Černý Petr / Černý Petr (1963/86/Československo/Komedie, Drama) 83% -Originál DVD-
05.08.2023 07:40
Premiéra ČSSR: 17.4.1964
Premiéra ČR: 14.9.2017 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.9.2005 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
JEDNOU VĚTOU
„Filmová komedie nejenom o mladých lidech."
OBSAH
Miloš Forman byl u filmu a televize „mužem desíti řemesel“, než dostal možnost natočit svůj první polodokumentární film Konkurs složený ze dvou částí – stejnojmenného Konkursu o výběru nové zpěvačky divadla Semafor a Kdyby ty muziky nebyly o Kmochově kolínské dechovce. S Kolínem zůstal Forman spjat i ve svém následujícím hraném debutu Černý Petr. Nejen, že se příběh odehrává v onom svérázně krásném polabském městě, ale jednu z hlavních rolí v něm vytvořil neherec, kapelník Kmochovy muziky Jan Vostrčil. Film byl natočen v roce 1963 podle nepublikované povídky Jaroslava Papouška o prvních dnech učedníka v samoobsluze. Neobvyklá autentičnost příběhu je dána i obsazením hlavních rolí – šlo většinou o neherce (vedle Jana Vostrčila to byl především Ladislav Jakim v titulní roli, zpěvák Pavel Sedláček a Pavla Martínková). Nezapomenutelný je však i Vladimír Pucholt v roli zednického učně, jehož nenapodobitelné „ahój“ mezi mládeží tehdy takřka zlidovělo. Do té doby nezvyklá pravdivost právem přitahovala pozornost domácího i zahraničního publika a svému tvůrci přinesla řadu uznání a poct. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nádherně politicky nekorektní doba, kdy se dívkám pracujícím v samoobsluze říkalo prodavačky a chlapcům kriplové. Ta léta, kdy jsme střídavě připomínali mládě skotu a orgán sluchu, byla jako geologie. Vzájemně působil tlak (rodičů, okolí) a čas (který jsme měli před sebou).. V principu neškodná generační třenice, za kterou jsem slyšel cvrlikat Papouška.. (Gilmour93) 4*
-Smím prosit? -Dyť nehrajou. Nestárnoucí portrét mladého člověka na rozcestí i výpověď o zacykleném světě mezigeneračního neporozumění. První Formanova spolupráce s Papouškem (a třetí s Passerem) přináší řadu nádherně nenucených poloimprovizovaných dialogů (resp. monologů otce, vzorového patriarchy ze staré školy). Mohli bychom filmu vyčítat nevyrovnaný rytmus (o jehož kontrolu se třeba v Láskách staral Menšík), jenže agonie trapnosti a rozpačitého ticha, která nemá konce, zapadá do snahy ukázat mládež bez idealizování, takovou, jaká skutečně byla (a nejspíš stále je) - váhavá, nesamostatná, bez ambicí. Mladí hrdinové nemají vzory, které by následovali a sami se k činnosti motivovat nedokážou a vlastně ani nemají prostor k tomu, aby se rozhodli nezávisle. Petr nechce či nedokáže být ani fízlem bdícím nad zákazníky, ani tvrdě makajícím dělníkem. Zajímá ho jen Aša, kterou ale zase moc nezajímá Petr (pokud zrovna nepotřebuje nakládané okurky ze samoobsluhy). Svou dramaturgickou rozvolněností (několik volně provázaných epizod bez výraznějšího vývoje zápletky nebo hrdiny) zachází film podobně daleko jako některé experimenty francouzské nové vlny (např. U konce s dechem). Výsledný efekt je ovšem diametrálně odlišný - přiblížení se skutečnosti, nikoliv její rozbití. Zakončení nikam nevedoucího cyklu Petrových drobných trapasů a otcových velkých moralizujících výstupů mrtvolkou (přerušenou jedním příznačně apatickým pohledem) pak podobně jako „zatuhnutí“ postav v Intimním osvětlení vydává za tisíc slov. 90% (Matty) 5*
Je úžasné, jak efektivní mladý, napůl debutující, Miloš Forman byl, s takovým málem udělat tak celistvý a dospělý film. Začátek stále ještě dosti ponurých 60. let, v nichž doznívá bezčasí předešlé dekády a generace otců (otec Petrův - vedoucí samoobsluhy - zednický mistr) vnitřně zdevastovaná válkou a padesátými léty, která v ryze patriarchálním rozpoložení společnosti (fascinující promluvy Jana Vostrčila o funkci žen ve společnosti a obchodě) vytváří svou chladnou a neempatickou dominancí značnou generační propast, zpoza níž vše odcizeně sleduje generace nová, generace, jež se nudí a chce se především bavit. Forman si všímá především jazykové roviny (fráze zaplevelující jazyk) a malosti a provinčnosti českého člověka, stejně jako pocitu jiného plynutí času tehdejších mladých. Jeho film stojí někde na pomezí dokumentárního a hraného, klíčové je rozvíjení poetiky trapnosti a reflektování společenských rolí... Skvělí jsou formanovští naturščici (jimž vévodí Jan Vostrčil coby nejvýraznější hrající neherec) a těch několik již legendárních scén (zvláště ,,Ahooooj! ... Hoj..."). Takhle se kdysi iniciovala Česká nová vlna... (Radek99) 4*
