Dědictví aneb Kurva se neříká / Dědictví aneb Kurva se neříká (2014/102/Česko/Komedie) 31%
07.08.2023 18:07
JEDNOU VĚTOU
„Legenda Bohuš Stejskal se vrací."
OBSAH
Rázovitý vesnický chlapík Bohuš Stejskal žije sám v rozpadající se chalupě, pracuje jako dřevař, většinu času tráví s kumpány popíjením slivovice. Jeho život se změní, když mu advokát Ulrich oznámí, že zdědil obrovský majetek. Druhý den mu tetka ze sousedního domu oznámí, že se mu uškrtila koza. Nešťastný milionář se rozhodne uspořádat na její počest velkolepou smuteční hostinu. Kamarády, navlečené do svátečních šatů, odveze do brněnské luxusní restaurace, kde parta způsobí ostudu. Večer Bohuš navštíví s kamarádem Košťálem masážní salón, kde je tak nadšen službami prostitutky Ireny, že ji přesvědčí, aby se k němu nastěhovala. Pro dívku, uvyklou luxusu, je však Bohušova chalupa šok, stejně jako jeho chování. I když je pro peníze ochotná udělat téměř cokoli, nakonec ho opustí. Bohušovi se podaří přesvědčit Vlastu, aby se k němu vrátila, a zaplatí celé vesnici zavedení plynu. Všichni mu závidí a každý něco chce. Když se objeví zuřivý Ulrich se zprávou, že Bohuš nic nezdědil, protože byl jen nevlastní syn, odvrátí se od něj kamarádi, Vlasta i ostatní. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Hodně jsem se tohodle pokračování bál. Nechápu, kam ti tvůrci pořád chodí na pokračování legendárních českých filmů. Nicméně dědictví se v tomhle roce natočilo a tak jsem nemohl říct, že na něj nejsem zvědavý. Ještě, když si ho Bolek Polívka zase napsal sám. A výsledek není tak úplně zlý. Sice je tu plno scén, které čerpají z původního filmu, což se dalo čekat. Také tu ale jsou nové scény a nápady, u kterých se člověk upřímně zasměje. No a jelikož si to Bolek napsal sám, tak mám trošku pocit, že si v tom nechal promítnout i kus ze svého života. I proto se to nejspíš odehrává na "jeho" farmě a i proto to tak nějak moc připomíná jeho život v posledních letech. Každopádně je vidět, že pro to udělal maximum, což je vidět v samotném hereckém obsazení, které se nezměnilo od prvního dílu a ještě pár dalších zajímavých jmen přidal. I jsem rád, že se melancholickou náladu snažil hodit na druhou kolej. U takových Sněženek a machrů to bylo až otravný. Já se totiž chtěl hlavně zasmát a tady to fakt tak nějak vyšlo. Takže...proč ne. (Malarkey) 3*
Troškaizace legendárního filmu i režiséra předčasně oceněného medailí za zásluhy o stát v oblasti umění. Úplně jiná kapitola pak je Bolek Polívka, kdysi svébytný a originální herec, vynikající komik, excelentní mim, ceněný autor, autentický svéráz, ze kterého dnes zbyl jen pouhý jeho stín, mainstreamu nadbíhající neautentický tvůrce, impotentní scénárista, teleestrádní tele... Výsledným průnikem těchto tří veličin pak je komedie bez špetky humoru, se strašlivě umělými dialogy (členky folklórního sboru na pohřbu například), nuzným příběhem a celebritní lůzou, která to jako všechno asi má zachraňovat...mluvící hlavy z Novy a Gottova hvězda evidentně pořád padá vzhůru... (Radek99) 1*
Původní dědictví mám celkem rád a kdykoli se na to podívám v televizi, ovšem ke dvojce jsem byl, asi jako většina pamětníků, skeptický. Bolka Polívku mám rád odjakživa, ale čas holt nezastavíš a i on razantně zestárl a přijde mi, jako by se občas jen ztrapňoval a bral role jen pro prachy. To ale nechme být, hlavní je, že Robert Sedláček, ač ho něteří uznávají jako talentovaného režiséra, nedokázal z takovéto látky proměnit adekvátní pokračování, o čemž možná svědčil i fakt, že na place to zřejmě nešlo úplně podle představ. Ona je vůbec otázka, jestli je vůbec nějakým způsobem možné k takovému filmu natočit důstojné pokračování. To je jako kdyby chtěli točit dvojku Forresta Gumpa. V rámci možností však film nabídnul, co si diváci přáli a ačkoli jsem se rozhodně nesmál všem připraveným vtipům, tak staří známí, Bolek a jeho sprostá mluva mají pořád své kouzlo...60%... (Spiker01) 3*
VELKÁ RECENZE
Za dvacet let se ještě pořád tak úplně nezjistilo, nakolik je Dědictví aneb Kurvahošigutntág následek rozvíjející se tvůrčí bezradnosti Věry Chytilové náhodou skvěle zachycující dobu, a nakolik důkladně promyšlený metazážitek a kvalitativní labutí píseň stárnoucí režisérky. Jde nepochybně o výrazný počin s charismatem, jen v poličkách se satirami byste ho u některých lidí našli vedle Americké krásy, u jiných zase u The Room. Pokračování nám v tom pořádek neudělá, protože jde vlastně o úplně jiný film, v němž se náhodou pohybují stejně pojmenované postavy.
