Přejezd Kassandra / Cassandra Crossing, The (1976/129/Západní Německo, Itálie, Velká Británie/Drama, Thriller, Akční) 77% -Originál DVD-
28.05.2022 02:39
JEDNOU VĚTOU
„Tisíc pasažérů Transkontinentálního expresu je ohroženo teroristy nakaženými smrtelný virem. Vlak, který nesmí nikdo opustit, se řítí Evropou, a namísto do Stockholmu míří do pekla.."
OBSAH
Cestující mezinárodního expresu jsou ohroženi smrtelným a silně nakažlivým virem, který v podstatě nešťastnou náhodou rozšířili mezi cestující dva radikální bojovníci za práva zvířat, toho času na útěku z budovy výzkumného střediska OSN. Hrozí nebezpečí světové epidemie a je nutno zasáhnout. Vlak je hermeticky uzavřen a cestující mají být ponecháni svému osudu. Dokonce je vlak nasměrován na kolej, která vede k železničnímu mostu Cassandra v Polsku, o kterém je známo, že vlak neunese. Boj o životy cestujících se rozbíhá na obou frontách - epidemiologické i politické...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Když si představím klasický film ze sedmdesátých let, ve kterém se nachází napětí, akční scény a závěrečné vyburcování. Vybavím si většinou americké, neskutečně na můj pohled, vyumělkované filmy, které se s realitou dají srovnávat asi tak jako zrnko písku se Zeměkoulí. Přejezd Kassandra je na tom tak nějak podobně, i když na něm Američani nespolupracovali (herci už ano). Kamera je taková zvláštní, akční scény hrozně dementní, i když na svojí dobu možná stojí za řeč. Jenže jsem i viděl filmy ze stejného období, které na tom byly bezpočetně líp, takže tím pádem tohle všecko padá na jednu hromadu. Přejezd Kassandra má co po příběhové stránce cosi do sebe. Možná by se dalo říci, až nadčasový příběh. Každopádně mě tento film svým zpracováním nijak nepřekvapil. Nenudil jsem se u něj, ani nemůžu říct, že by mě nebavil, jen se mi prostě nelíbilo to, jak byl zpracován. A to závěrečné akční boom bylo na mě opravdu moc. (Malarkey) 3*
Na Přejezd Kassandra jsem se těšil nejen kvůli obsazení, ale i tématicky(vlaky). Výsledek mě mile překvapil, i když v několika nelogických momentech jsem jen těžko držel jazyk za zuby. Ať už je to umístění vysoce nebezpečné látky do laboratoře na okraji budovy (s pěkným výhledem a možností utéct po střechách) až po způsob fungování brzd ve vlaku. Přesto tyto mouchy zachraňuje samotné téma boje proti (ochranářskému, ale "byrokratickému") systému smíchané s bojem proti nebezpečnému organismu (viru). Na svou dobu má film vynikající tempo a herecké výkony, které v mých očích kazí snad jen nehorázně tragický makeup Sophie Loren (pod očima bílá, jinak opálená?). Vytvoření iluze ďábelského monstra v podobě přejezdu se podařilo během dvou hodin natolik dokonale, že finále už bylo jen sladkou tečkou na téhle projížďce peklem. Víc takových filmů. (Djkoma) 4*
Podobné drama jsem nezažil ani s Českýma drahama a že se s nima dají zažít famózní časy. Příklad 1; Veselí nad Lužnicí - Praha; stanice Tábor ; Vlak se rozjede místo směrem na Prahu, zpět, směrem na Veselí, průvodčí jen suše oznámí, omlouváme se, zapoměli jsme ve Veselí dva vagony, musíme se pro ně vrátit. Příklad 2. Ostrava - Jeseník ; stanice Mikulovice; "Dobrý den do Jesníka , skupinová sleva pro 6 lidí." "Dobrý den, bohužel vlak se vysral v Opavě." Kámoši v domění že vlak za 2 minuty přijede na mě nervozně pokřikovali "Dělej, blbče." Průvodči se na mě koukne, řekne vydržte a najednou z amplionu: "Prosím pozor, prosím pozor, vlak číslo ... na trase ...., nepřijede, vysral se někde u Opavy a bude mít pětihodinové zpoždění. Konec hlášení." Příklad 3, příklad poslední a nejluxusnější : IC Odra; Trasa Ostrava - Praha; kdesi v polích u Pardubic. "Vlak není schopen další jízdy, prosím vystupte si a bude Vám přistavena náhradní autobusová doprava." A skutečně po půl hodině čekání v polích na pardubicku přijely 2, slovy DVĚ, postarší ....hodně postarší karosy. Následoval neúspěšný pokus převrátit matematickou logiku a narvat lidi z osmi vagonů do dvou autobosů, značky Karosa. Jedna Karosa během tohoto pokusu zkolabovala a musela být ze silnice odtažena traktorem místního zemědělce. I přes tyto výživné zážitky musím konstatovat, že největší vlakové drama je tento film. Do poslední chvíle napětí jak kráva. Na závěr si neodpustím poznámku na adresu Sophie Loren. Věk dámy se nemá prozrazovat čili 1976 / ročník filmu / - 1934 / ročník Sophie / = to, co se nemá prozrazovat . Je něco neuvěřitelného, jak ženy dokážou stále zrát a přitom nic neztrácet ze své krásy. Jak v tom kupé ležele na posteli, v té černém košilce, tak já stát ve dveřích kupé, jako ten doktor, tak se odrazím, skočím, dopadnu na Sophii a buď bych dostal strašně na držku a nebo by vlaková služba musela potom dlouho ustílat. (Enšpígl) 4*
VELKÁ RECENZE
U některých filmů lze bez nadsázky hovořit o nadčasovosti, především co se týče děje. Nemusí pak vůbec vadit, že svým provedením jsou poněkud naivní, nehýří perfektními digitálními triky a bombastickým provedením. Jedním z takových příkladů, kterým otevíráme pravidelná ohlednutí za zajímavými počiny domácí i světové kinematografie, je snímek, který měl v československých poměrech zajímavý osud.
