Schindlerův seznam / Schindler's List (11993/195/USA/Drama, Životopisný, Válečný, Historický) 92%
26.02.2018 12:57
JEDNOU VĚTOU
„Každý, kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celý svět."
OBSAH
Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění... Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muže vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci...Film Stevena Spielberga je stěžejní dílo světové kinematografie a vítěz sedmi Oscarů, včetně ocenění za Nejlepší film roku a Nejlepší režii.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mé čekání se vyplatilo, ikdyž jsem byl upozorněn na ořízlost filmu, ale hodlám to napravit filmem na DVD v celé jeho kráse. Nápad točit černobíle bylo úderem Božího prstu na hlavu Stevena Spielberga a jeho kameraman toho využil způsobem jaký se v dnešní kinematografii nevidí. Kamera v kontrastech bílá/čená a polostínech předvádí geniální hru obrazu s kamerou. Pohledy kamery na muže kouřící doutník, sedícího v křesle a polozakrytého stínem by v barevném nebyli ničím a v černobílém poddáním jsou nebem pro filmové fajnšmekry. Spielberg také předvádí excelentní výkon a jeho režisérské schopnosti bud získal na dluh od dábla nebo poprvé v celé své kariéře zkusil vybodnoutse na nostalgii a pohádkovost ala ET a poprvé se ukázal dábelským mistrem. Herecké obsazení nemohlo být lepší. Často kritizovaný mentorický a někdy příliš strohý Liam Neeson mě přijde jako dokonalá volba(jen mě mrzí nakonci jeho brek a pláč, který je až přehnaným vyústěním jeho svědomím). Ben Kingsley se předvedl jako další dlužník dábla a hraje úžasně. Můj oblíbenější z bratrů Fiennesových Ralph je jako Aman Goeth snad jeho přesná replika. Ještě se neklonuje? To říkáte vy. Jeho podoba německého správce je perfektní a až dokonce je tím špatným, ale jistě ne nejhorším. Herecké kvality této trojce jsou magicky vysoké a všichni se přesně hodí do svých rolí. Casting desetiletí. Po tomhle filmu vám možná potečou z očí slzi, ale mě netekli. Bylo to těsné a závěrečná scéna s hrobem kam chodili přeživší židové, kteří byli zachránění Oscarem Schindlerem společně s herci, kteří je stvárnili, patří mězi nejsilnější scény filmu. Film je plný možná až přehnaně citových a dlouhých scén, které by šli zkrátit, ale pravděpodobně by to narušilo tichou a pomalou skladbu filmu, která je úžasná. Proto nechme tento klenot být a jen koukejme jaký skvost natočil Hollywood. (Djkoma) 5*
Jako film o jedné z nejtemnějších kapitol našich dějin je to výborné dílo, a ano, Spielberg to natočil skvěle. Tedy...některé scény. Když chce realitu, umí ji vyprodukovat. Jenže Schindlerův seznam realita není. Ó nenene, přátelé, holocaust a všechno to zlo, to je realita. Malé příběhy o lidskosti, to je realita. I děsivý Amon Goeth, to je realita. Ale Oskar Schindler, tak jak nám ho Spielberg vymaloval??? To ani omylem realita není. Oskar Schindler byl normální vykořisťovatelská manipulátorská říšská svině, která v tom uměla chodit. Když se realita překrucuje takovýmhle způsobem (a nikdo mě nepřesvědčí, že v tom nebyla snaha naprat do diváků větší emoce, aby se o tom ještě víc mluvilo, a aby na to přišlo ještě víc lidí a vyrejžovalo se na tom ještě víc peněz - i kdyby to bylo za účelem zviditelnění toho jak to tenkrát skutečně bylo), nemůže ani strhující výkon Liama Neesona přesvědčit. Jako film je Seznam skvěle odvedená práce. Je však třeba ho vnímat celkově, i s dopadem na společnost, a tady je to něco s čím se nesmířím. Glorifikovat válečného zločince si nesmí dovolit ani "geniální" Spielberg!!! Tohle nesmí být film, který vás odpoutá od skutečnosti...Výsledné hodnocení je průměrem mezi působivostí a realitou. (Gemini) 3*
Celých 11 let od natočení mi trvalo, než jsem tuto filmovou perlu mohl shlédnout. Vděčím za to fishkimu, kterému touto cestou velmi děkuji. Co se týče filmu - na jeho konci jsem byl zcela konsternován a mráz mi po zádech běhá ještě teď. Popisovat pocity, které ve mně zanechal by bylo zcela zbytečné, každý člověk by ten film měl povinně vidět, aby POCHOPIL. Ať už byl či nebyl Oscar Schindler přesně takový, jak jej zachycuje tento jedinečný snímek, rozhodně se nesmazatelně zapsal do dějin nejen židovského národa, ale celého lidstva. Nechci Spielberga přehnaně démonizovat, tento jeho film jej ale definitivně učinil nesmrtelným a zařadil jej takřka Schindlerovi po bok. Spileberg sice nezachránil stovky Židů před jistou smrtí, ale připomněl nám všem cenu lidského života. (Radyo) 5*
GOLDIE FILM
Steven Spielberg je režisér, kterého není třeba nikomu představovat. Jeho rozsáhlá filmografie čítala v roce 1993 několik úspěšných celosvětových hitů. Právě tyto filmy divákovi asi vyvstanou na mysli nejdříve. Každý si zřejmě nejprve vzpomene na roztomilého a zároveň smutného E. T. Mimozemšťana, na napínavé Čelisti, památnou sci-fi Blízká setkání třetího druhu či vtipného a dobrodružného Indiana Jonese. Jenže jako by sám režisér cítil, že ještě světu neřekl, co potřeboval, že ještě nedosáhl toho, čeho chtěl. Rok 1993 přináší zadostiučinění. Schindlerův seznam.
A v čem je Schindlerův seznam tak zlomový? Opět zaznamenal úspěch v rámci celého světa, líbil se kritice, a té dokonce natolik, že film dodnes pasuje na přední místa nejrůznějších světových žebříčků, které mapují ty nejlepší snímky historie. Akademie jej ocenila sedmi oscarovými soškami, což bylo zásadní hlavně pro samotného režiséra – konečně byl odměněn i on sám. Co je přinejmenším zajímavé, Spielberg ve stejný rok na kina zaútočil hned dvěma snímky. Jako protipól Schindlerova seznamu působil dobrodružný Jurský park, jenž se stal masově výdělečným a který se může pochlubit dynamickým příběhem. Ve výsledku navíc vyzobal technické kategorie na Oscarech. Tedy ty kategorie, ve kterých netriumfoval Schindlerův seznam. Prostě Spielbergův úspěšný rok se vším všudy.
