Bílá nemoc / Bílá nemoc (1937/102/Československo/Drama, Psychologický, Podobenství, Sci-Fi) 84% -Originál DVD-
30.07.2023 03:58
JEDNOU VĚTOU
„Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.“
OBSAH
Maršál vyzývá muže své země k útočné válce proti sousední zemi. Obyvatelé přijímají jeho plány s nadšením, neboť ve válce podle maršálových slibů získají slávu a prospěch. V zemi se zatím šíří nevyléčitelná choroba, zvaná bílá nemoc. Chudinský lékař dr. Galén objeví lék a zkouší jej na klinice dr. Sigelia, maršálova oblíbence. Výsledky jsou skvělé a dr. Sigelius přijímá bezostyšně za Galénův lék vyznamenání. Galén však postup výroby léku chce vydat jen pod podmínkou, že budou zastaveny přípravy na válku. Maršál podmínku odmítne a vyhlásí válku. Galén proto léčí jen chudé pacienty, kteří na válce nemají žádný podíl. Maršál onemocní bílou nemocí a teprve tehdy je ochoten ukončit boje. Povolává Galéna. Ten spěchá s lékem do maršálova paláce, ale je zabit zfanatizovaným davem...(NFA.cz)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Karel Čapek již tenkrát napsal velmi nadčasové dílo odrážející atmosféru tehdejší doby. Je až překvapující, že se v té době zrodilo jeho filmové zpracování, které čerpá z relativně krátkého příběhu a dokáže zaujmout na dlouhou dobu, respektive na 103 minut, ve kterém se prakticky nic moc neděje ale opravdu zajímavě se běh událostí ve fiktivní zemi sleduje až k vyvrcholení, které v radostném podtextu zní z dvou opačných stran neradostně. Bílá nemoc je i tak pro mě jeden z mála černobílých filmů, které mě už jako malého dokázali zaujmout a to jsem samotové dítě. --- Válka to je krásná věc. To je pro naše muže to nejlepší. Udeřit na pravém křídle... (Malarkey) 4*
Velmi dobrý přepis Čapkova díla plný kvalitních herců. Hugo Haas má štěstí, že Čapkova tvorba je velmi dobře zfilmovatelná a Bílá nemoc je toho velkým důkazem. Filmová podoba je věrohodná, příjemná a s perfektně obsazenou postavou dr Martina, který vymyslí lék na Bílou nemoc se přibližuje dokonalosti. Stáří filmu je patrné, ale myšlenka je věčná, bohužel stejně věčná jako války. (Djkoma) 4*
Bílá nemoc film z roku 1937. Podle divadelní hry od K. Čapka, spolu s Krakatitem, podle mého dva nejlepší dramatické filmy zfilmované podle Čapkových původních předloh. Protiválečné podobenství : Hugo Haas (jako dr. Galén), který si mimochodem napsal i scénář, asi ve svém nejlepším snímku alespoň co se týče dramatického ztvárnění, určité závažnosti a vážnosti ale také jednání. Haas nepředvedl jen pouhý záznam z divadelního představení ND ale on tam dal i kus svého já. A tím si myslím že vzniklo naprosto stylově čisté a svébytné dílo, po filmařské stránce neuvěřitelně poctivé řemeslo. Ještě bych vyzdvihl výkon Zdeňka Štěpánka v roli maršála a ten Vydrův (baron Krog), Dostálův (ministr propagandy) a Karenův (profesor dr. Sigelius). V té době nevznikalo až zas tolik vyjímečných a dobrých filmů alespoň co se týče dramat. Jen si vzpomeňte jak je to už dlouho co ho ČT nevysílala snad osm let? Myslím si že by tento film měla častěji zařazovat do svého programu. Dávám 4* k těm pěti chybí ale jen malinko. Možná kdyby tam přeci jenom byla některá ta exteriérová scéna navíc tak bych o tom popřemýšlel. (Karlos80) 4*
VELKÁ RECENZE
Přepis legendární protiválečné utopistické hry Karla Čapka Bílá nemoc režíroval podle svého scénáře Hugo Haas, jenž si zahrál i hlavní roli. Od ledna 1937 slavila hra úspěchy na scéně pražského Národního divadla. Hugo Haas hrál roli dr. Galéna i na jevišti a také herecké obsazení většiny dalších rolí odpovídalo zmíněné inscenaci. Ta byla uváděna i přes protesty německé strany (jméno barona Krüga, připomínající v němčině slovo Krieg – válka, se muselo přejmenovat na Krog) a už v době rostoucího ohrožení republiky se stala pro své humanistické poselství nanejvýš aktuální. Čapek v tomto podobenství o militaristickém maršálovi, který ohrožuje malý demokratický mírumilovný stát, vytvořil analogii k Adolfu Hitlerovi a k nacistickému Německu, ohrožující svobodné