Poslušně hlásím / Poslušně hlásím (1957/91/Československo/Komedie, Válečný) 86% -Originál DVD-
09.08.2023 14:07
JEDNOU VĚTOU
„Poslušně hlásím, že jsem opět zde!“ - tak se vám znovu představí Josef Švejk."
OBSAH
Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švějk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin, na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nepřekonatelný film, kterému se podařilo na plátno převést Haška tak, že by se u toho asi i on lámal smíchy. Ať jsem to viděl poprvé, podruhé, potřetí..., stále dokola a dokola jsem se nemohl dost vynasmát všem Švejkovým kouskům, řečem a samozřejmě i nepřeberné spoustě dalších skvělých postav, které se ve své směšnosti a rázovitosti doslova předhání. Nelze než vyzvednout především osazenstvo putimské četnické stanice v čele s Jaroslavem Marvanem, jež nádherně dokládá český vztah k císařpánovi a celé staré dobré monarchii. Neprávem nepřipomínaná a opomíjená je pak též již ne tak úsměvná, ale náramně ilustrující maďarská role Vlastimila Brodského. (Pohrobek) 5*
Klasické hlášky v podobě: Pane Vachmajstr vy ste hlava! Proto jsem tady v Putimi taky velitelem ne! Oni zůstanou až do smrti jen závodčím! Protože maj místo hlavy kokosovej vořech! Jdou se podívat ven, fláká se tam nějakej votrapa, jdou. Jdou sem, Pejzlarko..Ta o placeným informátorovi v podobě nedouka Pepka Vyskoče, Vědí pendrek a chtějí se jen vytahovat! aj. Jedna lepší než druhá a jeden díl lepší jak druhej, těžko uvěřit tomu že je dnes tomuto stále svěžícímu filmu už skoro padesát let, a stále ale má co nabídnout a jeho hlášky se stali téměř kultovními. Byli to tenkrát všechno stejně páni herci a všechny role ať už od té největší až téměř po tu epizodní byli do puntíku geniálně zahrané. Myslím si že vznikl jako celek dodnes nepřekonaný Švejk a že ho tenkrát nemohl zahrát a ani napodobit nikdo lépe než právě R.Hrušinský který byl navíc ještě skvěle interpretačně zdatný a obratný. Není žádným tajemstvím že R.Hrušínský dokonce kvůli této roli, musel povinně nějaké to kilo navíc přibrat aby byla výsledná podoba ještě efektivnější.Měl to údajně dokonce přímo nakázané.. (Karlos80) 5*
Ve všech zásadních bodech mohu souhlasit s Radkem 99. Steklý vyvinul maximální úsilí, aby co nejplastičtěji zachytil závěrečný díl švejkovské anabáze, dal mu co nejplnokrevnější filmový tvar a současně vytvořil prostor pro celou řadu buď slušných, nebo i pozoruhodných hereckých kreací (mimo Hrušínského tu exelují např. Beneš, Krampol, Marvan, Nedbal a mnoho dalších). Zašlý svět někdejší podunajské monarchie tu ožívá v celé své problematické slávě krausovské "Kakánie". Pojetí titulní postavy je vyhroceno až do poloh přímé protidynastické rezistence; pominuta je postava jednoročního dobrovolníka Marka (to je asi největší daň době vzniku tohoto díla). Myslím, že Hašek by se při pohledu na toto filmové ztvárnění rozhodně nenudil a Hrušínského fragmentární pojetí švejkovské postavy by minimálně pochopil, když už by jím nebyl nadšen. Myslím, že zatracovat toto filmové dílo ve jménu velmi pomyslných absolutních estetických kánonů by bylo krajně zpozdilé. Mluví totiž do naší současnosti právě tak jako kdysi, kdy bylo právem spisovatele svobodně a po svém se vyjadřovat k ožehavým otázkám doby. V každém případě je HLÁSÍM i dnes mimořádně vděčným diváckým zážitkem. (sportovec) 5*
VELKÁ RECENZE