Na ženevské sídlo Mezinárodní zdravotnické organizace při OSN zaútočí trojice mužů přesvědčených, že se na této zdánlivě neutrální půdě vyvíjejí biologické zbraně. Jeden je zabit ochrankou, další je zraněn při přestřelce, třetí probíhá laboratoři a podaří se mu utéci. Stejně jako jeho postřelený kolega je potřísněn zatím neznámou tekutinou v místnosti. Podaří se mu skrýt v restauračním voze expresu na trati Ženeva - Stockholm, kterým cestuje i uznávaný vědec dr. Chamberlain s exmanželkou, známou spisovatelkou. Protože uprchlík se v laboratoři nakazil plicním morem, je ve vážném ohrožení celá 1. třída vlaku. V Ženevě přechází problém pod křídla armády USA, kterou zastupuje plk. Mackenzie, přítomná doktorka Elena Stradner se mezitím pokouší najít protilék. U cestujících se začínají projevovat první příznaky nemoci, takže Mackenzie nechce riskovat skandál a rozhodne se vlak "uklidit" do karanténního tábora v Polsku. Od bývalého vězně koncentračního tábora Kaplana se však Chamberlain dozvídá informaci, že za Jablunkovským průsmykem stojí most pojmenovaný po princezně Cassandře, který je od II. světové války mimo provoz. Americká armáda vlak v Nürnbergu zapečetí, do klimatizace vypustí kyslík a posílá jej na osudovou cestu. A zatímco příznaky nemoci u pasažérů náhle ustupují, snaha ututlat choulostivou záležitost trvá. Proti cestujícím stojí vyzbrojená vojenská posádka a most se nezadržitelně blíží...
Velice kvalitně obsazený thriller, jemuž můžeme přisoudit přídomky politický nebo akční, prakticky nemá hluché místo a lze ho rozdělit do dvou částí. Tou první je vyrovnání se s informací, že na veřejnost pronikl přísně utajovaný virus, druhou pak jeho odeznívání a snaha zabránit pragmatickému rozhodnutí amerického důstojníka. Sympatické je, že se nedočkáme typického hrdiny s nadpřirozenými schopnostmi, který se s holýma rukama postaví proti samopalům a slavně zvítězí. Jde o přesně nakombinovanou míru obtížných rozhodnutí a patřičnou míru improvizace, která nemusí vždy vést ke kýženému cíli. Podstatná je varující složka, která si ale neklade za cíl diváka ze všech sil masírovat, ponechává mu prostor, aby s danými okolnostmi naložil podle svého a sám si je také vyhodnotil. Takže i brutální rozhodnutí plukovníka Mackenzieho se v tomto směru může zdát v pořádku a odůvodnitelné - i když s ním asi těžko lze souhlasit.
Základní idea k filmu vzešla od režiséra Cosmatose a odráží jeho trpké zážitky z dětství, kdy byl svědkem epidemie cholery v Egyptě. "Podle mě je epidemie mnohem ničivější než třeba zemětřesení, požár nebo bombové útoky. A uměle vytvořená nemoc jako v tomto filmu je vůbec nejhorší věcí. Jsme nepřáteli sami sobě protože se zabíjíme v rámci takzvaného pokroku." Dle jeho vlastních slov ho námět na filmový příběh napadl asi dva a půl roku před jeho realizací, když se v pět ráno náhle probudil. "Okamžitě jsem zavolal historika a scénáristu Roberta Katze, se kterým jsem spolupracoval na filmu Masakr v Římě (Rappresaglia, 1973). A hned příštího dne jsme na příběhu začali pracovat."
