Báječná léta pod psa / Báječná léta pod psa (1997/109/Česko/Česko) 79% -Originál DVD-
30.07.2023 03:58
Ocenění:
Český lev
1997 - Nejlepší film (nominace)
1997 - Ondřej Vetchý (Nejlepší herec) (nominace)
1997 - Libuše Šafránková (Nejlepší herečka) (nominace)
1997 - Vladimír Javorský (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
1997 - Jan Novák (Nejlepší scénář) (nominace)
1997 - Nejlepší střih (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 3.4.1997 Space Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1997 (VHS) Centrum českého videa, Bonton Home Video
Poprvé na VHS: 1.11.1997 Centrum českého videa, Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 14.3.1999 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 14 227 456
Návštěvnost v ČR 344 865
JEDNOU VĚTOU
„Úsměvné vyprávění obtloustlého Kvida o tom, jak se narodil, krotil tatínka, zbožňoval maminku, zamiloval se a nakonec i počal dítě. V době, kdy pojmy Československo a normalizace nebyly historií…"
OBSAH
Příběh složitého dospívání citlivého chlapce Kvida vznikl podle stejnojmenného románu Michala Viewegha. Nostalgická komedie ze života jedné svérázné české rodiny se opírá především o atraktivní téma: šedá léta "reálného" socialismu jsou totiž pro mnohé pamětníky zároveň šťastnou dobou jejich mládí či puberty. Dějová linie se soustřeďuje především na trampoty Kvidova otce, excentrického dříče s vysokoškolským diplomem, kterého jeho úsilí zabezpečit rodinu bez ztráty důstojnosti dovede téměř až k šílenství. Snímek, zaměřený na lidské vztahy a vášně, tak akcentuje spíše vážnější polohu vyprávění. Svým tématem i zařazením do doby normalizace připomíná úspěšný titul Díky za každé nové ráno. Mozaikovitá epopej s trpkým humorem a s prvky retro stylu se bohužel nevyhnula jisté roztříštěnosti, která výsledné podívané ubírá částečně na atmosféře i na dramatickém tahu. V roli Kvidových rodičů zaujme charismatická dvojice Libuše Šafránková - Ondřej Vetchý a do úlohy slídivého soudruha Šperka byl výtečně obsazen Vladimír Javorský.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nebejt tady Ondry Vetchýho, tak bychom tu v devadesátých letech měli o jednu legendární komedii míň. To co předvádí v Okresním přeboru bez problémů totiž zvládal už v tomto filmu. A už tenkrát to působilo neuvěřitelně herecky, že jste mu to věřili od začátku do konce. Báječná léta pod psa třeba nejsou nejvhodnější knižní příběh pro zfilmování v českém rybníčku současné kinematografie, ale skrývají se v něm tak výrazné scény, že se k němu budete mít důvod zas a znovu vracet. A to jak ze strany humoru, tak i ze strany filmové atmosféry tehdejší vypjaté doby šedesátých let. (Malerkey) 4*
Komedie natočená podle románu Michala Viewegha s humornou nadsázkou zachycuje osudy jedné obyčejné rodiny za komunistického režimu, v době, kdy bylo Československo okupováno sovětskými vojsky. Život se tehdy podobal spíše frašce než tragédii, ale hranice mezi oběma extrémy byla tenká a lehce překročitelná. Hrdinové filmu se najednou ocitají v existenčním a politickém tlaku, ale konečné řešení příběhu je smírné. Knižní předlohu jsem nikdy nečetl a tak nemůžu srovnávat nakolik je odlišná od filmového zpracování, ovšem výsledek je z rodu těch originálních. Svůj podíl na tom nesou i dobře zvolení herci, kteří své role v dlouhém časovém období, ve kterém se film postupně odehrává, sice ne vždy přesvědčivě vystihli ,nicméně působili v absurdní době poměrně autenticky. 80% (kingik) 4*
Michala Viewegha jako autora ani persónu moc nemusím, ale za tuhle perlu jsem ochoten přejít leccos... herecký koncert Ondřeje Vetchého a Libuše Šafránkové - jejich generační příběh je nádherný a plný laskavého humoru, i přes doslova sviňskou dobu. Slizký funkcionář Vladimíra Javorského a výkon jeho filmové manželky Vilmy Cibulkové je taky k pohledání.... a Vladimír Dlouhý, "Kvído" Wehrenberg, Jitka Ježková (odvážná role, jen co je pravda;)), babičky, dědečkové, Viktor Preiss jako takřka nejmenovaný dramatik a Jiří Schmitzer v miniroli psychologa - ti všichni byli výjimeční ... asi to bude výjimečným scénářem a režií. Hezky se na to vzpomíná, ale vracet by se to nemuselo... (Gemini) 4*
