Der Lebensborn - Pramen života / Der Lebensborn - Pramen života (2000/107/Česko/Drama, Romantický, Válečný) 75% -Originál DVD-
07.08.2023 18:07
JEDNOU VĚTOU
„Baladický příběh dívky, která se ocitne v říši zla."
OBSAH
Silný a strhující příběh české dívky Grétky Weisserové odkrývá skrytou tvář zrůdného programu Lebensborn, kterým chtěl druhý muž Třetí říše H. Himmler zajisti vůdci dokonalé, rasově čisté potomky. Vybrané dívky procházejí nacistickou převýchovou a o Valpuržině noci mají plánovaně otěhotnět s vybranými esesáky. Grétka se snaží vzepřít svému osudu a po příjezdu do sanatoria na břehu velkého jezera se zamiluje do židovského chlapce Lea, syna bývalého majitele, který se zde skrývá. Film byl oceněn na domácích festivalech (Zvláštní cena poroty Plzeň 2000, Velká cena Zlín 2000) a získal ohlas diváků i v zahraničí (AFI FEST Los Angeles, Berlinale - Panorama 2000).(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Po dlouhé době jsem velmi mile překvapená filmem o kterém jsem nevěděla, ale který mně byl doporučený. Ano, o dokonalých dětech pro Třetí říši jsem už slyšela, takže Grétčin příjezd a důvod, proč jela do velkého domu s více pěknými děvčaty byl jasný od samého počátku. Já se přiznám zcela otevřeně, že můj zájem se ustálil na hereckém výkonu mně neznámé Moniky Hilmerové a tradičně dokonalé Vilmě Cibulkové v roli ne zrovna záviděníhodné, ale inteligentní doktorky s jasnou představou o říši a čisté rase. Trochu se to odehrávalo téměř v mysteriózním duchu, ale to mně nevadilo. Jednou vidět válečný film bez vražedných akcí (kromě jedné a to byla spíš trpící akce) je také umění. Za mě to byla velká spokojenost. Bála jsem se závěru, ale nebyl k tomu absolutně žádný důvod a toho si také cením. Díky ! (Emma53) 4*
Tématem více než zajímavý film o dalším střípku z nacistické ideologie. Mile překvapila hlavně jazyková stránka, trochu mě provázela obava, že to bude celé česky (tudíž autenticita půjde do kytek), ale naopak, nejenže se zde velmi lehce přechází z češtiny do němčiny a nazpátek, mluví se zde i polsky (tato řeč už však v titulcích přeložena nebyla, takže když se jí mluvilo rychle, moc dobře jsem bohužel nerozumněl). Příběh by možná mohl být trochu dramatičtější, přece jenom takhle to chvílemi působilo spíš jako historická rekonstrukce, ale hlavní hrdince, i když se chová dost často hloupě a zbytečně riskantně, divák fandí a není mu lhostejné, jak to s ní dopadne. Z ostatních herců se mi jednoznačně nejvíc líbila Vilma Cibulková, která byla ve své roli obrovsky přesvědčivá. Konec jsem čekal trochu jiný, a proto mě docela (dalo by se říct mile) překvapil (přesněji tak z poloviny). Slabší 4*, snímek bych doporučil spíše zájemcům o problematiku druhé světové války než nezainteresovanému publiku. (Sarkastic) 4*
V českém hraném filmu ojedinělý pohled do prostředí u nás téměř neznámého - "reprodukovny panské rasy". Ve skutečnosti pohled do obludného nevěstince-kravína, v němž jsou obě pohlaví rovnoměrně ponižována ve jménu posedlých nacistických pseudoteorií. Nikoliv náhodou je spoluscénáristou tohoto filmu velká autorská postava tématu - Vladimír Körner. Asociace s ADELHEID nebo KRVÍ ZMIZELÉHO nejsou tedy náhodné. Jedna z největších tragédií moderního středoevropanství je více než přes ideologické slogany a velká slova nazírána důsledně pohledem zděšeného, nejistého děvčete, pochybujícího i o vlastním původu. Z plejády skvělých hereckých výkonů mimo Hilmerové určitě vyniká i Cibulková, dnes jedna z nejvyzrálejších původních osobností naší střední herecké generace. Námět i směřování filmu je jistým pandánem ke konzumistickým šekovým jistotám a důrazným varováním před tím, co by také, byť před lety zažehnáno, mohlo znovu příjít. Varováním ne marným a inspirujícím pro ty, kteří jsou připraveni naslouchat. (sportovec) 4*
