Šedá zóna / The Grey Zone (2001/107/USA/Drama, Válečný) 70%

11.06.2018 17:42
JEDNOU VĚTOU
„Prožijte příběh, který se stal."

OBSAH
Když velitelé koncentračního tábora Osvětim sestavili speciální komando z židovských vězňů, slíbili jeho členům několik měsíců života navíc za spolupráci při bestiálním vyhlazování ostatních Židů. Členům komanda se podařilo zorganizovat ozbrojenou vzpouru, jedinou, ke které v tomto vyhlazovacím táboře došlo. Na samém jejím začátku objevila skupina čtrnáctiletou dívku, která zázrakem přežila hromadnou popravu v plynové komoře. A tak záchrana jediného lidského života ohrozila akci, která mohla zachránit tisíce jiných...(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Málokdy je válečný film jen depresivní. Depresivní je totiž slovo, nad kterým vojáci kolikrát nestihnou přemýšlet. Jenže když se film odehrává v koncentračním táboře, je vše okamžitě naopak a ještě hůř než se dá čekat. V Šedé zóně, která se víceméně odehrává dle částečných skutečných událostí není nic radostného. Na koncentračních táborech nemůže být nic radostného. Například v Hartově válce se vojáci snaží trochu s nadsázkou uvolnit napětí. V tomto filmu to nelze. Vše je totiž tak depresivní, že se to s ním táhne od začátku až do konce. Zde nenaleznete nic pozitivního, protože se snaží co nejblíže zpodobnit atmosféru koncentračního táboru, jako se pokoušel málokterý film. Na to jaký měl nízký rozpočet se mu to podařilo. Sice to není bůhví jaký zázrak. Ale na zpodobnění něčeho, co tenkrát překvapilo nejednoho Spojence, je toto všechno naprosto postačující. --- Člověk se může sám zabít. Je to jeho jediná volba.(Malarkey) 4*

Hodně nízký rozpočet obvykle zaručuje komorní podívanou, nikoliv i kvalitní film. Příliš „nepoznamenané“ šaty, žádné „špinavé“ kamerové filtry, Němci, Poláci i Maďaři perfektně ovládající angličtinu – jsou to sice detaily, ale u historického filmu detaily mimořádně rušivé. Podstatnějším handicapem je však znatelná dějová nesoudružnost. Prvních dvacet minut jenom tušíme nějaký tajný plán, ale stejně jako nacisté jsme zcela neznalí podrobností. Když se cíl snahy hlavních hrdinů zdá být jasný, objeví se polomrtvá dívka a to zdánlivě důležité ustoupí do pozadí. Podobný zmatek v koncentračních táborech možná panoval, ale divácky je to velmi unfriendly. Otravně bohužel působí i neustála snaha o navodění nanejvýš depresivní atmosféry – je příliš okatá a zbytečně pomáhá pohřbít velmi poutavé téma, resp. celý film. 60% (Matty) 3*

Na téma příliš málo depresivní a atmosféra slabounká. Rozhodně, ale nejde o špatný film, spíše naopak jsem očekával trochu něco jiného. Snímek o koncentračním táboře a několika osobách, které se rozhodnou raději obětovat své životy, aby "aspoň na pár dní, přestaly z vysokého komína létat spálené kusy kůže". Pár silnějších okamžiků nedokáže utlumit slabý příběh.(Djkoma) 3*

