Colette / Colette (2013/125/Česko, Slovensko, Nizozemsko/Drama, Romantický, Válečný, Historický) 66%
05.08.2023 07:39
JEDNOU VĚTOU
„Výpravné strhující drama o síle lásky a touze po svobodě.“
OBSAH
Milostný příběh zajatců Viliho (Jiří Mádl) a krásné belgické židovky Colette (Clémence Thioly) vypráví o osudu tajné lásky v prostředí hrůzy a smrti, o tenké hranici mezi dobrem a zlem a pravdou a lží.. V osvětimském koncentračním táboře se před námi odhaluje nelítostný svět každodenního boje o přežití. Vládne tu přísná hierarchie i mezi samotnými vězni. Obchoduje se se vším, co může zachránit život, nebo alespoň na chvíli oddálit smrt. Židovka Colette přijíždí do Osvětimi transportem z Belgie. Vězeň Vili jí poradí, co má říci při selekci, a tím ji zachrání před smrtí v plynové komoře. Colettiny krásy si brzy všimne fanatický důstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) a zaměstná ji ve své dílně. Nezadržitelně propadá jejímu kouzlu a zároveň se opájí krutostí a mocí nad životem a smrtí rasově méněcenné bytosti. Navzdory každodennímu utrpení se Vili a Colette sbližují. Jejich láska jim dodává sílu snášet peklo koncentračního tábora. V zoufalém boji o život společně naplánují riskantní útěk...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Moc jsem nepochopil to mezinárodní obsazení, když ve finle všichni mluví česky. Na rozdíl od kolegů já nikdy v koncentráku nebyl, takže nevím do jaké míry a co všechno bylo a nebylo v Osvětimy možné, pravdou však je, že třeba vyléčení Jirky Mádla působilo extremně nevěrohodně a konec taky teda žádná hitpárada. Filmaři dokáží maximálně těžit z prostředí ve kterým se příbvěh odehrává, protože nevíš minuty co se stane a právě tenhle faktor mě udržel v neustálým napětí. Výborný práce režie, kamery i herců nakonec dokopla tenhle film ke čtyřem hvězdám, ale s odřenejma cípama. (Enšpígl) 4*
Pozornost ženám, které jsou vystavené krutosti doby, věnuje režisér Milan Cieslar i tentokrát. Celkový dojem ovšem chtě nechtě upadá do emociálně neutrální podívané, která trpí papírovostí dialogů a patetičností nejedné scény. Nebo se v klídku pije kávička kousek od osvětimských spalovacích pecí. Naštěstí hudba, střih, kamera, masky, zvuk fungují na „tuzemské“ poměry velmi slušně. Cieslar měl navíc šťastnou ruku v případě herců – spolehlivý Jiří Mádl a francouzská oduševnělá kráska Clémence Thioly jsou poměrně přesvědčiví. Mádl víc. Dobré, ale krůček (no, možná větší krok) přeci jenom scházel. (castoe) 3*
Arnoštu Lustigovi posílám do nebe za námět pět hvězdiček, tohle je téma, které se musí stále dokola připomínat, Milanu Cieslarovi za filmové ztvárnění ale někam do koprodukčního očistce slabé tři hvězdy. Patos, ždímání emocí, tezovitost, rozmělnění tématu ve filmu, který by měl člověkem otřást?! WTF?! Navíc je to celé tak nějak koprodukčně chladné, zmanufakturované, naprosto chybí syrovost, opravdovost, dokonce i zaujetí, expresivní scény nemají skutečnou sílu a vlastně mi bylo jedno, co tam ti zlí esesáci chudákům židům dělají...a tak by to určitě nemělo být! Je jasné, že Colette z podstaty věci nemůže být dalším Schindlerovým seznamem, nebo Pianistou, ale ona není ani novodobou Ditou Saxovou či Modlitbou pro Kateřinu Horovitzovou, natož Démanty noci...je to jen průměrný humanistický film... PS: Ty české postsynchrony, to byla skutečná hrůza... (Radek99) 4*
VELKÁ RECENZE
Pokud jste si mysleli, že filmaři tématiku koncentračních táborů vytěžili až na samé dno, jste na omylu. Režisér Milan Cieslar natočil romantické drama Colette na motivy stejnojmenné novely Arnošta Lustiga. Tentokrát se ale na tábor smrti podíváme trochu jinýma očima. Místo smutku, utrpení a týrání se stane svědkem křehké lásky mezi dvěma vězni.
Do Osvětimi přijíždí transport z Belgie a s ním i nádherná Židovka Colette (Clémence Thioly). Do ní se na první pohled zakoukají dva osudoví muži. Jedním z nich je vězeň Vili (Jiří Mádl), který je pro Colette ochoten riskovat i vlastní život. Druhým je krutý důstojník SS Weisacker (Eric Bouwer), jež v ní vidí pouze sexuální hračku. Co myslíte, vyhraje láska Colette a Viliho nad nepřízní osudu nebo je život v koncentračním táboře zlomí a sebere jim chuť žít?