VELKÁ RECENZE
Nostalgická komedie Báječná léta pod psa vznikla podle stejnojmenného bestselleru Michala Viewegha z roku 1992. Autor v knize zachytil s humornou nadsázkou osudy svých rodičů i příběh vlastního dospívání. Na vděčnou látku zakoupil autorská práva Jiří Ježek (Space films), scénář napsal chicagský usedlík Jan Novák (spoluautor scénářů k filmům Valmont, Šeptej a Nejasná zpráva o konci světa). Produkčně náročnou „rodinnou ságu“, odehrávající se v letech 1962-90, režíroval Petr Nikolaev jako svůj celovečerní hraný debut. Hořká komedie ze života svérázné české rodiny se opírá především o atraktivní téma: šedá léta socialismu jsou totiž pro mnohé pamětníky zároveň šťastnou dobou jejich mladí nebo puberty. V rolích Kvidových rodičů zaujme charismatická dvojice Libuše Šafránková-Ondřej Vetchý, do úlohy slídivého soudruha Šperka byl výtečně obsazen Vladimír Javorský. Příběh se soustřeďuje především na trampoty Kvidova otce, excentrického dříče s vysokoškolským diplomem, kterého jeho úsilí zabezpečit rodinu bez ztráty důstojnosti, dovede až na hranici šílenství. Ve stejné době prožívá mimořádně nadaný Kvido své problémy s literární tvorbou a s dospíváním. Snímek, zaměřený především na lidské vztahy a vášně, tak akcentuje spíše „vážnější“ polohu vyprávění a vybočuje z mainstreamového proudu českých komedií o vykutálených přizpůsobivcích z rodu Homolků a Nováků. Svým tématem i zařazením do doby normalizace připomíná úspěšný titul Díky za každé nové ráno. Mozaikovitá epopej s trpkým humorem a s prvky retro stylu se bohužel nevyhnula jisté roztříštěnosti, která výsledné podívané ubírá na atmosféře i na dramatickém tahu. Z filmových komponentů, které Vieweghově příběhu dodávají na půvabu i věrohodnosti, stojí za pozornost zejména standardně kvalitní kamera (Martin Duba) a střih (Alois Fišárek), dobově výstižné kostýmy Kataríny Hollé (Šakalí léta), malebné lokality a stylové bytové zařízení (architekt Milan Býček). Téměř současně s Báječnými léty pod psa vznikl další snímek podle Vieweghova jiného románu Výchova dívek v Čechách.
Praha 1962. Rodinný přítel Zvára vymění pro nastávající maminku Milenu s řezníkem šusťák z Milána za vepřovou kýtu. Stydlivá rodička slíbí své gynekoložce Zitě, že porodí přesně 5. srpna. Nastávající otec Aleš ani za kýtu pro člena SNB neuspěje při závěrečné jízdě v autoškole. Milenu cestou do divadla poleká toulavý pes. Ve foyer se budoucí rodiče Vítkovi potkají s dramatikem Holubem, v jehož hrách měla maminka menší role. Uprostřed představení začne žena rodit. Chlapečka Kvida, předčasně porozeného na toaletě, otec vymění s pohotovým divákem-gynekologem za neudaný kus vepřové. Rodiče sklidí aplaus od publika. Děda Josef nadává na komunisty. Obě babičky malého Kvida nadšeně obdivují. Když nemluvně ukonejší matčina recitace Shakespeara, babička Líba prorokuje, že z Kvida bude básník. Obtloustlý a obrýlený Kvido je s oběma babičkami v zoo, ale o zvířatech si raději čte. V noci u dědy Josefa ho vzbudí divný hluk: vzduch víří vrtule vojenských helikoptér a dědovi uletí milované andulky. Rádio hlásí, že Československo okupují sovětská vojska. Kvido s dědečkem Josefem vylepují na nebezpečných ulicích plakátky o ztracených andulkách. Skončí v hospodě. Po jejich pozdním návratu k vyděšené rodině radí zkušený dědeček Jiří svému zeti-ekonomovi, aby se „uklidil“ někam do závětří. Otec požádá o pomoc kamaráda Zváru, který pracuje ve sklárnách v Sázavě nad Sázavou. Vítkovi odjíždějí autem do idylického Posázaví, kde je čeká bydlení v podnikové prvorepublikové vile. Při stěhování v krušné zimě však vyjde najevo, že rodina má „dočasně“ přidělenou pouze prosklenou verandu. Zoufalá maminka trucuje venku na židli. Otec ji na Kvidovu radu uklidní dojemně naservírovaným čajem. Nazítří si Kvido v nové škole sedne vedle spolužačky Jarušky a šokuje učitelku trefným bonmotem. Tatínek se hned ráno namaže vodkou se svými novými spolupracovníky z podniku Sklosaz. Vzápětí vystřízliví: politicky kovaný ředitel Šperk chce, aby se angažoval; závisí na tom i jeho lepší bydlení. Kvidovi rodiče na vymrzlé verandě popíjejí s kamarádem