Terminál / The Terminal (2004/128/USA/Drama, Komedie, Romantický) 76%
06.03.2018 19:28
JEDNOU VĚTOU
„Tom Hanks v komedii o muži, který vinou byrokratického systému uvízne na několik měsíců v hale newyorského letiště.“
OBSAH
Příběh Viktora Navorského, který přijíždí do New Yorku. Netuší, že během dlouhého letu proběhl v jeho zemi vojenský převrat. Nesmí vstoupit na území USA. Bezprizorní, s pasem neexistující země, musí Viktor Navorski strávit nějakou dobu v tranzitní části Kennedyho letiště a čekat, až v jeho zemi skončí občanská válka. Týdny a měsíce jsou čím dál tím delší. Viktor pomalu objevuje labyrint terminálu - zhuštěný svět plný absurdit, velkorysosti, ctižádosti, zábavy, společenského postavení, ale i romantiky, kterou pozná s překrásnou letuškou Amelií. Pro Viktora však ještě neskončilo uvítání letištním úředníkem Frankem Dixonem, který ho bere jako poruchu v byrokratickém systému, jako problém, který nemůže vyřešit a kterého se zoufale snaží zbavit.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Moc pěkná záležitost. První půle se skvostně zmateným Hanksem a s jeho lahůdkovým přízvukem je velmi vtipná a svižná, love story s letuškou (opravdu nádherná Zeta-Jones) příjemné, její neklišoidní vyústění, jdoucí proti zaběhnutým šablonám, jsem si představoval jinak a jsem rád, že mně Spielberg (potažmo scenárista) překvapil. I ten konec byl v přijatelných mezích, žádné násilné hraní na city se nekonalo (u Spilberga tak typické). A také rozhodně poklona pro realizační tým, který speciálně pro tento film postavil zcela funkční letištní halu, tady klobouk dolů. Malým překvapením pro mně byla slabá finanční odezva u amerického publika, že by hvězdné spojení Hanks-Spielberg už nebylo sázkou na jistotu? Společně s overseas tržbami se Terminal jen tak tak zaplatil....PS: Vzkaz pro golfistu: Nemáš pravdu, hochu :o) Vzhledem k tomu, že cca 50 procent tržby jde provozovatelům kin, tak při výdělku 218 mil. to dělá nějakých sto melounů pro DreamWorks, takže jak říkám - Spielberg asi moc nadšenej nebyl. (Lima) 4*
Tenhle film mi přišel slabý na Spielberga a velmi průměrný na běžnou produkci. První polovina byla úžasná (až na pár drobností), herci a zejména Tom Hanks jsou také výborní, ale co mi na filmu nesedělo je spusta klišé, předvídatelný vývoj všech postav a hlavně to, jak jsou postavy schématicky načrtnuty. Hrdina je hodný chudák, Amélie nestálá krasavice, indický uklízeč je zpočátku nedůvěřivý ale nakonec se obětuje, personál terminálu bude hrdinovi samozřejmě bezmezně pomáhat a šéf bezpečnosti je slizký nelida. Musím říct, že právě tohle schématické nepružné popsání postav mě nakonec nejvíc odradilo od toho, abych dala filmu víc. Nicméně jde o příjemnou nenáročnou podívanou na dlouhé večery, která nepřináši nic nového a řadí se mezi mistrovy nejhorší film (vedle Jurského parku 2, bohužel). (Galadriel) 3*
Kdo by byl řekl, že tento příjemný příběh tvůrce inspiroval pravdivým příběhem Írance Merhana Karimi Nasseriho, který takto podobně dopadl na Pařížském letišti Charlese de Gaulla a žije na něm až do dnes...Terminál je příběh o odvaze, česti a bohůžel všemocné pravdivosti, která ačkoliv může být jakákoliv v tomto příběhu je převážně svízelná. Tom Hanks, obyvatel země s názvem Krakozia, která se nachází na Balkánském poloostrově a nejvíce se podobá dnešnímu Bulharsku dostal na ramena veliké břemeno. On, rodilý Američan, mluvit jazykem, kterým se mluví v údajné Krakozii?...Jak ten jazyk vůbec zní? Chvílemi Rusky, chvílemi Bulharsky, prakticky všelijak, jen aby utvrdila fakt, že pochází z post-komunistické země a řekl bych, že se mu to vydařilo vcelku dobře, od čeho je také slušný herec. Příběh samotný není nikterak komplikovaný, protne se jím prakticky jen síla vůle a láska. Ostatní je nefalšovaná komedie, kterou dozajista Terminál je a velice povedenou i když se zvláštním námětem. --- Pane Sarmane, tam je chlap, který chodí po terminálu v pyžamu. - Vím o tom, já jsem ho tam poslal. (Malarkey) 4*
VELKÁ RECENZE
Tom Hanks jako východoevropský uprchlík, který se bez platného pasu ocitá v USA a je nucen žít v mezinárodním prostoru letiště. Nejnovější komedie Stevena Spielberga jde ve stopách Chyť mě, když to dokážeš. Svým novým filmem Terminál (The Terminal) pokračuje Steven Spielberg v cestě vytyčené Chyť mě, když to dokážeš (Catch Me If You Can)
Svým novým filmem Terminál (The Terminal) pokračuje Steven Spielberg v cestě vytyčené Chyť mě, když to dokážeš (Catch Me If You Can). Čerstvá upoutávka svou jednoznačnou popisností zároveň moc šancí, že by se slavný režisér vymaňoval ze své už poněkud dlouhodobé tvůrčí krize. Ale možná právě to jej inspirovalo k natočení velmi odlehčené a oslazené verze příběhu Merhana Nasseriho.