Pokud vám na českých filmech vadí (kromě jiného) nepříliš velké rozpočty, které se odráží na propracovanosti kostýmů, dekorací, rekvizit a výpravy vůbec, budete z Colette nadšeni. Velkolepých 96 milionů korun se na této stránce filmu opravdu pozitivně podepsalo. Navíc ve spolupráci s UPP vznikly opravdu povedené záběry nejen na rozsáhlý táborový komplex.
Unavují-li vás stále opakující se tváře, potěší vás převážně česko-slovenské obsazení. Minimálně za zmínku bezesporu stojí například Andrej Hryc, který ztvárnil postavu kápa Fritze či jeho ženské kolegyně, jež si zahrály Helena Dvořáková a Zuzana Mauréry. Slovenská herečka Mauréry je tu opravdu k nepoznání.
Snímek se většinu času odehrává v dobách 2. světové války, ale párkrát nás zavede i do New Yorku sedmdesátých let 20. století, kde se setkáváme s o 30 let starší Colette (Barbora Kodetová) a Vilim (Dan Brown). Je velkým štěstím, že drtivá část příběhu popisuje osudy lidí v Osvětimi. Thioly a Mádl totiž ztvárňují zamilovaný mladý, ale vystrašený pár téměř dokonale. Zato jejich starší já jsou prkenná a nesympatická. Nepovedený český dabing Erica Bouwera je snad pouhý omyl nebo nevkusný vtip. Je jasné, že nějaká dohra v „budoucnosti“ je očekávaná, ale díky ní vyznívá celé vyprávění trochu zmateně, násilně a zanechává na jazyku lehkou pachuť. Velká škoda, protože část odehrávající se v Osvětimi je na české poměry opravdu povedená a zprostředkuje nám několik neuvěřitelných desítek minut strávených uprostřed hrůzy.
PODROBNÝ POPIS FILMU
New York, 1973. Spisovatel Vili Feld se setká se synem Josefem, který ho vezme na večeři do rodiny své snoubenky Hannah. Je tu i dívčina matka Yvette McCaine. Stejně jako Vili byla za války v koncentráku, o svých zážitcích však nikdy nemluví. Po válce se pokoušela žít v Izraeli, ale tam jí nemohli zapomenout, že přežila, zatímco jiní se z lágru nevrátili. Vili se po roce 1945 vrátil do Čech, ale vyhnali ho odtud komunisté. Ve svých dílech se často vrací do Osvětimi. Právě píše autobiografický příběh o mladíkovi, který si z lágru vedle traumatických zážitků přinesl i cenný diamant. Mladý Vili se po válce pokouší v židovském klenotnictví diamant prodat. Jeden ze sousedů kámen pozná: patřil jeho známému, který zahynul v lágru. Zestárlý Vili řekne synovi, že podle něj Yvette přežila lágr, jen protože byla po vůli nacistům. 12.7.1943, Osvětim–Birkenau. Noví vězňové Vili a Elli se dostanou do pracovního komanda Kanada díky tomu, že se zalíbí kápu Fritzovi. Vili pomáhá vykládat z vlaku židovský transport z Antverp. Všimne si krásné Colette Cohenové. Poradí jí, aby při selekci tvrdila, že umí šít, a aby se nehlásila k rodičům ani ke dvěma sestrám. Ti jsou ihned posláni do plynu. Colette si tak zachrání život, ale je přidělena do lomu, kde nikdo nevydrží dlouho naživu. Její krása zaujme mladého důstojníka Weissackera natolik, že si ji vyžádá do dranžírovací dílny na Kanadě, kde ženy párají zabavené svršky a hledají v nich ukryté cennosti. Aby Belgičance zajistil ceněné a „pohodlné“ místo, nechá zlikvidovat jednu z dívek přistiženou při krádeži. Navzdory neustálým kontrolám a trestům kradou všichni vězni z Kanady cennosti i jídlo. Fritz organizuje kšeftování s kradenými věcmi. Nalezené léky posílá lékaři Davidovi. Vězni z Kanady každý den přecházejí mezi ubikacemi a třídírnou věcí. U drátů vyhrává malá kapela, v níž jsou dva Elliho synové. Colette si přes kápo Broderovou, která dohlíží v dílně, domluví tajnou schůzku s Vilim. Poděkuje mladíkovi za záchranu života. Weissacker obtěžuje Colette; zachránil jí život, takže mu musí být po vůli. Fritz se zamiluje do dozorkyně