Ponorka / Boot, Das (1981/141/Západní Německo, Francie, Itálie/Drama, Válečný) 87% -Originál DVD-
28.05.2022 02:31
JEDNOU VĚTOU
„Bitva o Atlantik je stále těžší a kruté moře nemilosrdně vybírá svoji daň...
OBSAH
Válečný film o mladých mužích, často ještě chlapcích hladových po dobrodružství, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Wolfgang Petersen musí vodu buď nenávidět nebo milovat. V Ponorce poskytuje tomuto živlu nevídaný prostor – více než tři hodiny. Více než tři hodiny totiž sledujeme osádku jedné německé ponorky za druhé světové války. Náplní filmu není nic jiného než boj několika stále zarostlejších námořníků s nudou a nepřátelskými torpédoborci. Když se objeví nepřátelské plavidlo, je nutný okamžitý ponor – 150 metrů a klidně i víc – a naprosté ticho, všepohlcující ticho občas přerušené pípáním nepřátelským sonarů či skřípěním plechů ponorky, které musí vzdorovat nepředstavitelnému tlaku. Stejně jako námořníci. V jejich pobledlých tvářích se značí zoufalý nedostatek slunečního světla, do kůže se jím vrývá každá další minuta strávená v tomto miniaturizovaném pekle. Největším nepřítelem nejsou Angličané, nýbrž strach. Strach naakumulovaný v jedné konzervě s ještě živým lidským masem. Nesejde na národnosti, Ponorka stejně jako mnoho válečných filmů dokazuje, že většina národních hrdinů nebojovala za vlast, nýbrž za vlastní přežití. Film je realistickým pohledem do hlubin oceánů, toho času válečných vod, nesnaží se o nějaký humanistický přesah jako Schindlerův seznam, pouze z dané situace čerpá maximum možného napětí a představuje toho nejlepšího zástupce žánru klaustrofobních thrillerů. Ale tři hodiny jsou stejně moc. Ticha je moc, čekání je moc. Nemůžu ovšem srovnávat s původní, dvouapůlhodinovou verzí. Až na délku lze Ponorce vytknout snad leda mizernou zadní projekci při interiérových scénách. Jde o první a taky poslední mistrovský počin Wolfganga Petersena, který do filmu vložil veškerý svůj talent. My můžeme jenom litovat, že si jej po natáčení nevzal zpátky. 85% (Matty) 4*
Musím mluvit potichu. Jinak mi to totiž nedá, po 216ti minutách pod vodou ve stísněném prostoru, kde každý se spoléhá na toho po jeho boku je to pomalu samozřejmostí. Epos, o skupince lidí, kterou spojila jedna ponorka, byli jako rodina a brali válku jako nucené zlo, bohužel. Neřešili zdali je dobré pro válku to či ono. Byli rádi, že žijí, že vůbec přežili každý den v tom horoucím pekle, v hlubině, kde každou chvíli čekáte, že pod náporem tlaku vylítne jeden šroub, druhý šroub...Jejich psychika se zde vzepřela a dokázala prakticky nemožné a nejen to, dokázala si získat řadu srdcí nejednoho diváka. Válečný film, který takřka není o válce takové jako si člověk dokáže představit, je to o lidech, kteří pocítili lidskost vůči ostatním, kteří spolu prožili nezapomenutelné zážitky a snažili se dostat z toho pekla, z té smrsklé skořápky, která určí zdali budou žít nebo utonou na dně oceánu. --- Jaké to je, být stále pod vodou, když plujete a nepřítel je někde nad Vámi? - Je tma. - Tma? - Ano, a velmi ticho. (Malarkey) 5*
Hodnocena režisérská verze. Wolfgang Petersen natočil Das Boot jako nejlepší film ve své kariéře o tom není nejmenších pochyb. Bohužel délka 216 minut je trochu silná káva. Maximálně realisticky vytvořená ponorka s perfektní posádkou splňuje očekávání. Příběh však připomíná spojení trojdílného seriálu v jeden kus. První hodinu se nic neděje a vy jen čekáte, seznamujete se s chodem ponorky a poznáváte posádku. V druhé hodině se poprvé setkáte s nepřítelem a v závěrečné hodině budete sledovat velké trápení posádky s problémy technického i psychického rázu. Film působí velmi komplexně, uzavřeně a nadčasově. Jde rozhodně o nejlepší film o ponorkách z druhé světové války, ale jeho délka se nedá přehlédnout a nelze se 216 minut aspoň chvíli nenudit. Jinak je Ponorka velká podívaná, ukazuje všechno po čem každý milovník 2. světové války touží a nezbývá mi než poděkovat Wolfgangovi za tento válečný skvost. Snad se časem podívám i na obyčejnou verzi a budu ji moci ohodnotit, ale pokud je o tolik kratší tak doufám, že její stopáž je využita maximálně na vše zajímavé a je 5* záležitostí. (Djkoma) 4*
V.I.M. FILMU
Six feet under a ještě mnohem, mnohem hlouběji se potápí německá válečná ponorka U VII-C, která pod vedením ostříleného vlka Willenbrocka operuje v Severním moři, aby tam na příkaz Kriegsmarine potápěla spojenecké konvoje. Dnešní hollywoodský rutinér Wolfgang Petersen natočil v roce 1981 v bavorských filmových studiích jeden z nejdražších snímků německé kinematografie, ale také jednu z nejatmosféričtějších válečných podívaných vůbec. Známkou jeho světoširého úspěchu je již sám fakt, že film je obecně známý, ne-li ještě zámější,i pod původním německým Das Boot. To totiž zní přece jen o poznání dunivěji a přiléhavěji než "oblé" slovo Ponorka a jiné jeho překlady.