Československo. Současně je nevyléčitelná bílá nemoc, která postupně zachvacuje celý svět a ohrožuje všechny bez rozdílu, chudé i bohaté, paralelou na nakažlivost nacismu. Lék proti této nemoci nalezne chudinský lékař Galén, který jej chce dát k dispozici pouze pod podmínkou světového míru. Režisér do filmového příběhu i přes původní nesouhlas Karla Čapka přidal postavu lékaře z ohrožovaného sousedního malého státu doktora Martina, který jako jediný zná po Galénově smrti tajemství jeho léku, čímž se mění původně pesimistický konec; naděje na záchranu lidstva a národa stále žije. Hugo Haas natáčel jen v ateliérech (s výjimkou dokumentárních záběrů přesouvajícího se vojska) od 6. října do 1. listopadu 1937 během dvaceti filmovacích dní. Do davových scén obsadil kompars 137 mužů, 20 žen a 420 nezaměstnaných. Filmová verze si odbyla premiéru necelý rok od prvního uvedení hry, v prosinci 1937. Po mnichovských událostech 1938, kdy byl film okamžitě zakázán, se podařilo zachránit negativ, vyvézt jej do zahraničí a vyrobit francouzskou a anglickou verzi. Po válce se původní materiál vrátil zpět do Československa a s novými úvodními titulky 5. dubna 1946 (v pražském kině Moskva) a později 22. srpna 1958 (v kině Jalta) byl opět uveden do kin. Divadelní hra i film varovaly před událostmi, jež se následně změnily ve skutečnost a vyvrcholily druhou světovou válkou. Tomuto i ve světové kinematografii ojedinělému počinu, kterému vévodí bravurní herecké výkony v čele s Hugem Haasem a Zdeňkem Štěpánkem, může z meziválečných dob konkurovat Chaplinův Diktátor (1940) a několik dalších děl. Záběry z natáčení jsou zachyceny v krátkém dokumentu Továrna na iluze (1937; r. Jiří Weiss). Po téměř osmdesáti letech uvádí snímek zpět do distribuce Národní filmový archiv v digitálně restaurované verzi. Premiéra se uskutečnila v královéhradeckém Biu Central 22. září 2016. K vytvoření nové verze posloužil dochovaný vzácný a křehký negativ na hořlavém podkladu a pro přepis zvuku duplikační pozitiv (poprvé od uvedení ve 30. letech jsou filmu navráceny originální dobové úvodní titulky). Za finanční podpory z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET proběhlo restaurování roku 2016 v laboratoři Magyar Filmlabor v Budapešti. Na vyžádání byl film distribuován i s anglickými podtitulky a lze též uspořádat krátkou přednášku a prezentaci digitálního restaurování filmu s ukázkami.
Vrcholně autorským počinem herce a režiséra Huga Haase se stala filmová adaptace alegorické divadelní hry Karla Čapka, již si tehdy šestatřicetiletý umělec osvojil už na divadelních prknech. Jako scenárista a režisér naplnil Hugo Haas humanistický koncept, který v roce 1937 silně rezonoval v Evropě pohlcované nacistickou agresí. V alegorickém vyprávění Haas ztvárnil vynikajícího lékaře Galéna, který objeví lék na titulní nevyléčitelnou chorobu. Odmítne ho však vydat zlovolnému Maršálovi (Zdeněk Štěpánek), který rozpoutá dobyvačnou válku se sousední zemí… Na rozdíl od Čapkovy přelohy má film šťastný konec, spojený s postavou Galénova přítele země – doktora Martina (Jaroslav Průcha). Haasovo dobově podmíněné finále ještě zvýrazňuje morální zodpovědnost a vykupitelskou roli intelektuálů v dramatických dějinných momentech.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V totalitním státě, v němž neomezeně vládne bezohledný a tvrdý maršál, vyhrožující sousedním státům vojenským útokem, zuří záhadná a neléčitelná choroba zvaná Čengova nemoc čili Morbus Tshengi. Nemoc se vyskytla i jinde ve světě a hrozí stát se pandemií. Jejím prvním příznakem je chladná a necitlivá bílá skvrna, odtud lidové pojmenování bílá nemoc. Skvrna se následně šíří, zachvátí postupně celé tělo a rozkládá tkáně jako při malomocenství. Přenáší se pouze u lidí starších padesáti let. Na státní klinice proti této nemoci bojuje maršálův oblíbenec, dvorní rada Sigelius. Ten je však neúspěšný, jeho vědecký ohlas je spíše odleskem slávy tchána, předchůdce a zakladatele kliniky Lilienthala. Svolaným žurnalistům popíše příznaky nemoci a