Korduly. Vili pro něj musí krást cenné „dárky“, lstivý a záludný Weissacker ho však odhalí. Mladík odmítne při mučení kápa udat. Přežije bití. Spoluvězni se o něj obětavě postarají: zařídí, aby ho lékař David operoval, a ukrývají ho tak dlouho, dokud není znovu schopen práce. S Fritzovou pomocí se Vili nakonec ocitne zpátky v Kanadě. Weissacker zařídí, aby Colette nebyla na rozdíl od ostatních vězenkyň sterilizována. Dívka se znovu setká s Vilim. Pomáhá mu, aby se dal do pořádku. Začne mu nosit diamanty, jež ukrývá při párání svršků. Weissacker nechá zabít dívku z dílny, která umí číst z ruky; rozhlašovala prý o něm, že má v dlani vepsanou smrt. Colette se dostane do problémů: zanítí se jí na ruce rány od žiletky, s níž párá zkonfiskované věci. Broderová jí umožní tajně chodit za Davidem do nemocničního baráku. Ten léčí i Viliho, jehož zdravotní stav se zhoršil. Weissacker objeví Viliho mezi vězni v Kanadě a pošle ho na nejhorší práci: mladík musí pomáhat s vynášením latrín. V kalu najde drahocenný diamant, který předtím jeden spoluvězeň před Weissackerem spolkl, a ukryje ho. Seznamuje se s táborovou elitou, pracující u spalovacích pecí. Muži kšeftují se zlatými zuby po mrtvých. Vili se tajně setkává s Colette. Při milování zapomínají na okolní hrůzy. Září 1944. Vili začne plánovat útěk v náklaďáku vyvážejícím pravidelně z lágru dřevo. Chce řidiče podplatit diamanty od Colette, kterou vezme na svobodu s sebou. Plánují společnou budoucnost, ale dívka se obává, že nacistický milenec, který je stále surovější, ji dříve zabije. Do lágru se dostane zpráva o potlačení varšavského povstání. Elli neunese veřejnou popravu svého syna, který se pokusil o útěk. Před očima spoluvězňů je zastřelen. Weissacker se dozví, že jeho mladší bratr padl na frontě. Na kontrolu tábora přijíždí nacistický pohlavár Hermann. Vězni vědí, že konec války se blíží. Selekce však pokračují a transportů přibývá. Protože Colette musí na mimořádnou noční směnu, nedostaví se včas k náklaďáku, který má ji, Viliho a dalšího spoluvězně odvézt. Mladík kvůli ní přenechá své místo jinému. Weissacker najde u Colette propustku. Dívka přizná, že ji dostala od Broderové. Dozorkyně spolkne jed, aby se vyhnula mučení. Řidič uprchlíky zradí: shrábne od nich diamanty, zastřelí je a ještě sklidí pochvalu od velitele. Vili při mučení neprozradí kamarády, kteří útěk pomáhali organizovat. Osvětim, kam už nepřijíždějí žádné transporty, se má likvidovat. Colette požádá Davida, aby ji dostal do Sachsenhausenu. Dá mu adresu, na níž ji Vili po válce najde. Je po vůli lesbické Kordule, aby dozorkyně pomohla Vilimu. Weissacker marně hledá milenku, která mu unikla v transportu z Březinky. David, zahnaný do úzkých, mu řekne, že vězeňkyně čekala dítě. Nacista ho zastřelí, a k Vilimu se tak dívčin vzkaz nedostane. Weissacker se marně pokouší zjistit, s kým kromě něj ještě Colette spala. 19.1.1945. Vili se probíjí sněhem v pochodu smrti. Když se před kolonou objeví skupinka kozáků, Weissacker začne prchající vězně střílet. Ti se na něj vrhnou a ubijí ho. Antverpy, 1945. Vili marně pátrá po Colette. Doma v Praze dostane později zprávu, že dívka byla oficiálně prohlášena za mrtvou. Zestárlý Vili dopisuje v New Yorku svůj příběh. Je ráno. Přijde za ním Yvette, tedy zestárlá Colette, která před dětmi předstírala, že ho nepoznává. Vypráví své první lásce, že tehdy v Hannoveru porodila dítě. Podle modrých očí pochopila, že otcem Hannah je Weissacker, a zřekla se jí. Při odchodu z porodnice si to rozmyslela. Přijala jméno zavražděné sestry a vdala se za Američana. Na svatbě Hannah a Josefa se zestárlí Vili a Colette obejmou.
