Skleněné peklo / The Towering Inferno (1974/165/USA/Katastrofický, Thriller, Drama) 85%
04.03.2018 16:35
JEDNOU VĚTOU
„Dramatická záchrana začíná.“
OBSAH
San Francisco slaví. Právě byl zprovozněn nejvyšší mrakodrap světa. Party se odehrává v nejvyšším 135. patře. Stavební firma však šetřila a zanedbala bezpečnostní opatření. Neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat a tak uprostřed oslavy vypukne v 87. patře požár. Hosté mají odříznutou cestu, záchranářská akce začíná... Tento slavný katastrofický film, který měl premiéru 18. prosince 1974, byl natočen podle románu tandemu Scortia/Robinson. Pro věrohodné záběry v exteriéru byl postaven 30 m vysoký model mrakodrapu. Film získal 3 Oscary (kamera, střih, píseň "We May Never Love Like This Again") a Zlatý glóbus za mužský herecký výkon ve vedlejší roli pro Freda Astairea (postava sňatkového podvodníka).
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Výkladní skříň katastrofického žánru, pečlivě vystavěná v dobách jeho největší slávy. Výborně funguje i dnes a může po právu s opovržením shlížet na všechny ty Asteroidní Kataklyzmatické Armageddony, Zemětřesení 12,6: San Francisco 2017 a další. Narozdíl od těchhle směšných srágor, které jsou vlivem nějaké kolektivní úchylky realizačních týmů s oblibou točené na několik dílů, se na Skleněné Peklo můžete bez ohrožení svých duševních schopností podívat v jednom kuse. Doporučuju ovšem DVD (nebo cokoliv s vyšším rozlišením, co přijde), protože se vám nebude chtít bez pauzy odbíhat na záchod, a od začátku do konce je to štace dlouhá podobně jako z přízemí do 135. patra;) A v televizi je zase těch přerušení reklamami (BTW řvou, ne že ne) zase trochu moc a ruší to dynamiku tohohle skvělého napínáku. Za zmínku stojí i vpravdě luxusní dabing, ale spolehněte se na to, že někoho nenapadne (nebo nebude kvůli problému s právy donucen) udělat nový:P Je to klasika, ale srdce mi trhá jenom tím adrenalinem - dávám proto plně nabitých, poctivých a do detailu promakaných (Gemini) 4*
Výkladní skříň filmů o lidech konfrontovaných s vlastní smrtelností a zřejmě to nejlepší, co katastrofický cyklus v sedmdesátých letech přinesl. Během čtyřicetiminutové expozice jsou nám představeny téměř všechny důležité postavy (vyjma McQueena, na kterého si jako na hlavní hvězdu večera musíme ještě chvíli počkat), jsou utvořeny páry, které následně mohou být rozdělovány a spojovány i načrtnuty subsvěty (zejména bohatí vs. chudí, později také civilisté a hasiči), jejichž střetávání bude zajišťovat dynamiku filmu. Na projekt vycházející ambiciózně ze dvou knižních předloh a dirigovaný dvojicí vyhraněných osobností (Guillermin režíroval herce a staral se, aby všechno drželo pohromadě, Allen si jako producent ošéfoval akční a trikové scény) je Skleněné peklo uspokojivě konzistentní, byť mu během poslední hodiny trochu dochází kyslík. Scény napínavé bez ohledu na to, nakolik (ne)sympatická postava se nachází v ohrožení, prozrazují hitchcockovskou školu. Stejně tak vedení naši pozornosti k možným zdrojům budoucího neštěstí (příčinu požáru vidíme jako první bez přítomnosti jakékoli postavy). Nenápadně, ale důmyslně film pracuje s barevností jednotlivých scén – od chladně modrých a zelených odstínů se přechází k „hřejivým“ barvám ohně, jež vizuálnímu stránce postupně začne dominovat. Přes rozdrobení děje do mnoha individuálních dramat, ne vždy nejelegantněji integrovaná do jádra vyprávění, neztrácíme ze zřetele, že oheň se šíří po celém mrakodrapu a v ohrožení jsou desítky lidí. Nejbezbrannější jsou v konzervativním duchu katastrofických filmů přirozeně ženy a děti, zatímco mužští hrdinové zosobňují vedle chamtivosti a zbabělosti zejména neohroženost, tvrdou fyzickou práci a hrdinství. Na vině jsou prohnilí jednotlivci, nikoli systém a není problému, který by se nedal vyřešit návrat k tradičním ctnostem, což Američané po destabilizujících 60. letech a aféře Watergate potřebovali slyšet. Princip je jednoduchý, cíl jasný, prostředky okázalé, zábava zaručena. 80% (Matty) 4*
Skleněné peklo, základní pilíř katastrofického filmu stojí na všech obehraných klišé stejně tak pevně jako samotný žánr na tomto snímku. Během necelých tří hodin režisér John Guillermin stupňuje tempo v intervalu schodů mrakodrapu, aby nakonec dospěl až k samotnému vrcholu v podobě závěrečného „spásného plánu“. Akční scény režírované Irwinem Allenem ani po více než 30-ti letech neztratili nic ze své působivosti, realističnosti a hlavně, napínavosti. Pyrotechnická práce je bezchybná a díky kameře a střihu je povýšena na delikátní záležitost pro fajnšmejkry. Navíc i samotný příběh, byť plný (v dnešní době) okecaných replik, psychologické jednotvárnosti hrdinů a celkové dramatické stavbě plné nejrozmanitějších klišé, je maximálně poutavý a díky bezvadně odvedeným hereckým výkonům je celý tento film povýšen na královskou podívanou bez hluchého místa či minimální porce nudy. Žánrová učebnice! (Isherwood) 5*
V.I.M. FILMU
Skleněné peklo je dnes považováno za dost možná nejlepší katastrofický film všech dob a i když od jeho premiéry letos uběhne už třicet pět let, při závěrečných titulcích si člověk nejspíš řekne, že na tom něco je. Skleněné peklo totiž v těch důležitých věcech nezklamává ani v nejmenším.
Triky sice možná nejsou tak působivé jako v době svého vzniku, avšak při záběrech na hořící a postupně vybuchující kusy obřího mrakodrapu se člověku tají dech i dnes. Tvůrci si právě kvůli takovým záběrům nechali postavit gigantický model, na němž všechny ty psí kusy mohli dělat. Jak už ale bylo řečeno, Skleněné peklo stojí na něčem trošku jiném a to něco je charisma a chlapáctví.
Film, ve kterém se sejdou dva největší frajeři světové kinematografie, zkrátka musí být cool i po letech. Newman a McQueen jsou herci, kteří jsou synonymem charismatu tady odvádí svůj standard. Tudíž je radost koukat na jakoukoliv scénu, ve které se objeví a když jsou navíc někde společně, člověku by se chtělo jen natáhnout si nohy na stůl a užívat si neředěnou hereckou stylovost. Chlapáctví však ze Skleněného pekla proudí i jinudy.
