Proroctví / Knowing (2009/116/USA, Itálie, Francie/Akční, Dobrodružný) 67%

JEDNOU VĚTOU
„Řada náhodných čísel předpovídá zkázu světa."

OBSAH
V roce 1959 je jako součást otevíracího ceremoniálu nové základní školy požádána skupina studentů, aby nakreslila obrázky, které budou uloženy do zvláštního pouzdra a uschovány pro budoucí generace. Ale jedna záhadná dívka místo kreslení zaplní svůj papír řádky zdánlivě náhodných čísel. O padesát let později nová generace studentů zkoumá obsah pouzdra a dívčin mystický vzkaz skončí v rukou mladého Caleba Koestlera. Ale je to Calebův otec, profesor John Koestler, který učiní zarážející odhalení, že přiložený vzkaz předpovídá s neuvěřitelnou přesností data, smrtelné daně a souřadnice každé významné katastrofy za posledních 50 let. Jak John dále odhaluje mrazivá tajemství dokumentu, zjišťuje, že předpovídá ještě tři další události, které poukazují na destrukci globálního rozsahu, a zdá se, že to svým způsobem zasáhne i Johna a jeho syna. John se snaží varovat úřady, ale ty jsou k jeho výzvám netečné, a tak se rozhodne sám zabránit ještě větší destrukci. S váhavou pomocí Diane Waylandové a Abby, dcery a vnučky nyní již mrtvé autorky proroctví, začíná Johnův zběsilý závod s časem, dokud nezjistí, že čelí definitivní katastrofě a také definitivní oběti.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Těžko soudit, s jakými ambicemi šel před pár lety tenhle snímek na trh, ale jméno Alexe Proyase dávalo tušit, že by to nemusel být žádný velký průšvih. A taky že né - a to i přes účast Nicolase Cage, jehož kariéra se v posledních cca 15 letech potkává s kvalitní produkcí zhruba každé 3 roky. Proyas si ve filmech "s pochmurnem" tak nějak libuje a vůbec to není na škodu. I tady je atmosféra dána podobně "temně", i přes hojnou porci slunečních paprsků. ;-) Leckterý hororový tvůrce by za podobný náboj ve svém snímku dal všechno, Proyas ani netočí horor, ale stejně u jeho filmu diváka mrazí. Samozřejmě, mouchy se najdou (ostatně ty se najdou vždy na všem, když je někdo chce hledat), ale i občasné drobné nelogičnosti či "divácké násilnosti" člověk autorům odpustí, pokud se celkový výsledek dá konzumovat - a to se tedy Proroctví dá, a s velkou chutí, byť lidstvo jako druh v něm stojí na pokraji propasti... (Radyo) 4*

Fantastický sci-fi, kde nebýt konce, asi bych dal i za pět, protože celou dobu to šlapalo fakt naprosto fantasticky. Možná se mi zdálo chvílemi, že je film docela nuda, ale pak jsem si uvědomil, že mi film vlastně podebírá postavy tak důkladně, abych si je zamiloval, abych si je představil v každodenním životě...a pak příjde peklo. Výborné akční scény, na kterých je sice vidět, že jsou dělané na počítači, ale svojí brutalitou mě dostat prostě dokázaly. Alex Proyas je supr režisér a Nicolas Cage by se tímhle mohl dostat zpátky do elity, jenže když se podívám, že na rok 2009 má rozdělaných 7 filmů, tak o tom začínám razantně pochybovat. I tak je to ale paráda vidět po dlouhé době tak zajímavý film jako Proroctví je. Ono se to totiž vůbec s ničím nesere a jak to ze začátku vypadá nevině, tak se to časem dost rozhejbe a to se mi líbí. Divil bych se, kdyby film nebyl podle nějaké knižní předlohy...nápad je to totiž dost troufalý a natočit o něm film je už prakticky sebevražda, dost možná právě proto má film taky takové hodnocení zde jaké má. Modrou barvu si totiž on nezaslouží, rozhodně ne. (Malarkey) 4*

Alex Proyas nabírá síly. Knowing je po 5ti letech od I, Robot jeho prvním filmem a vůbec v ničem nezklamalo . Vynikající režie provází celým snímkem společně s hutnou atmosférou, kterou by mohl závidět nejeden horor, který kráčí do kin se snahou děsit a ve výsledku je k smíchu. V Knowing se obrovský talent Proyas setkal s matadorem, Nicolasem Cagem, který v mých očích neztrácí nic ze svých kvalit a zde to potvrdil. Jeho klasické pohledy mám prostě rád a jeho obličej také. Jako profesor se vydává za hledáním podstaty podivného papíru s čísly, v kterém objeví zprávy o minulých i budoucích katastrofách... Kromě dvou velkých katastrof, skvěle vložených a natočených, nedává film prostor pro odpočinek a diváka sveze na horské dráze napětí do monstrózního finále, které rozdělí publikum na dva tábory, fanoušků-obdivovatelů a zahořklých "kritiků". Pro mě je zakončení skvělým závěrem, v které se protíná poetika s krutostí okamžiku. Ani trochu levnější, ale příjemné efekty nesníží kvalitu tohoto překvapení dosavadní sezony... Proyas nabízí velmi odvážný počin, který v mnohém překračuje obyčejnou dnešní produkci a já osobně, jsem tomu velmi rád. Snad na příští film jeho fanoušci jako jsem já nebudou čekat příliš dlouho... (Djkoma) 4*

