Smrt čeká všude / The Hurt Locker (2008/131/USA/Válečný, Drama, Thriller) 77%
27.03.2018 12:47
JEDNOU VĚTOU
„Stále napůl mrtví. Drama speciální pyrotechnické jednotky operující v Iráku v době války.“
OBSAH
Je-li válka peklo, proč se tolik mužů hlásí do armády? V době, kdy se armády skládají nikoliv z rekrutů, ale z dobrovolníků, a muži se dobrovolně pouští do vojenské služby, je adrenalinové prostředí bojiště silným a neodolatelným lákadlem, často přímo závislostí. Snímek je napínavým příběhem elitních vojáků, kteří mají jedno z nejnebezpečnějších povolání na světě – uprostřed bojové vřavy deaktivují bomby. Když se nový seržant James (Jeremy Renner) ujme špičkového pyrotechnického týmu, překvapí své dva podřízené, Sanborna a Eldridge (Anthony Mackie a Brian Geraghty) tím, že je vtáhne do smrtelné hry městských bojů. James se chová tak, jako by mu nedocházelo, že může zemřít. Zatímco se oba muži snaží svého nového velitele udržet pod kontrolou, ve městě kolem nich se rozpoutá naprostý zmatek a Jamesova skutečná povaha se ukáže způsobem, který všechny z nich navždy poznamená.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Kathryn Bigelow je jediná svého druhu. Ne krásou, nebo intelektem, ale chápáním mužských pocitů a světa drsných chlapů, kteří když mají vybouchnout, tak bez toho nepohodlného ochranného obleku na sobě... Hurt Locker předvádí nezvyklou, ale efektní cestu jedné jednotky (vojáka) za pochopením vlastních potřeb a snad i "smyslu života". Na první pohled zaujme prostředím elitní jednotky odstraňující výbušnin, na druhý zaujme dokumentární styl(plus několika velice efektních zpomalených závěrů) a do třetice přidá prostředí Iráku, které je stále aktuální. Film uteče jako voda a divák si odnese slušné zamyšlení nad válkou i lidmi, což je velmi dobře, protože mnoho válečných filmů ve výsledku je jen "film" bez ničeho navíc, co by diváka dokázalo ovlivnit nebo donutit zamyslet se. Hurt Locker by fungoval i na kdejakém filmovém festivalu, protože nespadá do primitivního válečného filmu o vojákovi, co miluje svou zemi. Kathryn Bigelow je zvláštní úkaz, stejně jako její filmy, které by natočilo jen málo mužů stejně dobře. Snad příští čekání na další mužský film od ženské režisérky nebudeme muset čekat 6 let... Napoprvé jisté silné 4* a uvidíme na další shlédnutí... PS: obsazení s Guyem Pearcem a Ralphem Fiennesem je trochu zavádějící. (Djkoma) 4*
Nejdřív co se mě nelíbilo, ať to mám z krku. Třaslavá kamera a zoomování. Nenavidím to, bolí mě z toho hlava i oči. Normálně by tohel stačilo, abych dal odpad nebo jednu hvězdu, ale tady to přece jen nejde a tím se dostávám ke chvále. Kathryn Bigelow je můj miláček od tý doby, co natočila nejlepší akční film všech dob, za to bych se s ní klidně vyspal a její další filmy mě přitahujou jak svini. Madam Kathryn i tady opět potvrdila, že je špičkou v oboru. Film se totiž mohl natáčet někde na Ústecku a stejně bych měl pocit, že je to živý přenos z Iráckých ulic. Nikdy jsem v Iráku nebyl a asi ještě dlouho nebudu, ale přesto mám dojem, že takhle nějak to v tom iráckým pekle vypadá. Další filmařský kouzlo královny Kathryn spočívá v tom, že naprosto kašle na nějakou pointu, prostě tady to milej diváku máš a nazdar, srovnej si to jak chceš, nic nevysvětluje, nepoučuje, nevlastenčí a nevnucuje divákovi svůj pohled na jatka v Iráku. Vsadila čistě na svůj režisérský um a herecký výkony a sázka to byla vydařená . Mimořádně kvalitní práce. Dokonalý dojem a emoce maximální. Madam Kathryn a ne že na další Váš film budu zase čekat dalších deset let, jasno ? Pro ty z Vás, kterým nevadí třaslavá kamera si k mému hodnocení přidejte dalších zhruba 150 hvězdiček. (Enšpígl) 3*
Hurt Locker je materiál, na který se dlouho nezapomene a může zaujmout hned v několika provedeních, třeba hlavně tím, že ho točila režisérka, režisérka opravdu zkušená, která přesně ví, co chlap chce, a tak mu naservírovala ne příběh, ale scénky při kterých tuhne krev v žilách, ale popravdě jsou naprosto dokonale natočené a kouká se na ně jedna báseň. Nestalo se mi dlouho, abych byl tak překvapený. Film se nesnaží zaujmout krví, nebo zlým negativním prostředím, o to mu vůbec nejde, jen ukazuje scénky ze života pyrotechnika v Iráku, jak to funguje, co si za pár týdnů jsou schopni prožít nebo jak to tam vypadá a udělat si obrázek. Ve filmu je plno pravd, které jsou kruté, leč pravdivé, a s tím se prostě musí žít. The Hurt Locker nešokuje nijak závratně, prostě jen syrově ukazuje pravdu, krutou pravdu, která je trošku o něčem jiném, než v plno válečných filmech. Vím, nedokážu si představit, jaká válka je, ale řekl bych, že díky filmům jako je například tento, se k tomu lehce přiblížím, a při sledování si uvědomuju, že když se mi dělá nevolno ze scének v tomto filmu, tak je to stále tak 5 procent z celé války, respektive uvědomění si, že něco takového vůbec existuje a na světě se děje, no a pak je ta reality, kdy voják stojí přímo předtím, a má ten pocit bezmoci, kdy nemůže udělat naprosto nic. Tyto a plno dalších myšlenek mi po filmu rotovalo hlavou, hlavní je ale stejně fakt, že tohle prostě musí každýho chlapa bavit, škoda jen toho, že u nás se tento film do distribuce zatím nedostal, dostane? (Malarkey) 5*
VELKÁ RECENZE
Modrá bledne, Clooney ztrácí švih a Tarantino tleská jen svým hercům. Krátce před oscarovým ceremoniálem je největším favoritem na trofeje překvapivě válečné drama Smrt čeká všude. Můžeme znovu rozebírat, proč byl zrovna rok a půl starý (!) kousek, který bez většího humbuku objížděl festivaly a v létě prošuměl americkými kiny, vytažen z širší množiny kvalitních filmů a vklíněn mezi vyvolenou pětku hlavních tahounů oscarové sezóny.
