Tanec s vlky / Dances with Wolves (1990/181/USA, Velká Británie/Dobrodružný, Drama, Western) 89% -Originál DVD-

24.02.2018 18:01
JEDNOU VĚTOU
„Western o muži, který hledal smrt a našel sám sebe. Americký film vyznamenaný sermi Oscary.“

OBSAH
Poručík Dunbar, těžce zraněný v bitvě s konfederační armádou, je dekorován jako hrdina a poslán na vlastní žádost do opuštěné pevnosti na západní hranici. Spřátelí se s osamělým vlkem a pokouší se navázat kontakt s poblíž žijícím kmenem Siouxů. Přízeň obezřetných indiánů si získá informací o blížícím se stádu bizonů. Jazykové problémy mu pomáhá překonat ovdovělá Zaťatá pěst, kterou jako dítě bílých osadníků Indiáni unesli. Dunbar, přejmenovaný Siouxi Tančí s vlky, začne žít v indiánské osadě. Líbí se mu jejich způsob života, v němž nachází smysl další existence. Když se chystá jeho svatba se Zaťatou pěstí, je Dunbar zajat oddílem kavalerie, který s ním zachází jako se zrádcem. Siouxové ho osvobodí a zabijí většinu vojáků, ale Dunbar raději se Zaťatou pěstí kmen opouští, aby nepřivolal pomstu kavaleristů.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nádherné, dojímavé, opravdové dílo, svým způsobem vlastně antiwestern, vždyť Costnerův film popisuje genocidu indiánů. Tahle traumatizující epocha americké historie, součást šedé zóny života dnešních Američanů, kterou si dnešní generace fyzicky ani nepamatují, se snaží Američané dnes pochopit a nějakým způsobem omluvit a nově přiznat i svou vinu. Popírá se tak zavedený žánr westernu jako oslavy hrdinného boje neohrožených bílých osadníků, vždy s patřičnou dávkou vlastenectví a nacionalismu, kde indiáni byli vždy schematicky vykresleni jen jako figury s negativním nádechem. Costnerův film, podobně jako řada obdobně spřízněných demytizačních antiwesternů (např. Malý velký muž), ukazuje indiány a dobu osidlování amerického západu v poněkud jiném světle. Přiznává tradičnímu životnímu stylu indiánských kultur vysokou míru opodstatněnosti a dokonce přitažlivosti pro bílého kolonizátora (hlavní hrdina je původně dokonce voják - agresor), nevšední harmonii a propojení s přírodou a jejími ročními cykly... Americké osadníky naopak zobrazuje nejenom jako neohrožené, morální a zásadové hrdiny, ale i jako nemilosrdné kolonizátory a nelítostné barbary... Filmové účtování s vlastní problematickou minulostí. Navíc Costnerova režie je velice vkusná, s citem pro poetiku přírody i koexistenci s ní, jeho hlavní hrdina je zahrán přesvědčivě až bravurně a ani scénář nevykazuje žádná výrazně slabá místa. Hlavně ve svém finálním vyznění jde prostě o ÚŽASNÝ film... Podobné filmy: Malý Velký Muž, Poslední Mohykán, Mé srdce pohřběte u Wounded Knee (Radek 99) 5*

Do detailu vybroušený film. Po sestříhané verzi jsem se odhodlal i k režisérskému sestřihu, který vše ještě prohlubuje a "zaobluje hrany". Je to jednoznačně životní film Kevina Costnera, který již pravděpodobně nikdy nepřekoná a ani se o to nebude příliš snažit, což bude jedině dobře. Citlivý lidský příběh, který je opravdu moc krásný a může zaskočit pouze délkou. Škoda, že své režisérské kvality a čich na filmy Kevin následně nevyužil v něčem lepším, než je Vodní svět a Postman... (Djkoma) 5*