VELKÁ RECENZE
Po snímku Kukačka v temném lese (1984; r. Antonín Moskalyk), vyprávějícím o osudu moravské dívenky, zavlečené za okupace na „převýchovu“ do Německa, se scenárista Vladimír Körner vrátil k obdobnému tématu. Hrdinkou filmu Pramen života – Der Lebensborn (jehož scénář napsal Körner tentokrát podle vlastního námětu) je dívka, pocházející z německo-české rodiny z oblasti severovýchodních Sudet. Nic netušící Grétka je brzy po smrti maminky vybrána do tajného programu Lebensborn (Pramen života), který podléhá přímému dozoru reichsführera Himmlera. Musí odjet z rodné vsi do sanatoria Isolde kdesi ve Slezsku. Tady se setkává s dalšími oběťmi rozsáhlé akce, jejímž prostřednictvím chtěl Himmler zajistit Říši dokonalé, rasově čisté potomstvo. Mladé ženy procházejí nacistickou výchovou a o Valpuržině noci mají počít s právě tak pečlivě vybranými esesáky. Grétka se brzy po příjezdu do velkého domu na břehu jezera zamiluje do židovského chlapce Lea, syna bývalého majitele sanatoria. Namísto vybraného gestapáka otěhotní s ním. Leo je však předem odsouzen k smrti. Zanedlouho po narození jsou děti matkám odebrány. Grétka se dočká konce války v koncentračním táboře, ale její následné pátrání po synovi je marné. Vrací se domů, kde se setkává s dívenkou, kterou jí jako miminko podstrčila před svým zatčením nešťastná Polka. O dítě se po celou válku staral místní hrobník.
Nesporně silnou a působivou látku realizoval režisér Milan Cieslar. Soustředil se na zvláštní atmosféru, spjatou se zrůdným rasistickým experimentem, ale také s prostředím Sudet a s různými lidskými postoji. Naprostá většina děje se odehrává v sychravém, nevlídném počasí, jež koresponduje s osudovostí a baladičností příběhu. Ve škále různých postav zaujme kromě hlavní hrdinky v podání slovenské herečky Moniky Hilmerové zejména fanatická šéflékařka, kterou hraje Vilma Cibulková. Značná část dialogů je v němčině či v polštině (s českými titulky).
Na filmové kopii a v některých propagačních materiálech je uveden název Der Lebensborn – Pramen života.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Prusko. Ruský voják pátrá v rozsáhlém sídle sanatoria Isolde. Objeví modlící se zajatkyně a zbědované děti. V jedné místnosti najde mrtvou nacistku Waage, která právě spáchala sebevraždu. Žena před příchodem nepřítele pálila v krbu dokumenty, zejména rentgenové snímky. Sudety, kraj pod Kralickým Sněžníkem. Chudý německý sedlák Alois Weiser orá kamenité pole. Pomáhají mu česká manželka a dcera Grétka (Margarette). Těžce nemocná dívčina matka se strhne při odvalování velkého balvanu a zemře cestou z pole. Grétce zůstane po mamince jen její křížek. S ostatními vesnickými dívkami se Grétka musí podrobit rentgenování, údajně kvůli prevenci tuberkulózy. Místní učitel vyhledá Grétku na hřbitově, kam dívka chodí truchlit. Vyčítá jí, že spolu s ostatními Němci nevítá návštěvu z Říše. Do Sudet dorazí na inspekci sám říšský vůdce Himmler. Provází ho komisař Lottes a doktor Conti. Himmler si všimne rentgenového snímku Grétčiny lebky. Je uchvácen „árijskými parametry“. Předá zmatené dívce přívěsek s pečetí Nové krve (Bluterbe). Dívka nechápe, že je „vyvolená“ a že právě proto se jí ostatní ženy, s nimiž pracuje v továrně, straní. Cestou z práce si musí přesednout do jiného vagonu. Neznámá Polka jí tu strčí do náruče své dítě. Šokovaná dívka potom vidí, jak ji odvádějí vojáci. Grétka nechá dítě na opatrování starému českému hrobníkovi. Její otec má už ve stavení jinou ženu s děckem. Komisař Lottes předá Grétce pas. Učitel mluví o jejím vyvolení, o tom, že