Uváděných 30 tisíc umrlců není zrovna málo. Přesně tolik německých vojáků našlo za 2. světové války v potopených ponorkách svou smrt. Ať už se plavili pod hákovým křížem nebo Union Jackem, byli to většinou naprosto obyčejní kluci, kterým jejich okolí (nejčastěji tátové, veteráni z 1. světové) nakukalo, že nesmí zůstat pozadu, neboť povinnost a otčina volá. Díky Petersenovi se během pár minut stanete součástí 42-členného kovového sarkofágu, která se vydává rušit klid a mír ve vodách spadájící do teritorií ostrovního království. A vůbec vám nebude vadit, že fandíte těm "špatným," právě naopak se díky permanentnímu strachu s posádkou natolik sžijete, že byste se do navádění torpéd nejraději pustili sami. Němečtí vojáci jsou totiž docela sympaťáci, rozhodně žádní zavilí zloduši s orlími nosy a nepřístupnými rysy, jak nám je zhusta představovala komunistická propaganda. Po pár lomcovácích si budete přát, aby jejich pomalá a vlastně velmi nedokonalá torpéda zasáhla svůj cíl, a naopak unikli zákeřným vodním minám, které vybuchují jen pár metrů od jejich hlav a dokážou nadělat pěknou paseku. Na tomhle naštelování nic nezmění ani Petersenovy výroky o tom, že mu nešlo o oslavu dobra ani zla, ale vizualizaci plíživého strachu a skromnou poctu všem německým vojákům, pro které byl pohled na vodu valící se skrz děravý plášť ponorky tím posledním. Klaustrofobní prostory malé kocábky, která většinou sestupuje do větších hloubek, než na jaké byla stavěná, jsou ideální místem pro probírku katalogem lidských strachů. Příslovečná ponorková nemoc, filcky a pach potu vašeho souseda smísený s odérem zatuchliny a oleje jsou ještě to nejmenší, co vás tam dole může potkat. V okamžiku, kdy kapitán nařídí ticho, z dáli slyšíte hukot motoru vzdalující se lodi, která zřejmě nakladla miny, cítíte pnutí v každé vlásečnici i šroubu. Dokážu si představit, že slabší povahy u scén, kdy prakticky nic nevidíte, zato zvuk trhá reprobedny, omdlévají.
Z dnešního pohledu jsou sice postavy Das Boot poněkud schématické a vzhledem k času, které s nimi strávíme (kinoverze 148 min/director´s cut 208 min), neprojdou žádným závratným vývojem, na faktu že tahle sešlost stále funguje to však nic nemění. Kapitán má autoritu a nedá na sobě znát strach (kdo by ho chtěl vidět jako bábovku?), shůry dosazený zupák neumí improvizovat, nedokáže se uvolnit, a proto nikdy nepocítí přijetí do party a sílu Kameradschaftu, pisálek od novin je naivní. Oněch 26 let uteklo jako voda, ale na koukatelnosti Petersenova snímku se nijak zvlášť nepodepsaly. Jak už to bývá, přišla celá napodobitelů, ale žádný z nich není citován tak často jako Petersenovo opus magnum. Das Boot si holt své místo v TOP 100 na csfd plně zaslouží. Momentálně ještě stále na některých stáncích za 38Kč...
