Byli jednou dva písaři... (TV seriál) / Byli jednou dva písaři... (TV seriál) (Komedie, Československo, 1972, 7 h 34 min (Minutáž: 38–50 min)) 86%

02.08.2023 01:19
JEDNOU VĚTOU
„Volná adaptace románu francouzského spisovatele Gustava Flauberta "Bouvard a Pécuchet"“

OBSAH
Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili.

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeden z vrcholů československé seriálové tvorby paradoxně vznikl na počátku jednoho z našich celonárodních nejtěžších období, období normalizace, kdy cenzura pracovala na plné obrátky a nesmělo se psát a točit skoro o ničem... A možná právě proto sáhl Jaroslav Dietl k adaptaci neškodné knížečky Gustave Flauberta a vznikl tak seriál, jehož moudrost, laskavost, humor, herecké kreace a jakási poučenost životem mu dávají skutečnou nadčasovou platnost. Hovory obou ústředních postav i přes svou zdánlivou pošetilost v sobě koncentrují životní moudro a ústa pana Sováka a pana Horníčka dávají vnímavému divákovi návod, jak prožít šťastný a spokojený život. Jen více takových ,,pošetilých" písařů... (Radek99) 5*

Herecký koncert pánů Horníčka a Sováka bohužel poněkud sráží velmi nedbalá a vpravdě televizní výprava. Písaři sice píší husím brkem, ovšem pohybují se v interiérech vybavených zhusta předměty, vyrobenými až na konci 19. či počátku 20. století. V jednom záběru se dokonce mihne jakýsi elektrický vypínač. Samozřejmě uznávám, že jsem v této věci asi postižený vlastní specializací, ale truhlářské výrobky či oděvy vyrobené na první pohled o sto let později než by bylo zdrávo mi potěšení ze sledování seriálu opravdu dost kazí a ze slunné Francie počátku 19. století mě neustále přenášejí spíše kamsi do Povltaví počátku století dvacátého. To samozřejmě také není špatné, ale v tom případě by jistě nebylo od věci, kdyby jej tvůrci do těchto míst a časových souřadnic přenesli vědomě... Celkový dojem: 80% Výprava 55% herectví 90% humor 120%. (Šandík) 4*

Ti dva rozšafní pánové, hloupí ve své vychytralosti, jsou občas geniální, občas mi neskutečně lezou na nervy. Tedy v tomto seriálu. Jejich rozmluvy a "moudra" jsou právě tak občas skvělá, občas na levačku. A také oba herci - Horníček mi přijde, že jede stále v dané linii (není poznat, že během natáčení došlo k tragédii v jeho rodině), u Sováka mi to přijde ale velmi nevyrovnané - jednu chvíli jede na plný plyn, jindy to celé ak nějak šolíchá. Ještě že je tam okolní osazenstvo, třeba Klára Jerneková, jež tomu dodává chvílemi větší šmrnc. (honajz) 3*

