Skrytá identita / The Departed ( 2006/151/USA, Hong Kong/Krimi, Drama, Thriller) 86%
13.03.2018 09:43
JEDNOU VĚTOU
„Policista s maskou gangstera a gangster s maskou policisty rozehrávají složitou hru, ve které nejde jen o život.“
OBSAH
Kriminální drama Skrytá identita je zasazeno do Bostonu, kde státní policie vede válku s organizovaným zločinem. Tajný policista Billy Costigan (Leonardo Di Caprio) je pověřen úkolem infiltrovat zločineckou síť, které předsedá boss Costello (Jack Nicholson). Billy si brzy získá Costellovu důvěru, jenže je tu také Colin Sullivan (Matt Damon), který pro změnu infiltroval policejní složky, aby tam získával pro zločinecký syndikát cenné informace. Sullivan stoupá po kariérním žebříčku a stává se významným členem Jednotky pro zvláštní vyšetřování. Životy obou mužů jsou hluboce ovlivněny prostředím, ve kterém se pohybují. Časem však vyjde najevo, že v systému je ještě hráč, který hraje na obě strany. Billyho i Colinova existence je rázem ohrožena a vystavena nepřátelské straně a oba muži musí vyvinout maximální úsilí, aby jejich identity nebyly odhaleny a oni zachránili svůj protějšek. A tím i sebe.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Svižná mafiánská hříčka, ve které Scorsese připomíná, že málokdo to s mafiány umí tak jako on. Ani na minutku jsem se nenudil, což je nepochybně dáno i tím, že jsem neviděl originál. Nicméně i kdybych už věděl, co se má dít, pořád bych si stejnou měrou vychutnal herecké výkony všech zúčastněných, živelným DiCapriem počínaje a pološíleným Nicholsonem konče. Akorát Damon mi přijde tradičně nevýrazný, ale o to lepší je pak hra se sympatiemi a především silnější finiš, ve kterém se krví nešetří. Parádní hra na kočku a na myš, která stojí na vynikajících hercích, Scorseseho patřičně starosvětské režii a správné dávce černého humoru (jen málokdy se někde zabíjí tak „suše“). A propo, příznivci předlohy možná budou skučet (nejspíš stejně nesmyslně, jako v případě Lake House), ale Skrytá identita rozhodně nevypadá na to, že by byla pouhým vykleštěncem něčeho jiného. Funguje zcela samostatně, každý prvek příběhu má své místo a každá postava svůj účel. Svrbí mě pět hvězdiček, ale počkám si raději na druhé zhlédnutí… (Tom Hardy) 5*
Je to proti přírodě, ale vypadá to, že nám Marty naopak mládne :o) Za tak "kurevsky" zábavný a svižně natočený snímek by se nemuseli stydět ani mladí rafani na režisérské stoličce. Ty bezmála dvě a půl hodiny mi utekly jako voda. V případě hereckého ansáblu je zbytečné vyjadřovat se k DiCapriovi a Nicholsonovi, to jsou kapitoly samy pro sebe, tak jen vyzdvihnu pro mě tak nepochopitelně zde kritizovaného Damona (dokonalý úlisný křivácký charakter, nedokážu si představit, že by se to dalo zahrát lépe) a hlavně Wahlberga (!!!), jehož skvěle napsané repliky bylo v jeho podání radost poslouchat a jeho popichování s Baldwinem mě hlasitě rozesmálo. Po projekci jsem si vzpomněl na slova Stevena Spielberga, že "už nemusí nikomu nic dokazovat a chce se filmem jenom bavit". U The Departed mám v případě Scorseseho ten samý pocit, Oscara bych mu, v kontextu s jeho předchozí, přeci jenom výraznější tvorbou, za něj asi nedal (pokud to vyjde, tak v tomhle případě hlavně "za zásluhy"), ale je potěšitelné, že pod tou slupkou šedivého emeritního profesora se pořád skrývá ten starý známý rebel z dob ´Mean Streets´ a ´Taxikáře´. (Lima) 5*
Skrytá identita je mimořádná hra kvalit. Setkají se tu taková jména jako poslední dobou u mě stále oblíbenější Leonardo DiCaprio, hollywoodský trasořitka Matt Damon, Boss Jack Nicholson, který se na roli záporáka těšil o to víc po delší komediové sérii, uřvaný Mark Wahlberg a řada dalších. Dokázali nakonec také upoutat diváky a i přesto, že je to pouze lehce namíchaný příběh asijské Volavky, stalo se to úspěšné opravdu dosti. Odemne to, ale dostalo tolik hvězd jako to dostalo Oscarů a řekl bych, že naprosto oprávněně. Sice příběh za to rozhodně stojí, Martin Scorsese natočil film přesně podle jeho míry, ale vidět něco, co jsem už jednou viděl v jiném podání není nic originální. Přesto byl oceněn takovou cenou jako je právě Oscar. Je fakt, že to za tu námahu stálo. Herců se objeví řada, zvratů obdobně a to je právě to, oč stojí tento film sledovat od začátku až do samotného konce. A také kvůli Jackovi Nicholsonovi, který si svojí roli jednoznačně užívá. Mimochodem pokud jste si všimli častého znázornění písmena X, tak je tu jako pocta filmu Zjizvená tvář od Howarda Hawkse a Howarda Hughese z roku 1932. X značí smrt. Stejně takovou, jaká se objevuje v tomto filmu, zákeřná, důsledná a nekompromisní. --- Možná že jo, možná že ne, možná že hovno. (Malarkey) 4*
VELKÁ RECENZE
Hity filmového podzimu konečně zahltily redakci MovieZone. Po měsíci klidu se teď skoro každý den představují dva velké filmy: A není nouze o kvalitu i zklamání. Mohl bych vás vábit na nového Cuaróna i Ridleyho Scotta (čtenáři mají rozjásané recenze vždycky radši), ale místo toho si trochu masochisticky naběhnu na přirozenou nedůvěru a přeruším americký jásot nad novinkou Martina Scorseseho, vtělený do kolosálního ratingu na IMDb a takřka jednohlasných recenzí. Tak velký filmař, jakým režisér Posledního pokušení Krista, Taxikáře, Zuřícího býka nebo Casina bez jakéhokoliv sporu je (respektive byl), si totiž za Skrytou identitu nezaslouží nic jiného než tvrdý odsudek.
Remakovat hongkongskou Volavku jsme už dlouhé měsíce před premiérou nepovažovali za šťastný tah ve Scorseseho životní partii. Kvality originálu, natož jakákoliv kulturní specifika látky, ale působí jako zcela zanedbatelný problém. Skrytá identita totiž neobstojí jako kriminálka sama o sobě, protože spíš než Martyho připomíná hollywoodského rutinéra, který se pokusil o gangsterskou ságu ve Scorseseho monumentálním stylu (konkrétní důvody vyložím za chvíli). Právě proto bych neznalost originálu vnímal jako výhodu. I skromná hodina, kterou jsem stihl kdysi před dvěma lety vidět tlačila Scorseseho verzi do totální defenzívy – pokud bych se konečně dokopal nakoukat celou trilogií, zamiloval si jí, a pak položil její šmrncovní režii vedle unavené Skryté identity, jistě bych ještě o nějaký ten stupeň přitáhl šroubky na mučidlech.
Martin Scorsese přitom světovému filmu doteď nepřinesl snad ani jeden špatný snímek. Ač jeho díla s přibývajícími léty ztrácí na údernosti, navyšují počet prozívaných pasáží a hlavně ideově i tematicky dosti zvětrávají (proto se Letec nebo Gangy New Yorku nikdy nestanou klasikou formátu Taxikáře), velkolepý způsob filmového vyjadřování nešlo ani při natahovaných psychózách Howarda Hughese přehlídnout. Ve Skryté identitě z něj bohužel zbyly jen technické atributy (špičková kamera a zvuk), lehkost Scorseseho filmového jazyka vůbec poprvé zmizela kdovíkam... až to svádí k nejapným žertům o seniorech a senilitě. Jenže už první kamerová jízda, díky níž se z bostonské ulice probijeme až k prodejnímu pultíku místního obchodníka, čpí neskutečně „vychtěným“ dojmem a enormně nemotornou snahou natočit další ohromující gangsterskou ságu.
Než aby síla Skryté identity pomalu vyplývala z příběhu, snaží se do ní Scorsese – snad netrpělivě, snad bez víry v látku samotnou – neustále vhánět energii zběsilým pohybem kamery. Jako nováček, který zrovna přispěchal od videoklipů k celovečerákům, a tak nezná žádnou jinou nežli kinetickou kameru, stíhá Scorsese už v první půlhodině zahltit oči nesmyslnými švenky, kterými bezdůvodně (a naprosto uměle) zrychluje sérii nepříliš zajímavých dialogů a vnitřně statických scén. Marná snaha přidávat na dynamice vizuálními finesami nejlépe vynikne už v prvních minutách, kdy kamera uprostřed rozhovorů bez jakéhokoliv smyslu nalétá na tváře slavných herců a občas si - nejspíš z dobrého rozmaru - dovolí i dvakrát stejnou „vývrtku.“ Pak se může stát, že zatímco Matt Damon postává mezi policejními nováčky, oko režiséra okolo něj jen tak z plezíru dvakrát proletí zprava doleva. Naroubovat vyprávěcí tempo pompézně koncipovaných dramat o dvouapůlhodinové stopáži na dravý look ale tak jednoduše nejde...
Ono je to samozřejmě těžké, když se samotný scénář Williama Monahana nestoudně vleče a ztrácí spoustu stránek ve prospěch těch méně vzrušujících pasáží z příběhu. Dvě krysy, DiCapriův Billy Costigan a Damonův Colin Sullivan, infiltrované zároveň na obě strany zákona a zamilované do téže ženy, spolu nejprve svádějí jakýsi symbolický souboj na dálku, aby se nakonec střetli jeden proti druhému. Dráždivé téma „chlap proti chlapovi“, které je navíc ponořené do velmi „třaskavého“ prostředí, Monahan pohříchu sleduje hlavně z hlediska samotného odhalování zrádců, což rezultuje v neskonale dlouhou sérií dialogů u stolů a v kancelářích, v nichž hlavouni marně protáčejí své mozkové závity v touze zjistit, kdo udává a prozrazuje. Hlavně v případě Nicholsonova mafiána Costella se tomuhle pátrání ve vlastních řadách věří jen ztěží, protože DiCapriovu postavu (obdařenou navíc profláknutou policejní minulostí) by musel mezi bytostnými gangstery odhalit i retardovaný slepec nejpozději hodinu před závěrečnými titulky. Čím víc materiálu se navíc z filmového kotouče odvine, tím častěji Monahan nevěrohodné otočky v ději vypouští, v důsledku čehož Skrytá identita není o moc méně překombinovaná než Johnsonův průměrný Strážce.
Scorseseho novinka v mých očích ale nefunguje nejen na žánrovém poli, ale ani v „osobní“ rovině. Na to ji válcuje příliš mnoho gangsterek, kriminálek i policejních titulů. Scénář se topí v příběhových divočárnách (jak hloupí by museli policisté být, aby Sullivanovi zbaštili jeho pikle, všemožné odvolávaní aut a léčky na kolegy?), dlouze kombinuje a nechává vyhrávat herce jejich texty. Ke skutečné konfrontaci však vyjma solidního intermezza v zapadlé uličce svolí až v posledních minutách. Do té doby Scorsese unyle přepíná z detektivní centrály do mafiánských hospod a marně spoléhá na to, že mu nedostatečnou dramatičnost vykompenzují herci a Nicholsonovy vtipné průpovídky. Jack si možná užívá každé zvednutí svého obočí, nakonec ale nemůže uniknout skutečnosti, že The Departed jednak není filmem o něm i že jeho neustálé tlachání o šoustačkách (a mnohem peprnějších věcech) zdání drsnosti samo nenavodí. Tisíckrát by mohl říct „fuck“ a stejně by to kvůli jeho mírným očím, zběsilým mimickým výlevům a scénářem předepsané neschopnosti působilo více uměle, až trapně, nežli hrozivě.
S odstupem času mi Skrytá identita připomíná Hřebejkovu Krásku v nesnázích. I v ní se tvůrčí mizérie, nedostatek dramatičnosti i napětí schovává za herecké exhibice, rádoby ostré promluvy a hudební vsuvky. U Scorseseho hraje sice muzika prakticky neustále, ani vždy účinný operní výstup však nezhmotní atmosféru na dýl než několik vteřin. Nulový emocionální náboj a klopýtání režiséra, který se dlouhé minuty točí v dějovém kruhu, se má nakonec zakrýt celebritami na plakátech a v titulkové listině. V sebemenší roli se představuje velká hollywoodská persona (třebas Alec Baldwin má vyloženě štěk), což pouze zvýrazňuje dojem neživotného defilé hvězdných jmen.