Pokud byla neuchopitelná horská dráha z dvaadevadesátého zajímavá právě tím, jak nasákla dobou svého vzniku, Sedláčkova dvojka vyniká coby podivný skanzen bezčasí, který jako by byl od reality odtržený. Ne příliš důsledně abstinující Bohuš vegetí na své luxusní farmě a truchlí nad smrtí Vlastičky. Mnohem víc než smrt ženy mu však vadí, že svět se změnil a od něj se očekává, že se změní s ním. Nostalgicky prochází scénu za scénou a hledá způsob, jak zůstat stejným buranem, jak pronášet nezávazné fráze znějící jako moudra a nemuset začít "řešit věci". Zřejmě má tentokrát působit veskrze pozitivně, když v jeho depresi občas ožívá starý dobrý Bohuš z jedničky. Proč je tentokrát za kladně pojatou postavu, když minule se mu Chytilová tak trochu vysmívala za jeho naivitu a malost, není ani náznakem vysvětleno. Jako diváci můžeme tušit, že za tím stojí právě absence Chytilové, z hlediska vyprávění ale změnu optiky jen těžko pochopíme.
Snad s odstupem let opět zjistíme, o jak trefnou vizi života dnešních lidí jde, tu možnost bych nerad zavrhnul, zatím si o tom ale dovolím pochybovat. Polívkova generace se často utápí v minulosti a od rána do noci vzpomíná na staré dobré časy, to už o ní moc dobře víme. Aby s touto premisou Sedláček uspěl, musel by ji podrobit zkoušce, nabourat tuhle vizi vecpanou na každou stránku scénáře. Režisér ale jako by rezignoval a tuhle základní (nepřijatelnou) optiku přijal a přizpůsobil se jí, protože mu zkrátka nic jiného nezbylo, když rozhodující slovo měl víc než pravděpodobně Polívka. Byl to ostatně on on, kdo najal Sedláčka.
A co zbývá, když přední klad kultovní komedie nahrazuje přesný opak? Sled scének, jež se většinou ani nepokoušejí o vtipnou pointu. Jako další na Dědictví II totiž překvapí, že snímek ne že by byl nacpaný nepovedenými vtipy, on se o ně ani příliš nepokouší. Dlouhé pasáže se nostalgicky tlachá o nesmyslech a řeší se jakési finanční problémy, aniž by bylo vlastně vysvětleno, jakým bohatstvím hrdina disponuje (to by bylo moc konkrétní a nepříjemné). Tím nepatřičněji působí, když se humory ve druhé půli konečně dostaví a oproti melancholickému kňučení většiny děje vyznívají jako Dan Nekonečný na prknech Národního divadla. Navíc značně ospalý Dan Nekonečný, protože živočišná vesnická vitalita z jedničky je ta tam.
Důležité pro uchopení výsledného filmu bude, jestli ho chcete vnímat spíš z pohledu zbankrotovaného klauna Polívky, který chce obhájit své vidění světa, nebo věčně nespokojeného režiséra Roberta Sedláčka, jenž touží především po všeobecném uznání tím víc, čím déle se mu ho zatím nedostává.
Z pohledu Polívky jde o poměrně nudnou a omlouvačnou exhibici jeho ega, ze strany Sedláčka naopak o skoro enigmatickou záležitost. Jak se jeho trademarky, tedy záměrná trapnost a přepjaté postavy, nabalují na Polívkou sepsané měkké a banální myšlenkové jádro, všechny ty zajímavé excesy jako (doufám) vědomě kýčovitá Havlová, (ještě víc doufám) schválně nucené citace a variace jedničky a (přímo se modlím k bohu) okázale nevkusné Gottovo cameo vyhlížejí jako maskování vnitřní prázdnoty, jímž vlastně opravdu jsou.
Těžko se věří, že by si to jinak nejspíš přemýšlivý Sedláček neuvědomoval. K tvůrčím konfliktům mezi jím a Polívkou na place opravdu docházelo, jak Polívka sám přiznal. Doufá, že se podařilo dojít k zajímavému kompromisu mezi dvěma rozdílnými viděními světa. Já si bohužel myslím, že vznikl paskvil příliš ambiciózní na komedii a příliš upachtěný na výpověď.
I režijně jako by Sedláček váhal. Náročné letecké záběry parodující (opět doufám, že parodující) epičnost střídají velmi unyle vyprávěné scény, které nevím, jestli svou unylostí mají rovněž něco parodovat, ale každopádně se u nich velmi snadno usíná. Narušený timing gagů, ochotnické herectví – to vše by šlo opět vysvětlit záměrem. Nicméně by se nám pak nejspíš zavařil mozek při domýšlení toho, jaký že ten záměr vlastně byl.