Zvárou a jeho přítelkyní: atmosféru zmrazí Zvárovo sdělení, že vstoupil do strany. Je jaro: příroda se probouzí, Šperk kontroluje vlajkovou výzdobu. Kvido přemluví spolužačku Jarušku, aby si s ním hrála „na doktora“. Před spaním pak napomíná přistižené rodiče před dalším rozmnožením. Ředitelka školy doporučí chlapce soudružce Šperkové, vedoucí recitačního kroužku. Šperk Kvidovu otci sprostě sdělí, že jeho pracovní aktivita je mu nanic, pokud se nebude angažovat. Na frankfurtský veletrh jede straník Zvára. Váhající Kvido vstoupí do recitačního kroužku kvůli tomu, že recitovat bude i Jaruška. Gynekoložka Zita, nyní šatnářka v kině, vyšetří Kvidovu matku v promítací kabině a potvrdí jí další těhotenství. Kvido s Jaruškou recitují na schůzi báseň o Leninovi. Rodičům je trapně, Šperk je však spokojen. Po sáňkování s Jaruškou dostane Kvido zápal plic a narychlo přivolaný doktor ho i s těhotnou matkou odveze do nemocnice. Zoufalý otec na manželčinu radu požádá o pomoc Šperkovou, a ta si na manžela kvůli svému nejlepšímu recitátorovi došlápne. Otec tak získá klíče od jiné podnikové vilky. Musí si však koupit od vášnivého kynologa Šperka malou fenku vlčáka, musí chodit na VUML a hrát fotbal. Když matka po návratu z porodnice s malým Pacem zjistí, jak otec za vilku „zaplatil“, přemůže se a navzdory své fobii ze psů fenku Něhu pohladí. A opět je jaro: příroda se probouzí a otec pod Šperkovým dohledem trpí na fotbalovém hřišti. Malý Kvido mu navrhuje, že s ním bude trénovat: z kondičního běhu se Kvido (časovým skokem) vrací už jako mladý muž. Otec veze matku žigulíkem (žena pracuje v Sklosazu jako právnička). Do podniku přijíždějí jugoslávští partneři. Nechybí mezi nimi ani krásná Mirjana, do níž se otec zamiloval při služební cestě do Londýna. Teď ubytuje atraktivní cizinku v rodinné vilce. Při společné večeři mu dá matka jasně najevo, co si myslí. Příštího dne se otec, Kvido a Mirjana projíždějí na kanoi. Roztoužený otec loď převrátí, když se krasavice svlékne. Ve vilce je tichá domácnost. Nešťastně zamilovaný Kvido vidí Jarušku s jiným a ve vzteku napíše povídku Samoobsluha Krutost (v potemnělé samoobsluze se procházejí mondénní dívky a cynicky si vybírají nahé chlapce zavřené v drátěných přeprávkách. Jednou z nich je i Jaruška, která nad Kvidem ohrne nos). Dívka ctitelovu povídku odmítne. Na Sázavě teď žije dramatik Holub, dnes přísně hlídaný disident. Rodiče se s ním proti své vůli potkají v samoobsluze a ze slušnosti přijmou jeho pozvání. Večer u ohýnku Kvido dočte svou povídku a sklidí dramatikovu pochvalu. Rodina je však vzápětí přistižena Šperkem a dalšími soudruhy z Pomocné stráže VB. Otec je degradován na vrátného a vzápětí dostane obsílku k výslechu na StB. Po návratu u něj propukne paranoia. Na bramborové brigádě dá Jaruška najevo Kvidovi, že o něj stojí. Jenže dívka je silně alergická, a tak všechny pokusy o milování v přírodě zkrachují. Nakonec v rozhodující chvíli na trianglu zklame zase Kvido předčasnou ejakulací. Otcův stihomam se horší: muž si začne v domácí dílně vyrábět rakev. Kvido zahájí práci na svém románu Báječná léta pod psa. Zoufalá matka se vypraví do blízké „estébácké“ maringotky, a aby otci dokázala, že jeho obavy jsou liché, přivede večer s sebou v podroušeném stavu partu podnapilých vojáků, kteří tu opravdu něco stavějí. Na Zitinu radu vyhledá bývalého předního pražského psychiatra, dr. Liehra, který jí poradí, aby otce nějak rozptýlila. Kvido na její příkaz marně telefonicky kontaktuje Mirjanu. Jedinou šancí na záchranu je teď podle matky vnouče. Vysokoškolák Kvido matčinu teorii vysvětlí Jarušce. Ta k jeho překvapení souhlasí. Vše zařídí matka, která za pomocí svých rodičů zbaví jejich pražský byt prachu a pylu. Svou náhlou mužnou nedostatečnost zaplaší Kvido tím, že po Jaruščině hrudi začne psát. Při obědě se otec dozví o Jaruščině těhotenství. Skepticky, ale přece k synovi promluví. A opět je jaro: lidé se chystají ke svobodným volbám a zbohatlický Šperk v autě ze zvyku kontroluje vlajkovou výzdobu. Zastaví se i u Kvidovy rodiny, kde si malá obrýlená vnučka čte Květy zla a povídá si s Kvidovým otcem, nyní už spokojeným dědou...
