Pád Třetí říše / Untergang, Der (2004/156/Německo, Itálie, Rakousko/Válečný, Historický, Drama, Životopisný) 81% -Originál DVD-
20.05.2022 05:04
JEDNOU VĚTOU
„Duben 1945, národ čekal jeho…“
OBSAH
20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka GERTRAUD "TRAUDL" JUNGE. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi šemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. EVA BRAUNOVÁ už s ním také několik dní žije v bunkru. HIMMLER, GOERING a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco HITLER nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál. Film PÁD TŘETÍ ŘÍŠE vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFDJediným negativem filmu "Der Untergang" je jeho formální stránka. Nejedná se o negativum klíčové a fatální, jak se někteří "vždycky musim psát něco jiného než druzí" recenzenti snaží ve svých rozborech doložit (že, pane Šafránku...). Režisér i scénáristé zvolili pro jako hlavní vypravěčskou perspektivu "dokumentární odstup" od děje a naopak velice expresivní přístup k atmosféře. Výsledkem je, že dialogy působí strohým a nestylizovaným dojmem, zatímco dusivá atmosféra bunkru je hojně a působivě dokreslováno zvukovými efekty (ticho vs. dunění), kamerou (která se hodně lepí na postavy a podporuje klaustrofobický a bezvýchodný dojem) i střihem (spojování iluze interiérů s naturalismem v exteriérech). Zatímco expresivní složka filmu funguje na výbornou, ona dokumentárnost má tendence sklouzávat do přílišné polopatičnosti, mnohoslovnosti a nudně větvených dialogů, které určitou repetitivností berou filmu spád. Nijak fatálně, ovšem. Velice se osvědčilo i zavedení "druhotného" vypravěče v podobě Traudl Jungové, která zprostředkovává civilní pohled na ikony Třetí říše – onen civilní pohled, který je ve své naivitě a zaslepenosti snad nejtragičtějším rysem filmu. A dokumentaristický dovětek Jungové ho jen pointuje ve vší nahotě "... měla jsem se víc zajímat..." Mrazivé završení jedné z linií. Jenže "Der Untergang" má linií více a nutno přiznat, že všechny dokázal režisér Oliver Hirschbiegel ztvárnit s jistotou a přesvědčivostí. Výsledkem je snímek syrový atmosférou, dráždící otázkami (které si divák musí zodpovědět sám) a deptající tím, že nic nezastírá ubohými vějičkami heroického patosu. Německá kinematografie úspěšně složila státnici z poválečné dospělosti... (Marigold) 4*
Před několika lety byl tento film v kinech a hodně lidí o něm básnilo nejen v recenzích. Já však ignoroval tento snímek velmi dlouho až přišel okamžik, kdy jsem se ho rozhodl shlédnout ve Filmovém klubu ČT. Potvrdilo se čeho jsem se obával. Matné herecké výkony včetně hlavní herecké hvězdy, která z Hitlera udělal naprostého blázna, který je nudný, obyčejný a zničený. Na to se mi moc dívat nechce a film hodně sází na Hitlerovskou auru, která neexistuje. Sledujeme tak pouze příběh jednoho bunkru plného lidí co věřili ve vůdce a těch co nevěřili. Psychologie postav je nulová, protože se nic kromě výlevů vůdce neděje a jen čekáme dokud nepřinese očekávanou oběť, kterou známe z dějepisu. nic překvapivého, nic nového, nic co by stálo za to. (Djkoma) 2*
Pád Třetí říše je autentický popis čehosi, co se jen tak na světě neuděje...a proto je tak unikátní. Sice jsem čekal víc orgií, přeci jenom je čeká smrt o níž vědí a kapsle s jedem jsou volně v nabídce, ale i tak mně tento film dostal svojí nápaditostí a naprosto uhrančivým hereckým výkonem herce, kterého jsem předtim prakticky neznal. Jeho jméno je Bruno Ganz a už nyní je jasné, že právě on se mi do mysli zapamatuje hlavně díky této roli. Řadě novinářům a věčných kritikům na tom nevyhovovalo to, že samotný Hitler není takový morous, jaký se zdá být v realitě. Opak je pravdou jen se snaží být trochu lidštější, když přichází jeho poslední scéna v životě o které ví. Když se to tak veme, je to německý film a těch dobrých je opravdu pomálu. Tento se k ním zapisuje už díky svojí neskonalé atmosféře a zfanatizovanému okolí, které nedokáže pochopit prakticky nikdo až dodnes. --- Až budu stát před Eisenhowerem coby se hodilo víc Sig Heil nebo mu mám prostě potřást rukou? (Malarkey) 5*
VELKÁ RECENZE
Duben 1945, Třetí říše je na kolenou a spojenecké armády svírají Německo z obou stran. Rusové vstupují do Berlína a dobývají jednu ulici za druhou. Válka je již nějakou dobu rozhodnutá, ale obránci hlavního města se nevzdávají. Rozkazy jsou jednoznačné, bojovat do posledního muže. A v samotném centru Berlína, v bunkru pod Říšským sněmem, se odehrávají poslední dny skupiny lidí – nejvyššího velení tou dobou již neexistujícího impéria.