VELKÁ RECENZE
Pozn. na úvod: Tento článek snad ani nemá být recenzí na daný film1), ale spíše je jím inspirován...
Dráty, vězeňská kapela, krásný zelený trávník okolo tábora, průvod lidí jdoucích z transportu do umýváren... Tedy „umýváren“. Nad tím vším všudypřítomný kouř.
Jediné, co ještě může prodloužit tvůj život, je otrocká práce. Nekonečné pásy muničních fabrik, mizerné příděly, zvířecké zacházení ze strany dozorců z vyvolené árijské rasy... Nevíš dne ani hodiny. Nebo také plné stoly nejlepšího jídla a pití po 4 měsíce, poté „sprchy“. Pokud tedy dovedeš stát před plynovou komorou, tvrdit lidem do očí, ať si zapamatují, kde mají věci, protože se pro ně vrátí; pokud těm samým lidem, již po „očistě“, dokážeš vyrvat kleštičkami zlaté zuby, když ti nebude, milý čtenáři či milá čtenářko, vadit natírat krvavé zdi novým nátěrem, a jako třešničku na dortu budeš mít odvoz mrtvol k pecím a následné spalování...
Aby byl příběh z koncentračního (nebo spíše vyhlazovacího?) tábora podáván ze strany Sonderkommanda, je velmi netradiční. Sonderkommando bylo asi nejhorší věc, jaká se mohla vězňům v táborech smrti stát. Mnoho lidí odsuzuje přeživší ze Sonderkommand, kdežto laická mládež snad ani neví, že vůbec nějaké tábory existovaly... Hlavně, že ví, že Stalin zabil 100 milionů lidí. Ale o Stalinovi snad příště.
Dovolím si na vás, čtenáři, jednu otázku. Troufnete si odhadnout, jak byste se zachovali vy, kdyby vám bylo nabídnuto místo v Sonderkommandu? Se vší upřímností já můžu říci, že si takovou situaci nedovedu vůbec představit.
Snímek Šedá zóna nám přináší příběh právě jednoho takového Sonderkommanda, které vytušilo blížící se konec 4 měsíční životní prémie a připravuje povstání. Všichni vědí, že zemřou. Ale nechtějí zemřít ve „sprchách“, chtějí posledním zbytkem lidské důstojnosti zničit pece v krematoriu. Tento sebevražedný plán je na samém začátku zkomplikován. Dozorci chytí vězeňkyně pašující z muničních fabrik střelný prach a mučením se z nich snaží dostat, pro koho ten prach je. Druhý, horší problém však přichází, když Sonderkommando najde v komoře přeživší maďarské děvče. Vězni jsou postaveni před nejtěžší volbu svého života. Zachránit děvče a riskovat tak prozrazení celého plánu, nebo jej „dorazit“ a mít tak klid pro přípravu povstání? Prodloužit její život o pár hodin? Nelze ani mluvit o její záchraně, z tábora nemá šanci se dostat.
Rozhodnou se jí pomoci. Doktor-vězeň, který byl vybrán na práci ve správě tábora jí podá „lék“, jímž se podaří neutralizovat smrtelné účinky Cyklonu-B.
Velký problém nastává s úkrytem. Vedoucí tábora běžně vstupuje do prostor Sonderkommanda a nakonec dívku ukrytou v šatně nachází.
V tu chvíli však explodují výbušniny a v táboře nastává poplach. Samotnému průběhu povstání je ve filmu věnováno málo času, což je škoda.
O to emotivnější je závěr... Účastníci vzpoury leží na onom zeleném trávníku v několika řadách a jsou jeden po druhém popravováni. Přeživší děvče vzali dozorci jako svědkyni poprav. Protože se děj odehrává poblíž táborové brány, děvče se rozeběhne a zkouší utéci, avšak z bran tábora se nedostane... Po vzpouře byla zničena polovina pecí krematoria a tím alespoň částečně paralyzován nacistický vraždící stroj. Těsně před koncem je záběr lágru, kouř z komínů a monolog oné dívky... Nesmíme již dále trpět srovnávání nejzrůdnějšího režimu, jaký kdy svět zažil, s nejkrásnějšími ideály sociálně spravedlivé společnosti. Dnes je fašismus roven komunismu, a zítra bude fašismus vychvalován jako křížové tažení proti bolševismu (tedy v některých zemích se to děje už dnes, třeba pobaltské ex-republiky SSSR, kde otevřeně adorují tamější jednotky SS).
Postavme proti historické lži historickou pravdu! Náckové na portálu Národního odporu prezentují své revizionistické teze (jedná se o revizionismus holocaustu, podle něhož došlo pouze k věznění a nucené práci vězňů, plynové komory prý vůbec neexistovaly a byly postaveny těsně po konci války). V rámci tohoto směru byl na daném portálu publikován článek Treblinka-vyhlazovací nebo tranzitní tábor, který doporučuji k přečtení pro pochopení myšlenkových pochodů holocaustových revizionistů.
Na závěr, nezapomeňme, jakou podstatu měl fašistický režim a kdo se podílel na vyzbrojování německých armád....protože zapomenout historii znamená prožít si ji znovu.

