RoboCop / RoboCop (1987/102/USA/Akční, Krimi, Thriller, Sci-Fi) 76% -Originál DVD-
25.09.2018 12:20
1987/102/USA/Akční, Krimi, Thriller, Sci-Fi
Zajímavost k filmu
- Film bol zakázaný vo Fínsku.
- Peter Weller - RoboCop, Kurtwood Smith - Clarence J. Boddicker, Ray Wise - Leon C. Nash, Paul McCrane - Emil M. Antonowsky, Jesse D. Goins - Joe P. Cox a Edward Edwards - Manson shodou okolností později všichni hráli v seriálu 24 hodin (od r. 2001).
- Na ústředního hrdinu je během filmu vystřelen nespočet kulek, žádná jej však nikdy nezasáhne do jeho organické brady.
- Při prvním ukázkovém spuštění a testování RoboCopa (Peter Weller) jsou vidět grafické prvky operačního systému OS X, načítající se příkazy zastaralého operačního systému DOS.
- Automobil 6000 SUX, na který je ve filmu reklama a který si pak následně opatří jeden člen Bodikkerova gangu, je přemaskovaný Oldsmobile Cutlass Supreme, ročník 1977. Pro film byla vyrobena tři auta. Dvě byla zničena, jedno se dochovalo. Nyní se nachází ve značně zbědovaném stavu na pozemku úpravce Winfield Rod & Custom v mojavské poušti.
- Auto, které používá RoboCop (Peter Weller) i zbytek policejního sboru, je typ Ford Taurus, modelový ročník 1986. Původně měl robotický policista jezdit ve vlastním futuristickém ryze filmovém vozidle, ale nakonec Paul Verhoeven viděl jet Taurus po ulici a rozhodl se tento typ angažovat ve filmu. Není v podstatě skoro nijak upravený nebo zamaskovaný, a proto ve filmu, který se má odehrává v budoucnosti, působí ve službách policie velmi archaicky.
- Výroba kevlarovo-titanové brnění stála půl milionu amerických dolarů.
- Režisér Verhoeven vybral Jesse D. Goinse do role Joe Coxe kvůli jeho podobě s Lexem Luthorem (Gene Hackman) z filmu Superman (1978).
- Peter Weller prozradil, že projekt ani samotný název Robocop se mu nejprve nezamlouval. Hlavní roli se rozhodl přijmout až ve chvíli, kdy se dozvěděl, že se režie chopí Paul Verhoven, se kterým si již dříve přál spolupracovat.
- Vo februári 2011 starosta Detroitu, kde sa film odohráva, navrhol, aby RoboCopovi postavili sochu. Hneď sa internetom začala šíriť zbierka, ktorá dosiahla vyše 50 000 dolárov na príspevkoch od darcov.
- Na film nadväzujú dva sequely, televízna miniséria, kreslený seriál a taktiež TV seriál. Od roku 2006 sa hovorí o ďalších celovečerných pokračovaniach.
- Scéna znásilnění blondýny (Donna Keegan) dvěma vagabundy měl původně vypadat jinak. Autor scénáře Edward Neumeier zamýšlel, že by Robocop trefil násilníka skrz její skráň. Při natáčení si Paul Verhoeven všiml při natáčení této scény Donniných roztažených nohou a napadlo ho, že by Robocop měl útočníka trefit raději do rozkroku skrz její sukni. Neumeierovi se nápad zalíbil a tak byl i natočen.
- Herečka Nancy Allen byla představitelkou sexy dívek s vyfoukanými vlasy. Paul Verhoeven nicméně chtěl, aby postava Anne Lewisové působila asexuálně. Proto jí nechal několikrát vlasy zkrátit až do chlapecké vizáže, která se nakonec objevila ve filmu.
- Ve scénáři byla i scéna, kdy Robocop navštíví hrob Alexe Murphyho. K realizaci nakonec nedošlo.
- Robocopova zbraň je upravená Beretta 93R. Když se konečně dostala Paulovi Verhoevenovi do ruky, plný nedočkavosti ji zkusil v koupelně svého hotelového pokoje. Její ohlušující zvuk měl na svědomí rozbité okno i zrcadlo. Emil (Paul McCrane) nosí zbraň Barrett M82 ráže .50 BMG (12.7x99mm). Dodnes se tyto pušky používají v armádách proti vozidlům nebo na střelbu na velkou vzdálenost (až 2 km).
- Motivací Paula Verhoevena pro obsazení Petera Wellera do role Murphyho bylo hned několik. Předně potřeboval člověka, který bude schopen obléknout robo-oblek. Za druhé potřeboval člověka s výraznými rty, poněvadž si byl vědom, že to bude všechno, co z něj diváci po většinu filmu uvidí. A konečně potřeboval člověka, který umí otáčet pistolí. Peter Weller se to naučil na ranči, kde vyrůstal.
- Budova sídla vedení OCP je ve skutečnosti městkou radnicí v Dallasu. Nejedná se však o mrakodrap. Skutečná je pouze základna budovy, zbytek mrakodrapu je pouze maska před objektivem kamery.