Film „Der Untergang“ je svědectvím posledních dnů Adolfa Hitlera a jeho nejvěrnějších. Jest svědectvím v historickém duchu, jak to asi mohlo být. Režisér Oliver Hirschbiegel na sebe vzal nelehký úkol, už jen samotnou tématikou tak nastavil záda pro biče historiků, etiků, filozofů a především široké veřejnosti. Ale je třeba již předem vyzdvihnout, že v této své kariérní zkoušce ohněm obstál. Film vznikl na motivy knihy Joachima Festa a Traudl Jungové, která byla Hitlerovou sekretářkou, „Bis zur letzten Stunde“ a až skoro do samotného konce byla v bunkru s ostatními. Cílem tvůrců bylo držet se známých faktů a jednotlivé postavy ani nezkrášlovat, ani nedémonizovat. Traudl je zde ve vypravěčské roli, lépe řečeno pozorovatelky. Ústřední postavou je zde pochopitelně samotný Vůdce, v mistrném podání Bruna Ganze. Nicméně v těchto dnech je to již zlomený, nemocný člověk, který stále věří v konečné vítězství; nebo mu chce věřit.
Hitlera v ty dny opouštěla většina dřívějších spolupracovníků, ať již sami tajně vyjednávali s nepřítelem, nebo jen na poradách zpochybňovali jeho názory. Stále ještě pravidelně vychází před Reichstag, aby vyznamenal statečné vojáky především z řad Hitlerjungen, ale z jeho nahrbené chůze a věčně se třesoucí ruky nelze přehlédnout jeho chřadnoucí zdraví a v jeho očích je vidět postupně hasnoucí velký sen o veliké říši, o ovládnutí celé Evropy, možná i víc. Ale i přes to všechno, když už jsou slyšet zbraně Rudé armády, odmítá uposlechnout naléhání svých blízkých, opustit Berlín a kapitulovat. I v posledních dnech si zachová hrdost a raději spáchá sebevraždu. Tou dobou již Hitler nebyl člověk, co pronáší projevy k mnohatisícovému davu, ale poražený vůdce národa, kterému se rozplynul jeho sen a přesně tak jej film „Der Untergang“ zobrazuje, nic se zde nezastírá, nic nevyvyšuje. Podobně je tomu i s ostatními postavami filmu, snad s výjimkou Goebbelse, který je zobrazen zcela bezemočně, jako člověk zcela slepě opakující ty samé myšlenky. Pozoruhodně stále veselá a nezlomená Eva Braunová působí velmi kontrastně ke všemu dění kolem. Asi za emočně nejsilnější považuji scénu, kdy hrdá Marta Goebbelsová tráví své děti. Jako by se čas na chvíli zastavil, hudba utichla, a přesto je cítit fascinující gradace celého filmu. Měl snad právě tento okamžik symbolizovat konec jedné zvrácené ideologie? Hrdá žena, bránící se projevu jakékoliv slabosti, zabíjí vlastní děti, aby nežili ve světě bez řádu.
Boje v ulicích Berlína jsou viděny očima mladého chlapce, člena Hitlerjungen. Rusové tou dobou už postupně utahují smyčku, ale více než postup „nepřátel“ je patrný hyenismus ve vlastních řadách, průvodní jev jakékoliv války. Naturalistické záběry z lazaretu, zubožení lidé v ulicích utíkající před nepřítelem i samozvanými strážci zákona. To vše jen symbolicky ilustruje, co tahle válka ve skutečnosti přinesla. Pochybuji, že „Der Untergang“ by mohl podnítit nový zájem o Hitlerovy myšlenky. Mám dojem, že tento humbuk vyvolala uměle média, novináři, kteří film snad ani nesledovali. Postava Hitlera je zobrazena věrohodně, přesto svým způsobem opatrně. Zazní zde i myšlenka, že vinu nese celý národ, protože umožnil Hitlerovi realizovat jeho zvrácené vize. V tomto kontextu je to výtka vůči Němcům, kteří zpočátku podlehli lákavým slovům, ale lze jej chápat i v širším kontextu. Myslím si, že tvůrcům podařilo natočit „Der Untergang“ bez politického podtextu a to je podle mne velmi důležité. Právě proto jeho shlédnutí doporučuji. Je zlé, když se historie zkresluje, avšak je ještě horší, když se na ní zapomíná.