VELKÁ RECENZE
Po prvotině Konkurs připravil režisér Miloš Forman s tehdejšími spolupracovníky Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem mezigenerační komedii Černý Petr. Již v době svého uvedení zaujala autentickou atmosférou všedních dní obyčejných lidí na maloměstě bezprostředností nestylizovanými dialogy zdánlivou improvizací a přirozenou hrou neherců (zejména Ladislava Jakima a Jana Vostrčila). Přitom byla natočena podle daného scénáře. Mladičký učeň Petr má v samoobsluze hlídat případné zloděje což znesnadňuje jeho nesmělost. Zároveň se musí potýkat s nepochopením přísného staromilského otce a s jeho výchovnými proslovy s láskou ke studentce Pavle a s výpady přihlouplého zednického učně Čendy. Film i dnes zaujme jako humorná a ironická psychologická a sociologická studie o nepochopení a rozporech rodičů a dětí respektive dospělých a dospívající mládeže jež je stále platná. Snímek (natočený od července do poloviny září 1963) byl po svém uvedení roku 1964 vřele přijat diváky i kritikou a mimo domácího uznání získal též ceny na světových festivalech. Podruhé byl do distribuce nasazen v říjnu 1987. V roce 2017 jej Národní filmový archiv v pražském studiu Cinepost Barrandov za finanční podpory Středočeského kraje a města Kolín digitálně restauroval a v září téhož roku vrátil do kinodistribuce. Nové premiéry se uskutečnily 13. září 2017 v pražském kině Lucerna a následující den v Kině 99 v Kolíně. Současně byl 4. září 2017 představen na 74. MFF Benátky 2017 v sekci Venice Classics. Obraz byl digitalizován z originálního negativu a zvuk z duplikačního pozitivu (z něhož byly doplněny i chybějící části z obrazového negativu). Pro představení digitalizovaného díla je možné získat i anglické podtitulky a uspořádat krátkou přednášku/prezentaci digitálního restaurování filmu s ukázkami.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Do samoobsluhy potravin v Kolíně pouští ráno před otevřením vedoucí prodavačky. Oznámí jim, že přijde nový učeň, před nímž se mají vyjadřovat slušně. Pak dá šestnáctiletému nesmělému a tichému Petrovi po krátkém školení úkol. Má nenápadně hlídat zákazníky, kteří by mohli krást. Petr na to svědomitě dohlíží; jeho pozornost upoutá podezřele se chovající zákazník. Má dojem, že seriózně vypadající pán, který najednou rychle opustil prodejnu, něco ukradl. Své podezření oznámí pokladní, ta jej pošle za pánem na ulici. Mladík neví, jak má muže oslovit, proto jej až příliš nápadně sleduje po celém městě až k jeho domu. Doma se Petra vyptává rozčílený otec, co celý den dělal. Vyčte mu špatný postup s domnělým zlodějem a dá mu dlouhé „kázání“, ve kterém mu kromě jiného zdůrazní, že se už musí chovat jako dospělý. Matka se syna snaží hájit poukazem na jeho mládí. V sobotu otec diriguje dechovou kapelu. Petr se v hotelové restauraci sejde s kamarádem zvaným Sako. Povídají si o studentce Pavle, kterou má Petr rád. Ta však právě chodí se spolužákem Frantou. Oba mladíci skončí na plovárně, kde se s Pavlou setkají. Všichni tři na lodičce pozorují, jak se zedničtí učni Čenda a Zdeněk na jiné loďce snaží upoutat pozornost Pavliných spolužaček. Když pak Petr a Pavla leží na dece, přijdou k nim Čenda se Zdeňkem. Snaží se vyvolat konflikt, ale nakonec musí oba s ostudou odejít, protože Zdeňkovi praskne guma u trenýrek. Petr jde s Pavlou večer na taneční zábavu na zimním stadionu. Je tu i Zdeněk s Čendou, který se přiopilý marně snaží navázat známost s osamocenou růžolící dívkou. Požádá proto Petra o půjčení dvacetikoruny a nechtě mu rozlije limonády. Pavla se potká s Frantou, se kterým se už rozešla. Jde s Petrem tancovat, ten však twist moc neumí. Čenda vidí růžolící dívku s jiným chlapcem. Zklamán zajde ke stolu, kde sedí jeho zednický mistr, a usne