- Z počátku nemělo žádné studio o scénář zájem. Až nakonec scénarista Edward Neumeier náhodou na letišti, při čekání na zpožděný let, potkal producenta ze studia Orion Pictures. Tak dlouho mu přehrával nejzajímavější úseky scénáře, až producent podlehl a slíbil účast na natáčení.
- Hlavní inspirací při ztvárnění postavy RoboCopa byl Paulu Verhoevenovi robot z Langova expresionistického filmu Metropolis (1927) a hlavní postava z filmu Terminátor (1984). Dále inspiraci čerpal i z komiksových postav Soudce Dredd a Železný muž od vydavatelství Marvel Comics.
- Film byl studii drasticky krácen a záměr režiséra Paula Verhoevena se podařilo dokončit jen z části.
JEDNOU VĚTOU
„Nový ochránce práva ve městě ... Napůl člověk, napůl stroj!“
OBSAH
Neúnavný policista (Peter Weller) nelítostně zasahuje proti jakékoliv kriminalitě kolem sebe. Vědci a lékaři ho sestavili jako neporazitelného kyborga "ROBOCOPA", který bojuje proti zločinu. Odolný vůči střelám a bombám, vyzbrojený těmi nejmodernějšími zbraněmi si ROBOCOP rychle získává jméno v ulicích Detroitu plných násilí. Ale navzdory novému drsnému zevnějšku se ROBOCOP uvnitř trápí, útržky vzpomínek z dřívějšího života a živě si vybavuje hrůzy své vlastní smrti rukama brutálních zabijáků. Nechce jen spravedlnost ... chce se pomstít!(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ne tak brutální jak jsem očekával. Což mě ani tolik nezklamalo. Režie a střih hlavně sekvencí z televize je ukázková. Efekty nejsou nic extra a na svou dobu jednoznačně stačej. Ikdyž dnes se jim jistě hodně lidí zasměje. Herci slabota, to se musí uznat, ale o ty tady nejde. Robocop je dobrá zábava se zajímavým námětem, který využili všechyn jeho pokračování. Pokračování jenž byli čím dál horší a furt o tom samém. (Djkoma) 4*
Je sice pravdou, že bych tuhle látku viděl raději v rukou Jamese Camerona, ale pak by RoboCop přišel o svoji jedinečnou atmosféru, kterou umí navodit jedině tenhle holandský zvrhlík. Děj sice vyplňuje tradiční béčkovou šablonku osmdesátých let, ale Verhoevenův cit pro postavy, vztahy, zdravou (až komiksovou) nadsázku a svižné tempo povyšuje tento film plně do áčkové kategorie a i když triky zestárly, v těch zásadních momentech (akce, atmosféra) se divák nemusí shovívavě pousmívat, nýbrž naopak stále plně vychutnávat tuhle jedinečnou podívanou. (Isherwood) 5*
„Nice shooting, son. What´s your name?“ - „Murphy.“ Detroitské zločinecké chátře též znám jako Hrobokop.. Cisterna plná krve, dobře zásobovaný Army shop, policejní Kryton fungující na přesnídávku, explozivní stolní hra Nukem a banda grázlů vedena členem Špidlova kabinetu s brokovnicí. To vše lehce úchylný Nizozemec vsypal do mixéru a vznikl cyberpunkový Flesh & Blood koktejl o vzkříšení novodobého Ježíše z neprůstřelného plechu. Brilantní scéna s nepodařenou předváděčkou robotické drůbeže ED-209 mě vždycky zaručeně rozebere. (Gilmour93) 4*
V.I.M. FILMU
Robocop je ale mnohem víc než klasický produkt 80. let. Už jeho název byl dostatečně uhozený na to, aby odradil všechny americké režiséry a tak musel Orion Pictures do Evropy za Paulem Verhoevenem, který po krátké rozvaze kývnul (zejména díky své manželce, která si scénář přečetla dříve než on a dokopala Paula k režii ;). Svůj americký debut Verhoeven pojal jako futuristický remake Lone Rangera a tak svým pojetím Robocop v podstatě připomíná klasické westerny, pokud se tedy přenesete přes to, že bouchačkou rotuje dvoumetrový naleštěný panák s hlasem Petera Wellera. Ten je ostatně důvodem, proč jsem si dneska Robocopa vybral. V páté sezóně 24 je Peter víc než zdatným protivníkem Jacka Bauera a to i v pokročilém věku 59 let. Někteří drsňáci holt nestárnou. A nestárne ani Robocop se svou poeticky naivní premisou o dokonalém poldovi. Proč? Protože Verhoeven snímek pojal, podobně jako později Hvězdnou pěchotu, jako těžkou satiru světa, ve kterém se oslavuje násilí a tak jsou záporáci rozsekáváni s chirurgickou přesností a divák má šanci si to až perverzním způsobem vychutnat. Dodnes podezírám Verhoevena z toho, že ten ultrabodák v ruce má Robocop jen proto, aby s ním Clarence na konci mohl probodnout. Funkce otevírání zámků je zcela sekundární.