Steven Spielberg je sám žid, téma jako by se tedy samo nabízelo. Paradoxně ale byl motiv židovství, holocaustu do té doby v jeho filmech okrajový a výjimečný. Děj filmu vychází ze skutečných událostí a hlavně se nechal inspirovat knihou Thomase Keneallyho. Přesto byla titulní postava Oskara Schindlera pro potřeby filmu notně zidealizována a ač Schindlerův seznam vykazuje i jisté dokumentární prvky, jako záznam skutečnosti, jako mozaiku doby jej brát nemůžeme, to by bylo příliš krátkozraké a riskantní. Ve zkratce by se děj dal shrnout několika větami. Píše se rok 1939. Druhá světová válka začala. Člen NSDAP Oskar Schindler, původem Čech, v polském Krakově zřizuje továrnu na smaltované nádobí. V prosperující továrně zaměstnává polské židy, převážně intelektuály a umělce, což je pro něj finančně výhodnější, zároveň však tímto činem zachraňuje více než tisíc lidí před jistou smrtí v Osvětimi.
Film vyznívá jako pocta Oskaru Schindlerovi. Bohužel se Spielberg nedokázal ubránit příliš jednostranně vyznívající idealizaci jeho postavy. Ano, není to dokumentární film, přesto bychom k předkládaným faktům měli být obezřetní. Oskar Schindler působí veskrze kladně, ovšem nic není černobílé. Na jedné straně mu patří velký dík za hrdinný čin a záchranu tisíce nevinných židů, na straně druhé se musíme zamyslet nad jeho motivem. Prvotním impulsem rozhodně nebyla spása a záchrana lidí, jeho motivací byl osobní prospěch, židé totiž byli ta nejlevnější pracovní síla, navíc sám cítil riziko, jaké se s jejich zaměstnáváním pojí. I s Němci se Schindler přátelil podle toho, zda mu z daného přátelství vyplynou nějaké výhody. Zjednodušena či upozaděna byla i spousta jiných věcí. Zde bylo jasné Spielbergovo počínání – prostě potřeboval Oskara Schindlera vylíčit jako kladného hrdinu, ostatní boční linie by mohly narušit strukturu filmu a změnit vyznění. Není tady proto kladen důraz na to, že Schindler byl vlastně nacista, člen NSDAP (touto minulostí není jeho postava vůbec zatížena), manželství, které bylo problematické, je rovněž dosti zidealizováno, navíc Schindlerova žena hrála důležitou roli, ovšem ani to se explicitně nedozvíme. A ještě zde máme dovětek filmu, který působí trochu eufemisticky. Jen nám stroze oznámí, že Schindlerovi se poté nevedlo jako obchodníkovi ani manželovi. Ovšem že to byl doslova životní ztroskotanec a alkoholik, zůstane divákovi utajeno.
Výrazná je ve filmu barevná stylizace. Kromě dvou scén a několika málo prvků, jež nesou symbolický význam, je film černobílý. To zaprvé podtrhuje dobovou atmosféru, atmosféru napětí a strachu, emoční vypětí, zadruhé to podporuje černobílost postav, archetypální zobrazení dobra a zla. Schindler a Goethe, dva zástupci těchto archetypů, jsou toho důkazem. Režijní a hlavně technické zpracování si zaslouží pochvalu. Především kamera je vynikající. Citlivá k zobrazovaným skutečnostem, souzní s přehrávanými scénami – její styl se mění podle toho, zda se zrovna natáčí německá smetánka, která si může dělat co chce, nebo utlačovaní polští židé, kteří mohou jedním rozhodnutím přijít o život. A pak je tady motiv holčičky v červeném kabátku. Barevně její kabátek vidíme jen očima Schindlera, proto je nasnadě, že holčička symbolizuje jeho vnitřní emoce, navíc se objevuje v situaci, kdy dochází ke změně vnitřního přesvědčení Schindlera.
Důležitým motivem filmu je sám seznam. Seznam jako soupis lidí, oddělující židy od ostatních, seznam jako oddělující schopné pracující od umělců a inteligence, kteří pro práci primárně nejsou určeni a je jich třeba se zbavit, následně jako seznam těch šťastných, kteří se zachrání před Osvětimí. A v neposlední řadě je seznam záchranou pro samotného Schindlera. Jeho postava je typem klasického křesťanského spasitele, což je stereotyp objevující se v souvislosti s židy ve filmech poměrně často. Židé samotní jsou zde zobrazováni ve třech rovinách. Jako aktivní lidé, kteří se sami snaží něco udělat a změnit (Stern), jako negativní postavy schopné se přizpůsobit situaci (s tím se pojí i stereotyp žida-obchodníka – viz scéna obchodování v synagoze), no a nakonec jsou zde pasivní židé jako trpitelé. Antisemitismus explicitně zaznívá z úst malých dětí.
Možná by se výše uvedené mohlo zdát jako výtky, já jsem zmíněné uvedla proto, abych zabránila možná trochu stereotypnímu náhledu na tento film. Mým úmyslem rozhodně není Schindlerův seznam, který je skvělý, nijak shazovat. Spíše jsem chtěla, aby se diváci nad vším znovu podrobněji zamysleli, protože tohle není téma, jež lze přejít mávnutím ruky, tohle ve vás bude rezonovat. Spielbergovi je vyčítána poslední scéna. Ano, i podle mého názoru je její umístění ve filmu trochu nepatřičné a jako by nabourávalo to dokonalé nesentimentální balancování na tenké hraně, které jsme viděli předtím. Ovšem ani tohle neubírá na faktu, že Schindlerův seznam je především skvěle odvedená režisérská, kameramanská a herecká práce, že je to ryzí kinematografický poklad. Ale ani na takové poklady nemůžeme hledět s růžovými brýlemi na očích. Buďme kritičtí, přemýšlejme o souvislostech, diskutujme.
VELKÁ RECENZE
Děj se odehrává koncem roku 1939, kdy do Krakova přijíždí Oskar Schindler, člen NSDAP a neúspěšný průmyslník, který má zálusk na získání rychlého bohatství v podobě továrny na smaltované nádobí. Uzavírá dohodu s židovskými předáky na poskytnutí finanční pomoci na odkup továrny. Ta je právě na okraji nově vzniklého krakovského ghetta. Ve své továrně zaměstnává Židy z ghetta a s jejich hledáním mu pomáhá bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snaží v továrně zaměstnat co možná největší počet lidí. Továrna prosperuje a Schindler začíná vydělávat bohatství. Novým správcem ghetta se stává Amon Goeth, který má odpor nejen vůči Židům, ale i vůči životu jako takovému. Ke konci války se správa Třetí říše rozhodla přesunout všechny krakovské Židy do Osvětimi. Schindler tomu chce za každou cenu zabránit a zachránit co největší počet lidí. Domlouvá se proto s Goethem, že od něj Židy koupí. Spolu s Isaacem Sternem sepisuje seznam Židů (Schindlerův seznam) na němž se objeví více než 1200 jmen. Židé jsou posléze transportováni do Schindlerovy továrny na výrobu granátů v Brněnci (Protektorát Čechy a Morava). Při přesunu se omylem jeden vlak vypraví do Osvětimi. Když se to Schindler dozví, neprodleně tam odjíždí, riskuje vlastní život a úplatkem vykupuje ženy a děti, které tam byly odvezeny. Paradoxem jeho nové továrny je to, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobí. Aby továrnu nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupuje granáty jinde a vydává je za své. Je jisté, že tak to nemůže fungovat do nekonečna. Přichází den, kdy Schindlerův účetní, Stern, sděluje Schindlerovi, že došly peníze. Shodou okolností je to den konce války, kapitulace Německa. Němečtí vojáci, kteří mají příkaz všechny Židy zastřelit, tak nakonec neučiní a opustí továrnu. Schindler jako člen NSDAP musí uprchnout, jinak by byl souzen jako válečný zločinec. „Schindlerovi židé“ mu sepisují dobrozdání, ve kterém popisují to, jak je zachránil a všichni se pod dopis podepíší. Na památku mu dávají také zlatý prsten, který odlejí ze zlatých zubů jednoho Žida, na nějž vyryjí úryvek z talmudu: „Ten, kdo zachrání člověka, zachrání svět.“ Sanhedrin 4:5. Po velmi dojemné scéně, kdy si Schindler uvědomuje, že mohl zachránit víc lidí, kdyby prodal svoje auto, odjíždí. Druhý den přijíždí osvobozenecká Rudá armáda, která Židy „osvobodí“. Konec příběhu je situován do dnešního Jeruzaléma, kde je pohřben Oscar Schindler. K hrobu přicházejí přeživší Schindlerovi Židé i jejich potomci a jako symbol úcty pokládají na jeho hrob oblázky.