tam. V noci po návratu se matka vyptává Petra, jak bylo na zábavě. Otec chce, aby si přečetl příručku Co má každý mladý chlapec vědět o svém těle, ale syn ho odbude, že už ji četl. Před školou Pavla chce, aby kamarádka zavolala na Frantu. Petr na dvoukoláku veze obrazy, které samoobsluha dostala z ředitelství. Jednu z výloh na náměstí upravuje Sako, Petr mu vypráví o sobotní zábavě a přizná se, že má s Pavlou rande. Ve skladu samoobsluhy probíhá inventura. Petr vybalí obrazy, vedoucího samoobsluhy a inventurníka zaujme reprodukce obnažené Spící Venuše od Giorgioneho. Inventurník zalituje, že ženy nechodí nakupovat nahé. Vedoucí si ihned představí, jaký by díky tomu byl nábor učedníků, protože většinou dostanou jenom kriply. Petr se na něj nechápavě podívá. Obraz spadne a rozbije se. Petra s dvoukolákem zahlédl i otec. Doma ho opět počastuje poučovacím proslovem. Matka je pohoršena, že syn musí vozit takové sprosťárny. Sako hraje venku na kytaru s kamarády a zpívá. Petr čeká u řeky na Pavlu. Prohlíží si reprodukci Venuše a ukáže ji dívce. Chce, aby se sešli i zítra a mluví o tom, jak ho rodiče omezují, napomínají a hlídají. Otec jde Petra do obchodu zkontrolovat. Zase se zlobí, že syn jen v obchodě stojí, kouká a nic nedělá. Uspokojí ho zjištění, že vlastně hlídá. Petr mezi zákazníky opět zahlédne pána, kterého sledoval na ulici. Upozorní na něj vedoucího, ale ten muže dobře zná. Petr vidí zákaznici, která si nacpe několik sáčků s bonbóny do tašky. Neodhodlá se však proti ženě zakročit. Mladík se s příhodou svěří doma. Čeká jej další dlouhý otcův monolog se spoustou frází. Otci vadí, že se synovi v práci nelíbí a že neví, co bych chtěl v životě dělat. Najednou zaklepe Čenda se Zdeňkem. Rodiče zednického učně, který přišel vrátit dvacetikorunu, zatáhnou dovnitř. Ten je vyveden z míry. Matka mu nabídne buchty a otec vyzvídá, co dělá. Přinutí mladíka, aby ukázal synovi své upracované dlaně. Dá mu Čendu za vzor: z toho chuligán nebude. Před dveřmi postávající Zdeněk chce, aby kamarád už šel. Ten ho odbude, aby počkal, že je to právě „zajímavý“. Počastuje ho ještě oslovením „vole“. Otec je „vulgaritou“ konsternovaný, rozčílí se, ale jeho jistě silná slova již neslyšíme...
„Filmová komedie nejenom o mladých lidech."
OBSAH
Miloš Forman byl u filmu a televize „mužem desíti řemesel“, než dostal možnost natočit svůj první polodokumentární film Konkurs složený ze dvou částí – stejnojmenného Konkursu o výběru nové zpěvačky divadla Semafor a Kdyby ty muziky nebyly o Kmochově kolínské dechovce. S Kolínem zůstal Forman spjat i ve svém následujícím hraném debutu Černý Petr. Nejen, že se příběh odehrává v onom svérázně krásném polabském městě, ale jednu z hlavních rolí v něm vytvořil neherec, kapelník Kmochovy muziky Jan Vostrčil. Film byl natočen v roce 1963 podle nepublikované povídky Jaroslava Papouška o prvních dnech učedníka v samoobsluze. Neobvyklá autentičnost příběhu je dána i obsazením hlavních rolí – šlo většinou o neherce (vedle Jana Vostrčila to byl především Ladislav Jakim v titulní roli, zpěvák Pavel Sedláček a Pavla Martínková). Nezapomenutelný je však i Vladimír Pucholt v roli zednického učně, jehož nenapodobitelné „ahój“ mezi mládeží tehdy takřka zlidovělo. Do té doby nezvyklá pravdivost právem přitahovala pozornost domácího i zahraničního publika a svému tvůrci přinesla řadu uznání a poct. (Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nádherně politicky nekorektní doba, kdy se dívkám pracujícím v samoobsluze říkalo prodavačky a chlapcům kriplové. Ta léta, kdy jsme střídavě připomínali mládě skotu a orgán sluchu, byla jako geologie. Vzájemně působil tlak (rodičů, okolí) a čas (který jsme měli před sebou).. V principu neškodná generační třenice, za kterou jsem slyšel cvrlikat Papouška.. (Gilmour93) 4*