z ní vznikne nová německá šlechta, která ovládne svět. Dívka odjíždí z rodné obce vlakem. Vystoupí sama na staničce, kde vlak jindy nestaví. V zimním dnu se vydá do střeženého prostoru sanatoria Isolde. Zahlédne v lese mladého Poláka, který jí ukáže směr přes jezero. Dívka se však propadne do ledu. Mladík jí nepomůže. Zachrání ji až vojáci, přivolaní ze sanatoria jejím křikem o pomoc. Grétka se probere v posteli. Udá Poláka ošetřovatelce Kláře, představené Rasové komise. Poprvé se setká s fanatickou šéflékařkou Waage, která oceňuje její rasové předpoklady pro zvláštní akci s názvem Lebensborn (Pramen života). Vidí, jak vojáci polévají na dvoře vodou svázaného mladého Poláka. Grétka se seznámí s ostatními dívkami, svezenými sem z různých koutů (od Štrasburku až po Slovensko). Musí se obléci do zdejší uniformy. Na poslední chvíli zachrání matčinu modlitební knížku, kterou chtěl nevrlý polský správce Kašuba spálit s jejími věcmi v kotli. Mladý Polák musí zůstat na mraze celou noc. Až ráno ho vojáci odnesou do komory u stájí. Grétka, trýzněná výčitkami svědomí, se o něj chce starat. Kašuba ji před tím varuje. Mladík se jmenuje Leo a je synem bývalého majitele sanatoria. Dívka předstírá před šéflékařkou nemoc a léky odnese Leovi. Zahřívá blouznícího mladíka vlastním tělem. Grétka si pozvolna zvyká na přísný denní režim a tajně odbíhá za Leem. Mladík jí jednou neotevře. Dívka netuší, že je u něj šéflékařka, která se o něj také stará. Představená Klára zavede děvčata do jeskyně, v níž se údajně nacházejí ostatky germánských předků. Uzdravený Leo pohřbívá s Grétkou labutě, jež zmrzly v ledu. Dívka si všimne mladíkovy židovské hvězdy. Leo jí vypráví, že zde zůstal jako rukojmí. Jeho rodina emigrovala do Švédska a uplácí gestapáky zásilkami léků a valutami. Šéflékařka prý kdysi pracovala v otcově ordinaci. Podle něj byla milenkou jak otce, tak matky. Mladík ji ovšem nenávidí. Rozzlobeně vyčte zmatené Grétce, že se z ní stane „esesácká matrace“. Při slavnostním obřadu, jehož se účastní sám Himmler, přísahají dívky věrnost Vůdci a krevní přísahou se zaslibují rasové čistotě. Šéflékařka věcně odstraní Grétce na gynekologickém křesle panenskou blánu. Pokořená dívka se rozhodne utéct. Podaří se jí dostat se na nádraží. Leo ji sleduje a pronikne do vlaku, kde uplatí průvodčího. Když však vojáci zastaví vlak a Grétku odvedou, i on se vrátí zpět do sanatoria. Kašuba odvede Lea, který čistil žumpu, do prádelny. Mladík se tu musí svléci do naha a umýt se. Ženské z něj mají legraci, jen Grétka, která tu za trest pracuje, mu podá mýdlo. Kašuba jí řekne, že Leo bude muset brzy do transportu. V sanatoriu se vše připravuje na slavnost zasvěcení. Sjíždějí se sem dívky a ženy z dalších míst, přijíždějí i pečlivě vybraní gestapáci. Šéflékařka dá Grétce injekci na početí a ukáže jí muže, kterého pro ni vybrala. Je to statný blonďatý důstojník SS Odillo. Přezíravý Němec ji oslovuje jako Čtrnáctku (podle počtu žen, jež už oplodňoval). Při slunovratu po hromadném obřadu symbolického svazku rasově čistých párů následuje hostina na nádvoří. Tu však přeruší déšť. Dvojice se rozcházejí do pokojů. Grétka odběhne za Leem do jeho komůrky. Mladík je smutný: zítra odjíždí do transportu. Dostal zvláštní pohled od dědečka z „pracovního tábora“. Dívka se mu nabízí, ale odvolá ji Odillo. Opilý nacista odvede dívku do pokoje, ale když vidí její strach, odmítne ji: nevzrušuje ho. Žena však musí odpřísáhnout, že to neprozradí. Odillo mluví o znásilněných a povražděných židovkách z Haliče. Když usne, vydá se Grétka za Leem a stráví s ním noc. Odillo se při vyjížďce na koních baví se šéflékařkou; oba vědí, kde byla Grétka v noci. Doktorka pošle dívku rozloučit