Schindlerův seznam je americký dramatický film o Oskaru Schindlerovi, německém obchodníkovi, který zachránil více než tisíc polských Židů díky jeho továrně během holokaustu. Film byl natočen režisérem Stevenem Spielbergerem v roce 1993 na motivy knihy Schindlerova archa australského spisovatele Thomase Keneallyho, která se po vydání v roce 1982 stala bestsellerem. Hlavními postavami jsou Liam Neeson jako Schindler, Ralph Fiennes jako důstojník SS Amon Göth a Ben Kingsley jako Schindlerův židovský účetní Itzhak Stern.
Na základě rozhovorů s „Schindlerovými židy“ a na základě pečlivého studia historických dokumentů rekonstruuje Thomas Keneally události, které vedly k zachránění více než tisíce Židů v koncentračních táborech. Oskar Schindler byla rozporuplná osoba, ale autor ji nijak neidealizuje. Na pozadí vyprávění o jeho životě vykresluje obrovské zvůle holokaustu. Autor rekonstruuje události velice podrobně a v přesných souvislostech. Strhující vyprávění a především obrovská vypovídací hodnota dělá ze Schindlerova seznamu jednu z nejlepších knih s tematikou holocaustu. Film je doprovázen hudbou Johna Williamse.
Kniha Thomase Keneallyho, sepsaná podle výpovědí pamětníků (především z řad „Schindlerových Židů“), byla inspirací pro natočení filmu slavným režisérem židovského původu Stevenem Spielbergem, jenž za tento film dostal prvního režijního Oscara své kariéry. Splnil tím „povinnost“ vůči ostatním Židům a sám za tržby filmu nevzal do vlastní kapsy ani dolar.
Přestože Spielbergův film si nehraje na dokument, byl kritizován některými historiky (zvláště v Polsku a České republice), že především jeho druhá polovina překrucuje historická fakta (např. záchranná mise v Osvětimi, nesmyslné tvrzení, že v brněnecké továrně se žádný válečný materiál nevyrobil, přecitlivělá scéna loučení s vězni atd.), což ovšem uměleckou kvalitu a výsledný dojem z filmu nikterak nesnižuje.
SKUTEČNOST
Schindler byl údajně povrchní člověk a oportunistický obchodník.[zdroj?] Po německé invazi do Polska byl mezi prvními, kteří se snažili kořistit z okupované země. Schindler se stal arizátorem krakovské továrny na smaltované výrobky, zkonfiskované židovským majitelům, kterou pojmenoval Deutsche Emailewaren-Fabrik. V jeho továrně pracovalo okolo 1000 dělníků, z toho asi polovina byli Židé z krakovského ghetta. Tvrdí se, že původně byly jeho jedinou motivací peníze, ale později se stále více snažil bránit své dělníky, mezi jinými tzv. „investory“ – zámožnější Židy, kteří mu na koupení a provoz továrny půjčili peníze (postavení zaměstnaných Židů bylo všeobecně lepší; za daných poměrů byla taková spolupráce oboustranně výhodná). Tvrdil, že i nekvalifikovaní dělníci (např. investoři s rodinami) byli pro továrnu nepostradatelní a pokud by jim někdo způsobil újmu, stěžoval by si a žádal náhradu od vlády. Schindler vyráběl zejména pro armádu a tím se vyhnul tomu, aby jeho továrna byla jako jiné „válečně nedůležité“ provozy uzavřena.
V březnu 1943 došlo k likvidaci krakovského ghetta a jeho obyvatele vojáci násilím přesunuli do nového koncentračního tábora v Płaszowě. Schindler byl údajně svědkem tohoto teroru. V létě 1943 se domluvil s Amonem Göthem, velitelem Płaszowa, na přesunu cca 600–700 Židů do pobočného tábora u továrny, kde mohli být v relativním bezpečí před vykořisťujícími esesáky. Podle německých zákonů veškerý majetek, který měli věznění Židé při příchodu do tábora, náležel Říši. Bylo však velmi rozšířeným jevem, že dozorci a stráže SS si spoustu zabavených cenností ponechali pro sebe, nebo že se dokonce od vězňů nechávali uplácet výměnou za různé výhody. Schindler dozorcům (zejména veliteli Göthovi), ale také přímo vězňům, pomáhal směnit uvedené cennosti (peníze, šperky atd.) na černém trhu za potřebné nedostatkové zboží (potraviny, alkohol, cigarety, ošacení atd.). Byl dvakrát zadržen pro podezření z rozkrádání majetku a černého obchodu, ale ani v jednom případě nebyl uvězněn. Schindler velmi často uplácel bezpečnostní orgány, aby bránil vyšetřování.