Velké Costnerovo dílo, které si narozdíl od jiných jeho dítek zasloužilo slávu, a té také dosáhlo. Jen bych ocenil, kdyby jinak skvělá česká dabingová škola trochu víc používala mozek, a když už se hlavní hrdina nemůže domluvit s indiány mluvícími domorodým jazykem, nemusela by se celá scéna odehrávat v češtině. Děkuju:) (Jak se zdá, v nezkrácené verzi kterou máme šanci vidět dnes (16.7.2004) večer na Primě je podle toho co jsem zatím viděl v ukázkách tato "drobná" chybka opravena.) (Gemini) 4*

GOLDIE FILM
Dnes zabrousíme do vod víceméně současných a navíc se přesuneme od evropských filmů, které jsou mnohdy typické svou poetikou a vzezřením, k těm americkým. Většinou z nich na první pohled, a nemyslím tím nic špatného, více čiší jakási snaha zaujmout co největší počet diváků. Mnohým z nich se to povedlo. A najdeme i spoustu konkrétních snímků, kdy s komerční úspěšností kráčí ruku v ruce umělecká kvalita, přidaná hodnota. Takovým filmem budiž například Kostnerův Tanec s vlky, jemuž se nyní budeme věnovat. Tento novodobý western nese docela dost atributů žánru, a přece jako western, jak jsme na něj zvyklí z dřívějších let, příliš nevypadá. I tak se ale pyšní přívlastky jako nejvýdělečnější western všech dob či první western od roku 1931, který získal Oscara v kategorii nejlepší film. Úspěchu však předcházela hromada práce i všeobecná nedůvěra v celý projekt.
V roce 1990, kdy Tanec s vlky spatřil světlo světa, byl Kevin Kostner docela zavedeným hollywoodským hercem, který platil především za tamějšího krasavce. Kýženého úspěchu na poli režisérském dosáhl právě díky Tanci s vlky, musel však za svůj chystaný film tvrdě bojovat. Nikdo z okolí nevěřil, že by takový v jistém slova smyslu atypický (například čtvrtina dialogů není v angličtině) snímek mohl zaujmout. Kostnerův ambiciózní debut se od počátků potýkal nejen s pochybnostmi a nedůvěrou, ale i, jak to u mnoha filmových opusů bývá, s finančními problémy. Kostner sám musel sáhnout do vlastních úspor a do Tance s vlky investovat. Risk se mu však nesmírně vyplatil. Jak již bylo uvedeno výše, Tanec s vlky vydělal více, než si kdo dokázal v těch nejrůžovějších snech představit. Kostner se pak za kameru postavil ještě třikrát. Žádný z jeho snímků už však úspěchu Tance s vlky nedosáhl.
Scénář filmu prodělal doslova anabázi. Autorem myšlenky je americký spisovatel Michael Blake. Ten v polovině osmdesátých let napsal také scénář filmu. Nebyl o něj ale zájem. Kevin Kostner však vycítil příležitost a povzbudil Blakea k tomu, aby ze scénáře udělal román. Pak by bylo snazší jej adaptovat. Blake poslechl a v roce 1988 vychází paperbackové vydání Tance s vlky. O dva roky později pak do kin přichází stejnojmenný film.
U nás se snímek Dances with Wolves překládá jako Tanec s vlky. Není to však správně. Zdálo by se, že na jemných nuancích nezáleží, opak je ale pravdou. Správně bychom měli hovořit o filmu jako o Tančí s vlky. Jeho název totiž ve skutečnosti přímo odkazuje k novému jménu poručíka Dunbara, jenž je i hlavním hrdinou snímku. Toto jméno mu přidělili indiáni poté, co si k němu vypěstovali zvláštní vztah a poznali, že John Dunbar není obyčejný běloch. Náramně si totiž rozumí právě se smečkou okolo žijících vlků.
Děj filmu vypráví o americkém poručíkovi Johnu Dunbarovi. Řádí americká občanská válka a John Dunbar je po prodělání skoro smrtelného zranění odeslán na pevnost Sedgwick. Jeho úkolem je hlídat ji. Brzy zjišťuje, že je v širokém okolí sám a pevnost je navíc v havarijním stavu. Tedy sám. Jak se to vezme. Objeví se vlci a také indiáni. Dunbar je muž plný idejí a rozhodně není vůči indiánům nepřátelský jako ostatní běloši. Pokusí se o zhola nemožné. Nejprve naváže vztah s vlky. Sami indiáni jsou překvapeni, jak si s oním bělošským vojákem rozumějí. Zajímavá je proměna Dunbara. Nejprve je, a není divu, vyděšený, vůči indiánům cítí respekt. Nakonec s nimi naváže dialog, sblíží se s nimi, spřátelí se s nimi. Oddá se jim, je jejich kulturou, zvyklostmi i jazykem fascinován. Také indiáni se po dlouhé době setkali s člověkem, k němuž mohou cítit důvěru. Vidíme krásnou a dojemnou symbiózu mezi lidmi, u nichž bychom to nepředpokládali. I když si musíme přiznat, že téma je trochu idealizováno. Ve světě to tak, ten dnešní s multikulti snahami toho může být důkazem, totiž většinou nefunguje. Aby byl příběh kompletní, samozřejmě v něm nesmí chybět romantická linie, jejímž hlavním účastníkem je John Dunbar. Jak to s indiány v Americe dopadlo, víme asi všichni. Film už to však jenom naznačuje. Do jeho idealistické koncepce by se příliš negativní závěr moc nehodil.
Snímek, jenž byl až na jednu výjimku natáčen chronologicky, dobře ukazuje rozpínavost nových obyvatel amerického území, jejich konfrontaci s ideály některých z nich, ale především jejich konfrontaci s původními obyvateli – indiány. Téma poskytuje podhoubí pro výpravnost, bohatost, srdceryvnost. Tyto charakteristiky by každý správný velkofilm měl mít. Záběry prérií jsou stejně velkolepé. Zdánlivě se nic neděje, přesto je v nich spousta emocí. A Tanec s vlky má ještě jednu velkou devizu, tou je hudba Johna Barryho. Nádherné poetické tóny evokují například jeho Vzpomínky na Afriku. Barevný, až pohádkový vizuál skvěle doplňují. Tanec s vlky mírně brnká na nacionální strunu, ale nepřinese žádný patos, což je jen dobře. Pro dnešního diváka tak jeho markantní úspěch není překvapením.