V sedmdesátých letech nemohli tvůrci sáhnout po tricích a když chtěli něco rozbít nebo zapálit, prostě to rozbít a zapálit museli. Z filmu je cítit, že herci se motali okolo skutečných plamenů a že výbuchy, byť pečlivě připravené, byly skutečnými výbuchy, při nichž mohl někdo bez problémů přijít k úrazu. Když si člověk uvědomí, v jakých podmínkách museli herci pracovat a jak se – možná svým způsobem nedobrovolně – přiblížili skutečným požárníkům, jimž je celý film věnován, musí zkrátka smeknout. Co se samotných katastrofických a akčních scén týče, je Skleněné peklo mnohem opravdovější, drsnější a působivější než sebelépe udělaný podobný film, při němž namísto kaskadérů a pyrotechniků hrály prim počítače.
I po třech dekádách zkrátka tahle katastrofická věc působí jako jízda na horské dráze, při níž vám však bude pořádné horko a jejímž hrdinům nebudete přát smrt v plamenech, ale skutečně se o ně budete bát a cítit s nimi jejich bezradnost i hořké vítězství. A to není zrovna málo.
VELKÁ RECENZE
Požár bytového centra Grenfell Tower sice má daleko do katastrof, které se odehrály v mnohem vyšších budovách – jen namátkou můžeme jmenovat katastrofu v Sao Paulo, kde došlo 1. února 1974 k požáru administrativní budovy Joelma Building, na což životy doplatilo 185-230 osob (dodnes se přesně neví, kolik lidí zde pobývalo). Ale to není nic proti obrům tyčícím se do nebes, jejichž požární ochrana je nesmírně obtížná.
Obecně se tvrdí, že snímek Skleněné peklo vznikl právě na podkladech brazilského neštěstí. Je to nesmysl hned ze dvou důvodů – předlohy jsou dostatečně známé, navíc ve zmíněné době, kdy Joelma Building lehl popelem, už byly práce na filmu v plném proudu. Vznik snímku doprovázela velká náhoda, protože dvě konkurenční studia sáhla po knihách, které si byly svým námětem hodně podobné. Warner Brothers si vybrali The Tower tehdy osmačtyřicetiletého Richarda Martina Sterna, jehož inspirací a předtuchou byla stavba smutně proslulých „dvojčat“ World Trade Center. Za postoupení látky k filmovému zpracování (prakticky bezprostředně po vydání) zaplatili Warneři Sternovi 390 000 dolarů. Soupeřící 20th Century Fox měli osmitýdenní prodlevu a poněkud vyšší náklady – dvojici Thomas Nicholas Scortia a Frank R. Robinson (jen o rok mladší než Stern), která vytvořila svou prvotinu v úžasné sérii pěti knih, která vytvořila svou prvotinu v úžasné sérii pěti knih, dali kulatých 400 000 $. Jejich dílo se jmenovalo The Glass Inferno a od Sternova lišilo pouze vznikem ohně a několika dalšími epizodami. Nikdy se neprokázalo, že by jedna strana opisovala od druhé.
Zakrátko jak „Warneři“, tak „Foxové“ dospěli k názoru, že by byl nesmysl vyházet miliony na stejný příběh. Došlo k neobvyklému kroku – oba giganti spojili své síly a rozhodli se stvořit filmový monument a apel na nekontrolovatelný rozvoj staveb. I když se jim jejich záměr v mnoha případech podařil, zdaleka nepostihl veškerá rizika spojená s výstavbou stále větších a ambicióznějších mrakodrapů.
Magnát James "Jim" Duncan v San Franciscu otevírá nejvyšší budovu na světě. Těsně po začátku slavnosti v restauraci situované pod střechu ve 135. patře, které se účastní 294 prominentních hostů, se Duncan od hlavního inženýra Douga Robertse dozví, že jeho zeť Simmons, zodpovědný přes elektrické vybavní, dodával na stavbu nekvalitní materiál za účelem vlastního obohacení. Už tak napjatá atmosféra je vzápětí nahrazena obrovskými obavami, protože v 87. patře vypukl prozatím malý požár. Povolaná ochranka ho nedokáže zlikvidovat a plameny postupně zachvacují větší plochu. Zahynou první lidé v 65. patře – šéf propagace Bigelow a jeho sekretářka Lorrie. Zakrátko zkolabuje výtah do restaurace, který inkriminovaným místem nedokáže projet. Na místo přijíždí šéf hasičů O’Halloran a organizuje záchranné práce, které jsou však ztížené faktem, že kvůli vzdušným proudům a teplu stoupajícímu z požáru není možné přistát na střeše vrtulníkem. I hašení kvůli velké výšce je obtížné. Určitou naději na záchranu skýtá provizorní lanovka, která je natažena k sousední budově, ale i o tu záchranáři postupem času přijdou. Nakonec zůstává poslední, krajně riskantní volba, která vůbec neznamená záchranu – vyhodit do vzduchu vodní nádrže na střeše, aby padající voda uhasila oheň. Jenže v cestě je restaurace a v ní stále ještě dobrá stovka hostů.
img-responsive
Prvním těžkým úkolem pro scénáristu Stirlinga Silliphanta bylo vybrat z obou knih takové pasáže, aby do sebe vzájemně zapadly. Jako původ požáru si vybral variantu dvojice Scortia/Robinson, podstatně rozšířil pouze epizodní postavu šéfa hasičů, naproti tomu některé postavy (hispánský drogově závislý mladík s matkou-uklízečkou a další) zase vynechal. Dle jeho vlastních slov mu nejvíc potíží dělal finální titulek, protože nemohl upřednostnit jednu či druhou knihu. Nakonec zvolil šalamounské řešení, třebaže československá distribuce sáhla po Skleněném peklu (překlad tomu rozhodně neodpovídá).
Stál někdy filmový mrakodrap? Ano, ale pouze zčásti. Kdo v té době dlel v San Franciscu, mohl si řádně prohlédnout budovu Hyatt Regency, jejíž část, včetně venkovního výtahu opředeného samostatnou akcí, filmaři využili. Pro akční okamžiky v restauraci bylo na pozemcích 20th Century Fox vybudováno třicetimetrové torzo představující horních 15 pater. Malá perlička – když natáčení skončilo, obří model na ranči Malibu zůstal stát a po dlouhá léta byl lákadlem pro filmové fanoušky. Ke slovu také přišly rovněž miniatury o dekorativní kresby – ty byly hojně využívány pro celkové záběry.