Po prvním dílu Dobrý voják Švejk (1956) se dostala do kin v květnu 2016 i digitálně zrestaurovaná druha část pod názvem Poslušně hlásím (v úvodním titulku název filmu pokračuje podtitulem „že jsem opět zde!“) opět v režii Karla Steklého. Jako předloha posloužil druhý, třetí a čtvrtý díl legendárního humoristického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Populární literární dílo se kromě divadelních adaptací dočkalo i několika filmových verzí: v Československu byly nejprve natočeny čtyři němé snímky Dobrý voják Švejk (1926; r. Karel Lamač), Švejk na frontě (1926; r. Karel Lamač), Švejk v ruském zajetí (1926; r. Svatopluk Innemann) podle literárního pokračování románu od Karla Vaňka, a Švejk v civilu (1927; r. Gustav Machatý), který však nebyl natočen podle literárních předloh. První tři části v roce 1930 sestříhal režisér Martin Frič pod společným názvem Osudy dobrého vojáka Švejka. Po zvukové verzi Dobrý voják Švejk (1931; r. Martin Frič) se k tématu vrátil Karel Steklý s dvojdílným zpracováním. Námět do loutkových filmů zpracoval Jiří Trnka (Dobrý voják Švejk, 1954) a Stanislav Látal (Osudy dobrého vojáka Švejka, 1986). O vzniku postavy Švejka ještě vypovídá československo–sovětský koprodukční film Velká cesta (1962; r. Jurij Ozerov). V zahraničí byl román mj. zaktuálněn v agitkách Švejk bourá Německo (1943, Schweik’s New Adventures; r. Karel Lamač), Novyje rasskazy bravogo soldata Švejka (1941, Nové historky dobrého vojáka Švejka; r. Sergej Jutkevič) a Novyje pochoždenija Švejka (1943, Švejkova nová dobrodružství; r. Sergej Jutkevič). Britsko-ukrajinský animovaný film The Good Soldier Shweik (TV–2009, Dobrý voják Švejk; r. Robert Crombie, Rinat Gazizov V) je spíše remakem filmových verzí Karla Steklého. Námět se původně chystal zpracovat ve filmu také Bohdan Sláma a v šestadvacetidílném televizním seriálu Jitka Němcová. Autor filmového zpracování z padesátých let Karel Steklý musel oproti prvnímu dílu silně seškrtat původní Haškův text, zjednodušit linii příběhu a některé motivy vypustit. Vypadlo tak několik známých postav (jednoroční dobrovolník Marek či sapér Vodička) nebo musely být charakterově zjednodušeny (strážmistr Flanderka, poručík Dub nebo kadet Biegler), ale řada proslulých epizod zůstala zachována (Švejkovy příhody ve vlaku, budějovická anabáze, návštěva bordelu i upadnutí do rakouského zajetí). Kromě Rudolfa Hrušínského a Svatopluka Beneše přešli do druhého dílu i další herci, ovšem v jiných rolích. Vedle obou hlavních představitelů se uplatňují zejména František Filipovský jako nadutý poručík Dub, Josef Hlinomaz jako účetní šikovatel Vaněk, Milan Neděla jako nenažraný Baloun a Fanda Mrázek jako opilý závodčí. Digitální restaurování proběhlo Národním filmovým archivem roku 2016 v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabour a bylo finančně podepřeno granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, Ministerstvem kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. Obraz byl digitalizován z originálního negativu. Dva poškozené záběry byly doplněny z duplikátního negativu. Pro zdroj zvuku posloužil duplikační pozitiv. V roce 1956 natočil režisér Karel Steklý adaptaci románu Jaroslava Haška Dobrý voják Švejk. O rok později na ni navázal pokračováním, v němž hlavní roli opět ztvárnil vynikající Rudolf Hrušínský. Nezdolný hrdina Josef Švejk se tentokrát vymezuje vůči absurdní mašinérii rakousko-uherské armády. Ztratí se během cesty vlakem, ale po barvité anabázi končící v Českých Budějovicích nakonec dorazí na frontu za svým pánem nadporučíkem Lukášem (Svatopluk Beneš). Ani v bitevní vřavě ovšem Švejk neztrácí svou radost ze života, rafinovanou prostoduchost a schopnost osnovat nejpodivnější záměny a zmatky. Hrdina oproti literární předloze doznal proměny a v duchu idejí 50. let se stal bodrou „lidovou“ postavou. Steklého výborně obsazený snímek si ovšem udržuje stylovou eleganci a nadčasový protiválečný apel, které se vymykají omezujícím dobovým trendům.