Když Chytilová pracovala s trapností, tak proto, aby zobrazila trapnost doby. Nebála se do té žumpy velmi přesvědčivě ponořit a vyválet se v ní. U Sedláčka jako by využívání podobných postupů nesloužilo k ničemu jinému než k vykreslení jednotlivých scének. „Hřejivost“ a v závěru i pozitivnost Polívkovy pointy dvojznačnost originálu nemůže dorovnat. Chybí dojem většího smyslu, jenž by poháněl všechna ta podivná rozhodnutí. Třeba vypíchnutí jednoho konkrétního product placementu skrze disclaimer. Proč? Muselo to být? Nebo jde o humor?
Proto nejzajímavější bude během sledování přemýšlet, proč se tvůrci rozhodli tu kterou scénu zpodobnit právě takto, kdo z nich si v tu chvíli prosadil svou a co tím vlastně myslel. Celovečerní dokument o vzniku Dědictví II by mi pak přišel zajímavější než samotný film, což asi není zrovna nejšťastnější výsledek.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Protagonista Bohumil Stejskal řečený Bohuš nouzí netrpí, v předchozím díle zdědil jmění po otci, který zemřel v Argentině. Strádá však citově, zemřela mu partnerka Vlastička. Na pohřbu se ukáže i Irena, Bohušova milenka, která s Vlastou soupeřila v minulém díle o jeho přízeň. Doktorka Ulrichová sděluje Bohušovi, že její manžel, právník Ulrich, je stále nezvěstný a ona ho nechala úředně prohlásit za mrtvého. Jejím novým partnerem je JUDr. Zahradník. Tato dvojička má za lubem připravit Bohuša o pěknou sumu peněz, konkrétně o 7,5 milionu Kč a navíc ho Zahradník hodlá vtlačit do nevýhodných investic (např. koupě zámku, sponzoring filmu). Proletí se s Bohušem vrtulníkem, což se mu zamlouvá a Zahradník boduje.
Bohuš už dlouho abstinoval, ale po smrti Vlastičky začal zase pít. Vlastička se mu pořád zjevuje v představách a napomíná ho. Truchlící vdovec se seznámí s herečkou Rovnerovou a pozve ji na oběd do restaurace. Nabídne jí byt v Praze. Předtím během natáčení scény na zámku se jí zastal a chtěl inzultovat režiséra.
Ulrichová se domáhá 7,5 milionu korun, disponuje podepsanou smlouvou o půjčce. Stejskal se hájí, že peníze jejímu bývalému manželovi Ulrichovi vrátil v hotovosti. Arnoštovi zaplatí opravnou operaci nosu. U doktora si nechá předepsat viagru a vydává se do Prahy navštívit Rovnerovou. Je nemile překvapen, když v bytě najde i producenta Daňka. Svůj sexuální apetit vyřeší kontaktem s Irenou.
Během živého natáčení pořadu Tanec Hvězd způsobí faux pas, když v přímém přenosu požádá Rovnerovou o ruku. Herečka to nepřijme a odejde. Zhrzený Bohuš se stal celebritou, protože režie vysílání nepřerušila a scénu tak měli možnost sledovat diváci u televize. Bohuš domá pořádá oslavu, na kterou přiletí i „božský Kája“, zpěvák Karel Gott. Bohušova dcera už nevydrží otcovo pití a posílá ho do protialkoholické léčebny (tzv. odmašťovny). Bohuš se skřípěním zubů podepíše hospitalizaci. V ústavu se setká s doktorem Strážným a stane se hrdinou, když vydrží bez zvracení před lékaři antabusovou terapii. Nakonec z léčebny uprchne ve westernovém motivu za pomoci kumpánů na koni a přijíždí do víru hospodské zábavy. Alkoholu ale nepodlehne a vymění ho za vodu. Ráno se na koni vrací do léčebny a na náměstí ho zastaví policejní hlídka. Policisté jsou překvapení, když jim Bohuš řekne, že se vrací do „odmašťovny“ a přitom při testu opilosti nic nenadýchá.
Doktorka Ulrichová peníze nakonec nedostane, v pravý moment se objeví její ztracený manžel Ulrich a potvrdí, že mu Bohuš celou částku vrátil.
V závěrečné scéně sedí Bohuš s Arnoštem na terase a vyjde najevo, že nakonec zámek koupil a z Arnošta udělal správce zámku.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.2.2014 Space Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: 8.10.2014 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 3.9.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 16 255 034
Návštěvnost v ČR 120 836
FILMY V SÉRII
Dědictví aneb Kurvahošigutntág gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd276/
Československo, Komedie, 1992
Režie: Věra Chytilová, Hrají: Bolek Polívka, Miroslav Donutil
Dědictví aneb Kurvaseneříká gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd278/
Česko, Komedie, 2014
Režie: Robert Sedláček, Hrají: Bolek Polívka, Arnošt Goldflam
„Legenda Bohuš Stejskal se vrací."