Ocenění:
Český lev
2013 - Zuzana Mauréry (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2013 - Marek Jícha (Nejlepší kamera) (nominace)
2013 - Václav Novák (Nejlepší výprava) (nominace)
2013 - Jaroslav Šámal (Nejlepší masky) (nominace)
Slnko v sieti
2014 - Zuzana Mauréry (Najlepší ženský herecký výkon vo vedľajšej úlohe) (nominace)
2014 - Atli Örvarsson (Najlepšia filmová hudba) (nominace)
2014 - Václav Novák (Najlepší výtvarný počin) (nominace)
2014 - Ján Kocman (Najlepšie kostýmy) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 12.9.2013 Bioscop
Premiéra US: 5.4.2014 (Czech That Film)
Premiéra Slovensko: 12.9.2013 Magic Box
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 19.2.2014 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 19.2.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 8 424 837
Návštěvnost v ČR 70 561
Náklady (Rozpočet) - Kč 95 000 000
„Výpravné strhující drama o síle lásky a touze po svobodě.“
OBSAH
Milostný příběh zajatců Viliho (Jiří Mádl) a krásné belgické židovky Colette (Clémence Thioly) vypráví o osudu tajné lásky v prostředí hrůzy a smrti, o tenké hranici mezi dobrem a zlem a pravdou a lží.. V osvětimském koncentračním táboře se před námi odhaluje nelítostný svět každodenního boje o přežití. Vládne tu přísná hierarchie i mezi samotnými vězni. Obchoduje se se vším, co může zachránit život, nebo alespoň na chvíli oddálit smrt. Židovka Colette přijíždí do Osvětimi transportem z Belgie. Vězeň Vili jí poradí, co má říci při selekci, a tím ji zachrání před smrtí v plynové komoře. Colettiny krásy si brzy všimne fanatický důstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) a zaměstná ji ve své dílně. Nezadržitelně propadá jejímu kouzlu a zároveň se opájí krutostí a mocí nad životem a smrtí rasově méněcenné bytosti. Navzdory každodennímu utrpení se Vili a Colette sbližují. Jejich láska jim dodává sílu snášet peklo koncentračního tábora. V zoufalém boji o život společně naplánují riskantní útěk...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Moc jsem nepochopil to mezinárodní obsazení, když ve finle všichni mluví česky. Na rozdíl od kolegů já nikdy v koncentráku nebyl, takže nevím do jaké míry a co všechno bylo a nebylo v Osvětimy možné, pravdou však je, že třeba vyléčení Jirky Mádla působilo extremně nevěrohodně a konec taky teda žádná hitpárada. Filmaři dokáží maximálně těžit z prostředí ve kterým se příbvěh odehrává, protože nevíš minuty co se stane a právě tenhle faktor mě udržel v neustálým napětí. Výborný práce režie, kamery i herců nakonec dokopla tenhle film ke čtyřem hvězdám, ale s odřenejma cípama. (Enšpígl) 4*
Pozornost ženám, které jsou vystavené krutosti doby, věnuje režisér Milan Cieslar i tentokrát. Celkový dojem ovšem chtě nechtě upadá do emociálně neutrální podívané, která trpí papírovostí dialogů a patetičností nejedné scény. Nebo se v klídku pije kávička kousek od osvětimských spalovacích pecí. Naštěstí hudba, střih, kamera, masky, zvuk fungují na „tuzemské“ poměry velmi slušně. Cieslar měl navíc šťastnou ruku v případě herců – spolehlivý Jiří Mádl a francouzská oduševnělá kráska Clémence Thioly jsou poměrně přesvědčiví. Mádl víc. Dobré, ale krůček (no, možná větší krok) přeci jenom scházel. (castoe) 3*
Arnoštu Lustigovi posílám do nebe za námět pět hvězdiček, tohle je téma, které se musí stále dokola připomínat, Milanu Cieslarovi za filmové ztvárnění ale někam do koprodukčního očistce slabé tři hvězdy. Patos, ždímání emocí, tezovitost, rozmělnění tématu ve filmu, který by měl člověkem otřást?! WTF?! Navíc je to celé tak nějak koprodukčně chladné, zmanufakturované, naprosto chybí syrovost, opravdovost, dokonce i zaujetí, expresivní scény nemají skutečnou sílu a vlastně mi bylo jedno, co tam ti zlí esesáci chudákům židům dělají...a tak by to určitě nemělo být! Je jasné, že Colette z podstaty věci nemůže být dalším Schindlerovým seznamem, nebo Pianistou, ale ona není ani novodobou Ditou Saxovou či Modlitbou pro Kateřinu Horovitzovou, natož Démanty noci...je to jen průměrný humanistický film... PS: Ty české postsynchrony, to byla skutečná hrůza... (Radek99) 4*
VELKÁ RECENZE
Pokud jste si mysleli, že filmaři tématiku koncentračních táborů vytěžili až na samé dno, jste na omylu. Režisér Milan Cieslar natočil romantické drama Colette na motivy stejnojmenné novely Arnošta Lustiga. Tentokrát se ale na tábor smrti podíváme trochu jinýma očima. Místo smutku, utrpení a týrání se stane svědkem křehké lásky mezi dvěma vězni.
Do Osvětimi přijíždí transport z Belgie a s ním i nádherná Židovka Colette (Clémence Thioly). Do ní se na první pohled zakoukají dva osudoví muži. Jedním z nich je vězeň Vili (Jiří Mádl), který je pro Colette ochoten riskovat i vlastní život. Druhým je krutý důstojník SS Weisacker (Eric Bouwer), jež v ní vidí pouze sexuální hračku. Co myslíte, vyhraje láska Colette a Viliho nad nepřízní osudu nebo je život v koncentračním táboře zlomí a sebere jim chuť žít?
Pokud vám na českých filmech vadí (kromě jiného) nepříliš velké rozpočty, které se odráží na propracovanosti kostýmů, dekorací, rekvizit a výpravy vůbec, budete z Colette nadšeni. Velkolepých 96 milionů korun se na této stránce filmu opravdu pozitivně podepsalo. Navíc ve spolupráci s UPP vznikly opravdu povedené záběry nejen na rozsáhlý táborový komplex.
Unavují-li vás stále opakující se tváře, potěší vás převážně česko-slovenské obsazení. Minimálně za zmínku bezesporu stojí například Andrej Hryc, který ztvárnil postavu kápa Fritze či jeho ženské kolegyně, jež si zahrály Helena Dvořáková a Zuzana Mauréry. Slovenská herečka Mauréry je tu opravdu k nepoznání.