Z celé sestavy nejlépe vychází Leonardo DiCaprio (a to nepřekvapí), který po generačně mnohem starším Howardu Hughesovi přesvědčuje i jako „dvacetiletý“ floutek s chmýřím na bradě a zlatým řetízkem. Matt Damon na DiCapria zdaleka nestačí, už proto, že zjevem nepřipomíná absolventa policejní akademie a greenhorna, nýbrž pětatřicátníka se schopnostmi Jasona Bournea. Těžko posoudit jestli jeho krkolomnost vyplývá ze scénáře nebo z Damonovy herecké topornosti (ostatně vysvětluje to, proč uspěl buď jako Will Hunting v duševní křeči nebo neústupně tvrdý Bourne), každopádně jeho neohrabanost místy ponouká k devalvaci postavy samotné, která v soutěži s DiCapriem nemá co do charismatu sebemenší šanci. A postelový boj o krásku tak není rozlousknut zrovna věrohodně...
Jenže i kdyby hrál Damon jako Russell Crowe, nezakrylo by to teskný fakt, že se Scorsesemu nepodařilo Costigana se Sullivanem vklínit do skutečného konfliktu a že je Skrytá identita kvůli tomu hlavně nudnou, nezáživně zrežírovanou, odtažitou a přehnaně zašmodrchanou podívanou s krotkým a úhledně zabaleným poselstvím, kterou i matná vzpomínka na kus Volavky drtí jako kafemlejnek. Snad aby si člověk začal myslet, že Hollywood definitivně umdlévá a na Asii vůbec nestačí. Ale to je omyl (Cuarónem nebo Scottem dnes i včera potvrzený :-), protože jediný kdo nestačí je Martin Scorsese. Poprvé a snad i naposledy v kariéře. Doufejme.
O FILMU
Drsné kriminální drama Skrytá identita v režii Martina Scorseseho nám vypráví příběh dvou policistů: rázný a drzý Colin Sullivan je na nejlepší cestě do elitních složek massachussetského oddělení státní policie, konkrétně do jednotky zvláštního vyšetřování. Jeho prvořadým cílem je irský gangsterský boss Frank Costello. Billy Costigan, je protřelý, drsný a údajně má natolik nezvladatelnou povahu, že musel odevzdat služební odznak a teď vrací se do nemilosrdného prostředí ulic Jižního Bostonu, kde se brzy dostane do Costellových služeb. Jenže žádný člověk není takový, jaký se zdá na první pohled a všichni zúčastnění se brzy dostanou do nebezpečné hry na kočku a myš, v níž jde opravdu o všechno.
Příběh filmu Skrytá identita vychází z hongkongského kriminálního thrilleru Volavka, který dávno před tím, než se v roce 2004 dostal do Ameriky, výrazně bodoval v asijských kinech. Zanedlouho se rozběhly práce na americké verzi, k níž napsal scénář William Monahan.
Scenárista vzpomíná: “Před ani během prací na scénáři jsem Volavku neviděl. Pracoval jsem se scénářem přeloženým z čínštiny. Už tehdy jsem zahlédl skvělý příběh, pro nějž jsem vytvořil nové postavy. Líbí se mi dvojakost postav v čínské verzi, ale mou adaptaci pohání motor klasické tragédie, která se ptá po tom, co se stane, když se lidé odchýlí od toho, co je jim v životě souzeno. “Volavka je dobrý příklad toho, proč miluji hongkongský film, ale Skrytá identita není remake,” tvrdí Scorsese. Inspirovala mě podstata příběhu Volavky, ale svět, který vytvořil William Monahan, se od Hong Kongu velmi liší. Když jsem dostal scénář, trvalo mi pěknou chvíli, než jsem se jím prokousal, protože jsem si hned začal představovat akci a začal promýšlet příběh a postavy. Od první chvíle mě zaujala drobnokresba postav a také to, že jejich přístup ke světu, ve kterém žijí, je velmi nekompromisní. Právě to mě přivedlo k režii filmu.”
Producent Graham King říká: “Na první pohled by se zdálo, že Skrytou identitou se Martin Scorsese vrací zpět ke starým dobrým rokům, v nichž vznikli Mafiáni a Špinavé ulice, což je i žánr, s nímž bývá spojován nejčastěji. V tomto filmu však bere žánrová schémata a obrací je v něco nového a originálního. Prostě celý Marty.”
“Práce s Martinem Scorsesem je zkušenost, na kterou se nezapomíná,” říká Monahan. “Bylo mi ctí pozorovat, jak se mu při našich diskusích nad scénářem film skládá v hlavě dohromady. Je to jakoby vám někdo zkomprimoval několik let na filmové škole do několika dní.” Monahan uvádí, že Skrytá identita je zasazena do světa, který je mu povědomý. “Tenhle projekt se ke mně dostal v době, kdy jsem uvažoval, že napíšu nějaký příběh zasazený do Bostonu, odkud pocházím, a částečně bude o lidech, které jsem během života ztratil. Film my tedy umožnil, abych se zabýval tématy, jež jsou pro mě velmi osobní.”
Thomas B. Duffy, který je technickým konzultantem filmu, pracuje u Massachusetts State Police už 30 let a uvádí, že scenáristovo rozhodnutí umístit hlavní konflikt na území “Staties” a irského gangu v Bostonu, je zakotveno v realitě. Na začátku 70. let 20. století na jih města ovládly irské gangy a vládly městskému podsvětí až do nedávné doby. Mluvilo se o nich jako o nejdravějších rybách tamního světa zločinu.”
Herec Leonardo DiCaprio spolupracoval se Scorsesem už potřetí a k filmu uvádí: “Ačkoliv je Skrytá identita gangsterkou, nepodobá se ničemu, co kdy Marty natočil. Zabývá se velmi odlišnými okolnostmi - netýká se jen irského podsvětí, ale také policejních složek a korupce v jejich řadách. Příběh jako takový je zasazen do naprosto odlišných lokací - jde o Boston, ne New York. Postupem však také zjišťujeme, že je to zároveň příběh Ameriky a korupce určitých důležitých systémů naší země.”
Scorsese říká: “Je to příběh o dvou mladých, jejichž životy jsou formovány vnějšími okolnostmi: institucí policie a zločineckých skupin, kterým vládne jistý Frank Costello.
Costello si chce z Colina vychovat učedníka, který se stane zdánlivým ochráncem veřejného pořádku, ale ve skutečnosti mu bude dodávat informace z hierarchických struktur státní policie. Billy je pro policejní složky ideálním adeptem na infiltraci, protože pochází z dělnického prostředí Jižního Bostonu. Zakrátko se dostane do Costellovy blízkosti, kde odvádí práci informátora. Billy a Colin se zpočátku pohybují po paralelních úsečkách, ale dříve nebo později se jejich cesty protnou a dojde ke kolizi.”
Leonardo DiCaprio představuje slibného kadeta State Police Academy ve státě Massachusetts, Billyho Costigana, který je vybrán do náročné mise, kde musí vystupovat pod cizí identitou. A to ještě ani není řádným policistou s odznakem! Tento herec uvádí, že daná role pro něj znamenala neobyčejnou zkušenost opět pracovat se Scorsesem. “Přečetl jsem si scénář a hned jsem v tom chtěl hrát. To jsem si prostě nemohl nechat ujít a tak jsem své ano řekl bez dalšího uvažování nebo váhání. Viděl jsem, že šlo o velmi niterné a mnohoznačné drama s působivými postavami.”
Billy Costigan vyrůstal na ulicích Bostonu a DiCaprio připouští, že motivace jeho filmové postavy stát se policistou vychází z jeho potřeby uniknout drsnému prostředí. “Billy se odmala pohyboval v podsvětí a za ta léta se v něm k tomuto prostředí vytvořila nenávist. Myslím, že se dal k polici kvůli tomu, že nemá žádnou jinou možnost a che na to jít jinak, než jak se to dělalo u něj v rodině. Ironií osudu je, že na sebe musí vzít cizí totožnost a dělat že je tím, kým už dlouho být nechce. Myslím, že Billy se v podstatě usilovně snaží osvobodit od prostředí, ve kterém vyrůstal a ne být jeho produktem. Jenže nakonec je až po krk v situaci, která je nebezpečná a zrádná. Je několik situací, v nichž by se jednoduše mohl nechat odhalit - všechno totiž naznačuje, že je “práskačem”, a tak se na něj všechno řítí.
Scorsese poznamenává: “Věděl jsem, že Leo zvládne zprostředkovat konflikt mladého muže, který se dostal do velmi nepříjemné situace a upřímně se diví, co v ní vlastně dobrovolně dělá. Můžete mu to číst v obličeji i v očích. Leo umí vyjádřit emocionální účinek bez toho, aby řekl jediné slovo, a to je jeden z důvodů, proč s ním rád dělám. Úplně to z něj čiší. Už jen samotné sledování jeho herectví vás naprosto pohltí.”
Colin Sullivan je dalším členem Massachusetts State Police Force, který se narodil v Jižním Bostonu a vede dvojí život. Jenže Colin je Billyho pravým opakem. Jeho herecký představitel Matt Damon sám z Bostonu pochází. Colin je řádně žhavým želízkem místního policejního oddělení, který se v rámci Massachusetts State Police Force rychle dobral hodnosti strážmistra, zatímco jeho kolegové z Akademie ještě ani nemají služební odznak. Jenže navzdory tomu, čemu jeho nadřízení uvěřili, Colin se zpovídá jen jediné autoritě: šéfovi gangu Franku Costellovi.
“Matt ze sebe dal postavě Colina hodně,” říká Scorsese. “Jsem rád, že ho můžete vidět v roli Colina, který se snaží vymyslet únik ze svého dilematu a zachránit si holou kůži i tehdy, kdy už je v problémech až po uši.
Colin je svým způsobem mnohem tragičtější postava než Billy, protože věří, že se z toho dostane bez újmy a že si zahráváním se zlem připravil cestu k záchraně - kterou pro něj reprezentují zářivé budovy v Beacon Hill a State House, v nichž se schází společenská smetánka. Na začátku filmu spatříte Costella, jak Colina hodnotám podsvětí, ale za nějakou dobu už Colin neuznává žádné hodnoty.”
Damon říká: “V prostředí, odkud Colin pochází, je Frank Costello ta největší autorita. Každý ví, co je zač a bojí se ho. Colin s ním poprvé přijde do kontaktu ve dvanácti letech a toto setkání na něj má do budoucna velký vliv. Costellův vliv byl tak velký, že Colinovi zastínil i jeho vlastního otce. Od samého začátku mezi sebou jakoby mají vztah otce a syna.” Costello si může dovolit čekat na tu pravou příležitost. Damon říká: “Chlapci dříve nebo později dospějí v muže a Costello ví, že zanedlouho Colinovu oddanost upotřebí. Přiměje ho, aby vstoupil do řad státní policie a pracoval pro něj jako informátor. Zatímco jeden z policistů pracuje pod cizí identitou v rámci gangu, jiný policista pro gang získá peníze.”
“Naše postavy jsou dvěma stranami jedné mince, vždyť přece pocházejí ze stejného prostředí,” říká DiCaprio. “Colin si vybral jednu cestu a Billy zase druhou, jejich životy se však trochu popletly a promísily takovým způsobem, který by jim nikdy nevystoupil na rozum. Postupem doby se z jejich práce stává náročná šachová partie, v níž jsou hlavní výhrou kompromitující informace. Tou nejočividnější spojnicí mezi Billym a Colinem je jejich napojení na Costella, o kterém vzájemně neví. Úlohy Franka Costella se zhostil legendární Jack Nicholson. Skrytá identita je vůbec první vzájemnou spoluprací Nicholsona a Scorseseho. “Jack a já se známe takřka 30 let. Z jakéhosi důvodu jsem se doposud před kamerou na žádného filmu nesešli.
Graham King vzpomíná: “Když Marty poprvé zmínil Jacka Nicholsona jako vhodného kandidáta na roli, měl jsem pocit jako ve snu. Ale stalo se to realitou. Jack posunul Costellovu postavu na novou úroveň., kam až to jen šlo. Ve filmu je několik “Jackových chvilek”, jak já to nazývám, které vám doslova vyrazí dech.”
“Jack si tu postavu velmi přisvojil,” uvádí Scorsese. “Costello v životě dosáhl úplně všeho a tak už mu na ničem nezáleží. A proč by taky měl? Má absolutní moc. Ale z ničeho nic se pouští do riskantních věcí, od kterých si v minulosti držel distanc: dealerství drog. Ví, že by se do toho neměl pouštět, ale ten dosud neznámý vzrušující pocit ho naprosto překoná. Costello zestárl a cítí, že teď ho čeká jen sestup z trůnu. Bylo zajímavé sledovat, jak Costello prostřednictvím Jacka ožívá.”
“Jack Nicholson je naprosto nezvladatelný exot,” říká s úsměvem DiCaprio. “Když je před kamerou, dokáže být velmi nevyzpytatelný, takže se musíte připravit na improvizaci. Během natáčení bylo několik chvil, kdy jsem opravdu netušil, co se v příštím okamžiku stane. Nikdy jsem si nebyl jistý, jakou složku Costellovy osobnosti bude ten který den hrát. Pro herce je to velká výzva, protože ho to neustále drží ve stavu maximálního soustředění.”
Ve složkách Massachusetts State Police jsou jen dva lidé, kteří vědí, že v blízkosti Costella je “jejich člověk”: jsou to kapitán Queenan a strážmistr Dignam. Role cílevědomého strážmistra Dignama se ujal Mark Wahlberg.
