Dlouhá míle (TV seriál) / Dlouhá míle (TV seriál) (Drama / Sportovní, Československo, 1989, 7 h 30 min (Minutáž: 75 min)) 73%
09.08.2023 14:08
JEDNOU VĚTOU
„Napětí sportovních bojů na atletických drahách. Osudové zvraty v životech mladých mužů. Svatopluk Skopal a Jan Čenský v českém seriálu z prostředí vrcholového sportu.“
OBSAH
Mistru Evropy Ondřeji Veseckému se nedaří a dostává se stále více z formy. K tomu se přidávají i starosti v soukromém životě a též alkohol. Vše vyústí v zákaz činnosti a odchod z vrcholového sportu. Šestidílný seriál Jiřího Adamce ukazuje, jak je těžké vrátit se znovu na vrchol a vyhrávat, jak se může rivalita a neustálé vzájemné napadání ve sportovním klubu změnit v obrovské přátelství. Hudbu složil Karel Svoboda.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mně se seriál ze sportovního prostředí líbil. Skopal hrál a běhal jak o život, jeho postavu hvězdného atleta jsem mu věřil díky jeho citu pro autentické herectví. Rozhodně se nejedná o seriál s námětem, který je obehraný, a to se počítá. Sportovní prostředí spolu s trenéry (Čepek, Brzobohatý) je vykresleno přesvědčivě, akorát bych si odpustil některé příliš jednoduché charaktery jako je "donchuanský" atlet Libora Baselidise, nebo někdy až příliš hodný konkurent Jana Čenského. Seriálem zní působivá hudba Karla Svobody a smyšlené osudy někdejšího mistra Evropy Ondřeje Veseckého stojí za pozornost. Nabízí se pouze otázka, proč tak kdysi talentovaný režisér Adamec, točí poslední dobou samé nekoukatelné srajdy. 90% (kingik) 5*
Ještě než se režisér Jiří Adamec umělecky naplno rozvinul v režírování estrád a ,,zábavných" pořadů na Nově a než různé ty Cesty domů a Pojišťovny štěstí odhalily jeho skutečný talent, natáčel kdysi před sametovou revolucí řemeslně kvalitní, byť mnohdy na ideologickou objednávku vznikající televizní seriálové projekty (vzpomeňme především propagandou skrz na skrz prosáklé Rodáky, ale i dobovou ideologií mírně čpící Sanitku). Dlouhá míle pak vlastně v ohlédnutí rekapitulujícím jeho uměleckou tvorbu patří k tomu nejlepšímu, co tento tvůrčí duch kdy natočil. Pokus o vhled do psychologie vrcholového sportu podpořený řadou ucházejících hereckých výkonů (ale i sportovních - kupříkladu sekvence z posilovny Svatopluka Skopala či inscenované záběry z atletických závodů, které vypadaly hodně autenticky), trochu překvapivý casting a tři zajímavé skupiny herců - skuteční charakterní herci (autentický Čepek, Radoslav Brzobohatý, ale koneckonců i představitel hlavní role Svatopluk Skopal...), režisérovi oblíbenci (především Jan Čenský obsazený už ve Zkouškách dospělosti) i herci-neherci a nakonec i herečtí bafuňáři (Petr Haničinec, Jan Teplý ...), kterým jsem jejich hrdiny vlastně věřil ze všeho nejvíce, protože v podstatě nikdy nic jiného než bafuňáře nehráli... Jiří Adamec prostě umně kolaboroval jak s minulým režimem, tak i s tím současným. Všichni komentátoři, kteří si tady na čsfd tak často stýskají nad tím, jaké že se dříve před rokem 1989 točily duchaplné seriály a co že se točí dnes, by si měli uvědomit, že je všechny točí dokola stále jeden a tentýž člověk... (Radek99) 3*
Dlouhá míle je dle mého tak trochu polozapomenutým seriálovým počinem, což je škoda. Příběh je zasazen do netradičního sportovního prostředí a prakticky veškeré zápletky se tak točí ohledně sportu. Pochválit musím skvělé herecké výkony Skopala a Čenského a možná ještě povedenější ze strany Čepka, Brzobohatého či Větrovce. Potěší i menší role pro Haničince a Němce, kterým takovéto úlohy skvěle padly na tělo. Zmínil bych také Potměšila, zde úlisného Vašuta a Kostelku, kterému role zapšklého pijana parádně sedla. Celý seriál doprovází na první poslech výtečná hudba, což při pohledu na autora (K. Svoboda) není vlastně ani překvapující. Co se příběhu týče, tak musím rozhodně uznat, že je poutavý. Nechybí tu napětí, emoce a rovněž krásný odraz reality, kdy je sportovec během svých úspěchů všemi milován, ale jakmile se dostaví krize, svět se od něj odvrací a nabírá až zrůdné tvářnosti. Hlavní hrdina je renomovaným atletem, kterého však nesledujeme při jeho cestě na vrchol, ale spíš na jeho úpadku, resp. postupnému pádu až na úplné dno i do spárů alkoholu. Otázkou tak zůstává, zda se dokáže sebrat a pokusit se o návrat mezi sportovní elitu a rozloučit se tak s hvězdnou kariérou nějakým úspěchem. Během prvního dílu je divák ještě na vážkách, zda je Ondřej Vesecký (S. Skopal, hlavní hrdina) primadonou nebo obyčejným klukem, kterému bylo dáno stát se úspěšným, avšak v dalších epizodách si jednoznačně získává sympatie. Ne příliš charakterní role pro Brzobohatého byla velkým kořením, podobně jako charismatická úloha pro P. Čepka. Nemohu hodnotit jinak než 5*. (cheyene) 5*
VELKÁ RECENZE
V našem textu se budeme soustředit na diskurz komunistické ideologie ve spojení s televizním seriálem a zkoumání ideologie zobrazené v seriálu Dlouhá míle, tvůrců Ivana Hejny a Jiřího Adamce. Seriál byl vyroben v Československé televizi, premiérově odvysílán až v roce 1991 a má v historii československých seriálů zvláštní postavení. Spadá do období konce komunistického režimu (začal se natáčet na jaře roku 1987) a je jedním ze dvou seriálů ze sportovního prostředí (společně s Dobrou vodou), který byl v období normalizace natočen. Zároveň měl být vysílán, společně s Druhým dechem Hynka Bočana, v roce 1989, tedy těsně před Sametovou revolucí. Nakonec se vysílal pouze Bočanův seriál. Dlouhá míle byla odvysílána až dva roky po dokončení finální verze. Režisér Jiří Adamec už měl v době realizace Dlouhé míle dostatečné zkušenosti se seriálovou tvorbou v podobě divácky úspěšných děl Zkoušky z dospělosti (1979) a Bylo nás šest (1986). Oba pochází ze scenáristické dílny dvojice Bednář–Štorkán a věnují se problematice mládeže a jejího postavení v tehdejší socialistické společnosti. Nejslavnější Adamcův seriál Sanitka (1984), který se stal divácky velmi oblíbeným v době normalizace i po roce 1989, byl postaven na velmi kvalitním scénáři Jiřího Hubače a zároveň tu Adamec prokázal i své umělecké kvality a režijní schopnosti. Po Sanitce natáčí Adamec své nejkontroverznější dílo ve své dosavadní filmografii, ideologicky exponovaný seriál Rodáci (1988).