Snímek se většinu času odehrává v dobách 2. světové války, ale párkrát nás zavede i do New Yorku sedmdesátých let 20. století, kde se setkáváme s o 30 let starší Colette (Barbora Kodetová) a Vilim (Dan Brown). Je velkým štěstím, že drtivá část příběhu popisuje osudy lidí v Osvětimi. Thioly a Mádl totiž ztvárňují zamilovaný mladý, ale vystrašený pár téměř dokonale. Zato jejich starší já jsou prkenná a nesympatická. Nepovedený český dabing Erica Bouwera je snad pouhý omyl nebo nevkusný vtip. Je jasné, že nějaká dohra v „budoucnosti“ je očekávaná, ale díky ní vyznívá celé vyprávění trochu zmateně, násilně a zanechává na jazyku lehkou pachuť. Velká škoda, protože část odehrávající se v Osvětimi je na české poměry opravdu povedená a zprostředkuje nám několik neuvěřitelných desítek minut strávených uprostřed hrůzy.
PODROBNÝ POPIS FILMU
New York, 1973. Spisovatel Vili Feld se setká se synem Josefem, který ho vezme na večeři do rodiny své snoubenky Hannah. Je tu i dívčina matka Yvette McCaine. Stejně jako Vili byla za války v koncentráku, o svých zážitcích však nikdy nemluví. Po válce se pokoušela žít v Izraeli, ale tam jí nemohli zapomenout, že přežila, zatímco jiní se z lágru nevrátili. Vili se po roce 1945 vrátil do Čech, ale vyhnali ho odtud komunisté. Ve svých dílech se často vrací do Osvětimi. Právě píše autobiografický příběh o mladíkovi, který si z lágru vedle traumatických zážitků přinesl i cenný diamant. Mladý Vili se po válce pokouší v židovském klenotnictví diamant prodat. Jeden ze sousedů kámen pozná: patřil jeho známému, který zahynul v lágru. Zestárlý Vili řekne synovi, že podle něj Yvette přežila lágr, jen protože byla po vůli nacistům. 12.7.1943, Osvětim–Birkenau. Noví vězňové Vili a Elli se dostanou do pracovního komanda Kanada díky tomu, že se zalíbí kápu Fritzovi. Vili pomáhá vykládat z vlaku židovský transport z Antverp. Všimne si krásné Colette Cohenové. Poradí jí, aby při selekci tvrdila, že umí šít, a aby se nehlásila k rodičům ani ke dvěma sestrám. Ti jsou ihned posláni do plynu. Colette si tak zachrání život, ale je přidělena do lomu, kde nikdo nevydrží dlouho naživu. Její krása zaujme mladého důstojníka Weissackera natolik, že si ji vyžádá do dranžírovací dílny na Kanadě, kde ženy párají zabavené svršky a hledají v nich ukryté cennosti. Aby Belgičance zajistil ceněné a „pohodlné“ místo, nechá zlikvidovat jednu z dívek přistiženou při krádeži. Navzdory neustálým kontrolám a trestům kradou všichni vězni z Kanady cennosti i jídlo. Fritz organizuje kšeftování s kradenými věcmi. Nalezené léky posílá lékaři Davidovi. Vězni z Kanady každý den přecházejí mezi ubikacemi a třídírnou věcí. U drátů vyhrává malá kapela, v níž jsou dva Elliho synové. Colette si přes kápo Broderovou, která dohlíží v dílně, domluví tajnou schůzku s Vilim. Poděkuje mladíkovi za záchranu života. Weissacker obtěžuje Colette; zachránil jí život, takže mu musí být po vůli. Fritz se zamiluje do dozorkyně Korduly. Vili pro něj musí krást cenné „dárky“, lstivý a záludný Weissacker ho však odhalí. Mladík odmítne při mučení kápa udat. Přežije bití. Spoluvězni se o něj obětavě postarají: zařídí, aby ho lékař David operoval, a ukrývají ho tak dlouho, dokud není znovu schopen práce. S Fritzovou pomocí se Vili nakonec ocitne zpátky v Kanadě. Weissacker zařídí, aby Colette nebyla na rozdíl od ostatních vězenkyň sterilizována. Dívka se znovu setká s Vilim. Pomáhá mu, aby se dal do pořádku. Začne mu nosit diamanty, jež ukrývá při párání svršků. Weissacker nechá zabít dívku z dílny, která umí číst z ruky; rozhlašovala prý o něm, že má v dlani vepsanou smrt. Colette se dostane do problémů: zanítí se jí na ruce rány od žiletky, s níž párá zkonfiskované věci. Broderová jí umožní tajně chodit za Davidem do nemocničního baráku. Ten léčí i Viliho, jehož zdravotní stav se zhoršil. Weissacker objeví Viliho mezi vězni v Kanadě a pošle ho na nejhorší práci: mladík musí pomáhat s vynášením latrín. V kalu najde drahocenný diamant, který předtím jeden spoluvězeň před Weissackerem spolkl, a ukryje ho. Seznamuje se s táborovou elitou, pracující u spalovacích pecí. Muži kšeftují se zlatými zuby po mrtvých. Vili se tajně setkává s Colette. Při milování zapomínají na okolní hrůzy. Září 1944. Vili začne plánovat útěk v náklaďáku vyvážejícím pravidelně z lágru dřevo. Chce řidiče podplatit diamanty od Colette, kterou vezme na svobodu s sebou. Plánují společnou budoucnost, ale dívka se obává, že nacistický milenec, který je stále surovější, ji dříve zabije. Do lágru se dostane zpráva o potlačení varšavského