-Smím prosit? -Dyť nehrajou. Nestárnoucí portrét mladého člověka na rozcestí i výpověď o zacykleném světě mezigeneračního neporozumění. První Formanova spolupráce s Papouškem (a třetí s Passerem) přináší řadu nádherně nenucených poloimprovizovaných dialogů (resp. monologů otce, vzorového patriarchy ze staré školy). Mohli bychom filmu vyčítat nevyrovnaný rytmus (o jehož kontrolu se třeba v Láskách staral Menšík), jenže agonie trapnosti a rozpačitého ticha, která nemá konce, zapadá do snahy ukázat mládež bez idealizování, takovou, jaká skutečně byla (a nejspíš stále je) - váhavá, nesamostatná, bez ambicí. Mladí hrdinové nemají vzory, které by následovali a sami se k činnosti motivovat nedokážou a vlastně ani nemají prostor k tomu, aby se rozhodli nezávisle. Petr nechce či nedokáže být ani fízlem bdícím nad zákazníky, ani tvrdě makajícím dělníkem. Zajímá ho jen Aša, kterou ale zase moc nezajímá Petr (pokud zrovna nepotřebuje nakládané okurky ze samoobsluhy). Svou dramaturgickou rozvolněností (několik volně provázaných epizod bez výraznějšího vývoje zápletky nebo hrdiny) zachází film podobně daleko jako některé experimenty francouzské nové vlny (např. U konce s dechem). Výsledný efekt je ovšem diametrálně odlišný - přiblížení se skutečnosti, nikoliv její rozbití. Zakončení nikam nevedoucího cyklu Petrových drobných trapasů a otcových velkých moralizujících výstupů mrtvolkou (přerušenou jedním příznačně apatickým pohledem) pak podobně jako „zatuhnutí“ postav v Intimním osvětlení vydává za tisíc slov. 90% (Matty) 5*
Je úžasné, jak efektivní mladý, napůl debutující, Miloš Forman byl, s takovým málem udělat tak celistvý a dospělý film. Začátek stále ještě dosti ponurých 60. let, v nichž doznívá bezčasí předešlé dekády a generace otců (otec Petrův - vedoucí samoobsluhy - zednický mistr) vnitřně zdevastovaná válkou a padesátými léty, která v ryze patriarchálním rozpoložení společnosti (fascinující promluvy Jana Vostrčila o funkci žen ve společnosti a obchodě) vytváří svou chladnou a neempatickou dominancí značnou generační propast, zpoza níž vše odcizeně sleduje generace nová, generace, jež se nudí a chce se především bavit. Forman si všímá především jazykové roviny (fráze zaplevelující jazyk) a malosti a provinčnosti českého člověka, stejně jako pocitu jiného plynutí času tehdejších mladých. Jeho film stojí někde na pomezí dokumentárního a hraného, klíčové je rozvíjení poetiky trapnosti a reflektování společenských rolí... Skvělí jsou formanovští naturščici (jimž vévodí Jan Vostrčil coby nejvýraznější hrající neherec) a těch několik již legendárních scén (zvláště ,,Ahooooj! ... Hoj..."). Takhle se kdysi iniciovala Česká nová vlna... (Radek99) 4*
VELKÁ RECENZE
Po prvotině Konkurs připravil režisér Miloš Forman s tehdejšími spolupracovníky Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem mezigenerační komedii Černý Petr. Již v době svého uvedení zaujala autentickou atmosférou všedních dní obyčejných lidí na maloměstě bezprostředností nestylizovanými dialogy zdánlivou improvizací a přirozenou hrou neherců (zejména Ladislava Jakima a Jana Vostrčila). Přitom byla natočena podle daného scénáře. Mladičký učeň Petr má v samoobsluze hlídat případné zloděje což znesnadňuje jeho nesmělost. Zároveň se musí potýkat s nepochopením přísného staromilského otce a s jeho výchovnými proslovy s láskou ke studentce Pavle a s výpady přihlouplého zednického učně Čendy. Film i dnes zaujme jako humorná a ironická psychologická a sociologická studie o nepochopení a rozporech rodičů a dětí respektive dospělých a dospívající mládeže jež je stále platná. Snímek (natočený od července do poloviny září 1963) byl po svém uvedení roku 1964 vřele přijat diváky i kritikou a mimo domácího uznání získal též ceny na světových festivalech. Podruhé byl do distribuce nasazen v říjnu 1987. V roce 2017 jej Národní filmový archiv v pražském studiu Cinepost Barrandov za finanční podpory Středočeského kraje a města Kolín digitálně restauroval a v září téhož roku vrátil do kinodistribuce. Nové premiéry se uskutečnily 13. září 2017 v pražském kině Lucerna a následující den v Kině 99 v Kolíně. Současně byl 4. září 2017 představen na 74. MFF Benátky 2017 v sekci Venice Classics. Obraz byl digitalizován z originálního negativu a zvuk z duplikačního pozitivu (z něhož byly doplněny i chybějící části z obrazového negativu). Pro představení digitalizovaného díla je možné získat i anglické podtitulky a uspořádat krátkou přednášku/prezentaci digitálního restaurování filmu s ukázkami.