Dědictví aneb Kurvahošigutntág / Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992/120/Československo/Komedie) 80% -Originál DVD-
07.08.2023 18:06
JEDNOU VĚTOU
„Pravá moravská komedie o tom, jak dokáže člověka změnit nečekané štěstí.“
OBSAH
Bohuš je rázovitý vesnický chlapík, který žije sám v rozpadající se chalupě. Pracuje jako dřevař, většinu času však se svými kumpány tráví popíjením slivovice a zahálčivým povalováním v trávě. Jeho poklidný a vcelku spokojený život se změní v okamžiku, kdy se objeví elegantní advokát Ulrich, který překvapenému Bohušovi oznámí, že zdědil obrovský majetek.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Polívka je velkým motorem filmu. A co teprve pan Košťál Jozefa Kronera. Přemíra legendárních hlášek a komických postav, ale také přepálená stopáž a fakt, že zhruba v polovině filmu dojdou nápady, které předtím film chrlil jako o závod, to všechno dělá z tohoto filmu lehce kontroverzní záležitost, která ovšem nemá takový dopad na společnost jako jiné filmy režisérky Chytilové. Film by fakt zasluhoval pořádně prostříhat a celkově zkrátit stopáž, protože se místy zbytečně vleče a nikam nesměřuje, pak by byl po celkovém zkrácení rozhodně údernější. Hlášky z něj se neuvěřitelně vžily. 80% (kingik) 4*
Přiznejme si, že dějově je to spíš blbost, i když neotřele zpracovaná. Ale já osobně považuju za nejlepší obsazení snímku. Aniž bych se chtěl někoho dotknout, tak líp to ani obsadit nemohli, protože takoví jsou i ve skutečnosti. Donutil jako upjatej panák, Polívka jako opilec a buran až na entou, Veškrnka taková "volnější" holka na zabití, Goldflam upejpavej a všichni ostatní vesničani takoví lidoví v čele s Kronerem. Většina z nich by to asi ani nemusela hrát, i když jak řekl Richard Burton, když hraju opilce, nemůžu být opilý, protože pak nevím, jak jej hrát. Na filmu se mi nejvíc líbí ta první dějová část, tedy než se Bohuš sžije s bohatstvím a začne jej taky pořádně využívat. Potom mi to už přišlo až moc, asi jako Slunce seno erotika. A některý věci byly přidaný jenom na sílu (třeba věta: Nevystrkuj na mě to svý jazyčisko. mi přišla vždycky hrozně umělá). No a Kája Gott tam měl ten nejlepší svůj hereckej výstup. (monolog) 5*
Paní Chytilová stvořila kultovní film. Ukazuje kromě nádherně vykreslených charakterů taky směšnost celého našeho porevolučního snažení, alespoň nezapomeneme na slavnou éru fialových obleků a bílých ponožek:). Uvidíte možná životní výkon Bolka Polívky (pomineme-li Zapomenuté Světlo), skvělého Miroslava Donutila, nezapomenutelnou Ivanu Chýlkovou (paní doktorku:)), uslyšíte hafo kultovních hlášek (které film proslavily) a uvidíte i paní exprezidentovou:) (Gemini) 4*
V.I.M. FILMU
Dědictví je jedním z nejtěžších oříšků pro filmové fajnšmekry. Žádný jiný český porevoluční snímek totiž nebalancoval tak přesně na hraně mezi genialitou a zoufalstvím. Čas ale snímku Věry Chytilové jednoznačně nahrává. Pracuje v jeho prospěch. A ukazuje film jako nestárnoucí reflexi překotné porevoluční doby.
Kritická obec svého času filmu naložila, stejně tak i intelektuálové, ale ani u „běžných diváků“ to Dědictví nemá úplně snadné. Je to film jednou provždy rozporuplný, jelikož renomovanou režisérskou persónu české nové vlny Věru Chytilovou připomíná v hulvátském a uřvaném kontextu buranské řachandy. Jenže: Těžko natočíte film o českých křupanech bez adekvátní porce onoho křupanství. A těžko vylíčíte svérázný život vesnického zbohatlíka, jenž nemá slušné vyjadřování, úroveň a jenž je je ochoten si dovléct do domácnosti kurvu, aniž byste se vyvarovali komunálního humoru a pivních fórů.
Dědictví se téhle „pokleslé“ matérii rozhodně nevyhýbá a díky tomu líčí velmi pestrý obraz vesničky, uprostřed které se český moula Bohuš pokouší vyrovnat s náhle nabytým bohatstvím. Klaunství Bolka Polívky se tu rozjíždí naplno a zpříma táhne film jako třeskutou lidovou komedii, v níž se moula s holou řití náhle ocitne v lákavém světě navoněných hotelů, luxusních nevěstinců, továren, honosných nemovitostí a letmých promluv s Karlem Gottem. Polívka přitom září jak ve svých typických fyzických gazích, tak i během žoviálních promluv, jež se za dvě dekády stihly přetavit v nekonečné množství zlidovělých hlášek. K zbláznění vtipné jsou ale i přestřelené dramatické momenty („Irenko, vždyť já tě mám rád i bez peněz“), jež jen podtrhují výrazovou bohatost Polívkova hereckého rejstříku a rozmanitost filmu jako celku.