Normalizační seriály se v dnešním společenském diskurzu, který není pouze textovou a dialogickou strukturou, ale komplexem komunikačních událostí zasazených do širšího sociálního kontextu, ocitají v roli mytizovaných děl. A to jak pro oblibu určitých seriálů (Nemocnice na kraji města, Sanitka, Dobrá voda) u diváků, tak i pro odmítavé stanovisko vysílání seriálu Okres na severu, který je označován za propagandistické dílo (do skupiny takto označených seriálů patří i Třicet případů majora Zemana, ale tento seriál se po roce 1989 několikrát vysílal). Rozdílná situace je u dalších propagandisticky exponovaných seriálů, jako jsou Nejmladší z rodu Hamrů, Rodáci a Muž na radnici, které odvysílala TV Barrandov. Dietlův Okres na severu se stal po roce 1989 doslova mýtem v televizní tvorbě. Nemožnost jeho odvysílání dosáhla až dogmatické roviny.
Pokud se vrátíme zpět k Dlouhé míli, můžeme vyslovit hypotézu (kterou se snažíme tímto textem potvrdit), že Adamec byl nejtalentovanějším režisérem televizních seriálů v normalizačním období. Jeho výsledná díla vykazovala překvapivě vysokou uměleckou hodnotu, která spočívala v detailní a propracované psychologii postav, dobře vystavěné zápletce seriálů, progresivnímu tvůrčímu vidění příběhu a jeho konotací a v neposlední řadě i profesionálnímu a experimentálnímu natáčení seriálů. Adamec vstupoval do realizace Dlouhé míle už jako vyzrálý tvůrce, který si v Sanitce vyzkoušel seriálové postupy a dokázal z této zkušenosti vytěžit dvě základní charakterově odlišné postavy Dlouhé míle, Ondřeje Veseckého (Svatopluk Skopal) a Michala Klánského (Jan Čenský). Na rozdíl od Sanitky, kde hlavní postava Vojtěcha Jandery (Jaromír Hanzlík) neměla jasně určeného protihráče (ani spoluhráče), je v Dlouhé míli rozloženo těžiště narace mezi dvě rovnocenné hlavní postavy.
Celou naraci Dlouhé míle rámuje jedna životní etapa vrcholového sportovce Ondřeje Veseckého, který je mistrem Evropy v běhu na 1500 metrů. Na začátku seriálu je Vesecký na svém sportovním (zmíněný evropský titul) i osobním (je zasnouben s Lenkou) vrcholu. Během šesti dílů seriálu ale sledujeme jeho pád. Z vrcholového sportovce se stává správce sportovního areálu a přichází i o vztah se svou snoubenkou. Ztrácí nejlepšího přítele Michala Klánského (nepřežije pád s rogalem), který ho dokázal namotivovat k návratu na závodní dráhu a jeho bývalá snoubenka se vdá za lékaře a potratí dítě, které čeká s Veseckým. Katarze seriálu přichází s Veseckého fair play činem, kdy při maratónu pomůže vyčerpanému závodníkovi na úkor svého vítězství. Vztah s Lenkou je „vykoupen“ citovým sblížením s atletickou kolegyní. Závěrečná sekvence seriálu, kdy si Lenka s Ondřejem vyjasňují své postoje, svou naléhavostí a atmosférou patří k nejlepším momentům v historii seriálové tvorby u nás.
Čím je tedy Dlouhá míle tak výjimečná? Především svou touhou a urputností, s jakou vede diváka k cíli. Stejně jako u Dobré vody nebo Sanitky nechcete po zhlédnutí dílu přehrávač vypnout, ale máte chuť se podívat na díl další. Adamec a scenárista Ivan Hejna vytvořili téměř dokonalou syntézu postav se sportovním prostředím a zároveň povýšili jednotlivé osobní příběhy na úroveň obecné lidské morálky a netajili se ani kritikou společenských poměrů. Dokázali s citlivostí vyprofilovat obě hlavní postavy. Michal Klánský je prototypem úspěšného sportovce, který vystupuje jako ochránce slabších a je vždy tím chápajícím člověkem. Nakonec je jeho dobro po „zásluze“ potrestáno v podobě tragické smrtelné nehody. Postava Ondřeje Veseckého je na první pohled diametrálně odlišná, ale při hlubším pohledu velmi podobná postavě Michala. Co ovšem postava Veseckého nesplňuje, jsou „postuláty socialistického realismu (uměleckého směru, který byl v roce 1932 schválen Ústředním výborem Komunistické strany SSSR jako oficiální směrnice pro literaturu, výtvarné umění a hudbu), kterými jsou typičnost, pravdivost, lidovost, stranickost“4. Hlavní postava měla vykazovat silně charakteristické rysy tzv. obyčejného člověka v socialistické společnosti. Ten mohl mít i nějakou stranickou funkci, ale nejdůležitějším rysem byla obyčejnost. Vesecký je naopak prominentní atlet, který se stává sportovní troskou a životním outsiderem. Jeho víra a lidé kolem něj ho ovšem nutí k boji a změně. Vesecký je v opozici proti trenérovi, instituci (atletickému svazu) i svým blízkým. Sahá si na dno sil, ale je schopen se odrazit a nastartovat svůj vzestup. Pokud použijeme zjednodušených příměrů, tak skepsi vystřídá naděje. Ta ovšem není završena nijak pateticky, ale naopak je ukázána jako nejistá cesta, kterou se člověk musí vydat, aby pochopil její cíl.