Nuže, důvodů lze odtušit několik, aniž by nějaký z nich musel nutně platit. Smrt čeká všude je jako jedno z mála letošních želízek látkou smrtelně seriózní, současnou a zároveň soustředěně „pravdivou“. Bez příkras – ale i bez politických odboček – ukazuje výsek z konfliktu v Iráku, jako další z mistrovských válečných dramat, které dokáží vytěžit maximum ze specifik konkrétní války, a přesto univerzálně vyprávět o šrámech, které zbraně a bojůvky zanechávají na těle i duši v libovolnou dobu, v libovolné zeměpisné šířce. Intelektuální kritika musí takovému filmu fandit víc než uhlazené konkurenci, zvlášť když celý projekt vyznívá jako vítězství nezávislého filmu: Smrt čeká všude totiž vzniklo daleko od velkých studií, nelila do něj miliony armáda, takže si snímek museli vydupat z prachu jordánských ulic umanutí filmaři. Ekonomickým omezením navzdory.
Je to imponující story. Tím spíš, že v ní vůdčí, režisérskou úlohu zastává žena. Pokud ji za její úsilí Akademie ocení, stane se Kathryn Bigelow první oscarovou režisérkou historie (navíc definitivně usadí v první lize distribuční společnost Summit Entertainment, která nejen že rejžuje prachy na sáze Twiligfht, ale teď může i velkým studím vyfouknout „jejich“ nejprestižnější vyznamenání).
Nicméně, bez ohledu na zákulisní licitace si Smrt čeká všude zaslouží nejen nějaké to obdivné pokynutí, ale i odpovídající prezentaci v českých kinosálech. Ukazuje totiž další, dosud neviděnou podobu omletého žánru, a to ve velmi důsledné, kompaktní a sebevědomě formě, která se vzpírá přímému srovnávání - je svá a těžko ji proto klást do těsných souvislostí s Ryanem, Četou, Červenou linií, Černým jestřábem nebo nedávnými dramaty, jež se rozhodly tematizovat řež na Blízkém východě.
Pod ztěžka přeložitelným originálním názvem The Hurt Locker se pochopitelně skrývá další výpověď o zhoubnosti ozbrojených konfliktů. Vztyčený prst tu ale hrozí jaksi mimoděčně, v druhém plánu, ke kterému je třeba se prokutat skrz činy titulní postavy. Pyrotechnické eso William James přitom sympatie moc rychle sbírat nezačne. Připomíná psychotického lovce adrenalinu, který to nemá v hlavě v pořádku. Postupně se z něj ale klube výsostně inspirativní figura „válečného feťáka“, co si musí tělo každou chvíli napumpovat novou dávkou nebezpečí. Na Smrt čeká všude přitahuje právě skutečnost, že na rozdíl od jiných snímků o zničujících závislostech, je tenhle vyprávěn z „nevýchovné“ perspektivy pošuka, jenž má svou válku opravdu rád. Jeho bomby mu rozumí. A on si jejich jedy s chutí pouští do těla.
O ničem jiném oscarový favorit vlastně není. Ne že by to bylo málo. Smrt čeká všude akorát odstrkuje představy o klasickém bijáku pro Akademii, jelikož není úhledně zabalenou bonboniérou hollywoodských radostí, která se líbí všem. Velmi důsledně se tu mapují poslední dny nasazení jedné pyrotechnické jednotky, proto se vlastně jen spojuje zhruba osm vypjatých akcí z terénu s několika výjevy „po šichtě“ a jedním dovětkem. Klasická „příběhová linka“ se tu jen nenápadně protahuje napříč zásahy, jako zakamuflovaná zápalná šňůra mezi velikými náložemi, což ale vadí snad jen tváří v tvář přetažené stopáži (...a tváří v tvář úvahám pustit tenhle film třeba babičce s dědečkem). Jinak jde o ten typ filmu, který se obejde bez viditelného „scenáristického lešení“, bez literárních kliček nebo berliček. I bez nich na hlavní figuře a na postavách okolo ní zkondenzuje skličující existenciální POCIT z války. Nikdy se nevyjádří ve slovech, ani v popisných akcích, přesto se jeho nuance derou do hlavy.