Spatřovat v něm jen komunální řachanou by bylo zkreslující. Po dvaceti letech je mnohem spíš vidět stále živý filmový tvar, na maximum těžící komediální potenciál herců i situací. Dědictví to ve výsledku táhne až k trefně tragikomickému zachycení doby, která přinesla ostřejší a přímočařejší podmínky k životu – a proto si zaslouží i ostřejší a přímočařejší reflexi. Satirické podtóny jsou i po letech štiplavé a postavy rozmístěné mezi kolotočem, narychlo postaveným bazénem, vesnickou hospodou a výběhem pro exotického pštrosa se pohybují právě tak, aby Dědictví zaujalo přepáleným příběhem Bohuše a zároveň obstálo jako odraz náhle změněných společenských pořádků.
Pod líbivým a lidovým obalem se schovává přesně vypointovaný obraz toho, jak do nepřipravených českých domácností dorazily západní vymoženosti, jak éra restitucí, zbohatlíků, náhlých podnikatelských úspěchů a nablýskaných novot válcovala obyčejného českého člověka, jemuž ke štěstí stačily do té doby jen pivo, Startky bez filtru, jednou za rok dovolená u přehrady a občas rychlovka s tloustnoucí pinglicí.
Dědictví prostě není jen bláznivá komedie o frndách a chlastu, ale skýtá i jedinečně plastickou připomínku raných devadesátých let, s jejich překotností, upoceným světáctvím a tedy i veškerou mrazivou směšností.
VELKÁ RECENZE
Komedie Dědictví aneb Kurvahošigutntag je po Šaškovi a královně (1987) druhým společně realizovaným projektem Věry Chytilové a Bolka Polívky, tentokrát podle původního námětu. Filmová vesnička včetně obyvatel byla inspirována Polívkovými rodnými Olšany. – Příběh vypráví o všemocné podmanivosti šustících bankovek, zároveň je však hořkou analýzou našich polistopadových poměrů. Ironie spojená s pochopením lidských slabostí dodává moralitě hlubší lidský rozměr, nesený především hlavní postavou jinak dobrosrdečného vesnického chlapíčka Bohuše, který se dá omámit nečekaným bohatstvím. Hrdinovi, vykreslenému s chutí známým hercem do drobných charakterových nuancí, ostatní rázovité figurky spíše jen asistují. Dobře herecky obsazený snímek se vyznačuje satirickou polohou a „jadrným“ humorem, jenž však od intelektuální dvojice autorů působí jako poněkud populistické gesto. Komedie však měla u diváků ohlas, který byl umocňován četnými televizními reprízami.
Vesnický chasník Bohuš Stejskal žije v rozdrbané chalupě po rodičích. Pracuje jako dřevorubec, ale v práci se nepřetrhne. Volný čas tráví se svými kumpány v hospodě, občas se pomiluje s hostinskou Vlastou. Jednoho dne se dozví od advokáta Ulricha, že zdědil po otci cihelnu a ve městě několik domů. Bohuš je nadšen a hned začne žít ve velkém stylu. Platí za kamarády, kupuje si satelit, drahý vůz s telefonem. Se starým sousedem Košťálem navštíví také „masážní“ salón. Službami prostitutky Ireny je tak nadšen, že se do ní zamiluje a nabídne jí, aby se k němu nastěhovala. Před jejím příchodem nechá vybudovat bazén a k narozeninám jí daruje pštrosa. To pohněvá Vlastu. Při velkém nákupu Irenu dopálí Bohušovo buranství a odejde od něho. Zklamaný muž najde útěchu u Vlasty, která se k němu rychle přistěhuje. Ale také Irena si uvědomí, že odchodem od Bohuše ztratila výhodné finanční zabezpečení a vrátí se. Dívky se nejdříve poperou, ale zůstanou obě a svorně utrácejí Bohušovy peníze. Bohuš zaplatí vesnici plynofikaci a dětem koupí kolotoč, přesto na něho dopadá závist a zištnost spoluobčanů. Když advokát Bohušovi oznámí, že byl jen nevlastní syn a že tedy nedědí nic, všichni se od něho odvrátí. Opilému Bohušovi se zjeví anděl, ale neporadí mu co dělat. Ale do hospody přijede jiný advokát (podobný andělu) - doktor Strážný a sdělí mu,že jeho pravý otec zanechal v Argentině dědictví: deset miliónů dolarů. Bohuš nejásá, jen s klidem prohlásí, že tentokrát si koupí všechny.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Hlavní hrdina, mladý lesní dělník z moravské vesnice Bohumil Stejskal zvaný Bohuš (Bolek Polívka), alkoholik a flákač žijící v polorozpadlé chalupě se starou tetou (Anna Pantůčková), podědí po svém kdesi zemřelém otci velký majetek, čímž se z něj přes noc stane milionář. Právník dr. Ulrich (Miroslav Donutil), který Bohušovi radostnou novinu zvěstuje, s ním pak začne objíždět jeho nové statky, mezi něž patří několik lukrativních budov v centru Brna nebo cihelna. Z konfrontace Bohušovy buranské přímosti a neotesanosti (a také permanentní opilosti) se strojeným světem obleků a velkých peněz pak vzniká řada (tragi)komických situací.