Dlouhá míle se odehrávala převážně ve dvou prostředích. Tím byly interiéry bytů jednotlivých postav a strahovský atletický stadion Evžena Rošického. Několik scén se také odehrálo v kancelářích atletických činovníků, kteří rozhodovali o osudu atletů. To byla veškerá komunistická ideologie prostředí v tomto seriálu. Pokud se ještě vrátíme k míře ideologie, jak byla zobrazena u jednotlivých postav, nemůžeme se vyhnout srovnání s některými dalšími seriály. Postava Ondřeje Veseckého byla do jisté míry rebelující, což nebylo v normalizačních seriálech zvykem. Vesecký nebyl tak „čistý“ a zásadový jako doktor Jandera v Sanitce nebo postava Josefa Hovory (Petr Haničinec) v Dobré vodě. Obě zmíněné postavy vynikaly solitérstvím a schopností jít proti konvencím. V případě Hovory to byla nadřazenost chovu koní před potřebami JZD, Jandera nezasáhl a rozhodně nevystoupil proti emigraci svého kolegy, doktora Mádra (Petr Kostka). Vesecký bojuje proti útlaku své osoby tím, že se dovolává spravedlnosti, která je mu upírána. Nakonec se rozhodne odejít od svého trenéra Brázdy (Radoslav Brzobohatý) a tím ukončí možnost svého působení ve sportovním středisku. Stejně jako Jandera a Hovora se postaví ideologii strany, ale v případě Veseckého je použita násilná metoda v podobě jeho dočasného ukončení sportovní kariéry. Vesecký se dobrovolně vzdává svých výhod (finančních i společenských) a stává se správcem stadionu. Hejna s Adamcem zvolili tento motiv možná záměrně, možná nevědomky, ale určitě vhodně. Vnesli do vyprávění dramatický zlom a zároveň se vyhnuli ideologickému zatížení postav. Postavu Veseckého mohli nechat padnout až na dno a potom mu nabídnout pomocnou ruku trenéra Hanáka (Petr Čepek), který ho vytáhne zpět na atletický vrchol. To můžeme považovat za největší Adamcovu úlitbu ideologii, protože ve vztahu Vesecký – Hanák je zobrazena určitá míra kolektivní viny, na které byl komunistický režim postaven.
Obsah dílů
1. série (1989)
DÍL 1: (DÍL 1) Seriál nás zavádí do prostředí vrcholového sportu osmdesátých let. Jeho protagonisty jsou mladí muži trénující atletiku a v jejich centru Ondřej (Svatupluk Skopal) a Michal (Jan Čenský). Ondřej Vesecký je držitelem evropského rekordu na 1500 metrů, mistrem Evropy, je hvězdou ve sportu i ve svém soukromí. Má přítelkyni Lenku, pevné zázemí a dobrého trenéra. I když to vypadá, že Ondřej nemá konkurenci, objevuje se najednou mladý, talentovaný běžec Michal Klánský, který se pro Ondřeje Veseckého překvapivě stává vyrovnaným soupeřem, s nímž napříště bude bojovat o mílařský trůn. První díl vrcholí porážkou Ondřeje Veseckého.
DÍL 2: (DÍL 2) Na závody do Budapešti je nominován Ondřej, navzdory tomu, že poslední závod prohrál a měl by jet Michal. To mají někteří Ondřejovi za zlé, ačkoliv zásluhu na tom měl jeho trenér a Ondřej o to nijak neusiloval. Na jeho mimořádnou sportovní pověst padá po prohraných závodech na Rošického memoriálu a po promeškaném startu v Budapešti stín. Lví podíl na jeho poslední prohře s Michalem Klánským má však trenér Brázda. Nejen pokles výkonnosti, ale především pochybnosti o sobě samém začínají Ondřeje poznenáhlu rozvracet. Díl vrcholí střetem Ondřeje s vlastním trenérem.
DÍL 3: (DÍL 3) Roztržka s trenérem nabývá obrovských rozměrů. Ondřej Vesecký se svému trenérovi neomluví a dostává distanc na čtyři měsíce, v praxi to ale znamená, že by nemohl dvoufázově trénovat, a tak dá v práci výpověď. Z hluboké krize mu pomáhá starý správce stadionu, kde Ondřej trénuje individuálně. Vrátí se sice na závodní dráhu, ale vítězství to je jen částečné a oběti na této cestě zpět na vrchol jsou obrovské. Smrt správce, v současné době jediného Ondřejova přítele, v něm zanechává hlubokou stopu. Ondřejova přítelkyně Lenka čeká dítě a dává mu ultimatum…
DÍL 4: (DÍL 4) Ondřej Vesecký vynaložil obrovské úsilí, aby se dostal do mílařské špičky. I přes četná vítězství už se s ním ale příliš nepočítá. Důvodem je jeho věk. A tak začíná pít a vzdá důležitý nominační závod. Rozhodne se s vrcholovou atletikou definitivně skončit. Upne se na milostný vztah, aby tak své partnerce vynahradil dřívější zaneprázdněnost. Ovšem i tady se dočká zklamání. Lenka přišla o dítě a vdává za jiného. Ondřej upadá do hluboké životní krize…
DÍL 5: (DÍL 5) Lenka se vdala. Ondřej Vesecký se ve stavu naprosté rezignace a pod vlivem alkoholu nechá vyprovokovat k závodu s tramvají, který pro něj mohl skončit tragicky. Ondřejův bývalý soupeř Michal Klánský je svědkem jeho prudkého pádu a rozhodne se mu pomoci. Začne s ním trénovat. Přes nepřízeň Michalova trenéra Hanáka se Ondřejovi návrat podaří a nakonec překvapivě vítězí ve vytrvalostním závodu na pět kilometrů. Na tom všem má velkou zásluhu Michal Klánský a Ondřej to ví. Ze dvou nelítostných soupeřů se stávají přátelé.