přizná, že ve druhé fázi nemoci, kdy se otevřou rány, se používají prostředky proti zápachu a ve třetí fázi již jen morfium. Maršála podporuje zbrojařský magnát, baron Krog. Jeho mamutí koncerny pracují na tři směny, ministr propagandy bez přestání zpracovává obyvatelstvo pro válku. Především mladí, marně shánějící práci, fanaticky stojí za maršálem a věří, že vítězná válka je jediným východiskem z neutěšené situace. I otec, účetní v Krogových zbrojovkách, je maršálovým zbrojením nadšen. Pohádá se ovšem se synem a dcerou, kteří tvrdí, že díky bílé nemoci se uvolní místa mladším. Sigelia vyhledá doktor Galén, chudinský lékař z předměstí. Profesor jej vyslechne jen proto, že byl tchánovým asistentem. Lékař ho požádá, aby mohl vyzkoušet na několika pacientech svůj lék, kterým úspěšně léčí bílou nemoc. Nechce prozradit složení receptury, než bude lék klinicky vyzkoušený a pak jen za jistých podmínek, jež prý oznámí později. Sigelius nakonec ze strachu z bílé nemoci svolí a nechá Galénovi, který sám trpí anginou pectoris, několik nejchudších pacientů. Otec postupuje na místo druhého účetního ředitele Krogových podniků, předchůdce zemřel na bílou nemoc. Po několika dnech má Galén výsledky: nemocní se uzdravují. Úspěchy kliniky se donesou maršálovi. Ten navštíví se svou suitou kliniku a předá Sigeliovi vyznamenání. Galén není ani pozván. Využije příležitost a novinářům řekne pravdu. Lék vynalezl on a nevydá ho žádné vládě na světě, dokud se nezřekne zbrojení a nezaváže se k dodržování trvalého světového míru. Dál bude léčit své chudé, bohatí ať se zasadí o mír, poté i jim pomůže. Sigelius vykáže z kliniky novináře a poté i neústupného Galéna. Snahy lékaře se dostanou na stránky novin. Otec je jeho podmínkami rozhořčen, následně zjistí, že jeho manželka má bílou nemoc. Galén se vrátí na předměstí a ve velkém léčí chudé. Odmítne uzdravit otcovu manželku, protože muž pracuje na vysokém postu u Kroga. Baron navštíví Sigelia. Ten vypracoval návrh, že všichni nakažení bílou nemocí budou internováni ve zvláštních táborech. - Krog ukáže bílou skvrnu na své hrudi Sigeliovi a ten jej pošle ke Galénovi. V noci navštíví Galéna doktor Martin ze sousedního malého ohroženého demokratického státu. Oba lékaři kdysi sloužili v poslední velké válce na nepřátelských stranách, jako humanisté se však spřátelili. Martin chce lék pro své pacienty. Galén si uvědomí, že kdyby zemřel, ztratí nemocní poslední záchranu. Ukáže Martinovi postup výroby léku s podmínkou, že bude léčit pouze chudé a případně povede jeho mírový boj za něj. Krog vyhledá Galéna v přestrojení za nezaměstnaného dělníka. Lékař ho však pozná. Baron nabídne za vyléčení mnohamilionovou částku, Galén však žádá, aby zastavil ve svých továrnách výrobu válečného materiálu. To Krog nemůže udělat, odejde proto s nepořízenou. Následující den je zavolán k maršálovi. Kdysi mu pomohl pučem získat vládu, což bylo v jeho obchodním zájmu, a diktátor jej považuje za přítele. Navíc jeho synovec, maršálův pobočník Pavel, je nastávajícím diktátorovy dcery Anety. Magnát maršálovi přizná svou nemoc a zoufale ho žádá, aby mohl na Galénovu podmínku přistoupit. Maršál se ovšem nazítří o půlnoci chystá napadnout sousední stát, proto prosbu rázně odmítne. Oba muži si však přesto podají ruce. Vládce si předvolá Galéna a chce, aby léčil barona. Snaží se ho přesvědčit po dobrém, pak začne vyhrožovat. Galén trvá na své podmínce a žádá, aby byl zatčen pro odepření poslušnosti. Přijde telefonická zpráva, že se Krog zastřelil. Galén je propuštěn. O půlnoci maršálova vojska začnou s útokem. Druhý den z balkónu paláce diktátor oznámí zfanatizovanému zástupu své válečné rozhodnutí. Během projevu zjistí, že je též nakažen bílou nemocí. Narychlo přivolaný Sigelius může jedině konstatovat, že maršálovy bez Galénova léku zbývají dva až tři měsíce. Maršál předpokládá, že zemře uprostřed válečných operací a že po jeho smrti vypukne občanská válka. Pavel ho přesvědčuje, že musí žít, a zatelefonuje Galénovi. Diktátorův útok selhal, jeho vojska narazila na