Bohumil ale nezačne svých nových možností využívat příliš rozumně, spíše hýří a bez rozmyslu rozhazuje – místo spravení své chalupy si nechá na zahradě postavit bazén. Snaží se přitom ale být i štědrý, pozve své kumpány na oběd do luxusní restaurace nebo do nočního klubu – tam ho ale doprovodí jen děda Košťál (Jozef Kroner), protože novopečený milionář se s ostatními mezitím stihne pohádat. Z klubu si pak Bohuš na svou chalupu přiveze „společnici“ Irenku (Šárka Vojtková), k malé radosti tety i jeho dosavadní přítelkyně, výčepní Vlasty (Dagmar Veškrnová). Aby se ve vesnici zavděčil, koupí dětem kolotoč, pořád ale ve své pýše nemůže pochopit, že za peníze si přízeň okolí nekoupí. Prchavý okamžik prozření nastane jen když Bohuš pláče nad smrtí své kozy Lízinky.
Ke zlomu dojde, když dr. Ulrich zjistí, že Bohumil nebyl vlastním synem svého majetného otce a dědictví mu tedy vůbec nepatří. Přijede mu to oznámit uprostřed noci v momentě, kdy se Bohuš a jeho kumpáni, všichni namol opilí, vozí na kolotoči. Bohuš na nastalou situaci reaguje bezmocnou apatií, zatímco jeho Irenka si ihned sbalí kufry a zmizí. Když pak sám v noci sedí a pije u bazénu, zjeví se mu „anděl“ (Jiří Pecha), který mu promlouvá do duše – Bohumil vypadá, že něco pochopil.
Ve finální scéně Bohuš sedí jako dřív s ostatními v hospodě a vysvětluje kamarádu Arnoštovi (Arnošt Goldflam), jemuž slíbil zaplatit plastiku nosu (která právě proběhla), že peníze už nemá a Arnošt bude asi muset na umoření dluhu prodat svůj „hadraplán“. V tu chvíli do výčepu vstoupí muž (anděl ze scény u bazénu), představí se jako doktor Strážný a oznámí Bohumilovi, že jeho pravý otec zemřel v Argentině a odkázal mu dědictví v hodnotě 10 milionů dolarů. Bohuš se zhluboka napije a zareaguje slovy „Tak. A teď si vás kúpím všecky.“
Postavy a obsazení
• Boleslav Polívka - Bohumil Stejskal
• Miroslav Donutil - JUDr. Ulrich
• Anna Pantůčková - teta
• Dagmar Veškrnová - Vlasta
• Jozef Kroner - listonoš Košťál
• Šárka Vojtková - Irenka
• Pavel Zatloukal - Lojza
• Břetislav Rychlík - Francek
• Pavel Brichta - Jura
• Ján Sedal - hajný
• Arnošt Goldflam - Arnošt
• Jiří Pecha - anděl / dr. Strážný
• Leoš Suchařípa - JUDr. Široký
• Ivana Chýlková - Ulrichová
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.12.1992
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1993 (VHS) Centrum českého videa, Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 23.4.2009 Blesk
Poprvé na Blu-ray: 3.9.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 15 648 087
Návštěvnost v ČR 810 962
„Pravá moravská komedie o tom, jak dokáže člověka změnit nečekané štěstí.“
OBSAH
Bohuš je rázovitý vesnický chlapík, který žije sám v rozpadající se chalupě. Pracuje jako dřevař, většinu času však se svými kumpány tráví popíjením slivovice a zahálčivým povalováním v trávě. Jeho poklidný a vcelku spokojený život se změní v okamžiku, kdy se objeví elegantní advokát Ulrich, který překvapenému Bohušovi oznámí, že zdědil obrovský majetek.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Polívka je velkým motorem filmu. A co teprve pan Košťál Jozefa Kronera. Přemíra legendárních hlášek a komických postav, ale také přepálená stopáž a fakt, že zhruba v polovině filmu dojdou nápady, které předtím film chrlil jako o závod, to všechno dělá z tohoto filmu lehce kontroverzní záležitost, která ovšem nemá takový dopad na společnost jako jiné filmy režisérky Chytilové. Film by fakt zasluhoval pořádně prostříhat a celkově zkrátit stopáž, protože se místy zbytečně vleče a nikam nesměřuje, pak by byl po celkovém zkrácení rozhodně údernější. Hlášky z něj se neuvěřitelně vžily. 80% (kingik) 4*