Už bylo uvedeno, že film je přehlídkou opravdu zvučných jmen světové kinematografie. Proto je velice složité volit hlavní hvězdu, protože ve své oblasti daní herci dominují. Pro diváka je rozhodně velkým plusem, že i vedlejší role mají své důležité momenty, kdy dovolují jejich představitelům na krátkou chvíli převzít pozornost. To je případ především Martina Sheena, Avy Gardner a výborného O.J. Simpsona, který v té době rozhodně nemohl tušit, jak se jeho životní osudy v budoucnu změní. A jako u většiny filmů i tady najdeme určitá kdyby: právě Simpsonovu roli měl hrát jeden ze sedmi statečných James Coburn, ale odmítl, stejně jako Peter O'Toole postavu dr. Chamberlaina. Dalším z těch, kteří se ke štábu nepřidali, byl Charlton Heston, jemuž se nechtělo trávit 12 týdnů v Itálii a Švýcarsku, kde se film z větší části natáčel. Navíc byl přesvědčen, že snímek o nemoci nebude mít nijak zvlášť významný divácký ohlas.
Pak je tu jeden "herec", jehož jméno filmovým fanouškům mnoho neřekne. Viaduc de Garabit navzdory filmovému osudu můžete dodnes navštívit, jedná se o most, mající v křestním listu v kolonce tvůrce uvedeno Eiffel et Cie, takže se v podstatě jedná o bratříčka slavné Eiffelovy věže, protože u jeho zrodu stál Gustav Eiffel. Tento přes 130 let starý veterán (vyrostl v letech 1881-1884) o šíři 565 metrů a výšce 122 metrů se určitém období těšil přídomku "nevyšší most na světě". Je stále v provozuschopném stavu jako železniční viadukt a pokud ho budete chtít vidět, zamiřte do provincie Cantal, kde se klene přes řeku Ruynes-en-Margeride.
Pikantnosti filmu přidal i pokus o sabotáž natáčení. Scény z Nürnbergu se natáčely ve švýcarské Delemont Station, kde byla také souprava odstavena na noc. Neznámí pachatelé na střeše jednoho z vagónů vytvořili grafitti, které bylo objeveno až ve chvíli, kdy vrtulník filmařů začal realizovat letecké záběry vlaku. Další perličkou ze zákulisí byla skutečnost, že tehdejší druhá choť Richarda Harrise, herečka Ann Turkel (ve snímku hraje roli Susan) byla v době natáčení těhotná, ale dítě bohužel nedonosila.
Pro československé filmové pamětníky má Přejezd Kasandra jednu zvláštnost. O prázdninách 1977 byl uveden v rámci letního Filmového festivalu pracujících do kin, odkud však za dva měsíce jako mávnutím proutku zmizel. O důvodech se dlouho spekulovalo a protože nemáme k dispozici oficiální rozhodnutí, pohybujeme se na poli dohadů. Tvrdilo se, že tehdejším kompetentním osobám vadil fakt, že by vlak nasáklý biologickou zbraní imperialistické mocnosti měl putovat přes tehdejšího člena Varšavské smlouvy do spřáteleného Polska. Nehledě k určité naivite a velké jasnozřivosti, že zmíněné státy jednou budou spolupracovat přitom není až na jednu větu o zapojení ČSSR do průjezdu vlaku větší zmínka. Leč, stalo se a na snímek jsme museli čekat až do pádu železné opony. S konstatováním, že ani čas na kvalitě snímku nic neubral.
Už tu bylo naznačeno, že po technické stránce lze ve snímku najít nemálo míst, kde si nevystačíme ani s odůvodněním, že jde jen o film. Odhlédneme-li od okatých zadních projekcí asi těžko budou tvůrci normální cestou vysvětlovat, jak je možné, že elektrická lokomotiva jede po trati bez troleje. Počet vagónů vlaku se mění záběr od záběru, sběrače proudu na střechách se svévolně obracejí a jednou zdemolované části soupravy jsou po chvíli opět bez škrábnutí.
To jsou ale jen drobnosti, které jsou dohledatelné díky uvedení na VHS a později DVD. Podstata příběhu a jeho apel zůstávají netknuty a mohou nás oslovit i po čtyřech desítkách let. Rozhodně je téměř nutností pro vyznavače železnice a filmoví fanoušci s ohledem na přítomnost hvězdné sestavy musí Přejezd Kasandra brát jako povinnou četbu.