silný odpor a napadená země mu dá ultimátum. Galén trvá na své podmínce a maršál nakonec souhlasí. Své rozhodnutí si zdůvodní, že jej Bůh místo války pověřil dělat mír. Lékař se cestou do paláce prodírá davem. Otcův syn vyzývá lidi, aby provolávali slávu maršálovi a válce. To Galén odmítne a předpovídá, že celý svět s ním bude provolávat slávu míru. Na to je davem jako zrádce ubit k smrti. Syn poté ampulky s lékem pro diktátora rozbije. Diktátor se dozví o lékařově smrti, ale přesto podepíše rozkaz k zastavení války. Dobrovolně odejde do internačního tábora zemřít na bílou nemoc. Odtud pomocí amplionu naposledy promluví k národu a jménem trpících prosí, aby všichni dodrželi mír. V davu mezi posluchači stojí i otec s dcerou i synem a doktor Martin. Ten jediný zná tajemství léku proti nemoci. Podmínky jeho kolegy jsou splněny a on může zachránit lidstvo před zkázou. Maršál při vzpomínce na mrtvého Galéna provolá „Ať žije mír!“
„Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.“
OBSAH
Maršál vyzývá muže své země k útočné válce proti sousední zemi. Obyvatelé přijímají jeho plány s nadšením, neboť ve válce podle maršálových slibů získají slávu a prospěch. V zemi se zatím šíří nevyléčitelná choroba, zvaná bílá nemoc. Chudinský lékař dr. Galén objeví lék a zkouší jej na klinice dr. Sigelia, maršálova oblíbence. Výsledky jsou skvělé a dr. Sigelius přijímá bezostyšně za Galénův lék vyznamenání. Galén však postup výroby léku chce vydat jen pod podmínkou, že budou zastaveny přípravy na válku. Maršál podmínku odmítne a vyhlásí válku. Galén proto léčí jen chudé pacienty, kteří na válce nemají žádný podíl. Maršál onemocní bílou nemocí a teprve tehdy je ochoten ukončit boje. Povolává Galéna. Ten spěchá s lékem do maršálova paláce, ale je zabit zfanatizovaným davem...(NFA.cz)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Karel Čapek již tenkrát napsal velmi nadčasové dílo odrážející atmosféru tehdejší doby. Je až překvapující, že se v té době zrodilo jeho filmové zpracování, které čerpá z relativně krátkého příběhu a dokáže zaujmout na dlouhou dobu, respektive na 103 minut, ve kterém se prakticky nic moc neděje ale opravdu zajímavě se běh událostí ve fiktivní zemi sleduje až k vyvrcholení, které v radostném podtextu zní z dvou opačných stran neradostně. Bílá nemoc je i tak pro mě jeden z mála černobílých filmů, které mě už jako malého dokázali zaujmout a to jsem samotové dítě. --- Válka to je krásná věc. To je pro naše muže to nejlepší. Udeřit na pravém křídle... (Malarkey) 4*
Velmi dobrý přepis Čapkova díla plný kvalitních herců. Hugo Haas má štěstí, že Čapkova tvorba je velmi dobře zfilmovatelná a Bílá nemoc je toho velkým důkazem. Filmová podoba je věrohodná, příjemná a s perfektně obsazenou postavou dr Martina, který vymyslí lék na Bílou nemoc se přibližuje dokonalosti. Stáří filmu je patrné, ale myšlenka je věčná, bohužel stejně věčná jako války. (Djkoma) 4*
Bílá nemoc film z roku 1937. Podle divadelní hry od K. Čapka, spolu s Krakatitem, podle mého dva nejlepší dramatické filmy zfilmované podle Čapkových původních předloh. Protiválečné podobenství : Hugo Haas (jako dr. Galén), který si mimochodem napsal i scénář, asi ve svém nejlepším snímku alespoň co se týče dramatického ztvárnění, určité závažnosti a vážnosti ale také jednání. Haas nepředvedl jen pouhý záznam z divadelního představení ND ale on tam dal i kus svého já. A tím si myslím že vzniklo naprosto stylově čisté a svébytné dílo, po filmařské stránce neuvěřitelně poctivé řemeslo. Ještě bych vyzdvihl výkon Zdeňka Štěpánka v roli maršála a ten Vydrův (baron Krog), Dostálův (ministr propagandy) a Karenův (profesor dr. Sigelius). V té době nevznikalo až zas tolik vyjímečných a dobrých filmů alespoň co se týče dramat. Jen si vzpomeňte jak je to už dlouho co ho ČT nevysílala snad osm let? Myslím si že by tento film měla častěji zařazovat do svého programu. Dávám 4* k těm pěti chybí ale jen malinko. Možná kdyby tam přeci jenom byla některá ta exteriérová scéna navíc tak bych o tom popřemýšlel. (Karlos80) 4*