DÍL 6: (DÍL 6) Ondřej Vesecký se s Milanem Klánským spřátelí, uspořádají společný výlet, který má ovšem tragickou dohru. Ondřej už poněkolikáté překonává krizi, tentokrát se ale vzchopí kvůli svému příteli. Přechází na vytrvalostní tratě, kde slaví jeden úspěch za druhým. Své poslední, zatím největší vítězství, však obětuje v zájmu fair-play. Sport pro něho přestává být pouhým soupeřením a zdá se, že na své cestě plné omylů a pádů mnohé pochopil…
Postavy a obsazení
• Svatopluk Skopal - Ondřej Vesecký
• Jan Čenský - Michal Klánský
• Petr Čepek - trenér Hanák
• Radoslav Brzobohatý - trenér Brázda
• Eliška Vitanovská - Lenka Lasovská
• Renata Mašková - Alena Zárubová
• Jan Potměšil - Arnošt Klánský
• Jana Mařasová - Simona
• Libor Baselides - Petr Šíma
• Josef Větrovec - dědek Kučírek
• Marek Vašut - Honza Vychodil
• Jana Švandová - barmanka Markéta
• Jan Teplý - trenér Záruba
• František Němec - vedoucí reprezentace Cílek
• Petr Haničinec - předseda trenérské rady Mareš
• Jiří Sequens ml. - Eda Kvapil
• Ľubica Mruškovičová - Kamila Málková
• Vlastimil Fišar - otec Vesecký
• Marcela Martínková - matka Vesecká
• Jiří Vala - předseda atletického svazu Hampl
• Petr Svárovský - hostinský Beránek
• Lubomír Kostelka - štamgast Bláha
• Vladimír Krška - štamgast Svárovský
• Karel Bělohradský - štamgast Bezdíček
• Vladimír Salač - Karel Konečný, pán v černém klobouku
• Hana Gregorová - Šmídová
• Adolf Kohuth - Šmíd
• Václav Mareš - otec Lasovský
• Marie Durnová - matka Lasovská
• Michal Kňažko - Matějka
• Evelyna Steimarová - masérka Jitka
• Josef Vondráček - Volráb
• Jana Jiskrová - Volrábová
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 14.dubna 1991 - 30.dubna 1991 F1
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Napětí sportovních bojů na atletických drahách. Osudové zvraty v životech mladých mužů. Svatopluk Skopal a Jan Čenský v českém seriálu z prostředí vrcholového sportu.“
OBSAH
Mistru Evropy Ondřeji Veseckému se nedaří a dostává se stále více z formy. K tomu se přidávají i starosti v soukromém životě a též alkohol. Vše vyústí v zákaz činnosti a odchod z vrcholového sportu. Šestidílný seriál Jiřího Adamce ukazuje, jak je těžké vrátit se znovu na vrchol a vyhrávat, jak se může rivalita a neustálé vzájemné napadání ve sportovním klubu změnit v obrovské přátelství. Hudbu složil Karel Svoboda.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Mně se seriál ze sportovního prostředí líbil. Skopal hrál a běhal jak o život, jeho postavu hvězdného atleta jsem mu věřil díky jeho citu pro autentické herectví. Rozhodně se nejedná o seriál s námětem, který je obehraný, a to se počítá. Sportovní prostředí spolu s trenéry (Čepek, Brzobohatý) je vykresleno přesvědčivě, akorát bych si odpustil některé příliš jednoduché charaktery jako je "donchuanský" atlet Libora Baselidise, nebo někdy až příliš hodný konkurent Jana Čenského. Seriálem zní působivá hudba Karla Svobody a smyšlené osudy někdejšího mistra Evropy Ondřeje Veseckého stojí za pozornost. Nabízí se pouze otázka, proč tak kdysi talentovaný režisér Adamec, točí poslední dobou samé nekoukatelné srajdy. 90% (kingik) 5*
Ještě než se režisér Jiří Adamec umělecky naplno rozvinul v režírování estrád a ,,zábavných" pořadů na Nově a než různé ty Cesty domů a Pojišťovny štěstí odhalily jeho skutečný talent, natáčel kdysi před sametovou revolucí řemeslně kvalitní, byť mnohdy na ideologickou objednávku vznikající televizní seriálové projekty (vzpomeňme především propagandou skrz na skrz prosáklé Rodáky, ale i dobovou ideologií mírně čpící Sanitku). Dlouhá míle pak vlastně v ohlédnutí rekapitulujícím jeho uměleckou tvorbu patří k tomu nejlepšímu, co tento tvůrčí duch kdy natočil. Pokus o vhled do psychologie vrcholového sportu podpořený řadou ucházejících hereckých výkonů (ale i sportovních - kupříkladu sekvence z posilovny Svatopluka Skopala či inscenované záběry z atletických závodů, které vypadaly hodně autenticky), trochu překvapivý casting a tři zajímavé skupiny herců - skuteční charakterní herci (autentický Čepek, Radoslav Brzobohatý, ale koneckonců i představitel hlavní role Svatopluk Skopal...), režisérovi oblíbenci (především Jan Čenský obsazený už ve Zkouškách dospělosti) i herci-neherci a nakonec i herečtí bafuňáři (Petr Haničinec, Jan Teplý ...), kterým jsem jejich hrdiny vlastně věřil ze všeho nejvíce, protože v podstatě nikdy nic jiného než bafuňáře nehráli... Jiří Adamec prostě umně kolaboroval jak s minulým režimem, tak i s tím současným. Všichni komentátoři, kteří si tady na čsfd tak často stýskají nad tím, jaké že se dříve před rokem 1989 točily duchaplné seriály a co že se točí dnes, by si měli uvědomit, že je všechny točí dokola stále jeden a tentýž člověk... (Radek99) 3*
Dlouhá míle je dle mého tak trochu polozapomenutým seriálovým počinem, což je škoda. Příběh je zasazen do netradičního sportovního prostředí a prakticky veškeré zápletky se tak točí ohledně sportu. Pochválit musím skvělé herecké výkony Skopala a Čenského a možná ještě povedenější ze strany Čepka, Brzobohatého či Větrovce. Potěší i menší role pro Haničince a Němce, kterým takovéto úlohy skvěle padly na tělo. Zmínil bych také Potměšila, zde úlisného Vašuta a Kostelku, kterému role zapšklého pijana parádně sedla. Celý seriál doprovází na první poslech výtečná hudba, což při pohledu na autora (K. Svoboda) není vlastně ani překvapující. Co se příběhu týče, tak musím rozhodně uznat, že je poutavý. Nechybí tu napětí, emoce a rovněž krásný odraz reality, kdy je sportovec během svých úspěchů všemi milován, ale jakmile se dostaví krize, svět se od něj odvrací a nabírá až zrůdné tvářnosti. Hlavní hrdina je renomovaným atletem, kterého však nesledujeme při jeho cestě na vrchol, ale spíš na jeho úpadku, resp. postupnému pádu až na úplné dno i do spárů alkoholu. Otázkou tak zůstává, zda se dokáže sebrat a pokusit se o návrat mezi sportovní elitu a rozloučit se tak s hvězdnou kariérou nějakým úspěchem. Během prvního dílu je divák ještě na vážkách, zda je Ondřej Vesecký (S. Skopal, hlavní hrdina) primadonou nebo obyčejným klukem, kterému bylo dáno stát se úspěšným, avšak v dalších epizodách si jednoznačně získává sympatie. Ne příliš charakterní role pro Brzobohatého byla velkým kořením, podobně jako charismatická úloha pro P. Čepka. Nemohu hodnotit jinak než 5*. (cheyene) 5*
VELKÁ RECENZE
V našem textu se budeme soustředit na diskurz komunistické ideologie ve spojení s televizním seriálem a zkoumání ideologie zobrazené v seriálu Dlouhá míle, tvůrců Ivana Hejny a Jiřího Adamce. Seriál byl vyroben v Československé televizi, premiérově odvysílán až v roce 1991 a má v historii československých seriálů zvláštní postavení. Spadá do období konce komunistického režimu (začal se natáčet na jaře roku 1987) a je jedním ze dvou seriálů ze sportovního prostředí (společně s Dobrou vodou), který byl v období normalizace natočen. Zároveň měl být vysílán, společně s Druhým dechem Hynka Bočana, v roce 1989, tedy těsně před Sametovou revolucí. Nakonec se vysílal pouze Bočanův seriál. Dlouhá míle byla odvysílána až dva roky po dokončení finální verze. Režisér Jiří Adamec už měl v době realizace Dlouhé míle dostatečné zkušenosti se seriálovou tvorbou v podobě divácky úspěšných děl Zkoušky z dospělosti (1979) a Bylo nás šest (1986). Oba pochází ze scenáristické dílny dvojice Bednář–Štorkán a věnují se problematice mládeže a jejího postavení v tehdejší socialistické společnosti. Nejslavnější Adamcův seriál Sanitka (1984), který se stal divácky velmi oblíbeným v době normalizace i po roce 1989, byl postaven na velmi kvalitním scénáři Jiřího Hubače a zároveň tu Adamec prokázal i své umělecké kvality a režijní schopnosti. Po Sanitce natáčí Adamec své nejkontroverznější dílo ve své dosavadní filmografii, ideologicky exponovaný seriál Rodáci (1988).
