Dobrý voják Švejk / Dobrý voják Švejk (1956/105/Československo/Komedie, Válečný) 86% -Originál DVD-
09.08.2023 14:01
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 23.8.1957
Premiéra ČR: 21.4.2016 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 12.1.2004 (DVD) Centrum českého videa, Filmexport Home Video
Poprvé na DVD: 1.1.2004 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: 30.6.2017 NFA
FILMY V SÉRII
Dobrý voják Švejk (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd290/
Československo, Komedie / Válečný, 1956
Režie: Karel Steklý, Hrají: Rudolf Hrušínský, Eva Svobodová
Poslušně hlásím (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd292/
Československo, Komedie / Válečný, 1957
Režie: Karel Steklý, Hrají: Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš
JEDNOU VĚTOU
„Nejznámější český hrdina vyráží do boje za císaře pána.“
OBSAH
Kinematografií se už od dob němého filmu táhne pestrá nit pokusů o více či měně věrné adaptace tohoto Haškova slavného románu. Mezi nejznámější patří bezesporu Lamačův film z roku 1926 s Karlem Nollem v roli Švejka, Fričova adaptace se Sašou Rašilovem, natočená na počátku třicátých let či zdařilá animovaná verze Jiřího Trnky. V roce 1957 natočil dvoudílnou a dodnes neznámější adaptaci režisér Karel Steklý. Její první část (Dobrý voják Švejk) zpracovává první díl románu a vy se tedy můžete setkat Josefem Švejkem, pražským obchodníkem se psy a sledovat jeho osudy od chvíle, kdy je po sarajevském atentátu zatčen, vyšetřován a po čase přes diagnózu notorického blba povolán do armády. Dostává se do vězení, odkud je vyreklamován feldkurátem Katzem, jako jeho osobní sluha a když ten jej po čase prohraje v kartách, stává se neštěstím nadporučíka Lukáše.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tenhle film je opravdu jako kniha Jaroslava Haška (kterou jsem, přiznávám, celou nikdy nepřečetla, ale dílčích pasáží nám bylo nejen ve škole předhazováno víc než dost), a v tom bude u mě asi ten problém. Celý Švejkovský humor mi totiž vždycky připadal strašně povrchní, trapný, těžící zejména z tuposti, lstivosti a ožralosti. Jenže Švejk není tak nádherně tupý, jako třeba Homer Simpson. Většina vtipů mi opravdu nepřipadala moc vtipná a vše trochu zachraňuje jenom Rudolf Hrušínský a pak samozřejmě taky fantastický Miloš Kopecký jako Feldkurát Katz (v jeho přítomnosti jsem se i párkrát zasmála). (Galadriel) 2*
Švejk v podání Rudolfa Hrušínského je rozkošný český řízek s na prvním pohled dosti chabým mentálním potenciálem, ale narozdíl od Haškova Švejka mu chybí ona rafinovanost v nenápadném zesměšňování autorit a podkopávání vážnosti války. Steklý prostě prezentuje Švejka jako velkého humanistu a člověka z lidu, ale podle mého je knižní Švejk vpodstatě ve fyzické podobě nezachytitelný. To, co vidíme na plátně není Haškův Švejk, ale Ladův Švejk. Haškův Švejk je jedinečný v tom, že není příběhem jednoho člověka, ale celé války ve vší bizarnosti a absurditě. V tom film absolutně selhává. Dost ale držkování, po stránce komediální má tohle dílko vše podstatné – skvělé herecké výkony (Kopecký a zejména Marvan!), dobré dialogy a patřičný spád. Lépe to asi rozehrát nešlo, přesto vždy raději sáhnu po Haškově knize, která je prostě o jeden rozměr bohatší... (Marigold) 4*
Nelze dosáhnout komplexnosti Haškova díla. Nepopírám, že se hercům dá zasmát, ale přece jen kniha nestavěla na opileckém "extempore" a na chápání Švejka v očích jeho nadřízených jako absolutního blba, jak je to tady po většinu filmu prezentováno. Stylizace do Ladových kreseb se povedla, Hrušínský jako Švejk dejme tomu, ale z podstatné myšlenky Haškova díla se čerpalo jen velmi povrchně a v komediálním duchu. O tom kniha rozhodně nebyla. 60% (kingik) 3*