Ocenění:
Academy Awards
1994 - Nejlepší film
1994 - Steven Spielberg (Režie)
1994 - Steven Zaillian (Adaptovaný scénář)
1994 - Janusz Kamiński (Kamera)
1994 - Střih
1994 - John Williams (Hudba)
1994 - Výprava
1994 - Liam Neeson (Hlavní herec) (nominace)
1994 - Ralph Fiennes (Vedlejší herec) (nominace)
1994 - Kostýmy (nominace)
1994 - Makeup (nominace)
1994 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1994 - Nejlepší film - drama
1994 - Steven Spielberg (Nejlepší režie)
1994 - Steven Zaillian (Nejlepší scénář)
1994 - Liam Neeson (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1994 - Ralph Fiennes (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1994 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
BAFTA
1994 - Nejlepší film
1994 - Steven Spielberg (Nejlepší režie)
1994 - Ralph Fiennes (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1994 - Steven Zaillian (Adaptovaný scénář)
1994 - Janusz Kamiński (Nejlepší kamera)
1994 - Nejlepší střih
1994 - John Williams (Hudba)
1994 - Liam Neeson (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1994 - Ben Kingsley (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1994 - Zvuk (nominace)
1994 - Kostýmy (nominace)
1994 - Masky (nominace)
1994 - Výprava (nominace)
New York Film Critics Circle
1993 - Nejlepší film
1993 - Ralph Fiennes (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1993 - Janusz Kamiński (Nejlepší kameraman)
1993 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér) (nominace)
1993 - Steven Zaillian (Nejlepší scénář) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1993 - Nejlepší film
1993 - Janusz Kamiński (Nejlepší kamera)
1993 - Nejlepší výprava
1993 - Ralph Fiennes (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
César Awards
1995 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Guldbaggen
1994 - Steven Spielberg (Zahraniční film) (nominace)
DABING
V českém znění: Jaromír Meduna - Liam Neeson (Oskar Schindler), Jiří Dvořák - Ralph Fiennes (Amon Goeth), Oldřich Vlach - Ben Kingsley (Itzhak Stern), Simona Postlerová - Embeth Davidtz (Helen Hirschová), Jorga Kotrbová - Miri Fabian (Chaja Dresnerová), Jan Šťastný - Jonathan Sagall (Poldek Pfefferberg), Dana Černá - Adi Nitzan (Mila Pfefferbergová), Nela Boudová - Caroline Goodall (Emilie Schindlerová), Zbyšek Pantůček - Mark Ivanir (Marcel Goldberg), Aleš Procházka - Shmuel Levy (Wilek Chilowicz), Tereza Bebarová - Bettina Kupfer (Regina Perlmanová), Jiří Prager, Milena Steinmasslová, Karel Urbánek, Dalimil Klapka, Jiří Knot, Martin Zahálka, Jiří Čapka, Apolena Veldová, Ladislav Cigánek, David Novotný, Pavel Šrom, Václav Mareš, Vladislav Beneš, Jiří Hromada, Terezie Taberyová, Tomáš Materna, Vladimír Fišer, Bohuslav Kalva, Radka Malá, Petr Gelnar, Jan Hanžlík, Bohdan Tůma, Karel Richter, Jaroslav Kaňkovský, Milan Bouška, Ivana Měřičková, Stanislav Lehký, Jiří Valšuba, Helena Brabcová, Radana Herrmannová, Luděk Čtvrtlík, Libor Bouček, Tomáš Borůvka, Jan Pohan, Vilém Udatný, Jan Szymik, Klára Vodenková, Marcela Kyselová, Martin Velda, Zuzana Schulzová, Hana Talpová, Jan Neskusil, Milan Slepička, Filip Jančík (titulky) a další
Překlad: Petr Vacek
Produkce: Barbora Jakubičková
Zvuk: Petr Šoltys, Miloš Sommer
Dialogy a režie: Filip Jančík
Ve společnosti Soundwave vyrobil Universal Studios v roce 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.3.1994 Lucernafilm
24.1.2019 CinemArt
Premiéra USA: 4.2.1994 Universal Pictures US
7.12.2018 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 19.4.2004 Universal
Poprvé na Blu-ray: 10.4.2013 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 7 886 682
Tržby celkem - $ 321 306 305
Návštěvnost v ČR - 287 829
Náklady (Rozpočet) - $ 22 000 000
„Každý, kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celý svět."
OBSAH
Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění... Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muže vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci...Film Stevena Spielberga je stěžejní dílo světové kinematografie a vítěz sedmi Oscarů, včetně ocenění za Nejlepší film roku a Nejlepší režii.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mé čekání se vyplatilo, ikdyž jsem byl upozorněn na ořízlost filmu, ale hodlám to napravit filmem na DVD v celé jeho kráse. Nápad točit černobíle bylo úderem Božího prstu na hlavu Stevena Spielberga a jeho kameraman toho využil způsobem jaký se v dnešní kinematografii nevidí. Kamera v kontrastech bílá/čená a polostínech předvádí geniální hru obrazu s kamerou. Pohledy kamery na muže kouřící doutník, sedícího v křesle a polozakrytého stínem by v barevném nebyli ničím a v černobílém poddáním jsou nebem pro filmové fajnšmekry. Spielberg také předvádí excelentní výkon a jeho režisérské schopnosti bud získal na dluh od dábla nebo poprvé v celé své kariéře zkusil vybodnoutse na nostalgii a pohádkovost ala ET a poprvé se ukázal dábelským mistrem. Herecké obsazení nemohlo být lepší. Často kritizovaný mentorický a někdy příliš strohý Liam Neeson mě přijde jako dokonalá volba(jen mě mrzí nakonci jeho brek a pláč, který je až přehnaným vyústěním jeho svědomím). Ben Kingsley se předvedl jako další dlužník dábla a hraje úžasně. Můj oblíbenější z bratrů Fiennesových Ralph je jako Aman Goeth snad jeho přesná replika. Ještě se neklonuje? To říkáte vy. Jeho podoba německého správce je perfektní a až dokonce je tím špatným, ale jistě ne nejhorším. Herecké kvality této trojce jsou magicky vysoké a všichni se přesně hodí do svých rolí. Casting desetiletí. Po tomhle filmu vám možná potečou z očí slzi, ale mě netekli. Bylo to těsné a závěrečná scéna s hrobem kam chodili přeživší židové, kteří byli zachránění Oscarem Schindlerem společně s herci, kteří je stvárnili, patří mězi nejsilnější scény filmu. Film je plný možná až přehnaně citových a dlouhých scén, které by šli zkrátit, ale pravděpodobně by to narušilo tichou a pomalou skladbu filmu, která je úžasná. Proto nechme tento klenot být a jen koukejme jaký skvost natočil Hollywood. (Djkoma) 5*
Jako film o jedné z nejtemnějších kapitol našich dějin je to výborné dílo, a ano, Spielberg to natočil skvěle. Tedy...některé scény. Když chce realitu, umí ji vyprodukovat. Jenže Schindlerův seznam realita není. Ó nenene, přátelé, holocaust a všechno to zlo, to je realita. Malé příběhy o lidskosti, to je realita. I děsivý Amon Goeth, to je realita. Ale Oskar Schindler, tak jak nám ho Spielberg vymaloval??? To ani omylem realita není. Oskar Schindler byl normální vykořisťovatelská manipulátorská říšská svině, která v tom uměla chodit. Když se realita překrucuje takovýmhle způsobem (a nikdo mě nepřesvědčí, že v tom nebyla snaha naprat do diváků větší emoce, aby se o tom ještě víc mluvilo, a aby na to přišlo ještě víc lidí a vyrejžovalo se na tom ještě víc peněz - i kdyby to bylo za účelem zviditelnění toho jak to tenkrát skutečně bylo), nemůže ani strhující výkon Liama Neesona přesvědčit. Jako film je Seznam skvěle odvedená práce. Je však třeba ho vnímat celkově, i s dopadem na společnost, a tady je to něco s čím se nesmířím. Glorifikovat válečného zločince si nesmí dovolit ani "geniální" Spielberg!!! Tohle nesmí být film, který vás odpoutá od skutečnosti...Výsledné hodnocení je průměrem mezi působivostí a realitou. (Gemini) 3*
Celých 11 let od natočení mi trvalo, než jsem tuto filmovou perlu mohl shlédnout. Vděčím za to fishkimu, kterému touto cestou velmi děkuji. Co se týče filmu - na jeho konci jsem byl zcela konsternován a mráz mi po zádech běhá ještě teď. Popisovat pocity, které ve mně zanechal by bylo zcela zbytečné, každý člověk by ten film měl povinně vidět, aby POCHOPIL. Ať už byl či nebyl Oscar Schindler přesně takový, jak jej zachycuje tento jedinečný snímek, rozhodně se nesmazatelně zapsal do dějin nejen židovského národa, ale celého lidstva. Nechci Spielberga přehnaně démonizovat, tento jeho film jej ale definitivně učinil nesmrtelným a zařadil jej takřka Schindlerovi po bok. Spileberg sice nezachránil stovky Židů před jistou smrtí, ale připomněl nám všem cenu lidského života. (Radyo) 5*
GOLDIE FILM
Steven Spielberg je režisér, kterého není třeba nikomu představovat. Jeho rozsáhlá filmografie čítala v roce 1993 několik úspěšných celosvětových hitů. Právě tyto filmy divákovi asi vyvstanou na mysli nejdříve. Každý si zřejmě nejprve vzpomene na roztomilého a zároveň smutného E. T. Mimozemšťana, na napínavé Čelisti, památnou sci-fi Blízká setkání třetího druhu či vtipného a dobrodružného Indiana Jonese. Jenže jako by sám režisér cítil, že ještě světu neřekl, co potřeboval, že ještě nedosáhl toho, čeho chtěl. Rok 1993 přináší zadostiučinění. Schindlerův seznam.