Ocenění:
Academy Awards
2005 - Oliver Hirschbiegel (Zahraniční film) (nominace)
European Film Awards
2004 - Bruno Ganz (Nejlepší herec) (nominace)
DABING
V českém znění: Jiří Prager - Bruno Ganz (Adolf Hitler), Jitka Ježková - Alexandra Maria Lara (Traudl Junge), Jiří Štěpnička - Ulrich Matthes (Joseph Goebbels), Zbyšek Pantůček - Heino Ferch (Albert Speer), Růžena Merunková - Traudl Junge (komentář k ději), Libor Hruška - Thomas Kretschmann (velitel Waffen-SS Hermann Fegelein), Tereza Bebarová - Juliane Köhler (Eva Braunová), Ladislav Županič - Dieter Mann (gen. Wilhelm Keitel) , Petra Hobzová, Zdeněk Mahdal - Thomas Limpinsel (SS-Obersturmbannführer Heinz Linge + další role), Pavel Šrom - Justus von Dohnányi (gen. Wilhelm Burgdorf), Vladislav Beneš - André Hennicke (SS-Brigadeführer Wilhelm Mohnke), Miroslav Táborský - Alexander Held (Walter Hewel), Daniela Bartáková, Jiří Plachý - Michael Mendl (gen. Helmuth Weidling), Kateřina Březinová, Jaromír Meduna - Christian Hoening (SS-říšský lékař Ernst-Robert Grawitz), Ladislav Cigánek - Ulrich Noethen (Reichsführer-SS Heinrich Himmler, Lucie Svobodová, Pavel Rímský - Thomas Theime (Martin Bormann), Martin Spurný (titulky), Helena Brabcová, Bohdan Tůma, Petr Burian, Jiří Kvasnička, Tomáš Racek, Marek Libert, Jiří Hromada, Ladislav Novák, Jan Vondráček, Miloš Hlavica, Kristýna Valová, Lenka Brabcová a Jan Rimbala
Překlad: Blanka Dobrá
Dialogy: Irena Kolárová
Asistentka režie: Lucie Petra Svobodová
Zvuk: Dušan Matuška
Režie českého znění: Martin Kolár
Připravila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Bontonfilm v roce 2005
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 31.3.2005
Premiéra USA: 8.4.2005
Premiéra Německo: 16.9.2004 Constantin Film DE
Premiéra Itálie: 29.4.2005
Premiéra Rakousko: 10.9.2004 (Vienna)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 5.9.2005 (DVD Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.9.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 11 185 298
Návštěvnost v ČR 132 514
Náklady (Rozpočet) - $ 18 339 750
BONUSY DVD
• Film o filmu
• Z natáčení
• Biografie herců a tvůrců
• Upoutávka.
„Duben 1945, národ čekal jeho…“
OBSAH
20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka GERTRAUD "TRAUDL" JUNGE. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi šemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. EVA BRAUNOVÁ už s ním také několik dní žije v bunkru. HIMMLER, GOERING a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco HITLER nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál. Film PÁD TŘETÍ ŘÍŠE vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFDJediným negativem filmu "Der Untergang" je jeho formální stránka. Nejedná se o negativum klíčové a fatální, jak se někteří "vždycky musim psát něco jiného než druzí" recenzenti snaží ve svých rozborech doložit (že, pane Šafránku...). Režisér i scénáristé zvolili pro jako hlavní vypravěčskou perspektivu "dokumentární odstup" od děje a naopak velice expresivní přístup k atmosféře. Výsledkem je, že dialogy působí strohým a nestylizovaným dojmem, zatímco dusivá atmosféra bunkru je hojně a působivě dokreslováno zvukovými efekty (ticho vs. dunění), kamerou (která se hodně lepí na postavy a podporuje klaustrofobický a bezvýchodný dojem) i střihem (spojování iluze interiérů s naturalismem v exteriérech). Zatímco expresivní složka filmu funguje na výbornou, ona dokumentárnost má tendence sklouzávat do přílišné polopatičnosti, mnohoslovnosti a nudně větvených dialogů, které určitou repetitivností berou filmu spád. Nijak fatálně, ovšem. Velice se osvědčilo i zavedení "druhotného" vypravěče v podobě Traudl Jungové, která zprostředkovává civilní pohled na ikony Třetí říše – onen civilní pohled, který je ve své naivitě a zaslepenosti snad nejtragičtějším rysem filmu. A dokumentaristický dovětek Jungové ho jen pointuje ve vší nahotě "... měla jsem se víc zajímat..." Mrazivé završení jedné z linií. Jenže "Der Untergang" má linií více a nutno přiznat, že všechny dokázal režisér Oliver Hirschbiegel ztvárnit s jistotou a přesvědčivostí. Výsledkem je snímek syrový atmosférou, dráždící otázkami (které si divák musí zodpovědět sám) a deptající tím, že nic nezastírá ubohými vějičkami heroického patosu. Německá kinematografie úspěšně složila státnici z poválečné dospělosti... (Marigold) 4*
Před několika lety byl tento film v kinech a hodně lidí o něm básnilo nejen v recenzích. Já však ignoroval tento snímek velmi dlouho až přišel okamžik, kdy jsem se ho rozhodl shlédnout ve Filmovém klubu ČT. Potvrdilo se čeho jsem se obával. Matné herecké výkony včetně hlavní herecké hvězdy, která z Hitlera udělal naprostého blázna, který je nudný, obyčejný a zničený. Na to se mi moc dívat nechce a film hodně sází na Hitlerovskou auru, která neexistuje. Sledujeme tak pouze příběh jednoho bunkru plného lidí co věřili ve vůdce a těch co nevěřili. Psychologie postav je nulová, protože se nic kromě výlevů vůdce neděje a jen čekáme dokud nepřinese očekávanou oběť, kterou známe z dějepisu. nic překvapivého, nic nového, nic co by stálo za to. (Djkoma) 2*
Pád Třetí říše je autentický popis čehosi, co se jen tak na světě neuděje...a proto je tak unikátní. Sice jsem čekal víc orgií, přeci jenom je čeká smrt o níž vědí a kapsle s jedem jsou volně v nabídce, ale i tak mně tento film dostal svojí nápaditostí a naprosto uhrančivým hereckým výkonem herce, kterého jsem předtim prakticky neznal. Jeho jméno je Bruno Ganz a už nyní je jasné, že právě on se mi do mysli zapamatuje hlavně díky této roli. Řadě novinářům a věčných kritikům na tom nevyhovovalo to, že samotný Hitler není takový morous, jaký se zdá být v realitě. Opak je pravdou jen se snaží být trochu lidštější, když přichází jeho poslední scéna v životě o které ví. Když se to tak veme, je to německý film a těch dobrých je opravdu pomálu. Tento se k ním zapisuje už díky svojí neskonalé atmosféře a zfanatizovanému okolí, které nedokáže pochopit prakticky nikdo až dodnes. --- Až budu stát před Eisenhowerem coby se hodilo víc Sig Heil nebo mu mám prostě potřást rukou? (Malarkey) 5*
VELKÁ RECENZE
Duben 1945, Třetí říše je na kolenou a spojenecké armády svírají Německo z obou stran. Rusové vstupují do Berlína a dobývají jednu ulici za druhou. Válka je již nějakou dobu rozhodnutá, ale obránci hlavního města se nevzdávají. Rozkazy jsou jednoznačné, bojovat do posledního muže. A v samotném centru Berlína, v bunkru pod Říšským sněmem, se odehrávají poslední dny skupiny lidí – nejvyššího velení tou dobou již neexistujícího impéria.