VELKÁ RECENZE
Podfinancovaných sci-fi filmů, které si nejsou jisté v kramflecích, nám poslední dobou povážlivě přibývá. Den, kdy se zastavila Země nabídlo divnou pointu, Shyamalanovo Stalo se pro jistotu vůbec žádnou a Knowing Alexe Proyase (Já, robot, Vrána) zase mílovými kroky upaluje k závěru, nad kterým budete vášnivě diskutovat. Není ale úplně jisté, jestli budete žalovat či obhajovat.
Scénář nejnovějšího vědeckofantastického napínáku začíná poměrně obyčejně. Učitel v podání Nicolase Cage (nesmějte se) zjišťuje, že po vykopání padesát let staré časové kapsle bývalých studentů, začíná jeho syn slyšet divné hlasy. Dost možná za to může papír, co si z kapsle vypůjčil. Je hustě popsaný čísly a když je začnete trpělivě kroužkovat, bude vám běhat mráz po zádech. Všechny katastrofy a nemilé věci za posledních padesát let jsou v něm nalajnovány s děsivou přesností. A seznam smrti nekončí aktuálním datem, jde pěkně za roh. Když začne Cage nadcházející katastrofy honit, připadá si jako superhrdina. Jenže poslední číslo už je v dohledu a nikdo neví, co se stane potom. Po lese pobíhají divné šedé přízraky, historie odkazuje na emáckou černovlasou holčičku a Proyas, bičován hitchcockovským soundtrackem, posouvá své figurky neustále kupředu. Knowing (Proroctví) by mělo být poctou Vymítači ďábla. Napínáním diváka určitě drží s Friedkinovou klasikou krok, ale co si počít ve chvíli, kdy zpocený Cage přestane účinkovat a trikové ohňostroje katastrof začnou pohasínat?
Proyas ušlou páru kompenzuje úkrokem do absurdna. Film ani na chvíli nezpomalí, ale zatímco v první půlce vás bude ohromovat, že Nicolas Cage obstojně hraje svoji škatulku (občas se pousmějete, ale další Ghost Rider nebo Rituál se nekoná), případně vám Proyas uštědří podpásovku bezservítkovým zpracováním všelijakých nehod, bouraček a explozí (hořící lidé, roztrhaní lidé, plus mínus dohromady hnusně mrtví lidé) a dlouhými záběry na všechnu tu spoušť, co "naprogramovaná" příroda zařídila, po vstupu do druhého poločasu začnete mít pocit, že hráči útočí na vlastní bránu.
Točilo se na digitální RED kameru, takže když spadne doprostřed dálnice letadlo a Cage se dobré tři minuty potácí mezi troskami, sledujete ho v nepřerušeném záběru. Je to děsivé a dechberoucí zároveň. Radost z pátrání se mísí se strachem z toho, co se může skrývat za dalším rohem. Proyasovi sice tu a tam chybí peníze (za padesát milionů zkrátka nenatočíte vizuální parádu ve stylu Já, robot), ale vizuální cit dostal do vínku grátis, takže zachraňuje i náročné trikové sekvence chytrým rámováním a důrazem na utrpení zúčastněných. Michael Bay by možná vyrobil větší výbuch, ale Proyas v lese zohavených těl ždíme emoce po kýblech.
O to víc zamrzí uspěchaný útok na cílovou pásku, kdy se v závěrečných třiceti minutách stane tolik věcí, že nemá smysl je dělit na chytré, hloupé a zbytečné. Výsledek zkrátka zaskřípe a vzbudí dojem cílené agitky, kterou nezamaskuje ani odvážné "konečné řešení". Na podobný ústřel má samozřejmě právo každý, tím spíš, že se můžete po skončení filmu v hospodě tisíc let hádat, jestli to takhle scenárista zamýšlel nebo jestli v tom není něco víc. Faktem však zůstává, že Proyasovy nejlepší filmy měly vždy velmi čisté a srozumitelné vyústění, které nasazovalo korunu předchozímu ději. Proroctví na druhou stranu působí překotně a neučesaně. Skoro jako kdyby zasáhla nějaká vyšší moc. A teď nemyslím opravdovou vyšší moc, která už tolikrát zachránila průměrné scenáristy. Ne, v tomhle případě marně přemýšlíte nad tím, jak byste to ukončili líp, ale zároveň jste si jistí, že byste to určitě udělali jinak.
Díky sebejistému řemeslu, slušným hercům (Cage má pochvalu do žákovské knížky, ještě ubrat na kulení očí a bude to s hvězdičkou) a tempu zkušeného chrta má Proroctví přece jenom hořkosladkou příchuť. Závěrečné kličky mu u mnohých přidají na osobitosti, aniž by cokoliv ubraly z parádního rozjezdu. Nelze však vyloučit, že ostatním naskáčou pupínky. Rád bych vám tu vypsal seznam alergenů, ale Proyas své klubko zamotal tak chytře, že už takhle jsem prozradil víc než dost. Ovšem... malé proroctví na závěr neuškodí: Kašlete na pupínky a jděte. I kdyby vás tenhle film poslal do postele, můžete o něm propovídat celé hodiny. Poslední dobou je to čím dál větší vzácnost. Já osobně mám, několik týdnů po zhlédnutí, chuť jít na film znovu, protože mi sice připadá lehce naivní, kostrbatý a pod vlivem, ale rozhodně ne hloupý. A nehloupých sci-fi, ve kterých se nám mimozemšťani nesnaží urvat hlavu pomocí obřího kosmického megaprásku, si docela vážím. S přivřenýma očima.