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Josef Švejk a nadporučík Lukáš odjíždějí z Prahy do Českých Budějovic k 91. regimentu. Důstojníkův sluha řečmi o vlasech urazí plešatého generálmajora von Schwarzburga, cestujícího v civilu, což si odnese nadporučík. Švejk záhy zapřede rozhovor s průvodčím a oba zatáhnou za záchrannou brzdu. Voják je vysazen v Táboře. Jeden z pasažérů za něj zaplatí pokutu a dá mu peníze na jízdenku. Ty Švejk propije s maďarským infanteristou. Protože je bez dokumentů, zadrží ho nádražní vojenská kontrola. Pucflek pak vyrazí do Budějovic pěšky. Pomohou mu stará babička i starý tulák s ovčákem. V Putimi varuje rytmistr König četnického strážmistra Flanderku a jeho dva podřízené před ruskými špiony. Flanderka pak zatkne Švejka a je přesvědčen, že dostal špiona. S ním a se závodčím se večer opije. Druhý den závodčí zajatce eskortuje do Písku. Četník se však cestou zase opije a Švejk ho musí odvézt na vozíku. V Písku se vysvětlí Flanderkův omyl, závodčí je uvězněn a Švejk dopraven do Českých Budějovic. Mezitím si Lukáš vybral za zmizelého Švejka nového pucfleka, nenažraného Balouna. Ze Švejkova návratu je Lukáš zdrcen a ihned ho dá zavřít. Maršbatalion pod vedením hejtmana Ságnera je vyslán na frontu. Ze Švejka se stane ordonanc 11. marškumpanie 91. pluku. Jeho lítost obměkčí Lukáše. Cestou vlakem se přihodí různé události, Švejk mimo jiné rozčílí nadutého rezervního poručíka Duba a Baloun sní Lukášovi svačinu. V Sanoku vlak končí. Místní hejtman Tayerle oznámí Ságnerovi, že velitel brigády má paralýzu. Na nádraží poručík Dub mužstvu zakáže návštěvy veřejných domů a sám se vydá na jejich inspekci. Lukáš pro něho pošle Švejka a jeho sluhu Kunerta. Vojáci ho najdou v bordelu s prostitutkou a namol opilého. V podniku hýří i hejtman Tayerle. Druhý den během pochodu na Sambor dostane Lukáš zprávu, že se má kumpanie vydat na Feltštýn. Pošle Švejka, Vaňka a Balouna napřed jako kvartýrmachry. Trojice se však neshodne nad mapou a Švejk pokračuje sám. Ze zvědavosti si vyzkouší uniformu ruského vojáka, kterého vyplašil při koupání u rybníka. Zatkne ho rakouská hlídka. V zajateckém táboře Švejk oznámí majoru Wolfovi, že je Čech, a skončí před vojenským soudem. Generál von Finkenstein hodlá „dezertéra“ s gustem co nejrychleji popravit. Když však dojde zpráva od Švejkovy marškumpanie, je k ní zadržený voják poslán. Švejk dorazí k oddílu ve chvíli, kdy se chystají vepřové hody. Vojáci mají na rozdíl od Lukáše z jeho návratu radost. - Oddíl se dostane pod těžkou nepřátelskou palbu. Vojáci umírají, důstojníci se schovají do sklepa, poručík Dub na latrínu. Mezi explozemi se v kráteru po granátu objeví usmívající se Švejk. Diví se, proč nepřítel střílí, „vždyť jsou tady lidi“
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 3.1.1958
Premiéra ČR: 5.5.2016 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 30.1.2004 (DVD) Centrum českého videa, Filmexport Home Video
Poprvé na DVD: 1.1.2004 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: 30.6.2017 NFA
FILMY V SÉRII
Dobrý voják Švejk (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd290/
Československo, Komedie / Válečný, 1956
Režie: Karel Steklý, Hrají: Rudolf Hrušínský, Eva Svobodová
Poslušně hlásím (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd292/
Československo, Komedie / Válečný, 1957
Režie: Karel Steklý, Hrají: Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš
„Poslušně hlásím, že jsem opět zde!“ - tak se vám znovu představí Josef Švejk."