Film „Der Untergang“ je svědectvím posledních dnů Adolfa Hitlera a jeho nejvěrnějších. Jest svědectvím v historickém duchu, jak to asi mohlo být. Režisér Oliver Hirschbiegel na sebe vzal nelehký úkol, už jen samotnou tématikou tak nastavil záda pro biče historiků, etiků, filozofů a především široké veřejnosti. Ale je třeba již předem vyzdvihnout, že v této své kariérní zkoušce ohněm obstál. Film vznikl na motivy knihy Joachima Festa a Traudl Jungové, která byla Hitlerovou sekretářkou, „Bis zur letzten Stunde“ a až skoro do samotného konce byla v bunkru s ostatními. Cílem tvůrců bylo držet se známých faktů a jednotlivé postavy ani nezkrášlovat, ani nedémonizovat. Traudl je zde ve vypravěčské roli, lépe řečeno pozorovatelky. Ústřední postavou je zde pochopitelně samotný Vůdce, v mistrném podání Bruna Ganze. Nicméně v těchto dnech je to již zlomený, nemocný člověk, který stále věří v konečné vítězství; nebo mu chce věřit.
Hitlera v ty dny opouštěla většina dřívějších spolupracovníků, ať již sami tajně vyjednávali s nepřítelem, nebo jen na poradách zpochybňovali jeho názory. Stále ještě pravidelně vychází před Reichstag, aby vyznamenal statečné vojáky především z řad Hitlerjungen, ale z jeho nahrbené chůze a věčně se třesoucí ruky nelze přehlédnout jeho chřadnoucí zdraví a v jeho očích je vidět postupně hasnoucí velký sen o veliké říši, o ovládnutí celé Evropy, možná i víc. Ale i přes to všechno, když už jsou slyšet zbraně Rudé armády, odmítá uposlechnout naléhání svých blízkých, opustit Berlín a kapitulovat. I v posledních dnech si zachová hrdost a raději spáchá sebevraždu. Tou dobou již Hitler nebyl člověk, co pronáší projevy k mnohatisícovému davu, ale poražený vůdce národa, kterému se rozplynul jeho sen a přesně tak jej film „Der Untergang“ zobrazuje, nic se zde nezastírá, nic nevyvyšuje. Podobně je tomu i s ostatními postavami filmu, snad s výjimkou Goebbelse, který je zobrazen zcela bezemočně, jako člověk zcela slepě opakující ty samé myšlenky. Pozoruhodně stále veselá a nezlomená Eva Braunová působí velmi kontrastně ke všemu dění kolem. Asi za emočně nejsilnější považuji scénu, kdy hrdá Marta Goebbelsová tráví své děti. Jako by se čas na chvíli zastavil, hudba utichla, a přesto je cítit fascinující gradace celého filmu. Měl snad právě tento okamžik symbolizovat konec jedné zvrácené ideologie? Hrdá žena, bránící se projevu jakékoliv slabosti, zabíjí vlastní děti, aby nežili ve světě bez řádu.
Boje v ulicích Berlína jsou viděny očima mladého chlapce, člena Hitlerjungen. Rusové tou dobou už postupně utahují smyčku, ale více než postup „nepřátel“ je patrný hyenismus ve vlastních řadách, průvodní jev jakékoliv války. Naturalistické záběry z lazaretu, zubožení lidé v ulicích utíkající před nepřítelem i samozvanými strážci zákona. To vše jen symbolicky ilustruje, co tahle válka ve skutečnosti přinesla. Pochybuji, že „Der Untergang“ by mohl podnítit nový zájem o Hitlerovy myšlenky. Mám dojem, že tento humbuk vyvolala uměle média, novináři, kteří film snad ani nesledovali. Postava Hitlera je zobrazena věrohodně, přesto svým způsobem opatrně. Zazní zde i myšlenka, že vinu nese celý národ, protože umožnil Hitlerovi realizovat jeho zvrácené vize. V tomto kontextu je to výtka vůči Němcům, kteří zpočátku podlehli lákavým slovům, ale lze jej chápat i v širším kontextu. Myslím si, že tvůrcům podařilo natočit „Der Untergang“ bez politického podtextu a to je podle mne velmi důležité. Právě proto jeho shlédnutí doporučuji. Je zlé, když se historie zkresluje, avšak je ještě horší, když se na ní zapomíná.
