném telefonním centru. Pro vytvoření rušné atmosféry bylo využito osmdesáti statistů.
Společnost Playback Technologies byla požádána o zajištění autenticity všech displejů a monitorů. „Máme tým, zodpovědný za to, že se na monitorech objeví přesně to, co na nich má být,“ říká prezident Playback Technologies Steve Irwin. „A přes celkový velký počet monitorů se je snažíme mít všechny zapnuté a snažíme se o to, aby celá místnost fungovala jako skutečné telefonní centrum tísňové linky. Jedním z našich úkolů je zajistit, aby HD kamery Arriflex mohly všechny monitory správně snímat, takže hlídáme barevnou teplotu, expozici, zda monitory budou na záznamu blikat, to vše máme pod kontrolou. Spolupracujeme s kameramanem filmu na tom, aby vše vypadalo tak dobře, jak to jen je možné.“
Anderson také zmiňuje význam kulis telefonního centra pro citový náboj celého snímku. „Bylo náročné vše vytvořit v takovém rozsahu, jaký pro tyto scény potřebujeme. Velká část toho, co zde Halle řeší, se odehrává u jednoho stolu s telefonem a počítačem, ale navzdory tomu jsme chtěli natáčet v prostředí, kde můžete s kamerou odjet dál a uvědomíte si, v jak rozsáhlých prostorách se nacházíte, že nejste v obyčejné kanceláři. Telefonní centrum jsme vytvořili tak velké, jaká skutečně bývají, a máme v něm všechny hračky, jak se říká - monitory a obří nástěnné obrazovky a věci, které nám pomáhají zvýšit atmosféru naléhavosti. Jedná se o největší kulisy, mezi kterými se v našem filmu ocitáme, a chtěli jsme, aby všechny detaily odpovídaly.“
Štáb proto nejen vše konzultoval se skutečným zkušeným operátorem tísňové linky, ale dokonce některé z nich využil i přímo pro natáčení. „Vše ve snaze pokusit se o maximální autenticitu, o realističnost,“ říká Anderson.
Tvůrci filmu Tísňová linka chtějí ve finále samozřejmě především pobavit diváky příběhem, který je nejen nabitý vzrušením, ale zabývá se také tématy spasení a boje za své zájmy. „Abigailina postava je ohromná slušňačka, kterou by ani nenapadlo dělat něco, co se dělat nemá, a musí to překonat a bojovat o sebe do té míry, že je nucena čelit vrahovi,“ míní producent Bradley Gallo. „Tato proměna je pozoruhodným námětem. A Halle představuje postavu, která během hovoru o jednu dívku přišla, je tím sužována a musí se spasit jiným telefonátem.“
Scenáristovi Richardovi D'Ovidiovi se líbí skutečnost, že je Tísňová linka o to poutavější, protože jsou středem její pozornosti ženy. „Ženy jsou vždy ty zachraňované a mně se zamlouvalo, že naše dvě hrdinky musejí zachránit samy sebe a jedna druhou navzájem, jestli mi rozumíte,“ říká D'Ovidio. „Celá řada operátorů tísňových linek jsou ženy, a jsou houževnaté, silné, nezdolné, a sledovat to je velice působivé.“
Ocenění:
Razzies
2013 - Halle Berry (Nejhorší herečka) (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Dana Černá - Halle Berry (Jordan Turnerová), Viktorie Taberyová - Abigail Breslin (Casey Welsonová), Ivan Jiřík - Michael Eklund (Michael Foster), Zbyšek Horák - Morris Chestnut (Paul Phillips + titulky), Dana Syslová - Roma Maffia (Maddy), Jakub Saic - David Otunga (Jake Devans), Veronika Mudrová - Denise Dowse (Flora) + Justina Machado (Rachel Fosterová) + Jenna Lamia (Brooke) + Alisa Hensley (matka), Klára Jandová - Evie Louise Thompson (Leah Templetonová) + Ella Rae Peck (Autumn) + Tara Platt (zaškolující se nováček), Ivo Novák - Michael Imperioli (Alan Denado), Svatopluk Schuller
Překlad: Martin Massaniec
Zvuk: Matěj Večeřa
Produkce: Markéta Kratochvílová
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Markéty Kratochvílové, studio Budíkov pro Magic Box 2013
2.DABING (Nova, Prima)
V českém znění: Sabina Laurinová - Halle Berry (Jordan Turnerová), Terezie Taberyová - Abigail Breslin (Casey Welsonová), Ivan Jiřík - Michael Eklund (Michael Foster), Marek Holý - Morris Chestnut (Paul Phillips), Irena Hrubá - Roma Maffia (Maddy), Ivo Hrbáč - David Otunga (Jake Devans), Vlasta Žehrová - Denise Dowse (Flora), Bohdan Tůma - Michael Imperioli (Alan Denado), Jana Páleníčková, Anna Suchánková, Radka Stupková, Petr Pospíchal, Viktor Dvořák, Irena Máchová, Pavel Šrom, Zdeněk Podhůrský a další
