Strážce duší (TV seriál) Strážce duší

Série tajuplných příběhů se Zuzanou Norisovou a Lukášem Vaculíkem v hlavních rolích. Žánrově se seriál pohybuje na pomezí detektivky a napínavého thrilleru s prvky tajemna, ale i jemného humoru. Sympatická dvojice, spisovatel Armín a studentka Katka, v něm pátrá po záhadách minulosti i současnosti. Do nečekaných souvislostí se v nich dostávají záhady z dávné minulosti s příběhy zcela současnými. Devítidílný seriál byl vyroben v Centru dramatické tvorby Televizního studia Ostrava (šéfdramaturg: Aleš Jurda a šéfproducent: Hana Bílá). Jeho jednotlivé epizody tvoří samostatné tajuplné příběhy.
Obsah dílů
1. série (2004)
DÍL 1: Tajemství Templu (Tajemství Templu) - V tomto dílu se diváci poprvé setkají s tajemnou postavou Strážce duší. Jediná, kdo má schopnost vnímat jeho mlčenlivou přítomnost a porozumět jeho signálům, je Katka Nelserová, přitažlivá studentka na letní praxi. Třetím hlavním hrdinou seriálu je spisovatel Armín. Jeho profese jej přitahuje k literatuře faktu. Příběhy plné záhad však nejen píše, ale pomáhá i řešit. Nemá nadání vidět tajemnou bytost Strážce duší, má ale schopnost kombinovat odhalená fakta, nechybí mu fantazie a cit pro riziko při vyhledávání nečekaných vazeb, stejně jako pokora při studiu historických pramenů a dobových reálií.
DÍL 2: Maska smrti (Maska smrti) - V Národním muzeu v Praze je poprvé vystavena unikátní mexická sbírka Františka Kasky, významného českého vědce, který byl osobním lékárníkem habsburského arcivévody Maxmiliána v době, kdy se stal mexickým císařem. Dva exponáty, aztécká maska a obsidiánový disk jsou krátce po zahájení výstavy odcizeny a na místě zločinu zůstává podivným způsobem zavražděn hlídač a jeden ze zlodějů. Pátrání po pachatelích přivádí spisovatele Armína a Katku Nelserovou do světa indiánských mýtů a legend, kde panuje přesvědčení, že novým pánem Mexika se stane ten, kdo získá Texcatlipocovo zrcadlo a masku.
DÍL 3: Démoci noci (Démoni noci) - Série vražd vede ke stopám po údajném posledním doloženém upírovi v Čechách Ulrichovi z počátku 19. století. Armín z nich postupně vyvozuje, že by mohl existovat stále platný způsob, jak se stát upírem a zajistit si tak nesmrtelnost. Policie samozřejmě vede pátrání jinou cestou. Nakonec se ocitá v ohrožení i Katka Nelserová.
DÍL 4: Hrobka času (Hrobka času) - Katka Nelserová se díky Strážci duší setká s velmi podivným mužem. K svému překvapení zjistí, že po něm u nás dokonce pátrá londýnská tajná policie. Není divu, jak postupně spolu s Armínem zjišťují, záhadný muž se svého času seznámil se staroegyptskými texty z Údolí králů, mezi nimiž byly údajně i návody, jak cestovat časem. Dílem náhody se ocitl v blízkosti hradu Zvíkova, kde Viktor Armín právě pracuje na odhalení záhady dosud nerozluštěných znaků. Tajemný muž poskytne Armínovi důkaz z minulosti, díky kterému je záhada rozluštěna. Získal tento důkaz pomocí stroje času?
DÍL 5: Pozdní návrat (Pozdní návrat) - Jedenáct generací spojuje současný život mladé svobodné matky na Jesenicku s osudem ženy, která byla v období krutých procesů na konci 17. století odsouzena za čarodějnictví. Spisovatel Armín se svou přítelkyní Katkou nachází shodné momenty zmiňované v pradávné čarodějnické legendě se záhadnými jevy ovlivňujícími konkrétní příběh ze současnosti. Zimní krajina Jeseníků rámuje dění, v němž nelze vyloučit ani působení mimozemských civilizací.