Ocenění:
Academy Awards
2005 - Oliver Hirschbiegel (Zahraniční film) (nominace)
European Film Awards
2004 - Bruno Ganz (Nejlepší herec) (nominace)
DABING
V českém znění: Jiří Prager - Bruno Ganz (Adolf Hitler), Jitka Ježková - Alexandra Maria Lara (Traudl Junge), Jiří Štěpnička - Ulrich Matthes (Joseph Goebbels), Zbyšek Pantůček - Heino Ferch (Albert Speer), Růžena Merunková - Traudl Junge (komentář k ději), Libor Hruška - Thomas Kretschmann (velitel Waffen-SS Hermann Fegelein), Tereza Bebarová - Juliane Köhler (Eva Braunová), Ladislav Županič - Dieter Mann (gen. Wilhelm Keitel) , Petra Hobzová, Zdeněk Mahdal - Thomas Limpinsel (SS-Obersturmbannführer Heinz Linge + další role), Pavel Šrom - Justus von Dohnányi (gen. Wilhelm Burgdorf), Vladislav Beneš - André Hennicke (SS-Brigadeführer Wilhelm Mohnke), Miroslav Táborský - Alexander Held (Walter Hewel), Daniela Bartáková, Jiří Plachý - Michael Mendl (gen. Helmuth Weidling), Kateřina Březinová, Jaromír Meduna - Christian Hoening (SS-říšský lékař Ernst-Robert Grawitz), Ladislav Cigánek - Ulrich Noethen (Reichsführer-SS Heinrich Himmler, Lucie Svobodová, Pavel Rímský - Thomas Theime (Martin Bormann), Martin Spurný (titulky), Helena Brabcová, Bohdan Tůma, Petr Burian, Jiří Kvasnička, Tomáš Racek, Marek Libert, Jiří Hromada, Ladislav Novák, Jan Vondráček, Miloš Hlavica, Kristýna Valová, Lenka Brabcová a Jan Rimbala
Překlad: Blanka Dobrá
Dialogy: Irena Kolárová
Asistentka režie: Lucie Petra Svobodová
Zvuk: Dušan Matuška
Režie českého znění: Martin Kolár
Připravila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Bontonfilm v roce 2005
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 31.3.2005
Premiéra USA: 8.4.2005
Premiéra Německo: 16.9.2004 Constantin Film DE
Premiéra Itálie: 29.4.2005
Premiéra Rakousko: 10.9.2004 (Vienna)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 5.9.2005 (DVD Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.9.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 11 185 298
Návštěvnost v ČR 132 514
Náklady (Rozpočet) - $ 18 339 750
BONUSY DVD
• Film o filmu
• Z natáčení
• Biografie herců a tvůrců
• Upoutávka.
Tvůrci a herci
Zajímavost k filmu
Oliver Hirschbiegel (Režie), Bernd Eichinger (Produkce), Stephan Zacharias (Hudba), Rainer Klausmann (Kamera), Hans Funck (Střih), An Dorthe Braker (Casting), Bernd Lepel (Scénografie), Claudia Bobsin (Kostýmy), Bernd Eichinger (Scénář), Joachim Fest (kniha) (Předloha), Bruno Ganz (Herec), Alexandra Maria Lara (Herec), Corinna Harfouch (Herec), Ulrich Matthes (Herec), Juliane Köhler (Herec), Heino Ferch (Herec), Christian Berkel (Herec), Matthias Habich (Herec), Thomas Kretschmann (Herec), Michael Mendl (Herec), André Hennicke (Herec), Ulrich Noethen (Herec), Birgit Minichmayr (Herec), Rolf Kanies (Herec), Justus von Dohnányi (Herec), Dieter Mann (Herec), Christian Redl (Herec), Götz Otto (Herec), Thomas Limpinsel (Herec), Thomas Thieme (Herec), Alexander Held (Herec), Donevan Gunia (Herec), Heinrich Schmieder (Herec), Anna Thalbach (Herec), Dietrich Hollinderbäumer (Herec), Karl Kranzkowski (Herec), Jürgen Tonkel (Herec), Devid Striesow (Herec), Fabian Busch (Herec), Dirk Borchardt (Herec), Jelizaveta Bojarskaja (Herec), Michael Brandner (Herec), Martin Butzke (Herec), Mathias Gnädinger (Herec), Julia Jentsch (Herec), Elisabeth von Koch (Herec), Oleg Konstantinovič Popov (Herec), Tanja Schleiff (Herec), Christian Schmidt (Herec), August Schmölzer (Herec), Marija Semjonova (Herec), Igor Sergejev (Herec), Oliver Stritzel (Herec), Traudl Junge (Herec), Henning Peker (Herec), Helga Filippova (Herec), Michail Trjasorukov (Herec), Bettina Redlich (Herec), Norbert Heckner (Herec), Christian Hoening (Herec), Klaus B. Wolf (Herec), Enno Hesse (Herec), Klaus-Jürgen Steinmann (Herec), Laura Borlein (Herec), Veit Stübner (Herec), Valerij Solomachin (Herec), Aline Sokar (Herec), Bohdan Graczyk (Herec)
2004/156/Německo, Itálie, Rakousko/Válečný, Historický, Drama, Životopisný
- Prvý film nemeckej povojnovej kinematografie, kde sa Adolf Hitler predstavil ako ústredná postava.