OBSAH
Rázovitý vesnický chlapík Bohuš Stejskal žije sám v rozpadající se chalupě, pracuje jako dřevař, většinu času tráví s kumpány popíjením slivovice. Jeho život se změní, když mu advokát Ulrich oznámí, že zdědil obrovský majetek. Druhý den mu tetka ze sousedního domu oznámí, že se mu uškrtila koza. Nešťastný milionář se rozhodne uspořádat na její počest velkolepou smuteční hostinu. Kamarády, navlečené do svátečních šatů, odveze do brněnské luxusní restaurace, kde parta způsobí ostudu. Večer Bohuš navštíví s kamarádem Košťálem masážní salón, kde je tak nadšen službami prostitutky Ireny, že ji přesvědčí, aby se k němu nastěhovala. Pro dívku, uvyklou luxusu, je však Bohušova chalupa šok, stejně jako jeho chování. I když je pro peníze ochotná udělat téměř cokoli, nakonec ho opustí. Bohušovi se podaří přesvědčit Vlastu, aby se k němu vrátila, a zaplatí celé vesnici zavedení plynu. Všichni mu závidí a každý něco chce. Když se objeví zuřivý Ulrich se zprávou, že Bohuš nic nezdědil, protože byl jen nevlastní syn, odvrátí se od něj kamarádi, Vlasta i ostatní. (TV Nova)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Hodně jsem se tohodle pokračování bál. Nechápu, kam ti tvůrci pořád chodí na pokračování legendárních českých filmů. Nicméně dědictví se v tomhle roce natočilo a tak jsem nemohl říct, že na něj nejsem zvědavý. Ještě, když si ho Bolek Polívka zase napsal sám. A výsledek není tak úplně zlý. Sice je tu plno scén, které čerpají z původního filmu, což se dalo čekat. Také tu ale jsou nové scény a nápady, u kterých se člověk upřímně zasměje. No a jelikož si to Bolek napsal sám, tak mám trošku pocit, že si v tom nechal promítnout i kus ze svého života. I proto se to nejspíš odehrává na "jeho" farmě a i proto to tak nějak moc připomíná jeho život v posledních letech. Každopádně je vidět, že pro to udělal maximum, což je vidět v samotném hereckém obsazení, které se nezměnilo od prvního dílu a ještě pár dalších zajímavých jmen přidal. I jsem rád, že se melancholickou náladu snažil hodit na druhou kolej. U takových Sněženek a machrů to bylo až otravný. Já se totiž chtěl hlavně zasmát a tady to fakt tak nějak vyšlo. Takže...proč ne. (Malarkey) 3*
Troškaizace legendárního filmu i režiséra předčasně oceněného medailí za zásluhy o stát v oblasti umění. Úplně jiná kapitola pak je Bolek Polívka, kdysi svébytný a originální herec, vynikající komik, excelentní mim, ceněný autor, autentický svéráz, ze kterého dnes zbyl jen pouhý jeho stín, mainstreamu nadbíhající neautentický tvůrce, impotentní scénárista, teleestrádní tele... Výsledným průnikem těchto tří veličin pak je komedie bez špetky humoru, se strašlivě umělými dialogy (členky folklórního sboru na pohřbu například), nuzným příběhem a celebritní lůzou, která to jako všechno asi má zachraňovat...mluvící hlavy z Novy a Gottova hvězda evidentně pořád padá vzhůru... (Radek99) 1*
Původní dědictví mám celkem rád a kdykoli se na to podívám v televizi, ovšem ke dvojce jsem byl, asi jako většina pamětníků, skeptický. Bolka Polívku mám rád odjakživa, ale čas holt nezastavíš a i on razantně zestárl a přijde mi, jako by se občas jen ztrapňoval a bral role jen pro prachy. To ale nechme být, hlavní je, že Robert Sedláček, ač ho něteří uznávají jako talentovaného režiséra, nedokázal z takovéto látky proměnit adekvátní pokračování, o čemž možná svědčil i fakt, že na place to zřejmě nešlo úplně podle představ. Ona je vůbec otázka, jestli je vůbec nějakým způsobem možné k takovému filmu natočit důstojné pokračování. To je jako kdyby chtěli točit dvojku Forresta Gumpa. V rámci možností však film nabídnul, co si diváci přáli a ačkoli jsem se rozhodně nesmál všem připraveným vtipům, tak staří známí, Bolek a jeho sprostá mluva mají pořád své kouzlo...60%... (Spiker01) 3*
VELKÁ RECENZE
Za dvacet let se ještě pořád tak úplně nezjistilo, nakolik je Dědictví aneb Kurvahošigutntág následek rozvíjející se tvůrčí bezradnosti Věry Chytilové náhodou skvěle zachycující dobu, a nakolik důkladně promyšlený metazážitek a kvalitativní labutí píseň stárnoucí režisérky. Jde nepochybně o výrazný počin s charismatem, jen v poličkách se satirami byste ho u některých lidí našli vedle Americké krásy, u jiných zase u The Room. Pokračování nám v tom pořádek neudělá, protože jde vlastně o úplně jiný film, v němž se náhodou pohybují stejně pojmenované postavy.