se s Leem. Mladík dá milence prstýnek po mamince. Ona mu řekne, že ji má po válce vyhledat u ní doma, v Rychlebech pod Sněžníkem. Kašuba odvede Lea k bráně, kde ho vezme k sobě do vozu Odillo... Po čase. Mladé maminky se starají o novorozeňata. Jejich úloha brzy skončí. Nevědí, jakým jménem bude dítě pokřtěno. Grétka má chlapečka. Její přítelkyně Róza se bojí o nemocné miminko, které jí odebrali. Při nacistickém obřadu křtu už Rózino dítě není. O smrti „slabých“ dětí rozhoduje šéflékařka. Grétka, která tuší, co bude dál, se v noci dostane do ordinace a poznamená si adresu, na niž má být její dítě odevzdáno. Ženy se ráno budí nezvyklým tichem. S hrůzou zjistí, že jejich děti jsou právě odváženy. Šéflékařka řekne Grétce, že Leo už nežije: byl zabit cestou do tábora. Prozradí jí dokonce adresu v Pomořanech, na níž je možné po válce dítě najít. Dívky opouštějí sanatorium. Na rozloučenou dostanou od Říše drobné dárky. Grétka zahodí přívěsek s pečetí Nové krve. Pokusí se utéct přes zamrzlé jezero před sanatoriem. Šéflékařka se psem ji však později najde. Grétka dře s ostatními vězenkyněmi v koncentračním táboře. Náhle vypukne panika. Němci utíkají a do tábora přijedou spojenecké tanky. - Osvobozená mladá žena se dostane do Pomořan, ty jsou však srovnány se zemí. Podle fanatického Němce se však děti z akce Lebensborn dostaly včas do bezpečí. Grétka vyhledá mezi válečnými zajatkyněmi Kláru. Marně však na ní žádá, aby jí dala adresu dítěte. Nepoučitelná nacistka dále mluví o vyvolenosti a vrhne se na „zrádkyni“. Polští vojáci ji včas odtrhnou. Smutná Grétka se vrací domů. Otcův dům je však prázdný a pustý. Zdálky ji vidí hrobník. A před domem se Grétka setká s dívenkou, kterou jí tehdy svěřila nešťastná Polka. Podá jí kus chleba a obě se na sebe usmějí...
„Baladický příběh dívky, která se ocitne v říši zla."
OBSAH
Silný a strhující příběh české dívky Grétky Weisserové odkrývá skrytou tvář zrůdného programu Lebensborn, kterým chtěl druhý muž Třetí říše H. Himmler zajisti vůdci dokonalé, rasově čisté potomky. Vybrané dívky procházejí nacistickou převýchovou a o Valpuržině noci mají plánovaně otěhotnět s vybranými esesáky. Grétka se snaží vzepřít svému osudu a po příjezdu do sanatoria na břehu velkého jezera se zamiluje do židovského chlapce Lea, syna bývalého majitele, který se zde skrývá. Film byl oceněn na domácích festivalech (Zvláštní cena poroty Plzeň 2000, Velká cena Zlín 2000) a získal ohlas diváků i v zahraničí (AFI FEST Los Angeles, Berlinale - Panorama 2000).(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Po dlouhé době jsem velmi mile překvapená filmem o kterém jsem nevěděla, ale který mně byl doporučený. Ano, o dokonalých dětech pro Třetí říši jsem už slyšela, takže Grétčin příjezd a důvod, proč jela do velkého domu s více pěknými děvčaty byl jasný od samého počátku. Já se přiznám zcela otevřeně, že můj zájem se ustálil na hereckém výkonu mně neznámé Moniky Hilmerové a tradičně dokonalé Vilmě Cibulkové v roli ne zrovna záviděníhodné, ale inteligentní doktorky s jasnou představou o říši a čisté rase. Trochu se to odehrávalo téměř v mysteriózním duchu, ale to mně nevadilo. Jednou vidět válečný film bez vražedných akcí (kromě jedné a to byla spíš trpící akce) je také umění. Za mě to byla velká spokojenost. Bála jsem se závěru, ale nebyl k tomu absolutně žádný důvod a toho si také cením. Díky ! (Emma53) 4*