Nasseri byl íránským uprchlíkem, který v roce 1988 přistál v Paříži, načež mu byl do země odmítnut přístup, neboť mu ukradli pas. Nasseri zároveň nemohl letiště opustit, a tak mu nezbylo, než se stát dlouhodobým obyvatelem terminálu. Ostatně i Ruzyně má podobnou historku.
Spielbergovým hrdinou je jistý Viktor Navorski (Tom Hanks), obyvatel jisté východoevropské republiky Krakózie. Zatímco Navorski letí do USA, ve vlasti se rozhoří válka a země přestane úředně existovat. Navorski se tak na americkém letišti ocitá bez platných cestovních dokladů, a dokud se situace nevyjasní, musí zůstat v terminálu.
Samotný nápad je velmi lákavý. Otázkou zůstává, zda bude hrdina zpracovaný hlouběji, nebo jen na efekt. První upoutávka zatím naznačuje to druhé: Navorski je v úvodu trochu za idiota, následně se zamiluje do letušky (Catherine Zeta-Jones)… nic nového v žánru lepivě teplé komedie na nedělní odpoledne. Jako med teče i klip samotný. Může za to důmyslné podsouvání zvuku, kdy se do aktuálního dialogu v obraze prolneme vždy až o pár sekvencí později. Tom Hanks hrál v režisérově předchozím Chyť mě, když to dokážeš „záporného“ detektiva, v Terminálu je to ale už zase evidentně ten starý dobrý dobrák od kosti a la Forrest Gump.
Spielbergovi na Terminálu pomáhá jeho obvyklý tým stoprocentních profíků: od kamery Janusze Kaminského přes hudbu Johna Williamse po střih Michaela Kahna. Scénář je tentokrát prací Sachi Gervasiho a Jeffa Nathansona. I podle několika málo scén lze vytušit, že i přes zatím nudně nahozenou historku bude Terminál v obraze stejně perfektní, jako ostatní Spielbergovy bijáky. Začíná to být ale také to jediné, kvůli čemu má cenu na tohoto - kdysi objevného - filmaře chodit.
...SKUTEČNOST
Mehran Karimi Nasseri si doopravdy užil. Ostatně, podle příběhu tohoto Iránce byl natočen snímek Terminál s Tomem Hanksem. Nasseri se jako iránský uprchlík snažil dostat do Velké Británie. Dokonce do ní doletěl, ale předtím mu prý byla ukradena důležitá dokumentace, bez níž ho úřady nechtěly pustit na půdu Spojeného království. Proto byl odeslán zpět tam, odkud přiletěl, a to bylo letiště Charlese de Gaullea v Paříži.
Ani tam ho ale nechtěli pustit ze zóny určené pro lidi bez papírů. Nakonec mu byl povolen pohyb po celém letišti, protože ho stejně všichni znají, takže by si všimli toho, kdyby utekl. Na letišti žil od roku 1988 do roku 2006, kdy byl hospitalizován. Ačkoliv stále nemá patřičná povolení, už žije v Paříži celkem normálně.
O FILMU
Steven Spielberg pověřil autora výtvarné stránky filmu Alexe McDowella nelehkým a odpovědným úkolem, když ho požádal, aby vytvořil velkoplošný interiér mezinárodního letištního terminálu. Pro přesvědčivost příběhu bylo zapotřebí, aby se odehrával v autentickém prostředí, které je většině publika důvěrně známé a současně aby poskytlo i jistou metaforu pro charakter Toma Hankse, které se ocitl v nepřátelském světě. Terminál měl reprezentovat vyspělou a současně neosobní západní společnost, se všemi třídami společenských vrstev - od nejvyšší vrstvy úředníků přes pasažéry první třídy až k vrstvě středního stavu a obyčejným zaměstnancům, kteří udržují v chodu tento mikrosvět.
Zajímavosti
Hangár 704 je velký 750 stop x 300 stop x 70 stop (1 stopa =0,304 8 m) Je jedním z pouhých dvou tak velkých prostor v jižní Californii, který byl dost prostorný na to, aby se v něm mohla vybudovat dekorace terminálu.
Dekorace terminálu má rozměry 360 stop x 270 stop x 60 stop - je to samostatně stojící atrium ve stylu interiérově-exteriérové budovy, která má tři podlaží s plným vybavením. Dekorace je plně funkční a veškeré stavení plány a nosnost ocelové konstrukce byly prověřeny technickými experty.