PODROBNÝ POPIS FILMU
Při otevírání nové budovy, základní školy Willima Dawese vroce 1959, jsou žáci požádáni, aby pro budoucí žáky nakreslili, jak si představují budoucnost za padesát let, kdy bude časová schránka otevřena. Všichni žáci malují obrázky, jen dívka Lucinda popíše svůj list papíru čísly. Učitelka, slečna Taylorová, jí vezme papír dříve, než čísla dopíše. Lucinda slyší šeptající hlasy, které jí čísla diktují, a když je časová schránka vkládána do skrýše, Lucinda zmizí. Učitelka najde Lucindu vsuterénu školy, skrvácejícími prsty od škrábání čísel do dveří...
O padesát let později je časová schránka vyndána a každý žák dostává jednu obálku. Caleb Koestler dostane vzkaz sčísly od Lucindy, který neodevzdá ve škole, ale vezme si ho domů. Calebův otec John je astrofyzik a ve vzkazu objeví reálná data. John celou noc přepisuje čísla na tabuli, vyhledává na internetu data a je vyděšený ztoho, co vidí... Každé datum označuje den nějakého neštěstí, za datem je uveden počet obětí a následují další čísla, která John nedokáže zařadit. Přeskočí je, čímž dostane další datum neštěstí spočtem obětí. Všechna neštěstí se stala po uložení vzkazu do časové schránky... John jede pro Caleba do školy, ale uvízne vzácpě. Na navigaci uvidí souřadnice, které se shodují sčíslem, jež je uvedeno za datem a počtem obětí. Johnovi dojde, že je na místě, kde má dojít kdalšímu neštěstí; podle Lucindy tu má zemřít 81 lidí. John vystoupí zvozu a hned nato kousek od něj havaruje letadlo. John už má jistotu, co která čísla znamenají, a snaží se vyhledat Lucindinu rodinu. Johnovi se podaří najít její dceru Dianu, která má již také dceru Abby. John Dianu osloví, a když se zeptá na Lucindu, na její proroctví a řekne, že má druhý den dojít kdalšímu neštěstí, Diana uteče...
Diana se vrátí poté, co k prorokovanému neštěstí skutečně dojde. Vysvětlí pak Johnovi, že poslední datum na vzkazu má být datum její smrti. John sDianou zjistí, že katastrofa se má týkat všech lidí a jedná se o velký žár. Rozhodnou se odjet do hlubokých jeskyní, ale John chce zjistit souřadnice poslední katastrofy: zedveří, které Lucinda tenkrát poškrábala, sundává lak. John však netuší, že Abby i Caleb stejně jako Lucinda slyší šeptající hlasy, které jim říkají, co se stane.