VELKÁ RECENZE
Národní filmový archiv vrátil v dubnu 2016 do kin digitálně zrestaurovaný snímek Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) natočený podle prvního dílu světoznámého satirického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Druhou část filmu vytvořil Steklý pod názvem Poslušně hlásím (1957). Populární román se dočkal kromě divadelních adaptací také několika filmových zpracování. Poprvé se představitelem filmového Josefa Švejka stal herec Karel Noll. S ním ve 20. letech vznikly podle Haškovy předlohy tituly Dobrý voják Švejk (1926; r. Karel Lamač) a Švejk na frontě (1926; r. Karel Lamač); třetí část Švejk v ruském zajetí (1926; r. Svatopluk Innemann) byla natočena podle pokračování románu od Karla Vaňka; čtvrté pokračování Švejk v civilu (1927; r. Gustav Machatý) nemá s Haškovou ani Vaňkovou předlohou nic společného. První tři části v roce 1930 sestříhal režisér Martin Frič a byly uvedeny pod společným názvem Osudy dobrého vojáka Švejka. Druhým Švejkem se stal komik Saša Rašilov ve zvukové verzi Dobrý voják Švejk (1931; r. Martin Frič). Za druhé světové války román aktualizovali Britové i Sověti v agitačních filmech Švejk bourá Německo (1943, Schweik’s New Adventures; r. Karel Lamač), Novyje rasskazy bravogo soldata Švejka (1941, Nové historky dobrého vojáka Švejka; r. Sergej Jutkevič) a Novyje pochožděnija Švejka (1943, Švejkova nová dobrodružství; r. Sergej Jutkevič). Po válce se k tématu vrátil Karel Steklý s dvojdílným zpracováním a v loutkové podobě Jiří Trnka ve své trilogii Dobrý voják Švejk (1954) a Stanislav Látal v koprodukčním pásmu Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). Naposledy se látky (kterou se v zahraničí volně nechali inspirovat i další filmaři) chopili britští a ukrajinští tvůrci v animované koprodukci The Good Soldier Shweik (TV–2009, Dobrý voják Švejk; r. Robert Crombie, Rinat Gazizov V), který je však spíše remakem filmových verzí Karla Steklého. O autorovi a o vzniku postavy Švejka pak vypovídá československo–sovětský životopisný film Velká cesta (1962; r. Jurij Ozerov). Nové filmové zpracování Švejka chystal též režisér Bohdan Sláma a šestadvacetidílný televizní seriál Jitka Němcová. Steklého dvoudílná verze převádí na filmové plátno především řadu památných scén z románu (Švejkovy rozmluvy s paní Müllerovou a v hospodě U kalicha, Švejk v blázinci, Švejkův odchod na vojnu, pobyt ve vojenské nemocnici a služba u kuráta Katze a nadporučíka Lukáše) a vyniká v první řadě hereckými výkony Rudolfa Hrušínského, Miloše Kopeckého, Svatopluka Beneše, Františka Filipovského, Josefa Hlinomaze nebo Bedřicha Vrbského. K hereckým zkouškám byli původně přizváni kromě Hrušínského ještě herci Rudolf Deyl ml., Karel Hrdý a Lubomír Lipský. Film reprezentoval československou kinematografii na X. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech 1957 a byl předveden na mezinárodní soutěži při VI. světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě 1957. Digitální restaurování proběhlo Národním filmovým archivem roku 2016 v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabour díky grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, za podpory Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. K digitalizaci byl vybrán druhý negativ filmu skládající se z odlišných klapek. Uváděná verze je tedy rozdílná od té, jež byla doposud vysílána v televizi a vydána na DVD. Úvodní doposud ztracená titulková sekvence byla doplněna z dobové distribuční kopie. Zdrojem zvuku byl negativ zvuku. Referenční kopii zapůjčil německý Bundesarchiv-Filmarchiv. –jl–