DABING
1.DABING (VHS)
V českém znění: Daniel Dítě - Richard Harris (Dr. Jonathan Chamberlain), Libuše Kafková - Sophia Loren (Jennifer Rispoli Chamberlain), Aranka Lapešová - Ava Gardner (Nicole Dressler), Ladislav Cigánek - Martin Sheen (Robby Navarro), Jiří Brož - Burt Lancaster (plukovník Stephen Mackenzie), Drahomíra Hofmanová - Ingrid Thulin (Dr. Elena Stradner), Ladislav Běhůnek - John Phillip Law (major Stark), Aleš Jarý - O. J. Simpson (Haley), Jiří Balcárek - Ray Lovelock (Tom), Dita Kaplanová - Ann Turkel (Susan), Jan Grygar - Thomas Hunter (kapitán Scott), Maxmilián Hornyš, Jaroslav Kuneš, Rudolf Kokeš, Zdeněk Dvořák, Anděla Čisáriková, Eva Stožická, Tereza Vidláková, Zdeněk Bureš
Překlad: Renata Prucklová
Produkce: Hana Husníková
Zvuk: Jindřich Stožický
Dialogy a režie českého znění: Rostislav Landsman
Vyrobila: Firma Davay studio Brno Dabing, 1992
2.DABING (TV)
V českém znění: Boris Rösner - Richard Harris (Dr. Jonathan Chamberlain), Zlata Adamovská - Sophia Loren (Jennifer Rispoli Chamberlain), Alois Švehlík - Burt Lancaster (plukovník Stephen Mackenzie), Martin Sobotka - Martin Sheen (Robby Navarro), Valérie Zawadská - Ava Gardner (Nicole Dressler), Dalimil Klapka - Lee Strasberg (Herman Kaplan), Pavel Rímský - O. J. Simpson (Haley), Miluše Šplechtová - Ingrid Thulin (Dr. Elena Stradner), Lukáš Hlavica - John Phillip Law (major Stark), Dana Černá - Ann Turkel (Susan), Jiří Valšuba - Thomas Hunter (kapitán Scott), Filip Čáp - Ray Lovelock (Tom), Julie Alexandridisová - Fausta Avelli (Katherine), Jiří Knot - Lionel Stander (průvodčí Max), Jana Šulcová, Jaroslav Horák, Zuzana Hykyšová, Otto Rošetzký, Lucie Kožinová, Daniela Bartáková, Ludvík Král, Anna Veverková, Karel Richter (titulky)
Překlad: Olga Pavlová
Zvuk: Jaroslav Novák
Produkce: Veronika Dvořáková, Ivana Prejdová
Dialogy a režie českého znění: Václav Knop
Vyrobila: Česká produkční 2000, a. s pro CET21 spol. s r. o., 2002
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 9.2.1977
Premiéra Západní Německo: 31.3.1977 Cinerama Filmgesellschaft
Premiéra Itálie: 18.12.1976
Premiéra Velká Británie: 31.3.1977
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.1992 (VHS) Davay Home Video
Poprvé na DVD: 26.11.2007 Filmhouse
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 15 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 6 000 000
Zajímavost k filmu
„Tisíc pasažérů Transkontinentálního expresu je ohroženo teroristy nakaženými smrtelný virem. Vlak, který nesmí nikdo opustit, se řítí Evropou, a namísto do Stockholmu míří do pekla.."
OBSAH
Cestující mezinárodního expresu jsou ohroženi smrtelným a silně nakažlivým virem, který v podstatě nešťastnou náhodou rozšířili mezi cestující dva radikální bojovníci za práva zvířat, toho času na útěku z budovy výzkumného střediska OSN. Hrozí nebezpečí světové epidemie a je nutno zasáhnout. Vlak je hermeticky uzavřen a cestující mají být ponecháni svému osudu. Dokonce je vlak nasměrován na kolej, která vede k železničnímu mostu Cassandra v Polsku, o kterém je známo, že vlak neunese. Boj o životy cestujících se rozbíhá na obou frontách - epidemiologické i politické...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Když si představím klasický film ze sedmdesátých let, ve kterém se nachází napětí, akční scény a závěrečné vyburcování. Vybavím si většinou americké, neskutečně na můj pohled, vyumělkované filmy, které se s realitou dají srovnávat asi tak jako zrnko písku se Zeměkoulí. Přejezd Kassandra je na tom tak nějak podobně, i když na něm Američani nespolupracovali (herci už ano). Kamera je taková zvláštní, akční scény hrozně dementní, i když na svojí dobu možná stojí za řeč. Jenže jsem i viděl filmy ze stejného období, které na tom byly bezpočetně líp, takže tím pádem tohle všecko padá na jednu hromadu. Přejezd Kassandra má co po příběhové stránce cosi do sebe. Možná by se dalo říci, až nadčasový příběh. Každopádně mě tento film svým zpracováním nijak nepřekvapil. Nenudil jsem se u něj, ani nemůžu říct, že by mě nebavil, jen se mi prostě nelíbilo to, jak byl zpracován. A to závěrečné akční boom bylo na mě opravdu moc. (Malarkey) 3*