OBSAH
Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švějk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin, na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nepřekonatelný film, kterému se podařilo na plátno převést Haška tak, že by se u toho asi i on lámal smíchy. Ať jsem to viděl poprvé, podruhé, potřetí..., stále dokola a dokola jsem se nemohl dost vynasmát všem Švejkovým kouskům, řečem a samozřejmě i nepřeberné spoustě dalších skvělých postav, které se ve své směšnosti a rázovitosti doslova předhání. Nelze než vyzvednout především osazenstvo putimské četnické stanice v čele s Jaroslavem Marvanem, jež nádherně dokládá český vztah k císařpánovi a celé staré dobré monarchii. Neprávem nepřipomínaná a opomíjená je pak též již ne tak úsměvná, ale náramně ilustrující maďarská role Vlastimila Brodského. (Pohrobek) 5*
Klasické hlášky v podobě: Pane Vachmajstr vy ste hlava! Proto jsem tady v Putimi taky velitelem ne! Oni zůstanou až do smrti jen závodčím! Protože maj místo hlavy kokosovej vořech! Jdou se podívat ven, fláká se tam nějakej votrapa, jdou. Jdou sem, Pejzlarko..Ta o placeným informátorovi v podobě nedouka Pepka Vyskoče, Vědí pendrek a chtějí se jen vytahovat! aj. Jedna lepší než druhá a jeden díl lepší jak druhej, těžko uvěřit tomu že je dnes tomuto stále svěžícímu filmu už skoro padesát let, a stále ale má co nabídnout a jeho hlášky se stali téměř kultovními. Byli to tenkrát všechno stejně páni herci a všechny role ať už od té největší až téměř po tu epizodní byli do puntíku geniálně zahrané. Myslím si že vznikl jako celek dodnes nepřekonaný Švejk a že ho tenkrát nemohl zahrát a ani napodobit nikdo lépe než právě R.Hrušinský který byl navíc ještě skvěle interpretačně zdatný a obratný. Není žádným tajemstvím že R.Hrušínský dokonce kvůli této roli, musel povinně nějaké to kilo navíc přibrat aby byla výsledná podoba ještě efektivnější.Měl to údajně dokonce přímo nakázané.. (Karlos80) 5*
Ve všech zásadních bodech mohu souhlasit s Radkem 99. Steklý vyvinul maximální úsilí, aby co nejplastičtěji zachytil závěrečný díl švejkovské anabáze, dal mu co nejplnokrevnější filmový tvar a současně vytvořil prostor pro celou řadu buď slušných, nebo i pozoruhodných hereckých kreací (mimo Hrušínského tu exelují např. Beneš, Krampol, Marvan, Nedbal a mnoho dalších). Zašlý svět někdejší podunajské monarchie tu ožívá v celé své problematické slávě krausovské "Kakánie". Pojetí titulní postavy je vyhroceno až do poloh přímé protidynastické rezistence; pominuta je postava jednoročního dobrovolníka Marka (to je asi největší daň době vzniku tohoto díla). Myslím, že Hašek by se při pohledu na toto filmové ztvárnění rozhodně nenudil a Hrušínského fragmentární pojetí švejkovské postavy by minimálně pochopil, když už by jím nebyl nadšen. Myslím, že zatracovat toto filmové dílo ve jménu velmi pomyslných absolutních estetických kánonů by bylo krajně zpozdilé. Mluví totiž do naší současnosti právě tak jako kdysi, kdy bylo právem spisovatele svobodně a po svém se vyjadřovat k ožehavým otázkám doby. V každém případě je HLÁSÍM i dnes mimořádně vděčným diváckým zážitkem. (sportovec) 5*