Podlaha sama je velká 75 000 čtverečních stop (1 čtv. stopa = 0,092 9 m čtv. ), z kterých je 58 000 čtv. stop pokryto leštěnou žulou, dovezenou z Číny. K tomu bylo jako podklad použito 2 500 příčných trámců a 2 500 překližkových desek.
Eskalátory byly instalovány dvě sady funkčních eskalátorů "pro pasažéry" mezi přízemím, mezaninem a do třetího patra, kde jsou umístěny salonky pro pasažéry 1. třídy, tzv. First Class Lounge. Jsou to první funkční eskalátory, které byly instalovány pouze pro filmování (od filmu One from the heart).
Konstrukce stropu je navržena tak, aby unesla váhu osvětlovacích těles, elektrických kabelů a posádky, vše je umístěno na této ocelové platformě podél "páteře" dekorace. Kolejnice pro 100 000 wattové osvětlení se rozpíná přes celou délku stropu, aby osvětlení vytvořilo iluzi denního světla. To se odráží nahoru a ven na ohromnou bílou ultrareflexní plochu. Tvořilo ji 189 000 čtv. stop ohnivzdorného a vodě odolného odrazového materiálu, který "obaloval" prostor natáčení, jako by to byla kukla.
Air conditioning: 900 tun air conditioningu naplňovalo 2.8 milionů krychlových stop veškerého interiérového prostoru z praktického vedení, zabudovaného do podlahy a stěn.
Elektřina: 5.1 milionu wattů elektřiny bylo zapotřebí k vytvoření iluze plného denního světla v dekoraci. Optické i elektrické kabely byly vedeny pod podlahou k elektronické kontrole na video obrazovkách a k informačnímu letovému panelu.
Pozadí: Skleněný průhlad o 112 čtver. stopách překrýval pohled na letovou plochu, která byla zobrazená na gigantickém panelu. Pozadí je na ploše 650 stop x 48 stop, namalovalo ho šest malířů z firmy JC Backings během 31 dní. Obsahuje 2 000 miniaturních světel, které ho osvětlují v noci a mohou být rozsvíceny ve dne i v noci a během proměnlivosti počasí. Je to největší architektonické pozadí, které kdy bylo v Hollywoodu vytvořeno pro natáčení, (vedle newyorské noční oblohy pro film Ghostbusters).
Pozadí bylo namalováno architektonicky přesně, ale je to fiktivní letiště, částečně inspirováno letištěm JFK v New Yorku a Mirabelským letištěm v Montrealu. Jeho plán byl vytvořen jako 3D model v computeru a pak přenesen a namalován umělcem Robertem Strombergem (spolupracoval např. na filmu Kate a Leopold, aj.)
Všechny informační displeje ukazují skutečný rozvrh letů z Mezinárodního terminálu letiště JFK. Italská firma Solari Di Udine Spa, zaslala velký letový informační panel se dvěma techniky z Itálie, kteří zde instalovali své dílo špičkové technologie. Údaje na panelu se automaticky přizpůsobují letovému řádu v určitém dni a v čase, který určuje produkce. V prostoru terminálu je umístěno 70 informačních monitorů o rozměru 27 palců (1 palec = 0,0254 m) a vedle toho je zde celá řada obrazovek, které přinášejí zábavné programy pro cestující.
Je zde použito informačních značek, které byly nově vytvořeny a zavedeny na mezinárodním letišti JFK v NY a schváleny příslušným letištním úřadem (Port Authority of NY/NJ). Grafický tým vedený designérem Francoisem Audouyem, spolupracovníkem vyznamenané designérské firmy Bureau Mijksenaar z Holandska, která vytvořila nový standard barevně odlišených ukazatelů pro cestující na vedoucích světových letištích, včetně JFK International.
Veškeré plány a označení jsou vytvořeny přesně podle těch, které se nacházejí na letišti JFK. Týká se to i cesty pasažérů a čísel jednotlivých nástupišť.
Zařizování interiéru začalo dlouho před tím, než byla dokončena stavba dekorace, aby se stihl plánovaný termín počátku natáčení. Dekoratérka Anne Kuljian (pracovala mj. na filmu Minority Report), najala na dobu od 13. srpna do 10. listopadu 25 odborníků na vybavení. Každá z firem, která tu měla mít svůj stánek, si opatřila své architekty, prodávající a odborníky na zařízení, aby vybavili stánek podle jejich standardního designu a obvyklého vybavení.
Umístění všech obchodníků zabralo 40 000 čtverečních stop obchodního prostoru. Veškeré zařízení bylo pečlivě zdokumentováno a po skončení natáčení vráceno majitelům.
Více než 35 společností bylo zastoupenu v tzv. letištním mallu (soustavě prodejen), včetně Duty Free Shopu a celé řady známých a proslulých firem.
Obdobné to bylo i pokud šlo o potravinové obchody, své stánky tu měla vedle firmy Burger King, Auntie Anne´s Pretzels a proslulého řetězce prodejen kávy Starbucks, řada dalších známých firem, které mají běžně své stánky v letištních halách.