Přiznejme si, že dějově je to spíš blbost, i když neotřele zpracovaná. Ale já osobně považuju za nejlepší obsazení snímku. Aniž bych se chtěl někoho dotknout, tak líp to ani obsadit nemohli, protože takoví jsou i ve skutečnosti. Donutil jako upjatej panák, Polívka jako opilec a buran až na entou, Veškrnka taková "volnější" holka na zabití, Goldflam upejpavej a všichni ostatní vesničani takoví lidoví v čele s Kronerem. Většina z nich by to asi ani nemusela hrát, i když jak řekl Richard Burton, když hraju opilce, nemůžu být opilý, protože pak nevím, jak jej hrát. Na filmu se mi nejvíc líbí ta první dějová část, tedy než se Bohuš sžije s bohatstvím a začne jej taky pořádně využívat. Potom mi to už přišlo až moc, asi jako Slunce seno erotika. A některý věci byly přidaný jenom na sílu (třeba věta: Nevystrkuj na mě to svý jazyčisko. mi přišla vždycky hrozně umělá). No a Kája Gott tam měl ten nejlepší svůj hereckej výstup. (monolog) 5*
Paní Chytilová stvořila kultovní film. Ukazuje kromě nádherně vykreslených charakterů taky směšnost celého našeho porevolučního snažení, alespoň nezapomeneme na slavnou éru fialových obleků a bílých ponožek:). Uvidíte možná životní výkon Bolka Polívky (pomineme-li Zapomenuté Světlo), skvělého Miroslava Donutila, nezapomenutelnou Ivanu Chýlkovou (paní doktorku:)), uslyšíte hafo kultovních hlášek (které film proslavily) a uvidíte i paní exprezidentovou:) (Gemini) 4*
V.I.M. FILMU
Dědictví je jedním z nejtěžších oříšků pro filmové fajnšmekry. Žádný jiný český porevoluční snímek totiž nebalancoval tak přesně na hraně mezi genialitou a zoufalstvím. Čas ale snímku Věry Chytilové jednoznačně nahrává. Pracuje v jeho prospěch. A ukazuje film jako nestárnoucí reflexi překotné porevoluční doby.
Kritická obec svého času filmu naložila, stejně tak i intelektuálové, ale ani u „běžných diváků“ to Dědictví nemá úplně snadné. Je to film jednou provždy rozporuplný, jelikož renomovanou režisérskou persónu české nové vlny Věru Chytilovou připomíná v hulvátském a uřvaném kontextu buranské řachandy. Jenže: Těžko natočíte film o českých křupanech bez adekvátní porce onoho křupanství. A těžko vylíčíte svérázný život vesnického zbohatlíka, jenž nemá slušné vyjadřování, úroveň a jenž je je ochoten si dovléct do domácnosti kurvu, aniž byste se vyvarovali komunálního humoru a pivních fórů.
Dědictví se téhle „pokleslé“ matérii rozhodně nevyhýbá a díky tomu líčí velmi pestrý obraz vesničky, uprostřed které se český moula Bohuš pokouší vyrovnat s náhle nabytým bohatstvím. Klaunství Bolka Polívky se tu rozjíždí naplno a zpříma táhne film jako třeskutou lidovou komedii, v níž se moula s holou řití náhle ocitne v lákavém světě navoněných hotelů, luxusních nevěstinců, továren, honosných nemovitostí a letmých promluv s Karlem Gottem. Polívka přitom září jak ve svých typických fyzických gazích, tak i během žoviálních promluv, jež se za dvě dekády stihly přetavit v nekonečné množství zlidovělých hlášek. K zbláznění vtipné jsou ale i přestřelené dramatické momenty („Irenko, vždyť já tě mám rád i bez peněz“), jež jen podtrhují výrazovou bohatost Polívkova hereckého rejstříku a rozmanitost filmu jako celku.
Spatřovat v něm jen komunální řachanou by bylo zkreslující. Po dvaceti letech je mnohem spíš vidět stále živý filmový tvar, na maximum těžící komediální potenciál herců i situací. Dědictví to ve výsledku táhne až k trefně tragikomickému zachycení doby, která přinesla ostřejší a přímočařejší podmínky k životu – a proto si zaslouží i ostřejší a přímočařejší reflexi. Satirické podtóny jsou i po letech štiplavé a postavy rozmístěné mezi kolotočem, narychlo postaveným bazénem, vesnickou hospodou a výběhem pro exotického pštrosa se pohybují právě tak, aby Dědictví zaujalo přepáleným příběhem Bohuše a zároveň obstálo jako odraz náhle změněných společenských pořádků.