Pokud byla neuchopitelná horská dráha z dvaadevadesátého zajímavá právě tím, jak nasákla dobou svého vzniku, Sedláčkova dvojka vyniká coby podivný skanzen bezčasí, který jako by byl od reality odtržený. Ne příliš důsledně abstinující Bohuš vegetí na své luxusní farmě a truchlí nad smrtí Vlastičky. Mnohem víc než smrt ženy mu však vadí, že svět se změnil a od něj se očekává, že se změní s ním. Nostalgicky prochází scénu za scénou a hledá způsob, jak zůstat stejným buranem, jak pronášet nezávazné fráze znějící jako moudra a nemuset začít "řešit věci". Zřejmě má tentokrát působit veskrze pozitivně, když v jeho depresi občas ožívá starý dobrý Bohuš z jedničky. Proč je tentokrát za kladně pojatou postavu, když minule se mu Chytilová tak trochu vysmívala za jeho naivitu a malost, není ani náznakem vysvětleno. Jako diváci můžeme tušit, že za tím stojí právě absence Chytilové, z hlediska vyprávění ale změnu optiky jen těžko pochopíme.
Snad s odstupem let opět zjistíme, o jak trefnou vizi života dnešních lidí jde, tu možnost bych nerad zavrhnul, zatím si o tom ale dovolím pochybovat. Polívkova generace se často utápí v minulosti a od rána do noci vzpomíná na staré dobré časy, to už o ní moc dobře víme. Aby s touto premisou Sedláček uspěl, musel by ji podrobit zkoušce, nabourat tuhle vizi vecpanou na každou stránku scénáře. Režisér ale jako by rezignoval a tuhle základní (nepřijatelnou) optiku přijal a přizpůsobil se jí, protože mu zkrátka nic jiného nezbylo, když rozhodující slovo měl víc než pravděpodobně Polívka. Byl to ostatně on on, kdo najal Sedláčka.
A co zbývá, když přední klad kultovní komedie nahrazuje přesný opak? Sled scének, jež se většinou ani nepokoušejí o vtipnou pointu. Jako další na Dědictví II totiž překvapí, že snímek ne že by byl nacpaný nepovedenými vtipy, on se o ně ani příliš nepokouší. Dlouhé pasáže se nostalgicky tlachá o nesmyslech a řeší se jakési finanční problémy, aniž by bylo vlastně vysvětleno, jakým bohatstvím hrdina disponuje (to by bylo moc konkrétní a nepříjemné). Tím nepatřičněji působí, když se humory ve druhé půli konečně dostaví a oproti melancholickému kňučení většiny děje vyznívají jako Dan Nekonečný na prknech Národního divadla. Navíc značně ospalý Dan Nekonečný, protože živočišná vesnická vitalita z jedničky je ta tam.
Důležité pro uchopení výsledného filmu bude, jestli ho chcete vnímat spíš z pohledu zbankrotovaného klauna Polívky, který chce obhájit své vidění světa, nebo věčně nespokojeného režiséra Roberta Sedláčka, jenž touží především po všeobecném uznání tím víc, čím déle se mu ho zatím nedostává.
Z pohledu Polívky jde o poměrně nudnou a omlouvačnou exhibici jeho ega, ze strany Sedláčka naopak o skoro enigmatickou záležitost. Jak se jeho trademarky, tedy záměrná trapnost a přepjaté postavy, nabalují na Polívkou sepsané měkké a banální myšlenkové jádro, všechny ty zajímavé excesy jako (doufám) vědomě kýčovitá Havlová, (ještě víc doufám) schválně nucené citace a variace jedničky a (přímo se modlím k bohu) okázale nevkusné Gottovo cameo vyhlížejí jako maskování vnitřní prázdnoty, jímž vlastně opravdu jsou.
Těžko se věří, že by si to jinak nejspíš přemýšlivý Sedláček neuvědomoval. K tvůrčím konfliktům mezi jím a Polívkou na place opravdu docházelo, jak Polívka sám přiznal. Doufá, že se podařilo dojít k zajímavému kompromisu mezi dvěma rozdílnými viděními světa. Já si bohužel myslím, že vznikl paskvil příliš ambiciózní na komedii a příliš upachtěný na výpověď.
I režijně jako by Sedláček váhal. Náročné letecké záběry parodující (opět doufám, že parodující) epičnost střídají velmi unyle vyprávěné scény, které nevím, jestli svou unylostí mají rovněž něco parodovat, ale každopádně se u nich velmi snadno usíná. Narušený timing gagů, ochotnické herectví – to vše by šlo opět vysvětlit záměrem. Nicméně by se nám pak nejspíš zavařil mozek při domýšlení toho, jaký že ten záměr vlastně byl.