Některé prodejny potravin, např. Starbucks, Auntie Anne´s a Baja Fresh aj. sem dokonce dodaly i své kmenové zaměstnance. A pokud zde byli prodavači z řad komparsu, poskytly jim příslušné firmy stejný výcvik, jakým procházejí jejich noví prodavači. Rekvizitář Doug Harlocker a jeho tým dohlížel na zajištění přípravy jídel pro desítky prodejen potravin, tak aby komparsisté mohli před kamerou opravdu jíst.
Příběh filmu Terminál se odehrává během 11 měsíců, od ledna do listopadu. Časový plán proto musel počítat s proměnami oblečení davu komparsistů. Pracovníci zvláštního castingu vybrali na 10 000 členů komparsu , kteří účinkovali během pětitýdenního natáčení v Palmdale. Aby se dosáhlo etnické různorodosti pasažérů, jaká je běžná na letišti JFK v NY a byl patrný i několikaměsíční časový posun, zkoumali odborníci na zvláštní casting všechny etnické skupiny v oblasti Los Angeles, a nalezli tisíce lidí, z nichž mnozí byli opravdu imigranti. Někteří trochu mluvili anglicky, jiní vůbec ne, a někteří si dokonce obstarali typické oblečení, které vyjadřuje jejich kulturní identitu. Více než 60 procent členů komparsu nikdy předtím nestálo před kamerou a část z nich jezdila denně na natáčení více než 60 mil. (1 míle = 1 609,34 m)
*(Míry jsou uvedeny podle Velkého Angl. Českého slovníku z r. 1981)
DABING
V českém znění: Aleš Procházka - Tom Hanks (Viktor Navorski), Mahulena Bočanová - Catherine Zeta-Jones (Amelia Warrenová), Otakar Brousek ml. - Stanley Tucci (Frank Dixon), Pavel Chalupa - Diego Luna (Enrique Cruz), Jitka Moučková - Zoe Saldana (Delores Torresová), Vladimír Fišer - Kumar Pallana (Gupta Rajan), Bohdan Tůma - Chi McBride (Mulroy), Daniela Bartáková, Filip Čáp, Radana Herrmannová, Jiří Hromada, Jana Páleníčková, Karel Richter, Zuzana Skalická, Milan Slepička, Pavel Šrom, Jiří Valšuba, Miloš Vávra, Pavel Vondra
Překlad: Vojtěch Kostiha
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobilo: Studio Virtual 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.9.2004
Premiéra USA: 9.06.2004 DreamWorks
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 31.1.2005 (VHS/DVD) Universal
Poprvé na DVD: 21.2.2005 Universal
Poprvé na Blu-ray: 7.5.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 7 350 634
Tržby celkem - $ 219 417 255
Návštěvnost v ČR 69 235
Náklady (Rozpočet) - $ 60 000 000
„Tom Hanks v komedii o muži, který vinou byrokratického systému uvízne na několik měsíců v hale newyorského letiště.“
OBSAH
Příběh Viktora Navorského, který přijíždí do New Yorku. Netuší, že během dlouhého letu proběhl v jeho zemi vojenský převrat. Nesmí vstoupit na území USA. Bezprizorní, s pasem neexistující země, musí Viktor Navorski strávit nějakou dobu v tranzitní části Kennedyho letiště a čekat, až v jeho zemi skončí občanská válka. Týdny a měsíce jsou čím dál tím delší. Viktor pomalu objevuje labyrint terminálu - zhuštěný svět plný absurdit, velkorysosti, ctižádosti, zábavy, společenského postavení, ale i romantiky, kterou pozná s překrásnou letuškou Amelií. Pro Viktora však ještě neskončilo uvítání letištním úředníkem Frankem Dixonem, který ho bere jako poruchu v byrokratickém systému, jako problém, který nemůže vyřešit a kterého se zoufale snaží zbavit.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Moc pěkná záležitost. První půle se skvostně zmateným Hanksem a s jeho lahůdkovým přízvukem je velmi vtipná a svižná, love story s letuškou (opravdu nádherná Zeta-Jones) příjemné, její neklišoidní vyústění, jdoucí proti zaběhnutým šablonám, jsem si představoval jinak a jsem rád, že mně Spielberg (potažmo scenárista) překvapil. I ten konec byl v přijatelných mezích, žádné násilné hraní na city se nekonalo (u Spilberga tak typické). A také rozhodně poklona pro realizační tým, který speciálně pro tento film postavil zcela funkční letištní halu, tady klobouk dolů. Malým překvapením pro mně byla slabá finanční odezva u amerického publika, že by hvězdné spojení Hanks-Spielberg už nebylo sázkou na jistotu? Společně s overseas tržbami se Terminal jen tak tak zaplatil....PS: Vzkaz pro golfistu: Nemáš pravdu, hochu :o) Vzhledem k tomu, že cca 50 procent tržby jde provozovatelům kin, tak při výdělku 218 mil. to dělá nějakých sto melounů pro DreamWorks, takže jak říkám - Spielberg asi moc nadšenej nebyl. (Lima) 4*