Mít dvě hvězdy ve filmu může znamenat potíže – což byl případ Steve McQueena a Paula Newmana. Zajímavé to bylo od samého počátku – jeden ze sedmi statečných bylo osloven pro roli architekta Robertse, jenže ta mu přišla málo akční. Proto musel ze scény Ernest Borgnine a McQueen sáhl po roli šéfa hasičů. Vymínil si, že obě hlavní postavy, tedy on a Newman, musí mít zhruba stejný počet dialogů, aby ani jeden nebyl upřednostněn. Řešily se i takové detaily, kdo bude na titulcích na místě hlavní hvězdy – tady nakonec přišla ke slovu abeceda. V oblasti honoráře na tom byli stejně – milión ihned a 7,5 % ze zisku. Newman to později zlehčoval, protože pokud budete film sledovat se stopkami v rukou, McQueen se poprvé v akci objeví až po 43 minutách.
Herecká hvězdná plejáda je skutečně reprezentativní, a to ještě pár jmen ze hry vypadlo. O Borgninovi už byla řeč, Duncanovu dceru Susan si mohly zahrát Natalie Woods nebo Katharine Ross, na roli senátora Parkera zase aspirovali John Franciscus a John Forsythe. Důvod byl poněkud specifický – oba se příliš podobali existujícím politikům a to by opravdu nešlo. Nezájem Olivie de Havilland umožnil Jennifer Jones ztvárnit poslední roli před filmovou kamerou. Fred Astaire coby podvodníček Claiborne si zase vymohl, že nechce být u finální scény, což mu bylo povoleno. A protože šlo o skutečně obří podnik, najdeme tu i téměř povinnou kuriozitku – dobře se dívejte na scénu, kdy Steve McQueen při snášení venkovního výtahu s vypětím všech sil drží mladého hasiče. Nebyl to nikdo jiný než jeho syn Scott – tihle dva se setkali v tomto filmu poprvé a naposled před kamerou.
Řešila se i otázka režisérů. „Foxové“ odmítli jediného režiséra a navrhli práce rozdělit. Původně nominovaný Irvin Allen tak dostal na starosti akční scény, John Guillermin se zabýval natáčením v interiérech. Musel si dokonce ostře dupnout, když Jennifer Jones a Williama Holena trápila soustavná nedochvilnost ze strany Faye Dunaway. Následovalo něco jako podmínečný vyhazov a Faye od té doby sekala latinu.
img-responsive
S ohledem na skutečně monstrózní, ale nikoli přeexponované dílo je téměř neuvěřitelné, že celá tahle akce stála „jen“ 40 milionů dolarů. Rozhodně se ale očekávalo více po stránce ocenění – z osmi nominací na Oscara (zvuk, výprava, hudba, herec ve vedlejší roli, film, píseň, střih a kamera) v pěti případech Skleněné peklo neuspělo, ačkoliv v kolonce původní hudba se skvěl velice zkušený John Williams. Sošku si tak odnesli střihači, Al Kasha a Joel Hirschhorn za píseň We May Never Love Like This Again a kameramani Fred J. Koenenkamp s Joshepem F. Birocem. Neúspěšný Fred Astaire nominovaný ve vedlejší roli si zpravil chuť ve Zlatých Glóbech a ceně BAFTA, kterou dostal i John Williams.
Ani čtyři destíky let po svém vzniku neztrácí Skleněné peklo svou přitažlivost, absence náročných triků vůbec nevadí, naopak je důkazem, že poctivým přístupem a precizní prací lze dosáhnout vynikajícího výsledku i bez záplavy digitálních hračiček. Snímek je dodnes považován za jeden z nejlepších v kategorii katastrofických filmů, dokonce lze mluvit, že to byl on, kdo tuto tématiku v 70. letech nastartoval.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V San Francisku se má otevírat impozantní stavba: 135 pater vysoký mrakodrap. Těsně před slavnostním zahájením provozu zjišťuje hlavní projektant Doug Roberts, že nebyly zcela přesně dodrženy předepsané parametry elektroinstalace: použité kabely jsou neizolované, byly použity slabší jističe, není dokončená instalace bezpečnostního zařízení. Tyto "úpravy" projektu má na svědomí Simmons, který ovšem jednal na příkaz svého tchána, stavitele Duncana.
Rozčilený Doug už nemůže zastavit zahájení slavnostního večera na oslavu stavby. První rozsvícení světel ve všech patrech je skutečně impozantní, rázem ale přetíží "upravenou" elektroinstalaci. Zatímco restaurace v nejvyšším patře se zaplňuje prominentními hosty, ve skladišti v 81. patře se šíří plameny od zkratu v síti. Samohasicí zařízení selže a než je oheň zjištěn, zachvátí již celé patro. Domácí hasiči zjišťují, že požár nezvládnou, jsou povolány městské jednotky vedené velitelem O´Hallorhanem. Než přijedou, pokusí se Doug přemluvit Duncana k okamžité evakuaci hostů večírku, neboť se bojí průniku ohně do stoupaček, je ale odmítnut a nařčen ze zveličování nebezpečí. Až velitel hasičů donutí Duncana k vyhlášení ústupu. Nastává panika, výtahy nestačí odvážet hosty.
Oheň se šíří po celé budově, umírají hasiči i civilisté, lidé se dusí, v zoufalství se vrhají z oken. Doug se snaží všemi silami pomáhat, odvádí po zříceném schodišti skupinku dětí, ale zjišťuje, že cesta je odříznutá. V domě selhal generátor, takže se zastavil poslední funkční výtah a uvěznil skupinu lidí, mezi nimi i Dougovu partnerku Susan. Záchranáři pomocí vrtulníku snesou celou výtahovou kabinu bezpečně k zemi. Podobně se pokusí evakuovat i zbylé lidi z horního patra, ale silný vítr způsobí havárii vrtulníku při přistání na střeše. Dalším pokusem je postavení lanovky z protějšího domu, tento způsob záchrany je ale příliš pomalý a v nastalé panice se lano po přetížení utrhne. Poslední možnou šancí je exploze obřích zásobníků vody na střeše.