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Do samoobsluhy potravin v Kolíně pouští ráno před otevřením vedoucí prodavačky. Oznámí jim, že přijde nový učeň, před nímž se mají vyjadřovat slušně. Pak dá šestnáctiletému nesmělému a tichému Petrovi po krátkém školení úkol. Má nenápadně hlídat zákazníky, kteří by mohli krást. Petr na to svědomitě dohlíží; jeho pozornost upoutá podezřele se chovající zákazník. Má dojem, že seriózně vypadající pán, který najednou rychle opustil prodejnu, něco ukradl. Své podezření oznámí pokladní, ta jej pošle za pánem na ulici. Mladík neví, jak má muže oslovit, proto jej až příliš nápadně sleduje po celém městě až k jeho domu. Doma se Petra vyptává rozčílený otec, co celý den dělal. Vyčte mu špatný postup s domnělým zlodějem a dá mu dlouhé „kázání“, ve kterém mu kromě jiného zdůrazní, že se už musí chovat jako dospělý. Matka se syna snaží hájit poukazem na jeho mládí. V sobotu otec diriguje dechovou kapelu. Petr se v hotelové restauraci sejde s kamarádem zvaným Sako. Povídají si o studentce Pavle, kterou má Petr rád. Ta však právě chodí se spolužákem Frantou. Oba mladíci skončí na plovárně, kde se s Pavlou setkají. Všichni tři na lodičce pozorují, jak se zedničtí učni Čenda a Zdeněk na jiné loďce snaží upoutat pozornost Pavliných spolužaček. Když pak Petr a Pavla leží na dece, přijdou k nim Čenda se Zdeňkem. Snaží se vyvolat konflikt, ale nakonec musí oba s ostudou odejít, protože Zdeňkovi praskne guma u trenýrek. Petr jde s Pavlou večer na taneční zábavu na zimním stadionu. Je tu i Zdeněk s Čendou, který se přiopilý marně snaží navázat známost s osamocenou růžolící dívkou. Požádá proto Petra o půjčení dvacetikoruny a nechtě mu rozlije limonády. Pavla se potká s Frantou, se kterým se už rozešla. Jde s Petrem tancovat, ten však twist moc neumí. Čenda vidí růžolící dívku s jiným chlapcem. Zklamán zajde ke stolu, kde sedí jeho zednický mistr, a usne tam. V noci po návratu se matka vyptává Petra, jak bylo na zábavě. Otec chce, aby si přečetl příručku Co má každý mladý chlapec vědět o svém těle, ale syn ho odbude, že už ji četl. Před školou Pavla chce, aby kamarádka zavolala na Frantu. Petr na dvoukoláku veze obrazy, které samoobsluha dostala z ředitelství. Jednu z výloh na náměstí upravuje Sako, Petr mu vypráví o sobotní zábavě a přizná se, že má s Pavlou rande. Ve skladu samoobsluhy probíhá inventura. Petr vybalí obrazy, vedoucího samoobsluhy a inventurníka zaujme reprodukce obnažené Spící Venuše od Giorgioneho. Inventurník zalituje, že ženy nechodí nakupovat nahé. Vedoucí si ihned představí, jaký by díky tomu byl nábor učedníků, protože většinou dostanou jenom kriply. Petr se na něj nechápavě podívá. Obraz spadne a rozbije se. Petra s dvoukolákem zahlédl i otec. Doma ho opět počastuje poučovacím proslovem. Matka je pohoršena, že syn musí vozit takové sprosťárny. Sako hraje venku na kytaru s kamarády a zpívá. Petr čeká u řeky na Pavlu. Prohlíží si reprodukci Venuše a ukáže ji dívce. Chce, aby se sešli i zítra a mluví o tom, jak ho rodiče omezují, napomínají a hlídají. Otec jde Petra do obchodu zkontrolovat. Zase se zlobí, že syn jen v obchodě stojí, kouká a nic nedělá. Uspokojí ho zjištění, že vlastně hlídá. Petr mezi zákazníky opět zahlédne pána, kterého sledoval na ulici. Upozorní na něj vedoucího, ale ten muže dobře zná. Petr vidí zákaznici, která si nacpe několik sáčků s bonbóny do tašky. Neodhodlá se však proti ženě zakročit. Mladík se s příhodou svěří doma. Čeká jej další dlouhý otcův monolog se spoustou frází. Otci vadí, že se synovi v práci nelíbí a že neví, co bych chtěl v životě dělat. Najednou zaklepe Čenda se Zdeňkem. Rodiče zednického učně, který přišel vrátit dvacetikorunu, zatáhnou dovnitř. Ten je vyveden z míry. Matka mu nabídne buchty a otec vyzvídá, co dělá. Přinutí mladíka, aby ukázal synovi své upracované dlaně. Dá mu Čendu za vzor: z toho chuligán nebude. Před dveřmi postávající Zdeněk chce, aby kamarád už šel. Ten ho odbude, aby počkal, že je to právě „zajímavý“. Počastuje ho ještě oslovením „vole“. Otec je „vulgaritou“ konsternovaný, rozčílí se, ale jeho jistě silná slova již neslyšíme...