Pod líbivým a lidovým obalem se schovává přesně vypointovaný obraz toho, jak do nepřipravených českých domácností dorazily západní vymoženosti, jak éra restitucí, zbohatlíků, náhlých podnikatelských úspěchů a nablýskaných novot válcovala obyčejného českého člověka, jemuž ke štěstí stačily do té doby jen pivo, Startky bez filtru, jednou za rok dovolená u přehrady a občas rychlovka s tloustnoucí pinglicí.
Dědictví prostě není jen bláznivá komedie o frndách a chlastu, ale skýtá i jedinečně plastickou připomínku raných devadesátých let, s jejich překotností, upoceným světáctvím a tedy i veškerou mrazivou směšností.
VELKÁ RECENZE
Komedie Dědictví aneb Kurvahošigutntag je po Šaškovi a královně (1987) druhým společně realizovaným projektem Věry Chytilové a Bolka Polívky, tentokrát podle původního námětu. Filmová vesnička včetně obyvatel byla inspirována Polívkovými rodnými Olšany. – Příběh vypráví o všemocné podmanivosti šustících bankovek, zároveň je však hořkou analýzou našich polistopadových poměrů. Ironie spojená s pochopením lidských slabostí dodává moralitě hlubší lidský rozměr, nesený především hlavní postavou jinak dobrosrdečného vesnického chlapíčka Bohuše, který se dá omámit nečekaným bohatstvím. Hrdinovi, vykreslenému s chutí známým hercem do drobných charakterových nuancí, ostatní rázovité figurky spíše jen asistují. Dobře herecky obsazený snímek se vyznačuje satirickou polohou a „jadrným“ humorem, jenž však od intelektuální dvojice autorů působí jako poněkud populistické gesto. Komedie však měla u diváků ohlas, který byl umocňován četnými televizními reprízami.
Vesnický chasník Bohuš Stejskal žije v rozdrbané chalupě po rodičích. Pracuje jako dřevorubec, ale v práci se nepřetrhne. Volný čas tráví se svými kumpány v hospodě, občas se pomiluje s hostinskou Vlastou. Jednoho dne se dozví od advokáta Ulricha, že zdědil po otci cihelnu a ve městě několik domů. Bohuš je nadšen a hned začne žít ve velkém stylu. Platí za kamarády, kupuje si satelit, drahý vůz s telefonem. Se starým sousedem Košťálem navštíví také „masážní“ salón. Službami prostitutky Ireny je tak nadšen, že se do ní zamiluje a nabídne jí, aby se k němu nastěhovala. Před jejím příchodem nechá vybudovat bazén a k narozeninám jí daruje pštrosa. To pohněvá Vlastu. Při velkém nákupu Irenu dopálí Bohušovo buranství a odejde od něho. Zklamaný muž najde útěchu u Vlasty, která se k němu rychle přistěhuje. Ale také Irena si uvědomí, že odchodem od Bohuše ztratila výhodné finanční zabezpečení a vrátí se. Dívky se nejdříve poperou, ale zůstanou obě a svorně utrácejí Bohušovy peníze. Bohuš zaplatí vesnici plynofikaci a dětem koupí kolotoč, přesto na něho dopadá závist a zištnost spoluobčanů. Když advokát Bohušovi oznámí, že byl jen nevlastní syn a že tedy nedědí nic, všichni se od něho odvrátí. Opilému Bohušovi se zjeví anděl, ale neporadí mu co dělat. Ale do hospody přijede jiný advokát (podobný andělu) - doktor Strážný a sdělí mu,že jeho pravý otec zanechal v Argentině dědictví: deset miliónů dolarů. Bohuš nejásá, jen s klidem prohlásí, že tentokrát si koupí všechny.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Hlavní hrdina, mladý lesní dělník z moravské vesnice Bohumil Stejskal zvaný Bohuš (Bolek Polívka), alkoholik a flákač žijící v polorozpadlé chalupě se starou tetou (Anna Pantůčková), podědí po svém kdesi zemřelém otci velký majetek, čímž se z něj přes noc stane milionář. Právník dr. Ulrich (Miroslav Donutil), který Bohušovi radostnou novinu zvěstuje, s ním pak začne objíždět jeho nové statky, mezi něž patří několik lukrativních budov v centru Brna nebo cihelna. Z konfrontace Bohušovy buranské přímosti a neotesanosti (a také permanentní opilosti) se strojeným světem obleků a velkých peněz pak vzniká řada (tragi)komických situací.