Má na tom samozřejmě podíl herectví Jeremyho Rennera (občas působí vyšinutě, ale když si uprostřed akce utírá nudli nebo se chechtá pod fousy, je z něj stoprocentně uvěřitelný voják v plném nasazení) a dirigentské povely Kathryn Bigelow. Možná teď naběhnu na tenký led chtěných souvislostí, ale u Smrt čeká všude jsem byl podobně jako u Avatara nadšen z absolutní tvůrčí kontroly nad materiálem, z komponování jednotlivých misí v terénu, i z jejich konkrétní scenáristické realizace. Jakkoliv lze proti filmu jako celku vznášet mnohé námitky, dílčí úkoly jsou zrežírovány perfektně a pokaždé v sobě nesou dost scenáristických drobností (zkrvavený zásobník, zahozená vysílačka, vozejček), díky kterým ony dílčí sekvence fungují i v širším kontextu... a ne že by jen suše napínaly. Prostě o něčem hlubším vypovídají. (A aby těch „rodinných“ paralel s James Cameron|Cameronovým opusem nebylo málo, používají se tu dost podobné zoomy uvnitř záběrů – jen tentokrát nezpřítomňují krásy Pandory, ale naopak upozorňují na nebezpečí a nástrahy za každým rohem.)
Irák je hodně nebezpečným místem, ale sami Iráčané za to nemůžou. Kathryn Bigelow vlastně nezajímají. Jde si po svých postavách, mapuje jejich duševní pochody v mezních situacích. Dozvuky paradokumentárních technik, které jsme si už tak nějak automaticky naučili srovnávat s rukopisem Paula Greengrasse, tu jen realisticky oživují prostředí, ve kterém se bombarďáci musí pohybovat. Bez ustání na hraně, s očima na stopkách a rukou na spoušti, tak jako kdekoliv jinde. Smrt čeká všude tak neportrétuje „bourneovsky“ kmitající prostředí a dobu, ale spíš roztěkané hlavy vojáků, zabořené v tikajících balíčcích. A dělá to způsobem, který bude dost možná nazýván nadčasovým.
O FILMU
Inovativní režisérka Kathryn Bigelow představuje svůj nový snímek Smrt čeká všude, který vychází z přímých zkušeností novináře a scenáristy Marka Boala, jenž byl v rámci své práce přidělen k vojenské pyrotechnické jednotce. Film v sobě kombinuje napínavé a realistické akční scény a intimní drama, které nám nabízí pohled do psychologie vojáků, kteří se zcela dobrovolně věnují jednomu z nejnebezpečnějších povolání, jaká existují.
Režisérka o svém filmu říká následující: „Strach má špatnou pověst, ale myslím si, že neprávem. Strach vše projasňuje. Nutí vás soustředit se na důležité věci a ty nepodstatné ignorovat. Když se Mark Boal, autor scénáře, vrátil z reportáže v Iráku, vyprávěl mi příběhy o vojácích, kteří uprostřed bitevní vřavy zneškodňují bomby - je naprosto očividné, že se jedná o práci pro špičkové odborníky s vysokým procentem úmrtnosti. Když se zmiňoval o tom, jak zranitelní jsou a že ke své práci málokdy používají víc než jen kleště, s jejichž pomocí zneškodňují bomby, schopné zabít člověka na vzdálenost 300 metrů, byla jsem v šoku. Když jsem se od něj dozvěděla, že se jedná o dobrovolníky, kteří mají svou práci často tak rádi, že si nedovedou představit, že by dělali cokoliv jiného, věděla jsem, že mám námět pro svůj další film.“
Ocenění:
Academy Awards
2010 - Greg Shapiro, Kathryn Bigelow, Mark Boal, Nicolas Chartier (Nejlepší film)
2010 - Kathryn Bigelow (Režie)
2010 - Mark Boal (Původní scénář)
2010 - Bob Murawski, Chris Innis (Střih)
2010 - Mix zvuku
2010 - Střih zvuku
2010 - Jeremy Renner (Hlavní herec) (nominace)
2010 - Barry Ackroyd (Kamera) (nominace)
2010 - Buck Sanders, Marco Beltrami (Hudba) (nominace)
Golden Globes
2010 - Nejlepší film - drama (nominace)
2010 - Kathryn Bigelow (Nejlepší režie) (nominace)
2010 - Mark Boal (Nejlepší scénář) (nominace)
Venezia IFF
2008 - Kathryn Bigelow (Zlatý lev za nejlepší film) (nominace)
BAFTA
2010 - Nejlepší film
2010 - Kathryn Bigelow (Nejlepší režie)
2010 - Mark Boal (Původní scénář)
2010 - Barry Ackroyd (Nejlepší kamera)
2010 - Nejlepší střih
2010 - Zvuk
2010 - Jeremy Renner (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2010 - Vizuální efekty (nominace)
New York Film Critics Circle
2009 - Nejlepší film
2009 - Kathryn Bigelow (Nejlepší režisér)
2009 - Jeremy Renner (Nejlepší herec) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
2009 - Nejlepší film
2009 - Kathryn Bigelow (Nejlepší režisér)
2009 - Barry Ackroyd (Nejlepší kamera) (nominace)
DABING
1.DABING (DVD, ČT)
V českém znění: Marek Libert - Jeremy Renner (William James), Bohdan Tůma - Anthony Mackie (JT Sanborn), Michal Holán - Brian Geraghty (Owen Eldridge), Otakar Brousek ml. - Ralph Fiennes (vedoucí týmu dodavatelů), Jitka Moučková - Evangeline Lilly (Connie Jamesová), Radek Hoppe - Guy Pearce (Matt Thompson), Petr Svoboda - David Morse (Kolonel Reed), Ludvík Král - Christian Camargo (John Cambridge), Štěpán Krtička - Christopher Sayegh (Beckham), Zdeněk Podhůrský, Libor Terš, Antonín Navrátil, Jiří Balcárek, Zdeněk Mahdal (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Jaroslav Novák