Tenhle film mi přišel slabý na Spielberga a velmi průměrný na běžnou produkci. První polovina byla úžasná (až na pár drobností), herci a zejména Tom Hanks jsou také výborní, ale co mi na filmu nesedělo je spusta klišé, předvídatelný vývoj všech postav a hlavně to, jak jsou postavy schématicky načrtnuty. Hrdina je hodný chudák, Amélie nestálá krasavice, indický uklízeč je zpočátku nedůvěřivý ale nakonec se obětuje, personál terminálu bude hrdinovi samozřejmě bezmezně pomáhat a šéf bezpečnosti je slizký nelida. Musím říct, že právě tohle schématické nepružné popsání postav mě nakonec nejvíc odradilo od toho, abych dala filmu víc. Nicméně jde o příjemnou nenáročnou podívanou na dlouhé večery, která nepřináši nic nového a řadí se mezi mistrovy nejhorší film (vedle Jurského parku 2, bohužel). (Galadriel) 3*
Kdo by byl řekl, že tento příjemný příběh tvůrce inspiroval pravdivým příběhem Írance Merhana Karimi Nasseriho, který takto podobně dopadl na Pařížském letišti Charlese de Gaulla a žije na něm až do dnes...Terminál je příběh o odvaze, česti a bohůžel všemocné pravdivosti, která ačkoliv může být jakákoliv v tomto příběhu je převážně svízelná. Tom Hanks, obyvatel země s názvem Krakozia, která se nachází na Balkánském poloostrově a nejvíce se podobá dnešnímu Bulharsku dostal na ramena veliké břemeno. On, rodilý Američan, mluvit jazykem, kterým se mluví v údajné Krakozii?...Jak ten jazyk vůbec zní? Chvílemi Rusky, chvílemi Bulharsky, prakticky všelijak, jen aby utvrdila fakt, že pochází z post-komunistické země a řekl bych, že se mu to vydařilo vcelku dobře, od čeho je také slušný herec. Příběh samotný není nikterak komplikovaný, protne se jím prakticky jen síla vůle a láska. Ostatní je nefalšovaná komedie, kterou dozajista Terminál je a velice povedenou i když se zvláštním námětem. --- Pane Sarmane, tam je chlap, který chodí po terminálu v pyžamu. - Vím o tom, já jsem ho tam poslal. (Malarkey) 4*
VELKÁ RECENZE
Tom Hanks jako východoevropský uprchlík, který se bez platného pasu ocitá v USA a je nucen žít v mezinárodním prostoru letiště. Nejnovější komedie Stevena Spielberga jde ve stopách Chyť mě, když to dokážeš. Svým novým filmem Terminál (The Terminal) pokračuje Steven Spielberg v cestě vytyčené Chyť mě, když to dokážeš (Catch Me If You Can)
Svým novým filmem Terminál (The Terminal) pokračuje Steven Spielberg v cestě vytyčené Chyť mě, když to dokážeš (Catch Me If You Can). Čerstvá upoutávka svou jednoznačnou popisností zároveň moc šancí, že by se slavný režisér vymaňoval ze své už poněkud dlouhodobé tvůrčí krize. Ale možná právě to jej inspirovalo k natočení velmi odlehčené a oslazené verze příběhu Merhana Nasseriho.
Nasseri byl íránským uprchlíkem, který v roce 1988 přistál v Paříži, načež mu byl do země odmítnut přístup, neboť mu ukradli pas. Nasseri zároveň nemohl letiště opustit, a tak mu nezbylo, než se stát dlouhodobým obyvatelem terminálu. Ostatně i Ruzyně má podobnou historku.
Spielbergovým hrdinou je jistý Viktor Navorski (Tom Hanks), obyvatel jisté východoevropské republiky Krakózie. Zatímco Navorski letí do USA, ve vlasti se rozhoří válka a země přestane úředně existovat. Navorski se tak na americkém letišti ocitá bez platných cestovních dokladů, a dokud se situace nevyjasní, musí zůstat v terminálu.
Samotný nápad je velmi lákavý. Otázkou zůstává, zda bude hrdina zpracovaný hlouběji, nebo jen na efekt. První upoutávka zatím naznačuje to druhé: Navorski je v úvodu trochu za idiota, následně se zamiluje do letušky (Catherine Zeta-Jones)… nic nového v žánru lepivě teplé komedie na nedělní odpoledne. Jako med teče i klip samotný. Může za to důmyslné podsouvání zvuku, kdy se do aktuálního dialogu v obraze prolneme vždy až o pár sekvencí později. Tom Hanks hrál v režisérově předchozím Chyť mě, když to dokážeš „záporného“ detektiva, v Terminálu je to ale už zase evidentně ten starý dobrý dobrák od kosti a la Forrest Gump.
Spielbergovi na Terminálu pomáhá jeho obvyklý tým stoprocentních profíků: od kamery Janusze Kaminského přes hudbu Johna Williamse po střih Michaela Kahna. Scénář je tentokrát prací Sachi Gervasiho a Jeffa Nathansona. I podle několika málo scén lze vytušit, že i přes zatím nudně nahozenou historku bude Terminál v obraze stejně perfektní, jako ostatní Spielbergovy bijáky. Začíná to být ale také to jediné, kvůli čemu má cenu na tohoto - kdysi objevného - filmaře chodit.