Mezi nejoblíbenější adaptace románu Jaroslava Haška patří dvojice snímků, které v letech 1956 a 1957 natočil zkušený scenárista a režisér Karel Steklý. Dobrý voják Švejk zpracovává události z prvního románového dílu, zatímco snímek Poslušně hlásím se věnuje hrdinovým příhodám z cesty na frontu a v bitevním poli. Pražský obchodník se psy Josef Švejk se po atentátu v Sarajevu dostává do konfliktu s rakouskouherskou mašinérií: po zatčení za urážku císařského majestátu je navzdory diagnóze notorického blba povolán do armády. Tam se postupně ocitá ve službách opileckého feldkuráta Katze (Miloš Kopecký) a sukničkářského, elegantního nadporučíka Lukáše (Svatopluk Beneš). Hlavní roli ve snímku, který v souladu s dobovými trendy změnil haškovskou postavu v „lidového“ hrdinu, vynikajícím způsobem ztvárnil Rudolf Hrušínský.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Sarajevo 1914. Atentátník Gavrilo Princip zastřelí rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. Josef Švejk, živící se v Praze prodejem psů, si doma maže revmatická kolena opodeldokem. Jeho bytná Müllerová mu rozrušeně sdělí zprávu o atentátu. Švejk s ní probírá, jak se atentát udál a která zbraň je nejlepší pro zastřelení arcivévody nebo císaře. Švejk si v hospodě U kalicha přisedne k tajnému detektivu Bretschneiderovi, který provokativně zapřádá politické rozhovory, aby mohl někoho zatknout za velezradu. Dostane Švejka a večer si přijde i pro hostinského Palivce. Na policejním ředitelství se Švejk ve vazbě setká s dalšími oběťmi policejního tažení. Svým usmívajícím se obličejem a nevinnýma modrýma očima přivede k zuřivosti policejního radu, který ho pošle k c. k. trestnímu soudu. Vyšetřující soudce předá obviněného na přezkoumání do blázince. Komise psychiatrů prohlásí Švejka za „notorického blba“ a pošle ho zpět na policejní ředitelství. Během cesty je na ulicích vylepován císařský manifest Mým národům o vypovězení války Srbsku. Švejk kvůli tomu zaviní menší srocení. Je na základě lékařského posudku propuštěn, ale Bretschneider ho má sledovat. Švejk se U kalicha dozví od paní Palivcové, že její manžel dostal deset let za velezradu. Do hospody dorazí Bretschneider, kterého Švejk opije tak, že tajný detektiv zpívá protistátní písně. Po návratu domů najde Švejk ve své posteli spícího portýra z noční kavárny a jeho milou, kterým paní Mülllerová pronajala podnájemníkův pokoj. Po několika dnech Švejk dostane povolávací rozkaz. Má sice právě revmatický záchvat, ale přikáže paní Müllerové, aby ho odvezla na kolečkovém křesle k odvodní komisi. Při cestě zase způsobí poprask. Bretschneidera napadne dav jako provokatéra. Předseda komise pošle Švejka do vojenské nemocnice. Doktor Grünstein ve všech pacientech vidí simulanty, kteří se chtějí ulít z vojny, proto je léčí dietou, klystýry, aspirinem, chininem a výplachy žaludku. U Švejka však jeho metody neúčinkují. Do nemocnice přijde za Švejkem baronka von Botzenheimová, která se o něm dočetla v novinách. Vyhladovělí pacienti bleskově snědí vše, co „vojáčkovi“ přinesla. Grünstein jim vzápětí dá vypumpovat žaludky a Švejka nechá zavřít. Ve vězeňské kapli si Švejka mezi vězni všimne věčně opilý kurát Katz a vezme si ho jako osobního sluhu. Eskortovat jej k němu mají dva vojáci, kteří se však opijí v hospodě tak, že je k feldkurátovi musí Švejk dovléct. U Katze právě probíhá divoký důstojnický večírek. Druhý den se Švejk rázně zbaví neodbytného feldkurátova věřitele a dokáže mu sehnat další peníze na dluh. - Katz prohraje Švejka v kartách a voják nastoupí službu u nadporučíka Lukáše. Hned první den se do Lukášova bytu nastěhuje jedna z jeho milenek, rozmarná Katy Wendlerová, jíž je Švejk podle rozkazu k službám včetně sexu v koupelně. Za pár dní dáma svými nároky oba muže vyčerpá. Na Švejkovu radu proto Lukáš zařídí, aby si pro ni přijel postarší manžel. Švejk s přítelem Blahníkem ukradne pro nadporučíka stájového pinče, který naneštěstí patří plukovníku Krausovi von Zillergut. Ten náhodou narazí na nadporučíka s ukradeným psem a pošle ho za trest do Českých Budějovic, kde se formují maršbataliony. Rozlícený Lukáš se vrátí domů. Švejk však nadšeně prohlásí „pane obrlajtnant, to bude něco nádhernýho, když voba padnem spolu za císaře pána a jeho rodinu.“