Na Přejezd Kassandra jsem se těšil nejen kvůli obsazení, ale i tématicky(vlaky). Výsledek mě mile překvapil, i když v několika nelogických momentech jsem jen těžko držel jazyk za zuby. Ať už je to umístění vysoce nebezpečné látky do laboratoře na okraji budovy (s pěkným výhledem a možností utéct po střechách) až po způsob fungování brzd ve vlaku. Přesto tyto mouchy zachraňuje samotné téma boje proti (ochranářskému, ale "byrokratickému") systému smíchané s bojem proti nebezpečnému organismu (viru). Na svou dobu má film vynikající tempo a herecké výkony, které v mých očích kazí snad jen nehorázně tragický makeup Sophie Loren (pod očima bílá, jinak opálená?). Vytvoření iluze ďábelského monstra v podobě přejezdu se podařilo během dvou hodin natolik dokonale, že finále už bylo jen sladkou tečkou na téhle projížďce peklem. Víc takových filmů. (Djkoma) 4*
Podobné drama jsem nezažil ani s Českýma drahama a že se s nima dají zažít famózní časy. Příklad 1; Veselí nad Lužnicí - Praha; stanice Tábor ; Vlak se rozjede místo směrem na Prahu, zpět, směrem na Veselí, průvodčí jen suše oznámí, omlouváme se, zapoměli jsme ve Veselí dva vagony, musíme se pro ně vrátit. Příklad 2. Ostrava - Jeseník ; stanice Mikulovice; "Dobrý den do Jesníka , skupinová sleva pro 6 lidí." "Dobrý den, bohužel vlak se vysral v Opavě." Kámoši v domění že vlak za 2 minuty přijede na mě nervozně pokřikovali "Dělej, blbče." Průvodči se na mě koukne, řekne vydržte a najednou z amplionu: "Prosím pozor, prosím pozor, vlak číslo ... na trase ...., nepřijede, vysral se někde u Opavy a bude mít pětihodinové zpoždění. Konec hlášení." Příklad 3, příklad poslední a nejluxusnější : IC Odra; Trasa Ostrava - Praha; kdesi v polích u Pardubic. "Vlak není schopen další jízdy, prosím vystupte si a bude Vám přistavena náhradní autobusová doprava." A skutečně po půl hodině čekání v polích na pardubicku přijely 2, slovy DVĚ, postarší ....hodně postarší karosy. Následoval neúspěšný pokus převrátit matematickou logiku a narvat lidi z osmi vagonů do dvou autobosů, značky Karosa. Jedna Karosa během tohoto pokusu zkolabovala a musela být ze silnice odtažena traktorem místního zemědělce. I přes tyto výživné zážitky musím konstatovat, že největší vlakové drama je tento film. Do poslední chvíle napětí jak kráva. Na závěr si neodpustím poznámku na adresu Sophie Loren. Věk dámy se nemá prozrazovat čili 1976 / ročník filmu / - 1934 / ročník Sophie / = to, co se nemá prozrazovat . Je něco neuvěřitelného, jak ženy dokážou stále zrát a přitom nic neztrácet ze své krásy. Jak v tom kupé ležele na posteli, v té černém košilce, tak já stát ve dveřích kupé, jako ten doktor, tak se odrazím, skočím, dopadnu na Sophii a buď bych dostal strašně na držku a nebo by vlaková služba musela potom dlouho ustílat. (Enšpígl) 4*
VELKÁ RECENZE
U některých filmů lze bez nadsázky hovořit o nadčasovosti, především co se týče děje. Nemusí pak vůbec vadit, že svým provedením jsou poněkud naivní, nehýří perfektními digitálními triky a bombastickým provedením. Jedním z takových příkladů, kterým otevíráme pravidelná ohlednutí za zajímavými počiny domácí i světové kinematografie, je snímek, který měl v československých poměrech zajímavý osud.
Na ženevské sídlo Mezinárodní zdravotnické organizace při OSN zaútočí trojice mužů přesvědčených, že se na této zdánlivě neutrální půdě vyvíjejí biologické zbraně. Jeden je zabit ochrankou, další je zraněn při přestřelce, třetí probíhá laboratoři a podaří se mu utéci. Stejně jako jeho postřelený kolega je potřísněn zatím neznámou tekutinou v místnosti. Podaří se mu skrýt v restauračním voze expresu na trati Ženeva - Stockholm, kterým cestuje i uznávaný vědec dr. Chamberlain s exmanželkou, známou spisovatelkou. Protože uprchlík se v laboratoři nakazil plicním morem, je ve vážném ohrožení celá 1. třída vlaku. V Ženevě přechází problém pod křídla armády USA, kterou zastupuje plk. Mackenzie, přítomná doktorka Elena Stradner se mezitím pokouší najít protilék. U cestujících se začínají projevovat první příznaky nemoci, takže Mackenzie nechce riskovat skandál a rozhodne se vlak "uklidit" do karanténního tábora v Polsku. Od bývalého vězně koncentračního tábora Kaplana se však Chamberlain dozvídá informaci, že za Jablunkovským průsmykem stojí most pojmenovaný po princezně Cassandře, který je od II. světové války mimo provoz. Americká armáda vlak v Nürnbergu zapečetí, do klimatizace vypustí kyslík a posílá jej na osudovou cestu. A zatímco příznaky nemoci u pasažérů náhle ustupují, snaha ututlat choulostivou záležitost trvá. Proti cestujícím stojí vyzbrojená vojenská posádka a most se nezadržitelně blíží...