VELKÁ RECENZE
U96 vyplouvá na hlídkovou plavbu z přístavu v La Rochelle. Po dlouhém a vyčerpávajícím plavení na moři narazí na konvoj a potopí z něj několik lodí. Ponorka potom dostane rozkaz proplout skrz Gibraltarský průliv a dostat se do přístavu La Spezia v Itálii. Všichni vědí, že dostat se přes Gibraltar je téměř nemožné, ale zkusit to musí. Ještě před splněním rozkazu U96 zakotví ve Vigu a doplní naftu a torpéda z německé lodi Weser. Kapitán chce nechat Wernera a strojního důstojníka ve Vigu, ale tento krok je zamítnut. Při pokusu průniku skrz Gibraltarskou úžinu je ponorka těžce poškozena a dosedne až na dno moře. Všichni členové posádky několik hodin opravují poškozenou loď a hlavně díky usilovné práci strojního důstojníka (Klaus Wennemann) je opět připravena k vynoření. U96 se těžce poškozená vrátí do La Rochelle, avšak ve chvíli slavnostního připlutí napadnou přístav spojenecká letadla a U96 potopí. Mnoho členů posádky přepad nepřežije. Kapitán klečí na kolenou a z úst mu stéká krev. Dívá se na svou ponorku, jak pomalu mizí pod hladinou a když se ztratí úplně, padne na betonové molo.
Ponorka (německy Das Boot) je německý film režiséra Wolfganga Petersena z roku 1981 na námět stejnojmenného románu Lothara-Günthera Buchheima. Film vypráví očima poručíka Wernera (Buchheim) příběh ponorky U96 a velmi realisticky popisuje každodenní pobyt námořníků a strojníků na její palubě.
Das Boot je neskutečně působivý film.Já jsem měl ještě k tomu všemu možnost vidět Director's cut a mohu v klidu říct, že neznám lepší ponorkový film, než je tento.Tento skvost jsem však už jednou viděl.Bylo to hodně dávno ještě v útlém věku a postupem času jsem na tento film úplně zapomněl.Velké překvapení a rozvzpomenutí se tudíž konalo hned po několika minutách v nezapomenutelné barové scéně.Ta je sama o sobě dosti dlouhá, ale jak tomu byla například v úvodu Kmotra, či Lovce Jelenů, pro zbytek filmu poměrně důležitá.Právě zde se totiž představuje většina postav.Je až neuvěřitelné, s jakou precizností jsou postavy napsané.Ani jedna není vyloženě plochá.Každá postava má svojí hloubku a každá hraje ve filmu menší či větší roli.Vynikajícímu výsledku také dopomáhají skvělí herci.V hlavní roli kapitána exceluje Jürgen Prochnow, který bohužel svojí tak slibně rozjetou kariéru utopil v béčkových vodách.Peterson režíruje (vlastně spíše režíroval, protože jeho novější tvorba takových kvalit nedosahuje) špičkově, perfektně vede herce a jeho jedinečný až sugestivní režijní styl je znát v každé vteřině.Technicky je film brilantní.Zvláštní uznání si zaslouží kamera.Je až neuvěřitelně "vlezlá" a až dusně autentická a například takové ty rychlé průlety ponorkou, či otřesy po výbuchu náloží jsou machrovina první třídy.I hudba se mi tady líbila.Skvěle to vystihl Isherwood - Apokalypsa pod vodou.Ano mám na to stejný názor.Film, který mě i přes svojí drtivou stopáž ani chvíli nenudil, ba právě naopak.Při sledování se mi tajil dech.Pravděpodobně nejlepší ponorkový film.7 Oscarových nominací zasloužených.
Ocenění:
Academy Awards
1983 - Wolfgang Petersen (Režie) (nominace)
1983 - Wolfgang Petersen (Adaptovaný scénář) (nominace)
1983 - Jost Vacano (Kamera) (nominace)
1983 - Střih (nominace)
1983 - Střih zvuku (nominace)
Golden Globes
1982 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
BAFTA
1983 - Neanglicky mluvený film (nominace)
DABING
1.DABING (kino, VHS, Prima) 149 min
V českém znění: Pavel Soukup - Jürgen Prochnow (Kapitán Heinrich Lehmann-Willenbrock), Vladimír Fišer - (titulky), Martin Velda, Svatopluk Skopal, Petr Svoboda, Bohdan Tůma, Jiří Havel, David Schneider, Jan Přeučil, Marcel Vašinka, Zdeněk Hruška, Radovan Vaculík, Josef Nedorost, Zdeněk Podhůrský, Vladimír Kudla, Ivan Richter, Jiří Bábek, Libor Terš, Filip Jančík, Václav Knop, Otto Lackovič, Zdeněk Mahdal, Klára Trojanová, Jana Švandová a další
Překlad: Ivan Hanuš
Vedoucí výroby: Martin Libora, Jiří Beránek
Střih: Věra Flaková
Zvuk: Josef Hupka
Režie českého znění: Július Matula
České znění vyrobil: Golem film 1993
2.DABING (DVD, Cinemax, ČT) 208 min