Tématem více než zajímavý film o dalším střípku z nacistické ideologie. Mile překvapila hlavně jazyková stránka, trochu mě provázela obava, že to bude celé česky (tudíž autenticita půjde do kytek), ale naopak, nejenže se zde velmi lehce přechází z češtiny do němčiny a nazpátek, mluví se zde i polsky (tato řeč už však v titulcích přeložena nebyla, takže když se jí mluvilo rychle, moc dobře jsem bohužel nerozumněl). Příběh by možná mohl být trochu dramatičtější, přece jenom takhle to chvílemi působilo spíš jako historická rekonstrukce, ale hlavní hrdince, i když se chová dost často hloupě a zbytečně riskantně, divák fandí a není mu lhostejné, jak to s ní dopadne. Z ostatních herců se mi jednoznačně nejvíc líbila Vilma Cibulková, která byla ve své roli obrovsky přesvědčivá. Konec jsem čekal trochu jiný, a proto mě docela (dalo by se říct mile) překvapil (přesněji tak z poloviny). Slabší 4*, snímek bych doporučil spíše zájemcům o problematiku druhé světové války než nezainteresovanému publiku. (Sarkastic) 4*
V českém hraném filmu ojedinělý pohled do prostředí u nás téměř neznámého - "reprodukovny panské rasy". Ve skutečnosti pohled do obludného nevěstince-kravína, v němž jsou obě pohlaví rovnoměrně ponižována ve jménu posedlých nacistických pseudoteorií. Nikoliv náhodou je spoluscénáristou tohoto filmu velká autorská postava tématu - Vladimír Körner. Asociace s ADELHEID nebo KRVÍ ZMIZELÉHO nejsou tedy náhodné. Jedna z největších tragédií moderního středoevropanství je více než přes ideologické slogany a velká slova nazírána důsledně pohledem zděšeného, nejistého děvčete, pochybujícího i o vlastním původu. Z plejády skvělých hereckých výkonů mimo Hilmerové určitě vyniká i Cibulková, dnes jedna z nejvyzrálejších původních osobností naší střední herecké generace. Námět i směřování filmu je jistým pandánem ke konzumistickým šekovým jistotám a důrazným varováním před tím, co by také, byť před lety zažehnáno, mohlo znovu příjít. Varováním ne marným a inspirujícím pro ty, kteří jsou připraveni naslouchat. (sportovec) 4*
VELKÁ RECENZE
Po snímku Kukačka v temném lese (1984; r. Antonín Moskalyk), vyprávějícím o osudu moravské dívenky, zavlečené za okupace na „převýchovu“ do Německa, se scenárista Vladimír Körner vrátil k obdobnému tématu. Hrdinkou filmu Pramen života – Der Lebensborn (jehož scénář napsal Körner tentokrát podle vlastního námětu) je dívka, pocházející z německo-české rodiny z oblasti severovýchodních Sudet. Nic netušící Grétka je brzy po smrti maminky vybrána do tajného programu Lebensborn (Pramen života), který podléhá přímému dozoru reichsführera Himmlera. Musí odjet z rodné vsi do sanatoria Isolde kdesi ve Slezsku. Tady se setkává s dalšími oběťmi rozsáhlé akce, jejímž prostřednictvím chtěl Himmler zajistit Říši dokonalé, rasově čisté potomstvo. Mladé ženy procházejí nacistickou výchovou a o Valpuržině noci mají počít s právě tak pečlivě vybranými esesáky. Grétka se brzy po příjezdu do velkého domu na břehu jezera zamiluje do židovského chlapce Lea, syna bývalého majitele sanatoria. Namísto vybraného gestapáka otěhotní s ním. Leo je však předem odsouzen k smrti. Zanedlouho po narození jsou děti matkám odebrány. Grétka se dočká konce války v koncentračním táboře, ale její následné pátrání po synovi je marné. Vrací se domů, kde se setkává s dívenkou, kterou jí jako miminko podstrčila před svým zatčením nešťastná Polka. O dítě se po celou válku staral místní hrobník.
Nesporně silnou a působivou látku realizoval režisér Milan Cieslar. Soustředil se na zvláštní atmosféru, spjatou se zrůdným rasistickým experimentem, ale také s prostředím Sudet a s různými lidskými postoji. Naprostá většina děje se odehrává v sychravém, nevlídném počasí, jež koresponduje s osudovostí a baladičností příběhu. Ve škále různých postav zaujme kromě hlavní hrdinky v podání slovenské herečky Moniky Hilmerové zejména fanatická šéflékařka, kterou hraje Vilma Cibulková. Značná část dialogů je v němčině či v polštině (s českými titulky).