O FILMU
O výrobě
Svobodný otec se zoufale snaží chránit své jediné dítě a půl století starý zakódovaný vzkaz napsaný malou školačkou může být vše, co stojí v cestě hrozící globální katastrofě ve fascinujícím sci-fi thrilleru Proroctví. Od chvíle, kdy uslyšeli představu Rynea Douglase Pearsona o scénáři, věděli producenti Jason Blumenthal a Todd Black, že mají v rukách nezapomenutelný příběh. „Strávili jsme 8 let vývojem scénáře,“ vzpomíná Blumenthal. Koupili jsme ho jako původní kousek. Ryne měl představu, která začínala pouzdrem, které bylo zakopáno v 50. letech minulého století a vykopáno v současnosti. To pouzdro obsahuje sérii predikcí, které se stanou. Okamžitě jsem věděli, že jsme měli něco velmi zvláštního.“
Během posledních pěti let pracovali tito partneři s Alexem Proyasem, uznávaným režisérem filmu Já, robot, aby rozvinuli tuto myšlenku do celovečerního filmu. „S hrubým náčrtem nikdy nevíte, jak bude finální scénář vypadat,“ říká Blumenthal. „Ten příběh se v malé míře změnil, ale velká, okruhová témata zůstala stejná. Představa časové schránky a těch předpovědí byla tak lákavá a jedinečná, že jsme věděli, že máme na čem stavět. Pro nás je to nyní stejně vzrušující, jako to bylo před těmi osmi lety. A vidět, jak to ožívá, je úchvatné.“
Proyas byl vybrán, aby režíroval Proroctví, podle jednoduchého filmařského stylu, který si časem zdokonalil od svého průlomového snímku z roku 1994 Vrána. „Věděli jsme, že jsme našli v Alexovi toho pravého režiséra,“ říká Blumenthal. „Jeho vize tohoto snímku překonala cokoliv, co jsme kdy dokázali na těch popsaných stránkách zachytit. On přinesl velké množství vědeckých, spirituálních a filozofických myšlenek, které pomohly dát scénář dohromady.“
„Proroctví je napínavý psychologický thriller s několika speciálními efekty,“ pokračuje. „Ale je to víc než to. Tento film klade základní otázku: Jak daleko byste zašli, abyste ochránili své dítě? Byli byste ochotni učinit konečnou oběť? To je silná představa.“
„Je to příběh, o kterém budou chtít lidé mluvit, protože je v něm mnoho otázek, které s nimi zůstanou, i když opustí kino. A to jsou pro mne ty nejlepší příběhy,“ uzavírá Blumenthal. Pro Proyase znamenalo Proroctví najít rovnováhu mezi akcí a vizuálními efekty vysoko sahajícího thrilleru a jemnou emocionální cestou jeho postav. „Pro mne je každý film velkofilmem,“ říká Proyas. „Já, robot byl ohromně náročnou, technickou zkouškou, ale každý film má své vlastní úrovně složitosti. Na Proroctví je skvělé to, že má emocionální základ a lidské interakce. Realita je ústředním prvkem celého tohoto příběhu. Nežádáme po vás, abyste odložili pochybnosti. Vše, co jsme v tomto filmu vyslovili, by se ale mohlo stát.“
Nicolas Cage, který se ve filmu ujal role profesora Johna Koestlera, říká o žánru filmu: „Je to sci-fi, mysteriózní thriller, ale jsou tam také některé silné, dramatické chvíle.“ Rose Byrneová, která hraje Dianu, souhlasí, že je těžké zařadit Proroctví do jednoho žánru, což je přednost, kterou ona vnímá jako jednu ze silných stránek filmu. „Linie příběhu se odhaluje skutečně chytře a ta časová schránka je fascinující. Není to jen přímočarý thriller nebo horor nebo sci-fi. Je to smrtelná kombinace všech těchto věcí.“
„Je to film, který má schopnost měnit mysl lidí,“ dodává Cage. „Pamatuji si, že jsem jako kluk viděl film Čínský syndrom, který ve mne vzbudil silný dojem, že nukleární energie je síla hodná respektu. Tento film poutá pozornost lidí na téma, které můžeme všichni svým způsobem ovlivnit. Konec světa je v myslích lidí. My máme tu moc to sami ovlivnit. Otázkou je, co s touto odpovědností uděláme?“
„Filmy s apokalyptickými tématy mají u diváků značné ohlasy právě díky tématům životního prostředí, se kterými se svět potýká,“ říká Byrneová. „Je to stálá touha lidí porozumět tomu, jak dlouho na světě budeme. Lidé se to stále snaží vypočítat. A ať to jsou Mayové, muslimové nebo hinduisté, každý má teorii o tom, co se stane.“
Filmaři doufají, že Proroctví bude ten typ filmu, který rozvíří diskuze, které potrvají ještě dlouho poté, co diváci opustí kino. „Lidé chodí na filmy, aby viděli něco velkého, něco zábavného, něco zvláštního, co ještě před tím neviděli,“ říká Blumenthal. „A my si myslíme, že jim to dáváme.“
„Já věřím, že diváci chtějí mít možnost, aby tvořili vlastní závěry,“ dodává. „Tento film má sice jasný konec, ale zanechává mnoho podnětů pro debatu. Film, který skončí se závěrečnými titulky, není pro mne tak důležitý jako ten, o kterém se budete bavit cestou z kina. Chci, aby lidé hovořili o tom filmu a ptali se sami sebe: „Udělal bych to tak?“