O své postavě herec říká: “Je to podlý bídák, který se nijak nesnaží ukázat své lepší já. Všechno vám bez obalu vpálí přímo do obličeje, ale když chce, dokáže si udržet jistou úroveň.”
“Mark Wahlberg je v roli Dignama naprosto nezapomenutelný,” říká Martin Scorsese. “Sám pochází z Bostonu, takže ten svět velmi dobře zná a s podobnými postavami už se setkal. Dignam je takový, jaký je. Jeho postoje vůči lidem ani věcem se nemění. Má své zkušenosti, je tudíž tvrdohlavý a málokdo jej o něčem přesvědčí. Sice se o to můžete pokusit, ale vždy vás brzy vykáže do jistých mezí jeho oblíbenou kombinací tří slov. První dvě jsou ´jdi do...´,” směje se Scorsese.
Wahlberg vyrůstal v dělnické čtvrti Dorchester a bylo tedy pro něj naprosto přirozené mluvit s místním přízvukem. Na Scorseseho adresu však s úsměvem říká: “Myslím, že Marty polovinu času na place nevěděl, co vlastně říkám. Občas říkal: ´Asi bychom na tebe měli použít titulky.´” Wahlberg popisuje své rodné město jako “pěkně drsné místo na dospívání. Je jen jeden Boston. Ten má sice dobrou pověst jako město, kde dostanete dobré vzdělání, ale je tam také pár čtvrtí, kde si můžete vybrat jen mezi tím, jestli se z vás stane zloděj, polda a nebo zedník. Moc variant to tedy není! Skutečnost, že jsem tam vyrůstal, má svůj dopad úplně na všechno, ať už si toho všimnete a nebo ne. Na Skrytou identitu jsem se moc připravovat nemusel, protože znám hned několik takových chlápků, jakého tu hraji. Jediný výraznější rozdíl je v tom, že představuji jednoho z policajtů, kteří mě jinak v reálném světě čas od času zabásli.”
Protipólem Dignamova drsného stylu je kapitán Queenan, kterého ztvárnil Martin Sheen. Sheen prozrazuje, že na roli kývl před tím, než vůbec četl scénář. “Příležitost pracovat s Martinem Scorsesem je pro vás taková pocta, že jsem hned řekl ano. Předtím jsem s ním nikdy nepracoval, ale vždycky patřil k mým oblíbeným režisérům. Dá se s ním vůbec udělat chyba? Pak jsem si přečetl scénář, kde se mi líbil motiv věrnosti a zrady jak v prostředí represivních složek, tak ve světě zločinu. Občas se tyto světy protnou a je na vás samotných, abyste řekli, kde je mezi nimi dělící hranice.”
Sheen říká, že Quennan má porozumění pro Billyho prohlubující se zoufalství, ale zároveň nemůže připustit, aby to ohrozilo výsledek akce. “Rozumí tomu, jak se člověk cítí, když je jeho pravá identita čím dál víc naleptávána rolí, kterou musí dlouhodobě hrát. Ostatní policisté znají Billyho jen jako gangstera, a v případě, že Costello zjistí, kým opravdu je, může se loučit se životem. Nachází se ve velmi ošidné pozici, protože na něj mohou z obou stran.”
Billyho pravá identita je neznámá i veliteli jednotky zvláštního vyšetřování, kapitánu Ellerbymu, jehož role se zhostil Alec Baldwin. “Ellerbyho žene posedlost lapit Costella a rozmetat jeho gang,” říká Baldwin. “Pro Ellerbyho je Costello zvrácený násilník a proto je ochoten přizpůsobit pravidla hry tomu, aby dosáhl svých cílů.
Frak Costello si sice získal pověst násilníka, ale jen zřídkakdy sám dělá špinavou práci. Místo toho spoléhá na bandu brutálních nájemných vrahů, nejvíce na muže, který má přezdívku Pan Francouz. Role prvního z Costellových mužů se zhostil britský herec Ray Winstone. Ten Pana Francouze popisuje jako “jednoho z těch chlápků, ze kterých nic nedostanete, protože nikomu nevěří a nikoho nemá rád... možná ani sám sebe. Každý je pro něj potenciální “práskač.” Jakožto herec se vždycky pokouším z dané postavy vydolovat nějaké emoce, slabosti i silné stránky. Hned zpočátku mi došlo, že Francouz je naprosto bez emocí. Nic s ním ani v nejmenším nezatřese a nic ho nevyděsí, ale když se mu dostanete do cesty, bez mrknutí oka vás sprovodí ze světa. Zpovídá se jedině Costellovi.”
Jediná z hlavních postav Skryté identity, která nepatří k policii ani mezi kriminálníky, je také jedinou ženou ve filmu: psychiatrička Madolyn v podání Very Farmigy se pokouší řešit problémy lidí na obou stranách zákona. Nástrahou osudu se stává spojnicí mezi Colinem, do nějž je zamilovaná, a Billym, se kterým se stýká pouze profesionálně. Famiga říká: “Pro Madolyn je Colin tím, v kom je nakumulováno přesně to, co je pro ni atraktivní. Znamená pro ni bezpečí a závazek, u Billyho zase nachází víc intimity a vášně. Zpočátku se jí zdá jao vyvrhel lidské společnosti, ale časem je k sobě začne něco přitahovat.”
DiCaprio dodává: “Madolyn je jediná lidská bytost, pro kterou by Billy dýchal. Jedině jí může věřit, zároveň si však musí dávat pozor na to, aby o sobě neprozradil příliš moc. Madolyn je jeho poradkyně a proto se mu zpočátku pokouší pomoct, ale postupem doby se mezi nimi rozvinou velmi silná pouta.”
“Na Madolyn se mi líbilo, že je to velmi intuitivní psychiatrička, ale zároveň se svými instinkty nenechává strhnout. Ten rozpor se mi na ní moc líbí,” říká Farmiga.
Skupinu hlavních postav Skryté identity uzavírá Anthony Anderson a James Badge Dale, kteří hrají členy jednotky zvláštního nasazení Browna a Barringtona. A dále David O’Hara a Mark Rolston v rolích Costellových nájemných vrahů Fitzyho a Delahunta. “Na filmech Martina Scoreseho je jednou z nejsilnějších složek jejich obsazení,” říká producent Graham King. “Marty má dar obsadit každou roli tím nejlepším představitelem a Skrytá identita v tom není žádná výjimka.
Matt Damon říká: “Práce s Martinem Scorsesem je to nejlepší, co vás jako herce může potkat. Učil jsem se už jen pozorováním jeho režijního stylu. Má vytrénované oko na to, aby rozlišil, co vypadá realisticky a co ne. Díky němu se mnoha postavám dostaneme hluboko pod kůži a na takových filmech chce přece dělat každý.”
“Jak natočit film?” ptá se Scorsese. “Zvládnete to tak říkajíc s použitím několika různých nástrojů: musíte si dát pozor na příběh, jazyk, kterým postavy mluví, zasazení a postavy jako takové. A to je asi tak všechno. Já osobně kladu při vyprávění příběhu největší důraz na herecké obsazení. Dát všechny ty skvělé herce do jednoho filmu bylo prostě skvělé.”
Před začátkem natáčení začalo několik herců nacvičovat pod vedením odborného konzultanta Toma Duffyho. Duffy nedávno odešel do důchodu, ale před tím po třicet let sloužil u státní policie, přičemž podstatnou část z této doby strávil u jednotky zvláštního vyšetřování, která se soustředí na boj s organizovaným zločinem. Jako jsou třeba irské gangy. Jeho zkušenosti a znalosti byly pro herce a tvůrce neocenitelnou pomocí.
Výkonný producent G. Mac Brown říká: “Hledáte-li odborného konzultanta, nikdy nevíte, kde ho hledat a jestli vůbec najdete toho správného. O Tomovi jsme se dozvěděli jednak to, že už je v důchodu a mohl by na nás mít čas, ale také to, že má velké zkušenosti. Získali jsme jeho telefonní čísla a na zkoušku mu zavolali. Skončilo to tak, že se nám upsal.”
Na Duffyho, který se k natáčení dostal poprvé v životě, udělala velký dojem Scorseseho přesnost v odborné terminologii a oblečení policistů. “Jeho zaměření na detaily mě naprosto omráčilo,” říká Duffy. “Byli jsme velmi puntičkářští v tom, aby bylo všechno co nejautentičtější. Nechtěli jsme tam mít jen jakési základy policejní práce, ale chtěli jsme dostat přímo do hlavy všem velitelům. Když vezmete v úvahu, že se jedná o pouhou zábavu, dostali jsme se co do realističnosti velmi daleko.”
Z Duffyho rad však netěžil jen režisér. Matt Damon říká: “Jsem z Bostonu, takže jeho určitá kulturní specifika jsou prostě hluboko ve mně. To se však přímo netýká policie, se kterou zase takovou zkušenost nemám. Proto jsem velmi ocenil, když si mě zkušený Duffy vzal pod křídla a já mohl těžit z jeho životních zkušeností. Duffy mi dal spoustu rad, všechno mi ukázal a seznámil mě s dalšími lidmi ze zásahových jednotek. Na konci výcviku už jsem se nimi dostal i do akce proti pašerákům drog, i když jsem je jen v bezpečí pozoroval a dělal si poznámky. Teď už mám dost dobrou představu, o čem jejich práce je. “
Brown vzpomíná, že mu nebylo zrovna do smíchu, když mu zavolali, že se Damon dostal do křížku s lidmi z bostonského podsvětí. “Matt nám zavolal a byl celý nadšený z toho, že se s policisty dostal na zásah. A mě napadlo: ´Tak to ti tedy pěkně děkuji, Duffy,´” říká Brown s úsměvem. “Tím chci říct, že pro Matta to asi bylo “vzrůšo”, ale vy jako producent máte určitou zodpovědnost a máte o herce, který se s pravými policisty dostává do opravdové akce, v níž se na místě činu střílí z pravých zbraní, pěkný strach. Ale jak můžete vidět, všechno to dopadlo dobře.”
Damon říká, že čas, který strávil s příslušníky zásahové jednotky mělo na jeho ztvárnění Colina velký vliv. “Když jsem viděl, jak jsou ti muži oddaní své často velmi riskantní práci, vedlo mě to k pokoře. Když jsem o Colinovi přemýšlel, napadlo mě, že asi musel velmi hluboce pohrdat zákonem a také policejními důstojníky. Každý den mohl být svědkem nesobecké oběti, ale jestliže chtěl dělat pravý opak, hodně to o něm vypovídá. Kdybych nestrávil tolik času s odborníky, jen těžko bych do role vnesl to samé. To, co pro mě Duffy udělal, je naprosto neocenitelné,” říká Damon.
Duffy také radil Martinu Sheenovi a Alecu Baldwinovi ohledně jednání velících důstojníků státní policie. Sheen přiznává: “Ve skutečnosti jsem svou postavu hrál podle Toma Duffyho. Kdykoliv jsem natáčel nějakou scénu, uvažoval jsem, jak by se v ní asi choval Tom... a on byl na dosah, abych hned věděl, jestli jsem se strefil.”
Ačkoliv DiCaprio v roli Billyho Costigana tráví většinu stopáže spíše v roli kriminálníka, než policisty, i on mohl těžit z Duffyho dlouholeté zkušenosti práce pod jinou identitou. “Práce v utajení vyžaduje určitý stav mysli,” říká Duffy. “S Leem jsme se často bavili o tom, jakou daň si tahle práce vybírá.”
“Má představa o tom, co je to znamená být za daných okolností policistou, a vůbec celkové naladění mysli, které tato práce vyžaduje, by bez něj nebyla možná,” říká DiCaprio. “Během celého natáčení nám ohromně pomáhal.”
Během přípravy na roli rodilého Bostoňana si DiCaprio uvědomil důležitost toho, že musí být dobře obeznámen s místní kulturou. “Velmi silně jsem cítil, že se musím vydat do Bostonu a trochu si to tam očichat,” říká. “Všichni mě moc podporovali a pomáhali mi. Vždycky tam byl někdo, kdo mě vzal do auta a zavezl mě na předměstí, nebo mě seznámil s místním přízvukem. A to mi hodně pomohlo, abych se do své role dostal.”
“Leo byl při natáčení filmu ve velké nevýhodě,” říká Damon. “Tím chci říct, že se musel hodně naučit, protože Mark Wahlberg a já jsme tu vyrůstali. Tamní poměry a kultura jsou poměrně specifické a Leo si s tím dal hodně práce. Ale díky tomu film vypadá naprosto dokonale.
Film Skrytá identita se sice odehrává jen v Bostonu, ale scény se rovným dílem natáčely v Bostonu i New Yorku. Vedoucí výroby Kristi Zea, která před tím se Scorsesem spolupracovala již na Mafiánech uvádí: “Ve Skryté identitě jsou některé prvky z Mafiánů, ale máte pravdu tenhle film se odehrává v Bostonu. To, že jsme spolu už pracovali, nám to velmi zjednodušilo. Marty mohl říci ´Pamatuješ se na to, jak jsme to dělali v Mafiánech?´ Chci něco podobného...jaká by byla bostonská verze?´ Já se poškrábala na hlavě a odvětila mu: ´Tak to opravdu nevím, Marty, ale zjistím ti to,´” směje se Zea. “Natáčet s ním podruhé bylo něco báječného.”