- Díky opětovným zkoumáním Hitlerových ostatků uložených v Moskvě byla donedávna nepochybná smrt Hitlera v Berlíně roku 1945 vyvrácena, tudíž v současnosti není zcela jasné, kde a kdy vlastně zemřel.
- Film byl některými diváky kritizován především za nedostatečné zdůraznění hrůz holocaustu. Konkrétní výtky směřovaly i k pozitivnímu vykreslení postav. SS-Brigadeführer Wilhelm Mohnke (André Hennicke) měl vydat rozkaz k popravě válečných zajatců u Dunkirku. Toto obvinění však nebylo prokázáno. SS-Standartenführer Ernst-Günther Schenck (Christian Berkel) se měl v koncentračních táborech jako odborník na výživu podílet na pokusech s rostlinami, které měly vést ke smrti několika vězňů. Režisér Hirschbiegel však při vlastním pátrání neshledal obvinění proti Schenckovi přesvědčivými.
- Skutečný Hitlerův osobní strážce Rochus Misch (Heinrich Schmieder) zesnul 05.09.2013 v 96 letech, takže přežil svého filmového představitele.
- Na serveru YouTube.com vznikla řada parodií, ve kterých je ponechána původní zvuková stopa, avšak jsou zde přidány titulky, v nichž postavy reagují na nejrůznější aktuální události. Mnohé z nich zabíhají do naprosto absurdních a metahumoristických oblastí. Zvláštní oblibu si získaly zejména následující scény: Hitler se dozvídá, že válka je prohraná; Hitler nařizuje zadržení Fegeleina; Hitler plánuje přesuny armád nebo Göringova a Himmlerova zrada. Tvůrcům parodií se podařilo vyprofilovat samostatné univerzum s nejrůznějšími typy postav: Hermann Fegelein jako notorický šprýmař, jehož žerty dovádějí Hitlera k zuřivosti; Alfred Jodl jako vytrvalý obstruktér Hitlerových velkolepých plánů; Hans Krebs jako zkušený pracovník s mapami nebo Otto Günsche jako ušlápnutý Hitlerův sekretář. Od vzniku tohoto memu byly na YouTube nahrány tisíce těchto parodií. Režisér Pádu Třetí říše Oliver Hirschbiegel se k nim vyjádřil pozitivně, nicméně společnost Constantin Films na základě autorských práv přiměla některé uživatele k jejich stažení. Uživatelé protestovali formou odkazování na autorský zákon, který umožňuje šíření chráněného materiálu jako "fair use". Constantin Films posléze od svých záměrů upustily, nicméně do parodií jsou od té doby vkládány reklamy.
- Po Hitlerově smrti je ve filmu hlášeno rozhlasem ulicemi Berlína, že Vůdce spáchal sebevraždu. Ve skutečnosti však bylo vyhlášeno, že Hitler, do posledního dechu bojujíc proti bolševismu, padl za Německo, což druhý den takto interpretoval i protektorátní tisk. Šlo o jednu z posledních lží nacistické propagandy.
- Ve skutečnosti byl Hitler spálen i s Blondi (jeho pes). Ve filmu však vidíme pouze tělo Adolfa a Evy.
- Generál Wilhelm Mohnke byl v roce 1945 mladý, bylo mu 34 let. Jeho představitel, André Hennicke, byl ale v době natáčení filmu o dobrých deset let starší.
- Corinna Harfouch uvedla, že se málem zhroutila při natáčení scény, když měla jako Magda Goebbelsová svým 6 dětem dát jejich "lék", aby usnuly a ona je mohla otrávit. Bruno Ganz se cítil podobně, když držel v náručí děvče, hrající jednu z Goebbelsových dcer, protože věděl, že ve skutečnosti bylo za několik hodin od toho okamžiku mrtvé.
- Odznak, který Hitler připíná na hruď Magdy Goebbelsové, je Zlatý odznak nacistické strany, udělovaný lidem, kteří byly členy NSDAP nepřetržitě od roku 1925. Hitler sám si udělil odznak č.1, když ho v roce 1933 navrhl. Sověti našli odznak v bunkru a uložili ho v Lubjance do trezoru na velitelství KGB. V roce 1996 FSB, nástupce KGB, přiznalo, že odznak vlastní, a vydalo jej veřejnosti. 18. listopadu 2005 byl odznak ukraden z muzea - zloděj sice spustil alarm, ale podařilo se mu uniknout. Odznak dodnes nebyl nalezen.
- Dokumentární záběry Traudl Jungeové jsou vyňaty z dokumentu Im toten Winkel - Hitlers Sekretärin, natočeného v květnu a červnu 2001. Traudl se nemohla účastnit premiéry 9. února 2002 kvůli zdravotním problémům. Po premiéře ji šel jeden kameraman do nemocnice poinformovat o velkém úspěchu oné premiéry, načež ona řekla: "Svůj životní úkol jsem splnila, můžu si oddychnout". Zemřela pouze několik hodin nato, ve věku 82 let, po dlouhém boji s rakovinou...
