Prokletý ostrov / Shutter Island (2010/138/USA/Drama, Thriller, Mysteriózní) 88%
22.02.2018 20:22
JEDNOU VĚTOU
„Někdo tu schází.“
OBSAH
Detektiva Teddyho Danielse (Di Caprio) a jeho kolegu Chucka Auleho (Mark Ruffalo) přivedlo na prokletý ostrov Shutter pátrání po šílené vražedkyni jménem Rachel Solando (Emily Mortimer), která zmizela ze své cely ve vězeňské psychiatrické léčebně Ashecliffe a kdesi se úspěšně skrývá. Píše se rok 1954 a Amerika se dosud nevzpamatovala z následků Druhé světové války a navíc přežívá v permanentní paranoii domnělého i skutečného komunistického ohrožení. Daniels je učebnicovou obětí téhle doby. Válečný veterán stále vzpomíná na prožité hrůzy a navíc se musí vyrovnat se smrtí manželky. Až by se dalo sarkasticky říct, že v rámci vyšetřování dorazil na správné místo. Jenže na tomhle ostrově něco smrdí a zkušený detektiv to instinktivně vycítí. Například je přesvědčený o tom, že léčebné metody, které zdejší lékaři vedení doktorem Johnem Cawleym (Ben Kingsley) aplikují na pacienty, nejsou zcela v souladu s Hippokratovou přísahou. Druhou stranou mince je ale otázka detektivovy příčetnosti, jež je vlivem traumatických prožitků z minulosti a poměrně děsivé a skličující přítomnosti vystavována čím dál větším otřesům.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Filmařsky bezvýhradné. Hitchcock v hrobě určitě nevertiguje! Dá se tomu vytknout jen pointa tak průhledná, že nepotřebujete ani "Šestý smysl" a hlavně nešťastná volba hlavního představitele! Rocco Siffredi sice od "Železné masky" (Ano, to je ten film, kde tak brilantně ztvárnil rozdíl mezi hodným a zlým dvojčetem tím, že se škaredě zamračil) ušel kus cesty, ale pořád mu spíš, babyfaceovi, sedí role tonoucích milovníků! Škoda že na Ostrově šutrů nebyli emo upíři. To už by tam rovnou mohl hrát PATYZÓN, či nějaký jiný "talentovaný" pornoherec. (verbal) 4*
Měl jsem tušit, že si pro mě duo DiCaprio a Scorsese připraví něco naprosto nadpozemského. A to jsem se na ten film chystal docela dlouhou dobu. Jenže jakmile začaly první minuty, okamžitě jsem si řekl, že to bude nářez. A od půlky filmu, kdy se to skutečně rozjelo, jsem měl držku otevřenou dokořán a čekal jsem na závěrečný hvizd, kde nám tvůrci vysvětlí jak to vlastně všecko bylo. Tohle čekání se nakonec zvrhlo na neskutečně těžký dvě hodiny čekání, kde režisér ukázal, jaký je skutečný borec a atmosféru nahustil na naprosto nejvyšší možnou stupnici. Na konci DiCaprio pak dorazil se scénou, na kterou u něj do konce života nezapomenu a budu si jí v hlavě promítat napořád. On opravdu dokázal, že je abnormální herec. Já teda vím, že to ukázal už v prvním filmu, co natočil. Jenže já ho měl zažitýho jako nějakýho floutka, co se ovívá větrem na loďi snů, nebo se snaží zfetovat na thajských pláží a nikdy by mě nenapadlo, že bych po pár letech mohl tvrdit, jak Leonardo DiCaprio je pan herec. A on skutečně je. Momentálně je to pro mě nejlepší herec současnosti. I když za to může i fakt, že se objevuje v kvalitních filmech. Vždyť jak by to vypadalo, kdyby knižní předlohu točil někdo jiný, než právě Martin Scorsese...Vždyť já si i myslím, že samotná knižní předloha musela být nesmírně náročná na zfilmování, protože kolik myšlenek se ve filmu objeví, tolik já nenajdu ani za sto let v kelímku od limonády. A závěrečný hvizd nastolí tisíc otázek, kdy teda jedna by měla být správná, a každý na to bude mít stejně svůj názor. Já se ale spokojím s tím svým, a to tím, že tenhle film je darda, která mě po dlouhé době donutila o filmu přemýšlet. (Malarkey) 5*
Přestože jsem pointu prokoukl po cca půl hodině, přestože si myslím, že Martin Scorsese je pár filmů za svým vrcholem, přestože jsem byl skeptický k jeho novince a přestože mě ten film i během výroby a "problémům" s nasazením stále míjel obloukem, jsem ve výsledku naprosto spokojen. Geniální filmařina ve 137 minutách dokonalé vizuální, hudební i atmosférické dokonalosti pod taktovkou mistra svého řemesla. Detaily jako "vracející se dým" nebo působivé přechody mezi snem a realitou dává i feelingu krásných 50. let punc neopakovatelnosti. Kdyby od teď točil Martin všechny filmy takto stylizované, precizní a nabité, nezlobil bych se. (Djkoma) 5*
VELKÁ RECENZE
Martin Scorsese nepatří mezi režiséry, od kterých by nám stačily dobré filmy. Nemůžeme odejít z kina a říct si: "Jo, bylo to moc pěkný." Jeho snímek nás má strhnout, zaujmout. Nějaký čas bychom ho neměli dostat z hlavy. Takového máme Martyho v mysli - jeho vrcholy jako Taxikář, Poslední pokušení Krista nebo Zuřící býk. Poslední dobou se mu už ale tento pocit navozovat nedařilo. A pokud ano, ne v takové míře, jako tomu bylo dřív. I když osobně považuji Letce i Gangy New Yorku za velmi dobré kousky, je to už jiná liga než práce režiséra píšícího dějiny filmu. To samé Departed. V tuto chvíli přichází Shutter Island. Snímek jiný než většina jeho filmografie. Přestože je velmi dobrý, platí, že už to není, co to bývalo.
To jsou ale značně nepatřičné myšlenky. Filmaři jako Scorsese už to zkrátka nemají jednoduché. I jejich výbornému filmu hrozí odmítnutí. Nejspíš i proto se ohlasy na Shutter Island různí od opětovného opěvování, až po (bohužel) většinové poplácání Martyho po zádech se slovy: "Pěkný, ale chtěl jsem víc." Shutter Island skutečně "není ono", pokud ho porovnáváme s režisérovými největšími kousky. Pokud ho naopak porovnáme s výtvory ostatních filmařů, které jsme v poslední době měli šanci vidět, nemá se rozhodně zač stydět. Je to atmosférou nabité dílo, které vyděsí, zaujme a člověka si získá.
Sledujeme příběh US Marshalla Teddyho Danielse, když přijíždí na tajuplnou psychiatrickou léčebnu na Shutter Islandu vyšetřit zmizení šílené vražedkyně. Aby to ale neměl tak jednoduché, sám trpí ztrátou ženy, kterou upálil jiný pacient léčebny. Brzy zjišťujeme, že sám to v hlavě nemá úplně v pořádku a čím víc se ponořuje do tajů klaustrofobického ústavu, tím víc je hrdina messed up.
Všichni jsou podezřelí - co se stane dál... neodhadnutelné. A všemu kraluje velmi chytrý zvrat, jenž naruby obrátí 90% toho, co jsme považovali za důležité, na co jsme během vypravování dávali pozor. Zvrat hodný srovnání s Šestým smyslem nebo Mementem. I díky němu jsem se hned po skončení těšil, až si film pustím znovu a budu moct vnímat všechny více či méně nápadné stopy, které k němu vedly. I když je tento zvrat poměrně kontroverzní a rozhodně je to velké pokoušení naší trpělivosti, mně samotnému se tato myšlenka velmi líbila už jen proto, že přidala Islandu zcela nový rozměr.