„Úsměvné vyprávění obtloustlého Kvida o tom, jak se narodil, krotil tatínka, zbožňoval maminku, zamiloval se a nakonec i počal dítě. V době, kdy pojmy Československo a normalizace nebyly historií…"
OBSAH
Příběh složitého dospívání citlivého chlapce Kvida vznikl podle stejnojmenného románu Michala Viewegha. Nostalgická komedie ze života jedné svérázné české rodiny se opírá především o atraktivní téma: šedá léta "reálného" socialismu jsou totiž pro mnohé pamětníky zároveň šťastnou dobou jejich mládí či puberty. Dějová linie se soustřeďuje především na trampoty Kvidova otce, excentrického dříče s vysokoškolským diplomem, kterého jeho úsilí zabezpečit rodinu bez ztráty důstojnosti dovede téměř až k šílenství. Snímek, zaměřený na lidské vztahy a vášně, tak akcentuje spíše vážnější polohu vyprávění. Svým tématem i zařazením do doby normalizace připomíná úspěšný titul Díky za každé nové ráno. Mozaikovitá epopej s trpkým humorem a s prvky retro stylu se bohužel nevyhnula jisté roztříštěnosti, která výsledné podívané ubírá částečně na atmosféře i na dramatickém tahu. V roli Kvidových rodičů zaujme charismatická dvojice Libuše Šafránková - Ondřej Vetchý a do úlohy slídivého soudruha Šperka byl výtečně obsazen Vladimír Javorský.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nebejt tady Ondry Vetchýho, tak bychom tu v devadesátých letech měli o jednu legendární komedii míň. To co předvádí v Okresním přeboru bez problémů totiž zvládal už v tomto filmu. A už tenkrát to působilo neuvěřitelně herecky, že jste mu to věřili od začátku do konce. Báječná léta pod psa třeba nejsou nejvhodnější knižní příběh pro zfilmování v českém rybníčku současné kinematografie, ale skrývají se v něm tak výrazné scény, že se k němu budete mít důvod zas a znovu vracet. A to jak ze strany humoru, tak i ze strany filmové atmosféry tehdejší vypjaté doby šedesátých let. (Malerkey) 4*
Komedie natočená podle románu Michala Viewegha s humornou nadsázkou zachycuje osudy jedné obyčejné rodiny za komunistického režimu, v době, kdy bylo Československo okupováno sovětskými vojsky. Život se tehdy podobal spíše frašce než tragédii, ale hranice mezi oběma extrémy byla tenká a lehce překročitelná. Hrdinové filmu se najednou ocitají v existenčním a politickém tlaku, ale konečné řešení příběhu je smírné. Knižní předlohu jsem nikdy nečetl a tak nemůžu srovnávat nakolik je odlišná od filmového zpracování, ovšem výsledek je z rodu těch originálních. Svůj podíl na tom nesou i dobře zvolení herci, kteří své role v dlouhém časovém období, ve kterém se film postupně odehrává, sice ne vždy přesvědčivě vystihli ,nicméně působili v absurdní době poměrně autenticky. 80% (kingik) 4*