povstání. Elli neunese veřejnou popravu svého syna, který se pokusil o útěk. Před očima spoluvězňů je zastřelen. Weissacker se dozví, že jeho mladší bratr padl na frontě. Na kontrolu tábora přijíždí nacistický pohlavár Hermann. Vězni vědí, že konec války se blíží. Selekce však pokračují a transportů přibývá. Protože Colette musí na mimořádnou noční směnu, nedostaví se včas k náklaďáku, který má ji, Viliho a dalšího spoluvězně odvézt. Mladík kvůli ní přenechá své místo jinému. Weissacker najde u Colette propustku. Dívka přizná, že ji dostala od Broderové. Dozorkyně spolkne jed, aby se vyhnula mučení. Řidič uprchlíky zradí: shrábne od nich diamanty, zastřelí je a ještě sklidí pochvalu od velitele. Vili při mučení neprozradí kamarády, kteří útěk pomáhali organizovat. Osvětim, kam už nepřijíždějí žádné transporty, se má likvidovat. Colette požádá Davida, aby ji dostal do Sachsenhausenu. Dá mu adresu, na níž ji Vili po válce najde. Je po vůli lesbické Kordule, aby dozorkyně pomohla Vilimu. Weissacker marně hledá milenku, která mu unikla v transportu z Březinky. David, zahnaný do úzkých, mu řekne, že vězeňkyně čekala dítě. Nacista ho zastřelí, a k Vilimu se tak dívčin vzkaz nedostane. Weissacker se marně pokouší zjistit, s kým kromě něj ještě Colette spala. 19.1.1945. Vili se probíjí sněhem v pochodu smrti. Když se před kolonou objeví skupinka kozáků, Weissacker začne prchající vězně střílet. Ti se na něj vrhnou a ubijí ho. Antverpy, 1945. Vili marně pátrá po Colette. Doma v Praze dostane později zprávu, že dívka byla oficiálně prohlášena za mrtvou. Zestárlý Vili dopisuje v New Yorku svůj příběh. Je ráno. Přijde za ním Yvette, tedy zestárlá Colette, která před dětmi předstírala, že ho nepoznává. Vypráví své první lásce, že tehdy v Hannoveru porodila dítě. Podle modrých očí pochopila, že otcem Hannah je Weissacker, a zřekla se jí. Při odchodu z porodnice si to rozmyslela. Přijala jméno zavražděné sestry a vdala se za Američana. Na svatbě Hannah a Josefa se zestárlí Vili a Colette obejmou.
Ocenění:
Český lev
2013 - Zuzana Mauréry (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2013 - Marek Jícha (Nejlepší kamera) (nominace)
2013 - Václav Novák (Nejlepší výprava) (nominace)
2013 - Jaroslav Šámal (Nejlepší masky) (nominace)
Slnko v sieti
2014 - Zuzana Mauréry (Najlepší ženský herecký výkon vo vedľajšej úlohe) (nominace)
2014 - Atli Örvarsson (Najlepšia filmová hudba) (nominace)
2014 - Václav Novák (Najlepší výtvarný počin) (nominace)
2014 - Ján Kocman (Najlepšie kostýmy) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 12.9.2013 Bioscop
Premiéra US: 5.4.2014 (Czech That Film)
Premiéra Slovensko: 12.9.2013 Magic Box
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 19.2.2014 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 19.2.2014 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 8 424 837
Návštěvnost v ČR 70 561
Náklady (Rozpočet) - Kč 95 000 000
Tvůrci a herci
Milan Cieslar (Režie), Milan Cieslar (Produkce), Atli Örvarsson (Hudba), Marek Jícha (Kamera), Alena Spustová (Střih), Patrik Pašš (Střih), Václav Novák (Scénografie), Ján Kocman (Kostýmy), Petr Pluhař (Kostýmy), Michal Deliopulos (Zvuk), Jaroslav Šámal (Masky), Lukáš Král (Masky), Bohuslav Sobotka (Masky), Arnošt Lustig (Scénář), Milan Cieslar (Scénář), Ladislava Chateau (Scénář), Clémence Thioly (Herec), Jiří Mádl (Herec), Eric Bouwer (Herec), Ondřej Vetchý (Herec), Petr Vaněk (Herec), Michal Dlouhý (Herec), Andrej Hryc (Herec), Helena Dvořáková (Herec), Ivan Franěk (Herec), Pavel Rímský (Herec), Ondrej Kovaľ (Herec), Miroslav Táborský (Herec), Václav Chalupa (Herec), Sabina Rojková (Herec), Dan Brown (Herec), Zuzana Mauréry (Herec), Kristína Svarinská (Herec), Barbora Kodetová (Herec), Anna Kočicová (Herec), Emma Smetana (Herec), Elena Podzámska (Herec), Juraj Hrčka (Herec), Jordan Haj (Herec), Radek Balcárek (Herec), Pavel Gajdoš (Herec), Eva Reiterová (Herec), Juraj Adamík (Herec), Vanessa Galambošová (Herec), Tomáš Soták (Herec), Ľubomír Burgr (Herec), Jozef Tkáč (Herec), Jakub Lorencovič (Herec), Kajetán Písařovic (Herec), Denisa Pfauserová (Herec), Michal Sieczkowski (Herec)
2013/125/Česko, Slovensko, Nizozemsko/Drama, Romantický, Válečný, Historický
Zajímavost k filmu
nachádzali všetky cennosti ľudí z prichádzajúcich transportov. Pracovné tempo a nasadenie tu muselo byť naozaj také vysoké ako vo filme, keďže nájdené cennosti sa do Nemecka vracali spravidla tými istými prázdnymi vlakmi, ktoré privážali židovské transporty. Objekt "Kanada" Nemci pred ústupom spálili.