Scorsese ale celý děj nevystavěl jen na jeho rozuzlení, i když až po jeho odhalení to zapadne dohromady. Je možné, že kdo ho bude znát předem, snímek si užije ještě víc. Mnohem zásadnější je pro Ostrov jeho hutná atmosféra. Jsme na tom úplně stejně jako hlavní hrdina. Polovině věci nerozumíme. Nevíme, co je realita a co iluze. Vše je jen velké neznámo. Až hororové vyznění (místy připomínající Mys hrůzy) bez jediného odlehčení není huštěno, jak je tomu ve filmech běžné, směrem ke konci, ale pomalu odkapává v rovnoměrných dávkách už od samého začátku, čímž naplňuje nádobu našeho zájmu až po okraj. Jak děj postupuje, jsme čím dál nervóznější, neklidnější a zmatenější. Stejně jako náš hrdina.
Scorsese skutečně mistrovsky využil možností "pokleslého" žánru maximálně. Jeho záměr složit poctu mysteriózním detektivkám padesátých let funguje v tomto ohledu skvěle. Stejně jako všechny ostatní aspekty. Marty opět výtečně využívá hereckého osazenstva v čele s už dávno ne sladkým Leem DiCapriem. Moc dobře ví, proč s ním natáčí už čtvrtý film - Leo hrát umí a jeho pološílený detektiv je zahraný nejlépe, jak snad mohl, a DiCapriovi se vážně podařilo mě přesvědčit, že nikdo jiný by tuto roli ztvárnit nemohl. Krom Leonarda ale fungují i všichni ostatní. Není nikdo, kdo by tu hrál jinak než skvěle. Opět se jednou daří vtáhnout člověka do děje a naprosto mu vnutit svůj svět. A k tomu jsou špičkoví herci jistě potřeba - tady jich je víc než dost.
Aby to ale nebyla jen óda na velkého režiséra a jeho další majstrštyk, Shutter Island má své mušky. Nevadí mi ani tolik zmiňovaná lineárnost - Scorseseho filmy byly do jisté míry lineární vždy. Tady onu jednotvárnost navíc boří finální twist. Děj se ale chvílemi zdá maličko zdlouhavý. Ne že by to vadilo nějak zásadně, rozhodně bych nemohl jmenovat část filmu, která by potřebovala zkrátit, ale z celku jsem měl dojem, že byl o něco delší, než je nezbytně nutné. A to mě prosím Letec nenudil jedinou vteřinu! Trochu mi možná vadilo, a jistě se tomu někdo, kdo film viděl, může divit, že Scorsese se svým zvratem bál dát divákovi facku. Je ostatně už tak dost za vlasy přitažený, tak nechápu, proč to nepodtrhl víc. Asi se bál, aby nebyl za nějakého "šarlatána", co chce primárně šokovat, ale mě pozvolné a opatrné sdělení pointy docela mrzelo.
Jinak si ale na Shutter Island nemůžu stěžovat. Něco takového tu už dlouho chybělo, a přestože Martyho tužka, kterou se zapisoval do učebnic filmu, je už zřejmě dávno vypsaná, stále si dokáže získat (určitě nejen) můj divácký zájem. Když k tomu všemu přidáme jeho typicky jedinečnou vizuální stránku, které se nedokážu nabažit nikdy, a tajuplnou, i když samostatně nevýraznou hudbu, máme tu na závěr hlavní myšlenku, kterou jsem si z filmu odnesl: "Jo, bylo to moc pěkný." Někdy i to může ke spokojenosti stačit.
O FILMU
Můžeme se těšit na další film oscarového režiséra Martina Scorseseho, který podle bestselleru Dennise Lehaneho natočil psychologický thriller Prokletý ostrov. Příběh plný znepokojujícího napětí odkrývá tajemství odřízlého ostrova, kde je umístěna léčebna pro psychicky narušené zločince.
Píše se rok 1954, svět se nachází uprostřed studené války a policejní maršál Teddy Daniels a jeho nový parťák Chuck Aule jsou pověřeni, aby na odlehlém ostrově vyšetřili záhadné zmizení několikanásobné, zkušené vražedkyně, které se podařilo utéct z téměř hermeticky uzavřené léčebny. Vyšetřovatelé se tak nedobrovolně dostanou na zapomenutý ostrov, kde obklopeni podezřívanými psychiatry a jejich nebezpečnými, psychopatickými pacienty, začínají tušit, že ne vše je zde takové, jak se na první pohled zdá.
K ostrovu se blíží ničivý hurikán, proto vyšetřování postupuje rychle. Se stupňující se bouřkou se násobí podezření a záhady, které jsou následovány dalšími, ještě horšími a nečekanějšími. Uzavřené zdi našeptávají zvěsti o temných kospiracích, represivních léčebných metodách, tajných strážích a dokonce přítomnosti nadpřirozeného, nepolapitelného důkazu. Teddy, pronásledovaný v temných chodbách děsivými skutky místních obyvatel a neznámými praktikami vynalézavých doktorů, si začíná uvědomovat, že čím dál se bude dostávat ve vyšetřování, tím víc bude konfrontován s vlastními, zničujícími obavami. A že se možná z ostrova nedostane živý.
Krátce po dopsání románu Tajemná řeka, podle kterého později Clint Eastwood natočil stejnojmenný, oscarový film, spisovatel Dennis Lehane zásadně změnil své směřování. Z prostředí šedivého, dělnického Bostonu se ponořil do stísněného, násilím nabitého psychologického zařízení zasazeného do 50. let minulého století ovlivněných paranoiou studené války a na křižovatku, kde hranice mezi zdravým rozumem a šílenstvím a pravdou a iluzí pomalu začínají nerozeznatelně splývat.
To byl Prokletý ostrov ve stylu hororu Edgara Allana Poea, který v sobě spojoval prvky gotické tajemnosti, fikce, konspiračního thrileru a nečekaných zvratů.
Děj knihy je postaven na záhadě nepochopitelného zmizení přísně střežené vražedkyně, ale komplikuje se v labyrintu děsivých zvratů a dotýká se dobových témat jako bylo post-trauma druhé světové války, agresivní psychiatrické léčební metody a ze všeho nejvíce mimořádná síla lidské psychiky, kterou přes veškeré vědecké a právnické snahy není možné dostat pod cizí kontrolu.
Kniha se okamžitě stala bestsellerem roku 2003. Stejně jako producentu Fisherovi i Martinovi Scorsesemu připomínal scénář němý německý film Kabinet doktora Caligariho. Scorsese hned při prvním čtení scénáře cítil, že to je film, který chce natočit. “To je typ filmu, na který se sám rád podívám. Některým filmovým žánrům se při práci záměrně vyhýbám a k některým se naopak rád vracím. Směsice thrillerových žánrů patří k nim. Na tomto příběhu je zajímavé, že se po celou dobu mění, stejně tak realita v něm, u které záleží, jak je kým vnímána. Až do závěrečné scény nevíte, jak to opravdu je.”
Režisér použil zajímavou metodu, jak inspirovat a motivovat svůj štáb, když pro ně připravil sérii nočních promítání filmů, které nějakým způsobem evokovaly chystaný Prokletý ostrov. Patřily mezi ně filmy noir Otty Premingera Laura nebo Pryč od minulosti Jacquese Tourneura, thriller Křížový výslech Edwarda Dmytryka, policejní drama Nicholase Raye On Dangerous Ground, psychologické drama Karla Maldena Time Limit či adaptace Kafkova díla od Orsona Wellese Proces, válečné dokumenty Johna Hustona San Pietro a Let There Be Light nebo hororové filmy Roberta Wise Strašení, Neviňátka od Jacka Claytona a několik filmů Vala Lewtona jako např. The Seventh Victim.
Zásadním materiálem byl kontroverzní dokument Fredericka Wisemana z roku 1967 Titicut Follies o situaci v izolovaných nemocnicích pro duševně horé v 50. a 60. letech před tím, než byly provedeny reformy, jež zlepšily podmínky a práva pacientů.
Ve středu děje Prokletého ostrova je roztříštěný zážitek životem těžce zkoušeného válečného veterána a policejního maršála Teddyho Danielse, který při vyšetřování na izolovaném ostrově stále víc nabývá dojmu, že ho někdo manipuluje, sleduje či mu dokonce podsouvá halucinogenní drogy, které ho posouvají na končící hranici zdravého rozumu.