Michala Viewegha jako autora ani persónu moc nemusím, ale za tuhle perlu jsem ochoten přejít leccos... herecký koncert Ondřeje Vetchého a Libuše Šafránkové - jejich generační příběh je nádherný a plný laskavého humoru, i přes doslova sviňskou dobu. Slizký funkcionář Vladimíra Javorského a výkon jeho filmové manželky Vilmy Cibulkové je taky k pohledání.... a Vladimír Dlouhý, "Kvído" Wehrenberg, Jitka Ježková (odvážná role, jen co je pravda;)), babičky, dědečkové, Viktor Preiss jako takřka nejmenovaný dramatik a Jiří Schmitzer v miniroli psychologa - ti všichni byli výjimeční ... asi to bude výjimečným scénářem a režií. Hezky se na to vzpomíná, ale vracet by se to nemuselo... (Gemini) 4*
VELKÁ RECENZE
Nostalgická komedie Báječná léta pod psa vznikla podle stejnojmenného bestselleru Michala Viewegha z roku 1992. Autor v knize zachytil s humornou nadsázkou osudy svých rodičů i příběh vlastního dospívání. Na vděčnou látku zakoupil autorská práva Jiří Ježek (Space films), scénář napsal chicagský usedlík Jan Novák (spoluautor scénářů k filmům Valmont, Šeptej a Nejasná zpráva o konci světa). Produkčně náročnou „rodinnou ságu“, odehrávající se v letech 1962-90, režíroval Petr Nikolaev jako svůj celovečerní hraný debut. Hořká komedie ze života svérázné české rodiny se opírá především o atraktivní téma: šedá léta socialismu jsou totiž pro mnohé pamětníky zároveň šťastnou dobou jejich mladí nebo puberty. V rolích Kvidových rodičů zaujme charismatická dvojice Libuše Šafránková-Ondřej Vetchý, do úlohy slídivého soudruha Šperka byl výtečně obsazen Vladimír Javorský. Příběh se soustřeďuje především na trampoty Kvidova otce, excentrického dříče s vysokoškolským diplomem, kterého jeho úsilí zabezpečit rodinu bez ztráty důstojnosti, dovede až na hranici šílenství. Ve stejné době prožívá mimořádně nadaný Kvido své problémy s literární tvorbou a s dospíváním. Snímek, zaměřený především na lidské vztahy a vášně, tak akcentuje spíše „vážnější“ polohu vyprávění a vybočuje z mainstreamového proudu českých komedií o vykutálených přizpůsobivcích z rodu Homolků a Nováků. Svým tématem i zařazením do doby normalizace připomíná úspěšný titul Díky za každé nové ráno. Mozaikovitá epopej s trpkým humorem a s prvky retro stylu se bohužel nevyhnula jisté roztříštěnosti, která výsledné podívané ubírá na atmosféře i na dramatickém tahu. Z filmových komponentů, které Vieweghově příběhu dodávají na půvabu i věrohodnosti, stojí za pozornost zejména standardně kvalitní kamera (Martin Duba) a střih (Alois Fišárek), dobově výstižné kostýmy Kataríny Hollé (Šakalí léta), malebné lokality a stylové bytové zařízení (architekt Milan Býček). Téměř současně s Báječnými léty pod psa vznikl další snímek podle Vieweghova jiného románu Výchova dívek v Čechách.