Většina scén v exteriéru se natáčela v Bostonu na místech jako Boston Common, Boston Harbor, Chinatown a samozřejmě Jižní Boston, kterému starousedlíci říkají Southie. Párkrát jsme si vyjeli z Bostonu a natáčeli v okolních městečkách Braintree, Quincy a také v rodném městě Marka Wahlberga, Dorchester. Když se natáčelo v New Yorku, štáb se držel mimo Manhattan a raději se vydal v Brooklynu, který převážně v interiérových scénách zaskakoval za Boston.
“Není zrovna obvyklé natáčet film ve dvou takto odlišných městech,” říká Zea. “Rozdíl mezi New Yorkem a Bostonem je totiž vidět už při příjezdu. V Bostonu a jeho okolí je většina budov nízká a v zorném poli neustále máte oblohu, zatímco v New Yorku vám výhled většinou zakrývají mrakodrapy. Co se týče exteriérů, je v New Yorku velmi málo míst, které vypadají jako Boston. Proto jsme se většinou drželi v Brooklynu, který je trochu jiný než zbytek New Yorku.
Boston má také velmi specifický styl novoanglické architektury, který v New Yorku nenajdete, jako třeba třípatrové dřevěné domy s předními nebo zadními pavlačemi na každém patře. Chtěli jsme, aby tento vizuální podpis, který Boston dělá Bostonem, ve filmu byl. Další specifický prvek bostonské architektury je určitý “brutalistický styl,” kdy jsou budovy jako City Hall a Hurley Building celé z betonu.”
Do kontrastu s historickými prvky byla vybrána šedivá betonová budova Hurley Building ve středu města na Government Square, která představovala exteriér velitelství policie státu. Zea a její tým pak jeho interiéry vybudovali v ateliérech ve čtvrti Williamsburg městské části Brooklyn. “U stávajících budov jsme se rozhodli použít všechny možné odstíny šedé a hnědé, které se k tomuto typu filmu velmi hodí,” říká.
Kameraman Michael Ballhaus použil při nasvěcování interiérů velitelství policie podobný postup. Ballhaus říká: “Policejní stanice jsou většinou nasvětleny rozptýleným světlem, ale to jsem nechtěl, protože to nevyvolává ten správný pocit napětí. Raději jsem se rozhodl použít přímé světlo, které zvýrazňuje stíny, textury a atmosféru.
Ballhaus, který předtím se Scorsesem spolupracoval na šesti filmech, říká: “Nevzpomínám si, že bychom se s Martym nějak dlouho bavili o svícení. Celý film byl ovlivněn žánrem noir. Scény jsme nasvěcovali podobně jako u černobílého filmu, zvláště pak scény přímo z policejní stanice, které neměly moc barev. Ale i tehdy, když se vám barev nedostává, můžete je použít dramatickým způsobem.”
Návrhářka kostýmů Sandy Powell se rozhodla, že barvy oblečení pro postavu Jacka Nicholsona se budou lišit od všech ostatních. K tomu dává svůj komentář: “V zásadě se dá říci, že všichni mají klasické oblečení v neutrálních barvách jako jsou černá, hnědá, šedá a béžová. Nic víc. Původně jsme chtěli, aby Frank Costello zapadl mezi obyčejné lidi, ale po setkání s Jackem jsme se rozhodli, že jeho postava půjde co do barev a stylu oblékání hodně proti proudu. Costello je tak mocný, že si může nosit co chce a nikdo se to neodváží zpochybnit. Takže u šatníku jeho postavy jsme měli mnohem víc prostoru.”
V takřka bezbarvých kulisách splnilo občasné použití červené svou dramatickou úlohu. Zea k tomu dodává: “Záměrně jsme se snažili o to, aby byly odstíny kulis a oblečení takřka monochromatické a Marty, Michael Ballhaus a já jsme si kolektivně řekli, že pokaždé když použijeme červenou, musí pro to být dostatečný důvod. Červená je použita jako podprahové sdělení, že se brzy stane něco nebezpečného. Každého u toho napadne, že se prolije krev.”
V průběhu filmu si můžeme všimnout několika symbolických písmen X, které se do filmu dostaly na Scorseseho žádost jako pocta filmu Zjizvená tvář od Howarda Hawkse a Howarda Hughese z roku 1932, kde má toto písmeno svůj zvláštní význam. “Marty nás požádal, abychom X použili pokaždé, kdy to bude jen trochu možné,” říká Zea, “takže X vidíte v oknech, na zdech, na podlahách...”
“Písmeno X je znamením smrti a Marty chtěl, abychom to zdůraznili - někdy jemně, někdy zcela otevřeně,” říká Ballhaus, který občas použil takové svícení, aby paprsky na scéně vytvářely X. Téma smrti nás vede zpět k samotnému názvu. Monahan vysvětluje: “V katolické církvi bychom o mrtvých vypovídali jako o těch, kteří “odešli ve víře.” Začal jsem si s tou myšlenkou hrát a nakonec se z toho vyklubalo ironické zjištění, že film je o nedostatku důvěry - vůči ostatním, ale i osudově v ty nejlepší záměry všech jednotlivých postav. Takže si myslím, že název docela sedí.”
Scorsese uzavírá: “William Monahan je americký Ir z Bostonu, takže své postavy umístil do známého prostředí. Nicméně příběh je o lidech v takové situaci, ke které může dojít kdekoliv na světě. Je příběhem o důvěře, zradě, podvodu a oddanosti. A takovému vyprávění se dá naslouchat kdekoliv.”
Ocenění:
Academy Awards
2007 - Nejlepší film
2007 - Martin Scorsese (Režie)
2007 - William Monahan (Adaptovaný scénář)
2007 - Střih
2007 - Mark Wahlberg (Vedlejší herec) (nominace)
Golden Globes
2007 - Martin Scorsese (Nejlepší režie)
2007 - Nejlepší film - drama (nominace)
2007 - Leonardo DiCaprio (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2007 - Jack Nicholson (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2007 - Mark Wahlberg (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2007 - William Monahan (Nejlepší scénář) (nominace)
BAFTA
2007 - Nejlepší film (nominace)
2007 - Martin Scorsese (Nejlepší režie) (nominace)
2007 - Leonardo DiCaprio (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2007 - Jack Nicholson (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2007 - William Monahan (Adaptovaný scénář) (nominace)
2007 - Nejlepší střih (nominace)
New York Film Critics Circle
2006 - Martin Scorsese (Nejlepší režisér)
2006 - Nejlepší film (nominace)
2006 - William Monahan (Nejlepší scénář) (nominace)
DABING
V českém znění: Michal Jagelka – Leonardo DiCaprio (Billy Costigan), Alois Švehlík – Jack Nicholson (Frank Costello), Alexandr Rašilov – Matt Damon (rotmistr Colin Sulivan), Vanda Hybnerová – Vera Farmiga (Madolyn Maddenová), Jiří Plachý – Martin Sheen (kapitán Queenan), Libor Hruška – Mark Wahlberg (rotmistr Dignam), Jiří Hromada – Ray Winstone (Arnold French), Zdeněk Mahdal – Alec Baldwin (kapitán Ellerby), Michal Michálek - David O'Hara (Fitzy), Bohdan Tůma - Anthony Anderson (rotmistr Brown), Aleš Jarý - Mark Rolston (Delahunt), Thomas B. Duffy (guvernér), Zdeněk Podhůrský - J.C. MacKenzie (pracovník realitní kanceláře), Jana Mařasová - Kristen Dalton (Gwen), Bedřich Šetena - Richard Hughes (strýc Edward), Petr Burian - James Badge Dale (rotmistr Barrigan), Bohumila Dolejšová - Peg Holzemer (paní Kenneficková), Ludvík Král - Joseph Riccobene (bankovní lupič), Martin Velda - Kevin Corrigan (bratranec Sean), Tomáš Juřička - John Polce (detektiv), Martin Kolár - Gurdeep Singh (Pákistánský majitel), Jiří Valšuba - Armen Garo (gangster), Antonín Navrátil - Robert Wahlberg (Lazio, titulky), Hana Krtičková, Petr Neskusil
Překlad: Petr Finkous
Zvuk: Antonín Němec
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a Režie: Antonín Navrátil
České znění vyrobilo vyrobilo AW Studio Praha v roce 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.10.2006 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 6.10.2006 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 26.03.2007 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 26.3.2007 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 10.8.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 5 990 235
Tržby celkem - $ 289 847 354
Návštěvnost v ČR 54 139
Náklady (Rozpočet) - $ 90 000 000
„Policista s maskou gangstera a gangster s maskou policisty rozehrávají složitou hru, ve které nejde jen o život.“
OBSAH
Kriminální drama Skrytá identita je zasazeno do Bostonu, kde státní policie vede válku s organizovaným zločinem. Tajný policista Billy Costigan (Leonardo Di Caprio) je pověřen úkolem infiltrovat zločineckou síť, které předsedá boss Costello (Jack Nicholson). Billy si brzy získá Costellovu důvěru, jenže je tu také Colin Sullivan (Matt Damon), který pro změnu infiltroval policejní složky, aby tam získával pro zločinecký syndikát cenné informace. Sullivan stoupá po kariérním žebříčku a stává se významným členem Jednotky pro zvláštní vyšetřování. Životy obou mužů jsou hluboce ovlivněny prostředím, ve kterém se pohybují. Časem však vyjde najevo, že v systému je ještě hráč, který hraje na obě strany. Billyho i Colinova existence je rázem ohrožena a vystavena nepřátelské straně a oba muži musí vyvinout maximální úsilí, aby jejich identity nebyly odhaleny a oni zachránili svůj protějšek. A tím i sebe.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Svižná mafiánská hříčka, ve které Scorsese připomíná, že málokdo to s mafiány umí tak jako on. Ani na minutku jsem se nenudil, což je nepochybně dáno i tím, že jsem neviděl originál. Nicméně i kdybych už věděl, co se má dít, pořád bych si stejnou měrou vychutnal herecké výkony všech zúčastněných, živelným DiCapriem počínaje a pološíleným Nicholsonem konče. Akorát Damon mi přijde tradičně nevýrazný, ale o to lepší je pak hra se sympatiemi a především silnější finiš, ve kterém se krví nešetří. Parádní hra na kočku a na myš, která stojí na vynikajících hercích, Scorseseho patřičně starosvětské režii a správné dávce černého humoru (jen málokdy se někde zabíjí tak „suše“). A propo, příznivci předlohy možná budou skučet (nejspíš stejně nesmyslně, jako v případě Lake House), ale Skrytá identita rozhodně nevypadá na to, že by byla pouhým vykleštěncem něčeho jiného. Funguje zcela samostatně, každý prvek příběhu má své místo a každá postava svůj účel. Svrbí mě pět hvězdiček, ale počkám si raději na druhé zhlédnutí… (Tom Hardy) 5*
Je to proti přírodě, ale vypadá to, že nám Marty naopak mládne :o) Za tak "kurevsky" zábavný a svižně natočený snímek by se nemuseli stydět ani mladí rafani na režisérské stoličce. Ty bezmála dvě a půl hodiny mi utekly jako voda. V případě hereckého ansáblu je zbytečné vyjadřovat se k DiCapriovi a Nicholsonovi, to jsou kapitoly samy pro sebe, tak jen vyzdvihnu pro mě tak nepochopitelně zde kritizovaného Damona (dokonalý úlisný křivácký charakter, nedokážu si představit, že by se to dalo zahrát lépe) a hlavně Wahlberga (!!!), jehož skvěle napsané repliky bylo v jeho podání radost poslouchat a jeho popichování s Baldwinem mě hlasitě rozesmálo. Po projekci jsem si vzpomněl na slova Stevena Spielberga, že "už nemusí nikomu nic dokazovat a chce se filmem jenom bavit". U The Departed mám v případě Scorseseho ten samý pocit, Oscara bych mu, v kontextu s jeho předchozí, přeci jenom výraznější tvorbou, za něj asi nedal (pokud to vyjde, tak v tomhle případě hlavně "za zásluhy"), ale je potěšitelné, že pod tou slupkou šedivého emeritního profesora se pořád skrývá ten starý známý rebel z dob ´Mean Streets´ a ´Taxikáře´. (Lima) 5*
Skrytá identita je mimořádná hra kvalit. Setkají se tu taková jména jako poslední dobou u mě stále oblíbenější Leonardo DiCaprio, hollywoodský trasořitka Matt Damon, Boss Jack Nicholson, který se na roli záporáka těšil o to víc po delší komediové sérii, uřvaný Mark Wahlberg a řada dalších. Dokázali nakonec také upoutat diváky a i přesto, že je to pouze lehce namíchaný příběh asijské Volavky, stalo se to úspěšné opravdu dosti. Odemne to, ale dostalo tolik hvězd jako to dostalo Oscarů a řekl bych, že naprosto oprávněně. Sice příběh za to rozhodně stojí, Martin Scorsese natočil film přesně podle jeho míry, ale vidět něco, co jsem už jednou viděl v jiném podání není nic originální. Přesto byl oceněn takovou cenou jako je právě Oscar. Je fakt, že to za tu námahu stálo. Herců se objeví řada, zvratů obdobně a to je právě to, oč stojí tento film sledovat od začátku až do samotného konce. A také kvůli Jackovi Nicholsonovi, který si svojí roli jednoznačně užívá. Mimochodem pokud jste si všimli častého znázornění písmena X, tak je tu jako pocta filmu Zjizvená tvář od Howarda Hawkse a Howarda Hughese z roku 1932. X značí smrt. Stejně takovou, jaká se objevuje v tomto filmu, zákeřná, důsledná a nekompromisní. --- Možná že jo, možná že ne, možná že hovno. (Malarkey) 4*
VELKÁ RECENZE
Hity filmového podzimu konečně zahltily redakci MovieZone. Po měsíci klidu se teď skoro každý den představují dva velké filmy: A není nouze o kvalitu i zklamání. Mohl bych vás vábit na nového Cuaróna i Ridleyho Scotta (čtenáři mají rozjásané recenze vždycky radši), ale místo toho si trochu masochisticky naběhnu na přirozenou nedůvěru a přeruším americký jásot nad novinkou Martina Scorseseho, vtělený do kolosálního ratingu na IMDb a takřka jednohlasných recenzí. Tak velký filmař, jakým režisér Posledního pokušení Krista, Taxikáře, Zuřícího býka nebo Casina bez jakéhokoliv sporu je (respektive byl), si totiž za Skrytou identitu nezaslouží nic jiného než tvrdý odsudek.