Normalizační seriály se v dnešním společenském diskurzu, který není pouze textovou a dialogickou strukturou, ale komplexem komunikačních událostí zasazených do širšího sociálního kontextu, ocitají v roli mytizovaných děl. A to jak pro oblibu určitých seriálů (Nemocnice na kraji města, Sanitka, Dobrá voda) u diváků, tak i pro odmítavé stanovisko vysílání seriálu Okres na severu, který je označován za propagandistické dílo (do skupiny takto označených seriálů patří i Třicet případů majora Zemana, ale tento seriál se po roce 1989 několikrát vysílal). Rozdílná situace je u dalších propagandisticky exponovaných seriálů, jako jsou Nejmladší z rodu Hamrů, Rodáci a Muž na radnici, které odvysílala TV Barrandov. Dietlův Okres na severu se stal po roce 1989 doslova mýtem v televizní tvorbě. Nemožnost jeho odvysílání dosáhla až dogmatické roviny.
Pokud se vrátíme zpět k Dlouhé míli, můžeme vyslovit hypotézu (kterou se snažíme tímto textem potvrdit), že Adamec byl nejtalentovanějším režisérem televizních seriálů v normalizačním období. Jeho výsledná díla vykazovala překvapivě vysokou uměleckou hodnotu, která spočívala v detailní a propracované psychologii postav, dobře vystavěné zápletce seriálů, progresivnímu tvůrčímu vidění příběhu a jeho konotací a v neposlední řadě i profesionálnímu a experimentálnímu natáčení seriálů. Adamec vstupoval do realizace Dlouhé míle už jako vyzrálý tvůrce, který si v Sanitce vyzkoušel seriálové postupy a dokázal z této zkušenosti vytěžit dvě základní charakterově odlišné postavy Dlouhé míle, Ondřeje Veseckého (Svatopluk Skopal) a Michala Klánského (Jan Čenský). Na rozdíl od Sanitky, kde hlavní postava Vojtěcha Jandery (Jaromír Hanzlík) neměla jasně určeného protihráče (ani spoluhráče), je v Dlouhé míli rozloženo těžiště narace mezi dvě rovnocenné hlavní postavy.
Celou naraci Dlouhé míle rámuje jedna životní etapa vrcholového sportovce Ondřeje Veseckého, který je mistrem Evropy v běhu na 1500 metrů. Na začátku seriálu je Vesecký na svém sportovním (zmíněný evropský titul) i osobním (je zasnouben s Lenkou) vrcholu. Během šesti dílů seriálu ale sledujeme jeho pád. Z vrcholového sportovce se stává správce sportovního areálu a přichází i o vztah se svou snoubenkou. Ztrácí nejlepšího přítele Michala Klánského (nepřežije pád s rogalem), který ho dokázal namotivovat k návratu na závodní dráhu a jeho bývalá snoubenka se vdá za lékaře a potratí dítě, které čeká s Veseckým. Katarze seriálu přichází s Veseckého fair play činem, kdy při maratónu pomůže vyčerpanému závodníkovi na úkor svého vítězství. Vztah s Lenkou je „vykoupen“ citovým sblížením s atletickou kolegyní. Závěrečná sekvence seriálu, kdy si Lenka s Ondřejem vyjasňují své postoje, svou naléhavostí a atmosférou patří k nejlepším momentům v historii seriálové tvorby u nás.
Čím je tedy Dlouhá míle tak výjimečná? Především svou touhou a urputností, s jakou vede diváka k cíli. Stejně jako u Dobré vody nebo Sanitky nechcete po zhlédnutí dílu přehrávač vypnout, ale máte chuť se podívat na díl další. Adamec a scenárista Ivan Hejna vytvořili téměř dokonalou syntézu postav se sportovním prostředím a zároveň povýšili jednotlivé osobní příběhy na úroveň obecné lidské morálky a netajili se ani kritikou společenských poměrů. Dokázali s citlivostí vyprofilovat obě hlavní postavy. Michal Klánský je prototypem úspěšného sportovce, který vystupuje jako ochránce slabších a je vždy tím chápajícím člověkem. Nakonec je jeho dobro po „zásluze“ potrestáno v podobě tragické smrtelné nehody. Postava Ondřeje Veseckého je na první pohled diametrálně odlišná, ale při hlubším pohledu velmi podobná postavě Michala. Co ovšem postava Veseckého nesplňuje, jsou „postuláty socialistického realismu (uměleckého směru, který byl v roce 1932 schválen Ústředním výborem Komunistické strany SSSR jako oficiální směrnice pro literaturu, výtvarné umění a hudbu), kterými jsou typičnost, pravdivost, lidovost, stranickost“4. Hlavní postava měla vykazovat silně charakteristické rysy tzv. obyčejného člověka v socialistické společnosti. Ten mohl mít i nějakou stranickou funkci, ale nejdůležitějším rysem byla obyčejnost. Vesecký je naopak prominentní atlet, který se stává sportovní troskou a životním outsiderem. Jeho víra a lidé kolem něj ho ovšem nutí k boji a změně. Vesecký je v opozici proti trenérovi, instituci (atletickému svazu) i svým blízkým. Sahá si na dno sil, ale je schopen se odrazit a nastartovat svůj vzestup. Pokud použijeme zjednodušených příměrů, tak skepsi vystřídá naděje. Ta ovšem není završena nijak pateticky, ale naopak je ukázána jako nejistá cesta, kterou se člověk musí vydat, aby pochopil její cíl.