VELKÁ RECENZE
Probíhá americká občanská válka Severu proti Jihu. Voják Severu John Dumbar je za mimořádnou statečnost během bitvy povýšen do důstojnické hodnosti. Krátce po válce je poručík armády Spojených států John Dumbar odvelen do vzdálené vojenské pevnosti v zemi Indiánů. Po svém příjezdu zjistí, že pevnůstka je zcela opuštěná, ale plně v souladu s původním rozkazem zde zůstává a vyčkává příjezdu vojenských posil. Jenže žádné armádní jednotky nepřijíždí a nepřijíždí, a tak tráví svůj volný čas různými kratochvílemi. Snaží se ochočit divokého vlka, píše si osobní deník a dostává se i do styku s místním indiánským kmenem. Po prvotní nedůvěře se s Indiány velice sblíží, a tento vztah později přeroste do stavu, z kterého již není návratu. John Dumbar pomalu přijímá život domorodců, zapomene na své rodné občanské jméno i příjmení a používá pouze a výhradně jen své nové indiánské jméno >> Ten, který tančí s vlky <<. Loví bizony, naučí se řeč svého indiánského kmene a ožení se s indiánskou běloškou, která je již od dětství jeho členkou. Jak velice mírumilovně pozvolný byl přerod bílého amerického vojáka v pravého Indiána, o to drastičtější a prudší je jeho následné osobní vystřízlivění, to když do pevnosti konečně dorazí ony dlouho očekávané vojenské posily. Film v podstatě totiž velice názorně předvádí a drsně přibližuje to, co současní etnografové a sociologové dost učeně nazývají oním nepříliš pěkným souslovím multikulturní střet.
Kevin Costner svým dílem znovu přitáhl k westernu pozornost publika. A také dalších tvůrců. O dva roky později natočil Clint Eastwood film Nesmiřitelní (Unforgiven) a později vznikaly dobrodružné kovbojky jako Pistolnice (1995) či Rychlejší než smrt (1994). Za pozornost stojí i snímky, kdy byla na filmové plátno víceméně věrně přenesena dnes již klasická literární díla čerpající námětově z nedávné americké historie jako je kupříkladu film Muž se srdcem kovboje či o indiánských válkách dosti zdařile pojednávající snímek Malý velký muž s Dustinem Hoffmanem.
Tanec s vlky se klasicky zabývá genocidou Indiánů. Jedná se o velké historické trauma dnešních Američanů, které si generace, jež si jej fyzicky nepamatují, snaží pochopit a nějakým způsobem omluvit i nově přiznat. Generace, které již pochopily, že jejich předkové-zakladatelé nebyli tak dokonalí a stateční, jak se v hodinách dějepisu učili, což může být pro tak hrdý národ opravdu nelehké. Tanec s vlky je jednou z takových snah a dále také snahou o pochopení původní indiánské kultury. Costner své hodné Indiány líčí plně v souladu s duchem dnešní doby, tedy coby lidi mírumilovné, žijící s přírodou a vykořisťované bílými přistěhovalci. Ovšem ani tento snímek není tak prvoplánově černobílý, jak by se mohlo zdát. Zpočátku nám vojenský život bílých lidí přijde vcelku „normální“. Je krutý, tak jak jsme u vojáků dodnes zvyklí, nicméně kromě toho i zde vystupuje několik přátelských postav. Na konci snímku, kdy bylo vyobrazeno, jak probíhá život u ideálních Indiánů, jsou však američtí vojáci už jen zosobněním nelidského zla a osobní tuposti. Na druhou stranu je zde stylizovaně vyobrazen i jiný, opravdu zlý a agresivní indiánský kmen, jenž plně kolaboruje s americkou armádou. Film svým osobitým způsobem upozorňuje na fakt, že za genocidu amerických Indiánů nebyli v minulosti odpovědní pouze a výhradně noví osadníci – zde v roli dosti pochybných kolonizátorů. Costnerův film opět po mnoha letech otevřel Američanům staré rány a donutil je, aby se po mnoha desetiletích hollywoodské lunaparkové jízdy opět v kinech pořádně zamysleli nad svojí vlastní národní minulostí i národní kulturou.