VELKÁ RECENZE
Přepis legendární protiválečné utopistické hry Karla Čapka Bílá nemoc režíroval podle svého scénáře Hugo Haas, jenž si zahrál i hlavní roli. Od ledna 1937 slavila hra úspěchy na scéně pražského Národního divadla. Hugo Haas hrál roli dr. Galéna i na jevišti a také herecké obsazení většiny dalších rolí odpovídalo zmíněné inscenaci. Ta byla uváděna i přes protesty německé strany (jméno barona Krüga, připomínající v němčině slovo Krieg – válka, se muselo přejmenovat na Krog) a už v době rostoucího ohrožení republiky se stala pro své humanistické poselství nanejvýš aktuální. Čapek v tomto podobenství o militaristickém maršálovi, který ohrožuje malý demokratický mírumilovný stát, vytvořil analogii k Adolfu Hitlerovi a k nacistickému Německu, ohrožující svobodné Československo. Současně je nevyléčitelná bílá nemoc, která postupně zachvacuje celý svět a ohrožuje všechny bez rozdílu, chudé i bohaté, paralelou na nakažlivost nacismu. Lék proti této nemoci nalezne chudinský lékař Galén, který jej chce dát k dispozici pouze pod podmínkou světového míru. Režisér do filmového příběhu i přes původní nesouhlas Karla Čapka přidal postavu lékaře z ohrožovaného sousedního malého státu doktora Martina, který jako jediný zná po Galénově smrti tajemství jeho léku, čímž se mění původně pesimistický konec; naděje na záchranu lidstva a národa stále žije. Hugo Haas natáčel jen v ateliérech (s výjimkou dokumentárních záběrů přesouvajícího se vojska) od 6. října do 1. listopadu 1937 během dvaceti filmovacích dní. Do davových scén obsadil kompars 137 mužů, 20 žen a 420 nezaměstnaných. Filmová verze si odbyla premiéru necelý rok od prvního uvedení hry, v prosinci 1937. Po mnichovských událostech 1938, kdy byl film okamžitě zakázán, se podařilo zachránit negativ, vyvézt jej do zahraničí a vyrobit francouzskou a anglickou verzi. Po válce se původní materiál vrátil zpět do Československa a s novými úvodními titulky 5. dubna 1946 (v pražském kině Moskva) a později 22. srpna 1958 (v kině Jalta) byl opět uveden do kin. Divadelní hra i film varovaly před událostmi, jež se následně změnily ve skutečnost a vyvrcholily druhou světovou válkou. Tomuto i ve světové kinematografii ojedinělému počinu, kterému vévodí bravurní herecké výkony v čele s Hugem Haasem a Zdeňkem Štěpánkem, může z meziválečných dob konkurovat Chaplinův Diktátor (1940) a několik dalších děl. Záběry z natáčení jsou zachyceny v krátkém dokumentu Továrna na iluze (1937; r. Jiří Weiss). Po téměř osmdesáti letech uvádí snímek zpět do distribuce Národní filmový archiv v digitálně restaurované verzi. Premiéra se uskutečnila v královéhradeckém Biu Central 22. září 2016. K vytvoření nové verze posloužil dochovaný vzácný a křehký negativ na hořlavém podkladu a pro přepis zvuku duplikační pozitiv (poprvé od uvedení ve 30. letech jsou filmu navráceny originální dobové úvodní titulky). Za finanční podpory z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET proběhlo restaurování roku 2016 v laboratoři Magyar Filmlabor v Budapešti. Na vyžádání byl film distribuován i s anglickými podtitulky a lze též uspořádat krátkou přednášku a prezentaci digitálního restaurování filmu s ukázkami.
Vrcholně autorským počinem herce a režiséra Huga Haase se stala filmová adaptace alegorické divadelní hry Karla Čapka, již si tehdy šestatřicetiletý umělec osvojil už na divadelních prknech. Jako scenárista a režisér naplnil Hugo Haas humanistický koncept, který v roce 1937 silně rezonoval v Evropě pohlcované nacistickou agresí. V alegorickém vyprávění Haas ztvárnil vynikajícího lékaře Galéna, který objeví lék na titulní nevyléčitelnou chorobu. Odmítne ho však vydat zlovolnému Maršálovi (Zdeněk Štěpánek), který rozpoutá dobyvačnou válku se sousední zemí… Na rozdíl od Čapkovy přelohy má film šťastný konec, spojený s postavou Galénova přítele země – doktora Martina (Jaroslav Průcha). Haasovo dobově podmíněné finále ještě zvýrazňuje morální zodpovědnost a vykupitelskou roli intelektuálů v dramatických dějinných momentech.