MPAA v roce 1987 z Verhoevena moc velkou radost neměla a dost dlouho ve vzduchu poletovalo Xkové označení (dnešní NC-17), které by film v podstatě pohřbilo. Nakonec se Verhoeven nechal ukecat a srazil to na eRko, nicméně útlocitní Finové film rovnou zakázali (dělají to často) a v Německu z něj bylo vystřiženo skoro třicet minut. To můžete i nemusíte brát jako lákadlo, je ale bez debaty, že Robocop je jedním z nejbrutálnějších filmů 80. let a jednou z jeho největších předností je fakt, že se za to nestydí. A hlavně se nestydí za svojí uhozenost... až uvidíte ED-209 aka Kuře, jak běží za Robocopem po schodech, možná se budete smát, ale bude vám při tom skvěle. Dva sequely které následovaly krátce po Verhoevenově klasice, už nezvládly tuhle křehkou rovnováhu znovu nastolit a po zásluze propadly. Jednička ale patří do každé poličky. Už kvůli soundtracku.
VELKÁ RECENZE
„RoboCop“ je dnes již legendární film, který je ukázkou toho, že sci-fi je skutečně žánr, který může nabídnout velmi zajímavé zápletky. Anebo alespoň takové postavy, které se stanou naprosto legendárními. V tomhle případě platí spíš to druhé, protože ona zápletka zase tak objevná není, ale postava RoboCopa se stala naprosto ikonickou a dnes se jedná o jednu z velmi důležitých postav, ke kterým se tvůrci stále vracejí, ať už filmařsky (chystaný nový film), televizně anebo například komiksově. Na téhle verzi (stejně jako na filmových pokračováních) dělal Frank Miller.
Premisa „RoboCopa“ je vlastně poměrně jednoduchá. Nacházíme se v Detroitu, městě, které je svou zločinností naprosto proslulé. Není pak divu, že zde vznikají podobné příběhy. Automaticky mě napadá „Vrána“. Není to jediná podobnost, kterou tyhle dva příběhy mají. Vlastně i „RoboCop“ je cestou pomsty, i když je to cesta, která není tak přímá. V případě Erika („Vrána“) skutečně jde o pomstu v první řadě. Alex J. Murphy však zůstává policistou, který se musí vypořádat i s vrahy, kteří odpravili jeho.
Kdyby někdo neznal „RoboCopa“ a jeho příběh, tak v krátkosti by se dal popsat takto: Alex J. Murphy je policistou ve městě, které je prolezlé kriminalitou tolik, že i policajti chtějí stávkovat. Město se snaží problém řešit tím, že vytvoří robotické policisty. Bohužel jejich prezentace nedopadne právě nejlépe. Nabízí se ale jiná varianta. Místo umělé inteligence vytvořit robotické tělo, které by bylo ovládáno lidským mozkem. Alex J. Murphy vědcům leze přímo do rány, protože je zabit partou kriminálníků, která si ho pořádně podá. Murphy se mění v RoboCopa a začíná svůj boj za bezpečné město.
„RoboCop“ ale není pouze filmem o tom, jak by mohla vypadat policie v budoucnosti, je i filmem o tom, jak je věda stále nedokonalá a jak nikdy nejde všechno tak, jak si vědátoři představují. Nemluvě o tom, že touha po moci je tak silná, že ovládá všechny, kdo k moci jen trochu přičichli. RoboCop je výjimkou, ale i on je nepovedený. Začíná si totiž vzpomínat, i když se to po něm nechtělo. Nic to však nemění na tom, že v boji se zločinem je skutečně efektivní.
Paul Verhoeven natočil film, který nese jeho rukopis. Tenhle režisér se ve sci-fi dobře vyznal a vždycky měl smysl pro přesah. Jeho „Total Recall“ se zaměřoval na úpadek společnosti, stejně tak i „RoboCop“. Navíc si docela užíval momenty, kde se lidské tělo dokázalo rozprsknout, něco mu bylo ustřeleno, apod. V jeho podání to vypadá skutečně dobře a dost nepříjemně, a to i po letech. I když má „RoboCop“ trochu jednodušší příběh, je přesto podán tak, že zaujme. Pro sci-fi fanoušky je to legendární dílo, něco, co dokáže i dnes rozproudit tu správnou krev. Nebo alespoň elektřinu v našich obvodech.