Ocenění:
Academy Awards
1975 - Fred J. Koenekamp, Joseph F. Biroc (Kamera)
1975 - Střih
1975 - Al Kasha, Joel Hirschhorn (Píseň)
1975 - Nejlepší film (nominace)
1975 - Fred Astaire (Vedlejší herec) (nominace)
1975 - John Williams (Dramatická hudba) (nominace)
1975 - Výprava (nominace)
1975 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1975 - Fred Astaire (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1975 - Jennifer Jones (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1975 - Stirling Silliphant (Nejlepší scénář) (nominace)
1975 - Al Kasha, Joel Hirschhorn (Nejlepší originální píseň) (nominace)
BAFTA
1976 - Fred Astaire (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1976 - John Williams (Hudba) (nominace)
1976 - Fred J. Koenekamp (Nejlepší kamera) (nominace)
1976 - Výprava (nominace)
DABING
V českém znění: Jiří Štěpnička - Steve McQueen (O'Hallorhan), Luděk Munzar - Paul Newman (Doug Roberts), Petr Haničinec - William Holden (Jim Duncan), Jana Hlaváčová - Faye Dunaway (Susan), Stanislav Fišer - Fred Astaire (Clairborne), Simona Vrbická - Susan Blakely (Patty), Pavel Soukup - Richard Chamberlain (Simmons), Jaroslava Obermaierová - Jennifer Jones (paní Mullerová), Pavel Rímský - O.J. Simpson (Jernigan), Radoslav Brzobohatý - Robert Vaughn (senátor Parker), Svatopluk Skopal - Robert Wagner (Bigelow), Hana Maciuchová - Susan Flannery (Lorrie), Alena Vránová - Sheila Allen (Paula Ramsayová), Karel Richter - Norman Burton (Giddings), Milan Neděla - Jack Collins (starosta Ramsay), Jan Schánilec - Don Gordon (Kappy), Miroslav Saic - Dabney Coleman (hlavní velitel), Ladislav Potměšil - Norman Grabowski (Flaker), Petr Oliva - Paul Comi (hasič Tim), Gustav Bubník - Ernie F. Orsatti (hasič Mark Powers), Jan Řeřicha - Gregory Sierra (Carlos), Daniel Rous - Felton Perry (hasič Scott), Karel Pospíšil - Olan Soule (Johnson), Bohuslav Kalva - John Crawford (Callahan), Jiří Novotný (hasič Jack Connors), Bohdan Tůma - Scott Newman (mladý hasič) + Patrick Culliton (technik) + (hasič), Tereza Chudobová - Carlena Gower (Angela Allbrightová), Jakub Štěpán - Mike Lookinland (Phillip Allbright), Eva Spoustová - Jenny Sullivan (telefonní operátorka) + (servírka) + Chris Holter (recepční u Bigelowa), Daniela Bartáková - Daniela Deel (asistetnka Susan) + (spojovatelka), Jan Hanžlík - Harry Claiborne (taxikář), Jan Sedliský - Ross Elliott (zástupce velitele Flakerse) + (Harry Hickox) + (zájemce o byt) + (host s manželkou evakuovaní před požárem), Jiří Pomeje - Tom Waters (projektant) + (titulky), Ladislav Krečmer - William Traylor (Bill), Jan Pohan - Art Balinger (konferenciér), Marek Pavlovský - Erik L. Nelson (Wes), Inka Šecová - Sandra Deel (Bess), Jana Walterová - Elizabeth Roger (žena v lanovce), Eliška Burešová, Věra Petáková, Zdena Balounová, Hana Bažantová, Zdenka Černá, Stanislav Bruder, Anna Rydvalová, Jiří Havel, Milan Pěkný, Marie Luisa Váchová, Jaroslav Horák, Ilona Jirotková, Milan Bouška, Yvona Hrozková, Erik Machert, Luboš Bíža, Marek Bečka, Jan Chalupecký
Překlad: Ivana Breznenová
Dialogy: Věra Pokojová
Dramaturgie: Boris Adamec
Zvuk: Zdeněk Zenger
Asistentka režie: Vlaďka Poledníková
Vedoucí výrobního štábu: Jiřina Finková
Režie č. znění: Zdeněk Coufal
Vyrobila: Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha, r. 1990
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 10.12.1974 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 15.8.2003 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 203 300 000
Náklady (Rozpočet) - $ 14 000 000
„Dramatická záchrana začíná.“
OBSAH
San Francisco slaví. Právě byl zprovozněn nejvyšší mrakodrap světa. Party se odehrává v nejvyšším 135. patře. Stavební firma však šetřila a zanedbala bezpečnostní opatření. Neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat a tak uprostřed oslavy vypukne v 87. patře požár. Hosté mají odříznutou cestu, záchranářská akce začíná... Tento slavný katastrofický film, který měl premiéru 18. prosince 1974, byl natočen podle románu tandemu Scortia/Robinson. Pro věrohodné záběry v exteriéru byl postaven 30 m vysoký model mrakodrapu. Film získal 3 Oscary (kamera, střih, píseň "We May Never Love Like This Again") a Zlatý glóbus za mužský herecký výkon ve vedlejší roli pro Freda Astairea (postava sňatkového podvodníka).
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Výkladní skříň katastrofického žánru, pečlivě vystavěná v dobách jeho největší slávy. Výborně funguje i dnes a může po právu s opovržením shlížet na všechny ty Asteroidní Kataklyzmatické Armageddony, Zemětřesení 12,6: San Francisco 2017 a další. Narozdíl od těchhle směšných srágor, které jsou vlivem nějaké kolektivní úchylky realizačních týmů s oblibou točené na několik dílů, se na Skleněné Peklo můžete bez ohrožení svých duševních schopností podívat v jednom kuse. Doporučuju ovšem DVD (nebo cokoliv s vyšším rozlišením, co přijde), protože se vám nebude chtít bez pauzy odbíhat na záchod, a od začátku do konce je to štace dlouhá podobně jako z přízemí do 135. patra;) A v televizi je zase těch přerušení reklamami (BTW řvou, ne že ne) zase trochu moc a ruší to dynamiku tohohle skvělého napínáku. Za zmínku stojí i vpravdě luxusní dabing, ale spolehněte se na to, že někoho nenapadne (nebo nebude kvůli problému s právy donucen) udělat nový:P Je to klasika, ale srdce mi trhá jenom tím adrenalinem - dávám proto plně nabitých, poctivých a do detailu promakaných (Gemini) 4*