Na filmové kopii a v některých propagačních materiálech je uveden název Der Lebensborn – Pramen života.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Prusko. Ruský voják pátrá v rozsáhlém sídle sanatoria Isolde. Objeví modlící se zajatkyně a zbědované děti. V jedné místnosti najde mrtvou nacistku Waage, která právě spáchala sebevraždu. Žena před příchodem nepřítele pálila v krbu dokumenty, zejména rentgenové snímky. Sudety, kraj pod Kralickým Sněžníkem. Chudý německý sedlák Alois Weiser orá kamenité pole. Pomáhají mu česká manželka a dcera Grétka (Margarette). Těžce nemocná dívčina matka se strhne při odvalování velkého balvanu a zemře cestou z pole. Grétce zůstane po mamince jen její křížek. S ostatními vesnickými dívkami se Grétka musí podrobit rentgenování, údajně kvůli prevenci tuberkulózy. Místní učitel vyhledá Grétku na hřbitově, kam dívka chodí truchlit. Vyčítá jí, že spolu s ostatními Němci nevítá návštěvu z Říše. Do Sudet dorazí na inspekci sám říšský vůdce Himmler. Provází ho komisař Lottes a doktor Conti. Himmler si všimne rentgenového snímku Grétčiny lebky. Je uchvácen „árijskými parametry“. Předá zmatené dívce přívěsek s pečetí Nové krve (Bluterbe). Dívka nechápe, že je „vyvolená“ a že právě proto se jí ostatní ženy, s nimiž pracuje v továrně, straní. Cestou z práce si musí přesednout do jiného vagonu. Neznámá Polka jí tu strčí do náruče své dítě. Šokovaná dívka potom vidí, jak ji odvádějí vojáci. Grétka nechá dítě na opatrování starému českému hrobníkovi. Její otec má už ve stavení jinou ženu s děckem. Komisař Lottes předá Grétce pas. Učitel mluví o jejím vyvolení, o tom, že z ní vznikne nová německá šlechta, která ovládne svět. Dívka odjíždí z rodné obce vlakem. Vystoupí sama na staničce, kde vlak jindy nestaví. V zimním dnu se vydá do střeženého prostoru sanatoria Isolde. Zahlédne v lese mladého Poláka, který jí ukáže směr přes jezero. Dívka se však propadne do ledu. Mladík jí nepomůže. Zachrání ji až vojáci, přivolaní ze sanatoria jejím křikem o pomoc. Grétka se probere v posteli. Udá Poláka ošetřovatelce Kláře, představené Rasové komise. Poprvé se setká s fanatickou šéflékařkou Waage, která oceňuje její rasové předpoklady pro zvláštní akci s názvem Lebensborn (Pramen života). Vidí, jak vojáci polévají na dvoře vodou svázaného mladého Poláka. Grétka se seznámí s ostatními dívkami, svezenými sem z různých koutů (od Štrasburku až po Slovensko). Musí se obléci do zdejší uniformy. Na poslední chvíli zachrání matčinu modlitební knížku, kterou chtěl nevrlý polský správce Kašuba spálit s jejími věcmi v kotli. Mladý Polák musí zůstat na mraze celou noc. Až ráno ho vojáci odnesou do komory u stájí. Grétka, trýzněná výčitkami svědomí, se o něj chce starat. Kašuba ji před tím varuje. Mladík se jmenuje Leo a je synem bývalého majitele sanatoria. Dívka předstírá před šéflékařkou nemoc a léky odnese Leovi. Zahřívá blouznícího mladíka vlastním tělem. Grétka si pozvolna zvyká na přísný denní režim a tajně odbíhá za Leem. Mladík jí jednou neotevře. Dívka netuší, že je u něj šéflékařka, která se o něj také stará. Představená Klára zavede děvčata do jeskyně, v níž se údajně nacházejí ostatky germánských předků. Uzdravený Leo pohřbívá s Grétkou labutě, jež zmrzly v ledu. Dívka si všimne mladíkovy židovské hvězdy. Leo jí vypráví, že zde zůstal jako rukojmí. Jeho rodina emigrovala do Švédska a uplácí gestapáky zásilkami léků a valutami. Šéflékařka prý kdysi pracovala v otcově ordinaci. Podle něj byla milenkou jak otce, tak matky. Mladík ji ovšem nenávidí. Rozzlobeně vyčte