DABING
V českém znění: Jan Vlasák - Allan Corduner (Miklos Nyiszli), Jiří Štěpnička - Harvey Keitel (Eric Muhsfeldt), Martin Stránský - David Chandler (Max Rosenthal), Jiří Hromada - Daniel Benzali (Simon Schlermer, titulky), Ladislav Cigánek - Steve Buscemi (Abramowics), Antonín Navrátil - Henry Stram (Josef Mengele), Zdeněk Maryška - Lee Wilkof (Morris), Jitka Ježková - Mira Sorvino (Dina), Pavel Šrom - Velizar Binev (Moll), Bohdan Tůma - David Arquette (Hoffman), Hana Ševčíková - Natasha Lyonne (Rosa), René Slováčková, Roman Hájek, Ivan Jiřík, Kristina Jelínková, Marek Libert, Ivo Novák, Rozita Erbanová a další
Překlad: Petr Fantys
Zvuk: Jan Neskusil
Vedoucí výroby: Jaroslav Richtr
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie: Jiří Kodeš
Vyrobilo: AW Studio Praha pro Magic Box 2004

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 13.9.2002 (New Orleans Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 30.8.2004 (DVD)
Poprvé na DVD: 30.08.2004 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby celkem - $ 678 146
Náklady (Rozpočet) - $ 5 000 000
 
Tvůrci a herci
Tim Blake Nelson (Režie), Avi Lerner (Produkce), Christine Vachon (Produkce), Tim Blake Nelson (Produkce), Danny Lerner (Produkce), Jeff Danna (Hudba), Johannes Brahms (Hudba), Russell Lee Fine (Kamera), Michelle Botticelli (Střih), Tim Blake Nelson (Střih),Will Cantler (Casting), Bernard Telsey (Casting), David Vaccari (Casting), Maria Djurkovic (Scénografie), Marina Draghici (Kostýmy), John Countryman (Zvuk), Claudia Moser (Masky), Tim Blake Nelson (Scénář), David Arquette (Herec), Steve Buscemi (Herec), Velizar Binev (Herec), Michael Stuhlbarg (Herec), Harvey Keitel (Herec), Lisa Benavides (Herec), Mira Sorvino (Herec), Natasha Lyonne (Herec), Daniel Benzali (Herec), Allan Corduner (Herec), Shirly Brener (Herec), Jessica Hecht (Herec), Brían F. O'Byrne (Herec), Hristo Shopov (Herec), George Zlatarev (Herec), Lee Wilkof (Herec), Valentin Ganev (Herec)
 
2001/107/USA/Drama, Válečný
 
Zajímavost k filmu
- Po filmech Gauneři (1992), Vycházející slunce (1993) a Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) se jedná o čtvrtý společný film Harvey Keitela a Stevea Buscemiho.
- Pri povstaní sonderkomanda zahynulo, alebo bolo popravených dokopy 853 ľudí. Pri bojoch zahynulo i 70 príslušníkov SS. Medzi nimi jeden Obersturmführer, 17 Oberscharführerov a Scharführerov a 52 vojakov (Sturmmannov). Krematórium 3 zhorelo na popol a krematórium 4 bolo v dôsledku deštrukcie strojného zariadenia vyradené z prevádzky.
- Asi dvanásťročné dievča, ktoré prežilo plynovú komoru, povstanie vôbec neovplyvňovalo. Filmári túto smutnú udalosť trochu "prikrášlili". Realita bola tvrdá. Sotva ju prebrali k   životu a už ju na príkaz Oberscharfurhera Mussfelda zastrelili. Bol to jediný prípad, keď Cyklon B v plynovej komore niekto prežil. Doktor i autor knihy M. Nyiszli to pripísal vlhkej podlahe, na ktorej ležala.
- Autor knihy venuje povstaniu sonderkomanda iba necelých 13 strán.
- Knihu Miklósa Nyiszliho, podľa ktorej je film natočený, vydalo na našom trhu Nakladatelství Academia pod názvom "Byl jsem Mengeleho asistentem."
- Snímek byl natočen na motivy knihy"Auschwitz: A Doctor´s Eyewitness Accout", kterou napsal Dr. Miklós Nyiszli.
- Film získal cenu National Board of Review za svobodu projevu.
- Harvey Keitel, který zde hraje SS-Oberscharführera Erica Muhsfeldta, je ve skutečnosti polsko-židovského původu.
- 90 % celé reprodukce táboru Březinka v Osvětimi bylo nedaleko města Sofia v Bulharsku. Ke stavbě byly použity skutečné plány tábora.
- Dosud neexistuje žádný dostatečným způsobem podložený případ, který by dokládal přežití v plynové komoře. O jednom se sice v nevědeckých kruzích mluví, nicméně i tomto případě měl(a) být přeživší okamžitě zastřelen(a).
 
Odkazy