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Jürgen Prochnow (Kapitán Heinrich Lehmann-Willenbrock), Jiří Kodeš - Klaus Wennemann (velící), Zbyšek Pantůček - Jan Fedder (Pilgrim), Jiří Balcárek - Bernd Tauber (Kriechbaum), Pavel Vondra - Uwe Ochsenknecht (loďmistr), Radek Hoppe - Heinz Hoenig (Hinrich), Petr Burian - Hubertus Bengsch (první důstojník), Zdeněk Hruška - Herbert Grönemeyer (poručík Werner - dopisovatel), Antonín Navrátil - Erwin Leder (Johann), Jakub Saic - Claude-Oliver Rudolph (Ario), Bohdan Tůma - Martin Semmelrogge (druhý důstojník), Libor Terš - Otto Sander (Phillip Thomsen, další role), Otakar Brousek ml. - Günter Lamprecht (kapitán z Weseru), Jan Maxián - Martin May (Ullman), Otto Rošetzký, Roman Hájek, Regina Řandová, Zbyšek Horák, Martin Spurný, Dan Margolius, Jitka Ježková, Vladimír Kudla a Tomáš Racek
Překlad: Blanka Dobrá
Produkce: Ivana Koudelková
Zvuk: Ing. Jiří Brouzdal
Dialogy a režie: Martin Kolár
Připravila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, Studio Budíkov pro Hollywod Classic 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.5.1993
Premiéra USA: 10.2.1982
Premiéra Německo: 17.9.1981 Bavaria Filmverleih
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 20.9.2004 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 30.8.2004 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 193 812
Tržby celkem - $ 74 000 000
Návštěvnost v ČR 155 246
Náklady (Rozpočet) - $ 14 000 000
Zajímavost k filmu
„Bitva o Atlantik je stále těžší a kruté moře nemilosrdně vybírá svoji daň...
OBSAH
Válečný film o mladých mužích, často ještě chlapcích hladových po dobrodružství, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Wolfgang Petersen musí vodu buď nenávidět nebo milovat. V Ponorce poskytuje tomuto živlu nevídaný prostor – více než tři hodiny. Více než tři hodiny totiž sledujeme osádku jedné německé ponorky za druhé světové války. Náplní filmu není nic jiného než boj několika stále zarostlejších námořníků s nudou a nepřátelskými torpédoborci. Když se objeví nepřátelské plavidlo, je nutný okamžitý ponor – 150 metrů a klidně i víc – a naprosté ticho, všepohlcující ticho občas přerušené pípáním nepřátelským sonarů či skřípěním plechů ponorky, které musí vzdorovat nepředstavitelnému tlaku. Stejně jako námořníci. V jejich pobledlých tvářích se značí zoufalý nedostatek slunečního světla, do kůže se jím vrývá každá další minuta strávená v tomto miniaturizovaném pekle. Největším nepřítelem nejsou Angličané, nýbrž strach. Strach naakumulovaný v jedné konzervě s ještě živým lidským masem. Nesejde na národnosti, Ponorka stejně jako mnoho válečných filmů dokazuje, že většina národních hrdinů nebojovala za vlast, nýbrž za vlastní přežití. Film je realistickým pohledem do hlubin oceánů, toho času válečných vod, nesnaží se o nějaký humanistický přesah jako Schindlerův seznam, pouze z dané situace čerpá maximum možného napětí a představuje toho nejlepšího zástupce žánru klaustrofobních thrillerů. Ale tři hodiny jsou stejně moc. Ticha je moc, čekání je moc. Nemůžu ovšem srovnávat s původní, dvouapůlhodinovou verzí. Až na délku lze Ponorce vytknout snad leda mizernou zadní projekci při interiérových scénách. Jde o první a taky poslední mistrovský počin Wolfganga Petersena, který do filmu vložil veškerý svůj talent. My můžeme jenom litovat, že si jej po natáčení nevzal zpátky. 85% (Matty) 4*
Musím mluvit potichu. Jinak mi to totiž nedá, po 216ti minutách pod vodou ve stísněném prostoru, kde každý se spoléhá na toho po jeho boku je to pomalu samozřejmostí. Epos, o skupince lidí, kterou spojila jedna ponorka, byli jako rodina a brali válku jako nucené zlo, bohužel. Neřešili zdali je dobré pro válku to či ono. Byli rádi, že žijí, že vůbec přežili každý den v tom horoucím pekle, v hlubině, kde každou chvíli čekáte, že pod náporem tlaku vylítne jeden šroub, druhý šroub...Jejich psychika se zde vzepřela a dokázala prakticky nemožné a nejen to, dokázala si získat řadu srdcí nejednoho diváka. Válečný film, který takřka není o válce takové jako si člověk dokáže představit, je to o lidech, kteří pocítili lidskost vůči ostatním, kteří spolu prožili nezapomenutelné zážitky a snažili se dostat z toho pekla, z té smrsklé skořápky, která určí zdali budou žít nebo utonou na dně oceánu. --- Jaké to je, být stále pod vodou, když plujete a nepřítel je někde nad Vámi? - Je tma. - Tma? - Ano, a velmi ticho. (Malarkey) 5*