Výkladní skříň filmů o lidech konfrontovaných s vlastní smrtelností a zřejmě to nejlepší, co katastrofický cyklus v sedmdesátých letech přinesl. Během čtyřicetiminutové expozice jsou nám představeny téměř všechny důležité postavy (vyjma McQueena, na kterého si jako na hlavní hvězdu večera musíme ještě chvíli počkat), jsou utvořeny páry, které následně mohou být rozdělovány a spojovány i načrtnuty subsvěty (zejména bohatí vs. chudí, později také civilisté a hasiči), jejichž střetávání bude zajišťovat dynamiku filmu. Na projekt vycházející ambiciózně ze dvou knižních předloh a dirigovaný dvojicí vyhraněných osobností (Guillermin režíroval herce a staral se, aby všechno drželo pohromadě, Allen si jako producent ošéfoval akční a trikové scény) je Skleněné peklo uspokojivě konzistentní, byť mu během poslední hodiny trochu dochází kyslík. Scény napínavé bez ohledu na to, nakolik (ne)sympatická postava se nachází v ohrožení, prozrazují hitchcockovskou školu. Stejně tak vedení naši pozornosti k možným zdrojům budoucího neštěstí (příčinu požáru vidíme jako první bez přítomnosti jakékoli postavy). Nenápadně, ale důmyslně film pracuje s barevností jednotlivých scén – od chladně modrých a zelených odstínů se přechází k „hřejivým“ barvám ohně, jež vizuálnímu stránce postupně začne dominovat. Přes rozdrobení děje do mnoha individuálních dramat, ne vždy nejelegantněji integrovaná do jádra vyprávění, neztrácíme ze zřetele, že oheň se šíří po celém mrakodrapu a v ohrožení jsou desítky lidí. Nejbezbrannější jsou v konzervativním duchu katastrofických filmů přirozeně ženy a děti, zatímco mužští hrdinové zosobňují vedle chamtivosti a zbabělosti zejména neohroženost, tvrdou fyzickou práci a hrdinství. Na vině jsou prohnilí jednotlivci, nikoli systém a není problému, který by se nedal vyřešit návrat k tradičním ctnostem, což Američané po destabilizujících 60. letech a aféře Watergate potřebovali slyšet. Princip je jednoduchý, cíl jasný, prostředky okázalé, zábava zaručena. 80% (Matty) 4*
Skleněné peklo, základní pilíř katastrofického filmu stojí na všech obehraných klišé stejně tak pevně jako samotný žánr na tomto snímku. Během necelých tří hodin režisér John Guillermin stupňuje tempo v intervalu schodů mrakodrapu, aby nakonec dospěl až k samotnému vrcholu v podobě závěrečného „spásného plánu“. Akční scény režírované Irwinem Allenem ani po více než 30-ti letech neztratili nic ze své působivosti, realističnosti a hlavně, napínavosti. Pyrotechnická práce je bezchybná a díky kameře a střihu je povýšena na delikátní záležitost pro fajnšmejkry. Navíc i samotný příběh, byť plný (v dnešní době) okecaných replik, psychologické jednotvárnosti hrdinů a celkové dramatické stavbě plné nejrozmanitějších klišé, je maximálně poutavý a díky bezvadně odvedeným hereckým výkonům je celý tento film povýšen na královskou podívanou bez hluchého místa či minimální porce nudy. Žánrová učebnice! (Isherwood) 5*
V.I.M. FILMU
Skleněné peklo je dnes považováno za dost možná nejlepší katastrofický film všech dob a i když od jeho premiéry letos uběhne už třicet pět let, při závěrečných titulcích si člověk nejspíš řekne, že na tom něco je. Skleněné peklo totiž v těch důležitých věcech nezklamává ani v nejmenším.
Triky sice možná nejsou tak působivé jako v době svého vzniku, avšak při záběrech na hořící a postupně vybuchující kusy obřího mrakodrapu se člověku tají dech i dnes. Tvůrci si právě kvůli takovým záběrům nechali postavit gigantický model, na němž všechny ty psí kusy mohli dělat. Jak už ale bylo řečeno, Skleněné peklo stojí na něčem trošku jiném a to něco je charisma a chlapáctví.
Film, ve kterém se sejdou dva největší frajeři světové kinematografie, zkrátka musí být cool i po letech. Newman a McQueen jsou herci, kteří jsou synonymem charismatu tady odvádí svůj standard. Tudíž je radost koukat na jakoukoliv scénu, ve které se objeví a když jsou navíc někde společně, člověku by se chtělo jen natáhnout si nohy na stůl a užívat si neředěnou hereckou stylovost. Chlapáctví však ze Skleněného pekla proudí i jinudy.
V sedmdesátých letech nemohli tvůrci sáhnout po tricích a když chtěli něco rozbít nebo zapálit, prostě to rozbít a zapálit museli. Z filmu je cítit, že herci se motali okolo skutečných plamenů a že výbuchy, byť pečlivě připravené, byly skutečnými výbuchy, při nichž mohl někdo bez problémů přijít k úrazu. Když si člověk uvědomí, v jakých podmínkách museli herci pracovat a jak se – možná svým způsobem nedobrovolně – přiblížili skutečným požárníkům, jimž je celý film věnován, musí zkrátka smeknout. Co se samotných katastrofických a akčních scén týče, je Skleněné peklo mnohem opravdovější, drsnější a působivější než sebelépe udělaný podobný film, při němž namísto kaskadérů a pyrotechniků hrály prim počítače.
I po třech dekádách zkrátka tahle katastrofická věc působí jako jízda na horské dráze, při níž vám však bude pořádné horko a jejímž hrdinům nebudete přát smrt v plamenech, ale skutečně se o ně budete bát a cítit s nimi jejich bezradnost i hořké vítězství. A to není zrovna málo.
VELKÁ RECENZE
Požár bytového centra Grenfell Tower sice má daleko do katastrof, které se odehrály v mnohem vyšších budovách – jen namátkou můžeme jmenovat katastrofu v Sao Paulo, kde došlo 1. února 1974 k požáru administrativní budovy Joelma Building, na což životy doplatilo 185-230 osob (dodnes se přesně neví, kolik lidí zde pobývalo). Ale to není nic proti obrům tyčícím se do nebes, jejichž požární ochrana je nesmírně obtížná.
Obecně se tvrdí, že snímek Skleněné peklo vznikl právě na podkladech brazilského neštěstí. Je to nesmysl hned ze dvou důvodů – předlohy jsou dostatečně známé, navíc ve zmíněné době, kdy Joelma Building lehl popelem, už byly práce na filmu v plném proudu. Vznik snímku doprovázela velká náhoda, protože dvě konkurenční studia sáhla po knihách, které si byly svým námětem hodně podobné. Warner Brothers si vybrali The Tower tehdy osmačtyřicetiletého Richarda Martina Sterna, jehož inspirací a předtuchou byla stavba smutně proslulých „dvojčat“ World Trade Center. Za postoupení látky k filmovému zpracování (prakticky bezprostředně po vydání) zaplatili Warneři Sternovi 390 000 dolarů. Soupeřící 20th Century Fox měli osmitýdenní prodlevu a poněkud vyšší náklady – dvojici Thomas Nicholas Scortia a Frank R. Robinson (jen o rok mladší než Stern), která vytvořila svou prvotinu v úžasné sérii pěti knih, která vytvořila svou prvotinu v úžasné sérii pěti knih, dali kulatých 400 000 $. Jejich dílo se jmenovalo The Glass Inferno a od Sternova lišilo pouze vznikem ohně a několika dalšími epizodami. Nikdy se neprokázalo, že by jedna strana opisovala od druhé.
Zakrátko jak „Warneři“, tak „Foxové“ dospěli k názoru, že by byl nesmysl vyházet miliony na stejný příběh. Došlo k neobvyklému kroku – oba giganti spojili své síly a rozhodli se stvořit filmový monument a apel na nekontrolovatelný rozvoj staveb. I když se jim jejich záměr v mnoha případech podařil, zdaleka nepostihl veškerá rizika spojená s výstavbou stále větších a ambicióznějších mrakodrapů.