PODROBNÝ POPIS FILMU
V totalitním státě, v němž neomezeně vládne bezohledný a tvrdý maršál, vyhrožující sousedním státům vojenským útokem, zuří záhadná a neléčitelná choroba zvaná Čengova nemoc čili Morbus Tshengi. Nemoc se vyskytla i jinde ve světě a hrozí stát se pandemií. Jejím prvním příznakem je chladná a necitlivá bílá skvrna, odtud lidové pojmenování bílá nemoc. Skvrna se následně šíří, zachvátí postupně celé tělo a rozkládá tkáně jako při malomocenství. Přenáší se pouze u lidí starších padesáti let. Na státní klinice proti této nemoci bojuje maršálův oblíbenec, dvorní rada Sigelius. Ten je však neúspěšný, jeho vědecký ohlas je spíše odleskem slávy tchána, předchůdce a zakladatele kliniky Lilienthala. Svolaným žurnalistům popíše příznaky nemoci a přizná, že ve druhé fázi nemoci, kdy se otevřou rány, se používají prostředky proti zápachu a ve třetí fázi již jen morfium. Maršála podporuje zbrojařský magnát, baron Krog. Jeho mamutí koncerny pracují na tři směny, ministr propagandy bez přestání zpracovává obyvatelstvo pro válku. Především mladí, marně shánějící práci, fanaticky stojí za maršálem a věří, že vítězná válka je jediným východiskem z neutěšené situace. I otec, účetní v Krogových zbrojovkách, je maršálovým zbrojením nadšen. Pohádá se ovšem se synem a dcerou, kteří tvrdí, že díky bílé nemoci se uvolní místa mladším. Sigelia vyhledá doktor Galén, chudinský lékař z předměstí. Profesor jej vyslechne jen proto, že byl tchánovým asistentem. Lékař ho požádá, aby mohl vyzkoušet na několika pacientech svůj lék, kterým úspěšně léčí bílou nemoc. Nechce prozradit složení receptury, než bude lék klinicky vyzkoušený a pak jen za jistých podmínek, jež prý oznámí později. Sigelius nakonec ze strachu z bílé nemoci svolí a nechá Galénovi, který sám trpí anginou pectoris, několik nejchudších pacientů. Otec postupuje na místo druhého účetního ředitele Krogových podniků, předchůdce zemřel na bílou nemoc. Po několika dnech má Galén výsledky: nemocní se uzdravují. Úspěchy kliniky se donesou maršálovi. Ten navštíví se svou suitou kliniku a předá Sigeliovi vyznamenání. Galén není ani pozván. Využije příležitost a novinářům řekne pravdu. Lék vynalezl on a nevydá ho žádné vládě na světě, dokud se nezřekne zbrojení a nezaváže se k dodržování trvalého světového míru. Dál bude léčit své chudé, bohatí ať se zasadí o mír, poté i jim pomůže. Sigelius vykáže z kliniky novináře a poté i neústupného Galéna. Snahy lékaře se dostanou na stránky novin. Otec je jeho podmínkami rozhořčen, následně zjistí, že jeho manželka má bílou nemoc. Galén se vrátí na předměstí a ve velkém léčí chudé. Odmítne uzdravit otcovu manželku, protože muž pracuje na vysokém postu u Kroga. Baron navštíví Sigelia. Ten vypracoval návrh, že všichni nakažení bílou nemocí budou internováni ve zvláštních táborech. - Krog ukáže bílou skvrnu na své hrudi Sigeliovi a ten jej pošle ke Galénovi. V noci navštíví Galéna doktor Martin ze sousedního malého ohroženého demokratického státu. Oba lékaři kdysi sloužili v poslední velké válce na nepřátelských stranách, jako humanisté se však spřátelili. Martin chce lék pro své pacienty. Galén si uvědomí, že kdyby zemřel, ztratí nemocní poslední záchranu. Ukáže Martinovi postup výroby léku s podmínkou, že bude léčit pouze chudé a případně povede jeho mírový boj za něj. Krog vyhledá Galéna v přestrojení za nezaměstnaného dělníka. Lékař ho však pozná. Baron nabídne za vyléčení mnohamilionovou částku, Galén však žádá, aby zastavil ve svých továrnách výrobu válečného materiálu. To Krog nemůže udělat, odejde proto s nepořízenou. Následující den je zavolán k maršálovi. Kdysi mu pomohl pučem získat vládu, což bylo v jeho obchodním zájmu, a diktátor jej považuje za přítele. Navíc jeho synovec, maršálův pobočník Pavel, je nastávajícím diktátorovy dcery Anety. Magnát maršálovi přizná svou nemoc a zoufale ho žádá, aby mohl na Galénovu podmínku přistoupit. Maršál se ovšem nazítří o půlnoci chystá napadnout sousední stát, proto prosbu rázně odmítne. Oba muži si však přesto podají ruce. Vládce si předvolá Galéna a chce, aby léčil