VELKÁ RECENZE
Po prvním dílu Dobrý voják Švejk (1956) se dostala do kin v květnu 2016 i digitálně zrestaurovaná druha část pod názvem Poslušně hlásím (v úvodním titulku název filmu pokračuje podtitulem „že jsem opět zde!“) opět v režii Karla Steklého. Jako předloha posloužil druhý, třetí a čtvrtý díl legendárního humoristického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Populární literární dílo se kromě divadelních adaptací dočkalo i několika filmových verzí: v Československu byly nejprve natočeny čtyři němé snímky Dobrý voják Švejk (1926; r. Karel Lamač), Švejk na frontě (1926; r. Karel Lamač), Švejk v ruském zajetí (1926; r. Svatopluk Innemann) podle literárního pokračování románu od Karla Vaňka, a Švejk v civilu (1927; r. Gustav Machatý), který však nebyl natočen podle literárních předloh. První tři části v roce 1930 sestříhal režisér Martin Frič pod společným názvem Osudy dobrého vojáka Švejka. Po zvukové verzi Dobrý voják Švejk (1931; r. Martin Frič) se k tématu vrátil Karel Steklý s dvojdílným zpracováním. Námět do loutkových filmů zpracoval Jiří Trnka (Dobrý voják Švejk, 1954) a Stanislav Látal (Osudy dobrého vojáka Švejka, 1986). O vzniku postavy Švejka ještě vypovídá československo–sovětský koprodukční film Velká cesta (1962; r. Jurij Ozerov). V zahraničí byl román mj. zaktuálněn v agitkách Švejk bourá Německo (1943, Schweik’s New Adventures; r. Karel Lamač), Novyje rasskazy bravogo soldata Švejka (1941, Nové historky dobrého vojáka Švejka; r. Sergej Jutkevič) a Novyje pochoždenija Švejka (1943, Švejkova nová dobrodružství; r. Sergej Jutkevič). Britsko-ukrajinský animovaný film The Good Soldier Shweik (TV–2009, Dobrý voják Švejk; r. Robert Crombie, Rinat Gazizov V) je spíše remakem filmových verzí Karla Steklého. Námět se původně chystal zpracovat ve filmu také Bohdan Sláma a v šestadvacetidílném televizním seriálu Jitka Němcová. Autor filmového zpracování z padesátých let Karel Steklý musel oproti prvnímu dílu silně seškrtat původní Haškův text, zjednodušit linii příběhu a některé motivy vypustit. Vypadlo tak několik známých postav (jednoroční dobrovolník Marek či sapér Vodička) nebo musely být charakterově zjednodušeny (strážmistr Flanderka, poručík Dub nebo kadet Biegler), ale řada proslulých epizod zůstala zachována (Švejkovy příhody ve vlaku, budějovická anabáze, návštěva bordelu i upadnutí do rakouského zajetí). Kromě Rudolfa Hrušínského a Svatopluka Beneše přešli do druhého dílu i další herci, ovšem v jiných rolích. Vedle obou hlavních představitelů se uplatňují zejména František Filipovský jako nadutý poručík Dub, Josef Hlinomaz jako účetní šikovatel Vaněk, Milan Neděla jako nenažraný Baloun a Fanda Mrázek jako opilý závodčí. Digitální restaurování proběhlo Národním filmovým archivem roku 2016 v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabour a bylo finančně podepřeno granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, Ministerstvem kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. Obraz