Ocenění:
Academy Awards
1988 - Střih (nominace)
1988 - Mix zvuku (nominace)
BAFTA
1989 - Masky (nominace)
1989 - Vizuální efekty (nominace)
DABING
1. DABING (VHS)
V českém znění: Pavel Trávníček - Peter Weller (důstojník Alex J. Murphy / RoboCop + všechny ostatní role)
Režie: Marie Fronková
Vyrobila: Firma Golem film pro Interama v roce 1991
2. DABING (Prima)
V českém znění: Lukáš Hlavica - Peter Weller (Alex J. Murphy / RoboCop), Jiří Kvasnička - Miguel Ferrer (Bob Morton), Jiří Štěpnička - Ronny Cox (Dick Jones), Martin Sobotka - Kurtwood Smith (Clarence Boddicker), Blanka Zdichyncová - Nancy Allen (Anne Lewisová), Karel Urbánek, Jaroslav Horák, Irena Hrubá, Jiří Havel, Ilona Svobodová, Filip Jančík, Aleš Procházka a další
Vyrobila: TV Prima
3. DABING (Nova)
V českém znění: Jan Šťastný - Peter Weller (Alex J. Murphy / RoboCop), Zdeněk Mahdal - Miguel Ferrer (Bob Morton), Petr Oliva - Ronny Cox (Dick Jones), Tomáš Juřička - Kurtwood Smith (Clarence Boddicker), Dagmar Čárová - Nancy Allen (Anne Lewisová), Martin Velda - Paul McCrane (Emil Antonowsky), Jiří Klem - Robert DoQui (seržant Warren Reed), Stanislav Lehký - Felton Perry (Johnson), Antonín Navrátil - Mario Machado (Casey Wong), Karel Chromík - Dan O'Herlihy (šéf OCP), Kateřina Lojdová, Tomáš Karger, Martin Sobotka, Jan Vágner, Matěj Hádek, Martin Hruška, Roman Nevěčný, Jan Dvořák, Jaroslava Červenková, Daniela Bambasová a Julie Alexandridisová
Překlad: Jan Urbánek
Zvuk: Petr Kočík
Produkce: Jana Trefná
Dialogy a režie českého znění: Jiří Kvasnička
Vyrobila: Česká produkční 2000 a.s. pro Cet 21 s.r.o. 2003
4. DABING (Prima)
V českém znění: Marek Libert - Peter Weller (Alex J. Murphy / RoboCop), René Slováčková - Nancy Allen (Anne Lewisová), Tomáš Juřička - Kurtwood Smith (Clarence Boddicker), Ivan Jiřík - Miguel Ferrer (Bob Morton), Ivo Novák - Paul McCrane (Emil), Jiří Schwarz - Robert DoQui (seržant Warren Reed), Zbyšek Horák - Felton Perry (Johnson), Pavel Vondra - Ray Wise (Leon) + Mario Machado (Casey Wong), Zdeněk Maryška - Ronny Cox (Dick Jones), Bohuslav Kalva - Dan O'Herlihy ("starý"), Petra Hobzová - Angie Bolling (Ellen Murphyová), Pavel Šrom, Marika Šoposká, Jiří Krejčí, Michal Holán, Svatopluk Schuller, Jiří Bábek, Jaroslav Horák, Viktor Dvořák, Petr Burian, Radka Stupková, Jana Zenáhlíková, Anna Suchánková, Klára Nováková, Martin Sucharda a další
Překlad: Marek Filip
Dramaturgie: Lucie Musílková
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Leoš Lanči
Vedoucí výroby: Marie Přívratská
Vedoucí dramaturg: Daniel Košťál
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy a režie: Martin Kot
Vyrobila: FTV Prima, spol. s r.o. ve studiu Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group v roce 2014
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 17.7.1987 Orion Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.1.1992 (VHS) Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 23.4.2010 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 23.4.2010 Bontonfilm
Tržby celkem - $ 53 400 000
Náklady (Rozpočet) - $ 13 700 000
FILMY V SÉRII
RoboCop gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/robocop-robocop/
Akční / Krimi, USA, 1987
Režie: Paul Verhoeven, Hrají: Peter Weller, Nancy Allen
RoboCop 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/robocop-robocop1/
Akční / Krimi, USA, 1990
Režie: Irvin Kershner, Hrají: Peter Weller, John Glover
RoboCop 3 gastonrolinc.webnode.cz/news/robocop-robocop2/
Akční / Krimi, USA, 1993
Režie: Fred Dekker, Hrají: Robert John Burke, Mario Machado
Robocop gastonrolinc.webnode.cz/news/a296/
Sci-Fi / Krimi, USA, 2014
Režie: José Padilha, Hrají: Joel Kinnaman, Gary Oldman
„Nový ochránce práva ve městě ... Napůl člověk, napůl stroj!“
OBSAH
Neúnavný policista (Peter Weller) nelítostně zasahuje proti jakékoliv kriminalitě kolem sebe. Vědci a lékaři ho sestavili jako neporazitelného kyborga "ROBOCOPA", který bojuje proti zločinu. Odolný vůči střelám a bombám, vyzbrojený těmi nejmodernějšími zbraněmi si ROBOCOP rychle získává jméno v ulicích Detroitu plných násilí. Ale navzdory novému drsnému zevnějšku se ROBOCOP uvnitř trápí, útržky vzpomínek z dřívějšího života a živě si vybavuje hrůzy své vlastní smrti rukama brutálních zabijáků. Nechce jen spravedlnost ... chce se pomstít!(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ne tak brutální jak jsem očekával. Což mě ani tolik nezklamalo. Režie a střih hlavně sekvencí z televize je ukázková. Efekty nejsou nic extra a na svou dobu jednoznačně stačej. Ikdyž dnes se jim jistě hodně lidí zasměje. Herci slabota, to se musí uznat, ale o ty tady nejde. Robocop je dobrá zábava se zajímavým námětem, který využili všechyn jeho pokračování. Pokračování jenž byli čím dál horší a furt o tom samém. (Djkoma) 4*