Ve chvíli, kdy byl osloven režisér Scorsese, producenti doufali, že nabídku na hlavní roli přijme Leonardo DiCaprio. Jednak proto, že se na roli velmi dobře hodil, jednak kvůli jeho mimořádně úspěšné spolupráci se Scorsesem. Ten s jejich volbou plně souhlasil. “Po naší práci na Ganzích New Yorku, Letci a Skryté identitě, jsem si hned říkal, že by měl na tomto filmu pracovat. Věřil jsem, že se dokáže ponořit do psychologicky a citově náročných stavů, kterými Teddy prochází. Jestli jsem ho někdy před tím viděl hrát něco takového? Tímto způsobem nikdy. Jak stárne, jde hlouběji a hlouběji.”
DiCaprio byl po přečtení scénáře rozhodnutý okamžitě. “Zapůsobilo na mne mnoho věcí. Teddy přijíždí na ostrov, aby rozluštil záhadné zmizení, ale sám má vlastní tajemství. Je v mnohem komplikovanější situaci, než se na první pohled zdá. Příběh má strašně moc rovin, je to jako několikapatrový koláč.”
DiCaprio strávil velkou část příprav pochopením policejního výcviku v 50. letech, zkušeností válečných veteránů a psychiatrických metod v léčebných zařízeních dané periody. Největší část přípravy ale jako už tradičně představovaly dlouhé a důkladné rozhovory se Scorsesem.
Dalším stimulem byli pro DiCapria herečtí kolegové. “Obsazení je velmi silné, věříte, že lidé, které potkáváte na Prokletém ostrově, jsou skuteční a hmatatelní.” DiCaprio si především pochvaloval spolupráci s Markem Ruffalem, který hraje jeho policejního parťáka.
Plejádu herců doplňuje držitel Oscara Ben Kingsley, jenž skvěle ztvárnil doktora Cawleyho, bedlivě zkoumajícího každý krok Teddyho a Chucka. Kingsley je stejně jako doktor Cawley plný odhodlání a soustředění.
“Tento příběh je jako archeologické naleziště, kde odkrýváte další a další vrstvy,” říká Ben Kingsley. “Postava doktora Cawleyho se mi strašně líbí, protože v sobě ukrývá něco neuvěřitelného, co postupně vybublává na povrch.”
“Kromě toho, herecké obsazení je mimořádné. Martin Scorsese vzal herce jako malíř barvy a rozprostřel je na plátno tak, aby dosáhl mimořádného efektu. Leo je v “hamletovské” fázi svého života a tato role mu dává šanci ukázat jeho hloubku.” Roli Teddyho manželky Dolores přijala Michelle Williams. Dolores pohltila panická hrůza z války, nejistota, co bude dál a pocit, že je v neustálém ohrožení.”
Není to jediná žena, která Teddyho Danielse během jeho pobytu v léčebně pronásleduje. Tou druhou je hledaná vražedkyně Rachel Solandová. Rachel se ve filmu objevuje ve dvou inkarnacích, jednak v podání herečky Patricie Clarkson a jednak vycházející hvězdy Emily Mortimer. Ta přiznává, že pro ni bylo obtížné hrát blázna před tak skvělými herci, ti ji naopak jednohlasně chválí za výkon, který předvedla.
Další důležitou vedlejší postavou je obyvatel léčebny George Noyce, kterého ztvárnil Jackie Earle Haley. Hvězdné obsazení uzavírá velikán kinového plátna Max von Sydow, který zde ztvárnil doktora Naehringa, jednoho z nejnebezpečnějších a nejděsivějších postav léčebny. Naehringa, bývalého nacisty, ani nelze přesně označit za padoucha, on pouze naprosto věří v to, co dělá.”
Prokletý ostrov se odehrává v šokujícím světě psychiatrické instituce 50. let minulého století, krátce před tím, než přišly zásadní reformy upravující podmínky v těchto zařízeních.
Izolace pro šílence jsou známé od dob středověku. I před tím se objevovaly úvahy, jak s podobnými lidmi nakládat, jedním ze způsobů bylo posílání těchto vyvrhelů na lodích na širé moře.
Vzorem pro americké léčebny byly ty evropské ze 16. a 17. století. Jedním z nejděsivějších příkladů byla londýnská nemocnice Bethlehem Hospital (později známá jako Bedlam Hospital), kam měla veřejnost za nízké vstupné přístup, aby sledovala a provokovala šílené, řetezy uvězněné pacienty, kteří byli považováni za nástroje ďáblovy touhy.
Koncem 18. století se ve Francii objevily první pokusy změnit bezokená vězení ve světlá zařízení. Vyléčení několika pacientů dávalo naději, že tento typ je správným řešením. Přesto nadále pokračovalo používání nelidských praktik typu napínání na kola nebo násilné navracení ke zdravému rozumu.
Dalších 150 let zůstaly evropské léčebny místy opředenými strachem a odporem. První léčebna v USA byla otevřena koncem 18. století ve Virginii. Přesto většina mentálně nemocných byla umisťována do chudobinců a vězení. O 50 let později byly zákonem upraveny podmínky, za jakých mohli být tito nemocní hospitalizováni, jejich péče ale u nadále zůstala na tristní úrovni.
V roce 1859 bylo v New Yorku otevřena první léčebna pro duševně narušené zločince. Po první světové válce, která s sebou přinesla poválečná traumata, se počet takovýchto zařízení zvýšil. Nicméně samotná péče zůstala na šokující úrovní. Například doktor Henry A. Cotton, který vedl zmiňovanou newyorskou léčebnu ve 20. letech 20. století, provedl sérii operací, při kterých byly pacientům odstraněny zuby, mandle, vnitřnosti a pohlavní orgány ve víře, že jsou původcem infekcí způsobujících šílenost.
Ve 30. letech provedl portugalský lékař d. Egas Moniz sérii úspěšných operací, odborně nazývaných lobotomie, při kterých byly utišeny projevy schizofrenie a dalších poruch. Za své výzkumy získal Nobelovu cenu.
Postupně se vyvíjely léky potlačující mentální choroby, tj. antidepresiva a antipsychotika. Po druhé světové válce nastalo období psychiatrického experimentování, které naštěstí skončilo v 60. letech, kdy díky moderním reformám bylo mnoho nevyhovujících zařízení uzavřeno.
Aby bylo prostředí psychiatrické léčebny na Zapomenutém ostorvě co nejvíce autentické, najal Scorsese specializovaného konzultanta, Dr. Jamese Gilligana, který řídil jednu z psychiatrických léčeben v 70. letech. Režisér požadoval, aby ačkoliv je filmový příběh fiktivní, tak prostředí, kde se odehrává, bylo plně realistické, ukazující spor, který mezi sebou vedli příznivci moderních, humánějších praktik se zastánci starých metod.
Okamžitě po svém příjezdu na ostrov jsou maršálové Teddy Daniels a Chuck Aule uvrženi do tísnivé gotické atmosféry, která nastavuje zrcadla teroru a úzkosti, jež pociťují uvnitř sebe. S příšerným počasím, hučícími větry a nepřestávajícím deštěm, které tlačí na rychlost jejich vyšetřování, jsou uvnitř zařízení konfrontováni s ohromnými cihlovými budovami, nekonečnými chodbami, klaustrofobickými celami a všudypřítomnou vodou.
Aby vytvořil jedinečný, působivý svět, oslovil režisér čtveřici dlouholetých spolupracovníků zahrnující kameramana Roberta, filmového architekta Dante Ferrettiho, kostýmní návrhářku Sandy Powell a střihačku Thelmu Schoonmaker. Jejich úkolem bylo navodit celou škálu nálad a pocitů, od záhady a nejistoty po vztek a fyzickou i psychickou paniku. “Potřebovali jsme vytvořit místo, kde bude v každém okamžiku viditelný vnitřní zmatek hlavních postav, které nedokážou rozklíčovat, co se kolem nich děje, kdo má v rukou moc a kdo je ovládaný,” říká režisér Scorsese.