A v čem je Schindlerův seznam tak zlomový? Opět zaznamenal úspěch v rámci celého světa, líbil se kritice, a té dokonce natolik, že film dodnes pasuje na přední místa nejrůznějších světových žebříčků, které mapují ty nejlepší snímky historie. Akademie jej ocenila sedmi oscarovými soškami, což bylo zásadní hlavně pro samotného režiséra – konečně byl odměněn i on sám. Co je přinejmenším zajímavé, Spielberg ve stejný rok na kina zaútočil hned dvěma snímky. Jako protipól Schindlerova seznamu působil dobrodružný Jurský park, jenž se stal masově výdělečným a který se může pochlubit dynamickým příběhem. Ve výsledku navíc vyzobal technické kategorie na Oscarech. Tedy ty kategorie, ve kterých netriumfoval Schindlerův seznam. Prostě Spielbergův úspěšný rok se vším všudy.
Steven Spielberg je sám žid, téma jako by se tedy samo nabízelo. Paradoxně ale byl motiv židovství, holocaustu do té doby v jeho filmech okrajový a výjimečný. Děj filmu vychází ze skutečných událostí a hlavně se nechal inspirovat knihou Thomase Keneallyho. Přesto byla titulní postava Oskara Schindlera pro potřeby filmu notně zidealizována a ač Schindlerův seznam vykazuje i jisté dokumentární prvky, jako záznam skutečnosti, jako mozaiku doby jej brát nemůžeme, to by bylo příliš krátkozraké a riskantní. Ve zkratce by se děj dal shrnout několika větami. Píše se rok 1939. Druhá světová válka začala. Člen NSDAP Oskar Schindler, původem Čech, v polském Krakově zřizuje továrnu na smaltované nádobí. V prosperující továrně zaměstnává polské židy, převážně intelektuály a umělce, což je pro něj finančně výhodnější, zároveň však tímto činem zachraňuje více než tisíc lidí před jistou smrtí v Osvětimi.
Film vyznívá jako pocta Oskaru Schindlerovi. Bohužel se Spielberg nedokázal ubránit příliš jednostranně vyznívající idealizaci jeho postavy. Ano, není to dokumentární film, přesto bychom k předkládaným faktům měli být obezřetní. Oskar Schindler působí veskrze kladně, ovšem nic není černobílé. Na jedné straně mu patří velký dík za hrdinný čin a záchranu tisíce nevinných židů, na straně druhé se musíme zamyslet nad jeho motivem. Prvotním impulsem rozhodně nebyla spása a záchrana lidí, jeho motivací byl osobní prospěch, židé totiž byli ta nejlevnější pracovní síla, navíc sám cítil riziko, jaké se s jejich zaměstnáváním pojí. I s Němci se Schindler přátelil podle toho, zda mu z daného přátelství vyplynou nějaké výhody. Zjednodušena či upozaděna byla i spousta jiných věcí. Zde bylo jasné Spielbergovo počínání – prostě potřeboval Oskara Schindlera vylíčit jako kladného hrdinu, ostatní boční linie by mohly narušit strukturu filmu a změnit vyznění. Není tady proto kladen důraz na to, že Schindler byl vlastně nacista, člen NSDAP (touto minulostí není jeho postava vůbec zatížena), manželství, které bylo problematické, je rovněž dosti zidealizováno, navíc Schindlerova žena hrála důležitou roli, ovšem ani to se explicitně nedozvíme. A ještě zde máme dovětek filmu, který působí trochu eufemisticky. Jen nám stroze oznámí, že Schindlerovi se poté nevedlo jako obchodníkovi ani manželovi. Ovšem že to byl doslova životní ztroskotanec a alkoholik, zůstane divákovi utajeno.
Výrazná je ve filmu barevná stylizace. Kromě dvou scén a několika málo prvků, jež nesou symbolický význam, je film černobílý. To zaprvé podtrhuje dobovou atmosféru, atmosféru napětí a strachu, emoční vypětí, zadruhé to podporuje černobílost postav, archetypální zobrazení dobra a zla. Schindler a Goethe, dva zástupci těchto archetypů, jsou toho důkazem. Režijní a hlavně technické zpracování si zaslouží pochvalu. Především kamera je vynikající. Citlivá k zobrazovaným skutečnostem, souzní s přehrávanými scénami – její styl se mění podle toho, zda se zrovna natáčí německá smetánka, která si může dělat co chce, nebo utlačovaní polští židé, kteří mohou jedním rozhodnutím přijít o život. A pak je tady motiv holčičky v červeném kabátku. Barevně její kabátek vidíme jen očima Schindlera, proto je nasnadě, že holčička symbolizuje jeho vnitřní emoce, navíc se objevuje v situaci, kdy dochází ke změně vnitřního přesvědčení Schindlera.
Důležitým motivem filmu je sám seznam. Seznam jako soupis lidí, oddělující židy od ostatních, seznam jako oddělující schopné pracující od umělců a inteligence, kteří pro práci primárně nejsou určeni a je jich třeba se zbavit, následně jako seznam těch šťastných, kteří se zachrání před Osvětimí. A v neposlední řadě je seznam záchranou pro samotného Schindlera. Jeho postava je typem klasického křesťanského spasitele, což je stereotyp objevující se v souvislosti s židy ve filmech poměrně často. Židé samotní jsou zde zobrazováni ve třech rovinách. Jako aktivní lidé, kteří se sami snaží něco udělat a změnit (Stern), jako negativní postavy schopné se přizpůsobit situaci (s tím se pojí i stereotyp žida-obchodníka – viz scéna obchodování v synagoze), no a nakonec jsou zde pasivní židé jako trpitelé. Antisemitismus explicitně zaznívá z úst malých dětí.