Bohumil ale nezačne svých nových možností využívat příliš rozumně, spíše hýří a bez rozmyslu rozhazuje – místo spravení své chalupy si nechá na zahradě postavit bazén. Snaží se přitom ale být i štědrý, pozve své kumpány na oběd do luxusní restaurace nebo do nočního klubu – tam ho ale doprovodí jen děda Košťál (Jozef Kroner), protože novopečený milionář se s ostatními mezitím stihne pohádat. Z klubu si pak Bohuš na svou chalupu přiveze „společnici“ Irenku (Šárka Vojtková), k malé radosti tety i jeho dosavadní přítelkyně, výčepní Vlasty (Dagmar Veškrnová). Aby se ve vesnici zavděčil, koupí dětem kolotoč, pořád ale ve své pýše nemůže pochopit, že za peníze si přízeň okolí nekoupí. Prchavý okamžik prozření nastane jen když Bohuš pláče nad smrtí své kozy Lízinky.
Ke zlomu dojde, když dr. Ulrich zjistí, že Bohumil nebyl vlastním synem svého majetného otce a dědictví mu tedy vůbec nepatří. Přijede mu to oznámit uprostřed noci v momentě, kdy se Bohuš a jeho kumpáni, všichni namol opilí, vozí na kolotoči. Bohuš na nastalou situaci reaguje bezmocnou apatií, zatímco jeho Irenka si ihned sbalí kufry a zmizí. Když pak sám v noci sedí a pije u bazénu, zjeví se mu „anděl“ (Jiří Pecha), který mu promlouvá do duše – Bohumil vypadá, že něco pochopil.
Ve finální scéně Bohuš sedí jako dřív s ostatními v hospodě a vysvětluje kamarádu Arnoštovi (Arnošt Goldflam), jemuž slíbil zaplatit plastiku nosu (která právě proběhla), že peníze už nemá a Arnošt bude asi muset na umoření dluhu prodat svůj „hadraplán“. V tu chvíli do výčepu vstoupí muž (anděl ze scény u bazénu), představí se jako doktor Strážný a oznámí Bohumilovi, že jeho pravý otec zemřel v Argentině a odkázal mu dědictví v hodnotě 10 milionů dolarů. Bohuš se zhluboka napije a zareaguje slovy „Tak. A teď si vás kúpím všecky.“
Postavy a obsazení
• Boleslav Polívka - Bohumil Stejskal
• Miroslav Donutil - JUDr. Ulrich
• Anna Pantůčková - teta
• Dagmar Veškrnová - Vlasta
• Jozef Kroner - listonoš Košťál
• Šárka Vojtková - Irenka
• Pavel Zatloukal - Lojza
• Břetislav Rychlík - Francek
• Pavel Brichta - Jura
• Ján Sedal - hajný
• Arnošt Goldflam - Arnošt
• Jiří Pecha - anděl / dr. Strážný
• Leoš Suchařípa - JUDr. Široký
• Ivana Chýlková - Ulrichová
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.12.1992
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1993 (VHS) Centrum českého videa, Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 23.4.2009 Blesk
Poprvé na Blu-ray: 3.9.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 15 648 087
Návštěvnost v ČR 810 962
FILMY V SÉRII
Dědictví aneb Kurvahošigutntág gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd276/
Československo, Komedie, 1992
Režie: Věra Chytilová, Hrají: Bolek Polívka, Miroslav Donutil
Dědictví aneb Kurvaseneříká gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd278/
Česko, Komedie, 2014
Režie: Robert Sedláček, Hrají: Bolek Polívka, Arnošt Goldflam
Dědictví aneb Kurvahošigutntág gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd276/
Československo, Komedie, 1992
Režie: Věra Chytilová, Hrají: Bolek Polívka, Miroslav Donutil
Dědictví aneb Kurvaseneříká gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/original-dvd278/
Česko, Komedie, 2014
Režie: Robert Sedláček, Hrají: Bolek Polívka, Arnošt Goldflam
Tvůrci a herci
Věra Chytilová (Režie), Jiří Ježek (Produkce), Jiří Bulis (Hudba), Ervín Sanders (Kamera), Jan Mattlach (Střih), Zbyněk Hloch (Scénografie), Daniela Flejšarová (Kostýmy), Zbyněk Mikulík (Zvuk), Dana Kohoutová (Masky), Věra Chytilová (Režie), Bolek Polívka (Herec), Miroslav Donutil (Herec), Šárka Vojtková (Herec), Jozef Kroner (Herec), Dagmar Veškrnová-Havlová (Herec), Anna Pantůčková (Herec), Břetislav Rychlík (Herec), Ján Sedal (Herec), Arnošt Goldflam (Herec), Martin Dohnal (Herec), Jiří Pecha (Herec), Leoš Suchařípa (Herec), Jaromír Dulava (Herec), Ivana Chýlková (Herec), Karel Gott (Herec), Alena Ambrová (Herec), Zdeněk Junák (Herec), Miloš Černoušek (Herec), Simona Peková (Herec), Miroslav Výlet (Herec), Mariana Chmelařová (Herec), Jaroslav Bednář (Herec), Pavel Zatloukal (Herec), Jana Matulová-Šteindlerová (Herec), Eva Vidlařová (Herec), Hynek Chmelař (Herec), Jiří Jurka (Herec), Martin Čížek (Herec), Jiří Tauber (Herec)
1992/120/Československo/Komedie
Zajímavost k filmu
- Asistentem režie byl Bohdan Sláma, pozdější režisér Divokých včel (2001) či Venkovského učitele (2007). (Zdroj: Rozmarná léta českého filmu (ČT) díl 3 (1992)).