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2009
2.DABING (TV Barrandov)
V českém znění: Zbyšek Pantůček - Jeremy Renner (William James), Bohdan Tůma - Anthony Mackie (JT Sanborn), Michal Holán - Brian Geraghty (Owen Eldridge), Roman Hájek - Ralph Fiennes (vedoucí týmu dodavatelů), Jolana Smyčková - Evangeline Lilly (Connie Jamesová), Zdeněk Hruška - Guy Pearce (Matt Thompson), Libor Hruška - David Morse (Kolonel Reed + titulky), Lumír Olšovský - Christian Camargo (John Cambridge), Roman Hajlich - Christopher Sayegh (Beckham), Jiří Valšuba, Filip Švarc, Marek Libert
Produkce: Hana Haladová
Zvuk: Daniel Němec
Překlad: Gisela Kubrichtová
Dialogy a režie: Libor Hruška
Vyrobilo: Barrandov Televizní studio a.s. ve společnosti Barrandov Studio dabing v roce 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.2.2010 Palace Pictures
Premiéra USA: 26.6.2009 Summit Entertainment
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.11.2009 Palace Pictures
Poprvé na Blu-ray: 27.2.2013 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 416 423
Tržby celkem - $ 49 200 000
Návštěvnost v ČR 11 618
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
„Stále napůl mrtví. Drama speciální pyrotechnické jednotky operující v Iráku v době války.“
OBSAH
Je-li válka peklo, proč se tolik mužů hlásí do armády? V době, kdy se armády skládají nikoliv z rekrutů, ale z dobrovolníků, a muži se dobrovolně pouští do vojenské služby, je adrenalinové prostředí bojiště silným a neodolatelným lákadlem, často přímo závislostí. Snímek je napínavým příběhem elitních vojáků, kteří mají jedno z nejnebezpečnějších povolání na světě – uprostřed bojové vřavy deaktivují bomby. Když se nový seržant James (Jeremy Renner) ujme špičkového pyrotechnického týmu, překvapí své dva podřízené, Sanborna a Eldridge (Anthony Mackie a Brian Geraghty) tím, že je vtáhne do smrtelné hry městských bojů. James se chová tak, jako by mu nedocházelo, že může zemřít. Zatímco se oba muži snaží svého nového velitele udržet pod kontrolou, ve městě kolem nich se rozpoutá naprostý zmatek a Jamesova skutečná povaha se ukáže způsobem, který všechny z nich navždy poznamená.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Kathryn Bigelow je jediná svého druhu. Ne krásou, nebo intelektem, ale chápáním mužských pocitů a světa drsných chlapů, kteří když mají vybouchnout, tak bez toho nepohodlného ochranného obleku na sobě... Hurt Locker předvádí nezvyklou, ale efektní cestu jedné jednotky (vojáka) za pochopením vlastních potřeb a snad i "smyslu života". Na první pohled zaujme prostředím elitní jednotky odstraňující výbušnin, na druhý zaujme dokumentární styl(plus několika velice efektních zpomalených závěrů) a do třetice přidá prostředí Iráku, které je stále aktuální. Film uteče jako voda a divák si odnese slušné zamyšlení nad válkou i lidmi, což je velmi dobře, protože mnoho válečných filmů ve výsledku je jen "film" bez ničeho navíc, co by diváka dokázalo ovlivnit nebo donutit zamyslet se. Hurt Locker by fungoval i na kdejakém filmovém festivalu, protože nespadá do primitivního válečného filmu o vojákovi, co miluje svou zemi. Kathryn Bigelow je zvláštní úkaz, stejně jako její filmy, které by natočilo jen málo mužů stejně dobře. Snad příští čekání na další mužský film od ženské režisérky nebudeme muset čekat 6 let... Napoprvé jisté silné 4* a uvidíme na další shlédnutí... PS: obsazení s Guyem Pearcem a Ralphem Fiennesem je trochu zavádějící. (Djkoma) 4*
Nejdřív co se mě nelíbilo, ať to mám z krku. Třaslavá kamera a zoomování. Nenavidím to, bolí mě z toho hlava i oči. Normálně by tohel stačilo, abych dal odpad nebo jednu hvězdu, ale tady to přece jen nejde a tím se dostávám ke chvále. Kathryn Bigelow je můj miláček od tý doby, co natočila nejlepší akční film všech dob, za to bych se s ní klidně vyspal a její další filmy mě přitahujou jak svini. Madam Kathryn i tady opět potvrdila, že je špičkou v oboru. Film se totiž mohl natáčet někde na Ústecku a stejně bych měl pocit, že je to živý přenos z Iráckých ulic. Nikdy jsem v Iráku nebyl a asi ještě dlouho nebudu, ale přesto mám dojem, že takhle nějak to v tom iráckým pekle vypadá. Další filmařský kouzlo královny Kathryn spočívá v tom, že naprosto kašle na nějakou pointu, prostě tady to milej diváku máš a nazdar, srovnej si to jak chceš, nic nevysvětluje, nepoučuje, nevlastenčí a nevnucuje divákovi svůj pohled na jatka v Iráku. Vsadila čistě na svůj režisérský um a herecký výkony a sázka to byla vydařená . Mimořádně kvalitní práce. Dokonalý dojem a emoce maximální. Madam Kathryn a ne že na další Váš film budu zase čekat dalších deset let, jasno ? Pro ty z Vás, kterým nevadí třaslavá kamera si k mému hodnocení přidejte dalších zhruba 150 hvězdiček. (Enšpígl) 3*