byl digitalizován z originálního negativu. Dva poškozené záběry byly doplněny z duplikátního negativu. Pro zdroj zvuku posloužil duplikační pozitiv. V roce 1956 natočil režisér Karel Steklý adaptaci románu Jaroslava Haška Dobrý voják Švejk. O rok později na ni navázal pokračováním, v němž hlavní roli opět ztvárnil vynikající Rudolf Hrušínský. Nezdolný hrdina Josef Švejk se tentokrát vymezuje vůči absurdní mašinérii rakousko-uherské armády. Ztratí se během cesty vlakem, ale po barvité anabázi končící v Českých Budějovicích nakonec dorazí na frontu za svým pánem nadporučíkem Lukášem (Svatopluk Beneš). Ani v bitevní vřavě ovšem Švejk neztrácí svou radost ze života, rafinovanou prostoduchost a schopnost osnovat nejpodivnější záměny a zmatky. Hrdina oproti literární předloze doznal proměny a v duchu idejí 50. let se stal bodrou „lidovou“ postavou. Steklého výborně obsazený snímek si ovšem udržuje stylovou eleganci a nadčasový protiválečný apel, které se vymykají omezujícím dobovým trendům.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Josef Švejk a nadporučík Lukáš odjíždějí z Prahy do Českých Budějovic k 91. regimentu. Důstojníkův sluha řečmi o vlasech urazí plešatého generálmajora von Schwarzburga, cestujícího v civilu, což si odnese nadporučík. Švejk záhy zapřede rozhovor s průvodčím a oba zatáhnou za záchrannou brzdu. Voják je vysazen v Táboře. Jeden z pasažérů za něj zaplatí pokutu a dá mu peníze na jízdenku. Ty Švejk propije s maďarským infanteristou. Protože je bez dokumentů, zadrží ho nádražní vojenská kontrola. Pucflek pak vyrazí do Budějovic pěšky. Pomohou mu stará babička i starý tulák s ovčákem. V Putimi varuje rytmistr König četnického strážmistra Flanderku a jeho dva podřízené před ruskými špiony. Flanderka pak zatkne Švejka a je přesvědčen, že dostal špiona. S ním a se závodčím se večer opije. Druhý den závodčí zajatce eskortuje do Písku. Četník se však cestou zase opije a Švejk ho musí odvézt na vozíku. V Písku se vysvětlí Flanderkův omyl, závodčí je uvězněn a Švejk dopraven do Českých Budějovic. Mezitím si Lukáš vybral za zmizelého Švejka nového pucfleka, nenažraného Balouna. Ze Švejkova návratu je Lukáš zdrcen a ihned ho dá zavřít. Maršbatalion pod vedením hejtmana Ságnera je vyslán na frontu. Ze Švejka se stane ordonanc 11. marškumpanie 91. pluku. Jeho lítost obměkčí Lukáše. Cestou vlakem se přihodí různé události, Švejk mimo jiné rozčílí nadutého rezervního poručíka Duba a Baloun sní Lukášovi svačinu. V Sanoku vlak končí. Místní hejtman Tayerle oznámí Ságnerovi, že velitel brigády má paralýzu. Na nádraží poručík Dub mužstvu zakáže návštěvy veřejných domů a sám se vydá na jejich inspekci. Lukáš pro něho pošle Švejka a jeho sluhu Kunerta. Vojáci ho najdou v bordelu s prostitutkou a namol opilého. V podniku hýří i hejtman Tayerle. Druhý den během pochodu na Sambor dostane Lukáš zprávu, že se má kumpanie vydat na Feltštýn. Pošle Švejka, Vaňka a Balouna napřed jako kvartýrmachry. Trojice se však neshodne nad mapou a Švejk pokračuje sám. Ze zvědavosti si vyzkouší uniformu ruského