DÍL 6: Madonin dar (Madonin dar) - V tomto díle se střetávají úvahy nad logickým zdůvodněním církevních zázraků s věcným vyšetřováním krádeže mešního poháru z kostela zasvěceného Panně Marii. Záhadné a technicky jen obtížně proveditelné zobrazení Madony na skle okna je základní inspirací pro pátrání dvou hlavních postav Katky Nelserové a Armína. Co je zdání a co skutečnost? S čím bychom polemizovali jako s výmyslem či výplodem fantazie a čemu bychom naopak přisoudili historickou hodnověrnost? Kam se do kaleidoskopu úvah vejde víra v nadpřirozené jevy a náhlé úmrtí starého muže?
DÍL 7: Brána andělů (Brána andělů) - V tomto dílu má svou přitažlivost starý Faustův dům na Karlově náměstí, ve kterém v době Rudolfa II. pobýval Magistr Kelley. Jeho magické schopnosti a spojení s jinými světy jsou dnes vnímány spíš jako atrakce, kterou zmiňují průvodci turistů při vycházkách Prahou. Pamětníci starých filmů si jej vybavují jako lehce komickou figuru čaroděje koketujícího s výrobu kamene mudrců a s pokusy o sestrojení umělého člověka.
DÍL 8: Jeskyně běsů (Jeskyně běsů) - V jeskyni se najdou kosterní pozůstatky tří lidí z pátého století. Na dvou lebkách jsou patrná zranění, která neodpovídají tehdejším zbraním. Další nálezy, které k tomu nepochybně patří, dokazují provádění obřadů, při nichž nechyběly ani lidské oběti. Ve stejné době uprchne z psychiatrické léčebny nebezpečný pacient a začnou se objevovat další záhadná úmrtí. Paralelně se tak odehrává nejen vědecký výzkum, ale i pátrání po pachatelích zcela současných zločinů. Svoji verzi prověřují i spisovatel Armín a jeho přítelkyně Kateřina. Oba se při tom dotknou tajemství, které je zmiňováno nejen v našich zeměpisných šířkách, ale i v jiných civilizacích a jiných historických dobách. Pohybují se na tenkém ledě záhad a nebezpečí, jemuž hlavní hrdina unikne jen shodou příznivých okolností.
DÍL 9: Poslední princezna (Poslední princezna) - V Moravském Krumlově je při demolici starého sklepení nalezena 200 let stará truhlice a v ní kosterní pozůstatky mladé ženy. Při antropologickém průzkumu dospějí odborníci k závěru, že jde o jihoamerickou Indiánku. Nález vzbudí velký rozruch a rozkryje otázky, jejichž řešení vede postupně k pozoruhodným odhalením.Ve starém příběhu z 18. století se prolínají osudy potomků sesazených inckých vládců, španělských dobyvatelů i polské šlechty. Zdrojem konfliktů a příčinou násilných úmrtí je nikdy nepotvrzená existence zlatého pokladu. Místo jeho uložení i cestu k němu zná vždy jen potomek vládců, který vlastní kipu. Soudobý nález z Moravského Krumlova vyvolá nový zájem dnešních potomků z Peru, Polska i Španělska a novou sérii záhadných úmrtí. Ale zlato peruánských Indiánů se do nepovolaných rukou nikdy nedostane.