Možná by se výše uvedené mohlo zdát jako výtky, já jsem zmíněné uvedla proto, abych zabránila možná trochu stereotypnímu náhledu na tento film. Mým úmyslem rozhodně není Schindlerův seznam, který je skvělý, nijak shazovat. Spíše jsem chtěla, aby se diváci nad vším znovu podrobněji zamysleli, protože tohle není téma, jež lze přejít mávnutím ruky, tohle ve vás bude rezonovat. Spielbergovi je vyčítána poslední scéna. Ano, i podle mého názoru je její umístění ve filmu trochu nepatřičné a jako by nabourávalo to dokonalé nesentimentální balancování na tenké hraně, které jsme viděli předtím. Ovšem ani tohle neubírá na faktu, že Schindlerův seznam je především skvěle odvedená režisérská, kameramanská a herecká práce, že je to ryzí kinematografický poklad. Ale ani na takové poklady nemůžeme hledět s růžovými brýlemi na očích. Buďme kritičtí, přemýšlejme o souvislostech, diskutujme.
VELKÁ RECENZE
Děj se odehrává koncem roku 1939, kdy do Krakova přijíždí Oskar Schindler, člen NSDAP a neúspěšný průmyslník, který má zálusk na získání rychlého bohatství v podobě továrny na smaltované nádobí. Uzavírá dohodu s židovskými předáky na poskytnutí finanční pomoci na odkup továrny. Ta je právě na okraji nově vzniklého krakovského ghetta. Ve své továrně zaměstnává Židy z ghetta a s jejich hledáním mu pomáhá bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snaží v továrně zaměstnat co možná největší počet lidí. Továrna prosperuje a Schindler začíná vydělávat bohatství. Novým správcem ghetta se stává Amon Goeth, který má odpor nejen vůči Židům, ale i vůči životu jako takovému. Ke konci války se správa Třetí říše rozhodla přesunout všechny krakovské Židy do Osvětimi. Schindler tomu chce za každou cenu zabránit a zachránit co největší počet lidí. Domlouvá se proto s Goethem, že od něj Židy koupí. Spolu s Isaacem Sternem sepisuje seznam Židů (Schindlerův seznam) na němž se objeví více než 1200 jmen. Židé jsou posléze transportováni do Schindlerovy továrny na výrobu granátů v Brněnci (Protektorát Čechy a Morava). Při přesunu se omylem jeden vlak vypraví do Osvětimi. Když se to Schindler dozví, neprodleně tam odjíždí, riskuje vlastní život a úplatkem vykupuje ženy a děti, které tam byly odvezeny. Paradoxem jeho nové továrny je to, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobí. Aby továrnu nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupuje granáty jinde a vydává je za své. Je jisté, že tak to nemůže fungovat do nekonečna. Přichází den, kdy Schindlerův účetní, Stern, sděluje Schindlerovi, že došly peníze. Shodou okolností je to den konce války, kapitulace Německa. Němečtí vojáci, kteří mají příkaz všechny Židy zastřelit, tak nakonec neučiní a opustí továrnu. Schindler jako člen NSDAP musí uprchnout, jinak by byl souzen jako válečný zločinec. „Schindlerovi židé“ mu sepisují dobrozdání, ve kterém popisují to, jak je zachránil a všichni se pod dopis podepíší. Na památku mu dávají také zlatý prsten, který odlejí ze zlatých zubů jednoho Žida, na nějž vyryjí úryvek z talmudu: „Ten, kdo zachrání člověka, zachrání svět.“ Sanhedrin 4:5. Po velmi dojemné scéně, kdy si Schindler uvědomuje, že mohl zachránit víc lidí, kdyby prodal svoje auto, odjíždí. Druhý den přijíždí osvobozenecká Rudá armáda, která Židy „osvobodí“. Konec příběhu je situován do dnešního Jeruzaléma, kde je pohřben Oscar Schindler. K hrobu přicházejí přeživší Schindlerovi Židé i jejich potomci a jako symbol úcty pokládají na jeho hrob oblázky.
Schindlerův seznam je americký dramatický film o Oskaru Schindlerovi, německém obchodníkovi, který zachránil více než tisíc polských Židů díky jeho továrně během holokaustu. Film byl natočen režisérem Stevenem Spielbergerem v roce 1993 na motivy knihy Schindlerova archa australského spisovatele Thomase Keneallyho, která se po vydání v roce 1982 stala bestsellerem. Hlavními postavami jsou Liam Neeson jako Schindler, Ralph Fiennes jako důstojník SS Amon Göth a Ben Kingsley jako Schindlerův židovský účetní Itzhak Stern.
Na základě rozhovorů s „Schindlerovými židy“ a na základě pečlivého studia historických dokumentů rekonstruuje Thomas Keneally události, které vedly k zachránění více než tisíce Židů v koncentračních táborech. Oskar Schindler byla rozporuplná osoba, ale autor ji nijak neidealizuje. Na pozadí vyprávění o jeho životě vykresluje obrovské zvůle holokaustu. Autor rekonstruuje události velice podrobně a v přesných souvislostech. Strhující vyprávění a především obrovská vypovídací hodnota dělá ze Schindlerova seznamu jednu z nejlepších knih s tematikou holocaustu. Film je doprovázen hudbou Johna Williamse.
Kniha Thomase Keneallyho, sepsaná podle výpovědí pamětníků (především z řad „Schindlerových Židů“), byla inspirací pro natočení filmu slavným režisérem židovského původu Stevenem Spielbergem, jenž za tento film dostal prvního režijního Oscara své kariéry. Splnil tím „povinnost“ vůči ostatním Židům a sám za tržby filmu nevzal do vlastní kapsy ani dolar.
Přestože Spielbergův film si nehraje na dokument, byl kritizován některými historiky (zvláště v Polsku a České republice), že především jeho druhá polovina překrucuje historická fakta (např. záchranná mise v Osvětimi, nesmyslné tvrzení, že v brněnecké továrně se žádný válečný materiál nevyrobil, přecitlivělá scéna loučení s vězni atd.), což ovšem uměleckou kvalitu a výsledný dojem z filmu nikterak nesnižuje.
SKUTEČNOST
Schindler byl údajně povrchní člověk a oportunistický obchodník.[zdroj?] Po německé invazi do Polska byl mezi prvními, kteří se snažili kořistit z okupované země. Schindler se stal arizátorem krakovské továrny na smaltované výrobky, zkonfiskované židovským majitelům, kterou pojmenoval Deutsche Emailewaren-Fabrik. V jeho továrně pracovalo okolo 1000 dělníků, z toho asi polovina byli Židé z krakovského ghetta. Tvrdí se, že původně byly jeho jedinou motivací peníze, ale později se stále více snažil bránit své dělníky, mezi jinými tzv. „investory“ – zámožnější Židy, kteří mu na koupení a provoz továrny půjčili peníze (postavení zaměstnaných Židů bylo všeobecně lepší; za daných poměrů byla taková spolupráce oboustranně výhodná). Tvrdil, že i nekvalifikovaní dělníci (např. investoři s rodinami) byli pro továrnu nepostradatelní a pokud by jim někdo způsobil újmu, stěžoval by si a žádal náhradu od vlády. Schindler vyráběl zejména pro armádu a tím se vyhnul tomu, aby jeho továrna byla jako jiné „válečně nedůležité“ provozy uzavřena.