Velice kvalitně obsazený thriller, jemuž můžeme přisoudit přídomky politický nebo akční, prakticky nemá hluché místo a lze ho rozdělit do dvou částí. Tou první je vyrovnání se s informací, že na veřejnost pronikl přísně utajovaný virus, druhou pak jeho odeznívání a snaha zabránit pragmatickému rozhodnutí amerického důstojníka. Sympatické je, že se nedočkáme typického hrdiny s nadpřirozenými schopnostmi, který se s holýma rukama postaví proti samopalům a slavně zvítězí. Jde o přesně nakombinovanou míru obtížných rozhodnutí a patřičnou míru improvizace, která nemusí vždy vést ke kýženému cíli. Podstatná je varující složka, která si ale neklade za cíl diváka ze všech sil masírovat, ponechává mu prostor, aby s danými okolnostmi naložil podle svého a sám si je také vyhodnotil. Takže i brutální rozhodnutí plukovníka Mackenzieho se v tomto směru může zdát v pořádku a odůvodnitelné - i když s ním asi těžko lze souhlasit.
Základní idea k filmu vzešla od režiséra Cosmatose a odráží jeho trpké zážitky z dětství, kdy byl svědkem epidemie cholery v Egyptě. "Podle mě je epidemie mnohem ničivější než třeba zemětřesení, požár nebo bombové útoky. A uměle vytvořená nemoc jako v tomto filmu je vůbec nejhorší věcí. Jsme nepřáteli sami sobě protože se zabíjíme v rámci takzvaného pokroku." Dle jeho vlastních slov ho námět na filmový příběh napadl asi dva a půl roku před jeho realizací, když se v pět ráno náhle probudil. "Okamžitě jsem zavolal historika a scénáristu Roberta Katze, se kterým jsem spolupracoval na filmu Masakr v Římě (Rappresaglia, 1973). A hned příštího dne jsme na příběhu začali pracovat."
Už bylo uvedeno, že film je přehlídkou opravdu zvučných jmen světové kinematografie. Proto je velice složité volit hlavní hvězdu, protože ve své oblasti daní herci dominují. Pro diváka je rozhodně velkým plusem, že i vedlejší role mají své důležité momenty, kdy dovolují jejich představitelům na krátkou chvíli převzít pozornost. To je případ především Martina Sheena, Avy Gardner a výborného O.J. Simpsona, který v té době rozhodně nemohl tušit, jak se jeho životní osudy v budoucnu změní. A jako u většiny filmů i tady najdeme určitá kdyby: právě Simpsonovu roli měl hrát jeden ze sedmi statečných James Coburn, ale odmítl, stejně jako Peter O'Toole postavu dr. Chamberlaina. Dalším z těch, kteří se ke štábu nepřidali, byl Charlton Heston, jemuž se nechtělo trávit 12 týdnů v Itálii a Švýcarsku, kde se film z větší části natáčel. Navíc byl přesvědčen, že snímek o nemoci nebude mít nijak zvlášť významný divácký ohlas.
Pak je tu jeden "herec", jehož jméno filmovým fanouškům mnoho neřekne. Viaduc de Garabit navzdory filmovému osudu můžete dodnes navštívit, jedná se o most, mající v křestním listu v kolonce tvůrce uvedeno Eiffel et Cie, takže se v podstatě jedná o bratříčka slavné Eiffelovy věže, protože u jeho zrodu stál Gustav Eiffel. Tento přes 130 let starý veterán (vyrostl v letech 1881-1884) o šíři 565 metrů a výšce 122 metrů se určitém období těšil přídomku "nevyšší most na světě". Je stále v provozuschopném stavu jako železniční viadukt a pokud ho budete chtít vidět, zamiřte do provincie Cantal, kde se klene přes řeku Ruynes-en-Margeride.
Pikantnosti filmu přidal i pokus o sabotáž natáčení. Scény z Nürnbergu se natáčely ve švýcarské Delemont Station, kde byla také souprava odstavena na noc. Neznámí pachatelé na střeše jednoho z vagónů vytvořili grafitti, které bylo objeveno až ve chvíli, kdy vrtulník filmařů začal realizovat letecké záběry vlaku. Další perličkou ze zákulisí byla skutečnost, že tehdejší druhá choť Richarda Harrise, herečka Ann Turkel (ve snímku hraje roli Susan) byla v době natáčení těhotná, ale dítě bohužel nedonosila.