VELKÁ RECENZE
Byli jednou dva písaři (stylizováno jako Byli jednou dva písaři…) je československý komediální televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v roce 1973 vysílala. Desetidílný seriál je adaptací románu Bouvard a Pécuchet spisovatele Gustava Flauberta, podle scénáře Jaroslava Dietla jej natočil režisér Ján Roháč. Seriál pojednává o dvou pařížských písařích v první polovině 19. století, kteří si užívají odpočinku na zakoupeném statku, kde se věnují (pseudo)vědeckému bádání.
Na lavičce v pařížském parku se kolem roku 1840 náhodou setkají dva starší písaři Pécuchet a Bouvard. Při hovoru zjistí, že toho mají hodně společného: zbývají jim dva roky do penze, jsou osamělí a oba se zajímají o vědu. Spřátelí se a zanedlouho pan Bouvard zjistí, že mu jeho nevlastní otec, se kterým si nebyl nikdy blízký, odkázal značnou sumu, 250 tisíc franků. Za její část se rozhodnou koupit na venkově statek, kde by se zabývali činností, která je baví, totiž vědeckými pokusy.
Pořídí tedy starou usedlost v Chavignolles na normanském venkově a z města se do ní přestěhují. Zde se věnují různým vědeckým a pseudovědeckým disciplínám a ačkoli jejich pokusy končí neúspěšně, neodradí je to v pokračování. Oba přátele pojí blízký vztah k bádání, svým nadšením a romantickým zápalem překonají každý konec svých mnohdy utopických plánů. Oba se často přou o tématech, o kterých mnoho neví, ale jsou to intelektuální pře. Navzájem k sobě chovají úctu, kterou si nezřídka prokazují. Jelikož sdílí shodné zájmy, není mezi nimi vážnějšího rozporu. Situace se ale trochu změní, neboť se oběma pánům zalíbí mladá děvečka Rozálie, sloužící na statku.
Společné experimenty pánů Pécucheta a Bouvarda nachází jen pramálo pochopení u služebnictva, které je považuje za potrhlé měšťany, a ani sousedé k nim nechovají přílišnou důvěru. Při svém posledním pokusu oba nechtěně odletí v plynovém balónu do neznáma.
Miroslav Horníček jako Justin Roman Cyril Pécuchet, mírně nesmělý, diplomatický gentleman. Ve vzájemném přátelském vztahu s panem Bouvardem je to spíše on, kdo souhlasí s návrhy, ale občas musí svého vznětlivějšího přítele krotit. Někdy má sny, že létá. Nikdy neměl vztah s ženou. Stejně jako Bouvardovi mu schází necelé dva roky do penze, když se společně přestěhují na venkovský statek v Chavignolles v Normandii.
Jiří Sovák jako František Diviš Bartoloměj Bouvard, svérázný, ale prchlivý muž. Ještě se nevzdal možnosti úspěchu u žen. Byl třikrát ženatý, první ženu opustil, druhá mu utekla a nakonec se stal vdovcem. Mívá často erotické sny, jak prozradí svému příteli. Je tím, kdo častěji navrhuje, čemu se budou s panem Pécuchetem věnovat. Po svém nemanželském otci zdědí jmění ve výši 250 000 franků, za jehož část koupí venkovský statek v Chavignolles.
Seriál Byli jednou dva písaři uvedla Československá televize na I. programu od ledna do června 1973. První díl měl premiéru 20. ledna 1973, další dva následovaly po čtyřech a pěti týdnech. Od třetí epizody již následovala dvoutýdenní perioda, takže poslední část byla odvysílána 29. června 1973. Seriál byl zařazen do večerního vysílání v hlavním vysílacím čase, začátky jednotlivých dílů o délce od 37 do 57 minut byly obvykle ve 20.00 hodin. Výjimkou byl první díl, který začínal ve 20.15 hodin, a sedmý díl, jehož počátek byl posunut na 21.55 hodin.
Celý seriál vydala na DVD poprvé v roce 2009 Česká televize

Obsah dílů
1. série
DÍL 1: Dědictví (Dědictví) - Na začátku se dozvíme jak se pánové seznámili. Zároveň se pan Bouvard dozví, že po svém nemanželském otci zdědil 250 000 franků. Za tyto peníze se rozhodne zakoupit statek v Chavignol... a příběh plný humoru se může začít rozvíjet.
DÍL 2: Meloun (Meloun) - Úvodní díl nám pověděl, jak se pánové seznámili. Zároveň se pan Bouvard dozvěděl, že po svém nemanželském otci zdědil 250.000 franků. Za tyto peníze se rozhodl zakoupit statek v Chavignol, aby tam mohli společně se svým přítelem realizovat své vědecké a objevitelské touhy. A v dnešním pokračování začnou tím, že se pokusí o zcela novou pěstitelskou metodu.
DÍL 3: Návštěva (Návštěva) - Pánové Bouvard a Pécuchet se ve třetím dílu nazvaném Návštěva chystají k neotřelému architektonickému počinu v zahradě svého venkovského sídla.
DÍL 4: Kozel (Kozel) - Ve čtvrtém dílu, nazvaném "Kozel", pánové Bouvard a Pécuchet předjímají moderní vědecké objevy v oblasti křížení živočišných druhů. Na statku v Chavignol se pokoušejí o vědecké křížení kozla s ovcí, což bude mít následky málem tragické a pouze geniální Bouvardův nápad zachrání oba písaře před hněvem davu.
DÍL 5: Likér (Likér) - V páté epizodě seriálu nazvané "likér" se pánové Bouvard a Pécuchet znovu snaží přesvědčit své okolí o genialitě svých vědeckých počinů. Přinese objev nového likéru úspěch?
DÍL 6: Anatomie (Anatomie) - Ani oblast medicíny, konkrétně anatomie, není ušetřena vědecké iniciativy pánů Bouvarda a Pécucheta.
DÍL 7: Divadlo (Divadlo) - Sedmý díl seriálu se jmenuje "Divadlo" a jak už název napovídá, od přísně vědeckých disciplín si pánové Bouvard a Pécuchet na chvíli odskočili do umělecké sféry.
DÍL 8: Tělocvik (Tělocvik) - V osmém dílu seriálu s názvem "tělocvik" jsou pánové Bouvard a Pécuchet připraveni pustit se do zkoumání teorie a praxe tělovýchovy.
DÍL 9: Lebkozpyt (Lebkozpyt) - Ani frenologie - neboli teorie o vztahu duševních vlastností a tvaru lebky - není uchráněna před vpádem objevitelské vynalézavosti pánů Bouvarda a Pécucheta.
DÍL 10: Svatba (Svatba) - Pánové Bouvard a Pécuchet, hrdinové příběhu Gustava Flauberta, spolu se svými vynikajícími hereckými představiteli Jiřím Sovákem a Miroslavem Horníčkem se závěrečným dílem nazvaným "Svatba" s diváky seriálu rozloučí.