vojáka, kterého vyplašil při koupání u rybníka. Zatkne ho rakouská hlídka. V zajateckém táboře Švejk oznámí majoru Wolfovi, že je Čech, a skončí před vojenským soudem. Generál von Finkenstein hodlá „dezertéra“ s gustem co nejrychleji popravit. Když však dojde zpráva od Švejkovy marškumpanie, je k ní zadržený voják poslán. Švejk dorazí k oddílu ve chvíli, kdy se chystají vepřové hody. Vojáci mají na rozdíl od Lukáše z jeho návratu radost. - Oddíl se dostane pod těžkou nepřátelskou palbu. Vojáci umírají, důstojníci se schovají do sklepa, poručík Dub na latrínu. Mezi explozemi se v kráteru po granátu objeví usmívající se Švejk. Diví se, proč nepřítel střílí, „vždyť jsou tady lidi“
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 3.1.1958
Premiéra ČR: 5.5.2016 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 30.1.2004 (DVD) Centrum českého videa, Filmexport Home Video
Poprvé na DVD: 1.1.2004 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: 30.6.2017 NFA
FILMY V SÉRII
Dobrý voják Švejk (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd290/
Československo, Komedie / Válečný, 1956
Režie: Karel Steklý, Hrají: Rudolf Hrušínský, Eva Svobodová
Poslušně hlásím (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd292/
Československo, Komedie / Válečný, 1957
Režie: Karel Steklý, Hrají: Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš
Tvůrci a herci
Karel Steklý (Režie), Josef Beran (Produkce/Vedoucí výroby), Jan Seidel (Hudba), Jan Roth (Kamera), Miroslav Hájek (Střih), Bohumil Pokorný (Scénografie), Josef Gabriel (Kostýmy), Josef Zora (Zvuk), Karel Marek (Masky), Karel Steklý (Scénář), Jaroslav Hašek (kniha) (Předloha), Rudolf Hrušínský (Herec), Svatopluk Beneš (Herec), Miloš Nedbal (Herec), Jaroslav Marvan (Herec), Fanda Mrázek (Herec), Jaroslav Vojta (Herec), Alois Dvorský (Herec), Jana Kovaříková (Herec), František Černý (Herec), František Šlégr (Herec), Otto Hradecký (Herec), František Filipovský (Herec), Jarka Pižla (Herec), Vladimír Řepa (Herec), Arna Pekárková (Herec), Miloš Patočka (Herec), Vlastimil Brodský (Herec), Josef Bartůněk (Herec), Václav Trégl (Herec), Miloš Nesvadba (Herec), Josef Hlinomaz (Herec), Milan Neděla (Herec), Eman Fiala (Herec), Miloslav Homola (Herec), Martin Růžek (Herec), Ota Sklenčka (Herec), Bedřich Vrbský (Herec), František Vnouček (Herec), Antonín Šůra (Herec), Věra Ferbasová (Herec), Jiřina Steimarová (Herec), Rudolf Princ (Herec), Ljuba Hermanová (Herec), Jarmila Švabíková (Herec), Josef Příhoda (Herec), Jan Skopeček (Herec), Ladislav Krečmer (Herec), Milan Mach (Herec), Jindřich Narenta (Herec), Zdeněk Kutil (Herec), Oldřich Dvorský (Herec), František Marek (Herec), Stanislav Langer (Herec), Zdeněk Martínek (Herec), Oskar Hák (Herec), Karel Svoboda (Herec), Slávka Hamouzová (Herec)
1957/91/Československo/Komedie, Válečný
Zajímavost k filmu
- Sochu dobrého vojáka Josefa Švejka naleznete v Putimi za kamenným mostem. Jedná se o dílo akademického sochaře Františka Svátka, které bylo vytvořeno u příležitosti stého výročí od vzniku první světové války.