Je sice pravdou, že bych tuhle látku viděl raději v rukou Jamese Camerona, ale pak by RoboCop přišel o svoji jedinečnou atmosféru, kterou umí navodit jedině tenhle holandský zvrhlík. Děj sice vyplňuje tradiční béčkovou šablonku osmdesátých let, ale Verhoevenův cit pro postavy, vztahy, zdravou (až komiksovou) nadsázku a svižné tempo povyšuje tento film plně do áčkové kategorie a i když triky zestárly, v těch zásadních momentech (akce, atmosféra) se divák nemusí shovívavě pousmívat, nýbrž naopak stále plně vychutnávat tuhle jedinečnou podívanou. (Isherwood) 5*
„Nice shooting, son. What´s your name?“ - „Murphy.“ Detroitské zločinecké chátře též znám jako Hrobokop.. Cisterna plná krve, dobře zásobovaný Army shop, policejní Kryton fungující na přesnídávku, explozivní stolní hra Nukem a banda grázlů vedena členem Špidlova kabinetu s brokovnicí. To vše lehce úchylný Nizozemec vsypal do mixéru a vznikl cyberpunkový Flesh & Blood koktejl o vzkříšení novodobého Ježíše z neprůstřelného plechu. Brilantní scéna s nepodařenou předváděčkou robotické drůbeže ED-209 mě vždycky zaručeně rozebere. (Gilmour93) 4*
V.I.M. FILMU
Robocop je ale mnohem víc než klasický produkt 80. let. Už jeho název byl dostatečně uhozený na to, aby odradil všechny americké režiséry a tak musel Orion Pictures do Evropy za Paulem Verhoevenem, který po krátké rozvaze kývnul (zejména díky své manželce, která si scénář přečetla dříve než on a dokopala Paula k režii ;). Svůj americký debut Verhoeven pojal jako futuristický remake Lone Rangera a tak svým pojetím Robocop v podstatě připomíná klasické westerny, pokud se tedy přenesete přes to, že bouchačkou rotuje dvoumetrový naleštěný panák s hlasem Petera Wellera. Ten je ostatně důvodem, proč jsem si dneska Robocopa vybral. V páté sezóně 24 je Peter víc než zdatným protivníkem Jacka Bauera a to i v pokročilém věku 59 let. Někteří drsňáci holt nestárnou. A nestárne ani Robocop se svou poeticky naivní premisou o dokonalém poldovi. Proč? Protože Verhoeven snímek pojal, podobně jako později Hvězdnou pěchotu, jako těžkou satiru světa, ve kterém se oslavuje násilí a tak jsou záporáci rozsekáváni s chirurgickou přesností a divák má šanci si to až perverzním způsobem vychutnat. Dodnes podezírám Verhoevena z toho, že ten ultrabodák v ruce má Robocop jen proto, aby s ním Clarence na konci mohl probodnout. Funkce otevírání zámků je zcela sekundární.
MPAA v roce 1987 z Verhoevena moc velkou radost neměla a dost dlouho ve vzduchu poletovalo Xkové označení (dnešní NC-17), které by film v podstatě pohřbilo. Nakonec se Verhoeven nechal ukecat a srazil to na eRko, nicméně útlocitní Finové film rovnou zakázali (dělají to často) a v Německu z něj bylo vystřiženo skoro třicet minut. To můžete i nemusíte brát jako lákadlo, je ale bez debaty, že Robocop je jedním z nejbrutálnějších filmů 80. let a jednou z jeho největších předností je fakt, že se za to nestydí. A hlavně se nestydí za svojí uhozenost... až uvidíte ED-209 aka Kuře, jak běží za Robocopem po schodech, možná se budete smát, ale bude vám při tom skvěle. Dva sequely které následovaly krátce po Verhoevenově klasice, už nezvládly tuhle křehkou rovnováhu znovu nastolit a po zásluze propadly. Jednička ale patří do každé poličky. Už kvůli soundtracku.
VELKÁ RECENZE
„RoboCop“ je dnes již legendární film, který je ukázkou toho, že sci-fi je skutečně žánr, který může nabídnout velmi zajímavé zápletky. Anebo alespoň takové postavy, které se stanou naprosto legendárními. V tomhle případě platí spíš to druhé, protože ona zápletka zase tak objevná není, ale postava RoboCopa se stala naprosto ikonickou a dnes se jedná o jednu z velmi důležitých postav, ke kterým se tvůrci stále vracejí, ať už filmařsky (chystaný nový film), televizně anebo například komiksově. Na téhle verzi (stejně jako na filmových pokračováních) dělal Frank Miller.