Místem pro natáčení se stal ostrov Peddocks u Východního pobřeží, necelých 150 km od Bostonu. Stejně důležité bylo nalezení skuteční nemocnice, která by představovala bezútěšné zařízení Ashecliffe Hospital. Při hledání se filmaři, že tento typ zařízení byl ovlivněn ideou dr. Thomase Story Kirkbrid, žijícím v 19. století na Východním pobřeží, který chtěk vytvořil síť léčeb, připomínajících kláštery, kde by bylo pro pacienty vytvořen klidný, důstojný svět. Bohužel tento osvětový nápad nebyl ve valné většině naplněn, mnoho zařízení trpělo nedostatkem peněz a přeplněností kapacit.
Jeden z takovýchto klášterů nalezli filmaři ve městě Medfield, stát Massachusetts. Jedná se o zařízení uzavřené v 60. letech, kterí nikdy před ani potom nebylo modernizováno.
Kostýmy vytvořila dvojnásobná držitelka Oscara Sandy Powell. Děj se odehrává ve 4 dnech, takže nebylo mnoho příležitostí, jak měnit oblečení postav. Zásadně ale bylo ovlivňováno nehostinným počasím, které na ostrově řádí. Díky tomu byl například oblek Teddyho vypracován ve 44 provedeních. Policejní maršál totiž zažije různá dobrodružství, ocitne se v moři, kráčí po útesech nebo spí v jeskyni. Díky tomu prochází různými fázemi špinavosti.
Důležitou součástí vystižení atmosféry na ostrově je hudba, o kterou se postaral Robbie Robertson. Spolu se Scorsesem vybrali díla několika skladatelů 20. století jako Krzysztof Penderecki, Max Richter, Ingram Marshall, Marcel Duchamp, Morton Feldman, Giacinto Scelsi, Nam June Paik, John Adams, Brian Eno nebo Robert Erickson a doplnili je populárními písničkami začátku 50. let, jako byly ‘Cry’ od Johnny Raye, ‘Wheel of Fortune’ od Kay Starra a ‘Tomorrow Night’ Lonnie Johnsona.
Počasí je pro většinu gotických thrilerů ústředním prvkem, ale v případě Zapomenutého ostrova se stal dalším nepředvídatelnou a nebezpečnou postavou. O to, aby bylo počasí přesně takové, jaké bylo potřeba, se postaral odborník na speciální efekty R. Bruce Steinheimer, který dříve pracoval na Ganzích New Yorku a Letci. Za pomoci ohromných nádrží a jeřábů vytvořil neustávající déšť.
Leonardo DiCaprio vzpomíná: “Když nad vámi nebyl jeřáb, který vám lil vodu nad hlavu, tak u vás stáli chlapi s požárními stříkačkami nebo ohromný větrák, který vám foukal vítr přímo do obličeje. Výsledkem ale bylo, že to počasí ma nás opravdu působilo. O to jsme měli intenzivnější pocit, že jsou naše postavy uvězněny na ostrově, odkud defacto není úniku.”
DABING
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Teddy Daniels), Martin Stránský - Mark Ruffalo (Chuck Aule), Jiří Čapka - Ben Kingsley (Dr. John Cawley), Jan Pohan - Max von Sydow (Dr. Jeremiah Naehring), René Slováčková - Michelle Williams (Dolores Chanalová), Andrea Elsnerová - Emily Mortimer (Rachel Solandová), Dana Syslová - Patricia Clarkson (Rachel Solandová 2), Zdeněk Mahdal - Jackie Earle Haley (George Noyce), Pavel Soukup - Ted Levine (dozorce + titulky), Martin Kot - Christopher Denham (Peter Breene), Libor Terš - Elias Koteas (Andrew Laeddis), Eliška Lančiová - Ruby Jerins (holčička), Martin Zahálka - John Carroll Lynch (zástupce správce McPherson), Radana Herrmannová - Robin Bartlett (Bridget Kearnsová), Irena Hrubá - Nellie Sciutto (sestra Marinová), Bohuslav Kalva - Curtiss Cook (Trey Washington), Bohdan Tůma a další
Překlad: Václav Valtr
Zvuk: Jiří Götz
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2010
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.2.2010 Bontonfilm
Premiéra USA: 19.2.2010 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 28.06.2010 Magicbox (DVD)
Poprvé na DVD: 28.6.2010 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 28.6.2010 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 9 699 622
Tržby celkem - $ 294 804 195
Návštěvnost v ČR - 86 518
Náklady (Rozpočet) - $ 80 000 000
„Někdo tu schází.“
OBSAH
Detektiva Teddyho Danielse (Di Caprio) a jeho kolegu Chucka Auleho (Mark Ruffalo) přivedlo na prokletý ostrov Shutter pátrání po šílené vražedkyni jménem Rachel Solando (Emily Mortimer), která zmizela ze své cely ve vězeňské psychiatrické léčebně Ashecliffe a kdesi se úspěšně skrývá. Píše se rok 1954 a Amerika se dosud nevzpamatovala z následků Druhé světové války a navíc přežívá v permanentní paranoii domnělého i skutečného komunistického ohrožení. Daniels je učebnicovou obětí téhle doby. Válečný veterán stále vzpomíná na prožité hrůzy a navíc se musí vyrovnat se smrtí manželky. Až by se dalo sarkasticky říct, že v rámci vyšetřování dorazil na správné místo. Jenže na tomhle ostrově něco smrdí a zkušený detektiv to instinktivně vycítí. Například je přesvědčený o tom, že léčebné metody, které zdejší lékaři vedení doktorem Johnem Cawleym (Ben Kingsley) aplikují na pacienty, nejsou zcela v souladu s Hippokratovou přísahou. Druhou stranou mince je ale otázka detektivovy příčetnosti, jež je vlivem traumatických prožitků z minulosti a poměrně děsivé a skličující přítomnosti vystavována čím dál větším otřesům.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Filmařsky bezvýhradné. Hitchcock v hrobě určitě nevertiguje! Dá se tomu vytknout jen pointa tak průhledná, že nepotřebujete ani "Šestý smysl" a hlavně nešťastná volba hlavního představitele! Rocco Siffredi sice od "Železné masky" (Ano, to je ten film, kde tak brilantně ztvárnil rozdíl mezi hodným a zlým dvojčetem tím, že se škaredě zamračil) ušel kus cesty, ale pořád mu spíš, babyfaceovi, sedí role tonoucích milovníků! Škoda že na Ostrově šutrů nebyli emo upíři. To už by tam rovnou mohl hrát PATYZÓN, či nějaký jiný "talentovaný" pornoherec. (verbal) 4*
Měl jsem tušit, že si pro mě duo DiCaprio a Scorsese připraví něco naprosto nadpozemského. A to jsem se na ten film chystal docela dlouhou dobu. Jenže jakmile začaly první minuty, okamžitě jsem si řekl, že to bude nářez. A od půlky filmu, kdy se to skutečně rozjelo, jsem měl držku otevřenou dokořán a čekal jsem na závěrečný hvizd, kde nám tvůrci vysvětlí jak to vlastně všecko bylo. Tohle čekání se nakonec zvrhlo na neskutečně těžký dvě hodiny čekání, kde režisér ukázal, jaký je skutečný borec a atmosféru nahustil na naprosto nejvyšší možnou stupnici. Na konci DiCaprio pak dorazil se scénou, na kterou u něj do konce života nezapomenu a budu si jí v hlavě promítat napořád. On opravdu dokázal, že je abnormální herec. Já teda vím, že to ukázal už v prvním filmu, co natočil. Jenže já ho měl zažitýho jako nějakýho floutka, co se ovívá větrem na loďi snů, nebo se snaží zfetovat na thajských pláží a nikdy by mě nenapadlo, že bych po pár letech mohl tvrdit, jak Leonardo DiCaprio je pan herec. A on skutečně je. Momentálně je to pro mě nejlepší herec současnosti. I když za to může i fakt, že se objevuje v kvalitních filmech. Vždyť jak by to vypadalo, kdyby knižní předlohu točil někdo jiný, než právě Martin Scorsese...Vždyť já si i myslím, že samotná knižní předloha musela být nesmírně náročná na zfilmování, protože kolik myšlenek se ve filmu objeví, tolik já nenajdu ani za sto let v kelímku od limonády. A závěrečný hvizd nastolí tisíc otázek, kdy teda jedna by měla být správná, a každý na to bude mít stejně svůj názor. Já se ale spokojím s tím svým, a to tím, že tenhle film je darda, která mě po dlouhé době donutila o filmu přemýšlet. (Malarkey) 5*
Přestože jsem pointu prokoukl po cca půl hodině, přestože si myslím, že Martin Scorsese je pár filmů za svým vrcholem, přestože jsem byl skeptický k jeho novince a přestože mě ten film i během výroby a "problémům" s nasazením stále míjel obloukem, jsem ve výsledku naprosto spokojen. Geniální filmařina ve 137 minutách dokonalé vizuální, hudební i atmosférické dokonalosti pod taktovkou mistra svého řemesla. Detaily jako "vracející se dým" nebo působivé přechody mezi snem a realitou dává i feelingu krásných 50. let punc neopakovatelnosti. Kdyby od teď točil Martin všechny filmy takto stylizované, precizní a nabité, nezlobil bych se. (Djkoma) 5*
VELKÁ RECENZE
Martin Scorsese nepatří mezi režiséry, od kterých by nám stačily dobré filmy. Nemůžeme odejít z kina a říct si: "Jo, bylo to moc pěkný." Jeho snímek nás má strhnout, zaujmout. Nějaký čas bychom ho neměli dostat z hlavy. Takového máme Martyho v mysli - jeho vrcholy jako Taxikář, Poslední pokušení Krista nebo Zuřící býk. Poslední dobou se mu už ale tento pocit navozovat nedařilo. A pokud ano, ne v takové míře, jako tomu bylo dřív. I když osobně považuji Letce i Gangy New Yorku za velmi dobré kousky, je to už jiná liga než práce režiséra píšícího dějiny filmu. To samé Departed. V tuto chvíli přichází Shutter Island. Snímek jiný než většina jeho filmografie. Přestože je velmi dobrý, platí, že už to není, co to bývalo.