Když Chytilová pracovala s trapností, tak proto, aby zobrazila trapnost doby. Nebála se do té žumpy velmi přesvědčivě ponořit a vyválet se v ní. U Sedláčka jako by využívání podobných postupů nesloužilo k ničemu jinému než k vykreslení jednotlivých scének. „Hřejivost“ a v závěru i pozitivnost Polívkovy pointy dvojznačnost originálu nemůže dorovnat. Chybí dojem většího smyslu, jenž by poháněl všechna ta podivná rozhodnutí. Třeba vypíchnutí jednoho konkrétního product placementu skrze disclaimer. Proč? Muselo to být? Nebo jde o humor?
Proto nejzajímavější bude během sledování přemýšlet, proč se tvůrci rozhodli tu kterou scénu zpodobnit právě takto, kdo z nich si v tu chvíli prosadil svou a co tím vlastně myslel. Celovečerní dokument o vzniku Dědictví II by mi pak přišel zajímavější než samotný film, což asi není zrovna nejšťastnější výsledek.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Protagonista Bohumil Stejskal řečený Bohuš nouzí netrpí, v předchozím díle zdědil jmění po otci, který zemřel v Argentině. Strádá však citově, zemřela mu partnerka Vlastička. Na pohřbu se ukáže i Irena, Bohušova milenka, která s Vlastou soupeřila v minulém díle o jeho přízeň. Doktorka Ulrichová sděluje Bohušovi, že její manžel, právník Ulrich, je stále nezvěstný a ona ho nechala úředně prohlásit za mrtvého. Jejím novým partnerem je JUDr. Zahradník. Tato dvojička má za lubem připravit Bohuša o pěknou sumu peněz, konkrétně o 7,5 milionu Kč a navíc ho Zahradník hodlá vtlačit do nevýhodných investic (např. koupě zámku, sponzoring filmu). Proletí se s Bohušem vrtulníkem, což se mu zamlouvá a Zahradník boduje.
Bohuš už dlouho abstinoval, ale po smrti Vlastičky začal zase pít. Vlastička se mu pořád zjevuje v představách a napomíná ho. Truchlící vdovec se seznámí s herečkou Rovnerovou a pozve ji na oběd do restaurace. Nabídne jí byt v Praze. Předtím během natáčení scény na zámku se jí zastal a chtěl inzultovat režiséra.
Ulrichová se domáhá 7,5 milionu korun, disponuje podepsanou smlouvou o půjčce. Stejskal se hájí, že peníze jejímu bývalému manželovi Ulrichovi vrátil v hotovosti. Arnoštovi zaplatí opravnou operaci nosu. U doktora si nechá předepsat viagru a vydává se do Prahy navštívit Rovnerovou. Je nemile překvapen, když v bytě najde i producenta Daňka. Svůj sexuální apetit vyřeší kontaktem s Irenou.
Během živého natáčení pořadu Tanec Hvězd způsobí faux pas, když v přímém přenosu požádá Rovnerovou o ruku. Herečka to nepřijme a odejde. Zhrzený Bohuš se stal celebritou, protože režie vysílání nepřerušila a scénu tak měli možnost sledovat diváci u televize. Bohuš domá pořádá oslavu, na kterou přiletí i „božský Kája“, zpěvák Karel Gott. Bohušova dcera už nevydrží otcovo pití a posílá ho do protialkoholické léčebny (tzv. odmašťovny). Bohuš se skřípěním zubů podepíše hospitalizaci. V ústavu se setká s doktorem Strážným a stane se hrdinou, když vydrží bez zvracení před lékaři antabusovou terapii. Nakonec z léčebny uprchne ve westernovém motivu za pomoci kumpánů na koni a přijíždí do víru hospodské zábavy. Alkoholu ale nepodlehne a vymění ho za vodu. Ráno se na koni vrací do léčebny a na náměstí ho zastaví policejní hlídka. Policisté jsou překvapení, když jim Bohuš řekne, že se vrací do „odmašťovny“ a přitom při testu opilosti nic nenadýchá.
Doktorka Ulrichová peníze nakonec nedostane, v pravý moment se objeví její ztracený manžel Ulrich a potvrdí, že mu Bohuš celou částku vrátil.
V závěrečné scéně sedí Bohuš s Arnoštem na terase a vyjde najevo, že nakonec zámek koupil a z Arnošta udělal správce zámku.