Premisa „RoboCopa“ je vlastně poměrně jednoduchá. Nacházíme se v Detroitu, městě, které je svou zločinností naprosto proslulé. Není pak divu, že zde vznikají podobné příběhy. Automaticky mě napadá „Vrána“. Není to jediná podobnost, kterou tyhle dva příběhy mají. Vlastně i „RoboCop“ je cestou pomsty, i když je to cesta, která není tak přímá. V případě Erika („Vrána“) skutečně jde o pomstu v první řadě. Alex J. Murphy však zůstává policistou, který se musí vypořádat i s vrahy, kteří odpravili jeho.
Kdyby někdo neznal „RoboCopa“ a jeho příběh, tak v krátkosti by se dal popsat takto: Alex J. Murphy je policistou ve městě, které je prolezlé kriminalitou tolik, že i policajti chtějí stávkovat. Město se snaží problém řešit tím, že vytvoří robotické policisty. Bohužel jejich prezentace nedopadne právě nejlépe. Nabízí se ale jiná varianta. Místo umělé inteligence vytvořit robotické tělo, které by bylo ovládáno lidským mozkem. Alex J. Murphy vědcům leze přímo do rány, protože je zabit partou kriminálníků, která si ho pořádně podá. Murphy se mění v RoboCopa a začíná svůj boj za bezpečné město.
„RoboCop“ ale není pouze filmem o tom, jak by mohla vypadat policie v budoucnosti, je i filmem o tom, jak je věda stále nedokonalá a jak nikdy nejde všechno tak, jak si vědátoři představují. Nemluvě o tom, že touha po moci je tak silná, že ovládá všechny, kdo k moci jen trochu přičichli. RoboCop je výjimkou, ale i on je nepovedený. Začíná si totiž vzpomínat, i když se to po něm nechtělo. Nic to však nemění na tom, že v boji se zločinem je skutečně efektivní.
Paul Verhoeven natočil film, který nese jeho rukopis. Tenhle režisér se ve sci-fi dobře vyznal a vždycky měl smysl pro přesah. Jeho „Total Recall“ se zaměřoval na úpadek společnosti, stejně tak i „RoboCop“. Navíc si docela užíval momenty, kde se lidské tělo dokázalo rozprsknout, něco mu bylo ustřeleno, apod. V jeho podání to vypadá skutečně dobře a dost nepříjemně, a to i po letech. I když má „RoboCop“ trochu jednodušší příběh, je přesto podán tak, že zaujme. Pro sci-fi fanoušky je to legendární dílo, něco, co dokáže i dnes rozproudit tu správnou krev. Nebo alespoň elektřinu v našich obvodech.
Ocenění:
Academy Awards
1988 - Střih (nominace)
1988 - Mix zvuku (nominace)
BAFTA
1989 - Masky (nominace)
1989 - Vizuální efekty (nominace)
DABING
1. DABING (VHS)
V českém znění: Pavel Trávníček - Peter Weller (důstojník Alex J. Murphy / RoboCop + všechny ostatní role)
Režie: Marie Fronková
Vyrobila: Firma Golem film pro Interama v roce 1991
2. DABING (Prima)
V českém znění: Lukáš Hlavica - Peter Weller (Alex J. Murphy / RoboCop), Jiří Kvasnička - Miguel Ferrer (Bob Morton), Jiří Štěpnička - Ronny Cox (Dick Jones), Martin Sobotka - Kurtwood Smith (Clarence Boddicker), Blanka Zdichyncová - Nancy Allen (Anne Lewisová), Karel Urbánek, Jaroslav Horák, Irena Hrubá, Jiří Havel, Ilona Svobodová, Filip Jančík, Aleš Procházka a další
Vyrobila: TV Prima
3. DABING (Nova)
V českém znění: Jan Šťastný - Peter Weller (Alex J. Murphy / RoboCop), Zdeněk Mahdal - Miguel Ferrer (Bob Morton), Petr Oliva - Ronny Cox (Dick Jones), Tomáš Juřička - Kurtwood Smith (Clarence Boddicker), Dagmar Čárová - Nancy Allen (Anne Lewisová), Martin Velda - Paul McCrane (Emil Antonowsky), Jiří Klem - Robert DoQui (seržant Warren Reed), Stanislav Lehký - Felton Perry (Johnson), Antonín Navrátil - Mario Machado (Casey Wong), Karel Chromík - Dan O'Herlihy (šéf OCP), Kateřina Lojdová, Tomáš Karger, Martin Sobotka, Jan Vágner, Matěj Hádek, Martin Hruška, Roman Nevěčný, Jan Dvořák, Jaroslava Červenková, Daniela Bambasová a Julie Alexandridisová
Překlad: Jan Urbánek
Zvuk: Petr Kočík
Produkce: Jana Trefná
Dialogy a režie českého znění: Jiří Kvasnička
Vyrobila: Česká produkční 2000 a.s. pro Cet 21 s.r.o. 2003
4. DABING (Prima)