- Když Bohuš (Boleslav Polívka) odchází z obchodu drží jen jednu flašku slivovice, ale o chvilku později, když dojde k autu, má v rukou již dvě flašky.
- Roli Bohušova (Bolek Polívka) právního zástupce mohl ztvárnit také herec Marián Labuda. Ten však kvůli vytíženosti nabídku odmítl.
- Doktor Ulrich (Miroslav Donutil) prišiel oznámiť Bohušovi (Bolek Polívka), že je milionár, autom GAZ 24 Volga z roku 1974. Auto, ktoré šoféroval Košťál (Jozef Kroner), bolo BMW 318i Cabrio z roku 1991.
- Patrový autobus, kterým jede Bohuš (Bolek Polívka) se svou družinou na smuteční hostinu, je značky MAN, model Caetano Porto Star, typ 22.360 HOCLN. Vůz patřil tehdejšímu podniku ČSAD Brno-město, který byl počátkem devadesátých let jedním z prvních provozovatelů poschoďových autokarů v Československu. U této společnosti sloužily celkem čtyři vozy tohoto typu zakoupené v letech 1992-1993. Vůz ve filmu s poznávací značkou BSB 45-88 byl v roce 2004 odprodán a jeho další osud je neznámý.
- Scéna s Karlem Gottem byla natočena na základě Bolkovy osobní zkušenosti, kdy šel s rodinou po ulici a potkal neznámého, opilého člověka, který na něj volal: "Poli, toto všecko je moje! Já si ťa najdu třeba v Paříži! Taxálem dojedu." Díky této události vznikl i samotný nápad natočit film o člověku, který se stane milionářem.
- Po prvom premietaní neprišla režisérka Věra Chytiliová na tlačovú konferenciu. Kritici tvrdili, že vraj odhalila totálnu neschopnosť a mala by zanechať ďalšiu tvorbu.
- Jozef Kroner (Košťál), ktorý robil Bolekovi Polívkovi (Bohuš) šoféra, bol v skutočnosti zlý vodič. Počas natáčania nevedel preradiť ani rýchlosť a namiesto spiatočky tam zaradil jednotku.
- Jako první se natáčela scéna s kolotoči, která je ve filmu jako jedna z posledních.
- Za účinkování Šárky Vojtkové může v podstatě jeden brněnský fotograf, Jeff Kratochvíl. Od 15 let mu dělala modelku, fotili reklamní kampaně, třeba na Starobrno, TopTopic nebo automaty Stardust. Doporučil ji na konkurs k filmu, protože byl dvorním fotografem Bolka Polívky a jeho tehdejší manželky Chantal Poullain.
- Konkurs na roli Irenky probíhal celé jedno odpoledne v hotelu Slovan a sešlo se zde asi 40 děvčat.
- Šárka Vojtková strávila na natáčení asi jeden měsíc. Často ale na placu byla, i když netočila.
- Ve scéně, kdy Bohušovi (Bolek Polívka) pracovníci instalují satelit, v televizi běží seriál Columbo (od r. 1971).
- Na scénáři spolupracoval spolu s Věrou Chytilovou i Bolek Polívka.
- Ve filmu nesmiřitelné rivalky Šárka Vojtková a Dagmar Veškrnová spolu ve skutečnosti velmi dobře vycházely a trávily společně čas i mimo natáčení.
- Klavíristu v restauraci si zahrál Igor Rusinko, dirigent hojně obsazovaný v brněnských divadlech.
- Z nočního podniku, kde se Bohuš (Bolek Polívka) a pan Košťál (Jozef Kroner) bavili, byl 20 let po uvedení snímku skautský dům.
- Scéna, ve které si jde Bohuš prohlédnout zděděnou cihelnu, se natáčela v Dolních Kounicích, kde můžeme v současné době tuto bývalou cihelnu nalézt.
- Šárka Vojtková dostala za svou roli Irenky 50 000 Kčs, což byl na svou dobu a vedlejší roli vysoký honorář.
- Šárka Vojtková, pro kterou byla postava Irenky jedinou filmovou rolí v její kariéře, se po natočení snímku kvůli popularitě odstěhovala do italské Modeny.
- Když Bohuš (Boleslav Polívka) odchází z obchodu drží jen jednu flašku slivovice, ale o chvilku později, když dojde k autu, má v rukou již dvě flašky.