...SKUTEČNOST
Mehran Karimi Nasseri si doopravdy užil. Ostatně, podle příběhu tohoto Iránce byl natočen snímek Terminál s Tomem Hanksem. Nasseri se jako iránský uprchlík snažil dostat do Velké Británie. Dokonce do ní doletěl, ale předtím mu prý byla ukradena důležitá dokumentace, bez níž ho úřady nechtěly pustit na půdu Spojeného království. Proto byl odeslán zpět tam, odkud přiletěl, a to bylo letiště Charlese de Gaullea v Paříži.
Ani tam ho ale nechtěli pustit ze zóny určené pro lidi bez papírů. Nakonec mu byl povolen pohyb po celém letišti, protože ho stejně všichni znají, takže by si všimli toho, kdyby utekl. Na letišti žil od roku 1988 do roku 2006, kdy byl hospitalizován. Ačkoliv stále nemá patřičná povolení, už žije v Paříži celkem normálně.
O FILMU
Steven Spielberg pověřil autora výtvarné stránky filmu Alexe McDowella nelehkým a odpovědným úkolem, když ho požádal, aby vytvořil velkoplošný interiér mezinárodního letištního terminálu. Pro přesvědčivost příběhu bylo zapotřebí, aby se odehrával v autentickém prostředí, které je většině publika důvěrně známé a současně aby poskytlo i jistou metaforu pro charakter Toma Hankse, které se ocitl v nepřátelském světě. Terminál měl reprezentovat vyspělou a současně neosobní západní společnost, se všemi třídami společenských vrstev - od nejvyšší vrstvy úředníků přes pasažéry první třídy až k vrstvě středního stavu a obyčejným zaměstnancům, kteří udržují v chodu tento mikrosvět.
Zajímavosti
Hangár 704 je velký 750 stop x 300 stop x 70 stop (1 stopa =0,304 8 m) Je jedním z pouhých dvou tak velkých prostor v jižní Californii, který byl dost prostorný na to, aby se v něm mohla vybudovat dekorace terminálu.
Dekorace terminálu má rozměry 360 stop x 270 stop x 60 stop - je to samostatně stojící atrium ve stylu interiérově-exteriérové budovy, která má tři podlaží s plným vybavením. Dekorace je plně funkční a veškeré stavení plány a nosnost ocelové konstrukce byly prověřeny technickými experty.
Podlaha sama je velká 75 000 čtverečních stop (1 čtv. stopa = 0,092 9 m čtv. ), z kterých je 58 000 čtv. stop pokryto leštěnou žulou, dovezenou z Číny. K tomu bylo jako podklad použito 2 500 příčných trámců a 2 500 překližkových desek.
Eskalátory byly instalovány dvě sady funkčních eskalátorů "pro pasažéry" mezi přízemím, mezaninem a do třetího patra, kde jsou umístěny salonky pro pasažéry 1. třídy, tzv. First Class Lounge. Jsou to první funkční eskalátory, které byly instalovány pouze pro filmování (od filmu One from the heart).
Konstrukce stropu je navržena tak, aby unesla váhu osvětlovacích těles, elektrických kabelů a posádky, vše je umístěno na této ocelové platformě podél "páteře" dekorace. Kolejnice pro 100 000 wattové osvětlení se rozpíná přes celou délku stropu, aby osvětlení vytvořilo iluzi denního světla. To se odráží nahoru a ven na ohromnou bílou ultrareflexní plochu. Tvořilo ji 189 000 čtv. stop ohnivzdorného a vodě odolného odrazového materiálu, který "obaloval" prostor natáčení, jako by to byla kukla.
Air conditioning: 900 tun air conditioningu naplňovalo 2.8 milionů krychlových stop veškerého interiérového prostoru z praktického vedení, zabudovaného do podlahy a stěn.
Elektřina: 5.1 milionu wattů elektřiny bylo zapotřebí k vytvoření iluze plného denního světla v dekoraci. Optické i elektrické kabely byly vedeny pod podlahou k elektronické kontrole na video obrazovkách a k informačnímu letovému panelu.
Pozadí: Skleněný průhlad o 112 čtver. stopách překrýval pohled na letovou plochu, která byla zobrazená na gigantickém panelu. Pozadí je na ploše 650 stop x 48 stop, namalovalo ho šest malířů z firmy JC Backings během 31 dní. Obsahuje 2 000 miniaturních světel, které ho osvětlují v noci a mohou být rozsvíceny ve dne i v noci a během proměnlivosti počasí. Je to největší architektonické pozadí, které kdy bylo v Hollywoodu vytvořeno pro natáčení, (vedle newyorské noční oblohy pro film Ghostbusters).
Pozadí bylo namalováno architektonicky přesně, ale je to fiktivní letiště, částečně inspirováno letištěm JFK v New Yorku a Mirabelským letištěm v Montrealu. Jeho plán byl vytvořen jako 3D model v computeru a pak přenesen a namalován umělcem Robertem Strombergem (spolupracoval např. na filmu Kate a Leopold, aj.)