- Záverečná scéna svadby sa koná v akejsi synagóge v New Yorku. V skutočnosti sa však natáčalo v exteriéroch a v interiéri bratislavskej synagógy na Heydukovej ulici.
- Masová sterilizácia židovských žien spôsobom, aký je zobrazený vo filme (použitie röntgenových lúčov), sa skutočne v tábore Brezinka (Birkenau) konala. Tvorcom metódy bol Dr. Horst Schumann a sľúbil, že takto sa bude dať sterilizovať až 1000 židovských žien denne. V skutočnosti sa jednalo len o experiment a výsledky tejto metódy sa nakoniec ukázali ako neuspokojivé.
- Režisér sa knihou Rudolfa Vrbu s názvom "Utiekol som z Osvienčimu" inšpiroval v mnohých detailoch i celých scénach, ale vo výsledku je film o niečom úplne inom.
- Film byl natočen v angličtině a v postprodukci nadabován do češtiny. Většina českých herců se nadabovala sama a těm ostatním propůjčili hlasy jiní čeští herci a dabéři. Clémence Thioly propůjčila český hlas Petra Hřebíčková, která se tak poprvé v životě setkala s dabingem.
- Arnošt Lustig si prežil peklo holokaustu na vlastnej koži a bol svedkom ojedinelých útekov z Osvienčimu.
- Herecké obsadenie tvorili Česi, Poliaci, Nemci, Francúzi a Slováci.
- Režisér Milan Cieslar sa po filmoch Prameň života (2000) a Krev zmizelého (2005) tretíkrát vracia do obdobia 2. svetovej vojny.
- Milan Cieslar původně namísto Colette připravoval adaptaci titulu Krásné zelené oči. Jenže zrona když s Lustigem dokončili scénář, celosvětová práva na knihu získal Hollywood.
- Na snímku se podíleli Andy a Wanda Hrycovi i přesto, že si Andy před lety řekl, že už se svou dcerou nechce mít po této stránce nic společného. „Po spolupráci s ňou na muzikáli Producenti som sa zaprisahal, že s ňou už nikdy viac robiť nebudem," přiznal v rozhovoru poe týdeník Šarm.
- Colette ve zfilmování Lustigových děl zdaleka prvenství nezíská. Filmové plátno už dávno před ní okusily např. snímky Transport z ráje (1962), Démanty noci (1964) a Dita Saxová (1967).
- Na plátně se promítla velká spousta lidí. Herců je okolo stovky a komparzistů kolem osmnácti set.
- Psychologicky náročné scény zkoušel režisér s herci ještě před natáčením a bez kamery.
- Tisková konference se konala v polovině roku 2013 tématicky v prostorách vlakového nádraží Praha - Bubny, které za války neblaze proslulo tím, že odtud byly transportovány vlaky do koncentračních táborů.
- Studio UPP provedlo přes 220 složitých triků, mj. například skutečný rozměr koncentračního tábora Osvětim - Birkenau.
- Arnošt Lustig si Cieslera sám vybral - napsal z Vinohradské nemocnice členům Grantové komise v lednu 2011: "Režiséra Milana Cieslara jsem poznal před deseti lety. Celou tu dobu plánujeme společné dílo, neboť ho považuji za nejlepšího současného filmového režiséra a byl bych šťasten, kdyby Colette režíroval právě on."
- Clémence Thioly je ve skutečnosti opravdu Židovka. Podobně herečka Kristína Svarinská před nedávnem zistila, že má židovské předky, kteří nesou těžké břemeno vzpomínek na holokaust.
- Film, který vznikl v česko-slovenské produkci, natáčeli tvůrci (i díky zahraničnímu obsazení) kompletně v anglickém jazyce.
- Točilo se mj. v bývalém dole v Mostě, některé záběry vznikly v prostorách vinařického hornického skanzenu Mayrau.