- Roli Bohušova (Bolek Polívka) právního zástupce mohl ztvárnit také herec Marián Labuda. Ten však kvůli vytíženosti nabídku odmítl.
- Doktor Ulrich (Miroslav Donutil) prišiel oznámiť Bohušovi (Bolek Polívka), že je milionár, autom GAZ 24 Volga z roku 1974. Auto, ktoré šoféroval Košťál (Jozef Kroner), bolo BMW 318i Cabrio z roku 1991.
- Patrový autobus, kterým jede Bohuš (Bolek Polívka) se svou družinou na smuteční hostinu, je značky MAN, model Caetano Porto Star, typ 22.360 HOCLN. Vůz patřil tehdejšímu podniku ČSAD Brno-město, který byl počátkem devadesátých let jedním z prvních provozovatelů poschoďových autokarů v Československu. U této společnosti sloužily celkem čtyři vozy tohoto typu zakoupené v letech 1992-1993. Vůz ve filmu s poznávací značkou BSB 45-88 byl v roce 2004 odprodán a jeho další osud je neznámý.
- Scéna s Karlem Gottem byla natočena na základě Bolkovy osobní zkušenosti, kdy šel s rodinou po ulici a potkal neznámého, opilého člověka, který na něj volal: "Poli, toto všecko je moje! Já si ťa najdu třeba v Paříži! Taxálem dojedu." Díky této události vznikl i samotný nápad natočit film o člověku, který se stane milionářem.
- Po prvom premietaní neprišla režisérka Věra Chytiliová na tlačovú konferenciu. Kritici tvrdili, že vraj odhalila totálnu neschopnosť a mala by zanechať ďalšiu tvorbu.
- Jozef Kroner (Košťál), ktorý robil Bolekovi Polívkovi (Bohuš) šoféra, bol v skutočnosti zlý vodič. Počas natáčania nevedel preradiť ani rýchlosť a namiesto spiatočky tam zaradil jednotku.
- Jako první se natáčela scéna s kolotoči, která je ve filmu jako jedna z posledních.
- Za účinkování Šárky Vojtkové může v podstatě jeden brněnský fotograf, Jeff Kratochvíl. Od 15 let mu dělala modelku, fotili reklamní kampaně, třeba na Starobrno, TopTopic nebo automaty Stardust. Doporučil ji na konkurs k filmu, protože byl dvorním fotografem Bolka Polívky a jeho tehdejší manželky Chantal Poullain.
- Konkurs na roli Irenky probíhal celé jedno odpoledne v hotelu Slovan a sešlo se zde asi 40 děvčat.
- Šárka Vojtková strávila na natáčení asi jeden měsíc. Často ale na placu byla, i když netočila.
- Ve scéně, kdy Bohušovi (Bolek Polívka) pracovníci instalují satelit, v televizi běží seriál Columbo (od r. 1971).
- Na scénáři spolupracoval spolu s Věrou Chytilovou i Bolek Polívka.
- Ve filmu nesmiřitelné rivalky Šárka Vojtková a Dagmar Veškrnová spolu ve skutečnosti velmi dobře vycházely a trávily společně čas i mimo natáčení.
- Klavíristu v restauraci si zahrál Igor Rusinko, dirigent hojně obsazovaný v brněnských divadlech.
- Z nočního podniku, kde se Bohuš (Bolek Polívka) a pan Košťál (Jozef Kroner) bavili, byl 20 let po uvedení snímku skautský dům.
- Scéna, ve které si jde Bohuš prohlédnout zděděnou cihelnu, se natáčela v Dolních Kounicích, kde můžeme v současné době tuto bývalou cihelnu nalézt.
- Šárka Vojtková dostala za svou roli Irenky 50 000 Kčs, což byl na svou dobu a vedlejší roli vysoký honorář.
- Šárka Vojtková, pro kterou byla postava Irenky jedinou filmovou rolí v její kariéře, se po natočení snímku kvůli popularitě odstěhovala do italské Modeny.
Odkazy
Hrají:
Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Anna Pantůčková, Jozef Kroner, Dagmar Havlová, Šárka Vojtková, Pavel Zatloukal, Břetislav Rychlík, Pavel Brichta, Ján Sedal, Arnošt Goldflam, Martin Dohnal, Jiří Pecha, Leoš Suchařípa, Cyril Drozda, Miroslav Výlet, Jaromír Dulava, Alena Ambrová, Simona Peková, Antonín Daněk, Jaroslav Bednář, Ivana Chýlková, Hynek Chmelař, Jana Matulová-Šteindlerová, Mariana Chmelařová, Karel Gott, Eva Vidlařová, Jakub Přikryl, Jiří Jurka, Martin Čížek, Jiří Tauber, Zdeněk Junák, Jiří Žák