Dlouhá míle se odehrávala převážně ve dvou prostředích. Tím byly interiéry bytů jednotlivých postav a strahovský atletický stadion Evžena Rošického. Několik scén se také odehrálo v kancelářích atletických činovníků, kteří rozhodovali o osudu atletů. To byla veškerá komunistická ideologie prostředí v tomto seriálu. Pokud se ještě vrátíme k míře ideologie, jak byla zobrazena u jednotlivých postav, nemůžeme se vyhnout srovnání s některými dalšími seriály. Postava Ondřeje Veseckého byla do jisté míry rebelující, což nebylo v normalizačních seriálech zvykem. Vesecký nebyl tak „čistý“ a zásadový jako doktor Jandera v Sanitce nebo postava Josefa Hovory (Petr Haničinec) v Dobré vodě. Obě zmíněné postavy vynikaly solitérstvím a schopností jít proti konvencím. V případě Hovory to byla nadřazenost chovu koní před potřebami JZD, Jandera nezasáhl a rozhodně nevystoupil proti emigraci svého kolegy, doktora Mádra (Petr Kostka). Vesecký bojuje proti útlaku své osoby tím, že se dovolává spravedlnosti, která je mu upírána. Nakonec se rozhodne odejít od svého trenéra Brázdy (Radoslav Brzobohatý) a tím ukončí možnost svého působení ve sportovním středisku. Stejně jako Jandera a Hovora se postaví ideologii strany, ale v případě Veseckého je použita násilná metoda v podobě jeho dočasného ukončení sportovní kariéry. Vesecký se dobrovolně vzdává svých výhod (finančních i společenských) a stává se správcem stadionu. Hejna s Adamcem zvolili tento motiv možná záměrně, možná nevědomky, ale určitě vhodně. Vnesli do vyprávění dramatický zlom a zároveň se vyhnuli ideologickému zatížení postav. Postavu Veseckého mohli nechat padnout až na dno a potom mu nabídnout pomocnou ruku trenéra Hanáka (Petr Čepek), který ho vytáhne zpět na atletický vrchol. To můžeme považovat za největší Adamcovu úlitbu ideologii, protože ve vztahu Vesecký – Hanák je zobrazena určitá míra kolektivní viny, na které byl komunistický režim postaven.
Obsah dílů
1. série (1989)
DÍL 1: (DÍL 1) Seriál nás zavádí do prostředí vrcholového sportu osmdesátých let. Jeho protagonisty jsou mladí muži trénující atletiku a v jejich centru Ondřej (Svatupluk Skopal) a Michal (Jan Čenský). Ondřej Vesecký je držitelem evropského rekordu na 1500 metrů, mistrem Evropy, je hvězdou ve sportu i ve svém soukromí. Má přítelkyni Lenku, pevné zázemí a dobrého trenéra. I když to vypadá, že Ondřej nemá konkurenci, objevuje se najednou mladý, talentovaný běžec Michal Klánský, který se pro Ondřeje Veseckého překvapivě stává vyrovnaným soupeřem, s nímž napříště bude bojovat o mílařský trůn. První díl vrcholí porážkou Ondřeje Veseckého.
DÍL 2: (DÍL 2) Na závody do Budapešti je nominován Ondřej, navzdory tomu, že poslední závod prohrál a měl by jet Michal. To mají někteří Ondřejovi za zlé, ačkoliv zásluhu na tom měl jeho trenér a Ondřej o to nijak neusiloval. Na jeho mimořádnou sportovní pověst padá po prohraných závodech na Rošického memoriálu a po promeškaném startu v Budapešti stín. Lví podíl na jeho poslední prohře s Michalem Klánským má však trenér Brázda. Nejen pokles výkonnosti, ale především pochybnosti o sobě samém začínají Ondřeje poznenáhlu rozvracet. Díl vrcholí střetem Ondřeje s vlastním trenérem.
DÍL 3: (DÍL 3) Roztržka s trenérem nabývá obrovských rozměrů. Ondřej Vesecký se svému trenérovi neomluví a dostává distanc na čtyři měsíce, v praxi to ale znamená, že by nemohl dvoufázově trénovat, a tak dá v práci výpověď. Z hluboké krize mu pomáhá starý správce stadionu, kde Ondřej trénuje individuálně. Vrátí se sice na závodní dráhu, ale vítězství to je jen částečné a oběti na této cestě zpět na vrchol jsou obrovské. Smrt správce, v současné době jediného Ondřejova přítele, v něm zanechává hlubokou stopu. Ondřejova přítelkyně Lenka čeká dítě a dává mu ultimatum…
DÍL 4: (DÍL 4) Ondřej Vesecký vynaložil obrovské úsilí, aby se dostal do mílařské špičky. I přes četná vítězství už se s ním ale příliš nepočítá. Důvodem je jeho věk. A tak začíná pít a vzdá důležitý nominační závod. Rozhodne se s vrcholovou atletikou definitivně skončit. Upne se na milostný vztah, aby tak své partnerce vynahradil dřívější zaneprázdněnost. Ovšem i tady se dočká zklamání. Lenka přišla o dítě a vdává za jiného. Ondřej upadá do hluboké životní krize…
DÍL 5: (DÍL 5) Lenka se vdala. Ondřej Vesecký se ve stavu naprosté rezignace a pod vlivem alkoholu nechá vyprovokovat k závodu s tramvají, který pro něj mohl skončit tragicky. Ondřejův bývalý soupeř Michal Klánský je svědkem jeho prudkého pádu a rozhodne se mu pomoci. Začne s ním trénovat. Přes nepřízeň Michalova trenéra Hanáka se Ondřejovi návrat podaří a nakonec překvapivě vítězí ve vytrvalostním závodu na pět kilometrů. Na tom všem má velkou zásluhu Michal Klánský a Ondřej to ví. Ze dvou nelítostných soupeřů se stávají přátelé.