Hodnocena režisérská verze. Wolfgang Petersen natočil Das Boot jako nejlepší film ve své kariéře o tom není nejmenších pochyb. Bohužel délka 216 minut je trochu silná káva. Maximálně realisticky vytvořená ponorka s perfektní posádkou splňuje očekávání. Příběh však připomíná spojení trojdílného seriálu v jeden kus. První hodinu se nic neděje a vy jen čekáte, seznamujete se s chodem ponorky a poznáváte posádku. V druhé hodině se poprvé setkáte s nepřítelem a v závěrečné hodině budete sledovat velké trápení posádky s problémy technického i psychického rázu. Film působí velmi komplexně, uzavřeně a nadčasově. Jde rozhodně o nejlepší film o ponorkách z druhé světové války, ale jeho délka se nedá přehlédnout a nelze se 216 minut aspoň chvíli nenudit. Jinak je Ponorka velká podívaná, ukazuje všechno po čem každý milovník 2. světové války touží a nezbývá mi než poděkovat Wolfgangovi za tento válečný skvost. Snad se časem podívám i na obyčejnou verzi a budu ji moci ohodnotit, ale pokud je o tolik kratší tak doufám, že její stopáž je využita maximálně na vše zajímavé a je 5* záležitostí. (Djkoma) 4*
V.I.M. FILMU
Six feet under a ještě mnohem, mnohem hlouběji se potápí německá válečná ponorka U VII-C, která pod vedením ostříleného vlka Willenbrocka operuje v Severním moři, aby tam na příkaz Kriegsmarine potápěla spojenecké konvoje. Dnešní hollywoodský rutinér Wolfgang Petersen natočil v roce 1981 v bavorských filmových studiích jeden z nejdražších snímků německé kinematografie, ale také jednu z nejatmosféričtějších válečných podívaných vůbec. Známkou jeho světoširého úspěchu je již sám fakt, že film je obecně známý, ne-li ještě zámější,i pod původním německým Das Boot. To totiž zní přece jen o poznání dunivěji a přiléhavěji než "oblé" slovo Ponorka a jiné jeho překlady.
Uváděných 30 tisíc umrlců není zrovna málo. Přesně tolik německých vojáků našlo za 2. světové války v potopených ponorkách svou smrt. Ať už se plavili pod hákovým křížem nebo Union Jackem, byli to většinou naprosto obyčejní kluci, kterým jejich okolí (nejčastěji tátové, veteráni z 1. světové) nakukalo, že nesmí zůstat pozadu, neboť povinnost a otčina volá. Díky Petersenovi se během pár minut stanete součástí 42-členného kovového sarkofágu, která se vydává rušit klid a mír ve vodách spadájící do teritorií ostrovního království. A vůbec vám nebude vadit, že fandíte těm "špatným," právě naopak se díky permanentnímu strachu s posádkou natolik sžijete, že byste se do navádění torpéd nejraději pustili sami. Němečtí vojáci jsou totiž docela sympaťáci, rozhodně žádní zavilí zloduši s orlími nosy a nepřístupnými rysy, jak nám je zhusta představovala komunistická propaganda. Po pár lomcovácích si budete přát, aby jejich pomalá a vlastně velmi nedokonalá torpéda zasáhla svůj cíl, a naopak unikli zákeřným vodním minám, které vybuchují jen pár metrů od jejich hlav a dokážou nadělat pěknou paseku. Na tomhle naštelování nic nezmění ani Petersenovy výroky o tom, že mu nešlo o oslavu dobra ani zla, ale vizualizaci plíživého strachu a skromnou poctu všem německým vojákům, pro které byl pohled na vodu valící se skrz děravý plášť ponorky tím posledním. Klaustrofobní prostory malé kocábky, která většinou sestupuje do větších hloubek, než na jaké byla stavěná, jsou ideální místem pro probírku katalogem lidských strachů. Příslovečná ponorková nemoc, filcky a pach potu vašeho souseda smísený s odérem zatuchliny a oleje jsou ještě to nejmenší, co vás tam dole může potkat. V okamžiku, kdy kapitán nařídí ticho, z dáli slyšíte hukot motoru vzdalující se lodi, která zřejmě nakladla miny, cítíte pnutí v každé vlásečnici i šroubu. Dokážu si představit, že slabší povahy u scén, kdy prakticky nic nevidíte, zato zvuk trhá reprobedny, omdlévají.