Hurt Locker je materiál, na který se dlouho nezapomene a může zaujmout hned v několika provedeních, třeba hlavně tím, že ho točila režisérka, režisérka opravdu zkušená, která přesně ví, co chlap chce, a tak mu naservírovala ne příběh, ale scénky při kterých tuhne krev v žilách, ale popravdě jsou naprosto dokonale natočené a kouká se na ně jedna báseň. Nestalo se mi dlouho, abych byl tak překvapený. Film se nesnaží zaujmout krví, nebo zlým negativním prostředím, o to mu vůbec nejde, jen ukazuje scénky ze života pyrotechnika v Iráku, jak to funguje, co si za pár týdnů jsou schopni prožít nebo jak to tam vypadá a udělat si obrázek. Ve filmu je plno pravd, které jsou kruté, leč pravdivé, a s tím se prostě musí žít. The Hurt Locker nešokuje nijak závratně, prostě jen syrově ukazuje pravdu, krutou pravdu, která je trošku o něčem jiném, než v plno válečných filmech. Vím, nedokážu si představit, jaká válka je, ale řekl bych, že díky filmům jako je například tento, se k tomu lehce přiblížím, a při sledování si uvědomuju, že když se mi dělá nevolno ze scének v tomto filmu, tak je to stále tak 5 procent z celé války, respektive uvědomění si, že něco takového vůbec existuje a na světě se děje, no a pak je ta reality, kdy voják stojí přímo předtím, a má ten pocit bezmoci, kdy nemůže udělat naprosto nic. Tyto a plno dalších myšlenek mi po filmu rotovalo hlavou, hlavní je ale stejně fakt, že tohle prostě musí každýho chlapa bavit, škoda jen toho, že u nás se tento film do distribuce zatím nedostal, dostane? (Malarkey) 5*
VELKÁ RECENZE
Modrá bledne, Clooney ztrácí švih a Tarantino tleská jen svým hercům. Krátce před oscarovým ceremoniálem je největším favoritem na trofeje překvapivě válečné drama Smrt čeká všude. Můžeme znovu rozebírat, proč byl zrovna rok a půl starý (!) kousek, který bez většího humbuku objížděl festivaly a v létě prošuměl americkými kiny, vytažen z širší množiny kvalitních filmů a vklíněn mezi vyvolenou pětku hlavních tahounů oscarové sezóny.
Nuže, důvodů lze odtušit několik, aniž by nějaký z nich musel nutně platit. Smrt čeká všude je jako jedno z mála letošních želízek látkou smrtelně seriózní, současnou a zároveň soustředěně „pravdivou“. Bez příkras – ale i bez politických odboček – ukazuje výsek z konfliktu v Iráku, jako další z mistrovských válečných dramat, které dokáží vytěžit maximum ze specifik konkrétní války, a přesto univerzálně vyprávět o šrámech, které zbraně a bojůvky zanechávají na těle i duši v libovolnou dobu, v libovolné zeměpisné šířce. Intelektuální kritika musí takovému filmu fandit víc než uhlazené konkurenci, zvlášť když celý projekt vyznívá jako vítězství nezávislého filmu: Smrt čeká všude totiž vzniklo daleko od velkých studií, nelila do něj miliony armáda, takže si snímek museli vydupat z prachu jordánských ulic umanutí filmaři. Ekonomickým omezením navzdory.
Je to imponující story. Tím spíš, že v ní vůdčí, režisérskou úlohu zastává žena. Pokud ji za její úsilí Akademie ocení, stane se Kathryn Bigelow první oscarovou režisérkou historie (navíc definitivně usadí v první lize distribuční společnost Summit Entertainment, která nejen že rejžuje prachy na sáze Twiligfht, ale teď může i velkým studím vyfouknout „jejich“ nejprestižnější vyznamenání).
Nicméně, bez ohledu na zákulisní licitace si Smrt čeká všude zaslouží nejen nějaké to obdivné pokynutí, ale i odpovídající prezentaci v českých kinosálech. Ukazuje totiž další, dosud neviděnou podobu omletého žánru, a to ve velmi důsledné, kompaktní a sebevědomě formě, která se vzpírá přímému srovnávání - je svá a těžko ji proto klást do těsných souvislostí s Ryanem, Četou, Červenou linií, Černým jestřábem nebo nedávnými dramaty, jež se rozhodly tematizovat řež na Blízkém východě.
Pod ztěžka přeložitelným originálním názvem The Hurt Locker se pochopitelně skrývá další výpověď o zhoubnosti ozbrojených konfliktů. Vztyčený prst tu ale hrozí jaksi mimoděčně, v druhém plánu, ke kterému je třeba se prokutat skrz činy titulní postavy. Pyrotechnické eso William James přitom sympatie moc rychle sbírat nezačne. Připomíná psychotického lovce adrenalinu, který to nemá v hlavě v pořádku. Postupně se z něj ale klube výsostně inspirativní figura „válečného feťáka“, co si musí tělo každou chvíli napumpovat novou dávkou nebezpečí. Na Smrt čeká všude přitahuje právě skutečnost, že na rozdíl od jiných snímků o zničujících závislostech, je tenhle vyprávěn z „nevýchovné“ perspektivy pošuka, jenž má svou válku opravdu rád. Jeho bomby mu rozumí. A on si jejich jedy s chutí pouští do těla.