O OBSAZENÍ
Jakmile měli v rukách ideálního režiséra, hotový scénář a studio připravené zafinancovat tento projekt, vydali se filmaři hledat svého hlavního herce. „V tomto bodě bylo nejdůležitější najít našeho hlavního hrdinu,“ říká Blumenthal. „Kdo je ten chlápek, který nás tím vším provede?“
Držitel Oscara a mezinárodní hvězda Nicolas Cage byl tím pravým. Jeho odevzdanost a horlivost z něj učinily jednoho z nejvyhledávanějších herců na světě. „Vždy jsme věděli, že Nic Cage je tou pravou osobou pro tuto roli,“ říká Blumenthal. „Nic dává své postavě sílu, ale zároveň přístupnost, což mnoho herců nedokáže. Také si myslím, že Nic věří v mnoho témat, které v tomto filmu probíráme.“
„Také věřím, že v té roli a příběhu je něco, co ho oslovilo emocionálně, protože on je otec, má malého syna,“ pokračuje Blumenthal. „Dobře chápe i to, čím by si měl otec v takové situaci projít a jaký druh rozhodnutí by měl učinit.“
„Navíc, Nic je úžasný člověk a úžasný herec a do každé své role vnáší skutečnou lidskost,“ dodává Blumenthal. Kombinace unikátního a provokativního scénáře a Proyase v režisérském křesle učinila z Proroctví neodolatelnou příležitost. Pro oscarového herce byla role Johna Koestlera uspokojující i z emocionálního hlediska. „On je pozoruhodně oddaný svému synovi a navíc čelí tlaku, že ho vychovává sám. Ve filmech moc často nevidíme zájem, který mají otcové o své děti. To je jeden z dalších důvodů, proč jsem do toho šel,“ říká Cage.
„Johnovou prioritou je udržet svého syna v bezpečí,“ pokračuje. „Ve filmu je jeden velmi emotivní moment, kdy se Caleb ptá: „Umřu teď?“ A moje postava odpovídá: „To se nestane. Já to nedopustím.“ Zastaví vše, díky čemu by se to proroctví naplnilo. V tomto bodě se film zaměřuje na to, co může John udělat, aby dodržel svůj slib.“
Kariéra australské herečky Rose Byrneové zahrnuje velkorozpočtové blockbustery jako jsou Troja, stejně jako uznávané menší projekty typu Hrad bude můj. V nedávné době byla nominovaná na Zlatý Glóbus za roli v TV seriálu Damages, kde si zahrála po boku Glenn Closeové.
„Rose a já jsme již nějakou dobu chtěli spolu pracovat,“ říká Proyas. „Ona přináší všemu, co dělá, neuvěřitelnou hloubku. To je zvláště důležité v tomto filmu, protože mnoho z toho, co si lidé myslí a cítí, není vždy vyjádřeno slovy.“
Herečka říká o volbě této role: „Pro mne jako herečku byl atraktivní fakt, že je to velmi detailní příběh mezi čtyřmi hlavními postavami v tak nadživotní situaci. Moje postava, Diana, je v dosti složité situaci. Má skutečně temnou osobní minulost a všechno se to na ni řítí. Celý život se snažila před touto věcí utíkat a nakonec tomu musí čelit. Byla to velmi podnětná role. Máte však i velkou zodpovědnost, abyste to zahrál skutečně a silně, jak je to jen možné.“
Práce s Cagem byla, podle Byrneové, vždy příslibem neočekávaného. „Byl to nápor. Nic je neuvěřitelně zapálený pro svou práci. Skutečně nevíte, co můžete očekávat. Je úžasné s ním pracovat, protože jeho mysl je vždy o krok napřed.“
Cage byl stejně zaujat autentičností hlavní ženské role. „Rose je neuvěřitelně skutečná,“ říká herec. „Ona má potřebné emoce, které činí scény ve filmu hmatatelnými, a lidé v hledišti se k nim přidají. Rose má tu schopnost to zahrát tak, jako by se to právě dělo.“
Dva velmi mladí herci, Chandler Canterbury a Lara Robinsonová, se ujali dalších klíčových rolí. Filmaři hledali mezi mladými hereckými talenty, aby našli Caleba Koestlera. Chandlerovi Canterburymu bylo 9 let, když natáčel Proroctví. „Svůj první konkurz jsem natočil na kameru a moje máma to poslala na internet, jako to dělá spousta jiných herců,“ říká Chandler. „Pak mě poprosili, abych přečetl celý scénář, abych se mohl dozvědět více o své postavě. Je to velmi smutný kluk, protože mu umřela máma. S otcem si sice tolik nerozumí, ale má ho skutečně rád. Je chytrý a je posedlý zvířaty.“
Výzvou bylo, podle Blumenthala, najít dětského herce, který by na plátně působil jako neherec. „Musí být skutečný. Na Chandlerovi bylo něco zvláštního. Bylo to něco, co jsem před tím ještě neviděl. On nemá tu předčasnou vyspělost, kterou máte u mnoha dětských hvězd Hollywoodu. Chandler žije v Texasu a to, že nevyrůstal v Hollywoodu, se převádí i do toho, kým je jako herec,“ uvádí Blumenthal.
Desetiletá Lara Robinsonová dostala v Proroctví dvojroli. Hraje Lucindu, malou dívku, která vše začne, a také Abby, Lucindinu vnučku a jednu z klíčových postav této záhady. „Líbilo se mi hrát ve filmu dvě role,“ říká malá Australanka. „Obě byly naprosto odlišné. Lucinda byla zábavná, protože byla děsivá a smutná a divná. A Abby byla zábavná proto, že byla normální.“