Všechny informační displeje ukazují skutečný rozvrh letů z Mezinárodního terminálu letiště JFK. Italská firma Solari Di Udine Spa, zaslala velký letový informační panel se dvěma techniky z Itálie, kteří zde instalovali své dílo špičkové technologie. Údaje na panelu se automaticky přizpůsobují letovému řádu v určitém dni a v čase, který určuje produkce. V prostoru terminálu je umístěno 70 informačních monitorů o rozměru 27 palců (1 palec = 0,0254 m) a vedle toho je zde celá řada obrazovek, které přinášejí zábavné programy pro cestující.
Je zde použito informačních značek, které byly nově vytvořeny a zavedeny na mezinárodním letišti JFK v NY a schváleny příslušným letištním úřadem (Port Authority of NY/NJ). Grafický tým vedený designérem Francoisem Audouyem, spolupracovníkem vyznamenané designérské firmy Bureau Mijksenaar z Holandska, která vytvořila nový standard barevně odlišených ukazatelů pro cestující na vedoucích světových letištích, včetně JFK International.
Veškeré plány a označení jsou vytvořeny přesně podle těch, které se nacházejí na letišti JFK. Týká se to i cesty pasažérů a čísel jednotlivých nástupišť.
Zařizování interiéru začalo dlouho před tím, než byla dokončena stavba dekorace, aby se stihl plánovaný termín počátku natáčení. Dekoratérka Anne Kuljian (pracovala mj. na filmu Minority Report), najala na dobu od 13. srpna do 10. listopadu 25 odborníků na vybavení. Každá z firem, která tu měla mít svůj stánek, si opatřila své architekty, prodávající a odborníky na zařízení, aby vybavili stánek podle jejich standardního designu a obvyklého vybavení.
Umístění všech obchodníků zabralo 40 000 čtverečních stop obchodního prostoru. Veškeré zařízení bylo pečlivě zdokumentováno a po skončení natáčení vráceno majitelům.
Více než 35 společností bylo zastoupenu v tzv. letištním mallu (soustavě prodejen), včetně Duty Free Shopu a celé řady známých a proslulých firem.
Obdobné to bylo i pokud šlo o potravinové obchody, své stánky tu měla vedle firmy Burger King, Auntie Anne´s Pretzels a proslulého řetězce prodejen kávy Starbucks, řada dalších známých firem, které mají běžně své stánky v letištních halách.
Některé prodejny potravin, např. Starbucks, Auntie Anne´s a Baja Fresh aj. sem dokonce dodaly i své kmenové zaměstnance. A pokud zde byli prodavači z řad komparsu, poskytly jim příslušné firmy stejný výcvik, jakým procházejí jejich noví prodavači. Rekvizitář Doug Harlocker a jeho tým dohlížel na zajištění přípravy jídel pro desítky prodejen potravin, tak aby komparsisté mohli před kamerou opravdu jíst.
Příběh filmu Terminál se odehrává během 11 měsíců, od ledna do listopadu. Časový plán proto musel počítat s proměnami oblečení davu komparsistů. Pracovníci zvláštního castingu vybrali na 10 000 členů komparsu , kteří účinkovali během pětitýdenního natáčení v Palmdale. Aby se dosáhlo etnické různorodosti pasažérů, jaká je běžná na letišti JFK v NY a byl patrný i několikaměsíční časový posun, zkoumali odborníci na zvláštní casting všechny etnické skupiny v oblasti Los Angeles, a nalezli tisíce lidí, z nichž mnozí byli opravdu imigranti. Někteří trochu mluvili anglicky, jiní vůbec ne, a někteří si dokonce obstarali typické oblečení, které vyjadřuje jejich kulturní identitu. Více než 60 procent členů komparsu nikdy předtím nestálo před kamerou a část z nich jezdila denně na natáčení více než 60 mil. (1 míle = 1 609,34 m)
*(Míry jsou uvedeny podle Velkého Angl. Českého slovníku z r. 1981)
DABING
V českém znění: Aleš Procházka - Tom Hanks (Viktor Navorski), Mahulena Bočanová - Catherine Zeta-Jones (Amelia Warrenová), Otakar Brousek ml. - Stanley Tucci (Frank Dixon), Pavel Chalupa - Diego Luna (Enrique Cruz), Jitka Moučková - Zoe Saldana (Delores Torresová), Vladimír Fišer - Kumar Pallana (Gupta Rajan), Bohdan Tůma - Chi McBride (Mulroy), Daniela Bartáková, Filip Čáp, Radana Herrmannová, Jiří Hromada, Jana Páleníčková, Karel Richter, Zuzana Skalická, Milan Slepička, Pavel Šrom, Jiří Valšuba, Miloš Vávra, Pavel Vondra
Překlad: Vojtěch Kostiha
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobilo: Studio Virtual 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.9.2004