V březnu 1943 došlo k likvidaci krakovského ghetta a jeho obyvatele vojáci násilím přesunuli do nového koncentračního tábora v Płaszowě. Schindler byl údajně svědkem tohoto teroru. V létě 1943 se domluvil s Amonem Göthem, velitelem Płaszowa, na přesunu cca 600–700 Židů do pobočného tábora u továrny, kde mohli být v relativním bezpečí před vykořisťujícími esesáky. Podle německých zákonů veškerý majetek, který měli věznění Židé při příchodu do tábora, náležel Říši. Bylo však velmi rozšířeným jevem, že dozorci a stráže SS si spoustu zabavených cenností ponechali pro sebe, nebo že se dokonce od vězňů nechávali uplácet výměnou za různé výhody. Schindler dozorcům (zejména veliteli Göthovi), ale také přímo vězňům, pomáhal směnit uvedené cennosti (peníze, šperky atd.) na černém trhu za potřebné nedostatkové zboží (potraviny, alkohol, cigarety, ošacení atd.). Byl dvakrát zadržen pro podezření z rozkrádání majetku a černého obchodu, ale ani v jednom případě nebyl uvězněn. Schindler velmi často uplácel bezpečnostní orgány, aby bránil vyšetřování.
Ocenění:
Academy Awards
1994 - Nejlepší film
1994 - Steven Spielberg (Režie)
1994 - Steven Zaillian (Adaptovaný scénář)
1994 - Janusz Kamiński (Kamera)
1994 - Střih
1994 - John Williams (Hudba)
1994 - Výprava
1994 - Liam Neeson (Hlavní herec) (nominace)
1994 - Ralph Fiennes (Vedlejší herec) (nominace)
1994 - Kostýmy (nominace)
1994 - Makeup (nominace)
1994 - Mix zvuku (nominace)
Golden Globes
1994 - Nejlepší film - drama
1994 - Steven Spielberg (Nejlepší režie)
1994 - Steven Zaillian (Nejlepší scénář)
1994 - Liam Neeson (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1994 - Ralph Fiennes (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1994 - John Williams (Nejlepší hudba) (nominace)
BAFTA
1994 - Nejlepší film
1994 - Steven Spielberg (Nejlepší režie)
1994 - Ralph Fiennes (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1994 - Steven Zaillian (Adaptovaný scénář)
1994 - Janusz Kamiński (Nejlepší kamera)
1994 - Nejlepší střih
1994 - John Williams (Hudba)
1994 - Liam Neeson (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1994 - Ben Kingsley (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1994 - Zvuk (nominace)
1994 - Kostýmy (nominace)
1994 - Masky (nominace)
1994 - Výprava (nominace)
New York Film Critics Circle
1993 - Nejlepší film
1993 - Ralph Fiennes (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1993 - Janusz Kamiński (Nejlepší kameraman)
1993 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér) (nominace)
1993 - Steven Zaillian (Nejlepší scénář) (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
1993 - Nejlepší film
1993 - Janusz Kamiński (Nejlepší kamera)
1993 - Nejlepší výprava
1993 - Ralph Fiennes (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
César Awards
1995 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
Guldbaggen
1994 - Steven Spielberg (Zahraniční film) (nominace)
DABING
V českém znění: Jaromír Meduna - Liam Neeson (Oskar Schindler), Jiří Dvořák - Ralph Fiennes (Amon Goeth), Oldřich Vlach - Ben Kingsley (Itzhak Stern), Simona Postlerová - Embeth Davidtz (Helen Hirschová), Jorga Kotrbová - Miri Fabian (Chaja Dresnerová), Jan Šťastný - Jonathan Sagall (Poldek Pfefferberg), Dana Černá - Adi Nitzan (Mila Pfefferbergová), Nela Boudová - Caroline Goodall (Emilie Schindlerová), Zbyšek Pantůček - Mark Ivanir (Marcel Goldberg), Aleš Procházka - Shmuel Levy (Wilek Chilowicz), Tereza Bebarová - Bettina Kupfer (Regina Perlmanová), Jiří Prager, Milena Steinmasslová, Karel Urbánek, Dalimil Klapka, Jiří Knot, Martin Zahálka, Jiří Čapka, Apolena Veldová, Ladislav Cigánek, David Novotný, Pavel Šrom, Václav Mareš, Vladislav Beneš, Jiří Hromada, Terezie Taberyová, Tomáš Materna, Vladimír Fišer, Bohuslav Kalva, Radka Malá, Petr Gelnar, Jan Hanžlík, Bohdan Tůma, Karel Richter, Jaroslav Kaňkovský, Milan Bouška, Ivana Měřičková, Stanislav Lehký, Jiří Valšuba, Helena Brabcová, Radana Herrmannová, Luděk Čtvrtlík, Libor Bouček, Tomáš Borůvka, Jan Pohan, Vilém Udatný, Jan Szymik, Klára Vodenková, Marcela Kyselová, Martin Velda, Zuzana Schulzová, Hana Talpová, Jan Neskusil, Milan Slepička, Filip Jančík (titulky) a další
Překlad: Petr Vacek
Produkce: Barbora Jakubičková
Zvuk: Petr Šoltys, Miloš Sommer
Dialogy a režie: Filip Jančík
Ve společnosti Soundwave vyrobil Universal Studios v roce 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 10.3.1994 Lucernafilm
24.1.2019 CinemArt
Premiéra USA: 4.2.1994 Universal Pictures US
7.12.2018 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 19.4.2004 Universal
Poprvé na Blu-ray: 10.4.2013 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 7 886 682
Tržby celkem - $ 321 306 305
Návštěvnost v ČR - 287 829
Náklady (Rozpočet) - $ 22 000 000
Tvůrci a herci
Steven Spielberg (Režie), Steven Spielberg (Produkce), Gerald R. Molen (Produkce), Branko Lustig (Produkce), John Williams (Hudba), Janusz Kaminski (Kamera), Michael Kahn (Střih), Tova Cypin (Casting), Lucky CEnglander (Casting), Fritz Fleischhacker (Casting), Liat Meiron (Casting), Magdalena Szwarcbart (Casting), Juliet Taylor (Casting), Allan Starski (Scénografie), Anna B. Sheppard (Kostýmy), Louis L. Edemann (Zvuk), Robert Jackson (Zvuk), Ron Judkins (Zvuk), Pauline Heys (Masky), Waldemar Pokromski (Masky), Steven Zaillian (Scénář), Thomas Keneally (kniha) (Předloha), Liam Neeson (Herec), Ben Kingsley (Herec), Ralph Fiennes (Herec), Caroline Goodall (Herec), Embeth Davidtz (Herec), Götz Otto (Herec), Mark Ivanir (Herec), Andrzej Seweryn (Herec), Friedrich von Thun (Herec), Pawel Delag (Herec), Henryk Bista (Herec), Wojciech Klata (Herec), Hans-Jörg Assmann (Herec), Ludger Pistor (Herec), Jochen Nickel (Herec), Stanisław Brejdygant (Herec), Olaf Lubaszenko (Herec), Joachim Paul Assböck (Herec), Alexander Held (Herec), Agnieszka Wagner (Herec), Erwin Leder (Herec), Bettina Kupfer (Herec), Maja Ostaszewska (Herec), Elina Löwensohn (Herec), Jerzy Nowak (Herec), Maria Peszek (Herec), Miri Fabian (Herec), Branko Lustig (Herec), Tadeusz Bradecki (Herec), August Schmölzer (Herec), Alexander Strobele (Herec), Jonathan Sagall (Herec), Ben Talar (Herec), Ruth Farhi (Herec), Maciej Kozłowski (Herec), Tadeusz Huk (Herec), Piotr Polk (Herec), Eugeniusz Priwieziencew (Herec), Beata Paluch (Herec), Jan Jurewicz (Herec), Marian Glinka (Herec), Agnieszka Krukówna (Herec), Edward Linde-Lubaszenko (Herec), Piotr Cyrwus (Herec), Wiesław Komasa (Herec), Maciej Kowalewski (Herec), Tomasz Dedek (Herec), Krzysztof Litwin (Herec), Ryszard Radwański (Herec), Hans-Michael Rehberg (Herec), Radosław Krzyżowski (Herec), Sławomir Holland (Herec), Haymon Maria Buttinger (Herec), Artus Maria Matthiessen (Herec)
1993/195/USA/Drama, Životopisný, Válečný, Historický
Zajímavost k filmu
- Ve filmu si na začátku Oskar Schindler (Liam Neeson) připíná Zlatý stranický odznak NSDAP. Tento odznak ale Schindler nikdy nevlastnil, do strany vstoupil až v roce 1938 a tudíž jej nemohl získat. Odznak získalo jen prvních 100 000 vstoupivších, další pak jen na přání Hitlera.