2. série (2006)
DÍL 1: Bratrstvo ohně (Bratrstvo ohně) - Je známo, že krypta pod poutním chrámem ve Křtinách vydala nález dvanácti malovaných lebek. Když se o to, čí lebky to jsou, začne zajímat Armín, ozve se mu restituentka nedalekých nemovitostí, která se na základě starých rodinných listin domnívá, že mohlo jít o její předky. Mezitím jí svou společnost vnutí jiný rodák z kraje - Hirsch, který má údajně chybějící část jejích listin. Smysl textu však ani po kompletaci není jasný. Dvojice k němu proniká jen poznenáhlu, klíčové je pochopení, že text souvisí s lebkami. Kdyby ho tak měl Armín! Ovšem Hirsch chce text využít pro sebe. Je to zřejmě jediný listinný pramen, neboť téměř vše, co se váže k událostem kolem kostelů ve Křtinách zejména v 17. století, shořelo. Ale i lebky jsou poznamenány ohněm. Řešení paradoxně napomohou další podivné úkazy, o nichž jsou zprávy z minulosti i ze současnosti.
DÍL 2: Syndrom ozvěny (Syndrom ozvěny) - Příběh navazuje na pověsti o mumiích fextů, tedy dlouhověkých a nezranitelných lidí, z kostelů ve východních Čechách. Místní gangsteři zpackají výstražný výstřel na dceru podnikatele, kterého chtějí vydírat. Vyjde najevo, že se scházela na podivném místě s neznámým mužem. K pátrání přizve policejní rada Hartl i Armína s Nelserovou a pak už je každému jasné, že půjde o událost hodně nevšední. Zvláštní talisman na krku oběti napovídá, že fakta, která se postupně skládají, mají vazby do daleké minulosti. Kdosi se začíná neohroženě mstít. Armín případ hypoteticky vyřeší, ale divák uvidí pravdu celou.
DÍL 3: Neviditelný zabiják (Neviditelný zabiják) - Vojtěch z Pernštejna byl v první polovině 16. století nejvyšším hofmistrem, tedy soudcem Českého království a jednu dobu se o něm uvažovalo jako o kandidátu na český trůn. Odsoudil sériovou vražedkyni Kateřinu Bechyňovou. Žena purkrabího na Karlštejně utýrala a zabila v 1. polovině 16. století nejméně 14 lidí. Svého soudce Bechyňová proklela a on také zemřel za záhadných okolností dva dny po její smrti. Na záhadné okolnosti ukazují především neobvyklá rychlost a utajení pohřbu. Proč to? Obsahuje hrobka vysvětlení? Počátkem 20. století se ji při opravách kostela pokusili vykrást dva dělníci, ovšem zemřeli a další průzkumy hrobky byly vždy zamítnuty. Až konečně v naší době dostane povolení otevřít hrobku archeolog Solař. Jenže hrobka má nejen zabijáckou pověst, ale i – jak se zdá – tuto pověst nadále naplňuje.
DÍL 4: Propast věků (Propast věků) - Hrad Houska je až do dnešních dní obestřen celou řadou pověstí. Nejenže se na jeho území a v jeho blízkosti objevuje tajemná postava v černé kápi, která hlídá nedotknutelnost hradu, ale jsou tu i jiné záhady, o nichž dodnes přemítají i seriózní badatelé. Traduje se, že na Housce je vchod do pekel a že pod hradní kaplí je jakási brána, kterou lze přejít do jiné dimeze. Romantický výklad dějin hradu musel být silně přitažlivý pro Karla Hynka Máchu, který krajinu v jeho okolí důvěrně znal. Podle apokryfického dopisu se Mácha odvážil vstoupit do prostor ve skále pod Houskou a ocitl se v Praze roku 2006. Armín se chystá o Valpuržině noci na hradě Houska pokřtít svoji novou knihu. Toho využije Armínova nadšená čtenářka Lichá, která je přesvědčená, že Máchu v Praze roku 2006 viděla, aby svoji zkušenost konfrontovala s Armínem, ale i s hradem Houska. A do třetice na hradě vystupuje duo iluzionistů a vyvrcholením jejich kreace je zmizení mladé ženy. Všichni si tak trochu zahrávají s neobyčejnou atmosférou místa, za níž se skryje nejen „obyčejná“ vražda, ale i neobyčejný trest. Tím však překvapení nekončí, vrcholný okamžik celé série teprve přijde...

Producent - Ceská Televize
https://www.csfd.cz/film/194887-strazce-dusi/prehled/#