Praha 1962. Rodinný přítel Zvára vymění pro nastávající maminku Milenu s řezníkem šusťák z Milána za vepřovou kýtu. Stydlivá rodička slíbí své gynekoložce Zitě, že porodí přesně 5. srpna. Nastávající otec Aleš ani za kýtu pro člena SNB neuspěje při závěrečné jízdě v autoškole. Milenu cestou do divadla poleká toulavý pes. Ve foyer se budoucí rodiče Vítkovi potkají s dramatikem Holubem, v jehož hrách měla maminka menší role. Uprostřed představení začne žena rodit. Chlapečka Kvida, předčasně porozeného na toaletě, otec vymění s pohotovým divákem-gynekologem za neudaný kus vepřové. Rodiče sklidí aplaus od publika. Děda Josef nadává na komunisty. Obě babičky malého Kvida nadšeně obdivují. Když nemluvně ukonejší matčina recitace Shakespeara, babička Líba prorokuje, že z Kvida bude básník. Obtloustlý a obrýlený Kvido je s oběma babičkami v zoo, ale o zvířatech si raději čte. V noci u dědy Josefa ho vzbudí divný hluk: vzduch víří vrtule vojenských helikoptér a dědovi uletí milované andulky. Rádio hlásí, že Československo okupují sovětská vojska. Kvido s dědečkem Josefem vylepují na nebezpečných ulicích plakátky o ztracených andulkách. Skončí v hospodě. Po jejich pozdním návratu k vyděšené rodině radí zkušený dědeček Jiří svému zeti-ekonomovi, aby se „uklidil“ někam do závětří. Otec požádá o pomoc kamaráda Zváru, který pracuje ve sklárnách v Sázavě nad Sázavou. Vítkovi odjíždějí autem do idylického Posázaví, kde je čeká bydlení v podnikové prvorepublikové vile. Při stěhování v krušné zimě však vyjde najevo, že rodina má „dočasně“ přidělenou pouze prosklenou verandu. Zoufalá maminka trucuje venku na židli. Otec ji na Kvidovu radu uklidní dojemně naservírovaným čajem. Nazítří si Kvido v nové škole sedne vedle spolužačky Jarušky a šokuje učitelku trefným bonmotem. Tatínek se hned ráno namaže vodkou se svými novými spolupracovníky z podniku Sklosaz. Vzápětí vystřízliví: politicky kovaný ředitel Šperk chce, aby se angažoval; závisí na tom i jeho lepší bydlení. Kvidovi rodiče na vymrzlé verandě popíjejí s kamarádem Zvárou a jeho přítelkyní: atmosféru zmrazí Zvárovo sdělení, že vstoupil do strany. Je jaro: příroda se probouzí, Šperk kontroluje vlajkovou výzdobu. Kvido přemluví spolužačku Jarušku, aby si s ním hrála „na doktora“. Před spaním pak napomíná přistižené rodiče před dalším rozmnožením. Ředitelka školy doporučí chlapce soudružce Šperkové, vedoucí recitačního kroužku. Šperk Kvidovu otci sprostě sdělí, že jeho pracovní aktivita je mu nanic, pokud se nebude angažovat. Na frankfurtský veletrh jede straník Zvára. Váhající Kvido vstoupí do recitačního kroužku kvůli tomu, že recitovat bude i Jaruška. Gynekoložka Zita, nyní šatnářka v kině, vyšetří Kvidovu matku v promítací kabině a potvrdí jí další těhotenství. Kvido s Jaruškou recitují na schůzi báseň o Leninovi. Rodičům je trapně, Šperk je však spokojen. Po sáňkování s Jaruškou dostane Kvido zápal plic a narychlo přivolaný doktor ho i s těhotnou matkou odveze do nemocnice. Zoufalý otec na manželčinu radu požádá o pomoc Šperkovou, a ta si na manžela kvůli svému nejlepšímu recitátorovi došlápne. Otec tak získá klíče od jiné podnikové vilky. Musí si však koupit od vášnivého kynologa Šperka malou fenku vlčáka, musí chodit na VUML a hrát fotbal. Když matka po návratu z porodnice s malým Pacem zjistí, jak otec za vilku „zaplatil“, přemůže se a navzdory své fobii ze psů fenku Něhu pohladí. A opět je jaro: příroda se probouzí a otec pod Šperkovým dohledem trpí na fotbalovém hřišti. Malý Kvido mu navrhuje, že s ním bude trénovat: z kondičního běhu se Kvido (časovým skokem) vrací už jako mladý muž. Otec veze matku žigulíkem (žena pracuje v Sklosazu jako právnička). Do podniku přijíždějí jugoslávští partneři. Nechybí mezi nimi ani krásná Mirjana, do níž se otec zamiloval při služební cestě do Londýna. Teď ubytuje atraktivní cizinku v rodinné vilce. Při společné večeři