V českém znění: Marek Libert - Peter Weller (Alex J. Murphy / RoboCop), René Slováčková - Nancy Allen (Anne Lewisová), Tomáš Juřička - Kurtwood Smith (Clarence Boddicker), Ivan Jiřík - Miguel Ferrer (Bob Morton), Ivo Novák - Paul McCrane (Emil), Jiří Schwarz - Robert DoQui (seržant Warren Reed), Zbyšek Horák - Felton Perry (Johnson), Pavel Vondra - Ray Wise (Leon) + Mario Machado (Casey Wong), Zdeněk Maryška - Ronny Cox (Dick Jones), Bohuslav Kalva - Dan O'Herlihy ("starý"), Petra Hobzová - Angie Bolling (Ellen Murphyová), Pavel Šrom, Marika Šoposká, Jiří Krejčí, Michal Holán, Svatopluk Schuller, Jiří Bábek, Jaroslav Horák, Viktor Dvořák, Petr Burian, Radka Stupková, Jana Zenáhlíková, Anna Suchánková, Klára Nováková, Martin Sucharda a další
Překlad: Marek Filip
Dramaturgie: Lucie Musílková
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Leoš Lanči
Vedoucí výroby: Marie Přívratská
Vedoucí dramaturg: Daniel Košťál
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy a režie: Martin Kot
Vyrobila: FTV Prima, spol. s r.o. ve studiu Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group v roce 2014
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 17.7.1987 Orion Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.1.1992 (VHS) Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 23.4.2010 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 23.4.2010 Bontonfilm
Tržby celkem - $ 53 400 000
Náklady (Rozpočet) - $ 13 700 000
FILMY V SÉRII
RoboCop gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/robocop-robocop/
Akční / Krimi, USA, 1987
Režie: Paul Verhoeven, Hrají: Peter Weller, Nancy Allen
RoboCop 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/robocop-robocop1/
Akční / Krimi, USA, 1990
Režie: Irvin Kershner, Hrají: Peter Weller, John Glover
RoboCop 3 gastonrolinc.webnode.cz/news/robocop-robocop2/
Akční / Krimi, USA, 1993
Režie: Fred Dekker, Hrají: Robert John Burke, Mario Machado
Robocop gastonrolinc.webnode.cz/news/a296/
Sci-Fi / Krimi, USA, 2014
Režie: José Padilha, Hrají: Joel Kinnaman, Gary Oldman
Tvůrci a herci
Paul Verhoeven (Režie), Arne Schmidt (Produkce), Basil Poledouris (Hudba), Jost Vacano (Kamera), Sol Negrin (Kamera), Frank J. Urioste (Střih), Sally Dennison (Casting), Julie Selzer (Casting), William Sandell (Scénografie), Erica Edell Phillips (Kostýmy), Steve Bartlett (Zvuk), Stephen Hunter Flick (Zvuk), Rob Bottin (Masky), Stephan Dupuis (Masky), Edward Neumeier (Scénář), Peter Weller (Herec), Nancy Allen (Herec), Dan O'Herlihy (Herec), Ronny Cox (Herec), Kurtwood Smith (Herec), Miguel Ferrer (Herec), Robert DoQui (Herec), Ray Wise (Herec), Felton Perry (Herec), Paul McCrane (Herec), Mark Carlton (Herec), Laird Stuart (Herec), Bill Farmer (Herec), Leeza Gibbons (Herec), Mario Machado (Herec), John S. Davies (Herec), Tyrees Allen (Herec), William Shockley (Herec), Jesse D. Goins (Herec), Kevin Page (Herec), Del Zamora (Herec), Mike Moroff (Herec), Diane Robin (Herec)
- Film bol zakázaný vo Fínsku.
- Peter Weller - RoboCop, Kurtwood Smith - Clarence J. Boddicker, Ray Wise - Leon C. Nash, Paul McCrane - Emil M. Antonowsky, Jesse D. Goins - Joe P. Cox a Edward Edwards - Manson shodou okolností později všichni hráli v seriálu 24 hodin (od r. 2001).
- Na ústředního hrdinu je během filmu vystřelen nespočet kulek, žádná jej však nikdy nezasáhne do jeho organické brady.
- Při prvním ukázkovém spuštění a testování RoboCopa (Peter Weller) jsou vidět grafické prvky operačního systému OS X, načítající se příkazy zastaralého operačního systému DOS.
- Automobil 6000 SUX, na který je ve filmu reklama a který si pak následně opatří jeden člen Bodikkerova gangu, je přemaskovaný Oldsmobile Cutlass Supreme, ročník 1977. Pro film byla vyrobena tři auta. Dvě byla zničena, jedno se dochovalo. Nyní se nachází ve značně zbědovaném stavu na pozemku úpravce Winfield Rod & Custom v mojavské poušti.