- Milan Cieslar oslovil Helenu Dvořákovou po derniéře Faidry v Divadle v Dlouhé, kam přišel sám, aniž by o tom věděla. Poté, co jí složil poklonu za skvělý herecký výkon, nabídl Dvořákové roli Korduly v tomto snímku.
- Záverečná scéna svadby sa koná v akejsi synagóge v New Yorku. V skutočnosti sa však natáčalo v exteriéroch a v interiéri bratislavskej synagógy na Heydukovej ulici.
- Masová sterilizácia židovských žien spôsobom, aký je zobrazený vo filme (použitie röntgenových lúčov), sa skutočne v tábore Brezinka (Birkenau) konala. Tvorcom metódy bol Dr. Horst Schumann a sľúbil, že takto sa bude dať sterilizovať až 1000 židovských žien denne. V skutočnosti sa jednalo len o experiment a výsledky tejto metódy sa nakoniec ukázali ako neuspokojivé.
- Režisér sa knihou Rudolfa Vrbu s názvom "Utiekol som z Osvienčimu" inšpiroval v mnohých detailoch i celých scénach, ale vo výsledku je film o niečom úplne inom.
- Film byl natočen v angličtině a v postprodukci nadabován do češtiny. Většina českých herců se nadabovala sama a těm ostatním propůjčili hlasy jiní čeští herci a dabéři. Clémence Thioly propůjčila český hlas Petra Hřebíčková, která se tak poprvé v životě setkala s dabingem.
- Arnošt Lustig si prežil peklo holokaustu na vlastnej koži a bol svedkom ojedinelých útekov z Osvienčimu.
- Herecké obsadenie tvorili Česi, Poliaci, Nemci, Francúzi a Slováci.
- Režisér Milan Cieslar sa po filmoch Prameň života (2000) a Krev zmizelého (2005) tretíkrát vracia do obdobia 2. svetovej vojny.
- Milan Cieslar původně namísto Colette připravoval adaptaci titulu Krásné zelené oči. Jenže zrona když s Lustigem dokončili scénář, celosvětová práva na knihu získal Hollywood.
- Na snímku se podíleli Andy a Wanda Hrycovi i přesto, že si Andy před lety řekl, že už se svou dcerou nechce mít po této stránce nic společného. „Po spolupráci s ňou na muzikáli Producenti som sa zaprisahal, že s ňou už nikdy viac robiť nebudem," přiznal v rozhovoru poe týdeník Šarm.
- Colette ve zfilmování Lustigových děl zdaleka prvenství nezíská. Filmové plátno už dávno před ní okusily např. snímky Transport z ráje (1962), Démanty noci (1964) a Dita Saxová (1967).
- Na plátně se promítla velká spousta lidí. Herců je okolo stovky a komparzistů kolem osmnácti set.
- Psychologicky náročné scény zkoušel režisér s herci ještě před natáčením a bez kamery.
- Tisková konference se konala v polovině roku 2013 tématicky v prostorách vlakového nádraží Praha - Bubny, které za války neblaze proslulo tím, že odtud byly transportovány vlaky do koncentračních táborů.
- Studio UPP provedlo přes 220 složitých triků, mj. například skutečný rozměr koncentračního tábora Osvětim - Birkenau.
- Arnošt Lustig si Cieslera sám vybral - napsal z Vinohradské nemocnice členům Grantové komise v lednu 2011: "Režiséra Milana Cieslara jsem poznal před deseti lety. Celou tu dobu plánujeme společné dílo, neboť ho považuji za nejlepšího současného filmového režiséra a byl bych šťasten, kdyby Colette režíroval právě on."
- Clémence Thioly je ve skutečnosti opravdu Židovka. Podobně herečka Kristína Svarinská před nedávnem zistila, že má židovské předky, kteří nesou těžké břemeno vzpomínek na holokaust.
- Film, který vznikl v česko-slovenské produkci, natáčeli tvůrci (i díky zahraničnímu obsazení) kompletně v anglickém jazyce.
- Točilo se mj. v bývalém dole v Mostě, některé záběry vznikly v prostorách vinařického hornického skanzenu Mayrau.
- Milan Cieslar oslovil Helenu Dvořákovou po derniéře Faidry v Divadle v Dlouhé, kam přišel sám, aniž by o tom věděla. Poté, co jí složil poklonu za skvělý herecký výkon, nabídl Dvořákové roli Korduly v tomto snímku.
Odkazy
Hrají:
Clémence Thioly, Jiří Mádl, Eric Bouwer, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ, Miroslav Táborský, Václav Chalupa, Sabina Rojková, Dan Brown, Zuzana Mauréry, Kristína Svarinská, Barbora Kodetová, Anna Kočicová, Emma Smetana, Elena Podzámska, Juraj Hrčka, Jordan Haj, Radek Balcárek, Pavel Gajdoš, Eva Reiterová, Juraj Adamík, Vanessa Galambošová, Tomáš Soták, Ľubomír Burgr, Jozef Tkáč, Jakub Lorencovič, Kajetán Písařovic, Denisa Pfauserová, Michał Sieczkowski, Maciej Cymorek, Janusz Hummel, Robert Holik, Jitka Osička