Postavy a obsazení
• Miroslav Horníček    - Justen Roman Cyril Pécuchet
• Jiří Sovák - František Diviš Bartoloměj Bouvard
• Věra Tichánková - služebná Heřmanka
• Klára Jerneková - služebná Rozálie
• Milica Kolofíková - Guyová, žena nájemce statku
• Jaroslav Moučka - nájemce statku Guy
• Libuše Havelková - vdova Burdenová
• Evžen Jegorov - čeledín
• Josef Dvořák - stájník Michal
• Jiří Hrzán - farář
• Josef Somr - doktor Vankorbeil
• Josef Kemr - inspektor

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 20.ledna 1973 - 29.června 1973
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.11.2009 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
 
Tvůrci a herci
Ján Roháč (Režie), - (Produkce), Jiří Šust (Hudba), Jiří Lebeda (Kamera), Dana Lukešová (Střih), - (Scénografie), Veronika Pulchartová (Kostýmy), Ester Krumbachová (Kostýmy), Miloslav Hůrka (Zvuk), František Čížek (Masky), Jaroslav Dietl (Scénář), Jiří Sovák (Scénář), Miroslav Horníček (Scénář), Jiří Sovák (Herec), Miroslav Horníček (Herec), Jan Libíček (Herec), Jaroslav Moučka (Herec), Věra Tichánková (Herec), Libuše Havelková (Herec), Soběslav Sejk (Herec), Josef Dvořák (Herec), Otakar Brousek st. (Herec), Klára Jerneková (Herec), Věra Ferbasová (Herec), Josefa Pechlátová (Herec), Jiří Patočka (Herec), Josef Kemr (Herec), Milica Kolofíková (Herec), Josef Engel (Herec), Eugen Jegorov (Herec), Jiří Hrzán (Herec), Josef Somr (Herec), Miroslav Kalný (Herec), Jiří Hálek (Herec), Karel Augusta (Herec), Jiří Bruder (Herec), Zdeněk Hodr (Herec), Stanislav Junek (Herec), Václav Lohniský (Herec), Darja Hajská (Herec), Josef A. Stehlík (Herec), Miloš Čálek (Herec), Vladimír Hlavatý (Herec), Eva Svobodová (Herec), Věra Uzelacová (Herec)
 
1972/450/Československo/Komedie
 
Zajímavost k filmu
- Výtvarnice Ester Krumbachová dala do novin inzerát na historické oděvy, které by se mohly hodit do seriálu. Oděvy poté nakoupila a po malých úpravách v seriálu použila.
- Manželka pana Sováka uvedla, že paní Balážová, náměstkyně Československé televize, vydala příkaz zničit všechny kopie seriálu. Jedinou kopii zachránil pan Čálek.
- Miroslav Horníček vzpomínal, že námět na seriál v České televizi nechtěli. Čirou náhodou však potkal v restauraci šéfa kulturního oddělení ÚV KSČ, kterému se svěřil aniž tušil, o koho jde. Miroslav Muller poté Horníčkovi s prosazením seriálu pomohl. Šlo však zřejmě o výjimečnou záležitost, protože jmenovaný byl znám jako "hrobník české kultury".
- Horníčkův syn Jan, který trpěl epilepsií, se často chodil dívat na natáčení. Jednou po natáčení spadl do 15centimetrové louže, dostal záchvat a utopil se. Natáčení se na týden přerušilo, ale po týdnu se začalo znovu natáčet, aniž by to na Horníčkově výkonu to bylo znát.
- Před seriálovou svatbou s Klárou Jernekovou měl Josef Dvořák takovou trému, že si dal před scénou pět panáků na kuráž.
- Kláru Jernekovou trápila kila nahoře, a tak režisér Roháč rozhodl, že když bude hubnout ona, tak budou povinně hubnout všichni. Při spoustě jídla, které však písaři pili, si Jerneková stěží udržela svou váhu a Sovák s Horníčkem nabrali 7 - 10 kilo.
- Věra Tichánková dlouho neuměla spadnout do díry, kterou písaři vykopali na dvoře. Pak do ní spadla, jak režisér potřeboval a pořádně si natloukla.
- Seriál se natáčel na nejproslulejší české filmové lokalitě - Trojanově mlýně.
- Hlavní protagonisté Horníček a Sovák vůbec neměli texty, pouze si přečetli o čem to má být a celé to improvizovali.
- Seriál vznikl podle knihy Gustava Flauberta.
- K sedmému dílu chybělo 7 minut. Během hodiny je Horníček dopsal a dotočili je.
 
Odkazy