mu dá matka jasně najevo, co si myslí. Příštího dne se otec, Kvido a Mirjana projíždějí na kanoi. Roztoužený otec loď převrátí, když se krasavice svlékne. Ve vilce je tichá domácnost. Nešťastně zamilovaný Kvido vidí Jarušku s jiným a ve vzteku napíše povídku Samoobsluha Krutost (v potemnělé samoobsluze se procházejí mondénní dívky a cynicky si vybírají nahé chlapce zavřené v drátěných přeprávkách. Jednou z nich je i Jaruška, která nad Kvidem ohrne nos). Dívka ctitelovu povídku odmítne. Na Sázavě teď žije dramatik Holub, dnes přísně hlídaný disident. Rodiče se s ním proti své vůli potkají v samoobsluze a ze slušnosti přijmou jeho pozvání. Večer u ohýnku Kvido dočte svou povídku a sklidí dramatikovu pochvalu. Rodina je však vzápětí přistižena Šperkem a dalšími soudruhy z Pomocné stráže VB. Otec je degradován na vrátného a vzápětí dostane obsílku k výslechu na StB. Po návratu u něj propukne paranoia. Na bramborové brigádě dá Jaruška najevo Kvidovi, že o něj stojí. Jenže dívka je silně alergická, a tak všechny pokusy o milování v přírodě zkrachují. Nakonec v rozhodující chvíli na trianglu zklame zase Kvido předčasnou ejakulací. Otcův stihomam se horší: muž si začne v domácí dílně vyrábět rakev. Kvido zahájí práci na svém románu Báječná léta pod psa. Zoufalá matka se vypraví do blízké „estébácké“ maringotky, a aby otci dokázala, že jeho obavy jsou liché, přivede večer s sebou v podroušeném stavu partu podnapilých vojáků, kteří tu opravdu něco stavějí. Na Zitinu radu vyhledá bývalého předního pražského psychiatra, dr. Liehra, který jí poradí, aby otce nějak rozptýlila. Kvido na její příkaz marně telefonicky kontaktuje Mirjanu. Jedinou šancí na záchranu je teď podle matky vnouče. Vysokoškolák Kvido matčinu teorii vysvětlí Jarušce. Ta k jeho překvapení souhlasí. Vše zařídí matka, která za pomocí svých rodičů zbaví jejich pražský byt prachu a pylu. Svou náhlou mužnou nedostatečnost zaplaší Kvido tím, že po Jaruščině hrudi začne psát. Při obědě se otec dozví o Jaruščině těhotenství. Skepticky, ale přece k synovi promluví. A opět je jaro: lidé se chystají ke svobodným volbám a zbohatlický Šperk v autě ze zvyku kontroluje vlajkovou výzdobu. Zastaví se i u Kvidovy rodiny, kde si malá obrýlená vnučka čte Květy zla a povídá si s Kvidovým otcem, nyní už spokojeným dědou...
Postavy a obsazení
• Ondřej Vetchý - Kvidův otec
• Libuše Šafránková - Kvidova matka
• Jan Zahálka - malý Kvido
• Jakub Wehrenberg - dospělý Kvido
• Vladimír Javorský - Šperk
• Vilma Cibulková - Šperková
• Klára Botková - malá Jaruška
• Jitka Ježková - dospělá Jaruška
• Vladimír Dlouhý - Zvára
• Miriam Kantorková - babička Věra
• Květa Fialová - babička Líba
• Stanislav Zindulka - dědeček Josef
• Otakar Brousek st. - dědeček Jiří
• Viktor Preiss - Holub
• Ondřej Vetchý - Kvidův otec
• Libuše Šafránková - Kvidova matka
• Jan Zahálka - malý Kvido
• Jakub Wehrenberg - dospělý Kvido
• Vladimír Javorský - Šperk
• Vilma Cibulková - Šperková
• Klára Botková - malá Jaruška
• Jitka Ježková - dospělá Jaruška
• Vladimír Dlouhý - Zvára
• Miriam Kantorková - babička Věra
• Květa Fialová - babička Líba
• Stanislav Zindulka - dědeček Josef
• Otakar Brousek st. - dědeček Jiří
• Viktor Preiss - Holub
Ocenění:
Český lev
1997 - Nejlepší film (nominace)
1997 - Ondřej Vetchý (Nejlepší herec) (nominace)
1997 - Libuše Šafránková (Nejlepší herečka) (nominace)
1997 - Vladimír Javorský (Nejlepší vedlejší herec) (nominace)
1997 - Jan Novák (Nejlepší scénář) (nominace)
1997 - Nejlepší střih (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 3.4.1997 Space Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1997 (VHS) Centrum českého videa, Bonton Home Video
Poprvé na VHS: 1.11.1997 Centrum českého videa, Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 14.3.1999 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 14 227 456
Návštěvnost v ČR 344 865
Tvůrci a herci