Z dnešního pohledu jsou sice postavy Das Boot poněkud schématické a vzhledem k času, které s nimi strávíme (kinoverze 148 min/director´s cut 208 min), neprojdou žádným závratným vývojem, na faktu že tahle sešlost stále funguje to však nic nemění. Kapitán má autoritu a nedá na sobě znát strach (kdo by ho chtěl vidět jako bábovku?), shůry dosazený zupák neumí improvizovat, nedokáže se uvolnit, a proto nikdy nepocítí přijetí do party a sílu Kameradschaftu, pisálek od novin je naivní. Oněch 26 let uteklo jako voda, ale na koukatelnosti Petersenova snímku se nijak zvlášť nepodepsaly. Jak už to bývá, přišla celá napodobitelů, ale žádný z nich není citován tak často jako Petersenovo opus magnum. Das Boot si holt své místo v TOP 100 na csfd plně zaslouží. Momentálně ještě stále na některých stáncích za 38Kč...
VELKÁ RECENZE
U96 vyplouvá na hlídkovou plavbu z přístavu v La Rochelle. Po dlouhém a vyčerpávajícím plavení na moři narazí na konvoj a potopí z něj několik lodí. Ponorka potom dostane rozkaz proplout skrz Gibraltarský průliv a dostat se do přístavu La Spezia v Itálii. Všichni vědí, že dostat se přes Gibraltar je téměř nemožné, ale zkusit to musí. Ještě před splněním rozkazu U96 zakotví ve Vigu a doplní naftu a torpéda z německé lodi Weser. Kapitán chce nechat Wernera a strojního důstojníka ve Vigu, ale tento krok je zamítnut. Při pokusu průniku skrz Gibraltarskou úžinu je ponorka těžce poškozena a dosedne až na dno moře. Všichni členové posádky několik hodin opravují poškozenou loď a hlavně díky usilovné práci strojního důstojníka (Klaus Wennemann) je opět připravena k vynoření. U96 se těžce poškozená vrátí do La Rochelle, avšak ve chvíli slavnostního připlutí napadnou přístav spojenecká letadla a U96 potopí. Mnoho členů posádky přepad nepřežije. Kapitán klečí na kolenou a z úst mu stéká krev. Dívá se na svou ponorku, jak pomalu mizí pod hladinou a když se ztratí úplně, padne na betonové molo.
Ponorka (německy Das Boot) je německý film režiséra Wolfganga Petersena z roku 1981 na námět stejnojmenného románu Lothara-Günthera Buchheima. Film vypráví očima poručíka Wernera (Buchheim) příběh ponorky U96 a velmi realisticky popisuje každodenní pobyt námořníků a strojníků na její palubě.
Das Boot je neskutečně působivý film.Já jsem měl ještě k tomu všemu možnost vidět Director's cut a mohu v klidu říct, že neznám lepší ponorkový film, než je tento.Tento skvost jsem však už jednou viděl.Bylo to hodně dávno ještě v útlém věku a postupem času jsem na tento film úplně zapomněl.Velké překvapení a rozvzpomenutí se tudíž konalo hned po několika minutách v nezapomenutelné barové scéně.Ta je sama o sobě dosti dlouhá, ale jak tomu byla například v úvodu Kmotra, či Lovce Jelenů, pro zbytek filmu poměrně důležitá.Právě zde se totiž představuje většina postav.Je až neuvěřitelné, s jakou precizností jsou postavy napsané.Ani jedna není vyloženě plochá.Každá postava má svojí hloubku a každá hraje ve filmu menší či větší roli.Vynikajícímu výsledku také dopomáhají skvělí herci.V hlavní roli kapitána exceluje Jürgen Prochnow, který bohužel svojí tak slibně rozjetou kariéru utopil v béčkových vodách.Peterson režíruje (vlastně spíše režíroval, protože jeho novější tvorba takových kvalit nedosahuje) špičkově, perfektně vede herce a jeho jedinečný až sugestivní režijní styl je znát v každé vteřině.Technicky je film brilantní.Zvláštní uznání si zaslouží kamera.Je až neuvěřitelně "vlezlá" a až dusně autentická a například takové ty rychlé průlety ponorkou, či otřesy po výbuchu náloží jsou machrovina první třídy.I hudba se mi tady líbila.Skvěle to vystihl Isherwood - Apokalypsa pod vodou.Ano mám na to stejný názor.Film, který mě i přes svojí drtivou stopáž ani chvíli nenudil, ba právě naopak.Při sledování se mi tajil dech.Pravděpodobně nejlepší ponorkový film.7 Oscarových nominací zasloužených.