Ocenění:
Academy Awards
1991 - Nejlepší film
1991 - Kevin Costner (Režie)
1991 - Michael Blake (Adaptovaný scénář)
1991 - Dean Semler (Kamera)
1991 - Střih
1991 - John Barry (Hudba)
1991 - Mix zvuku
1991 - Kevin Costner (Hlavní herec) (nominace)
1991 - Graham Greene (Vedlejší herec) (nominace)
1991 - Mary McDonnell (Vedlejší herečka) (nominace)
1991 - Výprava (nominace)
1991 - Kostýmy (nominace)

Golden Globes
1991 - Nejlepší film - drama
1991 - Kevin Costner (Nejlepší režie)
1991 - Michael Blake (Nejlepší scénář)
1991 - Kevin Costner (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1991 - Mary McDonnell (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1991 - John Barry (Nejlepší hudba) (nominace)

Berlinale IFF
1991 - Kevin Costner (Stříbrný medvěd za mimořádný individuální výkon)
1991 - Kevin Costner (Zlatý Medvěd za nejlepší film) (nominace)

BAFTA
1992 - Nejlepší film (nominace)
1992 - Kevin Costner (Nejlepší režie) (nominace)
1992 - Kevin Costner (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1992 - Michael Blake (Adaptovaný scénář) (nominace)
1992 - Dean Semler (Nejlepší kamera) (nominace)
1992 - Nejlepší střih (nominace)
1992 - John Barry (Hudba) (nominace)
1992 - Zvuk (nominace)
1992 - Masky (nominace)

Los Angeles Film Critics Association
1990 - Nejlepší film (nominace)
1990 - Kevin Costner (Nejlepší režisér) (nominace)
1990 - Kevin Costner (Cena pro zástupce nové generace) (nominace)