Remakovat hongkongskou Volavku jsme už dlouhé měsíce před premiérou nepovažovali za šťastný tah ve Scorseseho životní partii. Kvality originálu, natož jakákoliv kulturní specifika látky, ale působí jako zcela zanedbatelný problém. Skrytá identita totiž neobstojí jako kriminálka sama o sobě, protože spíš než Martyho připomíná hollywoodského rutinéra, který se pokusil o gangsterskou ságu ve Scorseseho monumentálním stylu (konkrétní důvody vyložím za chvíli). Právě proto bych neznalost originálu vnímal jako výhodu. I skromná hodina, kterou jsem stihl kdysi před dvěma lety vidět tlačila Scorseseho verzi do totální defenzívy – pokud bych se konečně dokopal nakoukat celou trilogií, zamiloval si jí, a pak položil její šmrncovní režii vedle unavené Skryté identity, jistě bych ještě o nějaký ten stupeň přitáhl šroubky na mučidlech.
Martin Scorsese přitom světovému filmu doteď nepřinesl snad ani jeden špatný snímek. Ač jeho díla s přibývajícími léty ztrácí na údernosti, navyšují počet prozívaných pasáží a hlavně ideově i tematicky dosti zvětrávají (proto se Letec nebo Gangy New Yorku nikdy nestanou klasikou formátu Taxikáře), velkolepý způsob filmového vyjadřování nešlo ani při natahovaných psychózách Howarda Hughese přehlídnout. Ve Skryté identitě z něj bohužel zbyly jen technické atributy (špičková kamera a zvuk), lehkost Scorseseho filmového jazyka vůbec poprvé zmizela kdovíkam... až to svádí k nejapným žertům o seniorech a senilitě. Jenže už první kamerová jízda, díky níž se z bostonské ulice probijeme až k prodejnímu pultíku místního obchodníka, čpí neskutečně „vychtěným“ dojmem a enormně nemotornou snahou natočit další ohromující gangsterskou ságu.
Než aby síla Skryté identity pomalu vyplývala z příběhu, snaží se do ní Scorsese – snad netrpělivě, snad bez víry v látku samotnou – neustále vhánět energii zběsilým pohybem kamery. Jako nováček, který zrovna přispěchal od videoklipů k celovečerákům, a tak nezná žádnou jinou nežli kinetickou kameru, stíhá Scorsese už v první půlhodině zahltit oči nesmyslnými švenky, kterými bezdůvodně (a naprosto uměle) zrychluje sérii nepříliš zajímavých dialogů a vnitřně statických scén. Marná snaha přidávat na dynamice vizuálními finesami nejlépe vynikne už v prvních minutách, kdy kamera uprostřed rozhovorů bez jakéhokoliv smyslu nalétá na tváře slavných herců a občas si - nejspíš z dobrého rozmaru - dovolí i dvakrát stejnou „vývrtku.“ Pak se může stát, že zatímco Matt Damon postává mezi policejními nováčky, oko režiséra okolo něj jen tak z plezíru dvakrát proletí zprava doleva. Naroubovat vyprávěcí tempo pompézně koncipovaných dramat o dvouapůlhodinové stopáži na dravý look ale tak jednoduše nejde...
Ono je to samozřejmě těžké, když se samotný scénář Williama Monahana nestoudně vleče a ztrácí spoustu stránek ve prospěch těch méně vzrušujících pasáží z příběhu. Dvě krysy, DiCapriův Billy Costigan a Damonův Colin Sullivan, infiltrované zároveň na obě strany zákona a zamilované do téže ženy, spolu nejprve svádějí jakýsi symbolický souboj na dálku, aby se nakonec střetli jeden proti druhému. Dráždivé téma „chlap proti chlapovi“, které je navíc ponořené do velmi „třaskavého“ prostředí, Monahan pohříchu sleduje hlavně z hlediska samotného odhalování zrádců, což rezultuje v neskonale dlouhou sérií dialogů u stolů a v kancelářích, v nichž hlavouni marně protáčejí své mozkové závity v touze zjistit, kdo udává a prozrazuje. Hlavně v případě Nicholsonova mafiána Costella se tomuhle pátrání ve vlastních řadách věří jen ztěží, protože DiCapriovu postavu (obdařenou navíc profláknutou policejní minulostí) by musel mezi bytostnými gangstery odhalit i retardovaný slepec nejpozději hodinu před závěrečnými titulky. Čím víc materiálu se navíc z filmového kotouče odvine, tím častěji Monahan nevěrohodné otočky v ději vypouští, v důsledku čehož Skrytá identita není o moc méně překombinovaná než Johnsonův průměrný Strážce.
Scorseseho novinka v mých očích ale nefunguje nejen na žánrovém poli, ale ani v „osobní“ rovině. Na to ji válcuje příliš mnoho gangsterek, kriminálek i policejních titulů. Scénář se topí v příběhových divočárnách (jak hloupí by museli policisté být, aby Sullivanovi zbaštili jeho pikle, všemožné odvolávaní aut a léčky na kolegy?), dlouze kombinuje a nechává vyhrávat herce jejich texty. Ke skutečné konfrontaci však vyjma solidního intermezza v zapadlé uličce svolí až v posledních minutách. Do té doby Scorsese unyle přepíná z detektivní centrály do mafiánských hospod a marně spoléhá na to, že mu nedostatečnou dramatičnost vykompenzují herci a Nicholsonovy vtipné průpovídky. Jack si možná užívá každé zvednutí svého obočí, nakonec ale nemůže uniknout skutečnosti, že The Departed jednak není filmem o něm i že jeho neustálé tlachání o šoustačkách (a mnohem peprnějších věcech) zdání drsnosti samo nenavodí. Tisíckrát by mohl říct „fuck“ a stejně by to kvůli jeho mírným očím, zběsilým mimickým výlevům a scénářem předepsané neschopnosti působilo více uměle, až trapně, nežli hrozivě.
S odstupem času mi Skrytá identita připomíná Hřebejkovu Krásku v nesnázích. I v ní se tvůrčí mizérie, nedostatek dramatičnosti i napětí schovává za herecké exhibice, rádoby ostré promluvy a hudební vsuvky. U Scorseseho hraje sice muzika prakticky neustále, ani vždy účinný operní výstup však nezhmotní atmosféru na dýl než několik vteřin. Nulový emocionální náboj a klopýtání režiséra, který se dlouhé minuty točí v dějovém kruhu, se má nakonec zakrýt celebritami na plakátech a v titulkové listině. V sebemenší roli se představuje velká hollywoodská persona (třebas Alec Baldwin má vyloženě štěk), což pouze zvýrazňuje dojem neživotného defilé hvězdných jmen.
Z celé sestavy nejlépe vychází Leonardo DiCaprio (a to nepřekvapí), který po generačně mnohem starším Howardu Hughesovi přesvědčuje i jako „dvacetiletý“ floutek s chmýřím na bradě a zlatým řetízkem. Matt Damon na DiCapria zdaleka nestačí, už proto, že zjevem nepřipomíná absolventa policejní akademie a greenhorna, nýbrž pětatřicátníka se schopnostmi Jasona Bournea. Těžko posoudit jestli jeho krkolomnost vyplývá ze scénáře nebo z Damonovy herecké topornosti (ostatně vysvětluje to, proč uspěl buď jako Will Hunting v duševní křeči nebo neústupně tvrdý Bourne), každopádně jeho neohrabanost místy ponouká k devalvaci postavy samotné, která v soutěži s DiCapriem nemá co do charismatu sebemenší šanci. A postelový boj o krásku tak není rozlousknut zrovna věrohodně...
Jenže i kdyby hrál Damon jako Russell Crowe, nezakrylo by to teskný fakt, že se Scorsesemu nepodařilo Costigana se Sullivanem vklínit do skutečného konfliktu a že je Skrytá identita kvůli tomu hlavně nudnou, nezáživně zrežírovanou, odtažitou a přehnaně zašmodrchanou podívanou s krotkým a úhledně zabaleným poselstvím, kterou i matná vzpomínka na kus Volavky drtí jako kafemlejnek. Snad aby si člověk začal myslet, že Hollywood definitivně umdlévá a na Asii vůbec nestačí. Ale to je omyl (Cuarónem nebo Scottem dnes i včera potvrzený :-), protože jediný kdo nestačí je Martin Scorsese. Poprvé a snad i naposledy v kariéře. Doufejme.
O FILMU
Drsné kriminální drama Skrytá identita v režii Martina Scorseseho nám vypráví příběh dvou policistů: rázný a drzý Colin Sullivan je na nejlepší cestě do elitních složek massachussetského oddělení státní policie, konkrétně do jednotky zvláštního vyšetřování. Jeho prvořadým cílem je irský gangsterský boss Frank Costello. Billy Costigan, je protřelý, drsný a údajně má natolik nezvladatelnou povahu, že musel odevzdat služební odznak a teď vrací se do nemilosrdného prostředí ulic Jižního Bostonu, kde se brzy dostane do Costellových služeb. Jenže žádný člověk není takový, jaký se zdá na první pohled a všichni zúčastnění se brzy dostanou do nebezpečné hry na kočku a myš, v níž jde opravdu o všechno.
Příběh filmu Skrytá identita vychází z hongkongského kriminálního thrilleru Volavka, který dávno před tím, než se v roce 2004 dostal do Ameriky, výrazně bodoval v asijských kinech. Zanedlouho se rozběhly práce na americké verzi, k níž napsal scénář William Monahan.
Scenárista vzpomíná: “Před ani během prací na scénáři jsem Volavku neviděl. Pracoval jsem se scénářem přeloženým z čínštiny. Už tehdy jsem zahlédl skvělý příběh, pro nějž jsem vytvořil nové postavy. Líbí se mi dvojakost postav v čínské verzi, ale mou adaptaci pohání motor klasické tragédie, která se ptá po tom, co se stane, když se lidé odchýlí od toho, co je jim v životě souzeno. “Volavka je dobrý příklad toho, proč miluji hongkongský film, ale Skrytá identita není remake,” tvrdí Scorsese. Inspirovala mě podstata příběhu Volavky, ale svět, který vytvořil William Monahan, se od Hong Kongu velmi liší. Když jsem dostal scénář, trvalo mi pěknou chvíli, než jsem se jím prokousal, protože jsem si hned začal představovat akci a začal promýšlet příběh a postavy. Od první chvíle mě zaujala drobnokresba postav a také to, že jejich přístup ke světu, ve kterém žijí, je velmi nekompromisní. Právě to mě přivedlo k režii filmu.”
Producent Graham King říká: “Na první pohled by se zdálo, že Skrytou identitou se Martin Scorsese vrací zpět ke starým dobrým rokům, v nichž vznikli Mafiáni a Špinavé ulice, což je i žánr, s nímž bývá spojován nejčastěji. V tomto filmu však bere žánrová schémata a obrací je v něco nového a originálního. Prostě celý Marty.”
“Práce s Martinem Scorsesem je zkušenost, na kterou se nezapomíná,” říká Monahan. “Bylo mi ctí pozorovat, jak se mu při našich diskusích nad scénářem film skládá v hlavě dohromady. Je to jakoby vám někdo zkomprimoval několik let na filmové škole do několika dní.” Monahan uvádí, že Skrytá identita je zasazena do světa, který je mu povědomý. “Tenhle projekt se ke mně dostal v době, kdy jsem uvažoval, že napíšu nějaký příběh zasazený do Bostonu, odkud pocházím, a částečně bude o lidech, které jsem během života ztratil. Film my tedy umožnil, abych se zabýval tématy, jež jsou pro mě velmi osobní.”