O NATÁČENÍ
Australské město Melbourne, které ve filmu vystupuje jako Koestlerovo rodné město Boston, poskytlo filmařům Proroctví prvotřídní profesionály a možnosti.
„Bylo to moje první natáčení v Austrálii a štáb byl úžasný,“ říká Blumenthal. „Technické know-how bylo stejné jako kdekoliv jinde, kde jsme natáčeli. A ti lidé, kteří již dříve spolu pracovali, byli skvěle sladění. Při natáčení filmu je na place hodně skupin lidí a pokud nejsou synchronizované, může to způsobit problémy.“
Pro Proyase, který často pracoval v Sydney, bylo Melbourne dárkem. „Bylo úžasné být někde, kde jsem mohl vidět nějaké nové věci a pracovat na nových místech,“ říká. „Ve skutečnosti je tu snazší pracovat než v Sydney, kde je příliš mnoho dopravy a všechno je tak trochu bláznivé. Právě nyní to je velmi přizpůsobivé město pro natáčení.“
Vedoucí výpravy Steven Jones-Evans čelil úkolu přetransformovat Melbourne na Boston. „Melbourne si prošlo za posledních 5 let velkým suchem,“ vzpomíná. „Bylo velmi těžké najít místo, kde bychom natočili zahrady nebo něco podobného. Pro film jsme např. použili Melbournskou univerzitu, kde byl ale trávník naprosto vyprahlý, takže týden před tím jsme tam šli a celý trávník jsme nastříkali na zeleno.“
„Naštěstí je většina filmu zasazena do podzimu a natáčení se shodovalo s ročním obdobím v Melbourne. Není to ale podzim, který zažíváte v okolí Bostonu, který je hodně barevný, takže jsme pořád sebou tahali ty ohromné pytle barevného listí, které jsme všude rozhazovali,“ pokračuje Jones-Evans.
Pro domov Koestlerových chtěl mít Jones-Evans dům typický pro New England. „Představou bylo, že ho on a jeho žena koupili v lehce rozpadlém stavu, plánovali tam vychovat rodinu, zrenovovat ho a vrátit mu jeho dřívější slávu. Do toho domu jsme zabudovali hodně osobních věcí, jako Calebův pokoj. Rozhodli jsme se ho udělat jako podkrovní pokoj s jedním kulatým oknem v čele pokoje, což je motiv, který Alex často používá.“
Vedoucí výpravy také doplnil dům mnoha drobnostmi majících spojitost s přírodou, jako různá zvířata nebo obrazy krajin. „Představou bylo, že se Caleb bude zajímat o věci, které ho mohou spojovat se Zemí.“
Jones-Evans byl také zodpovědný za vytvoření ústředního prvku filmu: časové schránky. Tato myšlenka se vrací zpět k Světovému veletrhu z roku 1939, jehož organizátoři přišli na nápad ukrýt jistý vzkaz pro budoucí generace. Kovový obal, který byl zakopán v místě konání veletrhu jako součást výstavy společnosti Westinghouse Company, obsahoval věci z tehdejšího života jako např. jehlu a cívku nití, filmový týdeník, mikrofilmové kopie slovníku a poslední katalog Sears Roebuck. Tato schránka měla být vykopána až v roce 6939.
„Zkoumali jsme i další časové schránky,“ pokračuje Jones-Evans. „Existuje mnoho různých tvarů. Westinghouseská schránka měla tvar střely, což bylo pro náš účel příliš militaristické.“ Pro inspiraci se Jones-Evans vrátil zpět do roku 1958. „Náš design je určen tehdejší dobou, ale není to čistě věc z té doby. Naše schránka má trochu klasičtější tvar a je vyrobena z nerezové oceli. Má víko, které se přišroubovává křídlovými maticemi. Chtěli jsme, aby byla jednoduchá, protože více záleželo na jejím obsahu než na jejím zevnějšku.“