Ocenění:
Academy Awards
1983 - Wolfgang Petersen (Režie) (nominace)
1983 - Wolfgang Petersen (Adaptovaný scénář) (nominace)
1983 - Jost Vacano (Kamera) (nominace)
1983 - Střih (nominace)
1983 - Střih zvuku (nominace)
Golden Globes
1982 - Nejlepší zahraniční film (nominace)
BAFTA
1983 - Neanglicky mluvený film (nominace)
DABING
1.DABING (kino, VHS, Prima) 149 min
V českém znění: Pavel Soukup - Jürgen Prochnow (Kapitán Heinrich Lehmann-Willenbrock), Vladimír Fišer - (titulky), Martin Velda, Svatopluk Skopal, Petr Svoboda, Bohdan Tůma, Jiří Havel, David Schneider, Jan Přeučil, Marcel Vašinka, Zdeněk Hruška, Radovan Vaculík, Josef Nedorost, Zdeněk Podhůrský, Vladimír Kudla, Ivan Richter, Jiří Bábek, Libor Terš, Filip Jančík, Václav Knop, Otto Lackovič, Zdeněk Mahdal, Klára Trojanová, Jana Švandová a další
Překlad: Ivan Hanuš
Vedoucí výroby: Martin Libora, Jiří Beránek
Střih: Věra Flaková
Zvuk: Josef Hupka
Režie českého znění: Július Matula
České znění vyrobil: Golem film 1993
2.DABING (DVD, Cinemax, ČT) 208 min
V českém znění: Zdeněk Mahdal - Jürgen Prochnow (Kapitán Heinrich Lehmann-Willenbrock), Jiří Kodeš - Klaus Wennemann (velící), Zbyšek Pantůček - Jan Fedder (Pilgrim), Jiří Balcárek - Bernd Tauber (Kriechbaum), Pavel Vondra - Uwe Ochsenknecht (loďmistr), Radek Hoppe - Heinz Hoenig (Hinrich), Petr Burian - Hubertus Bengsch (první důstojník), Zdeněk Hruška - Herbert Grönemeyer (poručík Werner - dopisovatel), Antonín Navrátil - Erwin Leder (Johann), Jakub Saic - Claude-Oliver Rudolph (Ario), Bohdan Tůma - Martin Semmelrogge (druhý důstojník), Libor Terš - Otto Sander (Phillip Thomsen, další role), Otakar Brousek ml. - Günter Lamprecht (kapitán z Weseru), Jan Maxián - Martin May (Ullman), Otto Rošetzký, Roman Hájek, Regina Řandová, Zbyšek Horák, Martin Spurný, Dan Margolius, Jitka Ježková, Vladimír Kudla a Tomáš Racek
Překlad: Blanka Dobrá
Produkce: Ivana Koudelková
Zvuk: Ing. Jiří Brouzdal
Dialogy a režie: Martin Kolár
Připravila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, Studio Budíkov pro Hollywod Classic 2004
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.5.1993
Premiéra USA: 10.2.1982
Premiéra Německo: 17.9.1981 Bavaria Filmverleih
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 20.9.2004 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 30.8.2004 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 193 812
Tržby celkem - $ 74 000 000
Návštěvnost v ČR 155 246
Náklady (Rozpočet) - $ 14 000 000
Tvůrci a herci
Wolfgang Petersen (Režie), Günter Rohrbach (Produkce), Ortwin Freyermuth (Produkce), Klaus Doldinger (Hudba), Jost Vacano (Kamera), Hannes Nikel (Střih), Willy Schlenter (Casting), Rolf Zehetbauer (Scénografie), Monika Bauert (Kostýmy), Wolfgang Petersen (Scénář), Jürgen Prochnow (Herec), Herbert Grönemeyer (Herec), Klaus Wennemann (Herec), Hubertus Bengsch (Herec), Martin Semmelrogge (Herec), Bernd Tauber (Herec), Erwin Leder (Herec), Martin May (Herec), Heinz Hoenig (Herec), Uwe Ochsenknecht (Herec), Otto Sander (Herec), Günter Lamprecht (Herec), Sky du Mont (Herec), Oliver Stritzel (Herec), Rita Cadillac (Herec), Jan Fedder (Herec), Ralf Richter (Herec)
1981/141/Západní Německo, Francie, Itálie/Drama, Válečný
- Natáčení trvalo celý rok, protože Wolfgang Petersen točil i několikahodinovou verzi pro televizi.
- Scéna, kdy se Johann (Erwin Leder) přijde kapitánovi (Jürgen Prochnow) omluvit, v knižní předloze vůbec není. V knize je pouze to, že se omluvil a vše bylo v pořádku. Režisér Wolfgang Petersen ale chtěl natočit dojemnou scénu.
- Scéna na začátku filmu, kdy ponorka vyplouvá z přístavu v La Rochelle, se skutečně natáčela v La Roschelle.
- Celý příběh ponorky je kombinací dvou lodních deníků a tedy vše, co se ve filmu odehraje, se skutečně stalo.
- Ve filmu není nikdy řečeno jméno kapitána ponorky.
- Oslovení "Pane Kalene", v originálním znění (německy) "Her Kaleut/Kaleun", je zkratka, kterou používala Kriegsmarine (Německé námořnictvo). Oficiálně by měl být oslovován: "Her Kapitänleutnant", tedy "Pane kapitán-poručíku".