Thomas B. Duffy, který je technickým konzultantem filmu, pracuje u Massachusetts State Police už 30 let a uvádí, že scenáristovo rozhodnutí umístit hlavní konflikt na území “Staties” a irského gangu v Bostonu, je zakotveno v realitě. Na začátku 70. let 20. století na jih města ovládly irské gangy a vládly městskému podsvětí až do nedávné doby. Mluvilo se o nich jako o nejdravějších rybách tamního světa zločinu.”
Herec Leonardo DiCaprio spolupracoval se Scorsesem už potřetí a k filmu uvádí: “Ačkoliv je Skrytá identita gangsterkou, nepodobá se ničemu, co kdy Marty natočil. Zabývá se velmi odlišnými okolnostmi - netýká se jen irského podsvětí, ale také policejních složek a korupce v jejich řadách. Příběh jako takový je zasazen do naprosto odlišných lokací - jde o Boston, ne New York. Postupem však také zjišťujeme, že je to zároveň příběh Ameriky a korupce určitých důležitých systémů naší země.”
Scorsese říká: “Je to příběh o dvou mladých, jejichž životy jsou formovány vnějšími okolnostmi: institucí policie a zločineckých skupin, kterým vládne jistý Frank Costello.
Costello si chce z Colina vychovat učedníka, který se stane zdánlivým ochráncem veřejného pořádku, ale ve skutečnosti mu bude dodávat informace z hierarchických struktur státní policie. Billy je pro policejní složky ideálním adeptem na infiltraci, protože pochází z dělnického prostředí Jižního Bostonu. Zakrátko se dostane do Costellovy blízkosti, kde odvádí práci informátora. Billy a Colin se zpočátku pohybují po paralelních úsečkách, ale dříve nebo později se jejich cesty protnou a dojde ke kolizi.”
Leonardo DiCaprio představuje slibného kadeta State Police Academy ve státě Massachusetts, Billyho Costigana, který je vybrán do náročné mise, kde musí vystupovat pod cizí identitou. A to ještě ani není řádným policistou s odznakem! Tento herec uvádí, že daná role pro něj znamenala neobyčejnou zkušenost opět pracovat se Scorsesem. “Přečetl jsem si scénář a hned jsem v tom chtěl hrát. To jsem si prostě nemohl nechat ujít a tak jsem své ano řekl bez dalšího uvažování nebo váhání. Viděl jsem, že šlo o velmi niterné a mnohoznačné drama s působivými postavami.”
Billy Costigan vyrůstal na ulicích Bostonu a DiCaprio připouští, že motivace jeho filmové postavy stát se policistou vychází z jeho potřeby uniknout drsnému prostředí. “Billy se odmala pohyboval v podsvětí a za ta léta se v něm k tomuto prostředí vytvořila nenávist. Myslím, že se dal k polici kvůli tomu, že nemá žádnou jinou možnost a che na to jít jinak, než jak se to dělalo u něj v rodině. Ironií osudu je, že na sebe musí vzít cizí totožnost a dělat že je tím, kým už dlouho být nechce. Myslím, že Billy se v podstatě usilovně snaží osvobodit od prostředí, ve kterém vyrůstal a ne být jeho produktem. Jenže nakonec je až po krk v situaci, která je nebezpečná a zrádná. Je několik situací, v nichž by se jednoduše mohl nechat odhalit - všechno totiž naznačuje, že je “práskačem”, a tak se na něj všechno řítí.
Scorsese poznamenává: “Věděl jsem, že Leo zvládne zprostředkovat konflikt mladého muže, který se dostal do velmi nepříjemné situace a upřímně se diví, co v ní vlastně dobrovolně dělá. Můžete mu to číst v obličeji i v očích. Leo umí vyjádřit emocionální účinek bez toho, aby řekl jediné slovo, a to je jeden z důvodů, proč s ním rád dělám. Úplně to z něj čiší. Už jen samotné sledování jeho herectví vás naprosto pohltí.”
Colin Sullivan je dalším členem Massachusetts State Police Force, který se narodil v Jižním Bostonu a vede dvojí život. Jenže Colin je Billyho pravým opakem. Jeho herecký představitel Matt Damon sám z Bostonu pochází. Colin je řádně žhavým želízkem místního policejního oddělení, který se v rámci Massachusetts State Police Force rychle dobral hodnosti strážmistra, zatímco jeho kolegové z Akademie ještě ani nemají služební odznak. Jenže navzdory tomu, čemu jeho nadřízení uvěřili, Colin se zpovídá jen jediné autoritě: šéfovi gangu Franku Costellovi.
“Matt ze sebe dal postavě Colina hodně,” říká Scorsese. “Jsem rád, že ho můžete vidět v roli Colina, který se snaží vymyslet únik ze svého dilematu a zachránit si holou kůži i tehdy, kdy už je v problémech až po uši.
Colin je svým způsobem mnohem tragičtější postava než Billy, protože věří, že se z toho dostane bez újmy a že si zahráváním se zlem připravil cestu k záchraně - kterou pro něj reprezentují zářivé budovy v Beacon Hill a State House, v nichž se schází společenská smetánka. Na začátku filmu spatříte Costella, jak Colina hodnotám podsvětí, ale za nějakou dobu už Colin neuznává žádné hodnoty.”
Damon říká: “V prostředí, odkud Colin pochází, je Frank Costello ta největší autorita. Každý ví, co je zač a bojí se ho. Colin s ním poprvé přijde do kontaktu ve dvanácti letech a toto setkání na něj má do budoucna velký vliv. Costellův vliv byl tak velký, že Colinovi zastínil i jeho vlastního otce. Od samého začátku mezi sebou jakoby mají vztah otce a syna.” Costello si může dovolit čekat na tu pravou příležitost. Damon říká: “Chlapci dříve nebo později dospějí v muže a Costello ví, že zanedlouho Colinovu oddanost upotřebí. Přiměje ho, aby vstoupil do řad státní policie a pracoval pro něj jako informátor. Zatímco jeden z policistů pracuje pod cizí identitou v rámci gangu, jiný policista pro gang získá peníze.”
“Naše postavy jsou dvěma stranami jedné mince, vždyť přece pocházejí ze stejného prostředí,” říká DiCaprio. “Colin si vybral jednu cestu a Billy zase druhou, jejich životy se však trochu popletly a promísily takovým způsobem, který by jim nikdy nevystoupil na rozum. Postupem doby se z jejich práce stává náročná šachová partie, v níž jsou hlavní výhrou kompromitující informace. Tou nejočividnější spojnicí mezi Billym a Colinem je jejich napojení na Costella, o kterém vzájemně neví. Úlohy Franka Costella se zhostil legendární Jack Nicholson. Skrytá identita je vůbec první vzájemnou spoluprací Nicholsona a Scorseseho. “Jack a já se známe takřka 30 let. Z jakéhosi důvodu jsem se doposud před kamerou na žádného filmu nesešli.
Graham King vzpomíná: “Když Marty poprvé zmínil Jacka Nicholsona jako vhodného kandidáta na roli, měl jsem pocit jako ve snu. Ale stalo se to realitou. Jack posunul Costellovu postavu na novou úroveň., kam až to jen šlo. Ve filmu je několik “Jackových chvilek”, jak já to nazývám, které vám doslova vyrazí dech.”
“Jack si tu postavu velmi přisvojil,” uvádí Scorsese. “Costello v životě dosáhl úplně všeho a tak už mu na ničem nezáleží. A proč by taky měl? Má absolutní moc. Ale z ničeho nic se pouští do riskantních věcí, od kterých si v minulosti držel distanc: dealerství drog. Ví, že by se do toho neměl pouštět, ale ten dosud neznámý vzrušující pocit ho naprosto překoná. Costello zestárl a cítí, že teď ho čeká jen sestup z trůnu. Bylo zajímavé sledovat, jak Costello prostřednictvím Jacka ožívá.”
“Jack Nicholson je naprosto nezvladatelný exot,” říká s úsměvem DiCaprio. “Když je před kamerou, dokáže být velmi nevyzpytatelný, takže se musíte připravit na improvizaci. Během natáčení bylo několik chvil, kdy jsem opravdu netušil, co se v příštím okamžiku stane. Nikdy jsem si nebyl jistý, jakou složku Costellovy osobnosti bude ten který den hrát. Pro herce je to velká výzva, protože ho to neustále drží ve stavu maximálního soustředění.”
Ve složkách Massachusetts State Police jsou jen dva lidé, kteří vědí, že v blízkosti Costella je “jejich člověk”: jsou to kapitán Queenan a strážmistr Dignam. Role cílevědomého strážmistra Dignama se ujal Mark Wahlberg.
O své postavě herec říká: “Je to podlý bídák, který se nijak nesnaží ukázat své lepší já. Všechno vám bez obalu vpálí přímo do obličeje, ale když chce, dokáže si udržet jistou úroveň.”
“Mark Wahlberg je v roli Dignama naprosto nezapomenutelný,” říká Martin Scorsese. “Sám pochází z Bostonu, takže ten svět velmi dobře zná a s podobnými postavami už se setkal. Dignam je takový, jaký je. Jeho postoje vůči lidem ani věcem se nemění. Má své zkušenosti, je tudíž tvrdohlavý a málokdo jej o něčem přesvědčí. Sice se o to můžete pokusit, ale vždy vás brzy vykáže do jistých mezí jeho oblíbenou kombinací tří slov. První dvě jsou ´jdi do...´,” směje se Scorsese.
Wahlberg vyrůstal v dělnické čtvrti Dorchester a bylo tedy pro něj naprosto přirozené mluvit s místním přízvukem. Na Scorseseho adresu však s úsměvem říká: “Myslím, že Marty polovinu času na place nevěděl, co vlastně říkám. Občas říkal: ´Asi bychom na tebe měli použít titulky.´” Wahlberg popisuje své rodné město jako “pěkně drsné místo na dospívání. Je jen jeden Boston. Ten má sice dobrou pověst jako město, kde dostanete dobré vzdělání, ale je tam také pár čtvrtí, kde si můžete vybrat jen mezi tím, jestli se z vás stane zloděj, polda a nebo zedník. Moc variant to tedy není! Skutečnost, že jsem tam vyrůstal, má svůj dopad úplně na všechno, ať už si toho všimnete a nebo ne. Na Skrytou identitu jsem se moc připravovat nemusel, protože znám hned několik takových chlápků, jakého tu hraji. Jediný výraznější rozdíl je v tom, že představuji jednoho z policajtů, kteří mě jinak v reálném světě čas od času zabásli.”
Protipólem Dignamova drsného stylu je kapitán Queenan, kterého ztvárnil Martin Sheen. Sheen prozrazuje, že na roli kývl před tím, než vůbec četl scénář. “Příležitost pracovat s Martinem Scorsesem je pro vás taková pocta, že jsem hned řekl ano. Předtím jsem s ním nikdy nepracoval, ale vždycky patřil k mým oblíbeným režisérům. Dá se s ním vůbec udělat chyba? Pak jsem si přečetl scénář, kde se mi líbil motiv věrnosti a zrady jak v prostředí represivních složek, tak ve světě zločinu. Občas se tyto světy protnou a je na vás samotných, abyste řekli, kde je mezi nimi dělící hranice.”
Sheen říká, že Quennan má porozumění pro Billyho prohlubující se zoufalství, ale zároveň nemůže připustit, aby to ohrozilo výsledek akce. “Rozumí tomu, jak se člověk cítí, když je jeho pravá identita čím dál víc naleptávána rolí, kterou musí dlouhodobě hrát. Ostatní policisté znají Billyho jen jako gangstera, a v případě, že Costello zjistí, kým opravdu je, může se loučit se životem. Nachází se ve velmi ošidné pozici, protože na něj mohou z obou stran.”
Billyho pravá identita je neznámá i veliteli jednotky zvláštního vyšetřování, kapitánu Ellerbymu, jehož role se zhostil Alec Baldwin. “Ellerbyho žene posedlost lapit Costella a rozmetat jeho gang,” říká Baldwin. “Pro Ellerbyho je Costello zvrácený násilník a proto je ochoten přizpůsobit pravidla hry tomu, aby dosáhl svých cílů.
Frak Costello si sice získal pověst násilníka, ale jen zřídkakdy sám dělá špinavou práci. Místo toho spoléhá na bandu brutálních nájemných vrahů, nejvíce na muže, který má přezdívku Pan Francouz. Role prvního z Costellových mužů se zhostil britský herec Ray Winstone. Ten Pana Francouze popisuje jako “jednoho z těch chlápků, ze kterých nic nedostanete, protože nikomu nevěří a nikoho nemá rád... možná ani sám sebe. Každý je pro něj potenciální “práskač.” Jakožto herec se vždycky pokouším z dané postavy vydolovat nějaké emoce, slabosti i silné stránky. Hned zpočátku mi došlo, že Francouz je naprosto bez emocí. Nic s ním ani v nejmenším nezatřese a nic ho nevyděsí, ale když se mu dostanete do cesty, bez mrknutí oka vás sprovodí ze světa. Zpovídá se jedině Costellovi.”