DÍL 6: (DÍL 6) Ondřej Vesecký se s Milanem Klánským spřátelí, uspořádají společný výlet, který má ovšem tragickou dohru. Ondřej už poněkolikáté překonává krizi, tentokrát se ale vzchopí kvůli svému příteli. Přechází na vytrvalostní tratě, kde slaví jeden úspěch za druhým. Své poslední, zatím největší vítězství, však obětuje v zájmu fair-play. Sport pro něho přestává být pouhým soupeřením a zdá se, že na své cestě plné omylů a pádů mnohé pochopil…
Postavy a obsazení
• Svatopluk Skopal - Ondřej Vesecký
• Jan Čenský - Michal Klánský
• Petr Čepek - trenér Hanák
• Radoslav Brzobohatý - trenér Brázda
• Eliška Vitanovská - Lenka Lasovská
• Renata Mašková - Alena Zárubová
• Jan Potměšil - Arnošt Klánský
• Jana Mařasová - Simona
• Libor Baselides - Petr Šíma
• Josef Větrovec - dědek Kučírek
• Marek Vašut - Honza Vychodil
• Jana Švandová - barmanka Markéta
• Jan Teplý - trenér Záruba
• František Němec - vedoucí reprezentace Cílek
• Petr Haničinec - předseda trenérské rady Mareš
• Jiří Sequens ml. - Eda Kvapil
• Ľubica Mruškovičová - Kamila Málková
• Vlastimil Fišar - otec Vesecký
• Marcela Martínková - matka Vesecká
• Jiří Vala - předseda atletického svazu Hampl
• Petr Svárovský - hostinský Beránek
• Lubomír Kostelka - štamgast Bláha
• Vladimír Krška - štamgast Svárovský
• Karel Bělohradský - štamgast Bezdíček
• Vladimír Salač - Karel Konečný, pán v černém klobouku
• Hana Gregorová - Šmídová
• Adolf Kohuth - Šmíd
• Václav Mareš - otec Lasovský
• Marie Durnová - matka Lasovská
• Michal Kňažko - Matějka
• Evelyna Steimarová - masérka Jitka
• Josef Vondráček - Volráb
• Jana Jiskrová - Volrábová
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 14.dubna 1991 - 30.dubna 1991 F1
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jiří Adamec (Režie), - (Produkce), Karel Svoboda (Hudba), Kristián Hynek (Kamera), Zdenek Patočka (Střih), Boris Halmi (Scénografie), Jaroslava Veselá (Kostýmy), Dagmar Březinová (Kostýmy), Vladimír Skall (Zvuk), Alena Šedová (Masky), Ivan Hubač (Scénář), Svatopluk Skopal (Herec), Jan Čenský (Herec), Radoslav Brzobohatý (Herec), Petr Haničinec (Herec), František Němec (Herec), Petr Čepek (Herec), Jana Švandová (Herec), Vladimír Salač (Herec), Jan Potměšil (Herec), Michael Kňažko (Herec), Evelyna Steimarová (Herec), Josef Větrovec (Herec), Daniela Pokorná (Herec), Libor Baselides (Herec), Nina Divíšková (Herec), Vlastimil Fišar (Herec), Hana Gregorová (Herec), Petra Janů (Herec), Lubomír Kostelka (Herec), Vladimír Krška (Herec), Josef Langmiler (Herec), Václav Mareš (Herec), Renata Mašková (Herec), Antonín Molčík (Herec), Miroslav Moravec (Herec), Miroslav Nohýnek (Herec), Jan Teplý st. (Herec), Jiří Vala (Herec), Marek Vašut (Herec), Zdeněk Žák (Herec), Marcela Martínková (Herec), Karel Bělohradský (Herec), Eliška Vitanovská (Herec), Jana Jiskrová (Herec), Jiří Sequens ml. (Herec), Alena Konopíková (Herec), Petr Svárovský (Herec), Marie Durnová (Herec), Petr Popelka (Herec), Jana Svobodová-Mařasová (Herec), Adolf Kohuth (Herec), Josef Vondráček (Herec), Jaroslav Brabec (Herec), Tomáš Jančařík (Herec), Jaroslav Toť (Herec), Jiří Schmiedt (Herec), Jiří Plachý ml. (Herec), Jiří Novotný (Herec), Bohumila Dolejšová (Herec), Věra Hájková (Herec), Petra Karnovská (Herec), Mirko Musil (Herec), Ľubica Mruškovičová (Herec), Zdeněk Podhůrský (Herec), Marek Pavlovský (Herec), David Novotný (Herec), Karel Hovorka ml. (Herec), Jindřich Hrdý (Herec), Hana Militká (Herec), Anna Konopíková (Herec)
20
Zajímavost k filmu
- Z rádia alebo televízie sme mohli počuť absolútne vierohodným komentárom vtedajších majstrov svojho oboru pánov Štěpána Škorpila a Tomáša Jungwirtha, ktorý bol bývalý skvelý atlét, československý reprezentant a strieborný medailista z Európskych halových hier 1966 a 1967 na 800 m.
- Jednu dobu režisér uvažoval, že všetky role bežcov budú hrať profesionálni atléti, čo by bolo pre športové vyznenie seriálu priaznivé, ale podstatnú časť seriálu tvoril dramatický príbeh atlétov, ktorí si vyžadoval hereckú profesionalitu, ktorou športovci nedisponovali.
- Postava Veseckého (Svätopluk Skopal) bola mnohými porovnávaná dokonca s Rockym (Sylvester Stallone).
- Všetci herci v úlohe bežcov boli vplyvom režiséra nútení pred prvou klapkou pol roka tvrdo trénovať.
- Keď v roku 2011 česká televízia program opakovala, prvú časť seriálu sledovalo 165 tisíc divákov.
- V bežeckom komparze maratónskeho behu jeden vysokoškolský študent čiernej pleti z Ghany uprostred natáčania záberov z pražských ulíc povedal, že už nemôže a že končí. To ale nebolo možné, pretože tvoril čelo pretekov a v ďalších záberoch by tam chýbal. Milan Jílek ale jednu peknú diváčku poprosil, aby na neho v rámci fandenia volala menom a usmievala sa. Študentovi z Ghany naopak povedal, že sa onej slečne veľmi páči. Zrazu bola únava preč a bežal ako čerstvý.
- Televízny divák mohol nadobudnúť dojem, že zábery z maratónskeho behu v poslednej časti boli skutočne z vrcholnej medzinárodnej športovej akcie, ale nebolo to tak. Všetko bolo točené výhradne pre seriál. Búrlivo fandiaci diváci lemujúci celú trať zabezpečoval komparz, vrátane príslušníkov ZNB.
- Svätopluk Skopal (Ondrej) poznamenal, že po poslednej klapke ešte ďalších pätnásť rokov pravidelne behával.
- Natáčanie maratónskeho závodu na MS v Prahe trvalo tri dni. Okrem Prahy sa natáčalo taktiež v Budapešti a Berlíne.
- Hrdina seriálu Jan Čenský (Michal) motivoval svojou rolou prekážkarku Zuzanu Hejnovú, bronzovú medajlistku z OH v Londýne.
- Veseckého (Svätopluk Skopal) "preteky" s električkou aj jeho beh na budapeštianskom štadióne Nép sa natáčali za plnej prevádzky dopravy a vodiči automobilov o ničom nemali tušenie.
- V záberoch z halových pretekov sa v poli bežcov ako komparzista často objavoval Róbert Štefko, vynikajúci československý vytrvalec, účastník OH a neskôr tréner.
- Jan Čenský (Michal) si nezahral hlavnú úlohu preto, lebo režisér Adamec usúdil, že je na ňu ešte príliš mladý.
- V prvom dieli volá tréner Hanák (Petr Čepek) na svojho zverenca Michala Klánského (Jan Čenský), že "to dal" za 51,4 sekúnd, ale herec to v reále zabehol za 1:05 min.
- S usporiadateľmi štadiónu Evžena Rošického bolo dohodnuté, že v určitý čas budú mať filmári pätnásť minút na to, aby natočili jeden až dva zábery. Urobili napríklad rozcvičovanie pred štartom, potom prvých dvesto metrov a museli skončiť. Potom bolo nutné nadviazať tak, aby dané poradie bežcov bolo rovnaké.
- Ako diváci sa využíval komparz, ktorý sa podľa požiadaviek režiséra presúval po tribúnach tak, ako bolo potrebné. Pretekárske pole bežcov doplňovali ako komparz aj skutoční atléti. Tí si v natáčacích prestojoch dávali kolá navyše, aby pôsobili dojmom unavených pretekárov.
- Režisér Jiří Adamec spočiatku trval na veciach, ktoré sa nakoniec vďaka odborným poradcom natočili inak alebo vôbec. Takisto scenárista Ivan Hejna pôvodne použil z neznalosti prostredia atletiky spisovné terminologické výrazy. Bolo však nutné priblížiť sa čo najviac reálu a nahradiť ich bežeckým slangom.