„Nejznámější český hrdina vyráží do boje za císaře pána.“
OBSAH
Kinematografií se už od dob němého filmu táhne pestrá nit pokusů o více či měně věrné adaptace tohoto Haškova slavného románu. Mezi nejznámější patří bezesporu Lamačův film z roku 1926 s Karlem Nollem v roli Švejka, Fričova adaptace se Sašou Rašilovem, natočená na počátku třicátých let či zdařilá animovaná verze Jiřího Trnky. V roce 1957 natočil dvoudílnou a dodnes neznámější adaptaci režisér Karel Steklý. Její první část (Dobrý voják Švejk) zpracovává první díl románu a vy se tedy můžete setkat Josefem Švejkem, pražským obchodníkem se psy a sledovat jeho osudy od chvíle, kdy je po sarajevském atentátu zatčen, vyšetřován a po čase přes diagnózu notorického blba povolán do armády. Dostává se do vězení, odkud je vyreklamován feldkurátem Katzem, jako jeho osobní sluha a když ten jej po čase prohraje v kartách, stává se neštěstím nadporučíka Lukáše.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Tenhle film je opravdu jako kniha Jaroslava Haška (kterou jsem, přiznávám, celou nikdy nepřečetla, ale dílčích pasáží nám bylo nejen ve škole předhazováno víc než dost), a v tom bude u mě asi ten problém. Celý Švejkovský humor mi totiž vždycky připadal strašně povrchní, trapný, těžící zejména z tuposti, lstivosti a ožralosti. Jenže Švejk není tak nádherně tupý, jako třeba Homer Simpson. Většina vtipů mi opravdu nepřipadala moc vtipná a vše trochu zachraňuje jenom Rudolf Hrušínský a pak samozřejmě taky fantastický Miloš Kopecký jako Feldkurát Katz (v jeho přítomnosti jsem se i párkrát zasmála). (Galadriel) 2*
Švejk v podání Rudolfa Hrušínského je rozkošný český řízek s na prvním pohled dosti chabým mentálním potenciálem, ale narozdíl od Haškova Švejka mu chybí ona rafinovanost v nenápadném zesměšňování autorit a podkopávání vážnosti války. Steklý prostě prezentuje Švejka jako velkého humanistu a člověka z lidu, ale podle mého je knižní Švejk vpodstatě ve fyzické podobě nezachytitelný. To, co vidíme na plátně není Haškův Švejk, ale Ladův Švejk. Haškův Švejk je jedinečný v tom, že není příběhem jednoho člověka, ale celé války ve vší bizarnosti a absurditě. V tom film absolutně selhává. Dost ale držkování, po stránce komediální má tohle dílko vše podstatné – skvělé herecké výkony (Kopecký a zejména Marvan!), dobré dialogy a patřičný spád. Lépe to asi rozehrát nešlo, přesto vždy raději sáhnu po Haškově knize, která je prostě o jeden rozměr bohatší... (Marigold) 4*
Nelze dosáhnout komplexnosti Haškova díla. Nepopírám, že se hercům dá zasmát, ale přece jen kniha nestavěla na opileckém "extempore" a na chápání Švejka v očích jeho nadřízených jako absolutního blba, jak je to tady po většinu filmu prezentováno. Stylizace do Ladových kreseb se povedla, Hrušínský jako Švejk dejme tomu, ale z podstatné myšlenky Haškova díla se čerpalo jen velmi povrchně a v komediálním duchu. O tom kniha rozhodně nebyla. 60% (kingik) 3*
VELKÁ RECENZE