Pro designéra bylo potěšením vytvořit pro první část filmu design vlastní 50. létům. „Byla to zajímavá doba. Ve světě panovalo více naděje a mnohem méně cynismu. Znečištění a další problémy životního prostředí byly jen slušivé náměty rozhovorů. Byl to mnohem čistší, nadějnější věk. V těchto scénách jsme zvolili lehce světlejší paletu barev, abychom navodili ten radostnější a nadějnější pocit.“
Jedna z nejnáročnějších scén filmu, havárie letadla, vyžadovala jak designérské dovednosti Jones-Evanse, tak i určitou pomoc od týmu speciálních efektů. „Alex to chtěl natočit jako jeden záběr. Chtěl přivést to letadlo, nechat ho proletět skrz telefonní dráty a svým křídlem zasáhnout auto. To auto se mělo vymrštit do vzduchu, spadnout na pole a rozbít se na několik kusů. Vytvořili jsme skutečný vrak letadla, ale nebylo možné vše dostat do jednoho záběru bez pomoci speciálních efektů.“
„Rád pracuji se speciálními efekty, abychom dokončili nebo rozšířili něco, co jsme udělali,“ dodává Jones-Evans. „Supervizor speciálních efektů byl přítomen natáčení již od fáze před-produkce, takže jsme se často bavili o tom, jak určité scény nebo problémy vyřešit.“
Proroctví je jedním z prvních celovečerních filmů natočených na kameru Red One, poslední model v oblasti digitální technologie s vysokým rozlišením. Simon Duggan, kameraman filmu, říká, že Red One přiměje filmaře se dívat na digitální kamery v novém obraze. „Tóny pleti jsou jemné a vypadají fantasticky. V obrazech je stěží nějaký hluk nebo zrnění. Hledali jsme perfektní a okamžitou kvalitu pro náš film a toto se s ním i virtuálně shodovalo.“
Proyas a Duggan provedli rozsáhlé testy před tím, než se rozhodli pro digitální formát. „Oba byli nadšeni z potenciálu, který tato kamera skýtá,“ říká Blumenthal. „Díky tomu se věci hýbaly rychleji. Byli jsme schopni na place udělat mnohem více, než kdybychom museli čekat na post-produkci, jako např. změny barev.“
„Alex nenávidí, když něco vypadá jako osvětlené,“ uvádí Duggan. „S kamerou Red One jsme nemuseli čekat, jen abychom viděli, jestli světelné schéma zafungovalo. Je to všechno okamžité a nakonec jsme získali více jistoty v posouvání hranic toho, co jsme dělali.“
Co byste vložili do časové schránky?
Stejně jako většina lidí, neměli herci a tvůrci Proroctví nikdy příležitost vložit něco do časové schránky, ale každý z nich má svůj unikátní návrh.
Lara Robinsonová: No, časovou schránku jsem nikdy neviděla, ale slyšela jsem o ní. Vložila bych do ní své oblíbené písničky. Možná bych tam dala nějakou vážnou hudbu a nějaké jazzové věci a také nějakou moderní hudbu. Dala bych tam fotky toho, jak vypadají naše počítače a elektronika, aby bylo vidět, jestli se změnily. Vložila bych tam svojí ročenku a fotky australských pamětihodností. A dala bych tam glóbus, jen pro případ, kdyby se věci změnily. A nakonec bych tam dala knihu o Austrálii. Časovou schránku bych uložila na zhruba 100 let a pak viděla, jaký je rozdíl.
Rose Byrneová: Ráda bych do ní dala diář, něco trochu osobního, s drobnými tajemstvími, takže by to pro člověka, který by to četl, bylo zábavné.
Chandler Canterbury: Já bych dal dovnitř fotku mé rodiny, abych ukázal, jak jsme se měli dohromady dobře. A možná Lego.
Steven Jones-Evans: Já bych dal do časové schránky sám sebe. Bylo by úžasné, kdybych mohl sám sebe uchovat a vložit do časové schránky a vylézt a vidět, jaká je budoucnost. Nebo třeba jen můj mozek nebo něco takového.
Nicolas Cage: Bylo by zajímavé vložit do časové schránky tento film, protože pak by se stal velmi kubistickým. Nechám ho tam.