Jediná z hlavních postav Skryté identity, která nepatří k policii ani mezi kriminálníky, je také jedinou ženou ve filmu: psychiatrička Madolyn v podání Very Farmigy se pokouší řešit problémy lidí na obou stranách zákona. Nástrahou osudu se stává spojnicí mezi Colinem, do nějž je zamilovaná, a Billym, se kterým se stýká pouze profesionálně. Famiga říká: “Pro Madolyn je Colin tím, v kom je nakumulováno přesně to, co je pro ni atraktivní. Znamená pro ni bezpečí a závazek, u Billyho zase nachází víc intimity a vášně. Zpočátku se jí zdá jao vyvrhel lidské společnosti, ale časem je k sobě začne něco přitahovat.”
DiCaprio dodává: “Madolyn je jediná lidská bytost, pro kterou by Billy dýchal. Jedině jí může věřit, zároveň si však musí dávat pozor na to, aby o sobě neprozradil příliš moc. Madolyn je jeho poradkyně a proto se mu zpočátku pokouší pomoct, ale postupem doby se mezi nimi rozvinou velmi silná pouta.”
“Na Madolyn se mi líbilo, že je to velmi intuitivní psychiatrička, ale zároveň se svými instinkty nenechává strhnout. Ten rozpor se mi na ní moc líbí,” říká Farmiga.
Skupinu hlavních postav Skryté identity uzavírá Anthony Anderson a James Badge Dale, kteří hrají členy jednotky zvláštního nasazení Browna a Barringtona. A dále David O’Hara a Mark Rolston v rolích Costellových nájemných vrahů Fitzyho a Delahunta. “Na filmech Martina Scoreseho je jednou z nejsilnějších složek jejich obsazení,” říká producent Graham King. “Marty má dar obsadit každou roli tím nejlepším představitelem a Skrytá identita v tom není žádná výjimka.
Matt Damon říká: “Práce s Martinem Scorsesem je to nejlepší, co vás jako herce může potkat. Učil jsem se už jen pozorováním jeho režijního stylu. Má vytrénované oko na to, aby rozlišil, co vypadá realisticky a co ne. Díky němu se mnoha postavám dostaneme hluboko pod kůži a na takových filmech chce přece dělat každý.”
“Jak natočit film?” ptá se Scorsese. “Zvládnete to tak říkajíc s použitím několika různých nástrojů: musíte si dát pozor na příběh, jazyk, kterým postavy mluví, zasazení a postavy jako takové. A to je asi tak všechno. Já osobně kladu při vyprávění příběhu největší důraz na herecké obsazení. Dát všechny ty skvělé herce do jednoho filmu bylo prostě skvělé.”
Před začátkem natáčení začalo několik herců nacvičovat pod vedením odborného konzultanta Toma Duffyho. Duffy nedávno odešel do důchodu, ale před tím po třicet let sloužil u státní policie, přičemž podstatnou část z této doby strávil u jednotky zvláštního vyšetřování, která se soustředí na boj s organizovaným zločinem. Jako jsou třeba irské gangy. Jeho zkušenosti a znalosti byly pro herce a tvůrce neocenitelnou pomocí.
Výkonný producent G. Mac Brown říká: “Hledáte-li odborného konzultanta, nikdy nevíte, kde ho hledat a jestli vůbec najdete toho správného. O Tomovi jsme se dozvěděli jednak to, že už je v důchodu a mohl by na nás mít čas, ale také to, že má velké zkušenosti. Získali jsme jeho telefonní čísla a na zkoušku mu zavolali. Skončilo to tak, že se nám upsal.”
Na Duffyho, který se k natáčení dostal poprvé v životě, udělala velký dojem Scorseseho přesnost v odborné terminologii a oblečení policistů. “Jeho zaměření na detaily mě naprosto omráčilo,” říká Duffy. “Byli jsme velmi puntičkářští v tom, aby bylo všechno co nejautentičtější. Nechtěli jsme tam mít jen jakési základy policejní práce, ale chtěli jsme dostat přímo do hlavy všem velitelům. Když vezmete v úvahu, že se jedná o pouhou zábavu, dostali jsme se co do realističnosti velmi daleko.”
Z Duffyho rad však netěžil jen režisér. Matt Damon říká: “Jsem z Bostonu, takže jeho určitá kulturní specifika jsou prostě hluboko ve mně. To se však přímo netýká policie, se kterou zase takovou zkušenost nemám. Proto jsem velmi ocenil, když si mě zkušený Duffy vzal pod křídla a já mohl těžit z jeho životních zkušeností. Duffy mi dal spoustu rad, všechno mi ukázal a seznámil mě s dalšími lidmi ze zásahových jednotek. Na konci výcviku už jsem se nimi dostal i do akce proti pašerákům drog, i když jsem je jen v bezpečí pozoroval a dělal si poznámky. Teď už mám dost dobrou představu, o čem jejich práce je. “
Brown vzpomíná, že mu nebylo zrovna do smíchu, když mu zavolali, že se Damon dostal do křížku s lidmi z bostonského podsvětí. “Matt nám zavolal a byl celý nadšený z toho, že se s policisty dostal na zásah. A mě napadlo: ´Tak to ti tedy pěkně děkuji, Duffy,´” říká Brown s úsměvem. “Tím chci říct, že pro Matta to asi bylo “vzrůšo”, ale vy jako producent máte určitou zodpovědnost a máte o herce, který se s pravými policisty dostává do opravdové akce, v níž se na místě činu střílí z pravých zbraní, pěkný strach. Ale jak můžete vidět, všechno to dopadlo dobře.”
Damon říká, že čas, který strávil s příslušníky zásahové jednotky mělo na jeho ztvárnění Colina velký vliv. “Když jsem viděl, jak jsou ti muži oddaní své často velmi riskantní práci, vedlo mě to k pokoře. Když jsem o Colinovi přemýšlel, napadlo mě, že asi musel velmi hluboce pohrdat zákonem a také policejními důstojníky. Každý den mohl být svědkem nesobecké oběti, ale jestliže chtěl dělat pravý opak, hodně to o něm vypovídá. Kdybych nestrávil tolik času s odborníky, jen těžko bych do role vnesl to samé. To, co pro mě Duffy udělal, je naprosto neocenitelné,” říká Damon.
Duffy také radil Martinu Sheenovi a Alecu Baldwinovi ohledně jednání velících důstojníků státní policie. Sheen přiznává: “Ve skutečnosti jsem svou postavu hrál podle Toma Duffyho. Kdykoliv jsem natáčel nějakou scénu, uvažoval jsem, jak by se v ní asi choval Tom... a on byl na dosah, abych hned věděl, jestli jsem se strefil.”
Ačkoliv DiCaprio v roli Billyho Costigana tráví většinu stopáže spíše v roli kriminálníka, než policisty, i on mohl těžit z Duffyho dlouholeté zkušenosti práce pod jinou identitou. “Práce v utajení vyžaduje určitý stav mysli,” říká Duffy. “S Leem jsme se často bavili o tom, jakou daň si tahle práce vybírá.”
“Má představa o tom, co je to znamená být za daných okolností policistou, a vůbec celkové naladění mysli, které tato práce vyžaduje, by bez něj nebyla možná,” říká DiCaprio. “Během celého natáčení nám ohromně pomáhal.”
Během přípravy na roli rodilého Bostoňana si DiCaprio uvědomil důležitost toho, že musí být dobře obeznámen s místní kulturou. “Velmi silně jsem cítil, že se musím vydat do Bostonu a trochu si to tam očichat,” říká. “Všichni mě moc podporovali a pomáhali mi. Vždycky tam byl někdo, kdo mě vzal do auta a zavezl mě na předměstí, nebo mě seznámil s místním přízvukem. A to mi hodně pomohlo, abych se do své role dostal.”
“Leo byl při natáčení filmu ve velké nevýhodě,” říká Damon. “Tím chci říct, že se musel hodně naučit, protože Mark Wahlberg a já jsme tu vyrůstali. Tamní poměry a kultura jsou poměrně specifické a Leo si s tím dal hodně práce. Ale díky tomu film vypadá naprosto dokonale.
Film Skrytá identita se sice odehrává jen v Bostonu, ale scény se rovným dílem natáčely v Bostonu i New Yorku. Vedoucí výroby Kristi Zea, která před tím se Scorsesem spolupracovala již na Mafiánech uvádí: “Ve Skryté identitě jsou některé prvky z Mafiánů, ale máte pravdu tenhle film se odehrává v Bostonu. To, že jsme spolu už pracovali, nám to velmi zjednodušilo. Marty mohl říci ´Pamatuješ se na to, jak jsme to dělali v Mafiánech?´ Chci něco podobného...jaká by byla bostonská verze?´ Já se poškrábala na hlavě a odvětila mu: ´Tak to opravdu nevím, Marty, ale zjistím ti to,´” směje se Zea. “Natáčet s ním podruhé bylo něco báječného.”
Většina scén v exteriéru se natáčela v Bostonu na místech jako Boston Common, Boston Harbor, Chinatown a samozřejmě Jižní Boston, kterému starousedlíci říkají Southie. Párkrát jsme si vyjeli z Bostonu a natáčeli v okolních městečkách Braintree, Quincy a také v rodném městě Marka Wahlberga, Dorchester. Když se natáčelo v New Yorku, štáb se držel mimo Manhattan a raději se vydal v Brooklynu, který převážně v interiérových scénách zaskakoval za Boston.
“Není zrovna obvyklé natáčet film ve dvou takto odlišných městech,” říká Zea. “Rozdíl mezi New Yorkem a Bostonem je totiž vidět už při příjezdu. V Bostonu a jeho okolí je většina budov nízká a v zorném poli neustále máte oblohu, zatímco v New Yorku vám výhled většinou zakrývají mrakodrapy. Co se týče exteriérů, je v New Yorku velmi málo míst, které vypadají jako Boston. Proto jsme se většinou drželi v Brooklynu, který je trochu jiný než zbytek New Yorku.
Boston má také velmi specifický styl novoanglické architektury, který v New Yorku nenajdete, jako třeba třípatrové dřevěné domy s předními nebo zadními pavlačemi na každém patře. Chtěli jsme, aby tento vizuální podpis, který Boston dělá Bostonem, ve filmu byl. Další specifický prvek bostonské architektury je určitý “brutalistický styl,” kdy jsou budovy jako City Hall a Hurley Building celé z betonu.”
Do kontrastu s historickými prvky byla vybrána šedivá betonová budova Hurley Building ve středu města na Government Square, která představovala exteriér velitelství policie státu. Zea a její tým pak jeho interiéry vybudovali v ateliérech ve čtvrti Williamsburg městské části Brooklyn. “U stávajících budov jsme se rozhodli použít všechny možné odstíny šedé a hnědé, které se k tomuto typu filmu velmi hodí,” říká.
Kameraman Michael Ballhaus použil při nasvěcování interiérů velitelství policie podobný postup. Ballhaus říká: “Policejní stanice jsou většinou nasvětleny rozptýleným světlem, ale to jsem nechtěl, protože to nevyvolává ten správný pocit napětí. Raději jsem se rozhodl použít přímé světlo, které zvýrazňuje stíny, textury a atmosféru.
Ballhaus, který předtím se Scorsesem spolupracoval na šesti filmech, říká: “Nevzpomínám si, že bychom se s Martym nějak dlouho bavili o svícení. Celý film byl ovlivněn žánrem noir. Scény jsme nasvěcovali podobně jako u černobílého filmu, zvláště pak scény přímo z policejní stanice, které neměly moc barev. Ale i tehdy, když se vám barev nedostává, můžete je použít dramatickým způsobem.”
Návrhářka kostýmů Sandy Powell se rozhodla, že barvy oblečení pro postavu Jacka Nicholsona se budou lišit od všech ostatních. K tomu dává svůj komentář: “V zásadě se dá říci, že všichni mají klasické oblečení v neutrálních barvách jako jsou černá, hnědá, šedá a béžová. Nic víc. Původně jsme chtěli, aby Frank Costello zapadl mezi obyčejné lidi, ale po setkání s Jackem jsme se rozhodli, že jeho postava půjde co do barev a stylu oblékání hodně proti proudu. Costello je tak mocný, že si může nosit co chce a nikdo se to neodváží zpochybnit. Takže u šatníku jeho postavy jsme měli mnohem víc prostoru.”
V takřka bezbarvých kulisách splnilo občasné použití červené svou dramatickou úlohu. Zea k tomu dodává: “Záměrně jsme se snažili o to, aby byly odstíny kulis a oblečení takřka monochromatické a Marty, Michael Ballhaus a já jsme si kolektivně řekli, že pokaždé když použijeme červenou, musí pro to být dostatečný důvod. Červená je použita jako podprahové sdělení, že se brzy stane něco nebezpečného. Každého u toho napadne, že se prolije krev.”
V průběhu filmu si můžeme všimnout několika symbolických písmen X, které se do filmu dostaly na Scorseseho žádost jako pocta filmu Zjizvená tvář od Howarda Hawkse a Howarda Hughese z roku 1932, kde má toto písmeno svůj zvláštní význam. “Marty nás požádal, abychom X použili pokaždé, kdy to bude jen trochu možné,” říká Zea, “takže X vidíte v oknech, na zdech, na podlahách...”