Postavy a obsazení
• Ladislav Jakim - Petr
• Pavla Martínková - Pavla (původně se měla jmenovat Aša)
• Jan Vostrčil - Petrův otec
• Božena Matušková - Petrova matka
• Pavel Sedláček - Sako
• Vladimír Pucholt - Čenda
• Zdeněk Kulhánek - Kudrnáček
• František Kosina - vedoucí samoobsluhy
• Josef Koza - zednický mistr
• Antonín Pokorný - "zloděj"
• Jaroslav Kladrubský - skladník
• Františka Skálová - zákaznice
• Jaroslav Bendl - Franta Mára
• Ladislav Jakim - Petr
• Pavla Martínková - Pavla (původně se měla jmenovat Aša)
• Jan Vostrčil - Petrův otec
• Božena Matušková - Petrova matka
• Pavel Sedláček - Sako
• Vladimír Pucholt - Čenda
• Zdeněk Kulhánek - Kudrnáček
• František Kosina - vedoucí samoobsluhy
• Josef Koza - zednický mistr
• Antonín Pokorný - "zloděj"
• Jaroslav Kladrubský - skladník
• Františka Skálová - zákaznice
• Jaroslav Bendl - Franta Mára
Premiéra ČSSR: 17.4.1964
Premiéra ČR: 14.9.2017 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.9.2005 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Miloš Forman (Režie), Rudolf Hájek (Produkce/Vedoucí výroby), Jiří Šlitr (Hudba), Jan Němeček (Kamera), Miroslav Hájek (Střih), Karel Černý (Scénografie), Barbora Adolfová (Kostýmy), Adolf Böhm (Zvuk), František Novotný (Masky), Jaroslav Papoušek (Scénář), Miloš Forman (Scénář), Ladislav Jakim (Herec), Pavla Novotná (Herec), Jan Vostrčil (Herec), Vladimír Pucholt (Herec), Pavel Sedláček (Herec), Zdeněk Kulhánek (Herec), František Kosina (Herec), Josef Koza (Herec), Božena Matušková (Herec), Antonín Pokorný (Herec), Jaroslav Kladrubský (Herec), Františka Skálová (Herec), Jaroslava Rážová (Herec), Majka Gillarová (Herec), Hannah Kodicek (Herec), Jaroslav Bendl (Herec), František Pražák (Herec), Dana Urbánková (Herec), Josef Abrhám (Herec)
1963/86/Československo/Komedie, Drama
Zajímavost k filmu
- Podle vlastních slov měl hrát hlavní roli Martin Vačkář, pro kterou si ho vybral přímo Miloš Forman. V té době už měl za sebou zkušenosti z několika dětských filmů, ale zároveň bytostně nesnášel dlouhé hodiny čekání „na place“, a tak natáčení odmítl.
- Film se stal celosvětově úspěšným, promítal se po většině Evropy (Švýcarsko, Itálie, Francie, Dánsko, Maďarsko, Velká Británie, Finsko, Švédsko, Portugalsko), v Severní Americe (USA), v Austrálii a v Jižní Americe (Brazílie – Sao Paulo – 2. května 2014).
- Ve scénáři byla původně i pasáž, v níž se hlavní hrdina Petr (Ladislav Jakim) účastní prvomájového průvodu a provolává slávu prezidentu Edvardu Benešovi. Ve filmu se tato scéna už neobjevila.
- Na přání producenta se v Římě dotáčely choulostivější scény než jen šmírování dívek na plovárně. Tyto scény český divák neměl možnost spatřit.
- Film vyhrál první cenu na festivalu v Locarnu, kde porazil i největší režijní osobnosti své doby, jakými byl iniciátor francouzské nové vlny Jean-Luc Godard s filmem Pohrdání (1963) či Ital Michelangelo Antonioni se snímkem Červená pustina (1964).
- Film měl velmi omezený rozpočet, a údajně proto Miloš Forman obsadil do hlavních rolí neherce. Tím ovšem definoval poetiku své rané, ale i pozdější tvorby, kdy často sázel na neokoukané a více méně neznámé herce. Jedinou výjimkou byl Vladimír Pucholt (Čenda), který v té době studoval 4. ročník pražské divadelní akademie.