- Auto, které používá RoboCop (Peter Weller) i zbytek policejního sboru, je typ Ford Taurus, modelový ročník 1986. Původně měl robotický policista jezdit ve vlastním futuristickém ryze filmovém vozidle, ale nakonec Paul Verhoeven viděl jet Taurus po ulici a rozhodl se tento typ angažovat ve filmu. Není v podstatě skoro nijak upravený nebo zamaskovaný, a proto ve filmu, který se má odehrává v budoucnosti, působí ve službách policie velmi archaicky.
- Výroba kevlarovo-titanové brnění stála půl milionu amerických dolarů.
- Režisér Verhoeven vybral Jesse D. Goinse do role Joe Coxe kvůli jeho podobě s Lexem Luthorem (Gene Hackman) z filmu Superman (1978).
- Peter Weller prozradil, že projekt ani samotný název Robocop se mu nejprve nezamlouval. Hlavní roli se rozhodl přijmout až ve chvíli, kdy se dozvěděl, že se režie chopí Paul Verhoven, se kterým si již dříve přál spolupracovat.
- Vo februári 2011 starosta Detroitu, kde sa film odohráva, navrhol, aby RoboCopovi postavili sochu. Hneď sa internetom začala šíriť zbierka, ktorá dosiahla vyše 50 000 dolárov na príspevkoch od darcov.
- Na film nadväzujú dva sequely, televízna miniséria, kreslený seriál a taktiež TV seriál. Od roku 2006 sa hovorí o ďalších celovečerných pokračovaniach.
- Scéna znásilnění blondýny (Donna Keegan) dvěma vagabundy měl původně vypadat jinak. Autor scénáře Edward Neumeier zamýšlel, že by Robocop trefil násilníka skrz její skráň. Při natáčení si Paul Verhoeven všiml při natáčení této scény Donniných roztažených nohou a napadlo ho, že by Robocop měl útočníka trefit raději do rozkroku skrz její sukni. Neumeierovi se nápad zalíbil a tak byl i natočen.
- Herečka Nancy Allen byla představitelkou sexy dívek s vyfoukanými vlasy. Paul Verhoeven nicméně chtěl, aby postava Anne Lewisové působila asexuálně. Proto jí nechal několikrát vlasy zkrátit až do chlapecké vizáže, která se nakonec objevila ve filmu.
- Ve scénáři byla i scéna, kdy Robocop navštíví hrob Alexe Murphyho. K realizaci nakonec nedošlo.
- Robocopova zbraň je upravená Beretta 93R. Když se konečně dostala Paulovi Verhoevenovi do ruky, plný nedočkavosti ji zkusil v koupelně svého hotelového pokoje. Její ohlušující zvuk měl na svědomí rozbité okno i zrcadlo. Emil (Paul McCrane) nosí zbraň Barrett M82 ráže .50 BMG (12.7x99mm). Dodnes se tyto pušky používají v armádách proti vozidlům nebo na střelbu na velkou vzdálenost (až 2 km).
- Motivací Paula Verhoevena pro obsazení Petera Wellera do role Murphyho bylo hned několik. Předně potřeboval člověka, který bude schopen obléknout robo-oblek. Za druhé potřeboval člověka s výraznými rty, poněvadž si byl vědom, že to bude všechno, co z něj diváci po většinu filmu uvidí. A konečně potřeboval člověka, který umí otáčet pistolí. Peter Weller se to naučil na ranči, kde vyrůstal.
- Budova sídla vedení OCP je ve skutečnosti městkou radnicí v Dallasu. Nejedná se však o mrakodrap. Skutečná je pouze základna budovy, zbytek mrakodrapu je pouze maska před objektivem kamery.
- Z počátku nemělo žádné studio o scénář zájem. Až nakonec scénarista Edward Neumeier náhodou na letišti, při čekání na zpožděný let, potkal producenta ze studia Orion Pictures. Tak dlouho mu přehrával nejzajímavější úseky scénáře, až producent podlehl a slíbil účast na natáčení.
- Hlavní inspirací při ztvárnění postavy RoboCopa byl Paulu Verhoevenovi robot z Langova expresionistického filmu Metropolis (1927) a hlavní postava z filmu Terminátor (1984). Dále inspiraci čerpal i z komiksových postav Soudce Dredd a Železný muž od vydavatelství Marvel Comics.
- Film byl studii drasticky krácen a záměr režiséra Paula Verhoevena se podařilo dokončit jen z části.
Odkazy
Hrají:
Peter Weller, Nancy Allen, Dan O'Herlihy, Ronny Cox, Kurtwood Smith, Miguel Ferrer, Robert DoQui, Ray Wise, Felton Perry, Paul McCrane, Calvin Jung, Rick Lieberman, Mark Carlton, Laird Stuart, Bill Farmer, Leeza Gibbons, Mario Machado, John S. Davies, Tyrees Allen, William Shockley, Jesse D. Goins, Kevin Page, Del Zamora, Mike Moroff, Diane Robin, Lee de Broux, Jerry Haynes, Jon Davison, Allan Graf, Michael Gregory, Darryl Cox, Edward Edwards, Charles Carroll, Sage Parker, Adrianne Sachs, Neil Summers