César Awards
1992 - Nejlepší zahraniční film (nominace)

DABING
1.DABING (VHS)
V českém znění: Miroslav Donutil - Kevin Costner (poručík Dunbar), Helena Friedrichová - Mary McDonnel (Stojí s pěstí), Pavel Šrom - Graham Greene (Kopající pták), Jaroslav Kaňkovský - Maury Chaykin (major Fambrough), Jiří Pomeje - Rodney A. Grant (Vítr ve vlasech), Zdeněk Dušek, Dagmar Čárová a Bohumil Švarc - (generál, titulky)
Zvuk: Lubomír Zajíc
Produkce: Ivan Hanuš
Překlad: Magda Šebestová
Režie: Tomáš Tintěra
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing pro Guild Home Video 1991
Technická spolupráce: Video studio Klondike K.F.,a.s.

2.DABING (Nova, DVD, ČT)
V českém znění: Vladimír Dlouhý - Kevin Costner (poručík Dunbar), Zlata Adamovská - Mary McDonnell (Stojí s pěstí), Marcel Vašinka - Graham Greene (Kopající pták), Petr Pospíchal - Charles Rocket (poručík Elgin), Bohumil Švarc - Donald Hotton (generál Tide), Bedřich Šetena - Wayne Grace (major, titulky), Jiří Prager - Tony Pierce, Maury Chaykin (Spivey, major Fambrough), Ota Jirák - Robert Pastorelli (Timmons), Jaroslav Kaňkovský - Tom Everett, Larry Joshua (seržant Pepper, seržant Bauer), Adéla Draxlerová, Jakub Semec
Zvuk: Lubomír Zajíc
Produkce: Jiří Beránek, Jana Prášilová
Překlad: Jana Formanová
Dialogy: Jan Rejžek
Režie českého znění: Jaromír Polišenský
Připravilo: Barrandov studio dabing
Vyrobila: ČNTS Nova 1996

3.DABING (Prima, Blu-ray) [PRODLOUŽENÁ VERZE: 224 minut, Blu-Ray sestříhané na 181 minut]
V českém znění: Michal Dlouhý - Kevin Costner (poručík Dunbar), Bohdan Tůma - Graham Greene (Kopající pták), Jiří Prager - Maury Chaykin (major Fambrough), Pavel Šrom - Tom Everett (seržant Pepper), Otakar Brousek st. - Donald Hotton (generál Tide), Jan Šťastný - Charles Rocket (poručík Elgin), Jan Novotný, Bedřich Šetena - Wayne Grace (Major + titulky), Libor Hruška - Robert Pastorelli (Timmons), Marcel Rošetzký, Svatopluk Schuller, Kateřina Lojdová, Lucie Trmíková, Michaela Kunická, Jan Rimbala, Rozita Erbanová, Ivo Hrbáč, Jana Hermachová, Josef Nedorost, Stanislav Lehký - Larry Joshua (seržant Bauer), Kateřina Daňková a další
Zvuk: Petr Posolda
Produkce: Pavla Draxlerová, Jana Prášilová
Překlad: Daniela Margoliusová
Dialogy a režie: Petr Pospíchal
Připravilo: Barrandov studio dabing
Vyrobila: TV Produkce a.s. pro FTV Premiera s.r.o. Prima TV 2004

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST    
Premiéra ČR:6.6.1991
Premiéra USA: 21.11.1990 Orion Pictures
Premiéra  Velká Británie: 8.2.1991
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.12.1992 Guild Home Video (VHS)
Poprvé na DVD: 1.2.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 19.10.2009 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 16 191 841
Tržby celkem - $ 424 208 848
Návštěvnost v ČR 794 885
Náklady (Rozpočet) - $ 22 000 000
 