- Natáčelo se v Kolíně.
- Natáčení i s dokumentem Kdyby ty muziky nebyly (1963) trvalo 7 týdnů.
- Tvůrci nechali herce, ať mluví vlastními slovy, jen jim vždy řekli o čem to má být.
- Prvé verejné predvádzanie filmu sa organizovalo v miniatúrnej projekcii filmového klubu preplnené množstvom ľudí z Barrandova. Miloš Forman po začiatku filmu radšej vybehol na chodbu, kde sa nervózne prechádzal počas celej doby premietania. Ako sám neskôr povedal: "Bolo to najdlhších deväťdesiat minút v mojom živote".
- Režisér Miloš Forman pracoval s rozpočtom 2 milióny korún a musel si s ním vystačiť pre oba snímky, Černý Petr aj krátku poviedku Kdyby ty muziky nebyly (1963).
- Božena Matušková (Petrova matka) súhlasila s prenájom domu na filmovanie najmä kvôli peniazom, aké jej v tej dobe padli vhod.
- Film získal v roku 1964 čestné uznanie od ČSF a SČDFU, cenu Československej filmovej kritiky za rok 1963. Ďalej na XXV. MFF Benátkach cenu časopisu Cinema 60 a cenu Federácie talianskych filmových klubov. V roku 1965 na XI. dňoch krátkeho filmu Oberhausen v Nemecku získal cenu Mladej filmovej kritiky za debut a cenu za Najlepší zahraničný film. Hlavnú cenu získal režisér Miloš Forman aj na Umeleckej súťaži k 20. výročiu oslobodenia Československa. V roku 1966 film získal zvláštne uznanie na III. MFF v Lisabone a cenu za najlepší zahraničný film roku 1965 v ankete Zväzu filmovej a televíznej tlače vo Veľkej Británii. V roku 1969 nakoniec dostal ešte Cenu československej federácie filmových klubov "Granátové jablko".
- Režisér Miloš Forman, scenáristi Jaroslav Papoušek a Ivan Passer sa počas natáčania oslovovali "Ty býku". Hlavným protagonistom Ladislavovi Jakimovi (Petr) a Pavle Martínkovej-Novotnej (Pavla) sa to tak zapáčilo, že sa rozhodli oslovenie použiť v spoločnom dialógu.
- Postava Pavly Martínkovej-Novotnej sa pôvodne volala Aša, neskôr so zmenou scenára sa premenovala na Pavlu.
- Jana Vostrčila (Petrov otec) objavil Ivan Passer, ktorý šiel hľadať kapelmajstra pre film Kdyby ty muziky nebyly (1963), lenže si nejako poplietol skúšobne a videl inú kapelu. Kapelník sa mu tak zapáčil, že Formanovi povedal: „To nie je človek, ale sopka človečenstva."
- Najzložitejšiu scénu natáčali až na koniec. Potrebovali natočiť dlhú sekvenciu na tancovačke, ale nemali dosť peňazí na zaplatenie komparzu. Tak sa rozhodli najať v Kolíne na sobotu večer zimný štadión a kapelu, napísať na dvere "Vstup voľný" a natočiť to s ľuďmi, ktorí prídu. Za štyri hodiny museli natočiť sedem minút čistého času, pretože zopakovať sa nedalo.
- Film by nikdy nepovolili, keby sa o neho nakoniec nezasadil Vojtěch Jasný, mladý, vplyvný režisér, ktorý vyštudoval filmárčinu v Moskve a práve začínal so svojimi vlastnými filmami.
- Počas najťažších natáčacích dní sa Ivan Passer vytratil na tri dni a režisér Miloš Forman nikdy nezistil, kam zmizol.
- Pôvodne mal Petra (Ladislav Jakim) stvárniť Vladimír Pucholt, ale režisérovi Formanovi sa zdal byť na úlohu už príliš starý, a tak mu dal rolu murára Čendyho.
- Film se stal celosvětově úspěšným, promítal se po většině Evropy (Švýcarsko, Itálie, Francie, Dánsko, Maďarsko, Velká Británie, Finsko, Švédsko, Portugalsko), v Severní Americe (USA), v Austrálii a v Jižní Americe (Brazílie – Sao Paulo – 2. května 2014).
- Ve scénáři byla původně i pasáž, v níž se hlavní hrdina Petr (Ladislav Jakim) účastní prvomájového průvodu a provolává slávu prezidentu Edvardu Benešovi. Ve filmu se tato scéna už neobjevila.
- Na přání producenta se v Římě dotáčely choulostivější scény než jen šmírování dívek na plovárně. Tyto scény český divák neměl možnost spatřit.