Pro československé filmové pamětníky má Přejezd Kasandra jednu zvláštnost. O prázdninách 1977 byl uveden v rámci letního Filmového festivalu pracujících do kin, odkud však za dva měsíce jako mávnutím proutku zmizel. O důvodech se dlouho spekulovalo a protože nemáme k dispozici oficiální rozhodnutí, pohybujeme se na poli dohadů. Tvrdilo se, že tehdejším kompetentním osobám vadil fakt, že by vlak nasáklý biologickou zbraní imperialistické mocnosti měl putovat přes tehdejšího člena Varšavské smlouvy do spřáteleného Polska. Nehledě k určité naivite a velké jasnozřivosti, že zmíněné státy jednou budou spolupracovat přitom není až na jednu větu o zapojení ČSSR do průjezdu vlaku větší zmínka. Leč, stalo se a na snímek jsme museli čekat až do pádu železné opony. S konstatováním, že ani čas na kvalitě snímku nic neubral.
Už tu bylo naznačeno, že po technické stránce lze ve snímku najít nemálo míst, kde si nevystačíme ani s odůvodněním, že jde jen o film. Odhlédneme-li od okatých zadních projekcí asi těžko budou tvůrci normální cestou vysvětlovat, jak je možné, že elektrická lokomotiva jede po trati bez troleje. Počet vagónů vlaku se mění záběr od záběru, sběrače proudu na střechách se svévolně obracejí a jednou zdemolované části soupravy jsou po chvíli opět bez škrábnutí.
To jsou ale jen drobnosti, které jsou dohledatelné díky uvedení na VHS a později DVD. Podstata příběhu a jeho apel zůstávají netknuty a mohou nás oslovit i po čtyřech desítkách let. Rozhodně je téměř nutností pro vyznavače železnice a filmoví fanoušci s ohledem na přítomnost hvězdné sestavy musí Přejezd Kasandra brát jako povinnou četbu.
DABING
1.DABING (VHS)
V českém znění: Daniel Dítě - Richard Harris (Dr. Jonathan Chamberlain), Libuše Kafková - Sophia Loren (Jennifer Rispoli Chamberlain), Aranka Lapešová - Ava Gardner (Nicole Dressler), Ladislav Cigánek - Martin Sheen (Robby Navarro), Jiří Brož - Burt Lancaster (plukovník Stephen Mackenzie), Drahomíra Hofmanová - Ingrid Thulin (Dr. Elena Stradner), Ladislav Běhůnek - John Phillip Law (major Stark), Aleš Jarý - O. J. Simpson (Haley), Jiří Balcárek - Ray Lovelock (Tom), Dita Kaplanová - Ann Turkel (Susan), Jan Grygar - Thomas Hunter (kapitán Scott), Maxmilián Hornyš, Jaroslav Kuneš, Rudolf Kokeš, Zdeněk Dvořák, Anděla Čisáriková, Eva Stožická, Tereza Vidláková, Zdeněk Bureš
Překlad: Renata Prucklová
Produkce: Hana Husníková
Zvuk: Jindřich Stožický
Dialogy a režie českého znění: Rostislav Landsman
Vyrobila: Firma Davay studio Brno Dabing, 1992
2.DABING (TV)
V českém znění: Boris Rösner - Richard Harris (Dr. Jonathan Chamberlain), Zlata Adamovská - Sophia Loren (Jennifer Rispoli Chamberlain), Alois Švehlík - Burt Lancaster (plukovník Stephen Mackenzie), Martin Sobotka - Martin Sheen (Robby Navarro), Valérie Zawadská - Ava Gardner (Nicole Dressler), Dalimil Klapka - Lee Strasberg (Herman Kaplan), Pavel Rímský - O. J. Simpson (Haley), Miluše Šplechtová - Ingrid Thulin (Dr. Elena Stradner), Lukáš Hlavica - John Phillip Law (major Stark), Dana Černá - Ann Turkel (Susan), Jiří Valšuba - Thomas Hunter (kapitán Scott), Filip Čáp - Ray Lovelock (Tom), Julie Alexandridisová - Fausta Avelli (Katherine), Jiří Knot - Lionel Stander (průvodčí Max), Jana Šulcová, Jaroslav Horák, Zuzana Hykyšová, Otto Rošetzký, Lucie Kožinová, Daniela Bartáková, Ludvík Král, Anna Veverková, Karel Richter (titulky)
Překlad: Olga Pavlová
Zvuk: Jaroslav Novák
Produkce: Veronika Dvořáková, Ivana Prejdová
Dialogy a režie českého znění: Václav Knop
Vyrobila: Česká produkční 2000, a. s pro CET21 spol. s r. o., 2002
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 9.2.1977
Premiéra Západní Německo: 31.3.1977 Cinerama Filmgesellschaft
Premiéra Itálie: 18.12.1976
Premiéra Velká Británie: 31.3.1977