barona. Snaží se ho přesvědčit po dobrém, pak začne vyhrožovat. Galén trvá na své podmínce a žádá, aby byl zatčen pro odepření poslušnosti. Přijde telefonická zpráva, že se Krog zastřelil. Galén je propuštěn. O půlnoci maršálova vojska začnou s útokem. Druhý den z balkónu paláce diktátor oznámí zfanatizovanému zástupu své válečné rozhodnutí. Během projevu zjistí, že je též nakažen bílou nemocí. Narychlo přivolaný Sigelius může jedině konstatovat, že maršálovy bez Galénova léku zbývají dva až tři měsíce. Maršál předpokládá, že zemře uprostřed válečných operací a že po jeho smrti vypukne občanská válka. Pavel ho přesvědčuje, že musí žít, a zatelefonuje Galénovi. Diktátorův útok selhal, jeho vojska narazila na silný odpor a napadená země mu dá ultimátum. Galén trvá na své podmínce a maršál nakonec souhlasí. Své rozhodnutí si zdůvodní, že jej Bůh místo války pověřil dělat mír. Lékař se cestou do paláce prodírá davem. Otcův syn vyzývá lidi, aby provolávali slávu maršálovi a válce. To Galén odmítne a předpovídá, že celý svět s ním bude provolávat slávu míru. Na to je davem jako zrádce ubit k smrti. Syn poté ampulky s lékem pro diktátora rozbije. Diktátor se dozví o lékařově smrti, ale přesto podepíše rozkaz k zastavení války. Dobrovolně odejde do internačního tábora zemřít na bílou nemoc. Odtud pomocí amplionu naposledy promluví k národu a jménem trpících prosí, aby všichni dodrželi mír. V davu mezi posluchači stojí i otec s dcerou i synem a doktor Martin. Ten jediný zná tajemství léku proti nemoci. Podmínky jeho kolegy jsou splněny a on může zachránit lidstvo před zkázou. Maršál při vzpomínce na mrtvého Galéna provolá „Ať žije mír!“
Postavy a obsazení
• Hugo Haas - Dr. Galen
• Bedřich Karen - Prof. Sigelius
• Zdeněk Štěpánek - Maršál
• Václav Vydra - Baron Krog
• František Smolík - Občan
• Helena Friedlová - Občanůvá manželka
• Ladislav Boháč - Krogův syn
• Karla Oličová - Maršálova dcera
• Jaroslav Průcha - Dr. Martin
• Vladimír Šmeral - první asistent
• Hugo Haas - Dr. Galen
• Bedřich Karen - Prof. Sigelius
• Zdeněk Štěpánek - Maršál
• Václav Vydra - Baron Krog
• František Smolík - Občan
• Helena Friedlová - Občanůvá manželka
• Ladislav Boháč - Krogův syn
• Karla Oličová - Maršálova dcera
• Jaroslav Průcha - Dr. Martin
• Vladimír Šmeral - první asistent
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 21.12.1937
Premiéra ČR: 29.9.2016 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.12.2008 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: 30.6.2017 NFA
Premiéra ČSSR: 21.12.1937
Premiéra ČR: 29.9.2016 NFA
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.12.2008 Filmexport
Poprvé na Blu-ray: 30.6.2017 NFA
Tvůrci a herci
Hugo Haas (Režie), Hugo Haas (Produkce), Jan Branberger (Hudba), Otto Heller (Kamera), Antonín Zelenka (Střih), Štěpán Kopecký (Scénografie), Jarmila Konečná (Kostýmy), Vilém Tareba (Zvuk), František Rous (Masky), Josef Kobík (Masky), Hugo Haas (Scénář), Karel Čapek (divadelní hra), Hugo Haas (Herec), Zdeněk Štěpánek (Herec), Karla Oličová (Herec), Bedřich Karen (Herec), Václav Vydra st. (Herec), Ladislav Boháč (Herec), Jaroslav Průcha (Herec), Karel Dostal (Herec), Rudolf Deyl st. (Herec), František Smolík (Herec), Helena Friedlová (Herec), Eva Svobodová (Herec), Vítězslav Boček (Herec), Otto Rubík (Herec), Vladimír Šmeral (Herec), Miroslav Svoboda (Herec), Marie Nademlejnská (Herec), Karel Jičínský (Herec), Eduard Blažek (Herec), Vilém Pruner (Herec), Frank Rose-Růžička (Herec), Vladimír Smíchovský (Herec), Karel Jelínek (Herec), Vladimír Hlavatý (Herec), Jaroslav Vojta (Herec), Emil Dlesk (Herec), Fráňa Vajner (Herec), Marie Holanová (Herec), Marie Bibikoffová-Haasová (Herec), Erna Ženíšková (Herec), František Filipovský (Herec), Jan Šebor (Herec), Julius Baťha (Herec)
1937/102/Československo/Drama, Psychologický, Podobenství, Sci-Fi
Zajímavost k filmu
- Už dva dni po premiére protestovalo nemecké veľvyslanectvo a žiadalo jeho zákaz, nakoľko sa cítilo poškodené duchom filmu, ale dosiahlo iba to, že postava baróna Krüga bola premenovaná na Kroga (Václav Vydra st.).