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.2.2014 Space Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na DVD: 8.10.2014 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 3.9.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 16 255 034
Návštěvnost v ČR 120 836
FILMY V SÉRII
Dědictví aneb Kurvahošigutntág gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd276/
Československo, Komedie, 1992
Režie: Věra Chytilová, Hrají: Bolek Polívka, Miroslav Donutil
Dědictví aneb Kurvaseneříká gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd278/
Česko, Komedie, 2014
Režie: Robert Sedláček, Hrají: Bolek Polívka, Arnošt Goldflam
Tvůrci a herci
Robert Sedláček (Režie), Jiří Ježek (Produkce), David Rotter (Hudba), Michal Krejčí (Kamera), Matouš Outrata (Střih), - (Casting), Milan Býček (Scénografie), Tomáš Chlud (Kostýmy), Pavla Tajerová (Kostýmy), Radim Hladík ml. (Zvuk), David Šesták (Masky), Bolek Polívka (Scénář), Bolek Polívka (Herec), Arnošt Goldflam (Herec), Karel Heřmánek (Herec), Ivana Chýlková (Herec), Jitka Čvančarová (Herec), Dagmar Havlová (Herec), Jiří Pecha (Herec), Milan Lasica (Herec), Miroslav Donutil (Herec), Karel Gott (Herec), Anna Polívková (Herec), Josef Burger (Herec), Robert Jašków (Herec), Marian Roden (Herec), Ivana Uhlířová (Herec), Jan Novotný (Herec), Marta Richterová (Herec), Jaromír Dulava (Herec), Břetislav Rychlík (Herec), Ján Sedal (Herec), Pavel Zatloukal (Herec), Karel Prášek (Herec), Tomáš Dvoráček (Herec), Michal Pavlata (Herec), Hana Křížková (Herec), Rita Jasinská (Herec), Luděk Pařízek (Herec), Vlastimil Pařízek (Herec), Jan Jedlinský (Herec), Miroslav Sýkora (Herec), Petr Čadek (Herec), Jan Čenský (Herec), Vladimíra Erbová (Herec), Vlastimil Harapes (Herec), Lucie Borhyová (Herec), Markéta Slezák (Herec), Jan Onder (Herec), Alice Stodůlková (Herec), Jakub Xavier Baro (Herec), Ladislav Pavluš (Herec), Robert Mikluš (Herec), Petr Světlík (Herec), René Prokeš (Herec), Libor Olšan (Herec), Viktor Fiala (Herec), Jana Kučerová (Herec), Josef Kuhn (Herec), Martha Olšrová (Herec), Filip Štoček (Herec)
2014/102/Česko/Komedie
Zajímavost k filmu
- Lidová písnička, kterou Karel Gott zpívá, když přiletí vrtulníkem za Bohoušem (Bolek Polívka), nese název „Prší, prší, len sa leje“.
- Bohuška (Josef Burger) při postsynchronech nadaboval Matěj Hladík, jezdce a Bohušova kamaráda (Libor Olšan) Jiří Vyorálek a zdravotní sestru (Marie Hermanová) pak Jana Zenáhlíková. Zpěvačku na zábavě (Terezie Rotterová) nazpívala Hana Holišová.
- Filmovou dceru postavy Boleslava Polívky se zahrála jeho skutečná dcera Anna Polívková.
- Na natáčení filmu měl štáb pouze 28 dní.
- Během filmu se Bohuš (Bolek Polívka) několikrát zmíní, že dlužnou částku cca 7,5 milionů Kč již předal JUDr. Ulrichovi (Miroslav Donutil) v hotovosti v obálce, a to v roce 2005. Již od 1. 7. 2004 však platí v ČR zákon omezující platby v hotovosti mezi fyzickými osobami v max. výši 350 000 Kč. Oba se tímto svým jednáním tudíž dopustili minimálně přestupku.
- Při natáčení se zranil kůň Bolka Polívky. Musel proto být dovezen z Prahy nový kůň a maskéry byl následně poupraven do podoby původního bílého koně s hnědými skvrnami.
- Natáčení začalo 29. května na zámku Skrýšov u Sedlčan. Natáčení probíhalo také v Praze, v Rudné u Prahy či na zámku Karla Rodena. Scény odehrávající se v blázinci, se natáčely v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Scény na hřbitově a u kostela byly natočeny v Lulči u Vyškova.
- Stejně jako původní snímek Věry Chytilové produkuje film společnosti Space Films, první soukromá nezávislá produkční a distribuční společnost, která byla po roce 1989 v tehdejším Československu založena.
- Věra Chytilová neprejavila záujem o pokračovanie.
- V snímke sa objavil aj Milan Lasica, ktorý výnimočne porušil svoje predsavzatie, že už nikdy nebude hrať vo filme.
- Bolek Polívka (Bohumil) charakterizoval rozdiel medzi prvým a druhým "Dedičstvom" slovami: „Prvá časť bola taká groteskná moralita. Druhá, po 20-tich rokoch, je skôr horká komédia. V tom je posun, že oproti časom, keď sa nakrúcala jednotka, sa dnes všetko priostruje, doba je bezohľadnejšia."
- Dokončenie filmu bolo ohrozené kvôli alkoholu. Problém s ním však nemal Bolek Polívka, ale prekvapujúco režisér Robert Sedláček, kvôli ktorému sa natáčanie premenilo na peklo. „Vždycky večer po natáčení si Sedláček dal pár skleniček, sedl do auta a jezdil po okolí. Nikdo nevěděl, kde je. A ráno se pak několikrát hledal. Když se objevil, měl kocovinu, a byl na lidi ze štábu hnusný“, prezradil zdroj z natáčania.