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.1992 (VHS) Davay Home Video
Poprvé na DVD: 26.11.2007 Filmhouse
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 15 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 6 000 000
Tvůrci a herci
George P. Cosmatos (Režie), Carlo Ponti (Produkce), Jerry Goldsmith (Hudba), Ennio Guarnieri (Kamera), Françoise Bonnot (Střih), Roberto Silvi (Střih), - (Casting), Aurelio Crugnola (Scénografie), Adriana Berselli (Kostýmy), Tom Mankiewicz (Scénář), Robert Katz (Scénář), George P. Cosmatos (Scénář), Sophia Loren (Herec), Richard Harris (Herec), Martin Sheen (Herec), O. J. Simpson (Herec), Lionel Stander (Herec), Ann Turkel (Herec), Ingrid Thulin (Herec), Lee Strasberg (Herec), Ava Gardner (Herec), Burt Lancaster (Herec), Lou Castel (Herec), John Phillip Law (Herec), Ray Lovelock (Herec), Alida Valli (Herec), Stefano Patrizi (Herec), Renzo Palmer (Herec), Thomas Hunter (Herec), Angela Goodwin (Herec)
1976/129/Západní Německo, Itálie, Velká Británie/Drama, Thriller, Akční
- Jonathan Chamberlain (Richard Harris) nosí hodinky značky Rolex a Jennifer Rispoli Chamberlain (Sophia Loren) nosí Rolex Lady Datejust.
- Vojáci doprovázející vlak do Polska byli vyzbrojeni italskými samopaly zn. Beretta M12.
- Několik klasických rozporů a produkčních nedostatků: Filmaři si evidentně nehlídali řazení vagónů rychlíku, protože červený restaurační vůz je v různých záběrech řazen obráceně (pozná se to podle toho, že tento vagón má na střeše sběrač elektrického proudu a ten je na vagóně jednou vpředu a pak zase vzadu). Ještě pět kilometrů před mostem nejsou na trati vidět žádné sloupy elektrického vedení s trolejí, ale kilometr před ním ano, ačkoliv nikde není žádná odbočka. Jízda vlaku se natáčela na různých místech a produkce si neohlídala, zda je trať elektrifikovaná či nikoli. Při vrtulníkové akci kolem trati opět chybí sloupy elektrického vedení a trolej. To by samo o sobě nebyla taková vada, kdyby vlak netáhla elektrická lokomotiva. Z minimálně tří záběrů těsně před katastrofou je vidět, že první třída (od lokomotivy po restaurační vůz) čítá šest vagónů. Ovšem do propasti se těch vagónů zřítí hned devět.
- Filmový Cassandřin most je ve skutečnosti 565 metrů dlouhý obloukový Garabit Viaduct, stojící v Jižní Francii v provincii Cantal.
- Vojáci doprovázející vlak do Polska byli vyzbrojeni italskými samopaly zn. Beretta M12.
- Několik klasických rozporů a produkčních nedostatků: Filmaři si evidentně nehlídali řazení vagónů rychlíku, protože červený restaurační vůz je v různých záběrech řazen obráceně (pozná se to podle toho, že tento vagón má na střeše sběrač elektrického proudu a ten je na vagóně jednou vpředu a pak zase vzadu). Ještě pět kilometrů před mostem nejsou na trati vidět žádné sloupy elektrického vedení s trolejí, ale kilometr před ním ano, ačkoliv nikde není žádná odbočka. Jízda vlaku se natáčela na různých místech a produkce si neohlídala, zda je trať elektrifikovaná či nikoli. Při vrtulníkové akci kolem trati opět chybí sloupy elektrického vedení a trolej. To by samo o sobě nebyla taková vada, kdyby vlak netáhla elektrická lokomotiva. Z minimálně tří záběrů těsně před katastrofou je vidět, že první třída (od lokomotivy po restaurační vůz) čítá šest vagónů. Ovšem do propasti se těch vagónů zřítí hned devět.
- Filmový Cassandřin most je ve skutečnosti 565 metrů dlouhý obloukový Garabit Viaduct, stojící v Jižní Francii v provincii Cantal.
Odkazy
Hrají:
Sophia Loren, Richard Harris, Martin Sheen, O.J. Simpson, Lionel Stander, Ann Turkel, Ingrid Thulin, Lee Strasberg, Ava Gardner, Burt Lancaster, Lou Castel, John Phillip Law, Ray Lovelock, Alida Valli, Stefano Patrizi, Renzo Palmer, Thomas Hunter, Angela Goodwin, Carlo De Mejo, Maurizio Streccioni, John P. Dulaney