To jsou ale značně nepatřičné myšlenky. Filmaři jako Scorsese už to zkrátka nemají jednoduché. I jejich výbornému filmu hrozí odmítnutí. Nejspíš i proto se ohlasy na Shutter Island různí od opětovného opěvování, až po (bohužel) většinové poplácání Martyho po zádech se slovy: "Pěkný, ale chtěl jsem víc." Shutter Island skutečně "není ono", pokud ho porovnáváme s režisérovými největšími kousky. Pokud ho naopak porovnáme s výtvory ostatních filmařů, které jsme v poslední době měli šanci vidět, nemá se rozhodně zač stydět. Je to atmosférou nabité dílo, které vyděsí, zaujme a člověka si získá.
Sledujeme příběh US Marshalla Teddyho Danielse, když přijíždí na tajuplnou psychiatrickou léčebnu na Shutter Islandu vyšetřit zmizení šílené vražedkyně. Aby to ale neměl tak jednoduché, sám trpí ztrátou ženy, kterou upálil jiný pacient léčebny. Brzy zjišťujeme, že sám to v hlavě nemá úplně v pořádku a čím víc se ponořuje do tajů klaustrofobického ústavu, tím víc je hrdina messed up.
Všichni jsou podezřelí - co se stane dál... neodhadnutelné. A všemu kraluje velmi chytrý zvrat, jenž naruby obrátí 90% toho, co jsme považovali za důležité, na co jsme během vypravování dávali pozor. Zvrat hodný srovnání s Šestým smyslem nebo Mementem. I díky němu jsem se hned po skončení těšil, až si film pustím znovu a budu moct vnímat všechny více či méně nápadné stopy, které k němu vedly. I když je tento zvrat poměrně kontroverzní a rozhodně je to velké pokoušení naší trpělivosti, mně samotnému se tato myšlenka velmi líbila už jen proto, že přidala Islandu zcela nový rozměr.
Scorsese ale celý děj nevystavěl jen na jeho rozuzlení, i když až po jeho odhalení to zapadne dohromady. Je možné, že kdo ho bude znát předem, snímek si užije ještě víc. Mnohem zásadnější je pro Ostrov jeho hutná atmosféra. Jsme na tom úplně stejně jako hlavní hrdina. Polovině věci nerozumíme. Nevíme, co je realita a co iluze. Vše je jen velké neznámo. Až hororové vyznění (místy připomínající Mys hrůzy) bez jediného odlehčení není huštěno, jak je tomu ve filmech běžné, směrem ke konci, ale pomalu odkapává v rovnoměrných dávkách už od samého začátku, čímž naplňuje nádobu našeho zájmu až po okraj. Jak děj postupuje, jsme čím dál nervóznější, neklidnější a zmatenější. Stejně jako náš hrdina.
Scorsese skutečně mistrovsky využil možností "pokleslého" žánru maximálně. Jeho záměr složit poctu mysteriózním detektivkám padesátých let funguje v tomto ohledu skvěle. Stejně jako všechny ostatní aspekty. Marty opět výtečně využívá hereckého osazenstva v čele s už dávno ne sladkým Leem DiCapriem. Moc dobře ví, proč s ním natáčí už čtvrtý film - Leo hrát umí a jeho pološílený detektiv je zahraný nejlépe, jak snad mohl, a DiCapriovi se vážně podařilo mě přesvědčit, že nikdo jiný by tuto roli ztvárnit nemohl. Krom Leonarda ale fungují i všichni ostatní. Není nikdo, kdo by tu hrál jinak než skvěle. Opět se jednou daří vtáhnout člověka do děje a naprosto mu vnutit svůj svět. A k tomu jsou špičkoví herci jistě potřeba - tady jich je víc než dost.
Aby to ale nebyla jen óda na velkého režiséra a jeho další majstrštyk, Shutter Island má své mušky. Nevadí mi ani tolik zmiňovaná lineárnost - Scorseseho filmy byly do jisté míry lineární vždy. Tady onu jednotvárnost navíc boří finální twist. Děj se ale chvílemi zdá maličko zdlouhavý. Ne že by to vadilo nějak zásadně, rozhodně bych nemohl jmenovat část filmu, která by potřebovala zkrátit, ale z celku jsem měl dojem, že byl o něco delší, než je nezbytně nutné. A to mě prosím Letec nenudil jedinou vteřinu! Trochu mi možná vadilo, a jistě se tomu někdo, kdo film viděl, může divit, že Scorsese se svým zvratem bál dát divákovi facku. Je ostatně už tak dost za vlasy přitažený, tak nechápu, proč to nepodtrhl víc. Asi se bál, aby nebyl za nějakého "šarlatána", co chce primárně šokovat, ale mě pozvolné a opatrné sdělení pointy docela mrzelo.
Jinak si ale na Shutter Island nemůžu stěžovat. Něco takového tu už dlouho chybělo, a přestože Martyho tužka, kterou se zapisoval do učebnic filmu, je už zřejmě dávno vypsaná, stále si dokáže získat (určitě nejen) můj divácký zájem. Když k tomu všemu přidáme jeho typicky jedinečnou vizuální stránku, které se nedokážu nabažit nikdy, a tajuplnou, i když samostatně nevýraznou hudbu, máme tu na závěr hlavní myšlenku, kterou jsem si z filmu odnesl: "Jo, bylo to moc pěkný." Někdy i to může ke spokojenosti stačit.
O FILMU
Můžeme se těšit na další film oscarového režiséra Martina Scorseseho, který podle bestselleru Dennise Lehaneho natočil psychologický thriller Prokletý ostrov. Příběh plný znepokojujícího napětí odkrývá tajemství odřízlého ostrova, kde je umístěna léčebna pro psychicky narušené zločince.
Píše se rok 1954, svět se nachází uprostřed studené války a policejní maršál Teddy Daniels a jeho nový parťák Chuck Aule jsou pověřeni, aby na odlehlém ostrově vyšetřili záhadné zmizení několikanásobné, zkušené vražedkyně, které se podařilo utéct z téměř hermeticky uzavřené léčebny. Vyšetřovatelé se tak nedobrovolně dostanou na zapomenutý ostrov, kde obklopeni podezřívanými psychiatry a jejich nebezpečnými, psychopatickými pacienty, začínají tušit, že ne vše je zde takové, jak se na první pohled zdá.