Národní filmový archiv vrátil v dubnu 2016 do kin digitálně zrestaurovaný snímek Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) natočený podle prvního dílu světoznámého satirického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Druhou část filmu vytvořil Steklý pod názvem Poslušně hlásím (1957). Populární román se dočkal kromě divadelních adaptací také několika filmových zpracování. Poprvé se představitelem filmového Josefa Švejka stal herec Karel Noll. S ním ve 20. letech vznikly podle Haškovy předlohy tituly Dobrý voják Švejk (1926; r. Karel Lamač) a Švejk na frontě (1926; r. Karel Lamač); třetí část Švejk v ruském zajetí (1926; r. Svatopluk Innemann) byla natočena podle pokračování románu od Karla Vaňka; čtvrté pokračování Švejk v civilu (1927; r. Gustav Machatý) nemá s Haškovou ani Vaňkovou předlohou nic společného. První tři části v roce 1930 sestříhal režisér Martin Frič a byly uvedeny pod společným názvem Osudy dobrého vojáka Švejka. Druhým Švejkem se stal komik Saša Rašilov ve zvukové verzi Dobrý voják Švejk (1931; r. Martin Frič). Za druhé světové války román aktualizovali Britové i Sověti v agitačních filmech Švejk bourá Německo (1943, Schweik’s New Adventures; r. Karel Lamač), Novyje rasskazy bravogo soldata Švejka (1941, Nové historky dobrého vojáka Švejka; r. Sergej Jutkevič) a Novyje pochožděnija Švejka (1943, Švejkova nová dobrodružství; r. Sergej Jutkevič). Po válce se k tématu vrátil Karel Steklý s dvojdílným zpracováním a v loutkové podobě Jiří Trnka ve své trilogii Dobrý voják Švejk (1954) a Stanislav Látal v koprodukčním pásmu Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). Naposledy se látky (kterou se v zahraničí volně nechali inspirovat i další filmaři) chopili britští a ukrajinští tvůrci v animované koprodukci The Good Soldier Shweik (TV–2009, Dobrý voják Švejk; r. Robert Crombie, Rinat Gazizov V), který je však spíše remakem filmových verzí Karla Steklého. O autorovi a o vzniku postavy Švejka pak vypovídá československo–sovětský životopisný film Velká cesta (1962; r. Jurij Ozerov). Nové filmové zpracování Švejka chystal též režisér Bohdan Sláma a šestadvacetidílný televizní seriál Jitka Němcová. Steklého dvoudílná verze převádí na filmové plátno především řadu památných scén z románu (Švejkovy rozmluvy s paní Müllerovou a v hospodě U kalicha, Švejk v blázinci, Švejkův odchod na vojnu, pobyt ve vojenské nemocnici a služba u kuráta Katze a nadporučíka Lukáše) a vyniká v první řadě hereckými výkony Rudolfa Hrušínského, Miloše Kopeckého, Svatopluka Beneše, Františka Filipovského, Josefa Hlinomaze nebo Bedřicha Vrbského. K hereckým zkouškám byli původně přizváni kromě Hrušínského ještě herci Rudolf Deyl ml., Karel Hrdý a Lubomír Lipský. Film reprezentoval československou kinematografii na X. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech 1957 a byl předveden na mezinárodní soutěži při VI. světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě 1957. Digitální restaurování proběhlo Národním filmovým archivem roku 2016 v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabour díky grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, za podpory Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. K digitalizaci byl vybrán druhý negativ filmu skládající se z odlišných klapek. Uváděná verze je tedy rozdílná od té, jež byla doposud vysílána v televizi a vydána na DVD. Úvodní doposud ztracená titulková sekvence byla doplněna z dobové distribuční kopie. Zdrojem zvuku byl negativ zvuku. Referenční kopii zapůjčil německý Bundesarchiv-Filmarchiv. –jl–
Mezi nejoblíbenější adaptace románu Jaroslava Haška patří dvojice snímků, které v letech 1956 a 1957 natočil zkušený scenárista a režisér Karel Steklý. Dobrý voják Švejk zpracovává události z prvního románového dílu, zatímco snímek Poslušně hlásím se věnuje hrdinovým příhodám z cesty na frontu a v bitevním poli. Pražský obchodník se psy Josef Švejk se po atentátu v Sarajevu dostává do konfliktu s rakouskouherskou mašinérií: po zatčení za urážku císařského majestátu je navzdory diagnóze notorického blba povolán do armády. Tam se postupně ocitá ve službách opileckého feldkuráta Katze (Miloš Kopecký) a sukničkářského, elegantního nadporučíka Lukáše (Svatopluk Beneš). Hlavní roli ve snímku, který v souladu s dobovými trendy změnil haškovskou postavu v „lidového“ hrdinu, vynikajícím způsobem ztvárnil Rudolf Hrušínský.