- Záver filmu sa odohráva v okolí mesta Sambor. Mesto leží takmer uprostred historickej oblasti Galície (Halič) juhozápadne od ukrajinského mesta Ľvov. Toho času bolo mesto po vytlačení ruských vojsk pod kontrolou rakúsko-uhorskej monarchie, ale front sa stále nachádzal neďaleko mesta.
- Švejk (Rudolf Hrušínský) je povestný svojou výrečnosťou, potrebou sa rozprávať a všetko komentovať. Avšak počas celého stretnutia so starým pánom, ktorý za neho zaplatil pokutu na vlakovej stanici, nevyriekol jediné slovo, dokonca ani počas rozlúčky v staničnom bufete.
- Švejkove (Rudolf Hrušínský) čakanie na ďalší vlak sa natáčalo v reálnom prostredí táborskej staničnej reštaurácie.
- V Putimi, kde se na četnické stanici odehrává poslední část Švejkovy (Rudolf Hrušínský) budějovické anabáze, za Rakouska-Uherska žádná četnická stanice nebyla. Hašek o tom ovšem dobře věděl a tento "omyl" byl jeho záměrem.
- Pro natočení exteriérů ve vesnici Putim vyrazil štáb do skutečné Putimi. Na četnické stanici můžete dnes najít pamětní desku s nápisem: "Zde se točila část filmu Osudy dobrého vojáka Švejka" a c. k. úřední tabuli s orlíčkem.
- Záver filmu sa odohráva v okolí mesta Sambor. Mesto leží takmer uprostred historickej oblasti Galície (Halič) juhozápadne od ukrajinského mesta Ľvov. Toho času bolo mesto po vytlačení ruských vojsk pod kontrolou rakúsko-uhorskej monarchie, ale front sa stále nachádzal neďaleko mesta.
- Švejk (Rudolf Hrušínský) je povestný svojou výrečnosťou, potrebou sa rozprávať a všetko komentovať. Avšak počas celého stretnutia so starým pánom, ktorý za neho zaplatil pokutu na vlakovej stanici, nevyriekol jediné slovo, dokonca ani počas rozlúčky v staničnom bufete.
- Švejkove (Rudolf Hrušínský) čakanie na ďalší vlak sa natáčalo v reálnom prostredí táborskej staničnej reštaurácie.
- V Putimi, kde se na četnické stanici odehrává poslední část Švejkovy (Rudolf Hrušínský) budějovické anabáze, za Rakouska-Uherska žádná četnická stanice nebyla. Hašek o tom ovšem dobře věděl a tento "omyl" byl jeho záměrem.
- Pro natočení exteriérů ve vesnici Putim vyrazil štáb do skutečné Putimi. Na četnické stanici můžete dnes najít pamětní desku s nápisem: "Zde se točila část filmu Osudy dobrého vojáka Švejka" a c. k. úřední tabuli s orlíčkem.
Odkazy
Hrají:
Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš, Miloš Nedbal, Jaroslav Marvan, Fanda Mrázek, Jaroslav Vojta, Alois Dvorský, Jana Kovaříková, František Černý, František Šlégr, Otto Hradecký, František Filipovský, Jarka Pižla, Vladimír Řepa, Arna Pekárková, Miloš Patočka, Vlastimil Brodský, Josef Bartůněk, Václav Trégl, Miloš Nesvadba, Josef Hlinomaz, Milan Neděla, Eman Fiala, Miloslav Homola, Martin Růžek, Ota Sklenčka, Bedřich Vrbský, František Vnouček, Antonín Šůra, Věra Ferbasová, Jiřina Steimarová, Rudolf Princ, Ljuba Hermanová, Jarmila Švabíková, Josef Příhoda, Jan Skopeček, Ladislav Krečmer, Milan Mach, Jindřich Narenta, Zdeněk Kutil, Oldřich Dvorský, František Marek, Stanislav Langer, Zdeněk Martínek, Oskar Hák, Karel Svoboda, Slávka Hamouzová