- Objavili sa špekulácie, že Bolek Polívka nakrútil tento film kvôli tomu, aby splatil dlh voči svojej farme v Olšanoch, ktorý vtedy tvoril 56 miliónov českých korún.
- Prostitútka Irenka sa vo filme neobjavila preto, lebo jej predstaviteľka Šárka Vojtková sa odmietla zúčastniť nakrúcania. Ako dôvod uviedla, že sa jej nepáči scenár.
- Bohuška (Josef Burger) při postsynchronech nadaboval Matěj Hladík, jezdce a Bohušova kamaráda (Libor Olšan) Jiří Vyorálek a zdravotní sestru (Marie Hermanová) pak Jana Zenáhlíková. Zpěvačku na zábavě (Terezie Rotterová) nazpívala Hana Holišová.
- Filmovou dceru postavy Boleslava Polívky se zahrála jeho skutečná dcera Anna Polívková.
- Na natáčení filmu měl štáb pouze 28 dní.
- Během filmu se Bohuš (Bolek Polívka) několikrát zmíní, že dlužnou částku cca 7,5 milionů Kč již předal JUDr. Ulrichovi (Miroslav Donutil) v hotovosti v obálce, a to v roce 2005. Již od 1. 7. 2004 však platí v ČR zákon omezující platby v hotovosti mezi fyzickými osobami v max. výši 350 000 Kč. Oba se tímto svým jednáním tudíž dopustili minimálně přestupku.
- Při natáčení se zranil kůň Bolka Polívky. Musel proto být dovezen z Prahy nový kůň a maskéry byl následně poupraven do podoby původního bílého koně s hnědými skvrnami.
- Natáčení začalo 29. května na zámku Skrýšov u Sedlčan. Natáčení probíhalo také v Praze, v Rudné u Prahy či na zámku Karla Rodena. Scény odehrávající se v blázinci, se natáčely v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Scény na hřbitově a u kostela byly natočeny v Lulči u Vyškova.
- Stejně jako původní snímek Věry Chytilové produkuje film společnosti Space Films, první soukromá nezávislá produkční a distribuční společnost, která byla po roce 1989 v tehdejším Československu založena.
- Věra Chytilová neprejavila záujem o pokračovanie.
- V snímke sa objavil aj Milan Lasica, ktorý výnimočne porušil svoje predsavzatie, že už nikdy nebude hrať vo filme.
- Bolek Polívka (Bohumil) charakterizoval rozdiel medzi prvým a druhým "Dedičstvom" slovami: „Prvá časť bola taká groteskná moralita. Druhá, po 20-tich rokoch, je skôr horká komédia. V tom je posun, že oproti časom, keď sa nakrúcala jednotka, sa dnes všetko priostruje, doba je bezohľadnejšia."
- Dokončenie filmu bolo ohrozené kvôli alkoholu. Problém s ním však nemal Bolek Polívka, ale prekvapujúco režisér Robert Sedláček, kvôli ktorému sa natáčanie premenilo na peklo. „Vždycky večer po natáčení si Sedláček dal pár skleniček, sedl do auta a jezdil po okolí. Nikdo nevěděl, kde je. A ráno se pak několikrát hledal. Když se objevil, měl kocovinu, a byl na lidi ze štábu hnusný“, prezradil zdroj z natáčania.
- Objavili sa špekulácie, že Bolek Polívka nakrútil tento film kvôli tomu, aby splatil dlh voči svojej farme v Olšanoch, ktorý vtedy tvoril 56 miliónov českých korún.
- Prostitútka Irenka sa vo filme neobjavila preto, lebo jej predstaviteľka Šárka Vojtková sa odmietla zúčastniť nakrúcania. Ako dôvod uviedla, že sa jej nepáči scenár.
Odkazy
Hrají:
Bolek Polívka, Arnošt Goldflam, Karel Heřmánek, Ivana Chýlková, Jitka Čvančarová, Dagmar Havlová, Jiří Pecha, Milan Lasica, Miroslav Donutil, Karel Gott, Anna Polívková, Josef Burger, Robert Jašków, Marian Roden, Ivana Uhlířová, Jan Novotný, Marta Richterová, Jaromír Dulava, Břetislav Rychlík, Ján Sedal, Pavel Zatloukal, Karel Prášek, Tomáš Dvoráček, Michal Pavlata, Hana Křížková, Rita Jasinská, Luděk Pařízek, Vlastimil Pařízek, Jan Jedlinský, Miroslav Sýkora, Petr Čadek, Jan Čenský, Vladimíra Erbová, Vlastimil Harapes, Lucie Borhyová, Markéta Slezák, Jan Onder, Alice Stodůlková, Jakub Xavier Baro, Ladislav Pavluš, Robert Mikluš, Petr Světlík, René Prokeš, Libor Olšan, Viktor Fiala, Jana Kučerová, Josef Kuhn, Martha Olšrová, Filip Štoček