Tvůrci a herci
Kevin Costner (Režie), Kevin Costner (Produkce), Jim Wilson (Produkce), John Barry (Hudba), Dean Semler (Kamera),William Hoy (Střih), Chip Masamitsu (Střih), Steve Potter (Střih), Neil Travis (Střih), Elisabeth Leustig (Casting), Jeffrey Beecroft (Scénografie), Elsa Zamparelli (Kostýmy), Russell Williams II (Zvuk), Mary Jo Devenney (Zvuk), Francisco X. Peréz (Masky), Michael Blake (Scénář), Michael Blake (kniha) (Předloha), Kevin Costner (Herec), Mary McDonnell (Herec), Graham Greene (Herec), Rodney A. Grant (Herec), Floyd 'Red Crow' Westerman (Herec), Tantoo Cardinal (Herec), Robert Pastorelli (Herec), Charles Rocket (Herec), Maury Chaykin (Herec), Tom Everett (Herec), Wes Studi (Herec), Jim Wilson (Herec), Michael Horton (Herec), Michael Spears (Herec), Kirk Baltz (Herec), Steve Reevis (Herec), Tony Pierce (Herec)
 
1990/181/USA, Velká Británie/Dobrodružný, Drama, Western
 
Zajímavost k filmu
- Ve filmu si zahrál i William Costner, Kevinův otec. Ztvárnil postavu, která střelí do čela konfederačního vojáka. Ten se snažil Dunbara (Kevin Costner) sestřelit z koně na začátku filmu.
- Při natáčení gigantických scén se používala nákladní auta a helikoptéry a je pozoruhodné, že nedošlo k žádnému úrazu.
- Kevin Costner si velmi pečlivě vybíral spolupracovníky. Všichni museli něco vědět o indiánské problematice a ještě si znalosti prohloubit. Stejně odpovědně si vybíral i herce, kdy představitelé indiánů museli absolvovat třítýdenní kurzy, aby se alespoň informativně seznámili s lakotštinou.
- Herec a režisér Kevin Costner se tímto svým úspěšným režijním počinem postaral v Hollywoodu o velký comeback filmů s westernovou tématikou. Před Tancem s vlky totiž už delší dobu nebyl o westerny zájem a tudíž se skoro ani nenatáčely. To se však změnilo po celosvětovém úspěchu Tance s vlky, kdy začala být po westernech opět velká poptávka. Hollywoodští tvůrci tak začali hledat i nové herecké talenty indiánského původu.
- Kniha, podle které byl napsán scénář a natočen film, je o Komančích. Jelikož chtěli tvůrci filmu, aby se v něm mluvilo autentickým domorodým jazykem, byl nakonec film natočen o Lakotech, kteří svůj jazyk ještě nezapomněli.
- Rodney A. Grant byl málem z obsazení filmu vyhozen, protože se nebyl schopen naučit lakotský jazyk. Nakonec dostal lekce lakotštiny navíc, protože vedoucí castingu si opravdu přál, aby ve filmu zůstal.
- Speciálního výcviku vlků (ve skutečnosti totiž byli dva) pro filmové účely se ujal zakladatel první psí školy Accurate Animal Action Karl Lewis Miller se svou dcerou Teresou Ann Millerovou. Jejich škola je vůbec první na světě, kde se trénují zvířata pro film v Hollywoodu.
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Michaela Blakea, který byl i autorem scénáře.
 Po překročení rozpočtu musel Costner sáhnout hluboko do vlastních kapes. Tato soukromá investice se mu však bohatě vyplatila: sám na filmu vydělal kolem 40 miliónů dolarů.
- Když se Timmons (Robert Pastorelli) loučí u Fort Sedgwick s Dunbarem (Kevin Costner), zavelí koňům: "Jake n' Jim!". Jake Eberts a Jim Wilson byli producenty filmu.
- Rozpřažené Costnerovy ruce během úvodní sebevraždené jízdy byly zcela spontánním gestem. Koordinátor kaskadérů se nestačil divit.
- Úplně poslední scéna, která se točila, byla ta, kdy Kevin Costner (John Dunbar) přijíždí se zprávou o bizoním stádu. Costnera vidíme na koni pouze v kalhotách a košili, zbytek štábu byl kvůli mrazivému počasí “řádně” ošacen.
 
Odkazy
 

 

Štítky:

| | | |

Zpět