O ničem jiném oscarový favorit vlastně není. Ne že by to bylo málo. Smrt čeká všude akorát odstrkuje představy o klasickém bijáku pro Akademii, jelikož není úhledně zabalenou bonboniérou hollywoodských radostí, která se líbí všem. Velmi důsledně se tu mapují poslední dny nasazení jedné pyrotechnické jednotky, proto se vlastně jen spojuje zhruba osm vypjatých akcí z terénu s několika výjevy „po šichtě“ a jedním dovětkem. Klasická „příběhová linka“ se tu jen nenápadně protahuje napříč zásahy, jako zakamuflovaná zápalná šňůra mezi velikými náložemi, což ale vadí snad jen tváří v tvář přetažené stopáži (...a tváří v tvář úvahám pustit tenhle film třeba babičce s dědečkem). Jinak jde o ten typ filmu, který se obejde bez viditelného „scenáristického lešení“, bez literárních kliček nebo berliček. I bez nich na hlavní figuře a na postavách okolo ní zkondenzuje skličující existenciální POCIT z války. Nikdy se nevyjádří ve slovech, ani v popisných akcích, přesto se jeho nuance derou do hlavy.
Má na tom samozřejmě podíl herectví Jeremyho Rennera (občas působí vyšinutě, ale když si uprostřed akce utírá nudli nebo se chechtá pod fousy, je z něj stoprocentně uvěřitelný voják v plném nasazení) a dirigentské povely Kathryn Bigelow. Možná teď naběhnu na tenký led chtěných souvislostí, ale u Smrt čeká všude jsem byl podobně jako u Avatara nadšen z absolutní tvůrčí kontroly nad materiálem, z komponování jednotlivých misí v terénu, i z jejich konkrétní scenáristické realizace. Jakkoliv lze proti filmu jako celku vznášet mnohé námitky, dílčí úkoly jsou zrežírovány perfektně a pokaždé v sobě nesou dost scenáristických drobností (zkrvavený zásobník, zahozená vysílačka, vozejček), díky kterým ony dílčí sekvence fungují i v širším kontextu... a ne že by jen suše napínaly. Prostě o něčem hlubším vypovídají. (A aby těch „rodinných“ paralel s James Cameron|Cameronovým opusem nebylo málo, používají se tu dost podobné zoomy uvnitř záběrů – jen tentokrát nezpřítomňují krásy Pandory, ale naopak upozorňují na nebezpečí a nástrahy za každým rohem.)
Irák je hodně nebezpečným místem, ale sami Iráčané za to nemůžou. Kathryn Bigelow vlastně nezajímají. Jde si po svých postavách, mapuje jejich duševní pochody v mezních situacích. Dozvuky paradokumentárních technik, které jsme si už tak nějak automaticky naučili srovnávat s rukopisem Paula Greengrasse, tu jen realisticky oživují prostředí, ve kterém se bombarďáci musí pohybovat. Bez ustání na hraně, s očima na stopkách a rukou na spoušti, tak jako kdekoliv jinde. Smrt čeká všude tak neportrétuje „bourneovsky“ kmitající prostředí a dobu, ale spíš roztěkané hlavy vojáků, zabořené v tikajících balíčcích. A dělá to způsobem, který bude dost možná nazýván nadčasovým.
O FILMU
Inovativní režisérka Kathryn Bigelow představuje svůj nový snímek Smrt čeká všude, který vychází z přímých zkušeností novináře a scenáristy Marka Boala, jenž byl v rámci své práce přidělen k vojenské pyrotechnické jednotce. Film v sobě kombinuje napínavé a realistické akční scény a intimní drama, které nám nabízí pohled do psychologie vojáků, kteří se zcela dobrovolně věnují jednomu z nejnebezpečnějších povolání, jaká existují.