- Na castingu do roly Keitelova asistenta obliekli jedného muža do nemeckej uniformy a prikázali mu zdvihnúť pravú ruku a zvolať: "Heil Hitler". Muž to urobil s radosťou a s nadšením. To štáb šokovalo a spýtali sa ho na pár osobných údajov. Zistili že sa jedná o istého Karla Richtera, člena NPD (organizácia, ktorá bola takmer zakázaná pretože slúži ako politické útočište neo-nacistov).
- Bruno Ganz v rámci prípravy na rolu Hitlera pozoroval pacientov s Parkinsonovou chorobou v jednej švajčiarskej nemocnici.
- Režisér Hirschbiegel se ke kinofilmům dostal přes různé televizní produkce, točil například i u nás známý seriál Komisař Rex.
- Snímek byl nominován na Oscara v kategorii Nejlepší neanglicky mluvený film.
- Snímek získal též prestižní německou cenu Bambi za nejlepší domácí film.
- Bruno Ganz si za ztvárnění Hitlera odnesl nominaci na Evropských filmových cenách.
- Produkční společnost Constantin Film má za sebou mimo množství béček například Leoneho dolarovou trilogii, sérii Resident Evil, komerčně úspěšnou německou komedii Manituova bota, nebo komiksovku Fantastická čtyřka.
- V jedné scéně se Hitler dívá na obraz. Je to obraz Fridricha II.
- Ve filmu píše Marta Goebbelsová dopis svému synovi z předchozího manželství Haraldu Quandtovi (jeho obrázek je na stole přední). Byl její jediné dítě, které přežilo válku. V roce 1944 byl nadporučík v Luftwaffe a byl zraněn a zajat spojenci v Itálii.
- Díky opětovným zkoumáním Hitlerových ostatků uložených v Moskvě byla donedávna nepochybná smrt Hitlera v Berlíně roku 1945 vyvrácena, tudíž v současnosti není zcela jasné, kde a kdy vlastně zemřel.
- Film byl některými diváky kritizován především za nedostatečné zdůraznění hrůz holocaustu. Konkrétní výtky směřovaly i k pozitivnímu vykreslení postav. SS-Brigadeführer Wilhelm Mohnke (André Hennicke) měl vydat rozkaz k popravě válečných zajatců u Dunkirku. Toto obvinění však nebylo prokázáno. SS-Standartenführer Ernst-Günther Schenck (Christian Berkel) se měl v koncentračních táborech jako odborník na výživu podílet na pokusech s rostlinami, které měly vést ke smrti několika vězňů. Režisér Hirschbiegel však při vlastním pátrání neshledal obvinění proti Schenckovi přesvědčivými.
- Skutečný Hitlerův osobní strážce Rochus Misch (Heinrich Schmieder) zesnul 05.09.2013 v 96 letech, takže přežil svého filmového představitele.
- Na serveru YouTube.com vznikla řada parodií, ve kterých je ponechána původní zvuková stopa, avšak jsou zde přidány titulky, v nichž postavy reagují na nejrůznější aktuální události. Mnohé z nich zabíhají do naprosto absurdních a metahumoristických oblastí. Zvláštní oblibu si získaly zejména následující scény: Hitler se dozvídá, že válka je prohraná; Hitler nařizuje zadržení Fegeleina; Hitler plánuje přesuny armád nebo Göringova a Himmlerova zrada. Tvůrcům parodií se podařilo vyprofilovat samostatné univerzum s nejrůznějšími typy postav: Hermann Fegelein jako notorický šprýmař, jehož žerty dovádějí Hitlera k zuřivosti; Alfred Jodl jako vytrvalý obstruktér Hitlerových velkolepých plánů; Hans Krebs jako zkušený pracovník s mapami nebo Otto Günsche jako ušlápnutý Hitlerův sekretář. Od vzniku tohoto memu byly na YouTube nahrány tisíce těchto parodií. Režisér Pádu Třetí říše Oliver Hirschbiegel se k nim vyjádřil pozitivně, nicméně společnost Constantin Films na základě autorských práv přiměla některé uživatele k jejich stažení. Uživatelé protestovali formou odkazování na autorský zákon, který umožňuje šíření chráněného materiálu jako "fair use". Constantin Films posléze od svých záměrů upustily, nicméně do parodií jsou od té doby vkládány reklamy.
- Po Hitlerově smrti je ve filmu hlášeno rozhlasem ulicemi Berlína, že Vůdce spáchal sebevraždu. Ve skutečnosti však bylo vyhlášeno, že Hitler, do posledního dechu bojujíc proti bolševismu, padl za Německo, což druhý den takto interpretoval i protektorátní tisk. Šlo o jednu z posledních lží nacistické propagandy.
- Ve skutečnosti byl Hitler spálen i s Blondi (jeho pes). Ve filmu však vidíme pouze tělo Adolfa a Evy.
- Generál Wilhelm Mohnke byl v roce 1945 mladý, bylo mu 34 let. Jeho představitel, André Hennicke, byl ale v době natáčení filmu o dobrých deset let starší.