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Sarajevo 1914. Atentátník Gavrilo Princip zastřelí rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. Josef Švejk, živící se v Praze prodejem psů, si doma maže revmatická kolena opodeldokem. Jeho bytná Müllerová mu rozrušeně sdělí zprávu o atentátu. Švejk s ní probírá, jak se atentát udál a která zbraň je nejlepší pro zastřelení arcivévody nebo císaře. Švejk si v hospodě U kalicha přisedne k tajnému detektivu Bretschneiderovi, který provokativně zapřádá politické rozhovory, aby mohl někoho zatknout za velezradu. Dostane Švejka a večer si přijde i pro hostinského Palivce. Na policejním ředitelství se Švejk ve vazbě setká s dalšími oběťmi policejního tažení. Svým usmívajícím se obličejem a nevinnýma modrýma očima přivede k zuřivosti policejního radu, který ho pošle k c. k. trestnímu soudu. Vyšetřující soudce předá obviněného na přezkoumání do blázince. Komise psychiatrů prohlásí Švejka za „notorického blba“ a pošle ho zpět na policejní ředitelství. Během cesty je na ulicích vylepován císařský manifest Mým národům o vypovězení války Srbsku. Švejk kvůli tomu zaviní menší srocení. Je na základě lékařského posudku propuštěn, ale Bretschneider ho má sledovat. Švejk se U kalicha dozví od paní Palivcové, že její manžel dostal deset let za velezradu. Do hospody dorazí Bretschneider, kterého Švejk opije tak, že tajný detektiv zpívá protistátní písně. Po návratu domů najde Švejk ve své posteli spícího portýra z noční kavárny a jeho milou, kterým paní Mülllerová pronajala podnájemníkův pokoj. Po několika dnech Švejk dostane povolávací rozkaz. Má sice právě revmatický záchvat, ale přikáže paní Müllerové, aby ho odvezla na kolečkovém křesle k odvodní komisi. Při cestě zase způsobí poprask. Bretschneidera napadne dav jako provokatéra. Předseda komise pošle Švejka do vojenské nemocnice. Doktor Grünstein ve všech pacientech vidí simulanty, kteří se chtějí ulít z vojny, proto je léčí dietou, klystýry, aspirinem, chininem a výplachy žaludku. U Švejka však jeho metody neúčinkují. Do nemocnice přijde za Švejkem baronka von Botzenheimová, která se o něm dočetla v novinách. Vyhladovělí pacienti bleskově snědí vše, co „vojáčkovi“ přinesla. Grünstein jim vzápětí dá vypumpovat žaludky a Švejka nechá zavřít. Ve vězeňské kapli si Švejka mezi vězni všimne věčně opilý kurát Katz a vezme si ho jako osobního sluhu. Eskortovat jej k němu mají dva vojáci, kteří se však opijí v hospodě tak, že je k feldkurátovi musí Švejk dovléct. U Katze právě probíhá divoký důstojnický večírek. Druhý den se Švejk rázně zbaví neodbytného feldkurátova věřitele a dokáže mu sehnat další peníze na dluh. - Katz prohraje Švejka v kartách a voják nastoupí službu u nadporučíka Lukáše. Hned první den se do Lukášova bytu nastěhuje jedna z jeho milenek, rozmarná Katy Wendlerová, jíž je Švejk podle rozkazu k službám včetně sexu v koupelně. Za pár dní dáma svými nároky oba muže vyčerpá. Na Švejkovu radu proto Lukáš zařídí, aby si pro ni přijel postarší manžel. Švejk s přítelem Blahníkem ukradne pro nadporučíka stájového pinče, který naneštěstí patří plukovníku Krausovi von Zillergut. Ten náhodou narazí na nadporučíka s ukradeným psem a pošle ho za trest do Českých Budějovic, kde se formují maršbataliony. Rozlícený Lukáš se vrátí domů. Švejk však nadšeně prohlásí „pane obrlajtnant, to bude něco nádhernýho, když voba padnem spolu za císaře pána a jeho rodinu.“
Postavy a obsazení
• Rudolf Hrušínský - Josef Švejk
• František Filipovský - agent Bretschneider