Režisérka o svém filmu říká následující: „Strach má špatnou pověst, ale myslím si, že neprávem. Strach vše projasňuje. Nutí vás soustředit se na důležité věci a ty nepodstatné ignorovat. Když se Mark Boal, autor scénáře, vrátil z reportáže v Iráku, vyprávěl mi příběhy o vojácích, kteří uprostřed bitevní vřavy zneškodňují bomby - je naprosto očividné, že se jedná o práci pro špičkové odborníky s vysokým procentem úmrtnosti. Když se zmiňoval o tom, jak zranitelní jsou a že ke své práci málokdy používají víc než jen kleště, s jejichž pomocí zneškodňují bomby, schopné zabít člověka na vzdálenost 300 metrů, byla jsem v šoku. Když jsem se od něj dozvěděla, že se jedná o dobrovolníky, kteří mají svou práci často tak rádi, že si nedovedou představit, že by dělali cokoliv jiného, věděla jsem, že mám námět pro svůj další film.“
Ocenění:
Academy Awards
2010 - Greg Shapiro, Kathryn Bigelow, Mark Boal, Nicolas Chartier (Nejlepší film)
2010 - Kathryn Bigelow (Režie)
2010 - Mark Boal (Původní scénář)
2010 - Bob Murawski, Chris Innis (Střih)
2010 - Mix zvuku
2010 - Střih zvuku
2010 - Jeremy Renner (Hlavní herec) (nominace)
2010 - Barry Ackroyd (Kamera) (nominace)
2010 - Buck Sanders, Marco Beltrami (Hudba) (nominace)
Golden Globes
2010 - Nejlepší film - drama (nominace)
2010 - Kathryn Bigelow (Nejlepší režie) (nominace)
2010 - Mark Boal (Nejlepší scénář) (nominace)
Venezia IFF
2008 - Kathryn Bigelow (Zlatý lev za nejlepší film) (nominace)
BAFTA
2010 - Nejlepší film
2010 - Kathryn Bigelow (Nejlepší režie)
2010 - Mark Boal (Původní scénář)
2010 - Barry Ackroyd (Nejlepší kamera)
2010 - Nejlepší střih
2010 - Zvuk
2010 - Jeremy Renner (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2010 - Vizuální efekty (nominace)
New York Film Critics Circle
2009 - Nejlepší film
2009 - Kathryn Bigelow (Nejlepší režisér)
2009 - Jeremy Renner (Nejlepší herec) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
2009 - Nejlepší film
2009 - Kathryn Bigelow (Nejlepší režisér)
2009 - Barry Ackroyd (Nejlepší kamera) (nominace)
DABING
1.DABING (DVD, ČT)
V českém znění: Marek Libert - Jeremy Renner (William James), Bohdan Tůma - Anthony Mackie (JT Sanborn), Michal Holán - Brian Geraghty (Owen Eldridge), Otakar Brousek ml. - Ralph Fiennes (vedoucí týmu dodavatelů), Jitka Moučková - Evangeline Lilly (Connie Jamesová), Radek Hoppe - Guy Pearce (Matt Thompson), Petr Svoboda - David Morse (Kolonel Reed), Ludvík Král - Christian Camargo (John Cambridge), Štěpán Krtička - Christopher Sayegh (Beckham), Zdeněk Podhůrský, Libor Terš, Antonín Navrátil, Jiří Balcárek, Zdeněk Mahdal (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Jaroslav Novák
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2009
2.DABING (TV Barrandov)
V českém znění: Zbyšek Pantůček - Jeremy Renner (William James), Bohdan Tůma - Anthony Mackie (JT Sanborn), Michal Holán - Brian Geraghty (Owen Eldridge), Roman Hájek - Ralph Fiennes (vedoucí týmu dodavatelů), Jolana Smyčková - Evangeline Lilly (Connie Jamesová), Zdeněk Hruška - Guy Pearce (Matt Thompson), Libor Hruška - David Morse (Kolonel Reed + titulky), Lumír Olšovský - Christian Camargo (John Cambridge), Roman Hajlich - Christopher Sayegh (Beckham), Jiří Valšuba, Filip Švarc, Marek Libert
Produkce: Hana Haladová
Zvuk: Daniel Němec
Překlad: Gisela Kubrichtová
Dialogy a režie: Libor Hruška
Vyrobilo: Barrandov Televizní studio a.s. ve společnosti Barrandov Studio dabing v roce 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.2.2010 Palace Pictures
Premiéra USA: 26.6.2009 Summit Entertainment
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.11.2009 Palace Pictures
Poprvé na Blu-ray: 27.2.2013 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 1 416 423
Tržby celkem - $ 49 200 000
Návštěvnost v ČR 11 618
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
Tvůrci a herci
Kathryn Bigelow (Režie), Kathryn Bigelow (Produkce), Mark Boal (Produkce), Nicolas Chartier (Produkce), Greg Shapiro (Produkce), Marco Beltrami (Hudba), Buck Sanders (Hudba), Barry Ackroyd (Kamera), Chris Innis (Střih), Bob Murawski (Střih), Mark Bennett (Casting), Karl Júlíusson (Scénografie), George L. Little (Kostýmy), Paul N.J. Ottosson (Zvuk), Daniel Parker (Masky), Mark Boal (Scénář), Jeremy Renner (Herec), Anthony Mackie (Herec), Brian Geraghty (Herec), Guy Pearce (Herec), Ralph Fiennes (Herec), David Morse (Herec), Evangeline Lilly (Herec), Christian Camargo (Herec), Sam Spruell (Herec)
2008/131/USA/Válečný, Drama, Thriller
Zajímavost k filmu
- Hra, kterou hraje Owen Eldridge (Brian Geraghty) na základně, je "Gears of War 1" na X360. Konkrétně jde o první level ani ne minutu po začátku celé hry. (Raziel811)
- Český distributor nevkládal do filmu příliš velké finanční naděje, a tak snímek nenasadil do kin. Po získání šesti Oscarů snímek odstartoval 25. 02. 2010 premiéru v českých kinech. (karlik4801)
- Jeremy Renner při udílení cen Zlatých glóbů 2013 ironicky řekl o režisérce Kathryn Bigelow, že si umí vybrat prostředí k natáčení. Při natáčení filmu hrozilo hercům přepadení a v nedalekém okolí byla válka. (karlik4801)
- Z dôvodu obmedzenia dovozu vojenských rekvizít používal štáb na strelný prach čínsky ohňostroj. Jedného dňa zapríčinilo teplo samovoľné vznietenie ohňostroja, ktoré spôsobilo technikovi Richardovi Stutsmanovi menšie popáleniny. O dva dni sa vrátil k práci. (Greenpeacak)
- Na tvorcov filmu podal žalobu armádny pyrotechnik Jeffrey Sarver, ktorý tvrdil, že na vytvorenie hlavnej postavy im poslúžila jeho podoba, a že ho ohovára. Súd tejto žalobe vyhovel a nariadil tvorcom zaplatiť odškodné viac než 180 tisíc amerických dolárov. (Greenpeacak)
- Nikto z prítomných ľudí, ktorí pracovali na filme, nemali k dispozícii príves s klimatizáciou ani vlastnú kúpeľňu ako býva zvykom. (Greenpeacak)
- Väčšina záberov bola natáčaná štyrmi alebo viac kamerami súčasne, čo malo za následok viac ako 200 hodín záznamu za krátku chvíľu. Film sa strihal prvých osem týždňov v Jordánsku a neskôr v Los Angeles. Celý proces strihania trval viac ako osem mesiacov. (Greenpeacak)
- Tvorcovia filmu hľadali miesto natáčania aj v Maroku, avšak režisérka zastávala názor, že film by nemal to nezameniteľné tempo Blízkeho východu a celkovo Maroko nevyzeralo ako Bagdad. Režisérka chcela predovšetkým točiť film čo najbližšie k vojnovej zóne ako to bolo len možné. Niektoré scény sa natáčali len tri míle od irackých hraníc. (Greenpeacak)
- V rámci príprav na film strávil Jeremy Renner týždeň vo Fort Irwin, kde sídli americká vojenská rezervácia. (Greenpeacak)
- Pôvodný názov filmu znel The Something Jacket.