Magnát James "Jim" Duncan v San Franciscu otevírá nejvyšší budovu na světě. Těsně po začátku slavnosti v restauraci situované pod střechu ve 135. patře, které se účastní 294 prominentních hostů, se Duncan od hlavního inženýra Douga Robertse dozví, že jeho zeť Simmons, zodpovědný přes elektrické vybavní, dodával na stavbu nekvalitní materiál za účelem vlastního obohacení. Už tak napjatá atmosféra je vzápětí nahrazena obrovskými obavami, protože v 87. patře vypukl prozatím malý požár. Povolaná ochranka ho nedokáže zlikvidovat a plameny postupně zachvacují větší plochu. Zahynou první lidé v 65. patře – šéf propagace Bigelow a jeho sekretářka Lorrie. Zakrátko zkolabuje výtah do restaurace, který inkriminovaným místem nedokáže projet. Na místo přijíždí šéf hasičů O’Halloran a organizuje záchranné práce, které jsou však ztížené faktem, že kvůli vzdušným proudům a teplu stoupajícímu z požáru není možné přistát na střeše vrtulníkem. I hašení kvůli velké výšce je obtížné. Určitou naději na záchranu skýtá provizorní lanovka, která je natažena k sousední budově, ale i o tu záchranáři postupem času přijdou. Nakonec zůstává poslední, krajně riskantní volba, která vůbec neznamená záchranu – vyhodit do vzduchu vodní nádrže na střeše, aby padající voda uhasila oheň. Jenže v cestě je restaurace a v ní stále ještě dobrá stovka hostů.
img-responsive
Prvním těžkým úkolem pro scénáristu Stirlinga Silliphanta bylo vybrat z obou knih takové pasáže, aby do sebe vzájemně zapadly. Jako původ požáru si vybral variantu dvojice Scortia/Robinson, podstatně rozšířil pouze epizodní postavu šéfa hasičů, naproti tomu některé postavy (hispánský drogově závislý mladík s matkou-uklízečkou a další) zase vynechal. Dle jeho vlastních slov mu nejvíc potíží dělal finální titulek, protože nemohl upřednostnit jednu či druhou knihu. Nakonec zvolil šalamounské řešení, třebaže československá distribuce sáhla po Skleněném peklu (překlad tomu rozhodně neodpovídá).
Stál někdy filmový mrakodrap? Ano, ale pouze zčásti. Kdo v té době dlel v San Franciscu, mohl si řádně prohlédnout budovu Hyatt Regency, jejíž část, včetně venkovního výtahu opředeného samostatnou akcí, filmaři využili. Pro akční okamžiky v restauraci bylo na pozemcích 20th Century Fox vybudováno třicetimetrové torzo představující horních 15 pater. Malá perlička – když natáčení skončilo, obří model na ranči Malibu zůstal stát a po dlouhá léta byl lákadlem pro filmové fanoušky. Ke slovu také přišly rovněž miniatury o dekorativní kresby – ty byly hojně využívány pro celkové záběry.
Mít dvě hvězdy ve filmu může znamenat potíže – což byl případ Steve McQueena a Paula Newmana. Zajímavé to bylo od samého počátku – jeden ze sedmi statečných bylo osloven pro roli architekta Robertse, jenže ta mu přišla málo akční. Proto musel ze scény Ernest Borgnine a McQueen sáhl po roli šéfa hasičů. Vymínil si, že obě hlavní postavy, tedy on a Newman, musí mít zhruba stejný počet dialogů, aby ani jeden nebyl upřednostněn. Řešily se i takové detaily, kdo bude na titulcích na místě hlavní hvězdy – tady nakonec přišla ke slovu abeceda. V oblasti honoráře na tom byli stejně – milión ihned a 7,5 % ze zisku. Newman to později zlehčoval, protože pokud budete film sledovat se stopkami v rukou, McQueen se poprvé v akci objeví až po 43 minutách.
Herecká hvězdná plejáda je skutečně reprezentativní, a to ještě pár jmen ze hry vypadlo. O Borgninovi už byla řeč, Duncanovu dceru Susan si mohly zahrát Natalie Woods nebo Katharine Ross, na roli senátora Parkera zase aspirovali John Franciscus a John Forsythe. Důvod byl poněkud specifický – oba se příliš podobali existujícím politikům a to by opravdu nešlo. Nezájem Olivie de Havilland umožnil Jennifer Jones ztvárnit poslední roli před filmovou kamerou. Fred Astaire coby podvodníček Claiborne si zase vymohl, že nechce být u finální scény, což mu bylo povoleno. A protože šlo o skutečně obří podnik, najdeme tu i téměř povinnou kuriozitku – dobře se dívejte na scénu, kdy Steve McQueen při snášení venkovního výtahu s vypětím všech sil drží mladého hasiče. Nebyl to nikdo jiný než jeho syn Scott – tihle dva se setkali v tomto filmu poprvé a naposled před kamerou.
Řešila se i otázka režisérů. „Foxové“ odmítli jediného režiséra a navrhli práce rozdělit. Původně nominovaný Irvin Allen tak dostal na starosti akční scény, John Guillermin se zabýval natáčením v interiérech. Musel si dokonce ostře dupnout, když Jennifer Jones a Williama Holena trápila soustavná nedochvilnost ze strany Faye Dunaway. Následovalo něco jako podmínečný vyhazov a Faye od té doby sekala latinu.
img-responsive
S ohledem na skutečně monstrózní, ale nikoli přeexponované dílo je téměř neuvěřitelné, že celá tahle akce stála „jen“ 40 milionů dolarů. Rozhodně se ale očekávalo více po stránce ocenění – z osmi nominací na Oscara (zvuk, výprava, hudba, herec ve vedlejší roli, film, píseň, střih a kamera) v pěti případech Skleněné peklo neuspělo, ačkoliv v kolonce původní hudba se skvěl velice zkušený John Williams. Sošku si tak odnesli střihači, Al Kasha a Joel Hirschhorn za píseň We May Never Love Like This Again a kameramani Fred J. Koenenkamp s Joshepem F. Birocem. Neúspěšný Fred Astaire nominovaný ve vedlejší roli si zpravil chuť ve Zlatých Glóbech a ceně BAFTA, kterou dostal i John Williams.