• Svatopluk Beneš - nadporučík Heinrich Lukáš
• Josef Hlinomaz - hostinský Palivec
• Božena Havlíčková - Kati Wendlerová
• Eva Svobodová - paní Müllerová
• Miloš Kopecký - feldkurát Otto Katz
• Felix Le Breux - policejní rada
• Libuše Bokrová - baronka von Botzenheim
• Bedřich Karen - profesor Heuer
• Rudolf Hrušínský - Josef Švejk
• František Filipovský - agent Bretschneider
• Svatopluk Beneš - nadporučík Heinrich Lukáš
• Josef Hlinomaz - hostinský Palivec
• Božena Havlíčková - Kati Wendlerová
• Eva Svobodová - paní Müllerová
• Miloš Kopecký - feldkurát Otto Katz
• Felix Le Breux - policejní rada
• Libuše Bokrová - baronka von Botzenheim
• Bedřich Karen - profesor Heuer
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 23.8.1957
Premiéra ČR: 21.4.2016 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 12.1.2004 (DVD) Centrum českého videa, Filmexport Home Video
Poprvé na DVD: 1.1.2004 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: 30.6.2017 NFA
FILMY V SÉRII
Dobrý voják Švejk (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd290/
Československo, Komedie / Válečný, 1956
Režie: Karel Steklý, Hrají: Rudolf Hrušínský, Eva Svobodová
Poslušně hlásím (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd292/
Československo, Komedie / Válečný, 1957
Režie: Karel Steklý, Hrají: Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš
Tvůrci a herci
Karel Steklý (Režie), Josef Beran (Produkce/Vedoucí výroby), Jan Seidel (Hudba), Rudolf Stahl ml. (Kamera), Miroslav Hájek (Střih), Boris Moravec (Scénografie), Josef Gabriel (Kostýmy), Miloslav Hůrka (Zvuk), Karel Marek (Masky), Karel Steklý (Scénář), Jaroslav Hašek (kniha) (Předloha), Rudolf Hrušínský (Herec), Eva Svobodová (Herec), Josef Hlinomaz (Herec), František Filipovský (Herec), Miloš Kopecký (Herec), Svatopluk Beneš (Herec), Božena Havlíčková (Herec), Felix le Breux (Herec), Libuše Bokrová (Herec), Eman Fiala (Herec), Bedřich Karen (Herec), Josef Kemr (Herec), Josef Šidlichovský (Herec), František Kreuzmann st. (Herec), Vladimír Řepa (Herec), Fanda Mrázek (Herec), Vladimír Leraus (Herec), Miloš Nedbal (Herec), Stanislav Neumann (Herec), Jiřina Steimarová (Herec), Světla Svozilová (Herec), Bedřich Vrbský (Herec), Bohuš Záhorský (Herec), Václav Kyzlink (Herec), Vladimír Majer (Herec), Miroslav Homola (Herec), Jiří Lír (Herec), Milka Balek-Brodská (Herec), Rudolf Deyl ml. (Herec), Milan Neděla (Herec), Antonín Jedlička (Herec), Otto Lackovič (Herec), Miloš Patočka (Herec), Jan Maška (Herec), Miloslav Homola (Herec), Stella Zázvorková (Herec), Alena Kreuzmannová (Herec), Marie Grossová (Herec), Ladislav Krečmer (Herec), Karel Hovorka st. (Herec), Oskar Hák (Herec), Václav Švec (Herec), Viktor Očásek (Herec), Václav Trégl (Herec), Jaroslav Vojta (Herec), František Černý (Herec), Josef Bláha (Herec), Zdeněk Martínek (Herec), Antonín Lebeda (Herec), Bohuslav Kupšovský (Herec), Jan Skopeček (Herec), Marie Nováková (Herec), Josef Benátský (Herec), Václav Wasserman (Herec), Stanislav Langer (Herec), Otto Hradecký (Herec), Oldřich Hoblík (Herec), František Marek (Herec), Jaroslav Radimecký (Herec), Věra Koktová (Herec), Antonín Soukup (Herec), Milan Mach (Herec), František Holar (Herec), Marcela Sedláčková (Herec), Jan Petřík (Herec), Míla Vojta (Herec), Richard Záhorský (Herec), Theodor Strejcius (Herec), František Kubíček (Herec), Kamil Bešťák (Herec), Arnošt Faltýnek (Herec), Poláček (Herec), Olga Karásková (Herec), Končel (Herec), Žák (Herec), Šmíd (Herec), Slávka Rosenbergová (Herec)
1956/105/Československo/Komedie, Válečný
Zajímavost k filmu
- V Německu daboval Švejka (Rudolf Hrušínský) Eduard Linkers, herec českého původu, který si zahrál v několika českých filmech, např. Nikdo nic neví (1947).