“Písmeno X je znamením smrti a Marty chtěl, abychom to zdůraznili - někdy jemně, někdy zcela otevřeně,” říká Ballhaus, který občas použil takové svícení, aby paprsky na scéně vytvářely X. Téma smrti nás vede zpět k samotnému názvu. Monahan vysvětluje: “V katolické církvi bychom o mrtvých vypovídali jako o těch, kteří “odešli ve víře.” Začal jsem si s tou myšlenkou hrát a nakonec se z toho vyklubalo ironické zjištění, že film je o nedostatku důvěry - vůči ostatním, ale i osudově v ty nejlepší záměry všech jednotlivých postav. Takže si myslím, že název docela sedí.”
Scorsese uzavírá: “William Monahan je americký Ir z Bostonu, takže své postavy umístil do známého prostředí. Nicméně příběh je o lidech v takové situaci, ke které může dojít kdekoliv na světě. Je příběhem o důvěře, zradě, podvodu a oddanosti. A takovému vyprávění se dá naslouchat kdekoliv.”
Ocenění:
Academy Awards
2007 - Nejlepší film
2007 - Martin Scorsese (Režie)
2007 - William Monahan (Adaptovaný scénář)
2007 - Střih
2007 - Mark Wahlberg (Vedlejší herec) (nominace)
Golden Globes
2007 - Martin Scorsese (Nejlepší režie)
2007 - Nejlepší film - drama (nominace)
2007 - Leonardo DiCaprio (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2007 - Jack Nicholson (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2007 - Mark Wahlberg (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2007 - William Monahan (Nejlepší scénář) (nominace)
BAFTA
2007 - Nejlepší film (nominace)
2007 - Martin Scorsese (Nejlepší režie) (nominace)
2007 - Leonardo DiCaprio (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2007 - Jack Nicholson (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2007 - William Monahan (Adaptovaný scénář) (nominace)
2007 - Nejlepší střih (nominace)
New York Film Critics Circle
2006 - Martin Scorsese (Nejlepší režisér)
2006 - Nejlepší film (nominace)
2006 - William Monahan (Nejlepší scénář) (nominace)
DABING
V českém znění: Michal Jagelka – Leonardo DiCaprio (Billy Costigan), Alois Švehlík – Jack Nicholson (Frank Costello), Alexandr Rašilov – Matt Damon (rotmistr Colin Sulivan), Vanda Hybnerová – Vera Farmiga (Madolyn Maddenová), Jiří Plachý – Martin Sheen (kapitán Queenan), Libor Hruška – Mark Wahlberg (rotmistr Dignam), Jiří Hromada – Ray Winstone (Arnold French), Zdeněk Mahdal – Alec Baldwin (kapitán Ellerby), Michal Michálek - David O'Hara (Fitzy), Bohdan Tůma - Anthony Anderson (rotmistr Brown), Aleš Jarý - Mark Rolston (Delahunt), Thomas B. Duffy (guvernér), Zdeněk Podhůrský - J.C. MacKenzie (pracovník realitní kanceláře), Jana Mařasová - Kristen Dalton (Gwen), Bedřich Šetena - Richard Hughes (strýc Edward), Petr Burian - James Badge Dale (rotmistr Barrigan), Bohumila Dolejšová - Peg Holzemer (paní Kenneficková), Ludvík Král - Joseph Riccobene (bankovní lupič), Martin Velda - Kevin Corrigan (bratranec Sean), Tomáš Juřička - John Polce (detektiv), Martin Kolár - Gurdeep Singh (Pákistánský majitel), Jiří Valšuba - Armen Garo (gangster), Antonín Navrátil - Robert Wahlberg (Lazio, titulky), Hana Krtičková, Petr Neskusil
Překlad: Petr Finkous
Zvuk: Antonín Němec
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a Režie: Antonín Navrátil
České znění vyrobilo vyrobilo AW Studio Praha v roce 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 26.10.2006 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 6.10.2006 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 26.03.2007 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 26.3.2007 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 10.8.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 5 990 235
Tržby celkem - $ 289 847 354
Návštěvnost v ČR 54 139
Náklady (Rozpočet) - $ 90 000 000
Tvůrci a herci
Martin Scorsese (Režie), Gianni Nunnari (Produkce), Graham King (Produkce), Brad Grey (Produkce), Brad Pitt (Produkce), Howard Shore (Hudba), Michael Ballhaus (Kamera), Thelma Schoonmaker (Střih), Ellen Lewis (Casting), Kristi Zea (Scénografie), Sandy Powell (Kostýmy), Eugene Gearty (Zvuk), Danny Michael (Zvuk), Philip Stockton (Zvuk), John Caglione Jr. (Masky), William Monahan (Scénář), Felix Chong (původní scénář), Alan Siu Fai Mak (původní scénář), Leonardo DiCaprio (Herec), Matt Damon (Herec), Jack Nicholson (Herec), Mark Wahlberg (Herec), Martin Sheen (Herec), Ray Winstone (Herec), Vera Farmiga (Herec), Anthony Anderson (Herec), Alec Baldwin (Herec), Kevin Corrigan (Herec), James Badge Dale (Herec), Mark Rolston (Herec), Robert Wahlberg (Herec), Kristen Dalton (Herec), Tracey Paleo (Herec), Sallie Toussaint (Herec), Conor Donovan (Herec), Jay Giannone (Herec), Zachary Pauliks (Herec), Francesca Scorsese (Herec), David O'Hara (Herec), Billy Silvia (Herec), Jeffrey Corazzini (Herec), Michael Byron (Herec), Thomas B. Duffy (Herec), Joseph P. Reidy (Herec), Dennis Lynch (Herec), Tom Kemp (Herec), Nellie Sciutto (Herec), James P. Anderson (Herec), John McConnell (Herec), John Cenatiempo (Herec), Buddy Dolan (Herec), J.C. MacKenzie (Herec), Johnny Cicco (Herec), John Rue (Herec)
2006/151/USA, Hong Kong/Krimi, Drama, Thriller
Zajímavost k filmu
- Postava Raye Winstonea je odkazem na film Cotton Club (1984) Francise Forda Coppoly, kdy si loajální a obávaný pomocník mafiánského bosse rovněž nechává říkat French. Na film odkazuje také rozhovor o loajalitě a důvěryhodnosti, který vede Costello (Jack Nicholson) s Mr. Frenchem (Ray Winstone). Ve zmíněném filmu proběhla podobná debata.
- Důvod, proč Jack Nicholson odmítl nosit čepici lokálního baseballového teamu Boston Red Sox, je ten, že je velký fanoušek teamu New York Yankees. A rivalita těchto dvou klubů je stejná, jako rivalita například týmu Sparty a Slavie nebo třeba Manchesteru United a Manchesteru City.
- Martin Scorsese vyhrál Oscara za řežii poprvé po předcházejících 5 nominacích. Když při udělování slyšel, že vyhrál, poprosil udělujícího ať obálku přečte znovu.
- Pro dokonalé ztvárnění Franka Costella (Jack Nicholson), bosse Irského gangu, se tvůrci nechali inspirovat životem Jamese "Whitey" Bulgera. Ten byl obviněn z několika vražd, nelegálního prodeje zbraní a drog, čímž si vysloužil pozici mezi top 10 nejhledanějšími muži samotnou FBI. Ve svých 81 letech byl v Santa Monice, Californii v červnu roku 2011 zatčen. Podobně jako Costello byl i Bulger mafiánský boss, informátor FBI a stejně jako v Scorseseho snímku měl ve svém gangu "krysu", což bylo ve stejné době, kdy měl i svého společníka v FBI, agenta Johna Connollyho, který mu úspěšně pomáhal vyhnout se zatčení přes několik desítek let.
- Marka Wahlberga inspirovala jeho vlastní minulost. Při tvorbě charakteru serž. Dignama se snažil napodobit policisty, kteří ho jako mladého několikrát zatkli. Výbušnost své postavy pak založil na reakcích svých rodičů, kteří za něho pokaždé museli zaplatil kauci.
- Martin Scorsese prohlásil, že tento snímek natočil na počest krimi režisérů, jako byli Robert Aldrich, Samuel Fuller a Don Siegel.
- Film bol sparodovaný v seriály Simpsonovci (1989), konkrétne ide o epizódu 19x13 s názvom "The DeBarted".
- Frank Costello (Jack Nicholson) byl skutečným mafiánem a hlavou jedné z pěti rodin, které ovládaly New York. Až do své smrti nad ním držel ochranou ruku Arnold Rothstein. Sam 'Ace' Rothstein je hlavní postavou filmu Casino (1995), který také režíroval Martin Scorsese.
- Skrytá identita je jedním z nejoblíbenějších filmů fotbalisty Franka Lamparda. Frank se nechal slyšet, že mnohdy si film pouští před důležitým zápasem k motivaci.
- Jedním z hlavních důvodů, proč Jack Nicholson přijal roli Franka Costella, byl i fakt, že v poslední době hrál v mnoha komediích a chtěl si opět zahrát padoucha.
- Postava Raye Winstonea je odkazem na film Cotton Club (1984) Francise Forda Coppoly, kdy si loajální a obávaný pomocník mafiánského bosse rovněž nechává říkat French. Na film odkazuje také rozhovor o loajalitě a důvěryhodnosti, který vede Costello (Jack Nicholson) s Mr. Frenchem (Ray Winstone). Ve zmíněném filmu proběhla podobná debata.
- Důvod, proč Jack Nicholson odmítl nosit čepici lokálního baseballového teamu Boston Red Sox, je ten, že je velký fanoušek teamu New York Yankees. A rivalita těchto dvou klubů je stejná, jako rivalita například týmu Sparty a Slavie nebo třeba Manchesteru United a Manchesteru City.
- Martin Scorsese vyhrál Oscara za řežii poprvé po předcházejících 5 nominacích. Když při udělování slyšel, že vyhrál, poprosil udělujícího ať obálku přečte znovu.
- Pro dokonalé ztvárnění Franka Costella (Jack Nicholson), bosse Irského gangu, se tvůrci nechali inspirovat životem Jamese "Whitey" Bulgera. Ten byl obviněn z několika vražd, nelegálního prodeje zbraní a drog, čímž si vysloužil pozici mezi top 10 nejhledanějšími muži samotnou FBI. Ve svých 81 letech byl v Santa Monice, Californii v červnu roku 2011 zatčen. Podobně jako Costello byl i Bulger mafiánský boss, informátor FBI a stejně jako v Scorseseho snímku měl ve svém gangu "krysu", což bylo ve stejné době, kdy měl i svého společníka v FBI, agenta Johna Connollyho, který mu úspěšně pomáhal vyhnout se zatčení přes několik desítek let.
- Marka Wahlberga inspirovala jeho vlastní minulost. Při tvorbě charakteru serž. Dignama se snažil napodobit policisty, kteří ho jako mladého několikrát zatkli. Výbušnost své postavy pak založil na reakcích svých rodičů, kteří za něho pokaždé museli zaplatil kauci.
- Martin Scorsese prohlásil, že tento snímek natočil na počest krimi režisérů, jako byli Robert Aldrich, Samuel Fuller a Don Siegel.
- Film bol sparodovaný v seriály Simpsonovci (1989), konkrétne ide o epizódu 19x13 s názvom "The DeBarted".
- Frank Costello (Jack Nicholson) byl skutečným mafiánem a hlavou jedné z pěti rodin, které ovládaly New York. Až do své smrti nad ním držel ochranou ruku Arnold Rothstein. Sam 'Ace' Rothstein je hlavní postavou filmu Casino (1995), který také režíroval Martin Scorsese.
- Skrytá identita je jedním z nejoblíbenějších filmů fotbalisty Franka Lamparda. Frank se nechal slyšet, že mnohdy si film pouští před důležitým zápasem k motivaci.
- Jedním z hlavních důvodů, proč Jack Nicholson přijal roli Franka Costella, byl i fakt, že v poslední době hrál v mnoha komediích a chtěl si opět zahrát padoucha.
Odkazy
Hrají:
Leonardo DiCaprio, Matt Damon, Jack Nicholson, Mark Wahlberg, Martin Sheen, Ray Winstone, Vera Farmiga, Anthony Anderson, Alec Baldwin, Kevin Corrigan, James Badge Dale, Mark Rolston, Robert Wahlberg, Kristen Dalton, Tracey Paleo, Sallie Toussaint, Conor Donovan, Jay Giannone, Zachary Pauliks, Francesca Scorsese, David O'Hara, Billy Silvia, Jeffrey Corazzini, Michael Byron, Thomas B. Duffy, Joseph P. Reidy, Dennis Lynch, Tom Kemp, Nellie Sciutto, James P. Anderson, John McConnell, John Cenatiempo, Buddy Dolan, J.C. MacKenzie, Johnny Cicco, John Rue, Craig Castaldo, Terry Serpico, Robert Myers, Chance Kelly, Audrie Neenan, Brendan Burke, Henry Yuk, Emma Tillinger Koskoff, Brian Haley, Mark Philip Patrick, Larry Mitchell, Shay Duffin, Armen Garo, Gurdeep Singh, Dorothy Lyman, Oliver Martin, Walter D'Errico