- Projekcie filmu sa stávali manifestáciami odhodlania brániť republiku pred hitlerovským Nemeckom. Po niektorých projekciách dokonca diváci postojačky spievali štátnu hymnu.
- Až na dve exteriérové scény boli všetky ostatné natočené v ateliéri.
- Film bol v USA uvedený až v roku 1940, aj to zostrihaný do dĺžky 78 minút.
- Premiéra proběhla 21. prosince 1937 v kině Alfa.
- Režisér Hugo Haas pridal do filmu postavu doktora Martina (Jaroslav Průcha), ktorá v literárnej predlohe Karla Čapka nie je.
- 1995 - Čestné uznání - Picassova a Miróova medaile (Festival restaurovaných a nalezených filmů s tematikou tolerance, UNESCO, Paříž).
- Filmový kuriér z 18. novembra 1938 uviedol, že Ministerstvo vnútra zakázalo s okamžitou platnosťou verejné predvádzanie tohto filmu. Rovnako tak dopadla snímka Svět kde se žebrá (1938).
- Keďže je Karel Čapek veľmi dobrý priateľ s Hugom Haasom, napísal mu rolu doktora Galéna priamo na telo.
- Film byl natočen 2 měsíce po vydání samotné literární předlohy od Karla Čapka a 2 roky před 2. světovou válkou, díky čemuž měli poté všichni herci problémy s nacisty.
- Film byl v roce 2016 digitálně restaurován.
- Projekcie filmu sa stávali manifestáciami odhodlania brániť republiku pred hitlerovským Nemeckom. Po niektorých projekciách dokonca diváci postojačky spievali štátnu hymnu.
- Až na dve exteriérové scény boli všetky ostatné natočené v ateliéri.
- Film bol v USA uvedený až v roku 1940, aj to zostrihaný do dĺžky 78 minút.
- Premiéra proběhla 21. prosince 1937 v kině Alfa.
- Režisér Hugo Haas pridal do filmu postavu doktora Martina (Jaroslav Průcha), ktorá v literárnej predlohe Karla Čapka nie je.
- 1995 - Čestné uznání - Picassova a Miróova medaile (Festival restaurovaných a nalezených filmů s tematikou tolerance, UNESCO, Paříž).
- Filmový kuriér z 18. novembra 1938 uviedol, že Ministerstvo vnútra zakázalo s okamžitou platnosťou verejné predvádzanie tohto filmu. Rovnako tak dopadla snímka Svět kde se žebrá (1938).
- Keďže je Karel Čapek veľmi dobrý priateľ s Hugom Haasom, napísal mu rolu doktora Galéna priamo na telo.
- Film byl natočen 2 měsíce po vydání samotné literární předlohy od Karla Čapka a 2 roky před 2. světovou válkou, díky čemuž měli poté všichni herci problémy s nacisty.
- Film byl v roce 2016 digitálně restaurován.
Odkazy
Hrají:
Hugo Haas, Zdeněk Štěpánek, Karla Oličová, Bedřich Karen, Václav Vydra st., Ladislav Boháč, Jaroslav Průcha, Karel Dostal, Rudolf Deyl st., František Smolík, Helena Friedlová, Eva Svobodová, Vítězslav Boček, Otto Rubík, Vladimír Šmeral, Miroslav Svoboda, Marie Nademlejnská, Karel Jičínský, Eduard Blažek, Vilém Pruner, Frank Rose-Růžička, Vladimír Smíchovský, Karel Jelínek, Vladimír Hlavatý, Jaroslav Vojta, Emil Dlesk, Fráňa Vajner, Marie Holanová, Maria Bibikov, Erna Ženíšková, František Filipovský, Jan Šebor, Julius Baťha, Jaroslav Tryzna, Jiří Schreinzer, Anči Pírková, Jindřich Adolf, Karolína Vávrová, Viktor Dintr, Bohumil Langer, Antonín Šolc, Jiřina Vávrová