Ani čtyři destíky let po svém vzniku neztrácí Skleněné peklo svou přitažlivost, absence náročných triků vůbec nevadí, naopak je důkazem, že poctivým přístupem a precizní prací lze dosáhnout vynikajícího výsledku i bez záplavy digitálních hračiček. Snímek je dodnes považován za jeden z nejlepších v kategorii katastrofických filmů, dokonce lze mluvit, že to byl on, kdo tuto tématiku v 70. letech nastartoval.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V San Francisku se má otevírat impozantní stavba: 135 pater vysoký mrakodrap. Těsně před slavnostním zahájením provozu zjišťuje hlavní projektant Doug Roberts, že nebyly zcela přesně dodrženy předepsané parametry elektroinstalace: použité kabely jsou neizolované, byly použity slabší jističe, není dokončená instalace bezpečnostního zařízení. Tyto "úpravy" projektu má na svědomí Simmons, který ovšem jednal na příkaz svého tchána, stavitele Duncana.
Rozčilený Doug už nemůže zastavit zahájení slavnostního večera na oslavu stavby. První rozsvícení světel ve všech patrech je skutečně impozantní, rázem ale přetíží "upravenou" elektroinstalaci. Zatímco restaurace v nejvyšším patře se zaplňuje prominentními hosty, ve skladišti v 81. patře se šíří plameny od zkratu v síti. Samohasicí zařízení selže a než je oheň zjištěn, zachvátí již celé patro. Domácí hasiči zjišťují, že požár nezvládnou, jsou povolány městské jednotky vedené velitelem O´Hallorhanem. Než přijedou, pokusí se Doug přemluvit Duncana k okamžité evakuaci hostů večírku, neboť se bojí průniku ohně do stoupaček, je ale odmítnut a nařčen ze zveličování nebezpečí. Až velitel hasičů donutí Duncana k vyhlášení ústupu. Nastává panika, výtahy nestačí odvážet hosty.
Oheň se šíří po celé budově, umírají hasiči i civilisté, lidé se dusí, v zoufalství se vrhají z oken. Doug se snaží všemi silami pomáhat, odvádí po zříceném schodišti skupinku dětí, ale zjišťuje, že cesta je odříznutá. V domě selhal generátor, takže se zastavil poslední funkční výtah a uvěznil skupinu lidí, mezi nimi i Dougovu partnerku Susan. Záchranáři pomocí vrtulníku snesou celou výtahovou kabinu bezpečně k zemi. Podobně se pokusí evakuovat i zbylé lidi z horního patra, ale silný vítr způsobí havárii vrtulníku při přistání na střeše. Dalším pokusem je postavení lanovky z protějšího domu, tento způsob záchrany je ale příliš pomalý a v nastalé panice se lano po přetížení utrhne. Poslední možnou šancí je exploze obřích zásobníků vody na střeše.
Ocenění:
Academy Awards
1975 - Fred J. Koenekamp, Joseph F. Biroc (Kamera)
1975 - Střih
1975 - Al Kasha, Joel Hirschhorn (Píseň)
1975 - Nejlepší film (nominace)
1975 - Fred Astaire (Vedlejší herec) (nominace)
1975 - John Williams (Dramatická hudba) (nominace)
1975 - Výprava (nominace)
1975 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1975 - Fred Astaire (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1975 - Jennifer Jones (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
1975 - Stirling Silliphant (Nejlepší scénář) (nominace)
1975 - Al Kasha, Joel Hirschhorn (Nejlepší originální píseň) (nominace)
BAFTA
1976 - Fred Astaire (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1976 - John Williams (Hudba) (nominace)
1976 - Fred J. Koenekamp (Nejlepší kamera) (nominace)
1976 - Výprava (nominace)
DABING
V českém znění: Jiří Štěpnička - Steve McQueen (O'Hallorhan), Luděk Munzar - Paul Newman (Doug Roberts), Petr Haničinec - William Holden (Jim Duncan), Jana Hlaváčová - Faye Dunaway (Susan), Stanislav Fišer - Fred Astaire (Clairborne), Simona Vrbická - Susan Blakely (Patty), Pavel Soukup - Richard Chamberlain (Simmons), Jaroslava Obermaierová - Jennifer Jones (paní Mullerová), Pavel Rímský - O.J. Simpson (Jernigan), Radoslav Brzobohatý - Robert Vaughn (senátor Parker), Svatopluk Skopal - Robert Wagner (Bigelow), Hana Maciuchová - Susan Flannery (Lorrie), Alena Vránová - Sheila Allen (Paula Ramsayová), Karel Richter - Norman Burton (Giddings), Milan Neděla - Jack Collins (starosta Ramsay), Jan Schánilec - Don Gordon (Kappy), Miroslav Saic - Dabney Coleman (hlavní velitel), Ladislav Potměšil - Norman Grabowski (Flaker), Petr Oliva - Paul Comi (hasič Tim), Gustav Bubník - Ernie F. Orsatti (hasič Mark Powers), Jan Řeřicha - Gregory Sierra (Carlos), Daniel Rous - Felton Perry (hasič Scott), Karel Pospíšil - Olan Soule (Johnson), Bohuslav Kalva - John Crawford (Callahan), Jiří Novotný (hasič Jack Connors), Bohdan Tůma - Scott Newman (mladý hasič) + Patrick Culliton (technik) + (hasič), Tereza Chudobová - Carlena Gower (Angela Allbrightová), Jakub Štěpán - Mike Lookinland (Phillip Allbright), Eva Spoustová - Jenny Sullivan (telefonní operátorka) + (servírka) + Chris Holter (recepční u Bigelowa), Daniela Bartáková - Daniela Deel (asistetnka Susan) + (spojovatelka), Jan Hanžlík - Harry Claiborne (taxikář), Jan Sedliský - Ross Elliott (zástupce velitele Flakerse) + (Harry Hickox) + (zájemce o byt) + (host s manželkou evakuovaní před požárem), Jiří Pomeje - Tom Waters (projektant) + (titulky), Ladislav Krečmer - William Traylor (Bill), Jan Pohan - Art Balinger (konferenciér), Marek Pavlovský - Erik L. Nelson (Wes), Inka Šecová - Sandra Deel (Bess), Jana Walterová - Elizabeth Roger (žena v lanovce), Eliška Burešová, Věra Petáková, Zdena Balounová, Hana Bažantová, Zdenka Černá, Stanislav Bruder, Anna Rydvalová, Jiří Havel, Milan Pěkný, Marie Luisa Váchová, Jaroslav Horák, Ilona Jirotková, Milan Bouška, Yvona Hrozková, Erik Machert, Luboš Bíža, Marek Bečka, Jan Chalupecký
Překlad: Ivana Breznenová
Dialogy: Věra Pokojová
Dramaturgie: Boris Adamec
Zvuk: Zdeněk Zenger
Asistentka režie: Vlaďka Poledníková
Vedoucí výrobního štábu: Jiřina Finková
Režie č. znění: Zdeněk Coufal
Vyrobila: Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha, r. 1990
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 10.12.1974 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 15.8.2003 Warner Bros. CZ
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 203 300 000
Náklady (Rozpočet) - $ 14 000 000
Tvůrci a herci
John Guillermin (Režie), Irwin Allen (Režie), Irwin Allen (Produkce), John Williams (Hudba), Fred J. Koenekamp (Kamera), Carl Kress (Střih), Harold F. Kress (Střih), Jack Baur (Casting), William J. Creber (Scénografie), Paul Zastupnevich (Kostýmy), Don Hall (Zvuk), Herman Lewis (Zvuk), Emile LaVigne (Masky), Monty Westmore (Masky), Stirling Silliphant (Scénář), Steve McQueen (Herec), Paul Newman (Herec), William Holden (Herec), Faye Dunaway (Herec), Fred Astaire (Herec), Susan Blakely (Herec), Richard Chamberlain (Herec), Jennifer Jones (Herec), O. J. Simpson (Herec), Robert Vaughn (Herec), Robert Wagner (Herec), Norman Burton (Herec), Dabney Coleman (Herec), Paul Comi (Herec), Don Gordon (Herec), Susan Flannery (Herec), Felton Perry (Herec), Gregory Sierra (Herec), Jennifer Rhodes (Herec), William Bassett (Herec), George Wallace (Herec)
1974/165/USA/Katastrofický, Thriller, Drama
Zajímavost k filmu
- O'Hallorhan (Steve McQueen) nosí hodinky značky Rolex 5512 Submariner.