K ostrovu se blíží ničivý hurikán, proto vyšetřování postupuje rychle. Se stupňující se bouřkou se násobí podezření a záhady, které jsou následovány dalšími, ještě horšími a nečekanějšími. Uzavřené zdi našeptávají zvěsti o temných kospiracích, represivních léčebných metodách, tajných strážích a dokonce přítomnosti nadpřirozeného, nepolapitelného důkazu. Teddy, pronásledovaný v temných chodbách děsivými skutky místních obyvatel a neznámými praktikami vynalézavých doktorů, si začíná uvědomovat, že čím dál se bude dostávat ve vyšetřování, tím víc bude konfrontován s vlastními, zničujícími obavami. A že se možná z ostrova nedostane živý.
Krátce po dopsání románu Tajemná řeka, podle kterého později Clint Eastwood natočil stejnojmenný, oscarový film, spisovatel Dennis Lehane zásadně změnil své směřování. Z prostředí šedivého, dělnického Bostonu se ponořil do stísněného, násilím nabitého psychologického zařízení zasazeného do 50. let minulého století ovlivněných paranoiou studené války a na křižovatku, kde hranice mezi zdravým rozumem a šílenstvím a pravdou a iluzí pomalu začínají nerozeznatelně splývat.
To byl Prokletý ostrov ve stylu hororu Edgara Allana Poea, který v sobě spojoval prvky gotické tajemnosti, fikce, konspiračního thrileru a nečekaných zvratů.
Děj knihy je postaven na záhadě nepochopitelného zmizení přísně střežené vražedkyně, ale komplikuje se v labyrintu děsivých zvratů a dotýká se dobových témat jako bylo post-trauma druhé světové války, agresivní psychiatrické léčební metody a ze všeho nejvíce mimořádná síla lidské psychiky, kterou přes veškeré vědecké a právnické snahy není možné dostat pod cizí kontrolu.
Kniha se okamžitě stala bestsellerem roku 2003. Stejně jako producentu Fisherovi i Martinovi Scorsesemu připomínal scénář němý německý film Kabinet doktora Caligariho. Scorsese hned při prvním čtení scénáře cítil, že to je film, který chce natočit. “To je typ filmu, na který se sám rád podívám. Některým filmovým žánrům se při práci záměrně vyhýbám a k některým se naopak rád vracím. Směsice thrillerových žánrů patří k nim. Na tomto příběhu je zajímavé, že se po celou dobu mění, stejně tak realita v něm, u které záleží, jak je kým vnímána. Až do závěrečné scény nevíte, jak to opravdu je.”
Režisér použil zajímavou metodu, jak inspirovat a motivovat svůj štáb, když pro ně připravil sérii nočních promítání filmů, které nějakým způsobem evokovaly chystaný Prokletý ostrov. Patřily mezi ně filmy noir Otty Premingera Laura nebo Pryč od minulosti Jacquese Tourneura, thriller Křížový výslech Edwarda Dmytryka, policejní drama Nicholase Raye On Dangerous Ground, psychologické drama Karla Maldena Time Limit či adaptace Kafkova díla od Orsona Wellese Proces, válečné dokumenty Johna Hustona San Pietro a Let There Be Light nebo hororové filmy Roberta Wise Strašení, Neviňátka od Jacka Claytona a několik filmů Vala Lewtona jako např. The Seventh Victim.
Zásadním materiálem byl kontroverzní dokument Fredericka Wisemana z roku 1967 Titicut Follies o situaci v izolovaných nemocnicích pro duševně horé v 50. a 60. letech před tím, než byly provedeny reformy, jež zlepšily podmínky a práva pacientů.
Ve středu děje Prokletého ostrova je roztříštěný zážitek životem těžce zkoušeného válečného veterána a policejního maršála Teddyho Danielse, který při vyšetřování na izolovaném ostrově stále víc nabývá dojmu, že ho někdo manipuluje, sleduje či mu dokonce podsouvá halucinogenní drogy, které ho posouvají na končící hranici zdravého rozumu.
Ve chvíli, kdy byl osloven režisér Scorsese, producenti doufali, že nabídku na hlavní roli přijme Leonardo DiCaprio. Jednak proto, že se na roli velmi dobře hodil, jednak kvůli jeho mimořádně úspěšné spolupráci se Scorsesem. Ten s jejich volbou plně souhlasil. “Po naší práci na Ganzích New Yorku, Letci a Skryté identitě, jsem si hned říkal, že by měl na tomto filmu pracovat. Věřil jsem, že se dokáže ponořit do psychologicky a citově náročných stavů, kterými Teddy prochází. Jestli jsem ho někdy před tím viděl hrát něco takového? Tímto způsobem nikdy. Jak stárne, jde hlouběji a hlouběji.”
DiCaprio byl po přečtení scénáře rozhodnutý okamžitě. “Zapůsobilo na mne mnoho věcí. Teddy přijíždí na ostrov, aby rozluštil záhadné zmizení, ale sám má vlastní tajemství. Je v mnohem komplikovanější situaci, než se na první pohled zdá. Příběh má strašně moc rovin, je to jako několikapatrový koláč.”
DiCaprio strávil velkou část příprav pochopením policejního výcviku v 50. letech, zkušeností válečných veteránů a psychiatrických metod v léčebných zařízeních dané periody. Největší část přípravy ale jako už tradičně představovaly dlouhé a důkladné rozhovory se Scorsesem.
Dalším stimulem byli pro DiCapria herečtí kolegové. “Obsazení je velmi silné, věříte, že lidé, které potkáváte na Prokletém ostrově, jsou skuteční a hmatatelní.” DiCaprio si především pochvaloval spolupráci s Markem Ruffalem, který hraje jeho policejního parťáka.
Plejádu herců doplňuje držitel Oscara Ben Kingsley, jenž skvěle ztvárnil doktora Cawleyho, bedlivě zkoumajícího každý krok Teddyho a Chucka. Kingsley je stejně jako doktor Cawley plný odhodlání a soustředění.
“Tento příběh je jako archeologické naleziště, kde odkrýváte další a další vrstvy,” říká Ben Kingsley. “Postava doktora Cawleyho se mi strašně líbí, protože v sobě ukrývá něco neuvěřitelného, co postupně vybublává na povrch.”
“Kromě toho, herecké obsazení je mimořádné. Martin Scorsese vzal herce jako malíř barvy a rozprostřel je na plátno tak, aby dosáhl mimořádného efektu. Leo je v “hamletovské” fázi svého života a tato role mu dává šanci ukázat jeho hloubku.” Roli Teddyho manželky Dolores přijala Michelle Williams. Dolores pohltila panická hrůza z války, nejistota, co bude dál a pocit, že je v neustálém ohrožení.”
Není to jediná žena, která Teddyho Danielse během jeho pobytu v léčebně pronásleduje. Tou druhou je hledaná vražedkyně Rachel Solandová. Rachel se ve filmu objevuje ve dvou inkarnacích, jednak v podání herečky Patricie Clarkson a jednak vycházející hvězdy Emily Mortimer. Ta přiznává, že pro ni bylo obtížné hrát blázna před tak skvělými herci, ti ji naopak jednohlasně chválí za výkon, který předvedla.
Další důležitou vedlejší postavou je obyvatel léčebny George Noyce, kterého ztvárnil Jackie Earle Haley. Hvězdné obsazení uzavírá velikán kinového plátna Max von Sydow, který zde ztvárnil doktora Naehringa, jednoho z nejnebezpečnějších a nejděsivějších postav léčebny. Naehringa, bývalého nacisty, ani nelze přesně označit za padoucha, on pouze naprosto věří v to, co dělá.”
Prokletý ostrov se odehrává v šokujícím světě psychiatrické instituce 50. let minulého století, krátce před tím, než přišly zásadní reformy upravující podmínky v těchto zařízeních.
Izolace pro šílence jsou známé od dob středověku. I před tím se objevovaly úvahy, jak s podobnými lidmi nakládat, jedním ze způsobů bylo posílání těchto vyvrhelů na lodích na širé moře.