- Juraj Herz sa vyjadril, že mu Steven Spielberg ukradol scénu z filmu Zastihla mě noc (1985). Ide o scénu, kde sa ženy sprchujú v tábore.
- John Williams bol po prvej projekcii filmom ohromený. Cítil, že skladať hudbu bude veľmi náročné. Preto Spielbergovi povedal: „Musíš nájsť lepšieho skladateľa pre tento film, než som ja." Spielberg mu na to odpovedal: „Ja viem, ale všetci sú už mŕtvi."
- Postava holčičky v červeném kabátu mohla být inspirována Romy Ligockou, které chodívala po Krakově v červeném kabátu, a která ve svých pěti letech přežila vyhlazení gheta. Ve filmu ji ztvárnila čtyřletá Oliwia Dabrowska, které Spielberg poradil, aby se na film podívala, až bude dospělá. Oliwia ho neposlechla, viděla film v jedenácti a byla zhrozena. Plně ho ocenila až o dalších sedm let později.
- Aby si Spielberg odlehčil náladu, pouštěl si po práci vždy Show Jerryho Seinfelda (od r. 1990).
- Na Filipínách měl být film původně cenzurován, ale Spielberg to tak nenechal a tehdejší filipínský prezident Fidel Ramos cenzuru zrušil.
- Po natáčení se Liam Neeson (Oskar Schindler) a Ralph Fiennes (Amon Göth) stali velmi dobrými přáteli.
- Jedná se již o sedmý Spielbergův film s tematikou 2. světové války.
- Steven Spielberg se na natočení snímku připravoval 10 let.
- Snímek se objevil na seznamu nejlepších filmů kritika Rogera Eberta.
- Ve filmu si na začátku Oskar Schindler (Liam Neeson) připíná Zlatý stranický odznak NSDAP. Tento odznak ale Schindler nikdy nevlastnil, do strany vstoupil až v roce 1938 a tudíž jej nemohl získat. Odznak získalo jen prvních 100 000 vstoupivších, další pak jen na přání Hitlera.
- Juraj Herz sa vyjadril, že mu Steven Spielberg ukradol scénu z filmu Zastihla mě noc (1985). Ide o scénu, kde sa ženy sprchujú v tábore.
- John Williams bol po prvej projekcii filmom ohromený. Cítil, že skladať hudbu bude veľmi náročné. Preto Spielbergovi povedal: „Musíš nájsť lepšieho skladateľa pre tento film, než som ja." Spielberg mu na to odpovedal: „Ja viem, ale všetci sú už mŕtvi."
- Postava holčičky v červeném kabátu mohla být inspirována Romy Ligockou, které chodívala po Krakově v červeném kabátu, a která ve svých pěti letech přežila vyhlazení gheta. Ve filmu ji ztvárnila čtyřletá Oliwia Dabrowska, které Spielberg poradil, aby se na film podívala, až bude dospělá. Oliwia ho neposlechla, viděla film v jedenácti a byla zhrozena. Plně ho ocenila až o dalších sedm let později.
- Aby si Spielberg odlehčil náladu, pouštěl si po práci vždy Show Jerryho Seinfelda (od r. 1990).
- Na Filipínách měl být film původně cenzurován, ale Spielberg to tak nenechal a tehdejší filipínský prezident Fidel Ramos cenzuru zrušil.
- Po natáčení se Liam Neeson (Oskar Schindler) a Ralph Fiennes (Amon Göth) stali velmi dobrými přáteli.
- Jedná se již o sedmý Spielbergův film s tematikou 2. světové války.
- Steven Spielberg se na natočení snímku připravoval 10 let.
- Snímek se objevil na seznamu nejlepších filmů kritika Rogera Eberta.
Odkazy
Hrají:
Liam Neeson, Ben Kingsley, Ralph Fiennes, Caroline Goodall, Embeth Davidtz, Götz Otto, Mark Ivanir, Andrzej Seweryn, Friedrich von Thun, Paweł Deląg, Henryk Bista, Wojciech Klata, Hans-Jörg Assmann, Ludger Pistor, Jochen Nickel, Stanisław Brejdygant, Olaf Lubaszenko, Joachim Paul Assböck, Alexander Held, Agnieszka Wagner, Erwin Leder, Bettina Kupfer, Maja Ostaszewska, Elina Löwensohn, Jerzy Nowak, Maria Peszek, Miri Fabian, Branko Lustig, Tadeusz Bradecki, August Schmölzer, Alexander Strobele, Jonathan Sagall, Ben Talar, Ruth Farhi, Maciej Kozłowski, Tadeusz Huk, Piotr Polk, Eugeniusz Priwieziencew, Beata Paluch, Jan Jurewicz, Marian Glinka, Agnieszka Krukówna, Edward Linde-Lubaszenko, Piotr Cyrwus, Wiesław Komasa, Maciej Kowalewski, Tomasz Dedek, Krzysztof Litwin, Ryszard Radwański, Hans-Michael Rehberg, Radosław Krzyżowski, Sławomir Holland, Haymon Maria Buttinger, Artus Maria Matthiessen, Ezra Dagan, Geno Lechner, Rami Heuberger, Michael Schiller, Martin Semmelrogge, Wilhelm Manske, Thomas Morris, Razia Israeli, Norbert Weisser, Grzegorz Kwas, Marta Bizoń, Grzegorz Damięcki, Daniel Del-Ponte, Peter Flechtner, Adam Siemion, Dieter Witting, Georges Kern, Michael Gordon, Anna Mucha, Peter Appiano