- Svatopluk Skopal (Ondřej Vesecký) posilňoval tlaky na lavičke s váhou 50 kg, aby mu bolo vidno žili na krku a bolo jasné, že vynakladá skutočnú námahu.
- Tréning bol väčšinou dvojfázový, ale herec Svatopluk Skopal (Ondřej Vesecký) sa nebál ísť aj do tretej fázy. Tým sa náročnosť približovala tréningu vrcholových bežcov, pretože trénovali štyri až šesťkrát týždenne.
- Hercov museli odborní poradcovia učiť aj také veci, ako sa pri behu predbieha alebo ako sa pri behu strká.
- Jednu dobu režisér uvažoval, že všetky role bežcov budú hrať profesionálni atléti, čo by bolo pre športové vyznenie seriálu priaznivé, ale podstatnú časť seriálu tvoril dramatický príbeh atlétov, ktorí si vyžadoval hereckú profesionalitu, ktorou športovci nedisponovali.
- Postava Veseckého (Svätopluk Skopal) bola mnohými porovnávaná dokonca s Rockym (Sylvester Stallone).
- Všetci herci v úlohe bežcov boli vplyvom režiséra nútení pred prvou klapkou pol roka tvrdo trénovať.
- Keď v roku 2011 česká televízia program opakovala, prvú časť seriálu sledovalo 165 tisíc divákov.
- V bežeckom komparze maratónskeho behu jeden vysokoškolský študent čiernej pleti z Ghany uprostred natáčania záberov z pražských ulíc povedal, že už nemôže a že končí. To ale nebolo možné, pretože tvoril čelo pretekov a v ďalších záberoch by tam chýbal. Milan Jílek ale jednu peknú diváčku poprosil, aby na neho v rámci fandenia volala menom a usmievala sa. Študentovi z Ghany naopak povedal, že sa onej slečne veľmi páči. Zrazu bola únava preč a bežal ako čerstvý.
- Televízny divák mohol nadobudnúť dojem, že zábery z maratónskeho behu v poslednej časti boli skutočne z vrcholnej medzinárodnej športovej akcie, ale nebolo to tak. Všetko bolo točené výhradne pre seriál. Búrlivo fandiaci diváci lemujúci celú trať zabezpečoval komparz, vrátane príslušníkov ZNB.
- Svätopluk Skopal (Ondrej) poznamenal, že po poslednej klapke ešte ďalších pätnásť rokov pravidelne behával.
- Natáčanie maratónskeho závodu na MS v Prahe trvalo tri dni. Okrem Prahy sa natáčalo taktiež v Budapešti a Berlíne.
- Hrdina seriálu Jan Čenský (Michal) motivoval svojou rolou prekážkarku Zuzanu Hejnovú, bronzovú medajlistku z OH v Londýne.
- Veseckého (Svätopluk Skopal) "preteky" s električkou aj jeho beh na budapeštianskom štadióne Nép sa natáčali za plnej prevádzky dopravy a vodiči automobilov o ničom nemali tušenie.
- V záberoch z halových pretekov sa v poli bežcov ako komparzista často objavoval Róbert Štefko, vynikajúci československý vytrvalec, účastník OH a neskôr tréner.
- Jan Čenský (Michal) si nezahral hlavnú úlohu preto, lebo režisér Adamec usúdil, že je na ňu ešte príliš mladý.
- V prvom dieli volá tréner Hanák (Petr Čepek) na svojho zverenca Michala Klánského (Jan Čenský), že "to dal" za 51,4 sekúnd, ale herec to v reále zabehol za 1:05 min.
- S usporiadateľmi štadiónu Evžena Rošického bolo dohodnuté, že v určitý čas budú mať filmári pätnásť minút na to, aby natočili jeden až dva zábery. Urobili napríklad rozcvičovanie pred štartom, potom prvých dvesto metrov a museli skončiť. Potom bolo nutné nadviazať tak, aby dané poradie bežcov bolo rovnaké.
- Ako diváci sa využíval komparz, ktorý sa podľa požiadaviek režiséra presúval po tribúnach tak, ako bolo potrebné. Pretekárske pole bežcov doplňovali ako komparz aj skutoční atléti. Tí si v natáčacích prestojoch dávali kolá navyše, aby pôsobili dojmom unavených pretekárov.
- Režisér Jiří Adamec spočiatku trval na veciach, ktoré sa nakoniec vďaka odborným poradcom natočili inak alebo vôbec. Takisto scenárista Ivan Hejna pôvodne použil z neznalosti prostredia atletiky spisovné terminologické výrazy. Bolo však nutné priblížiť sa čo najviac reálu a nahradiť ich bežeckým slangom.
- Svatopluk Skopal (Ondřej Vesecký) posilňoval tlaky na lavičke s váhou 50 kg, aby mu bolo vidno žili na krku a bolo jasné, že vynakladá skutočnú námahu.
- Tréning bol väčšinou dvojfázový, ale herec Svatopluk Skopal (Ondřej Vesecký) sa nebál ísť aj do tretej fázy. Tým sa náročnosť približovala tréningu vrcholových bežcov, pretože trénovali štyri až šesťkrát týždenne.
- Hercov museli odborní poradcovia učiť aj také veci, ako sa pri behu predbieha alebo ako sa pri behu strká.
Odkazy
Hrají:
Svatopluk Skopal, Jan Čenský, Radoslav Brzobohatý, Petr Haničinec, František Němec, Petr Čepek, Jana Švandová, Vladimír Salač, Jan Potměšil, Michael Kňažko, Evelyna Steimarová, Josef Větrovec, Daniela Bartáková, Libor Baselides, Nina Divíšková, Vlastimil Fišar, Hana Gregorová, Lubomír Kostelka, Vladimír Krška, Josef Langmiler, Václav Mareš, Renata Mašková, Antonín Molčík, Miroslav Moravec, Miroslav Nohýnek, Jan Teplý st., Jiří Vala, Marek Vašut, Zdeněk Žák, Marcela Martínková, Karel Bělohradský, Eliška Vitanovská, Jana Jiskrová, Jiří Sequens ml., Alena Konopíková, Petr Svárovský, Marie Durnová, Petr Popelka, Jana Svobodová-Mařasová, Adolf Kohuth, Josef Vondráček, Tomáš Jančařík, Jaroslav Toť, Jiří Schmiedt, Jiří Plachý ml., Jiří Novotný, Bohumila Dolejšová, Věra Hájková, Petra Karnovská, Mirko Musil, Ľubica Mruškovičová, Zdeněk Podhůrský, Marek Pavlovský, David Novotný, Karel Hovorka ml., Jindřich Hrdý, Hana Militká, Tomáš Jungwirth, Jiří Adamec, Martin France