- Jako základ imaginárního mrakodrapu posloužila budova Hyatt Regency v San Franciscu včetně jejího venkovního výtahu. Horních 15 pater bylo postaveno na ranči Foxů v Malibu. Po skončení natáčení tu část mrakodrapu po dlouhá léta zůstala jako atrakce.
- John Fransciscus a John Forsythe museli kvůli přílišné podobě s existujícími politiky ustoupit Robertu Vaughnovi.
- Fred Astaire se tak bál finální scény, že mu bylo povoleno se nezúčastnit.
- Steve McQueen absolvoval většinu riskantních scén. Před poslední dramatickou klapkou oznámil, že pokud se mu něco stane, odkazuje své novomanželce Ali McGraf svůj oblíbený pickup.
- Prakticky ihned po vydání zaplatili Warner Brothers 390 000 amerických dolarů za autorská práva k titulu "The Tower" od Thomase Sterna. 8 týdnů poté vysázeli 20th Century Fox o deset tisíc více za druhou knihu "The Glass Inferno" dua Scortia/Robinson. Točit však dva podobné a tolik nákladné filmy, by bylo krátkozraké, proto došlo k události ve světě filmu nepříliš obvyklé, oba giganti se dohodli na spolupráci a výsledek stál opravdu za to. Režii převzal John Guillermin a Irwin Allen, který byl režisérem druhého filmu, byl nakonec jmenován režisérem akčních scén.
- William Holden získal během natáčení vůči Faye Dunawayové silnou averzi. Poté, co ho nechala čekat a dorazila na filmování o 2 hodiny později, jí Holden dokonce vyhrožoval fyzickým násilím.
- Stevu McQueenovi byly nabídnuty za natočení pokračování 3 milióny amerických dolarů. McQueen však zabouchl producentům dveře před nosem, a to doslova.
- Mladého hasiče, který se bál slanit z výtahu, hrál Scott Newman, syn Paula Newmana. Jedná se o jejich jedinou spolupráci před kamerou.
- Jedno z největších úskalí, na které film narazil, bylo, které z jmen obou hlavních představitelů bude v titulkách uvedeno jako první. Nakonec se herci po dlouhé době dohodli, že zařazení proběhne podle abecedy.
- To, že byl mrakodrap jenom miniatura, poznáte viditelně podle velikosti kapek vody. Jsou neadekvátně větší.
- O'Hallorhan (Steve McQueen) nosí hodinky značky Rolex 5512 Submariner.
- Jako základ imaginárního mrakodrapu posloužila budova Hyatt Regency v San Franciscu včetně jejího venkovního výtahu. Horních 15 pater bylo postaveno na ranči Foxů v Malibu. Po skončení natáčení tu část mrakodrapu po dlouhá léta zůstala jako atrakce.
- John Fransciscus a John Forsythe museli kvůli přílišné podobě s existujícími politiky ustoupit Robertu Vaughnovi.
- Fred Astaire se tak bál finální scény, že mu bylo povoleno se nezúčastnit.
- Steve McQueen absolvoval většinu riskantních scén. Před poslední dramatickou klapkou oznámil, že pokud se mu něco stane, odkazuje své novomanželce Ali McGraf svůj oblíbený pickup.
- Prakticky ihned po vydání zaplatili Warner Brothers 390 000 amerických dolarů za autorská práva k titulu "The Tower" od Thomase Sterna. 8 týdnů poté vysázeli 20th Century Fox o deset tisíc více za druhou knihu "The Glass Inferno" dua Scortia/Robinson. Točit však dva podobné a tolik nákladné filmy, by bylo krátkozraké, proto došlo k události ve světě filmu nepříliš obvyklé, oba giganti se dohodli na spolupráci a výsledek stál opravdu za to. Režii převzal John Guillermin a Irwin Allen, který byl režisérem druhého filmu, byl nakonec jmenován režisérem akčních scén.
- William Holden získal během natáčení vůči Faye Dunawayové silnou averzi. Poté, co ho nechala čekat a dorazila na filmování o 2 hodiny později, jí Holden dokonce vyhrožoval fyzickým násilím.
- Stevu McQueenovi byly nabídnuty za natočení pokračování 3 milióny amerických dolarů. McQueen však zabouchl producentům dveře před nosem, a to doslova.
- Mladého hasiče, který se bál slanit z výtahu, hrál Scott Newman, syn Paula Newmana. Jedná se o jejich jedinou spolupráci před kamerou.
- Jedno z největších úskalí, na které film narazil, bylo, které z jmen obou hlavních představitelů bude v titulkách uvedeno jako první. Nakonec se herci po dlouhé době dohodli, že zařazení proběhne podle abecedy.
- To, že byl mrakodrap jenom miniatura, poznáte viditelně podle velikosti kapek vody. Jsou neadekvátně větší.
Odkazy
Hrají:
Steve McQueen, Paul Newman, William Holden, Faye Dunaway, Fred Astaire, Susan Blakely, Richard Chamberlain, Jennifer Jones, O.J. Simpson, Robert Vaughn, Robert Wagner, Susan Flannery, Sheila Allen, Norman Burton, Jack Collins, Don Gordon, Felton Perry, Gregory Sierra, Dabney Coleman, Paul Comi, Jennifer Rhodes, William Bassett, George Wallace, John Crawford, Ross Elliott, Olan Soule, Ernie F. Orsatti, Mike Lookinland, Patrick Culliton, William Traylor, Paul King, Norman Grabowski, David Armstrong, Dale Johnson