- Celkem byly postaveny tři modely ponorky. První, 10ti metrová dálkově ovládaná ponorka, byla schopna plavby na moři a potápění. 5,5 a 2,5 m modely se využily při záběrech pod vodou. Všechny lodě, které ve filmu uvidíme, jsou také modely.
- Aby Wolfgang Petersen udržel v hercích pocit stísněnosti, natáčel v podmínkách skutečné ponorky.
- Výbuchy hlubinných pum byly vytvořeny tak, že se odpálily menší pumy v hloubce 5 metrů a následně se točily v 1500 snímcích za vteřinu.
- S rozpočtem 31 milionů německých marek byla Ponorka na dlouhou dobu nejdražším německým filmem. Překonal jej až Parfém: Příběh vraha (2006).
- Záběry z filmu si vybrala pro svůj klip k písni "Das Boot" skupina U 96.
- Scéna v baru z počátku filmu byla natočena jako jedna z posledních.
- Ačkoli se ve filmu objeví mnoho ponorek, je to vždy stále jedna ta samá.
- Lidské postavy na zmenšené maketě ponorky byly upravené panenky Barbie.
- Většina filmu byla natočena ve filmových ateliérech poblíž Mnichova.
- Film měl původně režírovat Don Siegel.
- Film byl natočen tichý a ozvučen později.
- Netypicky byl snímek točen kontinuálně.
- Skutečný "Poutník" spáchal pár dní po uvedení filmu do kin sebevraždu.
- Herci mali zakázané vystavovať sa slnečnému žiareniu, aby vo filme mali čo najbelšiu pleť ako ozajstná posádka ponorky.
- Scéna, kdy se Johann (Erwin Leder) přijde kapitánovi (Jürgen Prochnow) omluvit, v knižní předloze vůbec není. V knize je pouze to, že se omluvil a vše bylo v pořádku. Režisér Wolfgang Petersen ale chtěl natočit dojemnou scénu.
- Scéna na začátku filmu, kdy ponorka vyplouvá z přístavu v La Rochelle, se skutečně natáčela v La Roschelle.
- Celý příběh ponorky je kombinací dvou lodních deníků a tedy vše, co se ve filmu odehraje, se skutečně stalo.
- Ve filmu není nikdy řečeno jméno kapitána ponorky.
- Oslovení "Pane Kalene", v originálním znění (německy) "Her Kaleut/Kaleun", je zkratka, kterou používala Kriegsmarine (Německé námořnictvo). Oficiálně by měl být oslovován: "Her Kapitänleutnant", tedy "Pane kapitán-poručíku".
- Celkem byly postaveny tři modely ponorky. První, 10ti metrová dálkově ovládaná ponorka, byla schopna plavby na moři a potápění. 5,5 a 2,5 m modely se využily při záběrech pod vodou. Všechny lodě, které ve filmu uvidíme, jsou také modely.
- Aby Wolfgang Petersen udržel v hercích pocit stísněnosti, natáčel v podmínkách skutečné ponorky.
- Výbuchy hlubinných pum byly vytvořeny tak, že se odpálily menší pumy v hloubce 5 metrů a následně se točily v 1500 snímcích za vteřinu.
- S rozpočtem 31 milionů německých marek byla Ponorka na dlouhou dobu nejdražším německým filmem. Překonal jej až Parfém: Příběh vraha (2006).
- Záběry z filmu si vybrala pro svůj klip k písni "Das Boot" skupina U 96.
- Scéna v baru z počátku filmu byla natočena jako jedna z posledních.
- Ačkoli se ve filmu objeví mnoho ponorek, je to vždy stále jedna ta samá.
- Lidské postavy na zmenšené maketě ponorky byly upravené panenky Barbie.
- Většina filmu byla natočena ve filmových ateliérech poblíž Mnichova.
- Film měl původně režírovat Don Siegel.
- Film byl natočen tichý a ozvučen později.
- Netypicky byl snímek točen kontinuálně.
- Skutečný "Poutník" spáchal pár dní po uvedení filmu do kin sebevraždu.
- Herci mali zakázané vystavovať sa slnečnému žiareniu, aby vo filme mali čo najbelšiu pleť ako ozajstná posádka ponorky.
Odkazy
Hrají:
Jürgen Prochnow, Herbert Grönemeyer, Klaus Wennemann, Hubertus Bengsch, Martin Semmelrogge, Bernd Tauber, Erwin Leder, Martin May, Heinz Hoenig, Uwe Ochsenknecht, Otto Sander, Günter Lamprecht, Sky du Mont, Oliver Stritzel, Rita Cadillac, Jan Fedder, Ralf Richter, Joachim Bernhard, Claude-Oliver Rudolph, Dirk Salomon, Ulrich Günther, Konrad Becker, Edwige Pierre, Lutz Schnell