DABING
1.DABING (DVD)
2011 - Cena FF za nejlepší zvuk dabovaného audiovizuálního díla
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Nicolas Cage (profesor Jonathan 'John' Koestler), Jakub Nemčok - Chandler Canterbury (Caleb Koestler), Andrea Elsnerová - Rose Byrne (Diana Waylandová), Zdena Petrová - Lara Robinson (Abby Waylandová / Lucinda Embryová), Jakub Saic - Ben Mendelsohn (Phil Beckman), Bohuslav Kalva - David Lennie (ředitel Clark v r. 1959) a Alan Hopgood (Reverend Koestler), Zuzana Mixová - Carolyn Shakespeare-Allen (ředitelka v r. 2009), Radka Malá - Alethea McGrath (slečna Taylorová v r. 2009), Kateřina Petrová, Kateřina Březinová, Ivo Novák, Svatopluk Schuller, Petr Meissel, Týna Průchová, Petr Vágner, Stanislav Lehký, Kryštof Kolár, Anna Nemčoková a další
Překlad: Robert Hájek
Zvuk: Miloš Vrána, Antonín Němec
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Martin Kot
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2010

2.DABING (HBO, Prima Family)
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Nicolas Cage (profesor Jonathan 'John' Koestler), Roman Hajlich - Chandler Canterbury (Caleb Koestler), Jitka Ježková - Rose Byrne (Diana Waylandová), Martin Sobotka - Ben Mendelsohn (Phil Beckman), Terezie Taberyová - Nadia Townsend (Grace), Kateřina Petrová - Danielle Carter (slečna Taylorová 1959) + Carolyn Shakespeare-Allen (ředitelka 2009), Bohuslav Kalva - David Lennie (ředitel Clark 1959), Radka Malá - Alethea McGrath (slečna Taylorová 2009), Michaela Tvrdíková, Jolana Smyčková, Ludvík Král, Jakub Nemčok, Anna Nemčoková, Libor Terš, Marek Libert (titulky)
Překlad: Jana Sernická
Dialogy: Anetta Hortvíková
Zvuk: Martin Václavík
Produkce: Jana Trefná
Režie: Marek Libert
Vyrobila: Společnost SDI Media pro HBO v roce 2010

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 30.7.2009 SPI Film
Premiéra USA: 20.3.2009 Summit Entertainment
Premiéra VB: 25.3.2009 Entertainment One
Premiéra Austrálie: 26.3.2009
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 8.6.2010 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 8 501 558
Tržby celkem - $ 183 700 000
Návštěvnost v ČR 70 208
Náklady (Rozpočet) - $ 50 000 000
Zajímavost k filmu
- Souřadnice s přesností na setiny, tedy ve filmu použité, mohou odkazovat na určité místo pouze s větší či menší odchylkou, dle pozice na Zemi. Například ve filmu konkrétně uvedené souřadnice 40.71 a 74.00 mají odchylku na jedné setině přibližně jeden kilometr, takže takto zaokrouhlené nemohou sloužit pro přesnou navigaci. Při uvážení celé Země je pak nutné řešit také polokoule, přičemž správně by byly ony uvedené souřadnice 40.71 a -74.00.
- Okrúhle podkrovné okno, cez ktoré vidí Caleb skazu sveta, je takmer identické s tým, ktoré režisér Alex Proyas použil vo filme Vrana (1994).
- Nápad s časovou kapsulou Alexa Proyasa priťahoval z celého filmu najviac. Tvrdil, že sa mu to vždy zdalo byť originálne a futuristické.
- Miesto natáčania, Melbourne, bolo vybrané z toho dôvodu, že podľa slov režiséra je momentálne filmárom veľmi ústretové, je tam menší pouličný ruch a tým pádom jednoduchšia práca.
- Nicolas Cage povedal, že príbeh použitý vo filme mu v mnohom pripomínal klasický americký mysteriózny seriál The Twilight Zone (od r. 1959).
- Príprava na natočenie sekvencie s padajúcim lietadlom trvala dva dni a rovnako dlho trvalo aj samotné natáčanie. Cieľom bol pokus o realisticky podaný výkon z hľadiska emocionálneho vyznenia celej scény.
- Pôvodne film napísal Ryne Douglas Pearson a mal byť natočený pod Columbia Pictures. Neskôr sa celý projekt predal Escape Artists a scenár bol prepísaný. Zároveň vo februári 2005 bolo definitívne rozhodnuté, že režisérom bude Alex Proyas a projekt zafinancuje Summit Entertainment.
- Natočiť celý film trvalo tri mesiace, teda polovicu doby potrebnej na natočenie ďalšieho Proyasovho filmu Ja, robot (2004). Režisér tvrdí, že za efektívne a rýchle natáčanie vďačí hlavne používaniu digitálnych technológií.

 

Odkazy

www.csfd.cz/film/236435-proroctvi/

www.imdb.com/title/tt0448011/combined

www.fdb.cz/film/proroctvi-knowing/48532

www.kfilmu.net/film/proroctvi/