Překlad: Tamara Vosecká
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Martin Odehnal, Pavla Draxlerová
Dialogy: Zdeněk Podhůrský
Režie: Petr Pospíchal
Vyrobila: Cet 21 s.r.o. ve studiu Barrandov 2015
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.5.2013 Falcon
Premiéra USA: 15.3.2013 TriStar Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 9.10.2013 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 9.10.2013 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 672 972
Tržby celkem - $ 68 572 378
Návštěvnost v ČR 14 630
Náklady (Rozpočet) - $ 13 000 000
Tvůrci a herci
Brad Anderson (Režie), Robert Stein (Produkce), Michael J. Luisi (Produkce), Bradley Gallo (Produkce), Michael A. Helfant (Produkce), Jeffrey Graup (Produkce), John Debney (Hudba), Tom Yatsko (Kamera), Avi Youabian (Střih), Sheila Jaffe (Casting), Vanessa Rodriguez Spencer (Casting), Franco-Giacomo Carbone (Scénografie), Magali Guidasci (Kostýmy), Nerses Gezalyan (Zvuk), Ruth Haney (Masky), Richard D'Ovidio (Scénář), Abigail Breslin (Herec), Halle Berry (Herec), Michael Eklund (Herec), Morris Chestnut (Herec), David Otunga (Herec), Evie Thompson (Herec), Michael Imperioli (Herec), Ella Rae Peck (Herec), Alisa Hensley (Herec), Tara Platt (Herec), Roma Maffia (Herec), Justina Machado (Herec), José Zúniga (Herec), Jacqueline Pinol (Herec), Vicki Davis (Herec),
2013/95/USA/Thriller, Krimi
Zajímavost k filmu
- V scéne, kde vtrhnú policajti do domu únoscu a rozprávajú sa s jeho ženou, je na stole možné vidieť figúrku generála z filmu Malí bojovníci (1998).
- Ve filmech společnosti WWE studios je zvykem, že si ve snímku zahraje zaměstnanec wrestlingové společnosti WWE. Zde si svou vůbec první filmovou premiéru odbyl americký wrestler David Otunga v roli strážníka Devanse.
- Jedná se o první film společnosti WWE studios, který byl nominovaný na filmovou cenu.
- Obľúbeným filmom dua hlavných postáv je americká komédia Dámska jazda (2011).
- Filmovanie snímky prebiehalo v americkom štáte Kalifornia, a to v autentických mestách Los Angeles a Santa Clarita.
- Pracovným názvom snímky bolo označenie The Hive.
- V době uvedení filmu se z hlediska produkce jednalo o nejvýdělečnějším film společnosti WWE studios.
- Halle Berry navštívila během příprav na roli skutečnou centrálu linky 911, kde sledovala tamní pracovníky a dokonce si mohla poslechnout i telefonát, který proběhl rok před natáčením, kdy na linku sama volala ohledně vloupání do jejího domu.
- V čase, keď na režisérskej stoličke sedel Joel Schumacher, bola Halle Berry obsadená do hlavnej úlohy. Po tom, čo ho nahradil Brad Anderson, z nej odstúpila, ale nakoniec sa predsa vrátila.
- V scéne, kde vtrhnú policajti do domu únoscu a rozprávajú sa s jeho ženou, je na stole možné vidieť figúrku generála z filmu Malí bojovníci (1998).
- Ve filmech společnosti WWE studios je zvykem, že si ve snímku zahraje zaměstnanec wrestlingové společnosti WWE. Zde si svou vůbec první filmovou premiéru odbyl americký wrestler David Otunga v roli strážníka Devanse.
- Jedná se o první film společnosti WWE studios, který byl nominovaný na filmovou cenu.
- Obľúbeným filmom dua hlavných postáv je americká komédia Dámska jazda (2011).
- Filmovanie snímky prebiehalo v americkom štáte Kalifornia, a to v autentických mestách Los Angeles a Santa Clarita.
- Pracovným názvom snímky bolo označenie The Hive.
- V době uvedení filmu se z hlediska produkce jednalo o nejvýdělečnějším film společnosti WWE studios.
- Halle Berry navštívila během příprav na roli skutečnou centrálu linky 911, kde sledovala tamní pracovníky a dokonce si mohla poslechnout i telefonát, který proběhl rok před natáčením, kdy na linku sama volala ohledně vloupání do jejího domu.
- V čase, keď na režisérskej stoličke sedel Joel Schumacher, bola Halle Berry obsadená do hlavnej úlohy. Po tom, čo ho nahradil Brad Anderson, z nej odstúpila, ale nakoniec sa predsa vrátila.
Odkazy