Vzorem pro americké léčebny byly ty evropské ze 16. a 17. století. Jedním z nejděsivějších příkladů byla londýnská nemocnice Bethlehem Hospital (později známá jako Bedlam Hospital), kam měla veřejnost za nízké vstupné přístup, aby sledovala a provokovala šílené, řetezy uvězněné pacienty, kteří byli považováni za nástroje ďáblovy touhy.
Koncem 18. století se ve Francii objevily první pokusy změnit bezokená vězení ve světlá zařízení. Vyléčení několika pacientů dávalo naději, že tento typ je správným řešením. Přesto nadále pokračovalo používání nelidských praktik typu napínání na kola nebo násilné navracení ke zdravému rozumu.
Dalších 150 let zůstaly evropské léčebny místy opředenými strachem a odporem. První léčebna v USA byla otevřena koncem 18. století ve Virginii. Přesto většina mentálně nemocných byla umisťována do chudobinců a vězení. O 50 let později byly zákonem upraveny podmínky, za jakých mohli být tito nemocní hospitalizováni, jejich péče ale u nadále zůstala na tristní úrovni.
V roce 1859 bylo v New Yorku otevřena první léčebna pro duševně narušené zločince. Po první světové válce, která s sebou přinesla poválečná traumata, se počet takovýchto zařízení zvýšil. Nicméně samotná péče zůstala na šokující úrovní. Například doktor Henry A. Cotton, který vedl zmiňovanou newyorskou léčebnu ve 20. letech 20. století, provedl sérii operací, při kterých byly pacientům odstraněny zuby, mandle, vnitřnosti a pohlavní orgány ve víře, že jsou původcem infekcí způsobujících šílenost.
Ve 30. letech provedl portugalský lékař d. Egas Moniz sérii úspěšných operací, odborně nazývaných lobotomie, při kterých byly utišeny projevy schizofrenie a dalších poruch. Za své výzkumy získal Nobelovu cenu.
Postupně se vyvíjely léky potlačující mentální choroby, tj. antidepresiva a antipsychotika. Po druhé světové válce nastalo období psychiatrického experimentování, které naštěstí skončilo v 60. letech, kdy díky moderním reformám bylo mnoho nevyhovujících zařízení uzavřeno.
Aby bylo prostředí psychiatrické léčebny na Zapomenutém ostorvě co nejvíce autentické, najal Scorsese specializovaného konzultanta, Dr. Jamese Gilligana, který řídil jednu z psychiatrických léčeben v 70. letech. Režisér požadoval, aby ačkoliv je filmový příběh fiktivní, tak prostředí, kde se odehrává, bylo plně realistické, ukazující spor, který mezi sebou vedli příznivci moderních, humánějších praktik se zastánci starých metod.
Okamžitě po svém příjezdu na ostrov jsou maršálové Teddy Daniels a Chuck Aule uvrženi do tísnivé gotické atmosféry, která nastavuje zrcadla teroru a úzkosti, jež pociťují uvnitř sebe. S příšerným počasím, hučícími větry a nepřestávajícím deštěm, které tlačí na rychlost jejich vyšetřování, jsou uvnitř zařízení konfrontováni s ohromnými cihlovými budovami, nekonečnými chodbami, klaustrofobickými celami a všudypřítomnou vodou.
Aby vytvořil jedinečný, působivý svět, oslovil režisér čtveřici dlouholetých spolupracovníků zahrnující kameramana Roberta, filmového architekta Dante Ferrettiho, kostýmní návrhářku Sandy Powell a střihačku Thelmu Schoonmaker. Jejich úkolem bylo navodit celou škálu nálad a pocitů, od záhady a nejistoty po vztek a fyzickou i psychickou paniku. “Potřebovali jsme vytvořit místo, kde bude v každém okamžiku viditelný vnitřní zmatek hlavních postav, které nedokážou rozklíčovat, co se kolem nich děje, kdo má v rukou moc a kdo je ovládaný,” říká režisér Scorsese.
Místem pro natáčení se stal ostrov Peddocks u Východního pobřeží, necelých 150 km od Bostonu. Stejně důležité bylo nalezení skuteční nemocnice, která by představovala bezútěšné zařízení Ashecliffe Hospital. Při hledání se filmaři, že tento typ zařízení byl ovlivněn ideou dr. Thomase Story Kirkbrid, žijícím v 19. století na Východním pobřeží, který chtěk vytvořil síť léčeb, připomínajících kláštery, kde by bylo pro pacienty vytvořen klidný, důstojný svět. Bohužel tento osvětový nápad nebyl ve valné většině naplněn, mnoho zařízení trpělo nedostatkem peněz a přeplněností kapacit.
Jeden z takovýchto klášterů nalezli filmaři ve městě Medfield, stát Massachusetts. Jedná se o zařízení uzavřené v 60. letech, kterí nikdy před ani potom nebylo modernizováno.
Kostýmy vytvořila dvojnásobná držitelka Oscara Sandy Powell. Děj se odehrává ve 4 dnech, takže nebylo mnoho příležitostí, jak měnit oblečení postav. Zásadně ale bylo ovlivňováno nehostinným počasím, které na ostrově řádí. Díky tomu byl například oblek Teddyho vypracován ve 44 provedeních. Policejní maršál totiž zažije různá dobrodružství, ocitne se v moři, kráčí po útesech nebo spí v jeskyni. Díky tomu prochází různými fázemi špinavosti.
Důležitou součástí vystižení atmosféry na ostrově je hudba, o kterou se postaral Robbie Robertson. Spolu se Scorsesem vybrali díla několika skladatelů 20. století jako Krzysztof Penderecki, Max Richter, Ingram Marshall, Marcel Duchamp, Morton Feldman, Giacinto Scelsi, Nam June Paik, John Adams, Brian Eno nebo Robert Erickson a doplnili je populárními písničkami začátku 50. let, jako byly ‘Cry’ od Johnny Raye, ‘Wheel of Fortune’ od Kay Starra a ‘Tomorrow Night’ Lonnie Johnsona.
Počasí je pro většinu gotických thrilerů ústředním prvkem, ale v případě Zapomenutého ostrova se stal dalším nepředvídatelnou a nebezpečnou postavou. O to, aby bylo počasí přesně takové, jaké bylo potřeba, se postaral odborník na speciální efekty R. Bruce Steinheimer, který dříve pracoval na Ganzích New Yorku a Letci. Za pomoci ohromných nádrží a jeřábů vytvořil neustávající déšť.
Leonardo DiCaprio vzpomíná: “Když nad vámi nebyl jeřáb, který vám lil vodu nad hlavu, tak u vás stáli chlapi s požárními stříkačkami nebo ohromný větrák, který vám foukal vítr přímo do obličeje. Výsledkem ale bylo, že to počasí ma nás opravdu působilo. O to jsme měli intenzivnější pocit, že jsou naše postavy uvězněny na ostrově, odkud defacto není úniku.”