Petr Nikolaev (Režie), Jiří Ježek (Produkce), Helena Slavíková (Produkce), Michal Dvořák (Hudba), Jaroslav Olin Nejezchleba (Hudba), Ivan Hlas (Hudba), Martin Duba (Kamera), Alois Fišárek (Střih), Milan Býček (Scénografie), Marta Ostenová (Kostýmy), Mária Hubáčková (Kostýmy), Marta Jenčová (Kostýmy), Katarína Hollá (Kostýmy), Vladimír Nahodil (Zvuk), František Příhoda (Masky), Zdena Prchlíková (Masky), Jan Novák (Scénář), Michal Viewegh (kniha) (Předloha), Ondřej Vetchý (Herec), Libuše Šafránková (Herec), Vladimír Javorský (Herec), Klára Botková (Herec), Jitka Ježková (Herec), Jakub Wehrenberg (Herec), Vladimír Dlouhý (Herec), Vilma Cibulková (Herec), Miriam Kantorková (Herec), Květa Fialová (Herec), Stanislav Zindulka (Herec), Otakar Brousek st. (Herec), Viktor Preiss (Herec), Jiří Schmitzer (Herec), Emma Černá (Herec), Miloň Čepelka (Herec), Alice Bendová (Herec), Otmar Brancuzský (Herec), Jan Hraběta (Herec), Zdeněk David (Herec), Vlastimil Zavřel (Herec), Bohumil Klepl (Herec), Aleš Najbrt (Herec), Jiří Fero Burda (Herec), Jan Slovák (Herec), Lenka Vychodilová (Herec), Ladislav Klepal (Herec), Jaroslav Horák (Herec), Jan Vondráček (Herec), Martin Matejka (Herec), František Švihlík (Herec), Petr Koutecký (Herec)
1997/109/Česko/Česko
Zajímavost k filmu
- V prvních fázích projektu s ním byl spojen režisér Petr Zelenka, který napsal již tři verze scénáře, ale po několika negativních názorech jinývh režisérů se rozhodl odstoupit.
- V jednom momente beží v televízii aj ďalší trezorový film Spalovač mrtvol (1968), konkrétne scéna, kde pán Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský) velebí "pohřeb žehem“ so svojou rodinou a kocúrom.
- Ve scéně, kdy Kvido (Jan Zahálka) přiběhne domů, rodiče sledují v televizi film Kladivo na čarodějnice (1969).
- Ondřeji Vetchému zemřel den před začátkem natáčení otec na leukémii.
- Konkurzu na hlavní roli se zúčastnili také Bolek Polívka, Josef Abrhám, Jan Hartl, Ivana Chýlková nebo Simona Postlerová.
- Natáčení probíhalo v Praze, Týnci nad Sázavou a Novém Vestci.
- Rozdíly oproti knižní předloze:
* Ve filmu je opomenuta scéna, kdy Kvidův otec kupuje od Šperka psa, respektive přejmenuje fenku vlčáka z Tery na Něhu.
* Je vynechána scéna, kdy se babička Líba stěhuje do Sázavy kvůli čistějšímu ovzduší, než je v Praze (kvůli potenciálnímu nádoru).
* Je vynechána scéna, kdy umírá dědeček Jiří a babička Líba.
- V jednom momente beží v televízii aj ďalší trezorový film Spalovač mrtvol (1968), konkrétne scéna, kde pán Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský) velebí "pohřeb žehem“ so svojou rodinou a kocúrom.
- Ve scéně, kdy Kvido (Jan Zahálka) přiběhne domů, rodiče sledují v televizi film Kladivo na čarodějnice (1969).
- Ondřeji Vetchému zemřel den před začátkem natáčení otec na leukémii.
- Konkurzu na hlavní roli se zúčastnili také Bolek Polívka, Josef Abrhám, Jan Hartl, Ivana Chýlková nebo Simona Postlerová.
- Natáčení probíhalo v Praze, Týnci nad Sázavou a Novém Vestci.
- Rozdíly oproti knižní předloze:
* Ve filmu je opomenuta scéna, kdy Kvidův otec kupuje od Šperka psa, respektive přejmenuje fenku vlčáka z Tery na Něhu.
* Je vynechána scéna, kdy se babička Líba stěhuje do Sázavy kvůli čistějšímu ovzduší, než je v Praze (kvůli potenciálnímu nádoru).
* Je vynechána scéna, kdy umírá dědeček Jiří a babička Líba.
Odkazy
Hrají:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková, Miriam Kantorková, Květa Fialová, Stanislav Zindulka, Otakar Brousek st., Viktor Preiss, Jiří Schmitzer, Alice Bendová, Emma Černá, Miloň Čepelka, Otmar Brancuzský, Lenka Vychodilová, Jan Hraběta, Zdeněk David, Vlastimil Zavřel, Jan Slovák, Jiří Fero Burda, Aleš Najbrt, Bohumil Klepl, Jan Vondráček, František Švihlík, Doubravka Svobodová, Petr Koutecký, Jaroslav Horák, Martin Matejka, Bohumila Kuklová, Ladislav Klepal, Miloslav Uhlíř, Milena Dvorská, Martin Luhan