- Film vyhrál první cenu na festivalu v Locarnu, kde porazil i největší režijní osobnosti své doby, jakými byl iniciátor francouzské nové vlny Jean-Luc Godard s filmem Pohrdání (1963) či Ital Michelangelo Antonioni se snímkem Červená pustina (1964).
- Film měl velmi omezený rozpočet, a údajně proto Miloš Forman obsadil do hlavních rolí neherce. Tím ovšem definoval poetiku své rané, ale i pozdější tvorby, kdy často sázel na neokoukané a více méně neznámé herce. Jedinou výjimkou byl Vladimír Pucholt (Čenda), který v té době studoval 4. ročník pražské divadelní akademie.
- Natáčelo se v Kolíně.
- Natáčení i s dokumentem Kdyby ty muziky nebyly (1963) trvalo 7 týdnů.
- Tvůrci nechali herce, ať mluví vlastními slovy, jen jim vždy řekli o čem to má být.
- Prvé verejné predvádzanie filmu sa organizovalo v miniatúrnej projekcii filmového klubu preplnené množstvom ľudí z Barrandova. Miloš Forman po začiatku filmu radšej vybehol na chodbu, kde sa nervózne prechádzal počas celej doby premietania. Ako sám neskôr povedal: "Bolo to najdlhších deväťdesiat minút v mojom živote".
- Režisér Miloš Forman pracoval s rozpočtom 2 milióny korún a musel si s ním vystačiť pre oba snímky, Černý Petr aj krátku poviedku Kdyby ty muziky nebyly (1963).
- Božena Matušková (Petrova matka) súhlasila s prenájom domu na filmovanie najmä kvôli peniazom, aké jej v tej dobe padli vhod.
- Film získal v roku 1964 čestné uznanie od ČSF a SČDFU, cenu Československej filmovej kritiky za rok 1963. Ďalej na XXV. MFF Benátkach cenu časopisu Cinema 60 a cenu Federácie talianskych filmových klubov. V roku 1965 na XI. dňoch krátkeho filmu Oberhausen v Nemecku získal cenu Mladej filmovej kritiky za debut a cenu za Najlepší zahraničný film. Hlavnú cenu získal režisér Miloš Forman aj na Umeleckej súťaži k 20. výročiu oslobodenia Československa. V roku 1966 film získal zvláštne uznanie na III. MFF v Lisabone a cenu za najlepší zahraničný film roku 1965 v ankete Zväzu filmovej a televíznej tlače vo Veľkej Británii. V roku 1969 nakoniec dostal ešte Cenu československej federácie filmových klubov "Granátové jablko".
- Režisér Miloš Forman, scenáristi Jaroslav Papoušek a Ivan Passer sa počas natáčania oslovovali "Ty býku". Hlavným protagonistom Ladislavovi Jakimovi (Petr) a Pavle Martínkovej-Novotnej (Pavla) sa to tak zapáčilo, že sa rozhodli oslovenie použiť v spoločnom dialógu.
- Postava Pavly Martínkovej-Novotnej sa pôvodne volala Aša, neskôr so zmenou scenára sa premenovala na Pavlu.
- Jana Vostrčila (Petrov otec) objavil Ivan Passer, ktorý šiel hľadať kapelmajstra pre film Kdyby ty muziky nebyly (1963), lenže si nejako poplietol skúšobne a videl inú kapelu. Kapelník sa mu tak zapáčil, že Formanovi povedal: „To nie je človek, ale sopka človečenstva."
- Najzložitejšiu scénu natáčali až na koniec. Potrebovali natočiť dlhú sekvenciu na tancovačke, ale nemali dosť peňazí na zaplatenie komparzu. Tak sa rozhodli najať v Kolíne na sobotu večer zimný štadión a kapelu, napísať na dvere "Vstup voľný" a natočiť to s ľuďmi, ktorí prídu. Za štyri hodiny museli natočiť sedem minút čistého času, pretože zopakovať sa nedalo.
- Film by nikdy nepovolili, keby sa o neho nakoniec nezasadil Vojtěch Jasný, mladý, vplyvný režisér, ktorý vyštudoval filmárčinu v Moskve a práve začínal so svojimi vlastnými filmami.
- Počas najťažších natáčacích dní sa Ivan Passer vytratil na tri dni a režisér Miloš Forman nikdy nezistil, kam zmizol.
- Pôvodne mal Petra (Ladislav Jakim) stvárniť Vladimír Pucholt, ale režisérovi Formanovi sa zdal byť na úlohu už príliš starý, a tak mu dal rolu murára Čendyho.
Odkazy
Hrají:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková, Antonín Pokorný, Jaroslav Kladrubský, Františka Skálová, Jaroslava Rážová, Majka Gillarová, Hannah Kodicek, Jaroslav Bendl, František Pražák, Dana Urbánková, Josef Abrhám