zmatené Grétce, že se z ní stane „esesácká matrace“. Při slavnostním obřadu, jehož se účastní sám Himmler, přísahají dívky věrnost Vůdci a krevní přísahou se zaslibují rasové čistotě. Šéflékařka věcně odstraní Grétce na gynekologickém křesle panenskou blánu. Pokořená dívka se rozhodne utéct. Podaří se jí dostat se na nádraží. Leo ji sleduje a pronikne do vlaku, kde uplatí průvodčího. Když však vojáci zastaví vlak a Grétku odvedou, i on se vrátí zpět do sanatoria. Kašuba odvede Lea, který čistil žumpu, do prádelny. Mladík se tu musí svléci do naha a umýt se. Ženské z něj mají legraci, jen Grétka, která tu za trest pracuje, mu podá mýdlo. Kašuba jí řekne, že Leo bude muset brzy do transportu. V sanatoriu se vše připravuje na slavnost zasvěcení. Sjíždějí se sem dívky a ženy z dalších míst, přijíždějí i pečlivě vybraní gestapáci. Šéflékařka dá Grétce injekci na početí a ukáže jí muže, kterého pro ni vybrala. Je to statný blonďatý důstojník SS Odillo. Přezíravý Němec ji oslovuje jako Čtrnáctku (podle počtu žen, jež už oplodňoval). Při slunovratu po hromadném obřadu symbolického svazku rasově čistých párů následuje hostina na nádvoří. Tu však přeruší déšť. Dvojice se rozcházejí do pokojů. Grétka odběhne za Leem do jeho komůrky. Mladík je smutný: zítra odjíždí do transportu. Dostal zvláštní pohled od dědečka z „pracovního tábora“. Dívka se mu nabízí, ale odvolá ji Odillo. Opilý nacista odvede dívku do pokoje, ale když vidí její strach, odmítne ji: nevzrušuje ho. Žena však musí odpřísáhnout, že to neprozradí. Odillo mluví o znásilněných a povražděných židovkách z Haliče. Když usne, vydá se Grétka za Leem a stráví s ním noc. Odillo se při vyjížďce na koních baví se šéflékařkou; oba vědí, kde byla Grétka v noci. Doktorka pošle dívku rozloučit se s Leem. Mladík dá milence prstýnek po mamince. Ona mu řekne, že ji má po válce vyhledat u ní doma, v Rychlebech pod Sněžníkem. Kašuba odvede Lea k bráně, kde ho vezme k sobě do vozu Odillo... Po čase. Mladé maminky se starají o novorozeňata. Jejich úloha brzy skončí. Nevědí, jakým jménem bude dítě pokřtěno. Grétka má chlapečka. Její přítelkyně Róza se bojí o nemocné miminko, které jí odebrali. Při nacistickém obřadu křtu už Rózino dítě není. O smrti „slabých“ dětí rozhoduje šéflékařka. Grétka, která tuší, co bude dál, se v noci dostane do ordinace a poznamená si adresu, na niž má být její dítě odevzdáno. Ženy se ráno budí nezvyklým tichem. S hrůzou zjistí, že jejich děti jsou právě odváženy. Šéflékařka řekne Grétce, že Leo už nežije: byl zabit cestou do tábora. Prozradí jí dokonce adresu v Pomořanech, na níž je možné po válce dítě najít. Dívky opouštějí sanatorium. Na rozloučenou dostanou od Říše drobné dárky. Grétka zahodí přívěsek s pečetí Nové krve. Pokusí se utéct přes zamrzlé jezero před sanatoriem. Šéflékařka se psem ji však později najde. Grétka dře s ostatními vězenkyněmi v koncentračním táboře. Náhle vypukne panika. Němci utíkají a do tábora přijedou spojenecké tanky. - Osvobozená mladá žena se dostane do Pomořan, ty jsou však srovnány se zemí. Podle fanatického Němce se však děti z akce Lebensborn dostaly včas do bezpečí. Grétka vyhledá mezi válečnými zajatkyněmi Kláru. Marně však na ní žádá, aby jí dala adresu dítěte. Nepoučitelná nacistka dále mluví o vyvolenosti a vrhne se na „zrádkyni“. Polští vojáci ji včas odtrhnou. Smutná Grétka se vrací domů. Otcův dům je však prázdný a pustý. Zdálky ji vidí hrobník. A před domem se Grétka setká s dívenkou, kterou jí tehdy svěřila nešťastná Polka. Podá jí kus chleba a obě se na sebe usmějí...