- Corinna Harfouch uvedla, že se málem zhroutila při natáčení scény, když měla jako Magda Goebbelsová svým 6 dětem dát jejich "lék", aby usnuly a ona je mohla otrávit. Bruno Ganz se cítil podobně, když držel v náručí děvče, hrající jednu z Goebbelsových dcer, protože věděl, že ve skutečnosti bylo za několik hodin od toho okamžiku mrtvé.
- Odznak, který Hitler připíná na hruď Magdy Goebbelsové, je Zlatý odznak nacistické strany, udělovaný lidem, kteří byly členy NSDAP nepřetržitě od roku 1925. Hitler sám si udělil odznak č.1, když ho v roce 1933 navrhl. Sověti našli odznak v bunkru a uložili ho v Lubjance do trezoru na velitelství KGB. V roce 1996 FSB, nástupce KGB, přiznalo, že odznak vlastní, a vydalo jej veřejnosti. 18. listopadu 2005 byl odznak ukraden z muzea - zloděj sice spustil alarm, ale podařilo se mu uniknout. Odznak dodnes nebyl nalezen.
- Dokumentární záběry Traudl Jungeové jsou vyňaty z dokumentu Im toten Winkel - Hitlers Sekretärin, natočeného v květnu a červnu 2001. Traudl se nemohla účastnit premiéry 9. února 2002 kvůli zdravotním problémům. Po premiéře ji šel jeden kameraman do nemocnice poinformovat o velkém úspěchu oné premiéry, načež ona řekla: "Svůj životní úkol jsem splnila, můžu si oddychnout". Zemřela pouze několik hodin nato, ve věku 82 let, po dlouhém boji s rakovinou...
- Na castingu do roly Keitelova asistenta obliekli jedného muža do nemeckej uniformy a prikázali mu zdvihnúť pravú ruku a zvolať: "Heil Hitler". Muž to urobil s radosťou a s nadšením. To štáb šokovalo a spýtali sa ho na pár osobných údajov. Zistili že sa jedná o istého Karla Richtera, člena NPD (organizácia, ktorá bola takmer zakázaná pretože slúži ako politické útočište neo-nacistov).
- Bruno Ganz v rámci prípravy na rolu Hitlera pozoroval pacientov s Parkinsonovou chorobou v jednej švajčiarskej nemocnici.
- Režisér Hirschbiegel se ke kinofilmům dostal přes různé televizní produkce, točil například i u nás známý seriál Komisař Rex.
- Snímek byl nominován na Oscara v kategorii Nejlepší neanglicky mluvený film.
- Snímek získal též prestižní německou cenu Bambi za nejlepší domácí film.
- Bruno Ganz si za ztvárnění Hitlera odnesl nominaci na Evropských filmových cenách.
- Produkční společnost Constantin Film má za sebou mimo množství béček například Leoneho dolarovou trilogii, sérii Resident Evil, komerčně úspěšnou německou komedii Manituova bota, nebo komiksovku Fantastická čtyřka.
- V jedné scéně se Hitler dívá na obraz. Je to obraz Fridricha II.
- Ve filmu píše Marta Goebbelsová dopis svému synovi z předchozího manželství Haraldu Quandtovi (jeho obrázek je na stole přední). Byl její jediné dítě, které přežilo válku. V roce 1944 byl nadporučík v Luftwaffe a byl zraněn a zajat spojenci v Itálii.
Odkazy
Hrají:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann, Michael Mendl, André Hennicke, Ulrich Noethen, Birgit Minichmayr, Rolf Kanies, Justus von Dohnányi, Dieter Mann, Christian Redl, Götz Otto, Thomas Limpinsel, Thomas Thieme, Alexander Held, Donevan Gunia, Bettina Redlich, Heinrich Schmieder, Anna Thalbach, Dietrich Hollinderbäumer, Ulrike Krumbiegel, Karl Kranzkowski, Thorsten Krohn, Jürgen Tonkel, Devid Striesow, Fabian Busch, Christian Hoening, Alexandr Slastin, Alina Sokar, Amelie Menges, Charlotte Stoiber, Gregory Borlein, Julia Bauer, Laura Borlein, Andrej Blagoslovenskij, Jelizaveta Bojarskaja, Dirk Borchardt, Michael Brandner, Martin Butzke, Vsevolod Curilo, Mathias Gnädinger, Bohdan Graczyk, Norbert Heckner, Enno Hesse, Julia Jentsch, Michael Kind, Elisabeth von Koch, Tara Marie Linke, Michael Lippold, Stefan Mehren, Ilja Mozgovoj, Silke Nikowski, Katerina Poladjan, Oleg Popov, Silke Popp, Vasilij Reutov, Sergej Rubljov, Tanja Schleiff, Christian Schmidt, August Schmölzer, Jurij Schrader, Marija Semjonova, Igor Sergejev, Valerij Solomachin, Hans H. Steinberg, Klaus-Jürgen Steinmann, Oliver Stritzel, Veit Stübner, Michail Trjasorukov, Klaus B. Wolf, Taťjana Žuravljova, Thomas Franke, Traudl Junge, Henning Peker, Dieter Rupp, Alexandr Sťopin, Helga Filippova, Jelena Saveljeva, Roman Ušakov