DABING
V českém znění: Michal Jagelka - Leonardo DiCaprio (Teddy Daniels), Martin Stránský - Mark Ruffalo (Chuck Aule), Jiří Čapka - Ben Kingsley (Dr. John Cawley), Jan Pohan - Max von Sydow (Dr. Jeremiah Naehring), René Slováčková - Michelle Williams (Dolores Chanalová), Andrea Elsnerová - Emily Mortimer (Rachel Solandová), Dana Syslová - Patricia Clarkson (Rachel Solandová 2), Zdeněk Mahdal - Jackie Earle Haley (George Noyce), Pavel Soukup - Ted Levine (dozorce + titulky), Martin Kot - Christopher Denham (Peter Breene), Libor Terš - Elias Koteas (Andrew Laeddis), Eliška Lančiová - Ruby Jerins (holčička), Martin Zahálka - John Carroll Lynch (zástupce správce McPherson), Radana Herrmannová - Robin Bartlett (Bridget Kearnsová), Irena Hrubá - Nellie Sciutto (sestra Marinová), Bohuslav Kalva - Curtiss Cook (Trey Washington), Bohdan Tůma a další
Překlad: Václav Valtr
Zvuk: Jiří Götz
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2010
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 25.2.2010 Bontonfilm
Premiéra USA: 19.2.2010 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 28.06.2010 Magicbox (DVD)
Poprvé na DVD: 28.6.2010 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 28.6.2010 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 9 699 622
Tržby celkem - $ 294 804 195
Návštěvnost v ČR - 86 518
Náklady (Rozpočet) - $ 80 000 000
Tvůrci a herci
Martin Scorsese (Režie), Martin Scorsese (Produkce), Brad Fischer (Produkce), Mike Medavoy (Produkce), Robbie Robertson (Hudba), Robert Richardson (Kamera), Thelma Schoonmaker (Střih), Ellen Lewis (Casting), Dante Ferretti (Scénografie), Sandy Powell (Kostýmy), Petur Hliddal (Zvuk), Eugene Gearty (Zvuk), Philip Stockton (Zvuk), Patricia Regan (Masky), Laeta Kalogridis (Scénář), Dennis Lehane (kniha) (Předloha), Leonardo DiCaprio (Herec), Mark Ruffalo (Herec), Ben Kingsley (Herec), Max von Sydow (Herec), Michelle Williams (Herec), Emily Mortimer (Herec), Patricia Clarkson (Herec), Jackie Earle Haley (Herec), Ted Levine (Herec), John Carroll Lynch (Herec), Elias Koteas (Herec), Robin Bartlett (Herec), Christopher Denham (Herec), Nellie Sciutto (Herec), Joseph Sikora (Herec), Curtiss Cook (Herec), Raymond Anthony Thomas (Herec), Joseph McKenna (Herec), Ruby Jerins (Herec), Tom Kemp (Herec), Bates Wilder (Herec), Lars Gerhard (Herec), Matthew Cowles (Herec), Jill Larson (Herec), Ziad Akl (Herec), Dennis Lynch (Herec), John Porell (Herec), Drew Beasley (Herec), Joseph P. Reidy (Herec), Bree Elrod (Herec), Thomas B. Duffy (Herec), Ken Cheeseman (Herec), Steve Witting (Herec), Michael E. Chapman (Herec), Keith Fluker (Herec), Darryl Wooten (Herec), Michael Byron (Herec), Gary Galone (Herec), Gabriel Hansen (Herec), Cassity Atkins (Herec), Rob W. Gray (Herec), Alexander Hoffman (Herec), Robert Masiello (Herec), Danny Carney (Herec), Jeffrey Corazzini (Herec), Guy A. Grundy (Herec), Cody Harter (Herec), Daniel Lowney (Herec), Dan Marshall (Herec), Americo Presciutti (Herec), Eric Rollins (Herec), Skip Shea (Herec), Billy Silvia (Herec)
2010/138/USA/Drama, Thriller, Mysteriózní
Zajímavost k filmu
- Skladba, ktorú počúva doktor Naehring (Max von Sydow), je "Klavírny kvartet a mol", ktorú skomponoval Gustav Mahler, keď mal 16 rokov.
- Součástí soundtracku je i skladba "Wheel of Fortune" od Kay Starr, která byla též použita ve filmu L.A.: Přísně tajné (1997).
- Aby bylo prostředí psychiatrické léčebny co nejautentičtější, najal Martin Scorsese specializovaného konzultanta, doktora Jamese Gilligana, který v sedmdesátých letech řídil podobné zařízení.
- Martin Scorsese použil před natáčení specifickou metodu, jak inspirovat svůj štáb, kdy pro jeho členy připravil sérii nočních promítání filmů, které nějakým způsobem evokovaly chystaný snímek. Patřili mezi ně například filmy Laura (1944), Pryč od minulosti (1947), Proces (1962), Titicut Follies (1967) nebo Křížový výslech (1947).
- Po filmech Gangy New Yorku (2002), Skrytá identita (2006) a Letec (2004) se jedná již o čtvrtou spolupráci režiséra Martina Scorseseho a herce Leonarda DiCapria.
- Film je pretkaný rôznymi narážkami na filmy z hororového žánru a noir.
- Nakrúcanie sa skončilo 2. júla 2008.
- Scény v Cawleyho (Ben Kingsley) kancelárii boli natáčané na druhom poschodí kaplnky počas večerov. Preto museli často svietiť do okien, aby napodobnili deň.
- Film je založený na rovnomennej knihe, ktorej autorom je Dennis Lehane. Na jej spracovanie do filmovej podoby bola najatá Laeta Kalogridis.
- Keď si Teddy Denielse (Leonardo DiCaprio) spomína na svoje vojnové roky, poukazuje na skutočné udalosti, ktoré sa odohrali 29. apríla 1945, kedy americká 45. pešia divízia pri oslobodení koncentračného tábora v Dachau bez akéhokoľvek vypočúvania postrieľala príslušníkov Waffen SS. Tato udalosť sa nazýva aj ako Masaker v Dachau.
- Skladba, ktorú počúva doktor Naehring (Max von Sydow), je "Klavírny kvartet a mol", ktorú skomponoval Gustav Mahler, keď mal 16 rokov.
- Součástí soundtracku je i skladba "Wheel of Fortune" od Kay Starr, která byla též použita ve filmu L.A.: Přísně tajné (1997).
- Aby bylo prostředí psychiatrické léčebny co nejautentičtější, najal Martin Scorsese specializovaného konzultanta, doktora Jamese Gilligana, který v sedmdesátých letech řídil podobné zařízení.
- Martin Scorsese použil před natáčení specifickou metodu, jak inspirovat svůj štáb, kdy pro jeho členy připravil sérii nočních promítání filmů, které nějakým způsobem evokovaly chystaný snímek. Patřili mezi ně například filmy Laura (1944), Pryč od minulosti (1947), Proces (1962), Titicut Follies (1967) nebo Křížový výslech (1947).
- Po filmech Gangy New Yorku (2002), Skrytá identita (2006) a Letec (2004) se jedná již o čtvrtou spolupráci režiséra Martina Scorseseho a herce Leonarda DiCapria.
- Film je pretkaný rôznymi narážkami na filmy z hororového žánru a noir.
- Nakrúcanie sa skončilo 2. júla 2008.
- Scény v Cawleyho (Ben Kingsley) kancelárii boli natáčané na druhom poschodí kaplnky počas večerov. Preto museli často svietiť do okien, aby napodobnili deň.
- Film je založený na rovnomennej knihe, ktorej autorom je Dennis Lehane. Na jej spracovanie do filmovej podoby bola najatá Laeta Kalogridis.
- Keď si Teddy Denielse (Leonardo DiCaprio) spomína na svoje vojnové roky, poukazuje na skutočné udalosti, ktoré sa odohrali 29. apríla 1945, kedy americká 45. pešia divízia pri oslobodení koncentračného tábora v Dachau bez akéhokoľvek vypočúvania postrieľala príslušníkov Waffen SS. Tato udalosť sa nazýva aj ako Masaker v Dachau.
Odkazy:
https://www.csfd.cz/film/235492-proklety-ostrov/
https://www.imdb.com/title/tt1130884/combined
https://www.fdb.cz/film/proklety-ostrov-shutter-island/49224
https://www.kfilmu.net/film/proklety-ostrov/
Hrají:
Leonardo DiCaprio, Mark Ruffalo, Ben Kingsley, Max von Sydow, Michelle Williams, Emily Mortimer, Patricia Clarkson, Jackie Earle Haley, Ted Levine, John Carroll Lynch, Elias Koteas, Robin Bartlett, Christopher Denham, Nellie Sciutto, Joseph Sikora, Curtiss Cook, Raymond Anthony Thomas, Joseph McKenna, Ruby Jerins, Tom Kemp, Bates Wilder, Lars Gerhard, Matthew Cowles, Jill Larson, Ziad Akl, Dennis Lynch, John Porell, Drew Beasley, Joseph P. Reidy, Bree Elrod, Thomas B. Duffy, Ken Cheeseman, Steve Witting, Michael E. Chapman, Keith Fluker, Darryl Wooten, Michael Byron, Gary Galone, Gabriel Hansen, Cassity Atkins, Danny Carney, Jeffrey Corazzini, Rob W. Gray, Guy A. Grundy, Cody Harter, Alex Hoffman, Daniel Lowney, Evalena Marie, Dan Marshall, Robert Masiello, Americo Presciutti, Eric Rollins, Skip Shea, Billy Silvia