Premiéra USA: 9.06.2004 DreamWorks
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 31.1.2005 (VHS/DVD) Universal
Poprvé na DVD: 21.2.2005 Universal
Poprvé na Blu-ray: 7.5.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 7 350 634
Tržby celkem - $ 219 417 255
Návštěvnost v ČR 69 235
Náklady (Rozpočet) - $ 60 000 000
Tvůrci a herci
Steven Spielberg (Režie), Laurie MacDonald (Produkce), Walter F. Parkes (Produkce), Steven Spielberg (Produkce), John Williams (Hudba), Janusz Kaminski (Kamera), Michael Kahn (Střih), Debra Zane (Casting), Alex McDowell (Scénografie), Mary Zophres (Kostýmy), Charles L. Campbell (Zvuk), Richard C. Franklin (Zvuk), Ron Judkins (Zvuk), Greg Funk (Masky), Sacha Gervasi (Scénář), Jeff Nathanson (Scénář), Tom Hanks (Herec), Catherine Zeta-Jones (Herec), Chi McBride (Herec), Stanley Tucci (Herec), Diego Luna (Herec), Barry Shabaka Henley (Herec), Kumar Pallana (Herec), Eddie Jones (Herec), Jude Ciccolella (Herec), Guillermo Díaz (Herec), Honorine Bell (Herec), Valerij Nikolajev (Herec), Sasha Spielberg (Herec), Lydia Blanco (Herec), Conrad Pla (Herec), Zoe Saldana (Herec), Mark Ivanir (Herec), Scott Adsit (Herec), Susan Engel (Herec), Alyshia Ochse (Herec), Mel Rodriguez (Herec), Cas Anvar (Herec), Riad Galayini (Herec), Kenneth Choi (Herec), Kevin Mukherji (Herec)
2004/128/USA/Drama, Komedie, Romantický
Zajímavost k filmu
- Jedná se již o 20. film Stevena Spielberga, ke kterému složil hudbu John Williams.
- Název fiktivní země Krakozhia byla odvozena od polského Krakova, oblíbeného města režiséra Spielberga.
- Díky prvotřídní práci zkušených řemeslníků bylo vše, co ve filmu vidíme, skutečně existovalo. Jediným digitálním efektem tak byla vzlétající a přistávající letadla v pozadí.
- Po filmech Zachraňte vojína Ryana (1998) a Chyť, mě když to dokážeš (2002) se jedná už o třetí spolupráci režiséra Stevena Spielberga a Toma Hankse.
- Zoe Saldana vo filme spomenie, že je obrovskou fanúšičkou Star Treku. V roku 2009 si v snímke Star Trek skutočne zahrala.
- Bernie Mac si mohl zahrát ve filmu, ale musel odmítnout kvůli nabitému rozvrhu.
- Tony Randall se objeví v televizi v reklamě na New York. V titulcích není uveden.
- Fotografie muzikantů, kterou Viktor ukáže Amelii, byla pořízena Art Kanem pro Esquire.
- Původní verze filmu obsahovala jiný konec. V něm odcházela Amelie s Viktorem na Manhattan.
- Závěrečné titulky obsahují vlastnoruční podpis každého účastníka natáčení.
- Jedná se již o 20. film Stevena Spielberga, ke kterému složil hudbu John Williams.
- Název fiktivní země Krakozhia byla odvozena od polského Krakova, oblíbeného města režiséra Spielberga.
- Díky prvotřídní práci zkušených řemeslníků bylo vše, co ve filmu vidíme, skutečně existovalo. Jediným digitálním efektem tak byla vzlétající a přistávající letadla v pozadí.
- Po filmech Zachraňte vojína Ryana (1998) a Chyť, mě když to dokážeš (2002) se jedná už o třetí spolupráci režiséra Stevena Spielberga a Toma Hankse.
- Zoe Saldana vo filme spomenie, že je obrovskou fanúšičkou Star Treku. V roku 2009 si v snímke Star Trek skutočne zahrala.
- Bernie Mac si mohl zahrát ve filmu, ale musel odmítnout kvůli nabitému rozvrhu.
- Tony Randall se objeví v televizi v reklamě na New York. V titulcích není uveden.
- Fotografie muzikantů, kterou Viktor ukáže Amelii, byla pořízena Art Kanem pro Esquire.
- Původní verze filmu obsahovala jiný konec. V něm odcházela Amelie s Viktorem na Manhattan.
- Závěrečné titulky obsahují vlastnoruční podpis každého účastníka natáčení.
Odkazy
Hrají:
Tom Hanks, Catherine Zeta-Jones, Chi McBride, Stanley Tucci, Diego Luna, Barry Shabaka Henley, Kumar Pallana, Eddie Jones, Jude Ciccolella, Guillermo Díaz, Honorine Bell, Valerij Nikolajev, Sasha Spielberg, Lydia Blanco, Conrad Pla, Zoe Saldana, Mark Ivanir, Scott Adsit, Susan Engel, Alyshia Ochse, Mel Rodriguez, Cas Anvar, Riad Galayini, Kenneth Choi, Kevin Mukherji, Michelle Arthur, Mik Scriba, Carlease Burke, Stephen Mendel, Mikael Sharafyan, Corey Reynolds, John Eddins, Dusan Dukic, Dan Finnerty, Carl Alacchi, Benjamin A. Onyango, Ani Sava, Jim Ishida