- Celá jednotka používá brýle značky Oakley, model M Frame.
- První válečný film od Anglického pacienta (1996), který vyhrál Oscara v kategorii Nejlepší film, a také první válečný film úspěšný v kategorii Nejlepší režie od roku 2002, kdy cenu vyhrál Roman Polanski za Pianistu.
- První celovečerní film o válce v Iráku, jenž vyhrál Oscara. A dále první válečný film, který vyhrál Oscara, aniž by se zabýval vietnamskou válkou nebo první či druhou světovou válkou.
- Kathryn Bigelow prohlásila, že se nevystřihla ani jedna scéna.
- Hra, kterou hraje Owen Eldridge (Brian Geraghty) na základně, je "Gears of War 1" na X360. Konkrétně jde o první level ani ne minutu po začátku celé hry. (Raziel811)
- Český distributor nevkládal do filmu příliš velké finanční naděje, a tak snímek nenasadil do kin. Po získání šesti Oscarů snímek odstartoval 25. 02. 2010 premiéru v českých kinech. (karlik4801)
- Jeremy Renner při udílení cen Zlatých glóbů 2013 ironicky řekl o režisérce Kathryn Bigelow, že si umí vybrat prostředí k natáčení. Při natáčení filmu hrozilo hercům přepadení a v nedalekém okolí byla válka. (karlik4801)
- Z dôvodu obmedzenia dovozu vojenských rekvizít používal štáb na strelný prach čínsky ohňostroj. Jedného dňa zapríčinilo teplo samovoľné vznietenie ohňostroja, ktoré spôsobilo technikovi Richardovi Stutsmanovi menšie popáleniny. O dva dni sa vrátil k práci. (Greenpeacak)
- Na tvorcov filmu podal žalobu armádny pyrotechnik Jeffrey Sarver, ktorý tvrdil, že na vytvorenie hlavnej postavy im poslúžila jeho podoba, a že ho ohovára. Súd tejto žalobe vyhovel a nariadil tvorcom zaplatiť odškodné viac než 180 tisíc amerických dolárov. (Greenpeacak)
- Nikto z prítomných ľudí, ktorí pracovali na filme, nemali k dispozícii príves s klimatizáciou ani vlastnú kúpeľňu ako býva zvykom. (Greenpeacak)
- Väčšina záberov bola natáčaná štyrmi alebo viac kamerami súčasne, čo malo za následok viac ako 200 hodín záznamu za krátku chvíľu. Film sa strihal prvých osem týždňov v Jordánsku a neskôr v Los Angeles. Celý proces strihania trval viac ako osem mesiacov. (Greenpeacak)
- Tvorcovia filmu hľadali miesto natáčania aj v Maroku, avšak režisérka zastávala názor, že film by nemal to nezameniteľné tempo Blízkeho východu a celkovo Maroko nevyzeralo ako Bagdad. Režisérka chcela predovšetkým točiť film čo najbližšie k vojnovej zóne ako to bolo len možné. Niektoré scény sa natáčali len tri míle od irackých hraníc. (Greenpeacak)
- V rámci príprav na film strávil Jeremy Renner týždeň vo Fort Irwin, kde sídli americká vojenská rezervácia. (Greenpeacak)
- Pôvodný názov filmu znel The Something Jacket.
- Celá jednotka používá brýle značky Oakley, model M Frame.
- První válečný film od Anglického pacienta (1996), který vyhrál Oscara v kategorii Nejlepší film, a také první válečný film úspěšný v kategorii Nejlepší režie od roku 2002, kdy cenu vyhrál Roman Polanski za Pianistu.
- První celovečerní film o válce v Iráku, jenž vyhrál Oscara. A dále první válečný film, který vyhrál Oscara, aniž by se zabýval vietnamskou válkou nebo první či druhou světovou válkou.
- Kathryn Bigelow prohlásila, že se nevystřihla ani jedna scéna.
Odkazy