- Ve scéně, kdy se Švejk (Rudolf Hrušínský) vrátí od výslechu do vězení prohlásí, že se právě přiznal k tomu, že asi zabil arcivévodu. Na toto oznámení reaguje jeden z přítomných slovy: "Dobro došli," což v překladu z chorvatštiny znamená "vítejte".
- Leopold Haverl sa vyjadril, že postava Švejka zostáva jeho nesplneným snom.
- Stejně jako František Filipovský i Josef Hlinomaz si zahrál ve různých epizodách různé postavy. Nejdříve se objevil jako hostinský Vacek a v pokračování jako drogista a důstojník Vaňek.
- František Filipovský si zahrál ve dvou dílech dvakrát! Poprvé jako Tajný policista a ve druhém dílu jako důstojník a profesor češtiny, kterého poté Švejk najde v "hampejzu".
- Točilo se v Praze na náměstí Kinských, Loretě, Rudolfinu, Uhelném, Havelském a Ovocném trhu, ulicích Rybná, Maislova a Všehrdova.
- Ve scéně, kdy se Švejk (Rudolf Hrušínský) vrátí od výslechu do vězení prohlásí, že se právě přiznal k tomu, že asi zabil arcivévodu. Na toto oznámení reaguje jeden z přítomných slovy: "Dobro došli," což v překladu z chorvatštiny znamená "vítejte".
- Leopold Haverl sa vyjadril, že postava Švejka zostáva jeho nesplneným snom.
- Stejně jako František Filipovský i Josef Hlinomaz si zahrál ve různých epizodách různé postavy. Nejdříve se objevil jako hostinský Vacek a v pokračování jako drogista a důstojník Vaňek.
- František Filipovský si zahrál ve dvou dílech dvakrát! Poprvé jako Tajný policista a ve druhém dílu jako důstojník a profesor češtiny, kterého poté Švejk najde v "hampejzu".
- Točilo se v Praze na náměstí Kinských, Loretě, Rudolfinu, Uhelném, Havelském a Ovocném trhu, ulicích Rybná, Maislova a Všehrdova.
Odkazy
Hrají:
Rudolf Hrušínský, Eva Svobodová, Josef Hlinomaz, František Filipovský, Miloš Kopecký, Svatopluk Beneš, Božena Havlíčková, Felix le Breux, Libuše Bokrová, Eman Fiala, Otto Hradecký, Olga Karásková, Bedřich Karen, Josef Kemr, František Kreuzmann st., Alena Kreuzmannová, Vladimír Leraus, Jiří Lír, Fanda Mrázek, Miloš Nedbal, Stanislav Neumann, Václav Poláček, Vladimír Řepa, Jiřina Steimarová, Světla Svozilová, Josef Šidlichovský, Adolf Šmíd, Václav Trégl, Jaroslav Vojta, Bedřich Vrbský, Bohuš Záhorský, Josef Benátský, Kamil Bešťák, Josef Bláha, František Černý, Arnošt Faltýnek, Oldřich Hoblík, Miroslav Homola, Věra Koktová, Končel, Ladislav Krečmer, František Kubíček, Václav Kyzlink, Otto Lackovič, Stanislav Langer, Vladimír Majer, František Marek, Zdeněk Martínek, Milan Neděla, Miloš Patočka, Jan Petřík, Jaroslav Radimecký, Marcela Sedláčková, Jan Skopeček, Theodor Strejcius, Václav Švec, Míla Vojta, Richard Záhorský, Stella Zázvorková, Žák, Milka Balek-Brodská, Rudolf Deyl ml., Antonín Jedlička, Jan Maška, Miloslav Homola, Karel Hovorka st., Oskar Hák, Viktor Očásek, Marie Grossová, Antonín Lebeda, Bohuslav Kupšovský, Marie Nováková, Václav Wasserman, Antonín Soukup, Milan Mach, Milena Asmanová, Václav Vydra ml., Karel Hlušička, Antonín Žďárský, Zdeněk Erben, Kajetán Maudr, Slávka Rosenbergová