Postavy a obsazení
• Monika Hilmerová - Gretka
• Michal Sieczkowski - Leo
• Johanna Tesařová - Klára ( v titulcích jako Johana Tesařová)
• Karel Dobrý - Odillo
• Bronislav Poloczek - Kašuba
• Vilma Cibulková - Waage
• Božidara Turzonovová - matka Grétky
• Alois Švehlík - otec Grétky
• Elin Špidlová - Rosa
• Oto Ševčík - knihkupec
• Monika Hilmerová - Gretka
• Michal Sieczkowski - Leo
• Johanna Tesařová - Klára ( v titulcích jako Johana Tesařová)
• Karel Dobrý - Odillo
• Bronislav Poloczek - Kašuba
• Vilma Cibulková - Waage
• Božidara Turzonovová - matka Grétky
• Alois Švehlík - otec Grétky
• Elin Špidlová - Rosa
• Oto Ševčík - knihkupec
Ocenění:
Český lev
2000 - Milan Cieslar, Vladimír Körner (Nejlepší scénář) )nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 20.1.2000 Intersonic
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.2000 (DVD) Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 1.1.2002 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 939 914
Návštěvnost v ČR 34 166
Český lev
2000 - Milan Cieslar, Vladimír Körner (Nejlepší scénář) )nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 20.1.2000 Intersonic
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.2000 (DVD) Centrum českého videa
Poprvé na DVD: 1.1.2002 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 939 914
Návštěvnost v ČR 34 166
Tvůrci a herci
Milan Cieslar (Režie), Milan Cieslar (Produkce), Jan Černý (Hudba), Marek Jícha (Kamera), Miloslav Liška (Střih), Jan Vlasák (Scénografie), Evženie Rážová (Kostýmy), Jiří Meixner (Zvuk), Jan Vlasák (Zvuk), Josef Borovička (Masky), Vladimír Körner (Scénář), Milan Cieslar (Scénář), Monika Hilmerová (Herec), Michal Sieczkowski (Herec), Johanna Tesařová (Herec), Karel Dobrý (Herec), Bronislav Poloczek (Herec), Vilma Cibulková (Herec), Božidara Turzonovová (Herec), Alois Švehlík (Herec), Elin Špidlová (Herec), Oto Ševčík (Herec), Zdeněk Maryška (Herec), Václav Mareš (Herec), Lubomír Kostelka (Herec), Vítězslav Jandák (Herec), Zdena Sajfertová (Herec), Eva Záběhlická (Herec), Josef Somr (Herec), Martin Stránský (Herec), Bohuslav Ličman (Herec), Kristýna Luťanská (Herec), Danuše Klichová (Herec), Adéla Pristášová (Herec), Jana Postlerová (Herec), Jan Pavel Filipenský (Herec), Ivo Kubečka (Herec), Ivan Gübel (Herec), Vladimír Kučera (Herec), Michal Pospíšil (Herec), Jan Szymik (Herec), Adéla Šeďová (Herec), Nikola Zbytovská (Herec), Malgorzata Pikus (Herec)
2000/107/Česko/Drama, Romantický, Válečný
Zajímavost k filmu
- Ukázat nahé tělo v milostné scéně představitelka hlavní role Monika Hilmerová striktně odmítla, a tak se musela sehnat dublérka.
- Hlavní postava Grétka, dívka z česko-německé rodiny pocházejících ze severovýchodních Sudet, měla totožné datum narození jako její představitelka Monika Hilmerová, a to 7. 10.
- Rodný dům hlavní hrdinky stojí v osadě Květná u Starého Města pod Sněžníkem, kostel s hřbitovem se natáčel v Nových Losinách u Jindřichova v okrese Šumperk a Zámek s rybníkem jsou Žinkovy, západně od Nepomuku.
- Filmaři mimo jiné natáčeli roku 1999 i v okolí malé vesničky Semošice v západních Čechách.
- Hlavní postava Grétka, dívka z česko-německé rodiny pocházejících ze severovýchodních Sudet, měla totožné datum narození jako její představitelka Monika Hilmerová, a to 7. 10.
- Rodný dům hlavní hrdinky stojí v osadě Květná u Starého Města pod Sněžníkem, kostel s hřbitovem se natáčel v Nových Losinách u Jindřichova v okrese Šumperk a Zámek s rybníkem jsou Žinkovy, západně od Nepomuku.
- Filmaři mimo jiné natáčeli roku 1999 i v okolí malé vesničky Semošice v západních Čechách.
Odkazy
Hrají:
Monika Hilmerová, Michał Sieczkowski, Johanna Tesařová, Vilma Cibulková, Karel Dobrý, Bronislav Poloczek, Josef Somr, Božidara Turzonovová, Alois Švehlík, Lubomír Kostelka, Vítězslav Jandák, Zdeňka Sajfertová, Elin Špidlová, Kateřina Hajná, Kristýna Luťanská, Ortrun Heinkelein, Václav Mareš, Zdeněk Maryška, Oto Ševčík, Martin Stránský, Riszard Pochroń, Malgorzata Pikus, Jana Postlerová, Anna Szczerbińska, Jan Szymik, Danuše Klichová, Jan Pavel Filipenský, Bohuslav Ličman, Adéla Pristášová, Ivo Kubečka, Nikola Jančíková, Ivan Gübel, Adéla Šeďová, Radan Kukal, Eva Záběhlická, Klára Jíchová, Markéta Mlejnková, Barbora Kempná, Petra Nash, Vladimír Kučera, Michal Pospíšil, Nikola Zbytovská, Robert Štěrba, Darina Ničová